Poslední zeměpis
Z 8.B8 wiki
Verze z 28. 12. 2010, 16:17; 217.196.112.195 (diskuse)
Obsah |
Asie
Odkazna užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou)
Poloha, rozloha, členitost
Poloha
- severní polokoule, jen jižní ostrovy leží na jih od rovníku
- obratník raka (23°27' s.š.; jedná se o nejsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu, této šířky dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu); severní polární kruh (myšlená kružnice, která protíná všechna nejjižnější místa na severní polokouli, kde lze za letního slunovratu pozorovat polární den a za zimního slunovratu polární noc)
- východní polokoule, jen Čukotka leží na západní polokouli
- nejzazší body Asie:
- S - Čeljuskinův mys - poloostrov Tajmyr - 77°44' s.š.
- V - Děžněvův mys - poloostrov Čukotka - 169°40' z.d.
- J - mys Buru - Malajský poloostrov - 1°16' s.š.
- Z - mys Baba - poloostrov Malá Asie - 26°10' v.d.
Rozloha
- 44,5 mil. km2 - největší světadíl
Členitost
- ostrovy: Severní země, Novosibiřské ostrovy, Wrangelův ostrov, Sachalin, Kurily, Hokkaidó, Honšú, Šikoku, Kjúšú, Tchaj-wan, Filipíny, Velké Sundy (Kalimantan = Borneo, Sulawesi = Celebes, Sumatra, Jáva), Malé Sundy, Moluky, Andamany (ind.), Nikobary (ind.), Lakadivy (ind.), Maledivy, Cejlon, atd, viz atlas
- poloostrovy: Jamal, Gydský, Tajmyr, Čukotský, Kamčatka, Korejský, Zadní Indie, Malajský, Přední Indie, Arabský, Katar, Sinajský, Malá Asie, atd, viz atlas
- moře: Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Ochotské, Čukotské, Beringovo, Japonské, Žluté, Východočínské, Filipínské, Jihočínské, Celebeské, Jávské, Andamanské, Bandské, Floreské, Arabské, Rudé, Středozemní, Černé, Azovské, Marmanské, atd, viz atlas
- zálivy: Šelichovův, Tonkinský, Thajský, Bengálský, Ománský, Perský, Adenský, atd, viz atlas
- průlivy: Beringův (datová hranice), První kurilský, Tatarský, Korejský, Tchajwanský, Karimatský, Malacký, Sundský, Makasarský, Luzonský, Hormuzský, Bád-al-Mandab, Bospor, Dardanely, Kerčský, atd, viz atlas
Geologie, geomorfologie
Geologie
- Velké tektonické desky: Euroasijská litosferická deska, Pacifická deska, Indo-australská deska
- Tichomořský ohnivý prstenec - sopečná a zemětřesná činnost - v oblastech střetu Euroasijské a Pacifické, nejvyšší pohoří - Himaláj, Pamír, Kavkaz, Elborz - v oblastech střetu Euroasijské a Indo-australské (i malé Íránské, malé Arabské) desky
- nejstarší části: Sibiřský štít, Východočínská tabule, Přední Indie => velké zásoby černého uhlí má Rusko, Čína, Indie
Reliéf (geomorfologie)
- pohoří
- Pontské pohoří a Taurus (a Antitaurus), mezi nimi suchá Anatolie (náhorní plošina); Arménská vysočina - Ararat - 5137m n. m. , dnes nejvyšší hora Turecka; Velký Kavkaz - Elbrus - 5642 m n. m., Malý Kavkaz; Zagros, Elborz - hora Damávand - nad Teheránem, Íránská vysočina; Hindukuš - vybíhá z Pamíru; Pamír - Fedčenkův ledovec 71 km, nejdelší na světě; Ťan Šan - už prvohorní základ, zlomovrásové pohoří; Karákoram - 2. nejvyšší pohoří na Zemi; Kunlun; Altaj; Sajany; Středosibiřská vysočina, Sichote-Alin, atd, viz atlas
- nížiny
- Turanská (mírný pás, kontinentální klima, pouště Karalkum, Kyzylkum, Aralkum); Západosibiřská (především mírný pás, tajga); Mezopotámská (subtropický pás); Indoganžská (subtropický pás); Velká čínská (mírný a subtropický, dělítko Huang He); atd, viz atlas
- plošiny: Tibetská náhorní, Anatolie, Dekánská
Vodstvo
Řeky
- 5 základních typů podle vodního režimu
- řeky Sibiře - Ob, Jenisej, Lena, Kolyma,..;
- řeky suchých bezodtokých oblastí - Syrdarja, Amudarja, Ili (do jezera Balkaš), Tarim; pramenní v horských oblastech, ústí do bezodtokých jezer nebo končí suchou deltou
- monzunové řeky - Huang He, Chang Jiang, Xi Jiang, Mekong, Salwin, Iravadi, Brahmaputra, Ganga; maxima v době letního monzunu, velmi nevyrovnaný průtok; Amur by mohl být přechodným typem mezi sibiřským a monzunovým režimem odtoku
- tropické řeky - kdyžtak prezentace
- subtropické řeky - např. Jordán
Jezera
- reliktní - pozůstatek moře před vyzdvižením; Kaspické moře (5,5mil. let), Aralské jezero (vysychá, z řek Syrdarja a Amudarja odebírána voda na závlahu)
- tektonická - Bajkal (nejhlubší - 1637 m hluboký, 20% sladké vody na Zemi, průtočné); Balkaš (západní část sladká - řeka Ili, východní část slaná); Mrtvé moře (hladna -400 m n.m., vysychá, extrémní slanost)
- ledovcového původu
- jiné typy - jezero v kráteru - Luzon; Tonlesap - mění velikost podle monzunu
Klima
- klimadiagramy..
Obyvatelstvo
- 4,2 mld. obyvatel
- nejlidnatější státy: Čína (1,3 mld.), Indie (1,1 mld.), Indonésie, Pákistán, Bangladéš, Japonsko
- nejhustěji osídlené oblasti: Velká Čínská nížina, Indoganžská nížina, Honšú, Dekánská plošina, Sundy
- rasy:
- bílá - Turci, Arabové, Peršané, Indové, Zakavkazsko, část střední Asie
- žlutá - původní obyvatelé Sibiře, Čína, ...
- černá - některé ostrovy
- náboženství:
- křesťanství - Rusko, Gruzie a Arménie - jako první přijaly křesťanství za státní náboženství
- islám - Arabský poloostrov, Turecko, Irák, Irán, Pákistán, část střední Asie
- hinduismus - Indie
- buddhismus - Zadní Indie (Thajsko atd.), Mongolsko, jižní Sibiř
- filosoficko náboženské směry - Čína, Japonsko
- judaismus - Izrael
Zemědělství
Průmysl
- Rusko, Čína, Indie - těží více surovin ve větším množství
- Saudská Arábie, Irák, Bahrajm, Katar, SAE atd. - těží jednu surovinu ve velkém množství
- Japonsko - téměř nic netěží, ale ekonomiku má silnou
- významné ekomoniky: Japonsko, Čína, Indie, Izrael
- problematické nebo chudé státy: Afgánistán, Nepál, Bhútán, Barma, Vietnam, Laos, Kambodža, KLDR
Japonsko
- 370 000 km2; 127 mil. obyvatel, 337 obyvatel na km2
- poloha: ostrovy - Honšú, Hojakdó, Kjúšú, Šikoku; Rjůkjů
- povrch: střet 4 litosferických desek - Tichooceánské a Eurasijské; sopečná a zemětřesná činnost, tsunami, málo nížin,
- vodstvo: hydroelektrárny
- podnebí: mírný a subtropická podnebný pás, Rjůkjů subekvatoriální, ovlivňováno monzuny a mořskými proudy - Kurošio a Ojašio
