Vývoj po první válce
Z 8.B8 wiki
Verze z 1. 4. 2011, 16:56; 62.209.218.2 (diskuse)
Obsah |
Versailleský mírový systém
- Pařížská mírová konference
- vítězové první světové války - jednání
- 18. 1. 1919 - symbolické datum (18. 1. 1871 vyhlášení německého císařství ve Versailles - potupa Francie, historické mindráky)
- vítězové se snaží prosadit co největší výhody pro své země
- poražení: Německo, Rakouso, Maďarsko, Turecko, Bulharsko
- zahajovací projev - francouzský prezident, označil za viníky Ústřední mocnosti
- státy se všeobecnými zájmy - účastní se všech jednání
- USA - prezident Woodrow Wilson
- Francie - Georges Clemenceau - předsedal celé konferenci
- Velká Británie - David Lloyd George
- Itálie - Vittorie Emanuell Orlando (později odstupují od jednání kvůli území co nedostali)
- Japonsko - markýz Sainozi (později odstupují od jednání, neměli zájmy v Evropě)
- státy s omezenými zájmy - ČSR a podobně
- celkem 27 států Dohod a pěti britských dominií
- Německo - rozporuplný bod jednání - Francie chce co největší potrestání, Anglie a USA mírnější, rovnováha sil, strach z růstu Francie
- orgán mírové konference - Nejvyšší rada - "Rada deseti"
- zástupci zemí + ministři zahraničí
- po odchodu Itálie a Japonska - Rada tří (Wilson, Lloyd George, Clemenseau)
- Rusko - nepřizváno k jednání, změna režimu
- mírová smlouva s Německem - "Versalleská smlouva" červen 1919
- územní změny - ztráta všech kolonií ve prospěch Britů
- ve prospěch Francie - Alsasko, Lotrinsko
- ČSR - Hlučínsko
- Polsko - Poznaňsko, Horní Slezsko, východní a západní Prusko
- Gdaňsk - svobodné město
- Dánsko
- Belgie
- ztráta Sárska - na 15 let pod správou Společnosti národů, hlavně Francie a Belgie, po 15 letech plebiscit, jestli připojit k Německu nebo k Francii
- vojenské podmínky
- zrušena všeobecná braná povinnost (profesionální armáda maximálně 100000 lidí)
- ztráta loďstva a ponorek
- zákaz modernizace zbraní a cvičení jednotek s novými zbraněmi
- v Porýní vtvořeno 50km demilitarizované pásmo - pravý břeh (levý břeh - vojska Dohody)
- hospodářské podmínky
- vysoké reparace vítězným státům (ve zlatě, ve zboží, v nerostech, v cenných papírech), pro Německo nesplnitelné
- několikrát revidovány, snižovány
- uhlí ze Sárska po dobu 15 let do Francie
- smlouva nezajistila stabilitu Evropy, příliš tvrdé podmínky
- vyvolala potřebu revanče od Německa Francii
- nezamezila německé agresi v budoucnosti
- Versaillský systém - systém založený na mírových smlouvách, měl zajistit mír a stabilitu v Evropě
- mírová smlouva s Rakouskem (září 1919)
- podtvrdila rozpad Rakouska-Uherska a vznik nástupnických států
- vojenská omezení a reparace
- přísný zákaz spojení Rakouska s Německem
- mírová smlouva s Bulharskem (1919)
- ztráta území ve prospěch států na Balkáně
- s Tureckem (1920)
- v platnost vstoupila až 1922 po válce s Řeckem - vítězství Turků
- rozpat Osmanské říše, ztráta 4/5 úyemí
- smlouva s Maďarskem (1920)
- ztráta 70% území - Slovensko, Podkarpatská Rus, Balkán
- úprava hranic, vznik nástupnických států
- Rusko - Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko
- Rakousko-Uhersko - ČSR, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (= Jugoslávie)
- Turecko - Afrika, Asie apod.
- Malá dohoda (1920)
- společenství tří nástupnických států: ČSR, Rumunsko, "Jugoslávie"; pod patronací Francie
- důvod - strach z návratu Habsburků
- politická, hospodářská a vojenská spolupráce
- Sanitní kordon
- pás států oddělující Rusko od Evropy (Finsko atd.)
Založení společnosti národů
- 1919
- aby zabránila válečným konfliktům
- omezení zbrojení, ochrana slabších států před velmocemi - všechny státy stejná práva
- rozpad 1939
- ČSR členem od začátku do konce
- vzniká z popudu prezidenta Wilsona (USA ale nebyly členem)
- SSSR nebylo přijato na začátku, vstup až 1934, 1939 vyloučeno kvůli útoku na Finsko
- Německo přijato 1926, vystoupili 1933 - nástup Hitlera
- Maďarsko členem nebylo
- Japonsko 1919-1933 - na protest proti nepřijetí svého satelitního státu Mandžukuo
- sídlo v Ženevě (budova dnes patří OSN), nejvyšší soud v Haagu
- hlavní problém - neuplatňovala řádně sankce proti jejím rozhodnutím
Česká účast na pařížské mírove konferenci
- stát s omezenými zájmy - možnost mít podle velikosti země dvoučlennou delegaci
- Beneš, Kramář
- jednání o hranicích ČSR - přijaty československé požadavky na hranice v Čechách a na Moravě v původní historické podobě
- hranice s Maďarskem
- Podkarpatská Rus - domluvil to Masaryk v USA s Rusíny v Americe
- jednání s Polskem problematická - nově vytvořený stát, dva vítězové
- sporná oblast Těšínsko (průmysl, černé uhlí)
- Poláci vypisují na Těšínsko volby do sejmu (leden 1919)
- ČSR obsadila Těšínsko vojensky
- uklidnění situace - dohodnuto, že situace se vzřeší mimo pařížskou konferenci
- 1920 arbitráž - dvoustranná smlouva za přítomnosti třetího člena - Těšínsko rozdělené
Washingtonská mírová konference
- doplňovala pařížskou
- uspořádala poměry v Tichomoří a na Dálném východě
- posílila vliv USA v daných oblastech
- hlavní velmoci (9) - USA, Japonsko, Francie, Británie, Itálie, ...
- uzavřeny tři smlouvy
- nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku
- stanoveny zásady ohledně válečných lodí (velikost, tonáž), které tam mocnosti směly udržovat
- princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti
- každá mocnost můž s povolení čínské vlády (slabá) na jejím území těžit
- v Číně je republika
SSSR 20.-30. léta
- intervence Dohodových států (léto 1918 - léto 1919)
- vylodění 14 států, obsazení pobřeží, obavy z bolševismu
- ruská otázka - hodnocení situace v Rusku po válce
- podpora bělogvardějců
- obsazení Odesy, Murmansku, Vladivostoku, do vnitrozemí nepronikli
- občanská válka (1918-1921)
- bílí - bělogvardějci
- koalice demokratů, monarchistů, socialistů
- podpora Dohody
- generálové Děnikin (kozácká armáda na jihu) a Wrangel (útoky na Petrohrad), admirál Kolčak (armády na Sibiři)
- rudí - rudogvardějci
- bolševici s podporou rolníků a dělníků
- Rudá armáda - Trockij
- Frunze, Budonyj - velitel jízdní armády
- obě strany velmi kruté, teror
- bílí - bělogvardějci
- vyvraždění carské rodiny
- po převzetí moci prozatimní vládou car v domácím vězení
- za moci bolševiů převezení na Sibiř - Jekatěrinburg
- v noci z 16. na 17. 1918 v Jekatěrinburgu carská rodina vyvražděna (Ipatjerův dům)
- tažení bílých
- 1. jaro 1919 - útok admirála Kolčaka ze Sibiře, generála Děnikina u Donu, generála Juděniče na Petrohrad
- útoky potlačeny, Kolačak zajat
- 2. léto 1919 - útok na Moskvu, vítězství bolševiků, odchod Dohody
- 3. léto 1920 - sovětsko-polská válka, časté zvraty, vítězství Polska
- 1. jaro 1919 - útok admirála Kolčaka ze Sibiře, generála Děnikina u Donu, generála Juděniče na Petrohrad
- 1921 - Rižský mír - posun Cursonovy linie o 200km na východ - Polsko zvětšilo svoje území
- bílí ovládají větší území, přesto vítězství bolševiků
- lepší armáda, politický dohled (ideologické hecování)
- lepší organizace
- válečný komunismus
- ekonomika a politika v době občanské války
- zestátnění průmyslu a jeho převedení na válečné účely
- povinné odvody v zemědělství
- stanovena pracovní povinnost pro všechny
- přídělový systém na potraviny a životní potřeby
- čtyři skupiny - důstojníci a funkcionáři, vojáci a děti, dělníci, nepracující bohatí
- rudý teror x bílý teror
Není to celé!