Ptáci

Přejít na:navigace, hledání

• první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx • velikost dnešního holuba, 30dkg • v sobě spojoval znaky plazů, z nich se vyvinul a znaky dokonalejší skupiny - ptáků • znaky ptačí • přední končetiny přeměněny v křídla • zadní končetina opatřena běhákem • přítomnost peří • chyběl hřeben prsní kosti • přítomnost jednoduchých žeber • plachtivý let • • znaky plazí • prodloužené čelisti, v čelistech jamky a v nich zasazené zuby • dlouhý ocas složený z obratlů • "těžká kostra" - kosti byly málo pneumatizovány • • ptáků je asi 9000 druhů • pelichání) - dvakrát (jaro a podzim) • zbarvení peří - příčinou jsou jednak pigmenty (barviva) nebo odraz světla (průchod světelných paprsků) • nekteré druhy ptáků mají přítomnu mazovou žlázu, ze které zobákem vytlačují maz a ten roztírají po celém peří • stavba pera (velkého) • dutá část - brk • osten (plný) • prapor (po stranách), bývá asymetrický • • kostra je lehká, vyplněná vzduchem (pneumatizovaná) • prsní kost je opatřena mohutným hřebenem, na kterém je soustředěna svalovina těla (létací svaly) • • Soustava rozmnožovací • gonochoristé s často velmi výrazným pohlavní dimorfismem (samci překrásné zbarvení a jsou větší) • páření (kopulace) ptáků • ptáci pouze přikládají kloaky a samec vystřikuje sperma, v pohlavních orgánech samic vydrží sperma 3-5 týdnů • samci mají vyvinutý penis (vrubozobí - kačeny) - k jeho erekci nedochází krví, ale mízou (délka u pštrosa 30-40cm) • ve vaječníku se tvoří vajíčko (megabuňka) • • nosná plemena slepic snášejí až 300 vajec za rok • pštrosí vejce je největší (váží 1,5kg, je to 1% hmotnosti pštrosa) • kolibříci mají nejmenší vejce (0,3g, je to 25% hmotnosti) • při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice • z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje • mláďata nidifugní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama • mláďata nidikolní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů • mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky) • • Soustava vylučovací • tvoří ji párové ledviny, které leží v prohlubni pánve podél páteře • chybí jim močový měchýř a moč je vylučována ve formě koncentrované kyseliny močové, která tvoří na výkalech bílý, rychle schnoucí výkal • Soustava cévní • stálá tělesná teplota (38-43°C) • srdce je dokonale rozděleno na síně a komory, levou polovinou srdce protéká pouze krev okysličená (arteriální), pravá pouze krev odkysličená (venózní) • je zachován pouze pravý oblouk aorty a mohutné srdce • velikost srdce je 4% těla, u velkých ptáků 6-10%, největší u nejmenších ptáků kolibříků - 20-28% • s velikostí srdce u ptáků souvisí také jeho tepová frekvence, ta je u ptáků 400-800 tepů za minutu (kolibříci 1000) • ptáci musí energii šetřit (kolibříci každý večer upadají do stavu letargie - přes noc jejich teplota klesne na 10%, do obdobného stavu upadají i někteří naši ptáci - rorýs v době, kdy jim chybí potrava) • Soustava trávící • má obdobné části jako předchozí skupiny • přítomnost volete - rozšířený jícen, v něm se potrava shromažďuje, změkčuje a natravuje • žaludek má dvě části - žaludek žlaznatý, do kterého vyúsťují trávící šťávy a žaludek svalnatý, který je plný drobných kamínků, které drtí tvrdou potravu • slepá střeva dvě, v nich žijí bakterie, které zkvašují nestravitelné zbytky • střevo ústí do kloaky • někteří ptáci vyvrhují ze svalnatého žaludku nestravitelné zbytky (sovy, dravci, volavky) - kosti, chlupy, peří • Soustava svalová • tvořena dvěma typy svaloviny • červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky • vyznačuje se vytrvalostí a pracuje 5-10x pomaleji než svalovina bílá • mají ji kolibříci, převážně ji mají holubi (vytrvalí letci) • • bílá - spaluje cukry • vysoký výkon, krátká výdrž • kurovití ptáci • • • dva hlavní svaly - velký sval prsní - tlačí křídlo dolů, podkličkový sval - křídlo zvedá • Kostra • je stavěna tak, aby byla co nejpevnější a co nejlehčí - proto jsou velké kosti pneumazitovány (vyplněny vzduchem) • lebka ptáků je připojena k nosiči pouze jedním hrbolem, otáčení o 360° • ptáci mají větší pčet krčních obratlů (labutě - 25) • druhé jsou hrudní obratle, prvních 3-5 hrudních obratlů + bederní a křížové obratle srůstají všechny dohromady a vytvářejí kůstku - pygostyl • zadní končetina je opatřena běhákem (kosti zánártní + nártní) • běhák potom přechází k zakončení čtyřmi prsty (3 dopředu, 1 dozadu), jeden ze 3 prstů může otáčet dozadu - vratiprst • Soustava dýchací • tvořena plícemi, které jsou u ptáků malé a svojí hřbetní stranou přirostlé k tělu, málo roztažitelné, nestačily by zásobovat tělo kyslíkem • z plic vybíhají mezi tělní orgány tzv. vzdušné vaky (pár krčních, pár mezikličkových, přední hrudní vaky, zadní hrudní, břišní) • mají vyvinuto hlasové ústrojí - syrinx - v místě, kde se průdušnice větví ve dvě průdušky • Smyslové orgány • zrak - ptáci mají v sítnici až osmkrát více smyslových buněk než člověk a 2-3 žluté skvrny • někteří ptáci vidí i dozadu (sluka lesní vidí pod úhlem 360°, holub - 300°) • Soustava nervová • centrální nervstvo - mozek je vyvinutější než u plazů • největší rozvoj zaznamenal velký (koncový) mozek a mozeček • u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu • relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi • Rozdělení Běžci • jsou největší a zároveň nejtěžší ptáci • pštros dvouprstý - samec až 156kg, 2,75m, rychlost 40km/h, Afrika, polygamní, nelétá, kosti nejsou pneumatizovány, samice menší, kolem 100kg • emu hnědý - Austrálie, 30kg • nandu pampový - Argentina (jižní Amerika) • kiwi jižní - Nový Zéland, max 4kg • žijí v polygamii, jsou to ptáci nidifugní (nekrmiví), velmi rychlí • kasuár přilbový - Austrálie • Letci Dravci • velikost těla od 14cm po 1,3m • hmotnost těla od 28g po 15kg • hlavní znaky - ptáci nidikolní (krmiví), samice o třetinu větší než samec, ostrý zahnutý zobák, velmi ostré drápy, přítomnost volete, vynikající letci a vynikající zrak (v sítnici 8x větší množství smyslových buněk než my, mají 2-3 žluté skvrny) • každý pár má svůj hnízdní revír, který si hájí • všichni dravci jsou chráněni • kondor andský - největší, mrchožrout • sup hnědý - 12kg, jižní Evropa, severní Afrika, mrchožrout • krahujec obecný • jestřáb lesní - 1kg, 50cm, rozpětí křídel kolem 1m, dovede ulovit i zajíce • káně lesní - obdobné rozměry jako jestřáb, hlavní potrava hraboši • sokol stěhovavý - kořisti se zmocňuje při letu, padá jako kámen (300km/h) • orel skalní - 6kg, rozpětí 2m, potrava srnčata • Sovy • vesměs noční, masožraví ptáci, jejichž peří je nenápadné, maskovací a měkké • zahnutý zobák od kořene, ostré špičaté drápy • bez pohlavního dimorfismu, odlišuje je pouze velikost (samice větší) • trávící soustava - chybí vole, zbytky potravy vyvrhují 1-2x za den v podobě filcových válečků • všechny jsou u nás chráněné, některé druhy se stahují k lidským obydlím - synantropní druhy (kalous ušatý, sova pálená) • menší druhy se mohou živit i bezobratlými (žížaly, ...) • užitečné - živí se hlodavci • výr - 4kg, jeho potravu tvoří z poloviny zající, čtvrtina ptáci, zbytek bezobratlí • zástupci • výr velký - až 4kg, 90cm, 150cm • kalous ušatý - podobný výru, ale mnohem menší - 40dkg • sovice sněžní - výr tundry - klade vajíčka na zem, zalétá k nám v zimě, 2kg, 50cm • kulíšek nejmenší - 80g, mohutné drápy, dovede ulovit kořist větší než je on • sova pálená - vytváří kolem očí bělavý závoj (masku), hnízdí v dutinách stromů, naše druhá nejběžnější sova • puštík obecný - naše nejběžnější sova • sýček obecný - 150g • • Kukačky • kukačka obecná - 200g, 30cm, rozpětí křídel 24cm • stěhovaví ptáci • zvuky "kukukuku" vydávají jen samci • samice se páří s větším počtem samců, netvoří páry, nesedí na vajíčkách • klade 1-25 vajec buď do cizího hnízda, nebo na zem a pak ho dá do cizího hnízda • prospěšné - požírají chlupaté housenky • adoptivní rodiče jsou drobní pěvci (červenka, konipas) • vývoj vajíčka velmi krátký - kolem 12 dnů • za 4-5 týdnů opouští adoptivní rodiče • mají vyměnitelnou vnitřní vrstvu žaludku (žerou chlupaté housenky, můžou je) • Brodiví • ptáci střední až větší velikosti • mají vyvinutou kostrční žlázu • ve většině stěhovaví ptáci • potravu tvoří jak bezobratlí, tak obratlovci • zástupci • čáp bílý - 4kg, 160cm rozpětí, dlouhé nohy • čáp černý - do 3kg, čápi tvoří trvalé páry • volavka popelavá - má zvláštní uzpůsobení krčních obratlů, krk tvoří výraznou harpunu, šestý obratel krční zvláště uzpůsoben - harpuna, 2kg, rozpětí až 190cm • ibis posvátný • čáp marabu • • Měkkozobí • název podle měkkého zobáku, pouze jeho špička je tvrdá a rohovitá • výborní rychlí letci • bez pohlavního dimorfismu • krmiví ptáci - nidikolní, samice snáší několikrát za rok po dvou vejcích • na hnízdě se střídá samec i samice • holubí mléko - zvláštní kašovitá látka, která se tvoří ve voleti holubů • původ holubů se odvozuje od divokého holuba skalního, který dosud žije a hnízdí na skaliscích u Středozemního moře • holub hřivnáč - náš největší holub, 70dkg, synantropní druh • holub doupňák - 35dkg, stěhovavý, ke hnízdění využívá nory králíků • hrdlička divoká - stěhovavá, zimovištěm africké savany, velmi plachá • hrdlička zahradní - synantropní druh, není stěhovavá • stepokurové • blboun nejapný (dodo - dronte mauricijský) - vymřel, 25kg • Srostloprstí • ledňáček říční - 50g, 17cm • krásná zbarvení • dlouhý šídlovitý zobák • vyhrabávají nory (až 1m délka), kde odchovávají mláďata • nebezpečím zima a zamrzlé vodní toky (chybí potrava) • hnízdí až 3x za rok, 3-4 vajíčka • velká hlava a krátký krk • Šplhavci • datel černý - je vázán na lesy vyššího stáří, vysekává dutiny (až 30 dnů) a klade tam vajíčka, náš největší šplhavec, samička má červenou čepičku • strakapoud velký - synantropní druh, pohlavní dimorfismus, samec má na temeni červenou čepičku • žluna zelená - sameček červená čepička • mají zygodaktylní končetinu - 2. a 3. prst je dopředu, 1. a 4. dozadu • nidikolní ptáci • funkční kostrční žláza, krátká a tvrdá ocasní pera (při šplhání pomáhá), ostré drápy • Papoušci • kakadu růžový - Austrálie • andulka vlnkovaná - Austrálie • arara - 1,5kg, Mexiko, Brazílie, žije v párech • Hrabaví • jsou středně velcí ptáci se silnými prsty a mohutnými tupými drápy • jejich svalovina je pouze svalovina bílá, vyznačují se prudkým rychlým letem - ale jen velmi krátké vzdálenosti • chybí jim prachové peří, kostrční žláza, řada druhů jsou druhy chované pro mase či vejce • leghorn, vlaška koroptví - nosná plemena, až 300 vajec za rok • kur bankivský - dosud žije divoce v džunglích Indie, z něj všechna dnešní plemena • mláďata jsou nidifugní - nekrmivá • zástupci • bažant obecný - výrazný pohlavní dimorfismus • koroptev polní • tetřev hlušec - velmi plachý • tetřívek obecný • jeřábek lesní • křepelka obecná • páv korunkatý - pohlavní dimorfismus • bělokur horský • • dochází k polygamii - samec se páří s větším počtem samic, samice jen s jedním • častý pohlavní dimorfismus - samec větší a krásně barevný • Kolibříci • Amerika • dlouhý obloukovitě zahlý zobák - aby mohl sát nektar • mají obrovskou frekvenci křídel • jsou velmi malí, ale mají velký tělní povrch - spotřebují velké množství energie • v noci upadají do letargie - tělní teplita z 44°C na 18°C, metabolismus na 10% • patří mezi nejmenší ptáky, 2g • Trubkonosí • specializovaná skupina mořských ptáků, kteří se vyznačují plachtivým letem • název - jejich nozdry vybíhají v jakési trubičky • albatros stěhovavý - až 22kg, rozpětí až 3,5m • žijí v monogamii • kladou jediné vejce - málo plodní • Vrubozobí • labutě, husy, kachny • střední až větší velikosti, největší labuť velká - 15kg, 1,3m, rozpětí 2,6m • jejich společným znakem je rohovitý zobák, na jehož okraji se nacházejí vroubky, kterými pták procezuje vodu • mají vyvinuté vole, mezi prsty plovací blána, vyvinuta kostrční žláza - mastné, nesmáčivé peří • kvalitní prachové peří • samci - vyvinut penis, asi 5cm, jako vrták, vnitřní oplození • mláďata nidifugní • husy a kachny se chovají ve velkochovech - pro maso, peří, játra • Veslonozí • kormorán velký - do 3kg, 1m rozpětí • pelikán bílý - až 15kg • terejové (terej modronohý) • vesměs velcí vodní ptáci, veslovací noha, plovací blána • mládata nidikolní - krmivá • pelikání - obrovská spotřeba ryb, až 4kg za den, přistání na vodě • kormorán - u nás přemnožen •