Evropa ve středověku 2. část
Z 8.B8 wiki
Jsou v tom chyby!
xt = "skrýt"; showTocToggle(); } Normané • národ ze severu, šli za teplem a úrodnou půdou • jejich pravlastí byla Skandinávie a Dánsko • Germánské kmeny, osídlili Sicílii, severní Francii - Normandii • říká se jim i Vikingové, Seveřané, Varjagové • divoký, bojovný národ, obávaní bojovníci • hlavně boj, námořníci, piráti, rybolov • kvůli špatnému podnebí nemohou být zemědělci • staví lodě - tzv. drakary, malý ponor, až 32 veslařů, zvýšená příď a na ní drak, ploché dno (díky tomu mohou až k pobřeží a do řek) • Dánští Normané • nájezdy na Anglii, Francouzskou říši a Lamanšský průliv • 793 - 1. známé napadení v Británii na klášter Lindisferne • 911 - v západofranské říši • vzniká Normandie jako léno, které dostal norský vévoda Rollo od západofranského krále Karla Prostého • Normandie - vládnou zde vévodové norského původu • po řekách se dostali až do Paříže • • Norští Normané • směřují na ostrovy v Atlantském oceánu (840 osídlili Island) • 10. století Grónsko (Erik Rudý, jeho syn Errikson doplul až k pobřeží Ameriky - 1000) • na Islandu vznikají ságy - historické zprávy (severské ságy) • mají své náčelnky, založili systémy, které vzdáleně připomínají dnešní republiky • Švédští Normané • do východní Evropy, žijí zde Rusové • na východě Evropy vytvořili obchodní cestu - říční "iz Varjag v Greki", která vedla až do Byzantské říše (kolem Černého moře) • přes Finský záliv, po řece Něvě se dostali do jezera Ladoga (Ladožské jezero) -> Západní Dvina -> přenesení lodí na Dněpr -> Černé moře -> Byzantská říše - s ní obchodují • Rurik - 822 - zmocnil se města Novgor - tím položil základy Kyjevské Rusi - norský vévoda • Vznik Anglie • původními obyvateli Británie jsou Keltové - žijí zde v kmenech • ve Starověku na Británii útočí Římané (Caesar), za císaře Claudia ji ovládli, postavena Hadrianova zeď, stáhli se odtud, zanechali zde Křesťanství • v obodbí stěhování národů sem přichází kmeny Sasů, Anglů, Jutů - pohané • křesťanství sem opět z Irska • kmeny Keltů byly zahnány kmeny Germánů • zpočátku Británie rozdrobena • v 7. století vznik tzv. Sedmi království (do 8. století), legendy o Artušovi, jeho meči Excaliburu) • útoky dánských Normanů • 793 - útok na klášter Lindisferne - klášter vypálili (1. doložený útok) • několikrát vypálili Londýn • • první sjednocený stát zde vzniká na přelomu 9. a 10. století • král Alfréd Veliký - založil loďstvo (do teď nebylo) • u ústí řek postavil pevnosti, rozkvět kultury, sjednotil stát, ke svému dvoru zve učence, zarazil vpády Normanů, území Danelo (Dánsko) - povolil zde usídlit se dánským Normanům a užívat jejich zákony (Londýn <-> Chester) • • Ethelred Váhavý - syn Alfréda, nenavazuje na jeho mírovou politiku s Dány, nechal je vyvraždit, vpád Dánského krále Svena - syn Knut Veliký - vytvořil velkou říši: Dánsko + Norsko + Británie (ztrácí samostatnost) • po jeho smrti vrácení anglosaským králům, říše se rozpadla • • Eduard Vyznavač - neoženil se, bez dědice • trůn odkázal příbuznému - Vilém z Normandie • proti němu Harold II. - anglosaský šlechtic • bitva u Hestingsu - Harold "pudl" poražen • • Vilém - založil Normandskou dynastii, stává se anglickým králem • tapiserie z Baycaux - důkaz o bitvě • přivedl šlechtu z Normandie (drobná válka se starou anglickou šlechtou - 200 let) • za jeho vlády Domesday Book - "kniha posledního soudu" - 1085 • soupis veškeré půdy, nevolníků, dobytka i šlechty - 1. katastr - za účelem zotavení • • Vznik Francie • 843 - Verdenská smlouva • ze Západofranské říše - slabá - feudeální rozdrobenost + nájezdy Normanů (devastace Paříže) • 911 - Karel Prostý dovolil normanskému vévodovi Rolovi usadit se v severní Francii - Normandii • polovina 10. století - bezvládí, nevýhodné (vymřela dynastie Karlovců) • 987 - za krále Francie zvolen Hugo Kapet (pařížský hrabě) • zpočátku slabí (ovládá malé území Isle de France - od Paříže do Orleans) • jsou závislí na přízni šlechty - opora je církev + města • církevní hnutí - Clunyjské - vychází z kláštera v Cluny - opat Odon položil základy • návrat ke křesťanským hodnotám, církevní moc nemá být podřízena světské moci (na volbu hodnostářů měla vliv šlechta) - podporoval například Vojtěch Slavníkovec • • Boží mír - církevní pacifistické hnutí, vycházející z jižní Francie v 11. stol., se snažilo chránit obyvatelstvo stíhané šlechtickými sváry. Jeho cílem bylo uklidnění míst a osob na určitou dobu a zamezení násilných činů. Selské milice, občas zřizované k ochraně míru, byly bezpodmínečně podřízené šlechtickým vojskům. Boží mír byl vyhlášen r. 1083 v Kolíně a r. 1085 v Mohuči. • zavedlo se boží příměří - v době církevních svátků se přerušily boje mezi feudeály • Interdikt - církev zakazuje konání církevních úkonů (pohřby, křty) v případě nežádané osoby na území (nebo při prohřešcích) • Církevní klatba - byl vyobcován z církve - ostatní ho ignorovali • Svatá říše Římská • středověké Německo - Svatá říše Římská národa německého • vzniká z Východofranské říše • je soupeřem Velké Moravy, partikularismus po celou dobu • nadnárodní útvar, v čele stojí císař, musí neustále upevňovat a dobývat své postavení • římský císař - volená, ne dědičná funkce • původně ho volí říšské stavy, od 13. století 7 kurfiřtů • kurfiřti: 4 světští (Český, Saský, Rýnský, Braniborský vévoda), 3 duchovní (arcibiskupové - korýnský, trevírský a mohučský) • • volba: kurfiřtové se sjeli do Frankfurtu • Interregnum - období bezvládí • Karel IV. provedl reformu volby - Zlatá bula karlova (1356) - změna volebního řádu • stačí nadpoloviční většina ke zvolení císaře, nejvýznamnější byl český král, kurfiřtové museli ovládat nejen němčinu a italštinu, ale také češtinu • korunovační cesta do Říma (na císaře korunován až papežem, do té doby jen říšský král v Cáchách) • • • území: ne jen čistě německé státy (české země neměly vliv na vládu), severní Itálie, Lotrinsko (patřily formálně) • trvá 919 - 1806 • říšský císař se považuje za vůdce Křesťanů, spory s papežem • Jindřich Ptáčník • dynastie Saská (Ottonská) • 919 sjednocuje Německo, je vládce, ale nebude zasahovat do vnitřních záležitostí "vévodství" • zavedl Hradskou soustavu - dosazeni kastelánové • boj proti polabským a pobaltským Slovanům • Otto I. • syn Jindřicha Ptáčníka • boje s Boleslavem I., 14 let, potom se smířili a spojili proti Maďarům, na řece Lechu 955 • 962 - obnovil titul římského císaře • odjel do Říma a nechal se korunovat • • Otto II. • oženil se s Byzantskou princeznou, příjmá byzantské zvyky • renovatio impérií - obnova římského impéria • Otto III. • rozvíjí renovatio impérií • sídlil v Římě, nechal si stavět palác podle římského vzoru • římské zvyky u dvora • pokusil se sjednotit střední Evropu - chce spolupráci mezi Polskem, Českem, Uhry • jeho rádcem byl Vojtěch Slavníkovec • před dokončením plánu zemřel • po jeho smrti postupný rozpad • Jindřich IV. • dynastie Sálská • spor s papežem Řehořem VII. • zahájen boj o investituru (jmenování církevních hodnostářů) • církevní mocnost měla být řízena světskou • Řehoř se nechal zvolit sborem kardinálů • Jindřich s ním nesouhlasil a svolal německé kardinály, ti ho prohlásili za neplatného • Řehoř uvalil na Jindřicha klatba - přestává mít moc • Jindřich ustupuje, pokořil se před papežem a ten mu odpustil • když se Jindřich vrátil, znovu zaútočil • konec sporu až 1122 - Konkordát německý - smlouva mezi státem a církví • papež vybírá osobu, císař potvrdí • • další konflikt papeže a světské moci • 1309 - 1377 Avignonské zajetí papežů • Filip IV. (francouzský král), Kliment V. • 1377 papežské schizma • koncil v Pise, místo odstranění, zvolili třetího papeže • • definitivně situace vyřešena na Kostnickém koncilu • • Fridrich I. Barbarossa • dynastie Štaufská (12. - 13. století) • "rudovous" • pokusil se ovládnout s. Itálii • 6 válečných výprav, účast českých králů • 1158 - Milano, český kníže Vladislav II. (král) • v Itálii vznikají dvě strany • ghibellini (císař) • guelfové (papež) • • 1176 - bitva u Legnana - ghibellini poraženi • skončily Fridrichovy snahy o ovládnutí Itálie • • zásahy do českých záležitostí • snaha rozdělit český stát, vytvořil Markrabství moravské • • neřekaně zemřel, když se při 3. křížové výpravě šel koupat • Fridrich II. • původně sicilský král, papež nesouhlasil s jeho volbou papeže - účast Přemysla Otakara I. • Přemysl Otakar I. - 1212 - získává od Fridricha Zlatou bulu sicilskou • znovu se neúspěšně snaží ovládnout severní Itálii • Polský stát • vznik: stěhování národů, přicházejí na polské území první Slované - Polané • zakládají Hnězdno (arcibiskupství) • Vislané - Krakow • legendární kníže Piast (dynastie Piastovců) • Měšek I. Piastovec • první doložený kníže • připojil Pomořansko a Slezsko, sjednotil Polsko • přijal Křesťanství sňatkem s českou dcerou Boleslava I. - Doubravkou • křesťanské misie - Vojtěch Slavníkovec (zabit v Prusku, kde šířil křesťanství, pohřben v Hnězdně na příkaz Polského panovníka) • Boleslav I. Chrabrý • 1002 - 1003 - ovládal české země • 1025 se jmenoval polským králem • moc Piastovců postupně slábne • Uherský stát • počátek 10. století vpád ugrofinských kmenů • rozbili Velkou Moravu • legendární zakladatel Arpád - Arpádovci, centrum Esztergom (Ustřihom) • Gejza I. • výboje do střední Evropy • na řece Lechu zastaveni - usídlili se v Panonské nížině, kde založili Uhry • položil základ moci, zakládá hradskou soustavu, křesťanství • Štěpán I. • 1. uherský král • 1000 v Ostřihomi založeno arcibiskupství za účasti Otty I. • rozdělení na správní oblasti - župy • správce oblasti - župan (např. Matuščák Trenčanský) • • Uhry • Slovensko - horní země Uherská • Maďarsko - dolní země Uherská • Bosna • Rumunsko • • Vznik Kyjevské Rusi • první stát východních Slovanů (mezi Vislou a Dněprem) • ze západu sousedí s civilizovanou Evropou • z východu kočovné kmeny (Pečeněhové, Polovci) - boje • námořní cesta - iz Varjag v Greki • Finský záliv - Ladožské jezero -> Dněpr -> Černé moře • obchodovali zde s Řeky • • normanský vévoda Rurig (dynastie Ruríkovci) • 822 - kníže Oleg • ovládl Kyjev (hl. sídlo knížete), propojil Novogrodskou nížinu s Kyjevskou a vytvořil Kyjevskou Rus • • boje proti Byzanci a Chazarské říši (asiaté) • 987 - kníže Vladimír, z Byzance přijímá křesťanství • syn vladimíra Velikého = Vladimír Moudrý • první psaný ruský zakoník - Ruská moudra • • Vladimír Monomach - po jeho vládě rozpad • Křížové výpravy • byly vojenská tažení evropských feudálů proti pohanům nebo kacířům, vyhlášené papežem • 1095 - 1291 • asi 7 • =kruciáty • nejdříve za účelem osvobodit Boží hrob • nejznámější směřují do Palestiny • cíl - osvobození Jeruzalému (1078 dobyt) z rukou Seldžuckých Turků • příčiny náboženské, politické, hospodářské • výzva papeže Urbana II. na závěr koncilu v Clermontu k evropským rytířům k dobytí Palestiny - nečekaný ohlas - 1094 • 1096 křížová výprava chudiny - spontánní, neorganizovaná v Porýní - způsobila zmatek v Evropě • 1. křížová výprava - 1096 - 1099 • jediná úspěšná • 1099 dobyt Jeruzalém - krveprolití • vznik křižáckých států - Jeruzalémské království, Edesské hrabství, Tripolské hrabství, Antiochijské knížectví • • křižácké rytířské řády - Johanité (Maltézští rytíři), Templáři, Řád německých rytířů (Teutonský řád) • ochrana křesťanských poutníků (křižácké hrady) - Krak de Chervaliers • • 2. křižácká výprava (1147 - 1149) • pád Edessy do rukou muslimů • účast evropských panovníků (Ludvík VII. + jeho žena Eleonora Akvitánská, Konrád III. - římský král, vladislav II. - český kníže) • neúspěšná • • 3. křížová výprava (1189 - 1193) • bitva u Hattinu - sultán Saladin porazil křižáky a získal Jeruzalém • Richard Lví Srdce, Filip Lví Srdce, Filip II. August, Fridrich I. Barbarossa (utopil se) • neúspěšná (ale obnova poutí křesťanů k Božímu hrobu • • 4. křížová výprava • útok na Jeruzalém a Byzantskou říši • dobyli Konstantinopol • vznik Latinského císařství - poté obnova Byzantské říše • 1453 - dobytí Konstantinopole osmanskými Turky • •
xt = "skrýt"; showTocToggle(); } Normané • národ ze severu, šli za teplem a úrodnou půdou • jejich pravlastí byla Skandinávie a Dánsko • Germánské kmeny, osídlili Sicílii, severní Francii - Normandii • říká se jim i Vikingové, Seveřané, Varjagové • divoký, bojovný národ, obávaní bojovníci • hlavně boj, námořníci, piráti, rybolov • kvůli špatnému podnebí nemohou být zemědělci • staví lodě - tzv. drakary, malý ponor, až 32 veslařů, zvýšená příď a na ní drak, ploché dno (díky tomu mohou až k pobřeží a do řek) • Dánští Normané • nájezdy na Anglii, Francouzskou říši a Lamanšský průliv • 793 - 1. známé napadení v Británii na klášter Lindisferne • 911 - v západofranské říši • vzniká Normandie jako léno, které dostal norský vévoda Rollo od západofranského krále Karla Prostého • Normandie - vládnou zde vévodové norského původu • po řekách se dostali až do Paříže • • Norští Normané • směřují na ostrovy v Atlantském oceánu (840 osídlili Island) • 10. století Grónsko (Erik Rudý, jeho syn Errikson doplul až k pobřeží Ameriky - 1000) • na Islandu vznikají ságy - historické zprávy (severské ságy) • mají své náčelnky, založili systémy, které vzdáleně připomínají dnešní republiky • Švédští Normané • do východní Evropy, žijí zde Rusové • na východě Evropy vytvořili obchodní cestu - říční "iz Varjag v Greki", která vedla až do Byzantské říše (kolem Černého moře) • přes Finský záliv, po řece Něvě se dostali do jezera Ladoga (Ladožské jezero) -> Západní Dvina -> přenesení lodí na Dněpr -> Černé moře -> Byzantská říše - s ní obchodují • Rurik - 822 - zmocnil se města Novgor - tím položil základy Kyjevské Rusi - norský vévoda • Vznik Anglie • původními obyvateli Británie jsou Keltové - žijí zde v kmenech • ve Starověku na Británii útočí Římané (Caesar), za císaře Claudia ji ovládli, postavena Hadrianova zeď, stáhli se odtud, zanechali zde Křesťanství • v obodbí stěhování národů sem přichází kmeny Sasů, Anglů, Jutů - pohané • křesťanství sem opět z Irska • kmeny Keltů byly zahnány kmeny Germánů • zpočátku Británie rozdrobena • v 7. století vznik tzv. Sedmi království (do 8. století), legendy o Artušovi, jeho meči Excaliburu) • útoky dánských Normanů • 793 - útok na klášter Lindisferne - klášter vypálili (1. doložený útok) • několikrát vypálili Londýn • • první sjednocený stát zde vzniká na přelomu 9. a 10. století • král Alfréd Veliký - založil loďstvo (do teď nebylo) • u ústí řek postavil pevnosti, rozkvět kultury, sjednotil stát, ke svému dvoru zve učence, zarazil vpády Normanů, území Danelo (Dánsko) - povolil zde usídlit se dánským Normanům a užívat jejich zákony (Londýn <-> Chester) • • Ethelred Váhavý - syn Alfréda, nenavazuje na jeho mírovou politiku s Dány, nechal je vyvraždit, vpád Dánského krále Svena - syn Knut Veliký - vytvořil velkou říši: Dánsko + Norsko + Británie (ztrácí samostatnost) • po jeho smrti vrácení anglosaským králům, říše se rozpadla • • Eduard Vyznavač - neoženil se, bez dědice • trůn odkázal příbuznému - Vilém z Normandie • proti němu Harold II. - anglosaský šlechtic • bitva u Hestingsu - Harold "pudl" poražen • • Vilém - založil Normandskou dynastii, stává se anglickým králem • tapiserie z Baycaux - důkaz o bitvě • přivedl šlechtu z Normandie (drobná válka se starou anglickou šlechtou - 200 let) • za jeho vlády Domesday Book - "kniha posledního soudu" - 1085 • soupis veškeré půdy, nevolníků, dobytka i šlechty - 1. katastr - za účelem zotavení • • Vznik Francie • 843 - Verdenská smlouva • ze Západofranské říše - slabá - feudeální rozdrobenost + nájezdy Normanů (devastace Paříže) • 911 - Karel Prostý dovolil normanskému vévodovi Rolovi usadit se v severní Francii - Normandii • polovina 10. století - bezvládí, nevýhodné (vymřela dynastie Karlovců) • 987 - za krále Francie zvolen Hugo Kapet (pařížský hrabě) • zpočátku slabí (ovládá malé území Isle de France - od Paříže do Orleans) • jsou závislí na přízni šlechty - opora je církev + města • církevní hnutí - Clunyjské - vychází z kláštera v Cluny - opat Odon položil základy • návrat ke křesťanským hodnotám, církevní moc nemá být podřízena světské moci (na volbu hodnostářů měla vliv šlechta) - podporoval například Vojtěch Slavníkovec • • Boží mír - církevní pacifistické hnutí, vycházející z jižní Francie v 11. stol., se snažilo chránit obyvatelstvo stíhané šlechtickými sváry. Jeho cílem bylo uklidnění míst a osob na určitou dobu a zamezení násilných činů. Selské milice, občas zřizované k ochraně míru, byly bezpodmínečně podřízené šlechtickým vojskům. Boží mír byl vyhlášen r. 1083 v Kolíně a r. 1085 v Mohuči. • zavedlo se boží příměří - v době církevních svátků se přerušily boje mezi feudeály • Interdikt - církev zakazuje konání církevních úkonů (pohřby, křty) v případě nežádané osoby na území (nebo při prohřešcích) • Církevní klatba - byl vyobcován z církve - ostatní ho ignorovali • Svatá říše Římská • středověké Německo - Svatá říše Římská národa německého • vzniká z Východofranské říše • je soupeřem Velké Moravy, partikularismus po celou dobu • nadnárodní útvar, v čele stojí císař, musí neustále upevňovat a dobývat své postavení • římský císař - volená, ne dědičná funkce • původně ho volí říšské stavy, od 13. století 7 kurfiřtů • kurfiřti: 4 světští (Český, Saský, Rýnský, Braniborský vévoda), 3 duchovní (arcibiskupové - korýnský, trevírský a mohučský) • • volba: kurfiřtové se sjeli do Frankfurtu • Interregnum - období bezvládí • Karel IV. provedl reformu volby - Zlatá bula karlova (1356) - změna volebního řádu • stačí nadpoloviční většina ke zvolení císaře, nejvýznamnější byl český král, kurfiřtové museli ovládat nejen němčinu a italštinu, ale také češtinu • korunovační cesta do Říma (na císaře korunován až papežem, do té doby jen říšský král v Cáchách) • • • území: ne jen čistě německé státy (české země neměly vliv na vládu), severní Itálie, Lotrinsko (patřily formálně) • trvá 919 - 1806 • říšský císař se považuje za vůdce Křesťanů, spory s papežem • Jindřich Ptáčník • dynastie Saská (Ottonská) • 919 sjednocuje Německo, je vládce, ale nebude zasahovat do vnitřních záležitostí "vévodství" • zavedl Hradskou soustavu - dosazeni kastelánové • boj proti polabským a pobaltským Slovanům • Otto I. • syn Jindřicha Ptáčníka • boje s Boleslavem I., 14 let, potom se smířili a spojili proti Maďarům, na řece Lechu 955 • 962 - obnovil titul římského císaře • odjel do Říma a nechal se korunovat • • Otto II. • oženil se s Byzantskou princeznou, příjmá byzantské zvyky • renovatio impérií - obnova římského impéria • Otto III. • rozvíjí renovatio impérií • sídlil v Římě, nechal si stavět palác podle římského vzoru • římské zvyky u dvora • pokusil se sjednotit střední Evropu - chce spolupráci mezi Polskem, Českem, Uhry • jeho rádcem byl Vojtěch Slavníkovec • před dokončením plánu zemřel • po jeho smrti postupný rozpad • Jindřich IV. • dynastie Sálská • spor s papežem Řehořem VII. • zahájen boj o investituru (jmenování církevních hodnostářů) • církevní mocnost měla být řízena světskou • Řehoř se nechal zvolit sborem kardinálů • Jindřich s ním nesouhlasil a svolal německé kardinály, ti ho prohlásili za neplatného • Řehoř uvalil na Jindřicha klatba - přestává mít moc • Jindřich ustupuje, pokořil se před papežem a ten mu odpustil • když se Jindřich vrátil, znovu zaútočil • konec sporu až 1122 - Konkordát německý - smlouva mezi státem a církví • papež vybírá osobu, císař potvrdí • • další konflikt papeže a světské moci • 1309 - 1377 Avignonské zajetí papežů • Filip IV. (francouzský král), Kliment V. • 1377 papežské schizma • koncil v Pise, místo odstranění, zvolili třetího papeže • • definitivně situace vyřešena na Kostnickém koncilu • • Fridrich I. Barbarossa • dynastie Štaufská (12. - 13. století) • "rudovous" • pokusil se ovládnout s. Itálii • 6 válečných výprav, účast českých králů • 1158 - Milano, český kníže Vladislav II. (král) • v Itálii vznikají dvě strany • ghibellini (císař) • guelfové (papež) • • 1176 - bitva u Legnana - ghibellini poraženi • skončily Fridrichovy snahy o ovládnutí Itálie • • zásahy do českých záležitostí • snaha rozdělit český stát, vytvořil Markrabství moravské • • neřekaně zemřel, když se při 3. křížové výpravě šel koupat • Fridrich II. • původně sicilský král, papež nesouhlasil s jeho volbou papeže - účast Přemysla Otakara I. • Přemysl Otakar I. - 1212 - získává od Fridricha Zlatou bulu sicilskou • znovu se neúspěšně snaží ovládnout severní Itálii • Polský stát • vznik: stěhování národů, přicházejí na polské území první Slované - Polané • zakládají Hnězdno (arcibiskupství) • Vislané - Krakow • legendární kníže Piast (dynastie Piastovců) • Měšek I. Piastovec • první doložený kníže • připojil Pomořansko a Slezsko, sjednotil Polsko • přijal Křesťanství sňatkem s českou dcerou Boleslava I. - Doubravkou • křesťanské misie - Vojtěch Slavníkovec (zabit v Prusku, kde šířil křesťanství, pohřben v Hnězdně na příkaz Polského panovníka) • Boleslav I. Chrabrý • 1002 - 1003 - ovládal české země • 1025 se jmenoval polským králem • moc Piastovců postupně slábne • Uherský stát • počátek 10. století vpád ugrofinských kmenů • rozbili Velkou Moravu • legendární zakladatel Arpád - Arpádovci, centrum Esztergom (Ustřihom) • Gejza I. • výboje do střední Evropy • na řece Lechu zastaveni - usídlili se v Panonské nížině, kde založili Uhry • položil základ moci, zakládá hradskou soustavu, křesťanství • Štěpán I. • 1. uherský král • 1000 v Ostřihomi založeno arcibiskupství za účasti Otty I. • rozdělení na správní oblasti - župy • správce oblasti - župan (např. Matuščák Trenčanský) • • Uhry • Slovensko - horní země Uherská • Maďarsko - dolní země Uherská • Bosna • Rumunsko • • Vznik Kyjevské Rusi • první stát východních Slovanů (mezi Vislou a Dněprem) • ze západu sousedí s civilizovanou Evropou • z východu kočovné kmeny (Pečeněhové, Polovci) - boje • námořní cesta - iz Varjag v Greki • Finský záliv - Ladožské jezero -> Dněpr -> Černé moře • obchodovali zde s Řeky • • normanský vévoda Rurig (dynastie Ruríkovci) • 822 - kníže Oleg • ovládl Kyjev (hl. sídlo knížete), propojil Novogrodskou nížinu s Kyjevskou a vytvořil Kyjevskou Rus • • boje proti Byzanci a Chazarské říši (asiaté) • 987 - kníže Vladimír, z Byzance přijímá křesťanství • syn vladimíra Velikého = Vladimír Moudrý • první psaný ruský zakoník - Ruská moudra • • Vladimír Monomach - po jeho vládě rozpad • Křížové výpravy • byly vojenská tažení evropských feudálů proti pohanům nebo kacířům, vyhlášené papežem • 1095 - 1291 • asi 7 • =kruciáty • nejdříve za účelem osvobodit Boží hrob • nejznámější směřují do Palestiny • cíl - osvobození Jeruzalému (1078 dobyt) z rukou Seldžuckých Turků • příčiny náboženské, politické, hospodářské • výzva papeže Urbana II. na závěr koncilu v Clermontu k evropským rytířům k dobytí Palestiny - nečekaný ohlas - 1094 • 1096 křížová výprava chudiny - spontánní, neorganizovaná v Porýní - způsobila zmatek v Evropě • 1. křížová výprava - 1096 - 1099 • jediná úspěšná • 1099 dobyt Jeruzalém - krveprolití • vznik křižáckých států - Jeruzalémské království, Edesské hrabství, Tripolské hrabství, Antiochijské knížectví • • křižácké rytířské řády - Johanité (Maltézští rytíři), Templáři, Řád německých rytířů (Teutonský řád) • ochrana křesťanských poutníků (křižácké hrady) - Krak de Chervaliers • • 2. křižácká výprava (1147 - 1149) • pád Edessy do rukou muslimů • účast evropských panovníků (Ludvík VII. + jeho žena Eleonora Akvitánská, Konrád III. - římský král, vladislav II. - český kníže) • neúspěšná • • 3. křížová výprava (1189 - 1193) • bitva u Hattinu - sultán Saladin porazil křižáky a získal Jeruzalém • Richard Lví Srdce, Filip Lví Srdce, Filip II. August, Fridrich I. Barbarossa (utopil se) • neúspěšná (ale obnova poutí křesťanů k Božímu hrobu • • 4. křížová výprava • útok na Jeruzalém a Byzantskou říši • dobyli Konstantinopol • vznik Latinského císařství - poté obnova Byzantské říše • 1453 - dobytí Konstantinopole osmanskými Turky • •
