Prvoci

Přejít na:navigace, hledání

• 1 BIOLOGIE • 1.1 PRVOCI • 1.1.1 BUNĚČNÉ JÁDRO • 1.1.2 ORGANELY • 1.1.2.1 ORGANELY pohybové • 1.1.2.2 ORGANELY trávící • 1.1.2.3 ORGANELY vylučovací • • 1.1.3 ROZMNOŽOVÁNÍ PRVOKŮ • • 1.2 pohlavní • 1.3 nepohlavní • •
BIOLOGIE (píše se jen z prvoků) PRVOCI • jsou nejjednodušší a vývojově nejnižší živočichové • prvoky považujeme za základ veškerého rostlinstva a živočišstva naší planety • některé z prvoků považujeme za první obyvatele naší planety • prvoci jsou jednobuněční živočichové, většinou mikroskopických rozměrů • největší prvoci (plazivenka – 3 mm,mrskavka – 2 mm,trepka velká – 0,2 mm) • tělo prvoků je složeno z organel = ústroječků • mezi nejdůležitější organely patří:buněčné jádro, cytoplazma, mitochondrie , ribozomy , chromatofory • BUNĚČNÉ JÁDRO • ve většině těl prvoků se nachází pouze jedno buněčné jádro • někteří prvoci obsahují dvě buněčná jádra (makronukleus – velké jádro … řídí pochody spojené s výživou buňky,mikronukleus – řídí *pochody spojené s rozmnožováním buňky,…..) • existují prvoci s velkým množstvím jader (měňavka bahenní) • ORGANELY • organely slouží k pohybu a přijmu potravy • ORGANELY pohybové • bičíky (Krásnoočko zelené) • undulující membrány (Trypanozoma spavičná) • brvy = cílie (Trepka velká) • panožky – orgány pohybu,které vznikají přeléváním cytoplazmy … slouží k pohybu a k fagocytóza = trávení potravy (Měňavka velká) • ORGANELY trávící • 1. Někteří prvoci mohou přijímat potravu celým povrchem těla (osmotrofně) – Krásnoočko zelené • 2. U jiných prvoků se vytvářejí specifická místa = buněčná ústa,za kterými se vytváří potravní vakuola – v potravních vakuolách se potrava stráví a živiny přejdou do cytoplazmy • ORGANELY vylučovací • slouží k odstraňování přebytečné vody z těla • chrání prvoka před zničením • • skládá se z přívodních kanálků a ze středové dutiny • ROZMNOŽOVÁNÍ PRVOKŮ pohlavní kopulace • může se uskutečnit kopulací (výtrusovci,bičíkovci,kořenonožci) • při tomto spolu splynou dva jedinci,kteří zároveň představují dvě pohlavní buňky (gamety) • mohou spolu splývat jedinci,kteří jsou tvarově stejní (izogamety  izogamie) • jedinci,kteří nejsou tvarově stejní (anizogamety  anizogamety) • oogamie • konjugace – nálevníci (trepka) • při tomto způsobu pohlavního rozmnožování se dva jedinci (konjuganti) přiloží k sobě svými buněčnými ústy a zůstanou po určitou dobu spojeni (toto spojení trvá u trepky 12-15 hodin) • při konjugaci si kopulující jedinci vymění části svých malých jader,načež se od sebe oddálí • po oddálení jedinců proběhne řada změn,které končí vznikem čtyř nových jedinců z každého jedince původního • celá konjugace trvá až 60 hodin • nepohlavní pučení • na mateřské buňce vypučí nový jedinec,který postupně doroste do původní velikosti • buněčné dělení • nejdříve se mitózou rozdělí buněčné jádro na dvě jádra dceřiná • mezi jádry se vytvoří přepážka a vzniknou tak dvě dceřiné buňky,které postupně dorostou do původní velikosti • schizogonie • schizogonie je nepohlavní rozmnožování,které se vyskytuje u prvoka s názvem plazmodium malárie • plazmodium proniká do červené krvinky,kde se rozpadne na velký počet nových jedinců (schizontů),kteří později napadnou nové červené krvinky • sporogonie • vyskytuje se rovněž u plazmodia malárie • spóra je výsledkem předchozího pohlavního rozmnožování • jakmile se spóra dostane do příznivých podmínek,dochází v ní k dělení,jehož výsledkem je vznik většího počtu nových jedinců (sporozoitů) • tyto sporozoity vypustí komár rodu anopheles do lidské krve • ORGANELY OBRANY A OCHRANY - pelikula je tužší vnější část cytoplazmy, která udává tvar prvoka (Krásnoočko zelené) - trny a výběžky (prvoci obrněnky) - schránky s SiO2 mají mřížovci,paprskovci - chitinózní schránky – štítovka - celulózní destičky – na povrchu těl bičíkovců rostlinných - axostyl – tyčinka,která zpevňuje tělo SYSTÉM = ROZDĚLENÍ PRVOKŮ Kmen bičíkovci - tripanosomova spavičná  prvok,který parazituje v míze,mozkomíšním moku a krevní plazmě,vyvolává spavou nemoc,která neléčená končí po třech až 12 měsících smrtí,přenašečem tripanozom je mouche Tse-Tse - bíčenka poševní  způsobuje trichomoniózu (záněty močových cest,hnisový výtok z pochvy),šíří se pohlavním stykem,přenašeči jsou muži - lamblie střevní  způsobuje záněty tenkého střeva - trubénka haeckelova  tvoří kolonie,živý se organickými zbytky u dna vodních nádrží,ukazuje přechod od jednobuněčných organismů k organismům mnohobuněčným Kmen kořenonožci - proměnlivý povrch těla – umožňuje tvořit panožky - pomocí panožek se pohybují a přijímají potravu - potrava se tráví pomocí potravních vakuol - obvykle mají jedno jádro,rozmnožují se dělením - některé druhy vytvářejí na povrchu schránku • Měňavky - měňavka zemní (v mechu), měňavka úplavičná, měňavka velká, panoženka měňavkovitá • Krytenky - rozlitka hruškovitá (vytváří na povrchu schránky ze zrníček písku),štítovka obecná • Dírkonožci - mořští živočichové,mají hodně otvorů z nichž vychází panožky Kmen paprskovci - sladkovodní i mořští živočichové - vytvářejí dlouhé niťovité panožky - mají vnější schránky • slunivky - sladká voda,schránky z SiO2 • mřížovci - sladká voda,schránky z SiO2 Kmen výtrusovci - osmotrofní endoparazité - pronikají do buněk hostitelů - střídají hostitele pohlavní a nepohlavní - původci těžkých onemocnění lidí a hospodářských zvířat - hromadinky,krvinkovky,kokcidie,piroplazmy • kokcidie jaterní – ke splývání gamet (pohlavních orgánů dochází ve žlučovodech králíků  vtíná cysta,která trávícím ústrojím opouští tělo králíka  infikuje potravu  zdroj infekce (nutnost očkování) • taxoplazma goudii – nebezpečné pro těhotné ženy,parazituje v bílých krvinkách (dlouhodobé teploty,únava,zduření mízních uzlin) • krvinkovky – Plasmodium malárie – cizopasnící červených krvinek,kde probíhá schizogonie (nepohlavní rozmnožování prvoka) – způsobují malárii (1 000 000 mrtvých/rok) – pohlavně se krvinkovky rozmnožují ve slinných žlazách samiček komárů rodu Amopheles Kmen nádorovky - parazitické organismy napdající brukvovité rostliny - na jejich kořenech vytvářejí nádory (hálky) v nichž nádorovky přežívají Kmen nálevníci - vyskytují se v seném nálevu - prvoci se dvěma buněčnými jádry (velké jádro – proces výživy,malé jádro – proces rozmnožování) - zástupci:Trepka velká,Chobotěnka husí,Slávinka obecná,Mrskavka modrá,Bachořci,Rournatky - Bachořci – žijí v bachoru krav,kde pomáhají trávit celulózu nebo-li buničinu - Výřenka – schopnost kontrakce Kmen krásnoočka - mají velký filogenetický (vývojový) význam - mohou se vyživovat jak autotrofně (může probíhat fotosyntéza – ve vodě s dostatkem světla) nebo prvok začne živiny přijímat osmoticky celým povrchem těla - pravděpodobně podobné organismy jako je krásnoočko dalo vzniknout jak rostlinám,tak živočichům - stavba těla • název dostalo podle červené skvrny (stigma) – světločivý aparát (rozlišuje pouze světlo a tmu  pluje vždy za světlem,aby mohla probíhat fotosyntéza • vylučovací vakuola • chloroplasty • pelikula – tužší povrchová cytoplazma,která udává tvar prvoka • zásobní látky • dva bičíky,ale jeden je velmi krátký (orgán pohybu) Kmen obrněnky - jejich tělo je opatřeno dvěma bičíky - výživa je mixotrofní (mohou se vyživovat autotrofně i heterotrofně) - povrch obrněnek je tvořen vrstvou plochých měchýřků pod plazmatickou membránou,které jsou vyplněné tekutinou nebo pevnou látkou,která zpevňuje jejich těla - většina druhů žije v moři,způsobují světélkování hladiny,jsou toxické ŽIVOČIŠNÉ HOUBY Jsou nejprimitivnější mnohobuněční živočichové, až na výjimky žijí pouze v moři. Žijí samostatně (solitérně), nebo tvoří kolonie.
Typ těla se odborně nazývá gastrula: má na povrchu ektoderm (zárodečný list), pod ním mezenchymatické pojivo a uvnitř je entoderm (zárodečný list) V mezenchymatickém pojivu se nachází: Archeocyty  později se přeměňují v pohlavní buňky (spermatozoidy, vajíčka) Skleroblasty tvoří se v nich tuhé částice – sklerity Amébocyty buňky schopné fagocytózy a slouží k přijímání částeček potravy Choanocyty buňky límečkové, které kmitáním bičíku přihánějí do těla houby potravu Porocyty buňky, které protínají celou tělní stěnu houby a jsou uzaviratelné Rozdělení hub podle typů tělních dutin: 1. askonní - límečkové buňky vystýlají vnitřní stěnu těla buňky 2. sykonní – límečkové buňky (choanocyty) vystýlají náprstkovité útvary v tělní stěně 3. leukonní – nejsilnější tělní stěna, ve které jsou okrouhlé komůrky vyplněné límečkovými buňkami (choanocyty)


Rozmnožování hub: Pohlavní – dochází ke spojení pohlavních buněk (gamet – spermie, vajíčko), vznikne zygota, ta se dělí a vznikne amfiblastula (larva tvořená z jedné vrstvy buněk) –-> glastrula buňky větší bez bičíku dávají vzniknout extodermu, pod nimy choanocyty (límečkové buňky) s bičíkem dávají vzniknout entodermu Jsou to hermafrodité











Nepohlavní – pučení a) vnější  kolonie b) vnitřní  gemule

Zástupci Hub Rozdělení hub: 1. Houby vápenaté – jsou houby mořské, jejichž jehlice jsou z CaCO3, žijí samostatně (soliterně) – Houba Voštinová 2. Houby křemičité – mohou žít ve vodě sladké i slané jejich jehlice jsou z SiO2 – Houba Pletená (asi 30cm, Tichý oceán – filipíny), Houba rybniční (kolonie prstovitého tvaru, až jeden metr), Houba říční (tvoří ploché korovité útvary, několik dm) 3. Houby rohovité – nemají pevná tělíska (sklerity), mají pouze pružná sponginová vlákna – Houba micí (stř. moře – Itálie, Afrika), Houba koňská (r=několik dm) Houby jsou primitivní mnohouněční živočichové, kterým chybí soustava nervová, cévní, dýchací a svalovᨠLáčkovci Dostali název podle společné trávící dutiny, která se nazývá láčka. Tělo je opět na stupni gastruly = diblastika (extoderm, entoderm, mezenchym) Převážná většina láčkovců jsou mořští živočichové, často životu nebezpeční. 1. Polypovci – Nezmaři, medúzovci, korálnatci