Poslední biologie

Přejít na:navigace, hledání

Ptáci • první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx • velikost dnešního holuba, 30dkg • v sobě spojoval znaky plazů, z nich se vyvinul a znaky dokonalejší skupiny - ptáků • znaky ptačí • přední končetiny přeměněny v křídla • zadní končetina opatřena běhákem • přítomnost peří • chyběl hřeben prsní kosti • přítomnost jednoduchých žeber • plachtivý let • • znaky plazí • prodloužené čelisti, v čelistech jamky a v nich zasazené zuby • dlouhý ocas složený z obratlů • "těžká kostra" - kosti byly málo pneumatizovány • • ptáků je asi 9000 druhů • Stavba těla • na povrchu těla je peří, které dělíme na • obrysové - největší na ocase - rýdovací (ocasní), u některých druhů ptáků je pod obrysovým peřím velmi jemné prachové peří - tepelná izolace • hmatové peří - umístěné u kořene zobáku (havranovití) - vibrisy • pudrové - u holubů, rozpadá se na prach, který pokrývá povrch těla a chrání ho před promočením • • peří nevyrůstá rovnoměrně po povrhcu těla • pernice - peří vyrůstá • nažiny - peří nevyrůstá • • výměna peří (pelichání) - dvakrát (jaro a podzim) • zbarvení peří - příčinou jsou jednak pigmenty (barviva) nebo odraz světla (průchod světelných paprsků) • nekteré druhy ptáků mají přítomnu mazovou žlázu, ze které zobákem vytlačují maz a ten roztírají po celém peří • stavba pera (velkého) • dutá část - brk • osten (plný) • prapor (po stranách), bývá asymetrický • • kostra je lehká, vyplněná vzduchem (pneumatizovaná) • prsní kost je opatřena mohutným hřebenem, na kterém je soustředěna svalovina těla (létací svaly) • • Soustava rozmnožovací • gonochoristé s často velmi výrazným pohlavní dimorfismem (samci překrásné zbarvení a jsou větší) • páření (kopulace) ptáků • ptáci pouze přikládají kloaky a samec vystřikuje sperma, v pohlavních orgánech samic vydrží sperma 3-5 týdnů • samci mají vyvinutý penis (vrubozobí - kačeny) - k jeho erekci nedochází krví, ale mízou (délka u pštrosa 30-40cm) • ve vaječníku se tvoří vajíčko (megabuňka) • • nosná plemena slepic snášejí až 300 vajec za rok • pštrosí vejce je největší (váží 1,5kg, je to 1% hmotnosti pštrosa) • kolibříci mají nejmenší vejce (0,3g, je to 25% hmotnosti) • při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice • z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje • mláďata nidifugní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama • mláďata nidikolní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů • mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky) • • Soustava vylučovací • tvoří ji párové ledviny, které leží v prohlubni pánve podél páteře • chybí jim močový měchýř a moč je vylučována ve formě koncentrované kyseliny močové, která tvoří na výkalech bílý, rychle schnoucí výkal • Soustava cévní • stálá tělesná teplota (38-43°C) • srdce je dokonale rozděleno na síně a komory, levou polovinou srdce protéká pouze krev okysličená (arteriální), pravá pouze krev odkysličená (venózní) • je zachován pouze pravý oblouk aorty a mohutné srdce • velikost srdce je 4% těla, u velkých ptáků 6-10%, největší u nejmenších ptáků kolibříků - 20-28% • s velikostí srdce u ptáků souvisí také jeho tepová frekvence, ta je u ptáků 400-800 tepů za minutu (kolibříci 1000) • ptáci musí energii šetřit (kolibříci každý večer upadají do stavu letargie - přes noc jejich teplota klesne na 10%, do obdobného stavu upadají i někteří naši ptáci - rorýs v době, kdy jim chybí potrava) • Soustava trávící • má obdobné části jako předchozí skupiny • přítomnost volete - rozšířený jícen, v něm se potrava shromažďuje, změkčuje a natravuje • žaludek má dvě části - žaludek žlaznatý, do kterého vyúsťují trávící šťávy a žaludek svalnatý, který je plný drobných kamínků, které drtí tvrdou potravu • slepá střeva dvě, v nich žijí bakterie, které zkvašují nestravitelné zbytky • střevo ústí do kloaky • někteří ptáci vyvrhují ze svalnatého žaludku nestravitelné zbytky (sovy, dravci, volavky) - kosti, chlupy, peří • Soustava svalová • tvořena dvěma typy svaloviny • červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky • vyznačuje se vytrvalostí a pracuje 5-10x pomaleji než svalovina bílá • mají ji kolibříci, převážně ji mají holubi (vytrvalí letci) • • bílá - spaluje cukry • vysoký výkon, krátká výdrž • kurovití ptáci • • • dva hlavní svaly - velký sval prsní - tlačí křídlo dolů, podkličkový sval - křídlo zvedá • Kostra • je stavěna tak, aby byla co nejpevnější a co nejlehčí - proto jsou velké kosti pneumazitovány (vyplněny vzduchem) • lebka ptáků je připojena k nosiči pouze jedním hrbolem, otáčení o 360° • ptáci mají větší pčet krčních obratlů (labutě - 25) • druhé jsou hrudní obratle, prvních 3-5 hrudních obratlů + bederní a křížové obratle srůstají všechny dohromady a vytvářejí kůstku - pygostyl • zadní končetina je opatřena běhákem (kosti zánártní + nártní) • běhák potom přechází k zakončení čtyřmi prsty (3 dopředu, 1 dozadu), jeden ze 3 prstů může otáčet dozadu - vratiprst • Soustava dýchací • tvořena plícemi, které jsou u ptáků malé a svojí hřbetní stranou přirostlé k tělu, málo roztažitelné, nestačily by zásobovat tělo kyslíkem • z plic vybíhají mezi tělní orgány tzv. vzdušné vaky (pár krčních, pár mezikličkových, přední hrudní vaky, zadní hrudní, břišní) • mají vyvinuto hlasové ústrojí - syrinx - v místě, kde se průdušnice větví ve dvě průdušky • Smyslové orgány • zrak - ptáci mají v sítnici až osmkrát více smyslových buněk než člověk a 2-3 žluté skvrny • někteří ptáci vidí i dozadu (sluka lesní vidí pod úhlem 360°, holub - 300°) • Soustava nervová • centrální nervstvo - mozek je vyvinutější než u plazů • největší rozvoj zaznamenal velký (koncový) mozek a mozeček • u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu • relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi • Rozdělení Běžci • jsou největší a zároveň nejtěžší ptáci • pštros dvouprstý - samec až 156kg, 2,75m, rychlost 40km/h, Afrika, polygamní, nelétá, kosti nejsou pneumatizovány, samice menší, kolem 100kg • emu hnědý - Austrálie, 30kg • nandu pampový - Argentina (jižní Amerika) • kiwi jižní - Nový Zéland, max 4kg • žijí v polygamii, jsou to ptáci nidifugní (nekrmiví), velmi rychlí • kasuár přilbový - Austrálie • Letci Dravci • velikost těla od 14cm po 1,3m • hmotnost těla od 28g po 15kg • hlavní znaky - ptáci nidikolní (krmiví), samice o třetinu větší než samec, ostrý zahnutý zobák, velmi ostré drápy, přítomnost volete, vynikající letci a vynikající zrak (v sítnici 8x větší množství smyslových buněk než my, mají 2-3 žluté skvrny) • každý pár má svůj hnízdní revír, který si hájí • všichni dravci jsou chráněni • kondor andský - největší, mrchožrout • sup hnědý - 12kg, jižní Evropa, severní Afrika, mrchožrout • krahujec obecný • jestřáb lesní - 1kg, 50cm, rozpětí křídel kolem 1m, dovede ulovit i zajíce • káně lesní - obdobné rozměry jako jestřáb, hlavní potrava hraboši • sokol stěhovavý - kořisti se zmocňuje při letu, padá jako kámen (300km/h) • orel skalní - 6kg, rozpětí 2m, potrava srnčata • Sovy • vesměs noční, masožraví ptáci, jejichž peří je nenápadné, maskovací a měkké • zahnutý zobák od kořene, ostré špičaté drápy • bez pohlavního dimorfismu, odlišuje je pouze velikost (samice větší) • trávící soustava - chybí vole, zbytky potravy vyvrhují 1-2x za den v podobě filcových válečků • všechny jsou u nás chráněné, některé druhy se stahují k lidským obydlím - synantropní druhy (kalous ušatý, sova pálená) • menší druhy se mohou živit i bezobratlými (žížaly, ...) • užitečné - živí se hlodavci • výr - 4kg, jeho potravu tvoří z poloviny zající, čtvrtina ptáci, zbytek bezobratlí • zástupci • výr velký - až 4kg, 90cm, 150cm • kalous ušatý - podobný výru, ale mnohem menší - 40dkg • sovice sněžní - výr tundry - klade vajíčka na zem, zalétá k nám v zimě, 2kg, 50cm • kulíšek nejmenší - 80g, mohutné drápy, dovede ulovit kořist větší než je on • sova pálená - vytváří kolem očí bělavý závoj (masku), hnízdí v dutinách stromů, naše druhá nejběžnější sova • puštík obecný - naše nejběžnější sova • sýček obecný - 150g • • Kukačky • kukačka obecná - 200g, 30cm, rozpětí křídel 24cm • stěhovaví ptáci • zvuky "kukukuku" vydávají jen samci • samice se páří s větším počtem samců, netvoří páry, nesedí na vajíčkách • klade 1-25 vajec buď do cizího hnízda, nebo na zem a pak ho dá do cizího hnízda • prospěšné - požírají chlupaté housenky • adoptivní rodiče jsou drobní pěvci (červenka, konipas) • vývoj vajíčka velmi krátký - kolem 12 dnů • za 4-5 týdnů opouští adoptivní rodiče • mají vyměnitelnou vnitřní vrstvu žaludku (žerou chlupaté housenky, můžou je) • Brodiví • ptáci střední až větší velikosti • mají vyvinutou kostrční žlázu • ve většině stěhovaví ptáci • potravu tvoří jak bezobratlí, tak obratlovci • zástupci • čáp bílý - 4kg, 160cm rozpětí, dlouhé nohy • čáp černý - do 3kg, čápi tvoří trvalé páry • volavka popelavá - má zvláštní uzpůsobení krčních obratlů, krk tvoří výraznou harpunu, šestý obratel krční zvláště uzpůsoben - harpuna, 2kg, rozpětí až 190cm • ibis posvátný • čáp marabu • • Měkkozobí • název podle měkkého zobáku, pouze jeho špička je tvrdá a rohovitá • výborní rychlí letci • bez pohlavního dimorfismu • krmiví ptáci - nidikolní, samice snáší několikrát za rok po dvou vejcích • na hnízdě se střídá samec i samice • holubí mléko - zvláštní kašovitá látka, která se tvoří ve voleti holubů • původ holubů se odvozuje od divokého holuba skalního, který dosud žije a hnízdí na skaliscích u Středozemního moře • holub hřivnáč - náš největší holub, 70dkg, synantropní druh • holub doupňák - 35dkg, stěhovavý, ke hnízdění využívá nory králíků • hrdlička divoká - stěhovavá, zimovištěm africké savany, velmi plachá • hrdlička zahradní - synantropní druh, není stěhovavá • stepokurové • blboun nejapný (dodo - dronte mauricijský) - vymřel, 25kg • Srostloprstí • ledňáček říční - 50g, 17cm • krásná zbarvení • dlouhý šídlovitý zobák • vyhrabávají nory (až 1m délka), kde odchovávají mláďata • nebezpečím zima a zamrzlé vodní toky (chybí potrava) • hnízdí až 3x za rok, 3-4 vajíčka • velká hlava a krátký krk • Šplhavci • datel černý - je vázán na lesy vyššího stáří, vysekává dutiny (až 30 dnů) a klade tam vajíčka, náš největší šplhavec, samička má červenou čepičku • strakapoud velký - synantropní druh, pohlavní dimorfismus, samec má na temeni červenou čepičku • žluna zelená - sameček červená čepička • mají zygodaktylní končetinu - 2. a 3. prst je dopředu, 1. a 4. dozadu • nidikolní ptáci • funkční kostrční žláza, krátká a tvrdá ocasní pera (při šplhání pomáhá), ostré drápy • Papoušci • kakadu růžový - Austrálie • andulka vlnkovaná - Austrálie • arara - 1,5kg, Mexiko, Brazílie, žije v párech • Hrabaví • jsou středně velcí ptáci se silnými prsty a mohutnými tupými drápy • jejich svalovina je pouze svalovina bílá, vyznačují se prudkým rychlým letem - ale jen velmi krátké vzdálenosti • chybí jim prachové peří, kostrční žláza, řada druhů jsou druhy chované pro mase či vejce • leghorn, vlaška koroptví - nosná plemena, až 300 vajec za rok • kur bankivský - dosud žije divoce v džunglích Indie, z něj všechna dnešní plemena • mláďata jsou nidifugní - nekrmivá • zástupci • bažant obecný - výrazný pohlavní dimorfismus • koroptev polní • tetřev hlušec - velmi plachý • tetřívek obecný • jeřábek lesní • křepelka obecná • páv korunkatý - pohlavní dimorfismus • bělokur horský • • dochází k polygamii - samec se páří s větším počtem samic, samice jen s jedním • častý pohlavní dimorfismus - samec větší a krásně barevný • Kolibříci • Amerika • dlouhý obloukovitě zahlý zobák - aby mohl sát nektar • mají obrovskou frekvenci křídel • jsou velmi malí, ale mají velký tělní povrch - spotřebují velké množství energie • v noci upadají do letargie - tělní teplita z 44°C na 18°C, metabolismus na 10% • patří mezi nejmenší ptáky, 2g • Trubkonosí • specializovaná skupina mořských ptáků, kteří se vyznačují plachtivým letem • název - jejich nozdry vybíhají v jakési trubičky • albatros stěhovavý - až 22kg, rozpětí až 3,5m • žijí v monogamii • kladou jediné vejce - málo plodní • Vrubozobí • labutě, husy, kachny • střední až větší velikosti, největší labuť velká - 15kg, 1,3m, rozpětí 2,6m • jejich společným znakem je rohovitý zobák, na jehož okraji se nacházejí vroubky, kterými pták procezuje vodu • mají vyvinuté vole, mezi prsty plovací blána, vyvinuta kostrční žláza - mastné, nesmáčivé peří • kvalitní prachové peří • samci - vyvinut penis, asi 5cm, jako vrták, vnitřní oplození • mláďata nidifugní • husy a kachny se chovají ve velkochovech - pro maso, peří, játra • Veslonozí • kormorán velký - do 3kg, 1m rozpětí • pelikán bílý - až 15kg • terejové (terej modronohý) • vesměs velcí vodní ptáci, veslovací noha, plovací blána • mládata nidikolní - krmivá • pelikání - obrovská spotřeba ryb, až 4kg za den, přistání na vodě • kormorán - u nás přemnožen •
Savci • jsou to živočichové homiotermní - stálá tělní teplota 36-39°C • pokožka obsahuje mnoho žláz • potní - 99% vody, 1% organické a anorganické látky - pot • mazové - promazují pokožku, vlasy, chlupy • • přeměnou potních žláz vznikají žlázy pachové - voňavé - aromatické - sexuální (podpaží, kolem řitního otvoru, na velkých stydkých pyscích u žen), také žláza mléčná • většina savců rodí živá mláďata (vyjímku tvoří ptakopysk a ježura) • embrya prodělávají složitý vývoj v děloze matky a jsou s tělem matky spojena placentou, která plní funkci soustavy trávící, vylučovací a dýchací • tělní dutina savců je rozdělena plochým svalem - bránice, na dutinu hrudní (srdce a plíce) a břišní (veškeré další orgány) • bránice je významným dýchacím svalem • krevní oběh je uzavřený, srdce je dokonale čtyřdílné (levá a pravá předsíň, levá a pravá komora) • pravou částí srdce protéká krev okysličená, levou krev odkysličená • jsou vytvořeny dva krevní oběhy • malý - plicní - krev teče mezi srdcem a plícemi • velký - krev teče mezi srdcem a celým tělem • • zachován pouze levý oblouk aorty • • tělní kryt - srst, dva typy chlupů • jemná a husta podsada (termoregulační funkce) • pesíky • vibrisy - hmatové chlupy, nad čenichem, na bradě, na bocích těla, na ocase • mají největší význam u savců žijících v norách • vydra 50000 chlupů na centimetr • • sedm krčních obratlů • ve středním uchu mají tři kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek) • spodní čelist je připojena k horní jediným kloubem • lebka spočívá na prvním krčním obratli (atlas strana 28) dvěma hrboly • vyznačují se různými formami adaptivního chování (obsazují teritorium, péče o potomstvo, složité rituály námluv) • evolučně nejvyspělejší živí tvorové • savci prodělávají (samice) cyklické změny děložní sliznice • samice savců přecházejí v průběhu roku do říje - estru • monoestričtí - jednou za rok do říje (srna, laň, kuna, slonice, netopýr, krtek) • polyestričtí - páří se vícekrát za rok (v říji) • • po oplození nastává období gravidity - různě dlouhá (13 dnů - vačnatci, 21 měsíců - slonice) • utajené oplození - u netopýrů, tak, aby mláďata přišla na svět do nejlepších podmínek • utajená březost - kuna, jezevec, laně, srny, dojde k oplození, ale zygota se dále nevyvíjí - čeká na příznivé podmínky • gepard 114, kůň 60, lenochod 270, delfín 50km/h • mají nejdokonaleji vyvinut koncový mozek • chrup je tvořen čtyři typy zubů (řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky) • délka střev (trávícího traktu) • nejvíce velcí býložraví savci - až 15-20x, delší než délka těla • šelmy 2,5 - 6x delší než délka těla • • Nervová soustava • tvoří ji centrální nervová soustava - mozek a mícha • obvodová nervová soustava - hlavové, míšní, vegetativní nervy • nejdokonalejší koncový mozek, tvořen různě silnou mozkovou kůrou • počet nervových buněk asi 35 miliard (při narození, s věkem jich ubývá) • Trávící soustava • nejdelší střevo mají velcí býložraví savci • u některých savců (přežvýkavci) je součástí trávícího traktu jeden žaludek - slez, a tři předžaludky - bachor (u krav 50 litrů, žijí zde prvoci - symbiotičtí bachoři - pomáhají trávit zbytky z celulozy), čepec, kniha • Rozmnožovací soustava • gonochoristé • častý pohlavní dimorfismus - spočívá ve velikosti těla, často i ve zbarvení či přítomnosti (nepřítomnosti) parohů • mláďata se vyvíjí v děloze, doba nitroděložního vývoje je různá • Rozdělení • vejcorodí - ptakopysk podivný (0,5 - 2,5kg, 50cm) • noční živočich, vyhrabává nory až 30cm dlouhé • samice klade po oplození dvě vajíčka, mláďata nesají mléko - samice nemá bradavky - mléko vytlačuje na povrch chlupů - mláďata je olizují • potravou jsou různé druhy bezobratlých živočichů • ježura australská - 4-6kg, 50cm • má silné hrabavé nohy opatřené dlouhými ostrými drápy (v mžiku se dovede zahrabat do země) • • • vačnatci • název skupiny podle přítomnosti dvou vakových kostí, které jsou kloubně připojeny ke kosti stydké (ta je součástí pánve) • vak mají samice a jsou v něm umístěny mléčné bradavky, vak je uzavíratelný zvláštním okružním svalem, má funkci ochrany a výživy • obývají celou Ameriku (vačice), Austrálii, Tasmánii a Novou Guineu • masožravci i býložravci, rodící malá, velmi nedokonale vyvinutá mláďata (klokaní mládě 3cm, dospělec 1,6m) • koala - až 25kg - jediná potrava listy stromu blahovičníku • ďábel medvědovitý - nebezpečná šelma, 25kg • vakoveverka • vakokrt • mravencojed žíhaný - denně spotřebuje až 20000 mravenců • • placentálové • jsou býložraví i masožraví • různé velikosti (plejtvák obrovský 120 tun, slon 4-6 tun), nejmenší rejskové • obývají různé prostředí (souš, sladká voda - vydra, nory a sutě, mořská voda) • mláďata prodělávají vývoj v děloze matky a jsou spojena s organismem matky prostřednictvím placenty (funkce trávící, vylučovací a dýchací) • přítomnost zubů různého tvaru - heterodontní chrup • samice mají placentu - dlouhý nitroděložní vývoj a porod vcelku vyvinutých mláďat • • hmyzožravci - ježkovtí, krtkovití, rejskovití • malé tělesné rozměry • mají úplný chrup (zuby jsou stejné) • živí se hmyzem • ježek evropský - východní a západní • krtek - systém chodeb, válcovité tělo, adaptován pro podzemní život • rejsek - podoba s myší, protažená hlava (čumáček), dospělý 6g • • letuchy - mají mezi předními a zadními končetinami blány - plachtí • netopýři - letouni • protažené prstní články (mezi první a pátým článkem neosrstěná kožní řasa) • živí se hmyzem, u nás 21 druhů - všichni chráněni • žijí v jeskyních, zimní spánek, termoregulační systém • echolokace - ultrazvukové vlny • netopýr ušatý • vrápenci - mají blanité výrůstky kolem nosu (netopýři kolem uší) • kaloni - živí se ovocem, největší netopýři (rozpětí 1,4m; 1,5kg) • vampíři - živí se nektarem tropických květů • upíři - krev - mohou přenášet vzteklinu • • tany • hmyzožraví, stromoví, jihovýchod Asie • komunikace pózováním těla a ježením srsti • • hlodavci • nejpočetnější savčí řád (1800) • malé až střední druhy, podobný chrup (řezáky) • schopnost rychle se rozmnožovat, krátká gravidita, velké množství mláďat, rychle dospívající mláďata • převážně býložraví (někteří všežraví) • obsazují nejrůžnější biotopy (prostředí), původně kromě Austrálie • žijí na souši (hraboš) i u vody (ondatra), les (myšice, veverky, plši), stepi a polopouště (sysli), k lidským obydlím - synantropie • vyvíjí se koncem druhohor • výzkum savců (hlodavců) v Brně • u nás 26 druhů hlodavců • veverkovití - veverka obecná • přednost jehličnanům, rychlý a obratný pohyb • ročně asi čtyři holá a slepá mláďata • přítomnost klíční kosti • • svišťovití - obývají horské sutě nad horní hranicí lesa (Tatry, Alpy) • typický zvuk při nebezpečí, chráněni zákonem, zimní spánek • • syslové - sysel obecný • nížinný druh, žije v norách, živí se semeny trav • poměrně přemnožen, vyskytuje se kanibalismus • • • sudokopytníci • sudý počet prstů - 1. prst je zakrnělý, 3. a 4. směřují do předu, 2. a 5. jdou svisle dolů • prsty jsou opatřené rohovitým kopýtkem • sudokopytníky dělíme na dvě skupiny: • přežvykující - mají velmi dlouhý trávící trakt, až 30x delší než tělo • tři předžaludky a žaludek slez • předžaludky: bachor - největší (kráva až 50l), žijí zde drobní prvoci - bachořci; kniha; čepec • obrázek: mechanismus příjmu potravy :) • patří sem • jelenovití - pohlavní dimorfismus - samec má parohy, které vyrůstají na pučnicích kosti čelní (vyjímku tvoří sobi, kde mají parohy samci i samice), parohy jsou kostěného původu a zvířata je v zimě shazují • jelen evropský - samec až 170kg, samec obrovský - samec do 30kg, sob polární, los evropský, daněk skvrnitý • • turovití - samci i samice mají rohy, roh je tvořen porézním výčnělkem kosti čelní a krytý na povrchu rohovinou (toulec) • tur domácí - kráva, bizon americký, zubr evropský, kamzík horský, koza domácí, ovce domácí, ovce muflon, buvol indický, jak domácí, zebu indický - posvátná kráva • • žirafovití - patří sem dva druhy • okapi pruhovaná • žirava mramorovaná - samec až 6m (7 obratlů), 1200-1500kg, zkosená záď, srdce je mohutný sval (do výšky) - za minutu přečerpá 60l krve • • • • nepřežvykující - mají pouze jeden žaludek • mají úplný chrup, špičáky některých druhů jsou velmi dlouhé a nazývají se kly (hroch 60cm, 3kg) • prasatovití - prase domácí, prase divoké, veškerá divoká prasata pocházejí z vytlačené karpatské populace (2. světová válka) • prase bradavičnaté, pekari páskovaný • • hrochovití - většinu dne žijí ponoření ve vodě (uzavíratelné boltce a nozdry) • dobře se potápí, velmi nebezpeční, pod vodou vydrží 4-5 minut, hmotnost 1500-2000kg, 2cm tlustá kůže • • mozolnatci - našlapují na všechny tři články prstů (podložené vazivem - mozol) • velbloudi - Asie, blízký východ; lamy - jižní Amerika • velbloudi - dva hrby - drabař (divoce v Gobi), jeden hrb - dromedár • v hrbu má zásobu tuku, který je v době nedostatku vody štěpen na vodu (1kg tuku - 1l vody) • vydrží bez vody 45 dnů (červené krvinky jsou zásobárnou vody), další ochranou před sluncem je jejich srst • lamy - vikuňa, guanako • • • • •