Střední Evropa

Z 8.B8 wiki

e-learning gymnázia Kpt. Jaroše

Obsah 1 Polsko 2 Slovensko 2.1 Povrch 2.2 Vodstvo 2.3 Podnebí, vegetace 2.4 Obyvatelstvo 2.5 Zemědělství 2.6 Nerostné suroviny 2.7 Průmysl 3 Maďarsko 3.1 Povrch 3.2 Vodstvo 3.3 Podnebí, vegetace 3.4 Historie 3.5 Obyvatelstvo 3.6 Zemědělství 3.7 Nerostné suroviny 3.8 Průmysl

Polsko

• povrch: Pobaltská nížina, Mazurská jezerní plošina, Pomořanská jezerní plošina, Mazovská nížina, Velkopolská jezerní plošina, Velkopolská nížina, Slezská nížina, Malopolská vrchovina, Karpaty
• řeky - Warta (Baltské moře), Wisla (pramení v Polsku), Odra (Baltské moře, limanové ústí) - Gdaňsk, Gdyňa (přístavy)
  • využívají se pro dopravu, průmysl
• jezera - na severu Pomořanská a Mazurská jezerní plošina (ledovcový původ), využívají se k rybolovu, vodním sportům
• podnebí - mírný pás, u Baltského moře oceánské klima
• Bělověžský národní park - u hranic s Běloruskem, listnaté lesy
• 1920-38 - Polsko sahalo až na území Ukrajiny
• zemědělství - sever - půdy - brambory, dobytek
  • nejlepší půdy spíše na jihu ve Slezské nížině - cukrová řepa, pšenice
  • Polsko má vyšší zaměstnanost v zemědělství než my, protože dříve za socialismu existovalo soukromé vlastnictví půdy
• nerostné suroviny - dvě oblasti - horní (centrum Wroclav) a dolní Slezsko (centrum Katowice, nejprůmyslovější oblast)
  • Polsko je závislé na dovozu ropy z Ruska, přes města Plock, Poznaň
  • horní Slezsko - zasahuje k Ostravě - hnědé a černé uhlí
  • dolní Slezsko - také naleziště černého uhlí, ale už se netěží
  • Čenstochova (u Hornoslezské pánve) - poutní místo katolíků, železná ruda - hutníctví
  • Legnica (horní Slezsko) - olovnatozinečnaté rudy, barevné kovy
  • síra, soli (Wieliczka)
• průmysl
  • těžký průmysl - energetika (tepelné elektrárny), centrum těžkého průmyslu je Hornoslezská pánev (hutnický - Katowice, Krakow, strojírenský, chemický - Wroclav)
    • Turošov - největší tepelná elektrárna
    • loděnice - Gdansk, Gdyňa, Sczecin
    • zemědělské stroje
    • dopravní stroje - Poznaň, strojírenství - Waršava
  • textilnictví - Lódž

Slovensko

• rozloha 49000, 5,4mil obyvatel, hustota 108 (menší než evropský průměr)

Povrch

• Podunajská nížina, Záhorská nížina (u ČR) - za Malými Karpatami - nejúrodnější
• Západopanonská pánev, Východopanonská pánev
• Západní Karpaty, Východní Karpaty, Malé Karpaty (Bratislava) - vinná réva
• u ČR Bílé Karpaty, Javorníky
• Lyský průsmyk - železnice, Jablůnkovský průsmyk - železniční tah - Žilina
• na JV sopky
• vnitřní Karpaty (žulové), vnější Karpaty (vápenec, pískovec)
• v Nízkých Tatrách jsou národní parky
  • Malá Fatra
  • Velká Fatra
  • Slovenské Rudohoří (Slovenský kras - jeskyně, Unesco)
  • Slovenské Středohoří - sopečného původu
  • Slánské vrchy
  • Vihorlat
  • Bukové vrchy
• Gerlachovský štít - nejvyšší hora - žula, známý svým významným karem

Vodstvo

• Poprad, Dunajec, Dunaj - doprava, Váh, Nitra, Hron, Ipel, Hornát, Bodrog
• většina povodí Dunaje
• povodí Visly – přítoky Poprad, Dunajec (vlévají se do Visly – do Baltského moře)
• Dunaj - větví se na ramena
  • ostrov se používá na zemědělství
  • doprava
  • přítoky – Váh, Nitra, Hornád (až v Maďarsku), Hron (pramen Slovenské Rudohoří), Ipel (odvodňuje jih)
• východ Slovenska odvodňuje Bodrog – vzniká soutokem několika vodních toků
• Váh - Podtatranská kotlina, Povážské podolí
• kotliny – důležité pro zemědělství
• jezera ledovcového původu

Podnebí, vegetace

• mírný podnebný pás – přechodný
• velké rozdíly v mikroklimatu – nížiny největší teplota, nejméně srážek (Podunajská), směrem do výšky teplota klesá a rostou srážky
• teplotní inverze = opačné vrstvení tepla, kotliny
• lépe zachovaná původní druhová skladba lesů než u nás (více listnatých lesů než u nás)
• vysoké procento lesnatosti (3., před ním Švédsko a Finsko)
• chráněná území – Malá a velká Fatra (dnes národní parky), Nízké Tatry, Tatry (nár. park), Pieniny (nár. park), Slovenský ráj, Slovenský kras, Poloniny

Obyvatelstvo

• 86% Slováci, 11% Maďaři, 2% Romové
• 60% katolíci, 10% bez vyznání
• východní Slovensko – Rusíni (obyvatelé Podkarpatské Rusy)
• vysoká regionální nezaměstnanost – východ Slovenska

Zemědělství

• • nížiny - kukuřice, pšenice, ovoce, cukrová řepa (např. Podunajská)
  • Malé Karpaty – vinná réva
  • podhorské a horské oblasti – zemědělství se soustřeďuje do kotlin – žito, brambory, chov skotu a ovcí

Nerostné suroviny

• nemají významné suroviny
• paliva - černé uhlí se dováží (od nás, z Polska), hnědé uhlí – ale ne moc, Handlová, Nováky (tepelná elektrárna)
• ropa, zemní plyn – Záhorská nížina – malé naleziště ropy (2-3%, zbytek z Ruska - ropovod se rozděluje k nám a do Bratislavy)
• Slovenské rudohoří – naleziště barevných kovů (už se téměř netěží)
• z Ukrajiny dováží železnou rudu
• Prešov - kuchyňská sůl (Solivar)

Průmysl

• ideální pro spotřební průmysl (až po r. 1989 orientace na spotřební)
• z doby socialismu pozůstatky těžkého průmyslu (Pováží - zbrojovka, Martin, Povážská Bystrica)
• vodní elektrárny – na řece Váh
• tepelné elektrárny – Nováky, Vojany (spaluje plyn z Ruska)
• jaderné elektrárny – Jaslovské Bohunice, Mochovce
• hutnictví - železárny v Košicích (dovoz železné rudy z Ukrajiny, dovoz uhlí z Ostravy)
• hliníkárna Žiar nad Hronom (bauxit z Maďarska)
• strojírenský - Žilina, Bratislava – automobily, Komárno – loděnice, Poprad - vagónská, Nižná – elektronika
• petrochemie – Bratislava, Hlohovec – farmacie, gumárny – Matador, Púchov
• dřevozpracující - Ružomberok (i textilní)
• Trenčín, Púchov – textilní
• města: Trnava, Nitra – historická, Komárno, Piešťany – lázně, Trenčín, Martin, Povážská Bystrica, Košice, Prešov, Zvolen - historické, Banská Bystrica - historické

Maďarsko

• rozloha – 114 036 (větší než ČR)
• počet obyvatel – 9,9 mil.
• hustota – 110 (menší než ČR, menší než evropský průměr)
• hlavní město – Budapešť

Povrch

• skoro celý povrch je tvořen nížinami – Panonské pánve - Velká Uherská nížina (=Alföld), Malá Uherská nížina
• Bakoňský les
• Mátra – nejvyšší pohoří, na S, Kékeš nejvyšší hora
• Bukové hory
• Meček

Vodstvo

• Dunaj – na ní Budapešť
  • závlaha, splavná – průmysl
  • přítoky: Rába, Dráva, Ipel - ze Slovenska, kus hranice
  • Tisa (Tizsa) – pramení v Ukrajině
  • hlavní význam zavlažování
  • přítoky: Bodrog, Samoš (Szamoš) – na S, Kriš – stř. část, Maruše – na J

Podnebí, vegetace

• mírný podnebný pás – vnitrozemské klima (v létě tepleji a méně srážek)
• nízká lesnatost (spíše listnaté lesy)
• nížiny využívány zemědělsky
• kácení lesů, pastevectví – PUSTA – Hortobágy (pozůstatek původní stepní vegetace – traviny)

Historie

• 1526 – Uherské království – Habsburská monarchie
• 1867 – Rakousko-Uhersko
• po 2. sv. v. vliv SSSR do r. 1989

Obyvatelstvo

• záporný přirozený přírustek (nízká porodnost)
• maďarština – ugrofinský jazyk
• 90% Maďarů, 5% Romů, Němci
• 1/5 obyvatel žije v Budapešti (2 mil. obyv.)
• 5 mil. žije v zahraničí

Zemědělství

• orná půda 53% - dobré podmínky, černozemě
• cukrová řepa, pšenice, kukuřice, zelenina, ovoce, slunečnice, i tabák
• zelenina – paprika, rajčata, cibule
• ovoce – víno – Tokajské víno
• živočišná výroba – chov prasat, drůbeže a skotu, hlavně pro maso
• ŽV a RV jsou víceméně vyrovnané

Nerostné suroviny

• málo ner. sur.
• ropa, zemní plyn – z velké části dovoz (z Ruska, od Jadranu)
• hnědé uhlí – zanedbatelná naleziště
• významná ložiska bauxitu (k výrobě hliníku)

Průmysl

• převaha tepelných elektráren
• jaderná elektrárna Paks
• strojírenství – autobusy Ikarus, auta Opel v Budapešti
• chemický – léčiva, fotochemie, hnojiva
• potravinářský – zpracování masa, ovoce, zeleniny, cukru
• města, centra: Miskolc, Györ – strojírenský pr.; Debrecín (Debrecen), Segedín (Szeged) – potravinářský pr.; Ajka, Dunaújváros – hutě
• cestovní ruch – termální prameny (vulkanicky aktivní oblast)