Biologie 2. ročník

Přejít na:navigace, hledání

Prvoci • jsou nejjednodušší a vývojově nejnižší živočichové • prvoky považujeme za základ veškerého rostlinstva a živočišstva naší planety • některé z prvoků považujeme za první obyvatele naší planety • prvoci jsou jednobuněční živočichové, většinou mikroskopických rozměrů • největší prvoci (plazivenka – 3 mm, mrskavka – 2 mm, trepka velká – 0,2 mm) • tělo prvoků je složeno z organel = ústroječků • nejdůležitější organely: buněčné jádro, cytoplazma, mitochondrie, ribozomy, chromatofory • Buněčné jádro • ve většině těl prvoků se nachází pouze jedno buněčné jádro • někteří prvoci obsahují dvě buněčná jádra (makronukleus – velké jádro - řídí pochody spojené s výživou buňky, mikronukleus – řídí pochody spojené s rozmnožováním buňky, ...) • existují prvoci s velkým množstvím jader (měňavka bahenní) • Organely • slouží k pohybu a přijmu potravy • organely pohybové • bičíky (krásnoočko zelené) • undulující membrány (trypanozoma spavičná) • brvy = cílie (trepka velká) • panožky – orgány pohybu,které vznikají přeléváním cytoplazmy - slouží k pohybu a k fagocytóza = trávení potravy (měňavka velká) • • organely trávící • někteří prvoci mohou přijímat potravu celým povrchem těla (osmotrofně) – Krásnoočko zelené • u jiných prvoků se vytvářejí specifická místa = buněčná ústa, za kterými se vytváří potravní vakuola – v potravních vakuolách se potrava stráví a živiny přejdou do cytoplazmy • • organely vylučovací • slouží k odstraňování přebytečné vody z těla • chrání prvoka před zničením • skládá se z přívodních kanálků a ze středové dutiny • • Rozmnožování Pohlavní • kopulace • může se uskutečnit kopulací (výtrusovci, bičíkovci, kořenonožci) • při tomto spolu splynou dva jedinci, kteří zároveň představují dvě pohlavní buňky (gamety) • mohou spolu splývat jedinci, kteří jsou tvarově stejní (izogamety - izogamie) • jedinci, kteří nejsou tvarově stejní (anizogamety - anizogamie) • • oogamie - samčí buňka malá pohyblivá, samičí obrovská • konjugace (spájení) – nálevníci (trepka) • při tomto způsobu pohlavního rozmnožování se dva jedinci (konjuganti) přiloží k sobě svými buněčnými ústy a zůstanou po určitou dobu spojeni (toto spojení trvá u trepky 12-15 hodin) • při konjugaci si kopulující jedinci vymění části svých malých jader, načež se od sebe oddálí • po oddálení jedinců proběhne řada změn, které končí vznikem čtyř nových jedinců z každého jedince původního • celá konjugace trvá až 60 hodin • • Nepohlavní • pučení • na mateřské buňce vypučí nový jedinec, který postupně doroste do původní velikosti • • buněčné dělení • nejdříve se mitózou rozdělí buněčné jádro na dvě jádra dceřiná • mezi jádry se vytvoří přepážka a vzniknou tak dvě dceřiné buňky, které postupně dorostou do původní velikosti • • schizogonie • nepohlavní rozmnožování, které se vyskytuje u prvoka s názvem plazmodium malárie • plazmodium proniká do červené krvinky, kde se rozpadne na velký počet nových jedinců (schizontů), kteří později napadnou nové červené krvinky • • sporogonie • vyskytuje se rovněž u plazmodia malárie • spóra je výsledkem předchozího pohlavního rozmnožování • jakmile se spóra dostane do příznivých podmínek, dochází v ní k dělení, jehož výsledkem je vznik většího počtu nových jedinců (sporozoitů) • tyto sporozoity vypustí komár rodu anopheles do lidské krve • • Organely obrany a ochrany • pelikula je tužší vnější část cytoplazmy, která udává tvar prvoka (krásnoočko zelené) • trny a výběžky (prvoci obrněnky) • schránky s SiO₂ mají mřížovci, paprskovci • chitinózní schránky – štítovka • celulózní destičky – na povrchu těl bičíkovců rostlinných • axostyl – tyčinka, která zpevňuje tělo • Systém - rozdělení prvoků • kmen bičíkovci • tripanosomova spavičná - prvok, který parazituje v míze, mozkomíšním moku a krevní plazmě, vyvolává spavou nemoc, která neléčená končí po třech až 12 měsících smrtí, přenašečem tripanozom je moucha Tse-Tse • bičenka (martínka) poševní - způsobuje trichomoniózu (záněty močových cest, hnisový výtok z pochvy), šíří se pohlavním stykem, přenašeči jsou muži • lamblie střevní - způsobuje záněty tenkého střeva • trubénka heckelova - tvoří kolonie, živý se organickými zbytky u dna vodních nádrží, ukazuje přechod od jednobuněčných organismů k organismům mnohobuněčným • • kmen kořenonožci • vlastnosti : • proměnlivý povrch těla – umožňuje tvořit panožky • pomocí panožek se pohybují a přijímají potravu • potrava se tráví pomocí potravních vakuol • obvykle mají jedno jádro, rozmnožují se dělením • některé druhy vytvářejí na povrchu schránku • • měňavky • měňavka zemní (v mechu), měňavka úplavičná, měňavka velká, panoženka měňavkovitá • • krytenky • rozlitka hruškovitá (vytváří na povrchu schránky ze zrníček písku), štítovka obecná • • • kmen dírkonožci • mořští živočichové, mají hodně otvorů z nichž vychází panožky • • slunivky, mřížovci - sladká voda, schránky z SiO₂ • kmen paprskovci • sladkovodní i mořští živočichové • vytvářejí dlouhé niťovité panožky • mají vnější schránky • • kmen výtrusovci • osmotrofní endoparazité • pronikají do buněk hostitelů • střídají hostitele pohlavní a nepohlavní • původci těžkých onemocnění lidí a hospodářských zvířat • hromadinky, krvinkovky, kokcidie, piroplazmy • kokcidie jaterní – ke splývání gamet (pohlavních orgánů dochází ve žlučovodech králíků - vtíná cysta, která trávícím ústrojím opouští tělo králíka - infikuje potravu - zdroj infekce, nutnost očkování) • taxoplazma goudii – nebezpečné pro těhotné ženy, parazituje v bílých krvinkách (dlouhodobé teploty, únava, zduření mízních uzlin) • krvinkovky – plasmodium malárie • cizopasnící červených krvinek, kde probíhá schizogonie (nepohlavní rozmnožování prvoka) • způsobují malárii (1 000 000 mrtvých/rok) • pohlavně se krvinkovky rozmnožují ve slinných žlazách samiček komárů rodu amopheles • • • kmen nádorovky • parazitické organismy napadající brukvovité rostliny • na jejich kořenech vytvářejí nádory (hálky) v nichž nádorovky přežívají • • kmen nálevníci • vyskytují se v seném nálevu • prvoci se dvěma buněčnými jádry (velké jádro – proces výživy, malé jádro – proces rozmnožování) • zástupci: trepka velká, chobotěnka husí, slávinka obecná, mrskavka modrá, bachořci, rournatky • bachořci – žijí v bachoru krav, kde pomáhají trávit celulózu nebo-li buničinu • výřenka – schopnost kontrakce • • kmen krásnoočka • mají velký fylogenetický (vývojový) význam • mohou se vyživovat jak autotrofně (může probíhat fotosyntéza – ve vodě s dostatkem světla) nebo prvok začne živiny přijímat osmoticky celým povrchem těla • pravděpodobně podobné organismy jako je krásnoočko dalo vzniknout jak rostlinám, tak živočichům • stavba těla • název dostalo podle červené skvrny (stigma) – světločivý aparát (rozlišuje pouze světlo a tmu - pluje vždy za světlem, aby mohla probíhat fotosyntéza) • vylučovací vakuola • chloroplasty • pelikula – tužší povrchová cytoplazma, která udává tvar prvoka • zásobní látky • dva bičíky, ale jeden je velmi krátký (orgán pohybu) • • • kmen obrněnky • jejich tělo je opatřeno dvěma bičíky • výživa je mixotrofní (mohou se vyživovat autotrofně i heterotrofně) • povrch obrněnek je tvořen vrstvou plochých měchýřků pod plazmatickou membránou, které jsou vyplněné tekutinou nebo pevnou látkou, která zpevňuje jejich těla • většina druhů žije v moři, způsobují světélkování hladiny, jsou toxické • •
Živočišné houby • jsou nejprimitivnější mnohobuněční živočichové, až na výjimky žijí pouze v moři. Žijí samostatně (solitérně), nebo tvoří kolonie • typ těla se odborně nazývá gastrula: má na povrchu ektoderm (zárodečný list), pod ním mezenchymatické pojivo a uvnitř je entoderm (zárodečný list) • v mezenchymatickém pojivu se nachází: • archeocyty - později se přeměňují v pohlavní buňky (spermatozoidy, vajíčka) • skleroblasty - tvoří se v nich tuhé částice – sklerity • amébocyty - buňky schopné fagocytózy a slouží k přijímání částeček potravy • choanocyty - buňky límečkové, které kmitáním bičíku přihánějí do těla houby potravu • porocyty - buňky, které protínají celou tělní stěnu houby a jsou uzaviratelné • • houby jsou primitivní mnohobuněční živočichové, kterým chybí soustava nervová, cévní, dýchací a svalová • Rozdělení hub podle typů tělních dutin • askonní - límečkové buňky vystýlají vnitřní stěnu těla buňky • sykonní – límečkové buňky (choanocyty) vystýlají náprstkovité útvary v tělní stěně • leukonní – nejsilnější tělní stěna, ve které jsou okrouhlé komůrky vyplněné límečkovými buňkami (choanocyty) • Rozmnožování hub • pohlavní – dochází ke spojení pohlavních buněk (gamet – spermie, vajíčko), vznikne zygota, ta se dělí a vznikne amfiblastula (larva tvořená z jedné vrstvy buněk) –> glastrula buňky větší bez bičíku dávají vzniknout ektodermu, pod nimy choanocyty (límečkové buňky) s bičíkem dávají vzniknout entodermu • jsou to hermafrodité • • nepohlavní – pučení • vnější - kolonie • vnitřní - gemule • • Zástupci hub • houby vápenaté – jsou houby mořské, jejichž jehlice jsou z CaCO₃, žijí samostatně (soliterně) – houba voštinová • houby křemičité – mohou žít ve vodě sladké i slané jejich jehlice jsou z SiO₂ – houba pletená (asi 30cm, Tichý oceán – filipíny), Houba rybniční (kolonie prstovitého tvaru, až jeden metr), houba říční (tvoří ploché korovité útvary, několik dm) • houby rohovité – nemají pevná tělíska (sklerity), mají pouze pružná sponginová vlákna – houba mycí (Středozemní moře – Itálie, Afrika), houba koňská (průměr několik dm) •
Láčkovci • dostali název podle společné trávící dutiny, která se nazývá láčka • tělo je opět na stupni gastruly = diblastika (extoderm, entoderm, mezenchym) • zdokonalení v několika směrech • vytvoření první nervové soustavy – síťovitá (rozptýlená/difúzní) tato soustava je tvořena nervovými buňkami, které jsou svými výběžky vzájemně pospojovány • vznik svalové soustavy • vznik trávící dutiny (láčky) • vznik specializovaných smyslových buněk (knidoblasty) - tyto žahavé buňky jsou umístěny na ramenech, nebo chapadlech živočicha • • knidocyl – citlivý výběžek na knidoblastu • tělní souměrnost je paprsčitá, neboli radiální • jeden tělní otvor – příjímací i vylučovací • převážná většina láčkovců jsou mořští živočichové, často životu nebezpeční, jen malá část pronikla do vod sladkých a brakických • u láčkovců dochází k metagenezi (rodozměně) – dochází ke střídání generace pohlavní a nepohlavní • ve vývoji láčkovců se střídá stádium polipa – pohlavně nedospělý jedinec a stádium medúzy - pohlavně dospělý jedinec • Rozmnožování nepohlavní • pučení, nebo regenerace • gamety – po jejich splynutí vzniká diploidní zygota, která se neustále dělí - larva planula – je tvořena z jedné vrstvy buněk, z níž vzniká gastrula procesem invaginace (vchlípení), nebo imigrace (vcestováním), larva se volně vznáší a po určité době klesne ke dnu, otvor po vchlípení zaroste a na druhé straně těla se vytvoří otvor nový • Polypovci • nezmaři, medúzovci, korálnatci • zástupci: • nezmar zelený (bývají přichyceni nožním terčem v podkladu, tělo, chapadla, 8 ramen a jediný otvor) • nezmar obecný – 6 nebo 7 ramen; bioindikátor • medúzka sladkovodní – Vltava od Prahy po Mělník • 405 – učebnice ; jewofihudůsakjhv • trubíši – tvoří polymorfní kolonie – členové kolonie plní různou funkci • stavba těla: nad hladinu vyčnívá pneumatofor (vakovitý útvar naplněný plynem) – „plachta“, pod ním jsou medúzou se silnou svalovinou - aktivní pohyb • daktilozoidi – mají žahavé buňky – chytají potravu, gastrozoidi ji stráví • gonozoidi – tvoří gamety, spermie, vajíčka – pohlavní buňky • Medúzkovci • mořští živočichové • průběh metageneze – střídá se stádium polypa (nepohlavní) a skyfomedúzy (pohlavní) • obrvená larva (planula), která vznikla pohlavním způsobem rozmnožováním, po určité době pohybu ve vodě klesá ke dnu a postupně se mění v nepohyblivého polypa (vytváří se mu otvor ústní a vylučovací, chapadla a postupně se celé jeho tělo začne prstovitě rýhovat) • poslední stádium polypa se nazývá strobila, z něj se začnou postupně nepohlavně oddělovat malé medúsky, které se nazývají efýry, ty se postupně mění v dospělé medúzy – skyfomedúzy, které jsou odděleného pohlaví – gonochorista - spermie se uvolňují do okolní vody, jsou zaneseny k vajíčkům, vzniká zygota, která sa postupným dělením opět mění v larvu a cyklus se opakuje • zástupci: • talířovka • čtyřhranka smrtelná / Flekerova • průměr zvonu 25cm, chapadla 10m • žije u pobřeží Austrálie, smrt nastává během 2-3 min. pomůže jedině alkohol • • • Korálnatci • mořští živočichové • musí mít stálou teplotu, proto žijí v tropických a subtropických mořích • dochází k potlačení stadia medúzy • často vytváří kolonie, které jsou propojené společnou trávící dutinou • jsou to hermafrodité • jejich trávící dutina je rozdělena svislými přepážkami (septami) • tělo je chráněno kostrou z vápence (CaCO₃) či koralinu • výjimkou jsou sasanky • podílejí se na stavbě zemské kůry a na koloběhu oxidu uhličitého • osmičetní korálnatci • mají 8 přepážek, 8 chapadel • tvoří kolonie • korál červený • • šestičetní korálnatci • mají 6 chapadel • patří sem: • sasanky – netvoří kosterní útvary • sasanka koňská • sasanka plášťová – symbióza s poustevníčkem mořským • • větevníci – mají vápencový exoskelet, pučením vzniká velká kolonie • větevník mozkový • houbovník obecný • • • •
Žebernatky • učebnice – opsat!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! •
Triblastika • tělo složené ze tří zárodečných listů ektoderm – vnější, mezoderm, endoderm • dvoustranná souměrnost, kromě ostnokožců – paprsčitá, nebo radiální souměrnost • gangliová nervová soustava • mají vytvořenou průchodnou trávící trubici • tělo rozlišeno na příď (soustřeďování smyslových orgánů) a záď • vytvoření soustavy cévní, dýchací, osmoregulační a svalové • rozdělujeme na: • prvoústé – otvor ústní vytvořen invaginací, nebo imigrací – nejdřív ústa, potom řitní otvor • druhoústé – nejdřív řitní otvor, potom ústní • •
Ploštěnci • zploštělí z obou stran – dorzoventrální • protonefridie – vylučovací soustava • hermafrodité – oboupohlavné • tři třídy: ploštěnky, motolice, tasemnice • mají schizocel • Ploštěnky • voda, vlhká půda, na druhé straně kamenů • protáhlé tělo (velikost několik mm až nekolik cm) • pigmentovaná jednovrstvová pokožka • pohyb: řasinkový epitel, podkožní svalový vak • trávící soustava – schizocel • vylučovací – protonefridie – plaménkové buňky • dýchají celým povrchem těla • hermafrodité • regenerační schopnost • zástupci: ploštěnka potoční, mléčná, horská, černá • Motolice • endoparazité • dospělci parazitují na obratlovcích, vývojová stádia na bezobratlých • uzpůsobeny k parazitismu – přísavky, kutikuly (obal proti kyselosti) • motolice jaterní – mají kutikulu, ústní přísavka, břišní přísavka, svalnatý hltan za ústním otvorem • pohlavní ústrojí: hermafrodité • vývojový cyklus motolice • vajíčko - oplozené vajíčko vychází společně s výkaly ven z těla, dostávají se do vody • vzniká z nich miracidium - obrvená larva • parazituje na bahnatce malé, v jejich játrech se mění na redie • redie - nepohyblivá, vyvíjí se • redie se mění na cirkarie - pohyblivá s přísavkami, opustí bahnatku a zapouzdří se (encystuje) na travině • trávu sežere ovce nebo kráva a uchytí se na jejich játrech a proces se opakuje • složitost procesu řeší nadprodukce vajíček • krevnička močová - parazituje v močovém měchýři, nemoc billharzióza (těžký zánět močového měchýře) • Tasemnice • endoparazité, v dospělosti parazitují ve střevech obratlovců • vývoj je nepřímý - larva onkosféra - krevním oběhem do svalů, usídlí se a vzniká cysta • vytvoří klidové stádium - boubel • délka až 8 metrů • stavba těla • hlavička - skolex, má příchytné háčky • rostelum - věnec háčků • proglotidy - články tasemnice, postupně se prodlužují • mají jednovrstevnou pokožku, která vylučuje kutikulu, která chrání před střevními šťávami • nemají trávící dutinu, přijímají živiny celým povrchem těla • po stranách mají nervové pruhy • v posledních článcích se nachází oplozená vajíčka • • hermafrodité • zástupci • tasemnice dlouhočlenná - hostitel nejčastěji prase • tasemnice bezbranná (hlavička není opatřena háčky; v tenkém střevě člověka) • měchožil zhoubný - parazituje ve střevech šelem, pouze 6 milimetrů • škulovec široký - až několik metrů, hostitel buchanka -> ryba -> člověk • má rýhy - botridie - přísavky • • řemenatka ptačí - střeva racků a volavek, mezihostitel ryba • •
Viřníci • patří mezi triblastika • 0,5 - 1mm • v nálevech, rybníky, jezera • mnohobuněční • stavba těla • hlavová část - smyslové orgány, brvy - přihánějí potravu a slouží k pohybu • tělní část - kryta kutikulou, součástí tělní části je noha - ta slouží k pohybu, vylučuje lepivý sekret • • rozmnožují se partenogenezí - vývoj jedince bez oplození • samičky nakladou vyjíčka a jsou z nich zase samičky, ale na podzim vlivem tepla vznikají i samci, kteří oplodní samičky a tyto oplozené samičky jako jediné přežijí zimu • • zástupce: krunýřenka obecná •
Hlísti • podlouhlé nečlánkované tělo, jednovrstevná pokožka, na povrchu kutikula • tělní dutina je pseudocel (už ne schizocel), prochází jím trávící trubice (průchodná trávící soustava) • v ústech mají kutikulární zoubky • následuje hltan, který nasává živiny (zoubky se přichytí a hltanem vysaje) • gonochoristé - samice je velká a silná, samec je malý a slabý • nadprodukce vajíček - samice snáší za život 10000 vajíček • Zástupci • škrkavka dětská (samec 15-20cm, samička 30-40cm) - parazituje v tenkém střevě, vysává živiny, může až ucpat střeva • způsobuje ascaridózu • sameček má žaludek do spirály • • háďátko řepné - parazituje na řepě (2mm) • háďátko pšeničné - parazituje na pšeničných klasech • roup dětský (samec 6mm, samička 12mm) - parazituje ve střevech v oblasti konečníku (hlavně u dětí) • samička v noci naklade vajíčka, šíří se přes ložní prádlo při špatné hygieně • autoinfekce - dítě se nakazí samo od sebe • • vlasovec mízní - způsobuje elefantiázu, parazituje v mízních cévách, ucpe cévy a dochází ke zvětšení končetiny (nohy, ruce) • vlasovec oční - parazituje v oku, když se přemnoží, tak oko úplně vyleze • tzv. kamerunská boule - vyskytuje se v Kamerunu • • svalovec stočený - parazituje ve svalstvu potkanů, přenáší se na šelmy, prasata, člověka • způsobuje trichinalózu - nejdříve se usídlí ve střevech a pak přešchází do svalů (svalové křeče, končí úmrtím) • • srostlice trvalá - parazituje v průduškách kurovitých (slepice, bažant) • spojená samice se samečkem • • Vývoj škrkavky dětské • vajíčka škrkavek odcházení společně s výkaly z tenkého střeva -> tlusté střevo -> řitní otvor -> opouštějí tělo hostitele • vajíčka jsou velmi lehká a po vyschnutí výkalů je vítr roznese do okolí -> dopadnou na ovoce, dojde k nákaze -> vajíčka se dostávají do zažívacího traktu člověka -> v žaludku se vyvíjí z vajíčka larva -> ta se provrtá do žaludeční stěny a do nějaké cévy -> krví je dopravena do jater, do plic -> přes dýchací soustavu (průdušnici) do dutiny ústní -> znova do žaludku, tenkého střeva • Roup dětský • žije v tlustém střevě a konečníku dětí • samička je schopna naklást 3000 - 12000 vajíček • klade vajíčka v noci a klade je kolem řitního otvoru dítěte, to způsobuje svědění -> dítě strká prsty do řitního otvoru, na ně se nalepí vajíčka -> olizování prstíků s vajíčky -> žaludek -> tenké střevo -> tlusté střevo • samonakažení - autoinfekce • •
Měkkýši • název dostali podle měkého těla, které může být kryto • jednou schránkou - ulitou (plži) • dvěma schránkami - lastury (mlži) • schránka není vytvořena (hlavonožci) • • výskyt - souš, sladká voda, slaná voda • význam - každý živočich je součástí potravního řetězce • někteří poskytují kvalitní maso (chobotnice, sépie), perly (perlotvorky, zéva obrovská - největší měkkýš - 40kg, perlorodka říční) • • Charakteristika • plži - bezobratlí živočichové, schránka - ulita • dělení • předožábří - srdce umístěno před žábrami • zadožábří - za žábrami • plicnatí - dýchají plícemi • • tělní dutina - coelom • patří mezi triblastika, prvoústé • stavba těla • hlava - nese smyslové orgány a tykadla (první pár oči, druhý pár hmat) • svalová noha - pohyb • útrobní vak - dutina břišní - všechny orgány • • nervová soustava - gangliová (zauzlinová), tvořena z pěti vzájemně propojených uzlin • zástupce - krakatice (1,5 - 2tuny) • cévní soustava - plži a mlži mají cévní soustavu otevřenou - okysličená krev se vylévá do žilních splavů - sinů • hlavonožci - nejdokonalejší měkkýši, mají cévní soustavu uzavřenou • měkkýši mají v krvi barvivo hemocyamin - obsahuje měď • po oxidaci je krev modrá, Cu + O₂ • hemocyamin mají rozptýlený v krevní plasmě • Rozmnožování • plži jsou hermafrodité s vývojem přímým • z vajíčka vzniká jedinec, který je tvarem podobný dospělci (liší se velikostí) • dochází k páření - kopulující jedinci si vyměňují spermie • • mlži jsou gonochoristé - odděleného pohlaví • vývoj je nepřímý - probíhá přes larvární stádium - glochidium (u sladkovodních), veliger (mořské druhy) • • hlavonožci jsou gonochoristé, často s výrazným pohlavním dimorfismem (dvojtvárností, samice je větší než samec) • vývoj je přímý • • v jednom rameni (hektokotylovém rameni) se tvoří spermatozoidy (schránky se spermiemi), oplození je tedy vnitřní • argonaut pelagický - odvrhuje hektokotylové rameno se spermatozoidy a to volně pluje oceánem dokud nenajde pohlavní otvor samice • • Soustava dýchací • někteří měkkýši dýchají žábrami, někteří plicními vaky - vyvíjejí se tak, že se žábra redukují, hustá vlásečnicová síť se rozkládá do plochy těsně pod pokožkou plášťové dutiny • srdce může být umístěno buď před žábry (předožábří), za žábry (zadožábří) • srdce měkkýšů je tvořeno z příčně pruhované svaloviny, veškerá další svalovina je hladká • počet tepů u měkkýšů je 15-60 za minutu • Soustava trávící • je tvořena ze 3 částí • ústa, která jsou opatřena u plžů zvláštní rohovitou páskou (radulou), hltan, jícen • střední část - žaludek, střevo • zadní část - konečník a řitní otvor - ten se otevírá do plášťové dutiny • • u některých měkkýšů jsou v dutině ústní přítomny slinné žlázy, které produkují kyselinu sírovou a kyselinu asparagovou (slouží k rozleptávání schránek jiných měkkýšů) • Smyslové orgány • na tykadlech jsou umístěny jednoduché váčkové uši, druhá tykadla jsou centrem hmatu • osfrádia - jsou přítomna na svalnaté noze - slouží k udržování polohy těla • chemoreceptory - umístěny na žábrech, slouží ke vnímání různých chemických látek • Zástupci • plži plicnatí - hlemýžď zahradní, páskovka keřová, plzák lesní (nemá schránku), modranka karpatská (nemá schránku), slimák žlutý (bez schránky, napadá houby), slimáček polní (bez schránky, na jahodnících), jantarka obecná, plovatka bahenní, okružák ploský, bahnatka malá • plži předožábří - ostranka jaderská, křídlatec veliký, bahenka živorodá, ušen mořská, homolice středomořská • mlži - perlotvorka mořská, perlorodka říční, slávka jedlá, ústřice jedlá, srdcovka jedlá, střenka jedlá, škeble rybničná, velevrub malířský, hřebenatka svatojakubská, šášeň lodní • hlavonožci - loděnka hlubinná, sépie obecná (10 ramen), chobotnice pobřežní (8 ramen), argonaut pelagický, krakatice obrovská (1,5 tuny, 18 metrů) •
Kroužkovci • obývají moře, sladké vody, souš • patří mezi prvoústé • druhotná tělní dutina - coelom • mají homonomní (stejnocené) článkování těla - různý počet tělních článků • Mnohoštětinatci • výhradně mořští • tělo rozlišeno na část hlavovou (cefalizace - smyslové orgány na hlavě), konec těla - pygidium (srůst článků) • zástupci: nereidka hnědá, rournatec vějířovitý, palolo zelený (největší až 90cm) • nepřímý vývoj - larva - trochofora a metatrochofora (dokonalejší) • každý tělní článek opatřen párem panožek • Obecná charakteristika • soustava cévní - uzavřená • chybí srdce - pouze dvě cévy • céva hřbetní - pulzuje (plní funkci srdce), vede krev od zadu dopředu • céva břišní - vede krev odzadu dopředu • okružní spojky - mezi hřbetní a břišní cévou • • nervová soustava - žebříčkovitá (gangliová) • ganglia - nervové zauzliny • z ganglia mozkového vychází až ke konci těla dva nervové pruhy (konektivy) • konektivy jsou v každém tělním článku spojeny komisurou (příčná spojka) • • trávící soustava • dravá forma - masožravci (nereidka) • žížala - živí se odumřelými zbytky organismů (tlející listí) • tyflosolis - spirálovitá řasa, urychluje postup bílkoviny střevem • žaludek žížaly - dvě části • žaludek žlaznatý - enzymy štěpí potravu, vyúsťují ze vápenaté žlázy • žaludek svalnatý - zde se potrava drtí • • pijavice - má střevní laloky kde se zachytí mnoho krve hostitele • • • dýchací soustava • mořské formy - žábra • máloštětinatci - dýchají celým povrchem těla • • rozmnožovací soustava • mořské formy jsou gonochoristé s vývojem nepřímým, přes larvární stádium (trochofora, metatrochofora) • suchozemské a sladkovodní - líhne se jedinec podobný dospělci • žížala - hermafrodit - přesto dochází mezi dvěma jedinci k páření, vyměňují si spermie • • vylučovací soustava - metanefridie • svalová soustava - umístěna pod pokožkou • tři směry - okružní, podélný, šikmý • • maloštětinatci • chybí panožky - parafodia, místo nich se v každém článku nachází čtyři páry štětinek • Zástupci • žížala obecná • žížala hnojní (zapáchá, tmavě červená) • žížala podhorní • potočnice račí • nitěnka obecná •
Drápkovci • drápkonoš kapský (str. 113) - žije v jižní Africe • vyvinuli se z mnohoštětinatců • přizpůsobili se životu na souši • spojují v sobě znaky kroužkovců (homonomní segmsouvislý svalový vak) a objevují se i znaky následujícího kmene - členovců • přítomnost vnější kostry z chitinu - látka podobná celulóze • dýchají vzdušnicemi - trubičky, které prostupují celým tělem - kyslík ke všem buňkám • • gonochoristé se zvláštním vývojem - anamorfóza - nastává při svlékání vnější kostry a tělo přirůstá o několik tělních článků • přítomnost tykadel •
Členovci • nejpočetnější živočišný kmen • prvoústí, coelom • jejich název je odvozen od článkovaného těla, ale především od článkovaných končetin • tři základní rysy • původně homonomní segmentace těla je nahrazena segmentací heteronomní, každý tělní článek se skládá ze čtyř částí (destiček) • destičky nejsou spolu pevně srostlé, ale jsou spojené pružnými intersegmentálními membránami - velký příjem potravy, tvorba vajíček u samičky • tělo členovců je rozděleno na část, která leží vepředu - akron, a vzadu - telson, tělo je rozlišeno na hlavu, hruď a zadeček • • vznik pravých - článkovaných končetin (kyčel, příkyčlí, stehno, holeň, chodidlo) • nejdokonaleji vytvořené je má hmyz • končetiny mohou být různým způsobem přeměněny • trojlaločnatci - první pár končetin je přeměněn v tykadla • klepítkatci - první pár končetin je přeměněn v klepítka - chelicery • žabernatci - první dva páry jsou přeměněny v tykadla • vzdušnicovci - první pár je přeměněn v tykadla (dýchají vzdušnicemi) • • mohou plnit ještě další funkce - nést vajíčka, přenášet potomstvo, plavání, tkaní sítí • • vznik ochranného tělního krytu, který současně zstává funkci vnější kostry • tělo členovců je kryto pokožkou - hypodermis, která produkuje navenek silnou kutikulu, která je tvořena z chitinu • vnější kostra tělo chrání, ale také mu zabraňuje v růstu, členovci se musí této vnější kostry čas od času zbavit • v této době členovci rostou velmi rychle, ale pouze krátkou dobu (růst skokem) • • rak - růst končí vytvořením nové vnější kostry, hmyz - růst spojen s larvárním stádiem, dospělci již nerostou • • • Obecná charakteristika Soustava rozmnožovací • klepítkatci - jsou odděleného pohlaví • častý výrazný dimorfismus, samička větší než sameček • samci klepety přenášejí spermatofory pomocí přeměněných končetin - makadel • oplozená vajíčka klade samička do zvláštního pouzdra - kokonu • vývoj je přímý - z vajíčka přímo pidi pavoučci • u pavoukovců podskupiny sekáči mají samci vyvinutý pohlavní orgán (při erekci penis větší než tělo) • • žebernatci (korýši) • vyšší korýši jsou odděleného pohlaví s častým pohlavním dimorfismem (samec menší) • raci mají vývoj přímý, z vajíčka se vyvíjí přímo malí ráčci (ti se v prvním roce až 12x svlékají) • mořští korýši (humr, langusta) mají vývoj nepřímý, který probíhá přes larvární stádium (larva zoea) • nižší korýši (perloočky) se mohou rozmnožovat partenogeneticky - nepohlavně • • vzdušnicovci (hmyz) • hmyz se může vyvíjet s proměnou • nedokonalou (vajíčko - larva - dospělec (imágo)) • dokonalou (vajíčko - larva - kukla - imágo) • • jsou odděleného pohlaví s častým pohlavním dimorfismem • samci mají vyvinutý pářící orgán - aedegus • • Soustava trávící • pavoukovci - tráví kořist mimotělně • do kořisti pavouk zanoří přeměněné končetiny - chelicery (čelisti, u některých sklípkanů až 20cm a ostré jako žiletky) • čelisti jsou duté a pomocí nich se dostává do kořisti jed, který kořist usmrtí, rozloží všechny měkké tkáně • po určité době kašovitou směs čelistmi vysaje • trávení u pavoukovců je mimotělní • • Soustava dýchací • vytvořeny plicní vaky - slíďák, snovačka, pokoutník • vzdušnicemi - tracheje - soustava trubiček, která prostupuje celým tělem a buňkám dopravuje kyslík - roztoči, klíště, sekáč • Soustava cévní • je otevřená - dochází k míchání krve a mízy - tvoří ji srdce ze kterého vychází tepnou, která je na konci otevřená a krev se vylévá do tělních dutin (sinů) • Soustava svalová • tělo je kryto vnější kostrou tvořenou z chitinu (složený cukr) • na vnější kostru se zevnitř upínají příčně pruhované svaly • Soustava vylučovací • vylučovací ústrojí členovců se nazývá malpigické trubice • jejich počet je u jednotlivých skupin členovců různý (2-200) • tyto trubice jsou uloženy v tělní dutině a postupně se plní odpadními látkami • obsah trubic se vyprazdňuje do střeva a řitním otvorem ven • Soustava nervová • modifikací nervové soustavy žebříčkové • v jednotlivých článcích těla nervové shluky (ganglia) splávají ve větší celky • největší zauzlina je však v části hlavové • Zástupci Pavoukovci • sklípkan (tarantule) - největší pavouci a jejich domovinou je Amazonie • netkají sítě, kořisti se zmocňují během a mají přítomnou jedovou žlázu • • pokoutník domácí - pavučinová síť je vodorovná • křižák obecný - až 1,5cm, tká sítě ve svislém směru • černá vdova - snovačka jedovatá • silný jed, Středomoří • • solifugy - 6cm, Středomoří • netká sítě, kořisti se zmocňuje rychlým během • • skákavka pruhovaná - na zadečku má světlejší a tmavší pruhy, kořisti se zmocňuje během • křižák pruhovaný - jeho kousnutí je bolestivé a nebezpečné • původně Středomoří - oteplování - dále na sever • • sekáči - sekáč obecný • všechny tělní články srostlé do jednoho celku • velmi dlouhé končetiny (3x - 5x delší než tělo) • autonomie • • roztoči - většinou velmi malých rozměrů, škodí sáním rostlinných šťáv a krve v nožičkách slepic • jsou všude kolem nás, mohou způsobit závažné alergie • klíště obecné - může být přenašečem boreliozy, zánětu mozkových blan (encefalitida) • čmelík kuří - ektoparazit slepic • svrab - zákožka svrabová • samička vrtá v kůži člověka chodbičky a do nich klade vajíčka, svědí - drbe se, šíří se kontaktem • • trudník lidský - žije v mazových žlázách člověka (brada, nos) • • štíři • veleštíř africký - až 18cm, hodně podobný raku, poslední zadečkový článek je opatřen hrotem s jedovou žlázou • štír středomořský • štírek knihový • • Žabernatci • vyšší korýši • desetinožci • typ raka, jejich karapax (krunýř) je dlouhý a mají úzký zadeček, s vyvinutou ocasní ploutvičkou • typ kraba, karapax je krátký a široký, zadeček slabý • jsou gonochoristé, vývoj nepřímý - larva se nazývá nauplius, u dokonalejších larva zöea • zástupci • kreveta baltická (8-10cm, Baltské a Severní moře) • garnát obecný (6% mořského rybolovu) • langusta obecná (50cm, až 8kg, nemají klepeta, tykadla dosahují až ke konci těla) • humr evropský (60cm, 5kg, dožití až 30 let, dvě klepeta, loví se do klecí na návnadu, Středozemní moře, Atlantik) • • •
Hmyz • druhově nejbohatší třída, 1 milion druhů, velmi rozmanitá tvarově, velikostně (0,2mm - 30cm) • mezi hmyz patří druhy, kterým je třeba věnovat velkou pozornost z hlediska lékařství (lidské, veterinárního) a z hlediska hospodářského • užitkové (poskytují přímý užitek) - včela medonosná (med, vosk, mateří kašička), bourec morušový (hedvábí) • užitečné - opylovači • škodlivé - saranče, komár, blecha, veš • rozdělení podle vývoje • s proměnou nedokonalou - vajíčko -> larva (instar) -> dospělec (imago) • s proměnou dokonalou - vajíčko -> larva -> kukla -> dospělec; např. motýl • • základní vlastností všech zástupců hmyzu je heteronomně (nestejnocenně) článkované tělo a končetiny • Stavba těla • hlava - vzniká srůstem šesti článků • jeden pár složených očí - mozaikovité vidění • mohou zde být dva páry očí jednoduchých • tykadla (antény) - smyslové buňky prostřednictvím niž vnímají • ústní ústrojí • kousací - brouci (horní pysk, jeden pár kusadel, jeden pár čelistí, dolní pysk) • bývá často pozměněn tak, že jeho jednotlivé složky jsou buď redukovány, nebo spolu splývají • • lízací - včela medonosná (jazýček) • bodavě sací - ovád, komár • sací - motýl • • • hruď - ze tří článků • předohruď • nese jeden pár článkovaných končetin • shora je kryta chitinózním štítkem • • středohruď • nese jeden pár končetin • na straně hřbetní nese jeden pár křídel • • zadohruď • dole pár končetin • nahoře pár křídel • • zadeček • v embryonálním (zárodečném) vývoji je článků 12 • na každém článku jsou stigmata (otvůrky), které vedou do vzdušnic • konec zadečku je opatřen buď žahadlem, kladélkem (samičky kobylek), nebo cérky • • • Smyslové orgány hmyzu • orgány sluchové – na holeni prvního páru končetin • orgány zvukové – v podobě vystouplých žilek na prvním páru křídel • Typy křídel a jejich počet • blanokřídlý hmyz – oba páry křídel jsou křídla blanitá (včela medonosná) • první pár křídel je úplně zklerotizován - vyztužen chitinem (slunéčko sedmitečné) • první pár křídel je přeměněn v tzv. krytky (kobylka zelená) • polokrovky – přední část křídla je tuhá (u těla) a druhá polovina je blanitá • u některých zástupců hmyzu může dojít k redukci prvního páru křídel (řasníci) • u některých zástupců chybí druhý pár křídel (je přeměněn v kyvadélka) – mouchy, ovádi • mohou chybět křídla úplně, jako je to u parazitů (blecha, veš) • samičky některých druhů křídla nemají (světlušky) • Hruď • každý hrudní článek nese jeden pár končetin, které jsou článkované a skládají se z kyčle, příkyčlí, stehna, holeně a chodidla (bývá pětičlánkové a zakončené dvěma drápky) • Zadeček • abdomen – má 12 článků (v dospělosti 6-11), v každém má jeden pár stigmat, která jsou uzavíratelná a navazuje na ně dýchací ústrojí hmyzu (vzdušnice) • zadeček u některých druhů bývá označen • cérky (škvor) • žahadlo (vosa, včela) • šavlovité kladélko – samička jím klade vajíčka • • Tělní soustavy • soustava dýchací - tvořena systémem trubic, které prostupují celým tělem hmyzu a dopravují kyslík k jednotlivým buňkám – tyto trubičky se nazývají vzdušnice • soustava cévní - otevřená, krev se volně vylévá do velkých prostorů (sinů) a přímo tak zásobuje jednotlivé buňky živinami, u otevřené soustavy dochází ke smíchání krve a mízy (krvomíza) • soustava vylučovací - tvořená Malpigickými trubicemi (2-200), hromadí se v nich odpadní látky, jejich vyprázdnění se děje do střeva • soustava rozmnožovací - častý pohlavní dimorfismus (dvojtvárnost – samička se liší barvou a velikostí) • samec má rozmnožovací soustavu opatřenou pářícím pohlavním orgánem (aedegus) – oplození je vnitřní a následný vývoj je buď s proměnou nedokonalou nebo dokonalou • po oplození klade samička vajíčka, ze kterých se líhnou larvy (instar, 3 stádia) -> dospělec (imago) - proměna nedokonalá (heterometabolie), např. kobylka zelená • nebo vajíčko -> larva -> kukla -> imago - proměna dokonalá (holometabolie) • rozmnožuje se pohlavně a některé druhy také nepohlavně - partenogeneze (vývoj jedince z neoplozeného vajíčka), pedogeneze (už larva je schopna rozmnožování) - bejlomorky • oviparie - kladení vajíčka, viviparie - živorodost • • Rozdělení hmyzu • bezkřídlí (apterygota) - hmyz, který ztratil křídla primárně • patří sem šupinušky (rybenka domácí), živí se prakticky vším (polyfág), ústní ústrojí kousací, tělo kryté šupinkami • • křídlatí • švábi • šváb obecný - samec má křídla, samička má křídla silně redukovaná, velikost od 2mm do 11cm, skladištní škůdce • šváb americký - červenohnědé barvy, větší než náš, chován pro pokusné účely • vyskytují se v domácnosti, význačný skladištní škůdce (znehodnocuje trusem) • • škvoři • mají protáhlé zploštělé tělo, charakteristická zkrácená křídla, na konci těla mají cérky (samička rovné, sameček do oblouku) - sameček jimi přidržuje samičku při kopulaci • škvor obecný • • všekazi - termiti • obyvatelé tropů, subtropů, staví si velká hnízda - termitiště (z písku, hlíny, dřeva, stmelené slinami) • velikost od 2mm po 2cm, vedou společenský život, celá jejich společnost je rozrůzněna do kast (reproduktivní - okřídlené samice a samci, sterilní - bezkřídlí dělníci a vojáci - podílí se na výživě a ochraně termitiště) • • vážky • samičky kladou vajíčka do živých nebo odumřelých rostlin, do půdy, nebo do vody • z vajíček se líhnou larvy - nymfy, desetkrát se svlékají a za pět let se mění v dospělce; larvy jsou dravé • vážka rudá, vážka ploská, motýlice lesklá, šídlo modré • • kudlanky • protáhlé tělo, mohutná trojúhelníková hlava, loupeživá končetina, nejteplejší oblasti našeho státu (jižní Morava), je chráněná, manželský kanibalismus • • jepice • velikost 1-6cm, dva páry blanitých křídel, "jepičí život" - larva žije ve vodě několik let, dospělec pouze 2 dny • • pošvatky • kladou vajíčka do vody, larvy se až třicetkrát svlékají, po třech letech se mění v dospělce • larvy jsou potravou ryb, jsou ukazatelé kvality vody • • rovnokřídlí • končetiny 3. páru mají mohutná stehna – dobře skáčou, ale špatně létají • mohutné kousací ústní ústrojí, potrava masitá – užitečné • 2mm – 250 mm, dlouhé šavlovité kladélko • vyluzují zvuky – stridulace, zvuky vznikají třením základu 1. páru křídel o sebe – cvrčci a kobylky, sarančata vyluzují zvuky třením zadního páru končetin o žilky 1. páru křídel • zástupci • kobylka zelená, kobylka hnědá (dlouhá tykadla – užitečné, přezimují ve stádiu vajíček nakladených do země, nebo do rostlin) • saranče modrokřídlá, saranče vrzavá (červená křídla), saranče stěhovavá (veliký škůdce zemědělských plodin v tropických a subtropických oblastech, až několik miliard jedinců) • cvrček domácí, polní (kousací ústní ústrojí, živý se bylinnou potravou), krtonožka obecná (přední končetiny lopatovitě rozšířené a přizpůsobené k hrabání v půdě, 3–4cm) • • • všenky – péřovka holubí (okusuje peří holubům), všenka psí • vši - mohou být přenašeči závažných onemocnění (skvrnitý tyfus), ektoparazité, ústní ústrojí bodavě sací, vajíčka jsou hnidy, veš dětská, veš šatní, veš muňka (přenos pohlavním stykem, chlupy kolem genitálií) • třásnokřídlí - třásněnka modřínová (její larvy okusují jehlice modřínu), ústní ústrojí bodavě sací - sání rostinných šťáv z listů, okraje listů jsou třásnivé • stejnokřídlí - dva páry blanitých křídel • mšice, mery, červci • v průběhu léta rozmnožování partenogeneticky (neoplozené vajíčko, živorodé) • nepříjemní ektoparazité rostlin (značné škody na zemědělských rostlinách) • mšice maková - saje šťávy na listech maku a řepě cukrovce • vlnatka krvavá - vytlačuje ze zadečkových článků voskové výpotky (významný ektoparazit ovocných dřevin) • červci - puklice švestková - ektoparazit • • ploštice - mají shora dolů zploštělé tělo • ústní ústrojí bodavě sací (nabodnout a sát, jako fruko) • znakoplavka obecná, splešťule blátivá • vylučují zapáchající látky • jehlanka válcovitá, bruslařka horská, štěnice domácí (ektoparazit člověka, bodavě sací ústní ústrojí, saje v noci, přenašeč infekčních chorob), ruměnice pospolná (vysává šťávy z plodů lip) • • síťokřídlí - velmi užitečný hmyz s blanitými křídly, hustě protkanými žilkami a dlouhými nitkovitými tykadly • ústní ústrojí kousací • • síťokřídlí - velmi užitečný hmyz s blanitými křídly, hustě protkanými žilkami a dlouhými nitkovitými tykadly • ústní ústrojí kousací (papou mšice - biologický boj) • zlatoočka obecná - její larva je velkým konzumentem mšic (až 500 mšic od stádia larvy po imago) • • stejnokřídlí - pokračování • mšice • mají dva páry blanitých křídel, ústní ústrojí bodavě sací (sají šťávy rostlin a přitom mohou přenášet viry - virové choroby) • zimu přečkávají oplozenými vajíčky, z nichž se na jaře líhnou matky zakladatelky - fundatrix • fundatrix jsou živorodé, další generace během léta (2-3) se vyvíjejí z neoplozených vajíček - partenogeneze, na podzim pohlavně - oplozená vajíčka a cyklus se opakuje • mšice zelná - saje především na brukvovitých rostlinách • mšice maková - černá - na mladém maku a malé cukrovce • mšice broskvoňová (polyfág - saje na všech ovocných dřevinách, zemědělských plodinách, zelenině) • • červci • puklice švestková - jsou bezkřídlí a na povrchu svého těla tvoří voskový výpotek (schránku), pod níž klade vajíčka • • křísy • poměrně velcí, jejich larvy žijí v zemi poměrně dlouho • cikáda sedmnáctiletá - žije v americe, larva (nymfa) žije v zemi 17 let, dospělci žijí pár měsíců • u nás cikáda viničná, v Čechách cikáda chlumní • pěnodějka obecná - její larva tvoří slinnými žlázami sekret podobný lidským slinám, který larvu chrání • • mery a molice • 3-6mm • bělavé, ústní ústrojí bodavě sací, sají na okrasných plodinách a plodinách ve sklenících • • • •
Hmyz s proměnou dokonalou • holometabolie • vajíčko - larva (instar) - kukla - dospělec (imago) • blanokřídlí, motýli, brouci, dvoukřídlí • Motýli • mají dva páry blanitých křídel, které jsou kryté šupinami nebo chloupky • kráčivé, slabé nohy • hlava zřetelně oddělena • ústní ústrojí sací (spirálně stočený sosák) • larvy housenky s panožkami na zadečku - kousací ústní ústrojí • převážně býložravé • rozdělení motýlů • denní motýli - babočka admirál, babočka paví oko, babočka osiková (černopláštník), babočka kopřivová • otakárci - otakárek fenyklový - larvy papou okoličnaté kytky (mrkva, fenykl), otakárek ovocný - larvy listy ovocných dřevin • okáči - okáč bojínkový, okáč hnědý • žluťásci - žluťásek řešetlákový • bělásci - bělásek zelný • • noční motýli • křídla krytá chloupky • můry • mají statné tělo • martináč hrušňový - náš největší motýl • bourec morušový (bílý) - larva před zakuklením obaluje své tělo hedvábným vláknem - kokon - uvaříme ho - 1km vlákna • lišaj smrtihlav - lidská lebka, imigrující motýl • stužkonoska modrá - larvy okusují listy listnatých stromů • přástevník medvědí - larvy - píďalkovitý pohyb • mol šatní, mol obilní - na uskladněném obilí, sušených roslinách • lišaj pryšcový • dlouhozobka svízelová - lišaj na muškátech • obaleč jablečný - způsobuje "červivost jablek" - larva • bekyně mniška - housenky, ožírají jehlice i listy stromů, při přemnožení • zavíječ moučný - sleptává mouku - housenky • můra sosnokaz - při přemnožení škůdce borovic • • • Blanokřídlí • mají dva páry blanitých křídel • na hlavě mají jeden pár složených očí (z jednotlivých omatidií), 3 jednoduchá očka • ústní ústrojí lízací (včely), nebo kousací • některé druhy mají na končetiných třetího páru řady chloupků - kartáčky nebo košíčky • mohou bý užitkoví (včela medonosná), užiteční (opylovači, biologický boj) a škodliví • štíhlopasí • zadeček je připojen k hrudi tenkou stopkou • patří sem lumci, lumčíci, čmeláci, samotářské i společenské včely, mravenci, vosy, sršni, žlabatky • samičky mají kladélko nebo žihadlo, beznohé larvy • čmelák skalní - černý a zadeček rezavý; čmelák zemní - na zadečku světlé, žluté a tmavé pruhy • výborní opylovači - dlouhý sosák • přezimují pouze oplozené samičky, všichni ostatní na zimu umírají • • kutilky • kutilka písečná - samotářská vosa • žije v páru, živá konzerva - jed způsobí ochrnutí, ale kořist nezabije • • • čalounice mateřídoušková - samotářská včela • žije v páru, po oplození se o sebe samička stará sama • • mravenec lesní - ochránce lesa, ústní ústrojí kousací, biologický boj (v okruhu 20m bez škůdců) • sršeň obecná - chráněná, nebezpečná, nedráždit, ústní ústrojí kousací • vosa obecná, ústní ústrojí kousací - buduje hnízdo z rozžvýkaného dřeva, larvy krmí masitou potravou • včela medonosná - její společenství tvořeno až 60000 jedinci, z toho jediná matka královna - v létě až 1500 vajec na den • samci - trubci - v úlu několik set, nemají žihadlo, pouze konzumenti, žijí několik měsíců • dělnice - samičky - pracují, v době snůšky žijí 4-5 týdnů (ulétají se, v zimě 7 měsíců) • • žlabatka listová, duběnková, růžová • • Brouci • mají první pár křídel přeměněn v krovky (tvrdé - vyztužené chitinem) • druhý pár křídel je blanitý • zhruba 300000 druhů • larvy některých druhů se nazývají ponravy (chroust) - přeměna je dokonalá • dělíme je na masožravé a všežravé; užitečné a škodlivé • svižník polní - masožravý, užitečný • střevlík měděný, fialový - velmi užiteční - masožraví • krajník pižmový - masožravý, velmi užitečný, je lovcem různých druhů housenek motýlů • potápník vroubený - končetiny třetího páru jsou přeměněny ve vesla, při přemnožení škodí v plůdkových rybnících • vodomil černý - končetiny jsou veslovité, larvy jsou dravé • slunéčka - velmi užitečná - dospělci a larvy jsou konzumenti škodlivého hmyzu - mšic (rarita - slunéčko 22tečné, žluté a černé tečky) • hrobařík obecný - živí se odumřelými látkami • kovařík krvavý - nebezpečné larvy - drátovci - okusují kořínky klíčních rostlin • mandelinka bramborová - do roku 1940 v Evropě nebyla - válka, lodě s bramborami a mandelinkami • larvy jsou velmi žravé a způsobují poškození bramborových listů • • potemník moučný - klade vajíčka do mouky, z nich se líhnou mouční červi • roháč obecný - pohlavní dimorfismus, samec má mohutná kusadla, larvy se vyvíjejí v dubovém trouchu (rozpadlé duby) • tesařík obrovský - 5cm - dlouhá uzlovitá tykadla, v dubovém trouchu se poměrně dlouho vyvíjí larvy • chroust obecný - larva žije v zemi tři roky, zakuklí se, dospělec žije tři týdny • světluška menší - světélkují imága a instary, studené žlutozelené světlo vzniká oxidací luciferinu • kožojed obecný - černá barva, skladištní škůdce; kožojed skvrnitý - černý škůdce v šatnících • nosatec lískový - klade vajíčka na lískáče - larvy dovnitř a vyžerou • pilous černý - 3mm, černý skladištní škůce, samička klade vajíčka na obilku, larva ji vyžere • kůrovci - lýkožrout smrkový - 3mm brouci, kteří přerušují svazky cévní (lýko) - cukry se nemohou dostat dolů, stromy začnou usychat • ochrana - instalace feromonů, nebo poraněné odvětvené stromy, větvemi zakryté stromy - lapáky • • Dvoukřídlí • mají vyvinutý pouze první pár křídel (blanitá křídla), druhý pár křídel je zakrnělý a je přeměněn v kyvadélka (haltery) - umožňují za letu rychlé manévrování • ústní ústrojí sací, lízací, bodavě sací • s proměnou dokonalou - holometabolie • patří sem druhy užitečné (opylovači rostlin, hubitelé škůdců), škodlivé (působící škody v zemědělství a lesnictví) • samičky jsou buď oviparní (kladou vajíčka) nebo ovoviviparní (vejcoživorodí - z vajíček se líhnou larvy těsně před kladením • anofeles čtyřskvrnný - přenašeč malárie • komár aedes - výskyt v tropických oblastech - přenašeč žluté zimnice • muchnička zdobená - přenašečem boreiozy • tiplice zelná - škůdce zemědělských plodin - saje rostlinné šťávy • moucha domácí - její larvy se vyvíjejí v rozkládajících se organických látkách • bodalka stájová - dospělci ve stájích, ústní ústrojí bodavě sací - dobytek • nebezpečné jsou tropické bodalky - přenašeči tripanosomy spavičné (člověk), tripanosom dobytka • • vrtule třešňová - samička vrtule má nápadné kladélko, klade vajíčka na plody dozrávajících třešní - "červivost" • květilka řepná - fytofágní - saje šťávu z listů řepy cukrovky • ovád hovězí - samičky jsou hematofágní (sají krev), samečkové fytofágní - sají rostlinné šťávy - rybníky, mokřady • octomilka obecná - banánová muška, drosofila, genetický materiál • pestřenka trubcová - svým zbarvním těla připomínají žahavý hmyz, velký význam larvy - živí se mšicemi • střeček koňský - larvy se vyvíjejí v žaludku koně a osla • střeček hovězí - larvy žijí pod kůží hovězího dobytka, způsobují perforace kůže - kožedělný průmysl ne-e • střeček ovčí - jeho larvy žijí v nosních dutinách a dýchacích orgánech ovcí • moucha masařka - zadeček černošedě kostkovaný • moucha bručivka - brundibár - velká, kovově lesklá moucha •
Ostnokožci • mořští živočichové • mnohobuněční, jejich tělní souměrnost je paprsčitá (radiální) • tvar • paprsčitý - hvězdicovitý (mořské hadice a hvězdice) • kulovitý (mořská ježovka) • kalichovitý (mořské liliice) • okurkovitý (mořští sumýši) • • mají přítomnu soustavu ambulakrální - je soustava vodních cest naplněná mořskou vodou s malým množstvím bílkovin • plní funkci soustavy cévní, vylučovací, dýchací, pohybové • • stavba - začína destičkou, která je opatřena otvůrky - madreporit, kterými se dostává mořská voda do kanálku - kamenný kanál (stěny jsou vyztuženy CaCO₃, ten navazuje na obústní ambulakrální chodbu (obkružuje hltan) - navazuje pět kanálků - paprsčité ambulakrální kanály vedoucí do pěti ramen - do vodních váčků - panožky (2-3 řady) - pohyb • soustava rozmnožovací • jsou to gonochoristé - k oplození vajíčka spermií dochází v mořské vodě • z vajíčka se vyvíjí larvy - dipleurula - nějakou dobu se pelagicky (volně) vznáší ve vodě, po nějaké době klesá ke dnu a mění se v dospělce • • soustava nervová - tvořena dvěma nervovými prstenci • první prstenec leží poblíž přijímacího otvoru druhý leží poblíž otvoru vylučovacího - nervová vlákna do ramen (první rameno - vlákno nahoře a dole) • • soustava trávící - začína otvorem ústním, na který navazuje aristotelova lucerna • aristotelova lucerna je tvořena z 25 destiček, které jsou pružně spojeny - drcení pevných schránek potravy • dále hltan, jícen, žaludek, střevo, řitní otvor (nahoře) • •
Strunatci • kmen, dělíme na tři podkmeny: pláštěnci, kopinatci, obratlovci • mnohobuněční živočichové, mají přítomnu tělní dutinu coelom • tři zárodečné listy (ektoderm - soustava nervová, entoderm - struna hřbetní - chordadorsalis a část trávící soustavy mezoderm - kosti, svaly, pojiva, soustava dýchací, vylučovací a rozmnožovací) • tělní souměrnost je dvoustranná (bilaterální) • cévní soustava je uzavřená s vyjímkou podkmene pláštěnců • přítomnost žaberních štěrbin (vznikají prolomením hltanu - faryngotremie) • struna hřbetní je pružná, pevná, tyčinkovitá výztuha těla, která se táhne od konce hlavového ke konci zadního • u vyšších obratlovců je struna hřbetní nahrazena páteří • u nižších strunatců je nervová soustava v hlavové části pouze mírně rozšířená, u vyšších tvořena míchou a mozkem • mozek vyšších má pět částí (mozek velký - koncový, mezimozek, střední mozek, mozeček, prodloužená mícha) • Pláštěnci • na tři skupiny - vršenky, sumky, salpy • jsou hermafrodité - ke splynutí spermie s vajíčkem dochází v mořské vodě - larva - dipleurula • larvy pláštěnců jsou ve své tělesné stavbě dokonalejší než dospělci (larvy mají strunu hřbetní, dospělci ne) • soustava dýchací - celým povrchem těla • soustava cévní - otevřená • soustava nervová - je tvořena jedinou zauzlinou (nachází se mezi otvorem ústním a vylučovacím) • soustava rozmnožovací - hermafrodité (varlata i vaječníky) • vajíčka a spermie se dostávají do podžaberního prostoru a odtud do mořské vody - vzniká larva, po určité době se mění v dospělce • larva je v tělesné stavbě dokonalejší než dospělec (má vyvinutou strunu hřbetní) - ontogenetická regrese • Kopinatci • jediný zástupce - kopinatec plžovitý, mořský živočich, noční • svým tvarem těla připomíná malou rybičku, chybí končetiny • • na konci těla se nachází ploutevní lem • struna hřbetní zachována po celý život • v těle chybí jakékoli chrupavky a kosti • stavba těla - na povrchu je jednovrstvená pokožka, pod ní rosolovitá škára, pod ní příčně pruhovaná svalovina • soustava dýchací - dýchají celým povrchem • soustava cévní - uzavřená, chybí srdce, krev neobsahuje červené krvinky • hlavní tepnou je tepna břišní • • soustava trávící - začíná příústními makadly - ústní otvor - hltan - jícen - střeva a zakončení řitním otvorem • soustava rozmnožovací - gonochorista (bez pohlavního dimorfismu) • vajíčka a spermie jsou uvolňovány do mořské vody - vznik larvy, která je celá obrněná a pelagicky žije ve vodě 2-3 měsíce - poté obrvení ztrácí a postupně se mění v dospělce • • Obratlovci • bezčelistnatci - mihule, sliznatky • čelistnatci • paryby (žraloci, chiméry, rejnoci) • ryby • obojživelníci • plazi • ptáci • savci • • Bezčelistnatci - kruhoústí • vodní živočichové, z nichž mihule žijí ve vodě sladké a slané, vždy se ale třou ve vodě sladké • sliznatky žijí pouze ve vodě slané • bez čelisti, párových končetin, na konci těla je pouze ploutevní lem • chorda přítomna po celý život • živí se filtrací nasávané vody • některé druhy žijí paraziticky • zástupci: mihule potoční (červ 15cm, po stranách hlavy sedm párů žaberních štěrbin) • cévní soustava uzavřená • tvoří ji srdce, které je venózní (protéká pouze krev bez kyslíku) • srdce je z jedné síně a komory • • smyslová soustava - proudový orgán, nachází se mezi žaberními štěrbinami • přítomnost očí (jen u mihulí) • • rozmnožování - gonochoristé, z oplozenýc vajíček se ve vodě vyvíjí larva - minoha (žije ve vodě 3-4 roky, dospělec jen do tření) • nervová soustava - v hlavovém konci mírně rozšířená • pro mihuje existuje záchranný program - Lampetra • mihule mořská - jeden metr a váží až tři kila (parazit ryb) •
Paryby • mořští živočichové s chrupavčitou kostrou, základem kostry je páteř tvořená z chrupavčitých obratlů (amficelní - vyduté), uprostřed nich je otvůrek pro chordu • mají dva typy ploutví (nepárové - hřbetní, ocasní a řitní; párové - prsní - směr, břišní - rovnováha) • ploutve prsní jsou kloubně spojeny s pletencem lopatkovým a břišní s pletencem pánevním • • tvar těla je vřetenovitý - umožňuje dokonalý pohyb ve vodě • pokožka je kryta šupinami - plakoidní šupiny - složené ze dvou vrstev • vnější - připomínající sklovinu lidských zubů - osteodentin • vnitřní - vitrodentin • • žraloci • vnitřní kostra chrupavčitá • většinou vřetenovitý tvar těla • heterocerkní ocasní ploutev • protažená obličejová část lebky, ústní otvor vespod hlavy (rostrum) • plakoidní šupiny • vnitřní oplození, vejcorodí i živorodí (zpravidla jedno mládě – požírají se) • samci mají pomocný kopulační orgán – pterygopody – přeměněné vnitřní ploutve • přeměnou plakoidních šupin vzniklo v čelistech několik řad zubů - polyfiodontní chrup – mnohokrát vymění za život zuby • pět párů žaberních štěrbin, nemají plynový měchýř • Lorenziniho ampule – vnímání elektrických podnětů • výborné vnímání chemického složení vody • velikost 20cm - 15m • rozmnožování - nízký množství mláďat • živorodí i vejcorodí, vejce bohatá na žloutek • častý vnitřní kanibalismus • „krvavá“ milostná předehra • • zástupci: žralok obrovský, bílý, mako, velrybí, kladivoun, máčka skvrnitá • • rejnoci • typické ploché tělo • srůst párových ploutví tvoří „plachtu“ • zakrnělé hřbetní a ocasové ploutve • žijí u dna • obrana - jedové trny na ocase, statické výboje • zástupci: manta birostris, trnucha divná • • chiméry - ve velkých hloubkách • velké prsní ploutve, dlouhý ocas • tělo nesouvisle pokryto plakoidními šupinami • pouze čtyři žaberní štěrbiny • chybí kloaka • monofiodontní chrup • zřetelný pohlavní dimorfismus • zástupci: chiméra hlavatá • •
Ryby • 30000 druhů, polovina žije ve vodě sladké, polovina ve vodě slané • voda od -2°C (ryba z rodu tilapia) do 44°C (ryba z rodu tlamovci - Afrika) • tvar těla • vřetenovitý - dravé ryby (makrela, pstruh) • hadovitý - úhoř, muréna • jehlovitý - jehla mořská • mořského koníčka - mořský koník • platýzovitý - platýz • vakovitý - mořský ježík • • Stavba těla • hlava, trup, ocas • povrch těla ryb je tvořen pokožkou, mezi pokožkovými buňkami jsou slizové žlázy - produkují sliz, ten zmírnuje tření ryby ve vodě a chrání tělo před choroboplodnými zárodky (bakterie, houby, plísně) • pokožka, škára, příčně pruhované svalstvo • 99% ryb má kostru kostěnou, 1% ryb má kostru chrupavčitou (jeseteři) • základem kostry je páteř složená z obratlů, ty jsou dvouvyduté, amficélní • na povrchu těla jsou párové a nepárové ploutve • ploutve jsou vyztuženy paprsky • kostěné (okoun) • vazivové (kapr) • • na povrchu těla ryb jsou šupiny • ganoidní (skelné) - jeseteři • elastické (pružné) - cykloidní (kapr) • ktenoidní - okoun • • šupiny se překládají přes sebe nebo jedna navazuje na druhou • Tělní soustavy • vylučovací - základem jsou ledviny (opistonefros) • sladkovodní ryby mají velké a dokonale vyvinuté ledviny • mořské ryby mají ledvinu zakrnělou a malou • • rozmnožovací - gonochoristé • kromě ryb které trvale žijí v mořích nebo v řekách jsou ryby migrující a katadromní (kala-dolů, úhoř, řeky->moře), samice žijí v řekách asi deset let • bez pohlavního dimorfismu • samci - sperma, mlíčí - mlíčňáci • samice - jikry - jikrnačka • oplození vnější, probíhá tření ryb • umělý výtěr ryb (je jich málo) • nadprodukce jiker - přežívá jen asi 1% • • dýchací - základem jsou žábra • nejčastěji pět párů žaberních oblouků, které nesou žábra • u kaprů je pátý žaberní oblouk přeměněn v požerákové zuby, které slouží k drcení potravy a její posunutí do dalších oddílů • • nervová - mozek a mícha - mozek se dělí na pět částí: mozek koncový - velký, mezimozek, střední mozek - nejdokonaleji vyvinut, mozeček, prodloužená mícha • z mozku vychází deset párů mozkových nervů • • trávící - dutina ústní (bezzubá nebo se zuby - zachycení potravy a posunutí dál • hltan - jícen - žaludek - střevo • soustava trávící, vylučovací a rozmnožovací ústí do kloaky • • cévní - uzavřená • srdce - jedna síň a jedna komora, srdce ryb je venózní (protéká pouze odkysličená krev) • • smyslová • chuť - buňky dutiny ústní • hmat, čich - tykadla • zrak - základem je komorové oko, které má podobu stavbu jako oko člověka, rybí oko je krátkozraké, akomodace se děje přitahováním nebo oddalovánm čočky od sítnice • nejdůležitějším smyslovým orgánem je postranní čára (od hlavy k ocasu), jemný kanálek vyplněný nervovými buňkami (neuromasty), z nich vycházejí nervová vlákna, postranní čára informuje rybu o všem • • Ekologie a etologie ryb • dělení ryb: sladkovodní, mořské, tažné • rybí pásma • pstruhové - horní toky řek, čistá, studení, prokysilčená voda, kamenité dno • lipanové - mírnější toky • parmové - střední tok (hlubší, pomalejší) • cejnové - dolní tok (pomalý, zabahněný) • • Systém ryb • dvě skupiny • chrupavčité • jeseter velký - asi 3m, 350kg, kaviár • vyza velká - největší sladkovodní ryba, až 9m, kaviár • • kostnaté ryby - 99% • paprskoploutví • okoun říční • sleď obecný (zavináč) - jedna z nejcennějších mořských ryb • sardinka obecná • šprot obecný - vyuzený v oleji • losos obecný - anadromní ryba • pstruh obecný (0,5kg, 50cm) • pstruh americký duhový (4,5kg) • lipan podhorní - široká, vysoká hřbetní ploutev • štika obecná (1m, 10kg) • kapr obecný (1m, 25kg, šupináči, lysci nebo naháči • Jakub Krčín z Jelčam, Štěpánek Netolický • • karas (30cm, 1kg), bez hmatových vousů • plotice obecná (30cm), všechny ploutve červené • střevle potoční (10cm), ukazatel čistoty vod • lín obecný (50cm, 0,5kg) - špinavá zakalená voda, bahnité dno, zakulacené ploutve • cejn velký (70cm, 4kg) - zploštělé, vysoké tělo • hrouzek obecný - studená, čistá voda, nejhornější toky • parma obecná - hmatové vousy • sumec velký - šest hmatových vousů, obrovská tlama • tolstolobik obecný • amur bílý • hořavka duhová - samička má kladélko - do škeble - tam naklade vajíčka (V plášťové dutině) • mřenka mramorovaná - horní toky řek • pískoř pruhovaný - ukazatel čistoty vod • treska obecná • úhoř říční (1,5m, 3kg) • treska obecná (maso - filé) • sardinka • sardel peruánská (20cm) • tuňák • makrela obecná - na výrobu krmných směsí • • ryby nozdravé • latimerie podivná (1,5m, 50kg) - ploutve začínají svalovými násadci, až na jejich vrcholech jsou ploutve • násadce velmi připomínají končetiny suchozemských čtyřnožců • dravé ryby žijící ve větších hloubkách, živorodí • • dodnes vyloveno jen 200 kusů, jedná se o živoucí zkameněliny o nichž se vědci domnívali, že dávno vyhynuly • • ryby dvojdyšné - bahníci - jejich hlavním rysem je úprava dýchací soustavy, mohou dýchat jak žábrami, tak plicními vaky (plicní vaky se tvoří až po dvou měsících života) • plicní vaky jsou vychlípeniny přední části trávící trubice • žijí v řekách, které vysychají • mají vyvinutou tiflosolis - řasa ve střevě, dobře vyvinutá kůra mozku • bahník australský (1,75m, 10kg) • bahník americký - úzké ploutve • západoafriký bahník (90cm) • bahník východoafrický (210cm) • • • •
Obojživelníci • žádná jiná skupina živočichů nevede tak podivuhodný dvojaký způsob života, jako obojživelníci • Charakteristika • • proměnlivá tělesná teplota (poikiloletermní) • v dospělosti mají dva páry končetin, s vyjímkou červorů • holá kůže s velikým množstvím jedových a slizových žláz (udržují stále vlhký povrch těla obojživelníků, což jim usnadňuje příjem vzdušného kyslíku) • jedové žlázy produkují všichni obojživelníci a nejsilnější jed produkují žáby v tropických deštných lesích (pralesnička strašná - vaření kurare) - batrachotoxiny • jed slouží k ochraně před predátory a zároveň chrání povrch těla před infekcí (bakteriemi a houbami) • • • vajíčka obojživelníků jsou nahá (anamniotická) - bez vaječných a zárodečných obalů • obojživelníci jsou obratlovci označujícíc se jako anamnia • metamorfoza - přeměna larvárního stádia v dospělce • larva dýchá žábrami (nejdříve vnějšími, poté vnitřními) a živí se potravou rostlinnou • dospělec dýchá plícemi a živí se dravě • • na naší planetě žije asi 4800 druhů obojživelníků • Soustava dýchací • larvární stádia dýchají žábrami, která jsou nejdříve vnější, poté vnitřní • dospělci dýchají plicními vaky, které jsou primitivní, nedokonalé • nestačí zásobit těla dostatečným množstvím kyslíku - velký vliv hraje kožní dýchání • Rozmnožování • touto fází jsou vždy vázáni na vodu • oplození • vnější - žáby • vnitřní - u mloků a čolků - spermatofor - samička ho nasaje do kloaky - rozpustí se - spermie v semenném váčku, vydrží až 2,5 roku • • z vajíčka, které je obaleno rosolovitým obalem (ochrana před predátory, koncentrace slunečního záření) se vyvíjí larva - pulec, s velkou hlavou, vnějšími žábrami, z počátku bez končetim a s dlouhým, ze stran zploštělým ocáskem • celý vývoj je zakončen metamorfozou • Kostra • základem kostry je páteř, která je složena z obratlů - procélní • mezi obratli je silně redukovaná chorda • obratle - jeden krční, sedm hrudních, jeden křížový, obratle ocasní - srostlé v tyčinku - urostyl • přední končetina má čtyři prsty, zadní pět + plovací blány • Trávící soustava • má obdobné části jako trávící soustavy předchozích skupin • dutina ústní je opatřena vpředu přirostlým vymrštitelným jazykem • v čelistech jsou zuby - stopečkaté - jsou srostlé s čelistí • kromě zubů, které jsou v čelistech mají některé druhy přítomny zuby patrové • Soustava nervová • nepřítomnost mozkové kůry, nejdokonaleji je vyvinut střední mozek • Cévní soustava • základem je srdce, které ma jednu komoru a dvě síně • Zástupci • žáby - obojživelníci bezocasí • ropucha obecná • ropucha zelená • skokan zelený • skokan hnědý • rosnička zelená • kuňka obecná • kuňka žlutobřichá • blatnice skvrnitá • • obojživelníci ocasatí • čolek obecný - má v době páření hřeben od hrudi až po ocas - souvislý • čolek velký - má vysoký hřeben přerušený mezi hřbetem a ocasem • čolek horský - samec má nízký hřeben, krásné zbarvení na břiše • mlok skvrnitý - žlutočerný • axalotl mexický • velemlok čínský - 152cm • velemlok japonský - 120cm • • obojživelníci bez končetin • červoři • •
Plazi • jsou obratlovci, které dělíme na tyto skupiny: krokodýlové, želvy, ještěři, hadi • Charakteristika • živočichové poikilotermní - proměnlivá tělesná teplota • jejich tělo je tvořeno dvěma páry končetin a různě dlouhý ocas • slizové žlázy minimálně nebo vymizely • v kůži se nacházejí rohovité šupiny nebo štítky • došlo k velkému zdokonalení plic a kožní dýchání jen doplněk • jejich vývoj není vázán na vodu • jsou živočichové, které řadíme mezi amniota - jejich vajíčka jsou kryta zárodečnými nebo vaječnými obaly • zárodečné obaly • amnion - je zde ukryt vyvíjející se zárodek • chorion • alantois - přimyká se k chorionu • zárodek sem odkládá odpadní látky • přes alantois priniká vzduch k zárodku • • • vaječné obaly - mohou být pružné (elastické, kožovité) nebo mohou mít tvrdou skořápku • • oplození je vnitřní a u samců je vyvinut pářící pohlavní orgán (jeden nebo dva) - hemipenis - mimo dobu páření je schován v těle • mají vývoj přímý - z vajíčka se vyvíjí embryo - zárodek, který je miniaturou dospělce • samičky mohou být oviparní (vejcorodé), viviparní (živorodé) - embrya jsou napojena na primitivní placentu, ovoviviparní (vejcoživorodé) • velikost - největší - anakonda - 9m, nejmenší - gekonek nejmenší - necelé 3cm • velikost vajíček - nejmenší - gekoni - asi 5mm, největší - anakonda - 12cm • výskyt - všude mimo polární oblasti a nejvyšší horské oblasti • Morfologie a anatomie těla • tvar • želvovitý - měkké tělo uzavřeno v kostěném tvrdém krunýři • karapax - horní část • plastron - dolní část • • ještěrkovitý - tělo protáhlé se dvěma páry končetin a různě dlouhým ocasem • hadovitý - bez končetin, různě dlouhý ocas • • kostra - základem je páteř složená z obratlů • 8 obratlů krčních, 22 bederních a hrudních, 2 křížové, různý počet ocasních • přítomnost žeber a hrudní kosti (bez hadů) • • Soustava dýchací • velké zdokonalení plic • levá plíce hadů je zakrnělá a pravá je protažená v mohutný lalok • kožní dýchání je druhořadé • Soustava cévní • je totožná s cévní soustavou obojživelníků • vyjímku tvoří krokodýli (srdce jako naše - nemísí se krev) • Soustava nervová • zaznamenává velký rozvoj a to především rozvoj velkého (koncového) mozku, umožňuje plazům instikntivní jednání a zdokonalení čichu • stále je ale hlavním řídícím centrem střední mozek • z mozku vystupuje 12 párů mozkových nervů • Soustasva vylučovací • základem je vznik pravých ledvin - metanefros • někteří plazi mají vyvinut močový měchýř (želvy a ještěři), někteří nemají (hadi a krokodýli) • plazi, jakoždo suchozemští živočichové musí šetřit vodou a proto vylučují dusíkaté látky z těla ve formě nerozpustné kyseliny močové - moč je hustá a kašovitá • Soustava trávící • obdobná jako u obojživelníků • dutina ústní - přítomnost zubů (v čelistech) • ústí sem žlázy hlenové a slinné (někdy jsou přeměněny ve žlázy jedové) • někteří plazi mají jazyk jako obojživelníci (chameleon) • těla některých plazů mají schopnost měnit barvy - příčinou je přítomnost chromatoforů (tělísek různých barev) v kůži plazů - různé kombinace a přemisťování • Zástupci • hadi • někteří hadi mohou mít páteř až z 600 obratlů • na obratle se napojují žebra - chybí hrudní kost - jsou volná, dokonalý pohyb • možnost polykat velkou kořist - všechny kosti lebky jsou pružné, tyčinkovité, chybí čelistní kloub (čelisti spojeny pružnými vazy, dolní čelist se dá roztáhnout) • zakrnělá levá plíce (obrovská pravá plíce - vak - rezervoár vzduchu při polykání velké kořisti) • jedovatí - jedová žláza vznikla přeměnou slinné žlázy (složky hadího jedu: neurotoxiny ničí nervové buňky, cytotoxiny rozpouští tkáně, hematotoxiny rozpouštějí červené krvinky) • typy hadích zubů • aglyfní - všechny zuby jsou stejné velikost, hladké, plné a chybí jedová žláza • opistoglyfní • proteroglyfní • solenoglyfní - nejdokonalejší (zmije) • • kobra královská - největší jedovatý had (6m) - Indie, Malajsie, Filipíny • taipan velký - nejjedovatější had (3m), Austrálie • mamba černá - kolem 3m, Afrika • zmije obecná - kolem 85cm, živorodá (3-20 mláďat) • chřestýš skalní - USA, Arizona, polopouštní oblasti • • nejedovatí - kořisti se zmocňují silou • anakonda velká - Amazonie, 9m, 130kg • krajta mřížkovaná - JV Asie - Vietnam, 9m, 60kg • užovka obojková - předstírá mrtvou, 1m • užovka stromová - dokonalý pohyb na stromech • hroznýš královský - Argentina, Mexiko • • • krokodýlové • nejtěžší suchozemští plazi • mají rádi vodu • tělo opatřené dvěma páry končetin a mohutným ocasem • přední končetiny - pět prstů, zadní čtyři prsty a plovací blána • zuby jsou zasazeny do zubních jamek - alveol • zuby tvarově všechny stejné, ale mají různou velikost, dovedou kořist zachytit, rozdrtit, ale nerozporcovat • aligátor severoamerický - Florida, 4m, obdelník - hlava • krokodýl nilský - celá Afrika, 6m • gaviál indický - silně protažené čelisti, 5m, pape ryby, Indie • kajman černý - 5m, ryby • • haterie - živoucí zkameněliny • mají hřeben, který se táhne až k ocasu a je na krku a mezi hrudí a ocasem přerušen • samice jsou vejcorodé, samci nemají hemipenis • kolem 60cm • • želvy • tělo je ukryto v krunýři (karapax, plastron) - tvořeny z kostěných srostlých štítů a na povrchu je evrstva rohoviny - želvovina • nemají zuby, pouze rohovité čelisti • býložravé a dravé formy • kareta obrovská - 150cm - býložravá • kožatka velká - nemá kostěný krunýř, pouze v kůži kostěné destičký, až 5m, 1 tuna, dravá (měkýši, láčkovci) • želva sloní - Galapágy, až 200kg, 130cm, býložravá • želva bahenní - jediný druh želvy ve střední Evropě • želva žlutohnědá • kajmanka dravá - 50cm, kousavá, dravá a žravá • matamata třásnitá - 40cm, obrovitá tlama - podtlak - nasátí potravy • • ještěři • dva páry končetin - pět prstů • poměrně dlouhý ocas (někdy delší než tělo) • ocas bývá snadno ulomitelný - naroste nový - autotomie - chtěné odvržení části ocasu za účelem záchrany života • přítomnost očních víček, zevního zvukovodu • v naprosté většině vejcorodí (kožovité skořápky), živorodost vyjímečné případy • leguán - zelený, mořský, galapážský, 120-150cm • agama límcová - Austrálie, Nová Quinea, kolem hlavy límec (v případě nebezpečí rozevírá) • agama vousatá - Austrálie, 50cm, samečci mají vousy • chameleoni - barvoměnost, ocas je chápavý, v klidu stočený do spirály • dlouhý, vepředu přirostlý vymrštitelný lepkavý jazyk • končetiny chápavé • vidí každým okem zvlášť • • •
Ptáci • první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx • velikost dnešního holuba, 30dkg • v sobě spojoval znaky plazů, z nich se vyvinul a znaky dokonalejší skupiny - ptáků • znaky ptačí • přední končetiny přeměněny v křídla • zadní končetina opatřena běhákem • přítomnost peří • chyběl hřeben prsní kosti • přítomnost jednoduchých žeber • plachtivý let • • znaky plazí • prodloužené čelisti, v čelistech jamky a v nich zasazené zuby • dlouhý ocas složený z obratlů • "těžká kostra" - kosti byly málo pneumatizovány • • ptáků je asi 9000 druhů • Stavba těla • na povrchu těla je peří, které dělíme na • obrysové - největší na ocase - rýdovací (ocasní), u některých druhů ptáků je pod obrysovým peřím velmi jemné prachové peří - tepelná izolace • hmatové peří - umístěné u kořene zobáku (havranovití) - vibrisy • pudrové - u holubů, rozpadá se na prach, který pokrývá povrch těla a chrání ho před promočením • • peří nevyrůstá rovnoměrně po povrhcu těla • pernice - peří vyrůstá • nažiny - peří nevyrůstá • • výměna peří (pelichání) - dvakrát (jaro a podzim) • zbarvení peří - příčinou jsou jednak pigmenty (barviva) nebo odraz světla (průchod světelných paprsků) • nekteré druhy ptáků mají přítomnu mazovou žlázu, ze které zobákem vytlačují maz a ten roztírají po celém peří • stavba pera (velkého) • dutá část - brk • osten (plný) • prapor (po stranách), bývá asymetrický • • kostra je lehká, vyplněná vzduchem (pneumatizovaná) • prsní kost je opatřena mohutným hřebenem, na kterém je soustředěna svalovina těla (létací svaly) • • Soustava rozmnožovací • gonochoristé s často velmi výrazným pohlavní dimorfismem (samci překrásné zbarvení a jsou větší) • páření (kopulace) ptáků • ptáci pouze přikládají kloaky a samec vystřikuje sperma, v pohlavních orgánech samic vydrží sperma 3-5 týdnů • samci mají vyvinutý penis (vrubozobí - kačeny) - k jeho erekci nedochází krví, ale mízou (délka u pštrosa 30-40cm) • ve vaječníku se tvoří vajíčko (megabuňka) • • nosná plemena slepic snášejí až 300 vajec za rok • pštrosí vejce je největší (váží 1,5kg, je to 1% hmotnosti pštrosa) • kolibříci mají nejmenší vejce (0,3g, je to 25% hmotnosti) • při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice • z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje • mláďata nidifugní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama • mláďata nidikolní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů • mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky) • • Soustava vylučovací • tvoří ji párové ledviny, které leží v prohlubni pánve podél páteře • chybí jim močový měchýř a moč je vylučována ve formě koncentrované kyseliny močové, která tvoří na výkalech bílý, rychle schnoucí výkal • Soustava cévní • stálá tělesná teplota (38-43°C) • srdce je dokonale rozděleno na síně a komory, levou polovinou srdce protéká pouze krev okysličená (arteriální), pravá pouze krev odkysličená (venózní) • je zachován pouze pravý oblouk aorty a mohutné srdce • velikost srdce je 4% těla, u velkých ptáků 6-10%, největší u nejmenších ptáků kolibříků - 20-28% • s velikostí srdce u ptáků souvisí také jeho tepová frekvence, ta je u ptáků 400-800 tepů za minutu (kolibříci 1000) • ptáci musí energii šetřit (kolibříci každý večer upadají do stavu letargie - přes noc jejich teplota klesne na 10%, do obdobného stavu upadají i někteří naši ptáci - rorýs v době, kdy jim chybí potrava) • Soustava trávící • má obdobné části jako předchozí skupiny • přítomnost volete - rozšířený jícen, v něm se potrava shromažďuje, změkčuje a natravuje • žaludek má dvě části - žaludek žlaznatý, do kterého vyúsťují trávící šťávy a žaludek svalnatý, který je plný drobných kamínků, které drtí tvrdou potravu • slepá střeva dvě, v nich žijí bakterie, které zkvašují nestravitelné zbytky • střevo ústí do kloaky • někteří ptáci vyvrhují ze svalnatého žaludku nestravitelné zbytky (sovy, dravci, volavky) - kosti, chlupy, peří • Soustava svalová • tvořena dvěma typy svaloviny • červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky • vyznačuje se vytrvalostí a pracuje 5-10x pomaleji než svalovina bílá • mají ji kolibříci, převážně ji mají holubi (vytrvalí letci) • • bílá - spaluje cukry • vysoký výkon, krátká výdrž • kurovití ptáci • • • dva hlavní svaly - velký sval prsní - tlačí křídlo dolů, podkličkový sval - křídlo zvedá • Kostra • je stavěna tak, aby byla co nejpevnější a co nejlehčí - proto jsou velké kosti pneumazitovány (vyplněny vzduchem) • lebka ptáků je připojena k nosiči pouze jedním hrbolem, otáčení o 360° • ptáci mají větší pčet krčních obratlů (labutě - 25) • druhé jsou hrudní obratle, prvních 3-5 hrudních obratlů + bederní a křížové obratle srůstají všechny dohromady a vytvářejí kůstku - pygostyl • zadní končetina je opatřena běhákem (kosti zánártní + nártní) • běhák potom přechází k zakončení čtyřmi prsty (3 dopředu, 1 dozadu), jeden ze 3 prstů může otáčet dozadu - vratiprst • Soustava dýchací • tvořena plícemi, které jsou u ptáků malé a svojí hřbetní stranou přirostlé k tělu, málo roztažitelné, nestačily by zásobovat tělo kyslíkem • z plic vybíhají mezi tělní orgány tzv. vzdušné vaky (pár krčních, pár mezikličkových, přední hrudní vaky, zadní hrudní, břišní) • mají vyvinuto hlasové ústrojí - syrinx - v místě, kde se průdušnice větví ve dvě průdušky • Smyslové orgány • zrak - ptáci mají v sítnici až osmkrát více smyslových buněk než člověk a 2-3 žluté skvrny • někteří ptáci vidí i dozadu (sluka lesní vidí pod úhlem 360°, holub - 300°) • Soustava nervová • centrální nervstvo - mozek je vyvinutější než u plazů • největší rozvoj zaznamenal velký (koncový) mozek a mozeček • u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu • relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi • Rozdělení Běžci • jsou největší a zároveň nejtěžší ptáci • pštros dvouprstý - samec až 156kg, 2,75m, rychlost 40km/h, Afrika, polygamní, nelétá, kosti nejsou pneumatizovány, samice menší, kolem 100kg • emu hnědý - Austrálie, 30kg • nandu pampový - Argentina (jižní Amerika) • kiwi jižní - Nový Zéland, max 4kg • žijí v polygamii, jsou to ptáci nidifugní (nekrmiví), velmi rychlí • kasuár přilbový - Austrálie • Letci Dravci • velikost těla od 14cm po 1,3m • hmotnost těla od 28g po 15kg • hlavní znaky - ptáci nidikolní (krmiví), samice o třetinu větší než samec, ostrý zahnutý zobák, velmi ostré drápy, přítomnost volete, vynikající letci a vynikající zrak (v sítnici 8x větší množství smyslových buněk než my, mají 2-3 žluté skvrny) • každý pár má svůj hnízdní revír, který si hájí • všichni dravci jsou chráněni • kondor andský - největší, mrchožrout • sup hnědý - 12kg, jižní Evropa, severní Afrika, mrchožrout • krahujec obecný • jestřáb lesní - 1kg, 50cm, rozpětí křídel kolem 1m, dovede ulovit i zajíce • káně lesní - obdobné rozměry jako jestřáb, hlavní potrava hraboši • sokol stěhovavý - kořisti se zmocňuje při letu, padá jako kámen (300km/h) • orel skalní - 6kg, rozpětí 2m, potrava srnčata • Sovy • vesměs noční, masožraví ptáci, jejichž peří je nenápadné, maskovací a měkké • zahnutý zobák od kořene, ostré špičaté drápy • bez pohlavního dimorfismu, odlišuje je pouze velikost (samice větší) • trávící soustava - chybí vole, zbytky potravy vyvrhují 1-2x za den v podobě filcových válečků • všechny jsou u nás chráněné, některé druhy se stahují k lidským obydlím - synantropní druhy (kalous ušatý, sova pálená) • menší druhy se mohou živit i bezobratlými (žížaly, ...) • užitečné - živí se hlodavci • výr - 4kg, jeho potravu tvoří z poloviny zající, čtvrtina ptáci, zbytek bezobratlí • zástupci • výr velký - až 4kg, 90cm, 150cm • kalous ušatý - podobný výru, ale mnohem menší - 40dkg • sovice sněžní - výr tundry - klade vajíčka na zem, zalétá k nám v zimě, 2kg, 50cm • kulíšek nejmenší - 80g, mohutné drápy, dovede ulovit kořist větší než je on • sova pálená - vytváří kolem očí bělavý závoj (masku), hnízdí v dutinách stromů, naše druhá nejběžnější sova • puštík obecný - naše nejběžnější sova • sýček obecný - 150g • • Kukačky • kukačka obecná - 200g, 30cm, rozpětí křídel 24cm • stěhovaví ptáci • zvuky "kukukuku" vydávají jen samci • samice se páří s větším počtem samců, netvoří páry, nesedí na vajíčkách • klade 1-25 vajec buď do cizího hnízda, nebo na zem a pak ho dá do cizího hnízda • prospěšné - požírají chlupaté housenky • adoptivní rodiče jsou drobní pěvci (červenka, konipas) • vývoj vajíčka velmi krátký - kolem 12 dnů • za 4-5 týdnů opouští adoptivní rodiče • mají vyměnitelnou vnitřní vrstvu žaludku (žerou chlupaté housenky, můžou je) • Brodiví • ptáci střední až větší velikosti • mají vyvinutou kostrční žlázu • ve většině stěhovaví ptáci • potravu tvoří jak bezobratlí, tak obratlovci • zástupci • čáp bílý - 4kg, 160cm rozpětí, dlouhé nohy • čáp černý - do 3kg, čápi tvoří trvalé páry • volavka popelavá - má zvláštní uzpůsobení krčních obratlů, krk tvoří výraznou harpunu, šestý obratel krční zvláště uzpůsoben - harpuna, 2kg, rozpětí až 190cm • ibis posvátný • čáp marabu • • Měkkozobí • název podle měkkého zobáku, pouze jeho špička je tvrdá a rohovitá • výborní rychlí letci • bez pohlavního dimorfismu • krmiví ptáci - nidikolní, samice snáší několikrát za rok po dvou vejcích • na hnízdě se střídá samec i samice • holubí mléko - zvláštní kašovitá látka, která se tvoří ve voleti holubů • původ holubů se odvozuje od divokého holuba skalního, který dosud žije a hnízdí na skaliscích u Středozemního moře • holub hřivnáč - náš největší holub, 70dkg, synantropní druh • holub doupňák - 35dkg, stěhovavý, ke hnízdění využívá nory králíků • hrdlička divoká - stěhovavá, zimovištěm africké savany, velmi plachá • hrdlička zahradní - synantropní druh, není stěhovavá • stepokurové • blboun nejapný (dodo - dronte mauricijský) - vymřel, 25kg • Srostloprstí • ledňáček říční - 50g, 17cm • krásná zbarvení • dlouhý šídlovitý zobák • vyhrabávají nory (až 1m délka), kde odchovávají mláďata • nebezpečím zima a zamrzlé vodní toky (chybí potrava) • hnízdí až 3x za rok, 3-4 vajíčka • velká hlava a krátký krk • Šplhavci • datel černý - je vázán na lesy vyššího stáří, vysekává dutiny (až 30 dnů) a klade tam vajíčka, náš největší šplhavec, samička má červenou čepičku • strakapoud velký - synantropní druh, pohlavní dimorfismus, samec má na temeni červenou čepičku • žluna zelená - sameček červená čepička • mají zygodaktylní končetinu - 2. a 3. prst je dopředu, 1. a 4. dozadu • nidikolní ptáci • funkční kostrční žláza, krátká a tvrdá ocasní pera (při šplhání pomáhá), ostré drápy • Papoušci • kakadu růžový - Austrálie • andulka vlnkovaná - Austrálie • arara - 1,5kg, Mexiko, Brazílie, žije v párech • Hrabaví • jsou středně velcí ptáci se silnými prsty a mohutnými tupými drápy • jejich svalovina je pouze svalovina bílá, vyznačují se prudkým rychlým letem - ale jen velmi krátké vzdálenosti • chybí jim prachové peří, kostrční žláza, řada druhů jsou druhy chované pro mase či vejce • leghorn, vlaška koroptví - nosná plemena, až 300 vajec za rok • kur bankivský - dosud žije divoce v džunglích Indie, z něj všechna dnešní plemena • mláďata jsou nidifugní - nekrmivá • zástupci • bažant obecný - výrazný pohlavní dimorfismus • koroptev polní • tetřev hlušec - velmi plachý • tetřívek obecný • jeřábek lesní • křepelka obecná • páv korunkatý - pohlavní dimorfismus • bělokur horský • • dochází k polygamii - samec se páří s větším počtem samic, samice jen s jedním • častý pohlavní dimorfismus - samec větší a krásně barevný • Kolibříci • Amerika • dlouhý obloukovitě zahlý zobák - aby mohl sát nektar • mají obrovskou frekvenci křídel • jsou velmi malí, ale mají velký tělní povrch - spotřebují velké množství energie • v noci upadají do letargie - tělní teplita z 44°C na 18°C, metabolismus na 10% • patří mezi nejmenší ptáky, 2g • Trubkonosí • specializovaná skupina mořských ptáků, kteří se vyznačují plachtivým letem • název - jejich nozdry vybíhají v jakési trubičky • albatros stěhovavý - až 22kg, rozpětí až 3,5m • žijí v monogamii • kladou jediné vejce - málo plodní • Vrubozobí • labutě, husy, kachny • střední až větší velikosti, největší labuť velká - 15kg, 1,3m, rozpětí 2,6m • jejich společným znakem je rohovitý zobák, na jehož okraji se nacházejí vroubky, kterými pták procezuje vodu • mají vyvinuté vole, mezi prsty plovací blána, vyvinuta kostrční žláza - mastné, nesmáčivé peří • kvalitní prachové peří • samci - vyvinut penis, asi 5cm, jako vrták, vnitřní oplození • mláďata nidifugní • husy a kachny se chovají ve velkochovech - pro maso, peří, játra • Veslonozí • kormorán velký - do 3kg, 1m rozpětí • pelikán bílý - až 15kg • terejové (terej modronohý) • vesměs velcí vodní ptáci, veslovací noha, plovací blána • mládata nidikolní - krmivá • pelikání - obrovská spotřeba ryb, až 4kg za den, přistání na vodě • kormorán - u nás přemnožen •
Savci • jsou to živočichové homiotermní - stálá tělní teplota 36-39°C • pokožka obsahuje mnoho žláz • potní - 99% vody, 1% organické a anorganické látky - pot • mazové - promazují pokožku, vlasy, chlupy • • přeměnou potních žláz vznikají žlázy pachové - voňavé - aromatické - sexuální (podpaží, kolem řitního otvoru, na velkých stydkých pyscích u žen), také žláza mléčná • většina savců rodí živá mláďata (vyjímku tvoří ptakopysk a ježura) • embrya prodělávají složitý vývoj v děloze matky a jsou s tělem matky spojena placentou, která plní funkci soustavy trávící, vylučovací a dýchací • tělní dutina savců je rozdělena plochým svalem - bránice, na dutinu hrudní (srdce a plíce) a břišní (veškeré další orgány) • bránice je významným dýchacím svalem • krevní oběh je uzavřený, srdce je dokonale čtyřdílné (levá a pravá předsíň, levá a pravá komora) • pravou částí srdce protéká krev okysličená, levou krev odkysličená • jsou vytvořeny dva krevní oběhy • malý - plicní - krev teče mezi srdcem a plícemi • velký - krev teče mezi srdcem a celým tělem • • zachován pouze levý oblouk aorty • • tělní kryt - srst, dva typy chlupů • jemná a husta podsada (termoregulační funkce) • pesíky • vibrisy - hmatové chlupy, nad čenichem, na bradě, na bocích těla, na ocase • mají největší význam u savců žijících v norách • vydra 50000 chlupů na centimetr • • sedm krčních obratlů • ve středním uchu mají tři kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek) • spodní čelist je připojena k horní jediným kloubem • lebka spočívá na prvním krčním obratli (atlas strana 28) dvěma hrboly • vyznačují se různými formami adaptivního chování (obsazují teritorium, péče o potomstvo, složité rituály námluv) • evolučně nejvyspělejší živí tvorové • savci prodělávají (samice) cyklické změny děložní sliznice • samice savců přecházejí v průběhu roku do říje - estru • monoestričtí - jednou za rok do říje (srna, laň, kuna, slonice, netopýr, krtek) • polyestričtí - páří se vícekrát za rok (v říji) • • po oplození nastává období gravidity - různě dlouhá (13 dnů - vačnatci, 21 měsíců - slonice) • utajené oplození - u netopýrů, tak, aby mláďata přišla na svět do nejlepších podmínek • utajená březost - kuna, jezevec, laně, srny, dojde k oplození, ale zygota se dále nevyvíjí - čeká na příznivé podmínky • gepard 114, kůň 60, lenochod 270, delfín 50km/h • mají nejdokonaleji vyvinut koncový mozek • chrup je tvořen čtyři typy zubů (řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky) • délka střev (trávícího traktu) • nejvíce velcí býložraví savci - až 15-20x, delší než délka těla • šelmy 2,5 - 6x delší než délka těla • • Nervová soustava • tvoří ji centrální nervová soustava - mozek a mícha • obvodová nervová soustava - hlavové, míšní, vegetativní nervy • nejdokonalejší koncový mozek, tvořen různě silnou mozkovou kůrou • počet nervových buněk asi 35 miliard (při narození, s věkem jich ubývá) • Trávící soustava • nejdelší střevo mají velcí býložraví savci • u některých savců (přežvýkavci) je součástí trávícího traktu jeden žaludek - slez, a tři předžaludky - bachor (u krav 50 litrů, žijí zde prvoci - symbiotičtí bachoři - pomáhají trávit zbytky z celulozy), čepec, kniha • Rozmnožovací soustava • gonochoristé • častý pohlavní dimorfismus - spočívá ve velikosti těla, často i ve zbarvení či přítomnosti (nepřítomnosti) parohů • mláďata se vyvíjí v děloze, doba nitroděložního vývoje je různá • Rozdělení • vejcorodí - ptakopysk podivný (0,5 - 2,5kg, 50cm) • noční živočich, vyhrabává nory až 30cm dlouhé • samice klade po oplození dvě vajíčka, mláďata nesají mléko - samice nemá bradavky - mléko vytlačuje na povrch chlupů - mláďata je olizují • potravou jsou různé druhy bezobratlých živočichů • ježura australská - 4-6kg, 50cm • má silné hrabavé nohy opatřené dlouhými ostrými drápy (v mžiku se dovede zahrabat do země) • • • vačnatci • název skupiny podle přítomnosti dvou vakových kostí, které jsou kloubně připojeny ke kosti stydké (ta je součástí pánve) • vak mají samice a jsou v něm umístěny mléčné bradavky, vak je uzavíratelný zvláštním okružním svalem, má funkci ochrany a výživy • obývají celou Ameriku (vačice), Austrálii, Tasmánii a Novou Guineu • masožravci i býložravci, rodící malá, velmi nedokonale vyvinutá mláďata (klokaní mládě 3cm, dospělec 1,6m) • koala - až 25kg - jediná potrava listy stromu blahovičníku • ďábel medvědovitý - nebezpečná šelma, 25kg • vakoveverka • vakokrt • mravencojed žíhaný - denně spotřebuje až 20000 mravenců • • placentálové • jsou býložraví i masožraví • různé velikosti (plejtvák obrovský 120 tun, slon 4-6 tun), nejmenší rejskové • obývají různé prostředí (souš, sladká voda - vydra, nory a sutě, mořská voda) • mláďata prodělávají vývoj v děloze matky a jsou spojena s organismem matky prostřednictvím placenty (funkce trávící, vylučovací a dýchací) • přítomnost zubů různého tvaru - heterodontní chrup • samice mají placentu - dlouhý nitroděložní vývoj a porod vcelku vyvinutých mláďat • • hmyzožravci - ježkovtí, krtkovití, rejskovití • malé tělesné rozměry • mají úplný chrup (zuby jsou stejné) • živí se hmyzem • ježek evropský - východní a západní • krtek - systém chodeb, válcovité tělo, adaptován pro podzemní život • rejsek - podoba s myší, protažená hlava (čumáček), dospělý 6g • • letuchy - mají mezi předními a zadními končetinami blány - plachtí • netopýři - letouni • protažené prstní články (mezi první a pátým článkem neosrstěná kožní řasa) • živí se hmyzem, u nás 21 druhů - všichni chráněni • žijí v jeskyních, zimní spánek, termoregulační systém • echolokace - ultrazvukové vlny • netopýr ušatý • vrápenci - mají blanité výrůstky kolem nosu (netopýři kolem uší) • kaloni - živí se ovocem, největší netopýři (rozpětí 1,4m; 1,5kg) • vampíři - živí se nektarem tropických květů • upíři - krev - mohou přenášet vzteklinu • • tany • hmyzožraví, stromoví, jihovýchod Asie • komunikace pózováním těla a ježením srsti • • hlodavci • nejpočetnější savčí řád (1800) • malé až střední druhy, podobný chrup (řezáky) • schopnost rychle se rozmnožovat, krátká gravidita, velké množství mláďat, rychle dospívající mláďata • převážně býložraví (někteří všežraví) • obsazují nejrůžnější biotopy (prostředí), původně kromě Austrálie • žijí na souši (hraboš) i u vody (ondatra), les (myšice, veverky, plši), stepi a polopouště (sysli), k lidským obydlím - synantropie • vyvíjí se koncem druhohor • výzkum savců (hlodavců) v Brně • u nás 26 druhů hlodavců • veverkovití - veverka obecná • přednost jehličnanům, rychlý a obratný pohyb • ročně asi čtyři holá a slepá mláďata • přítomnost klíční kosti • • svišťovití - obývají horské sutě nad horní hranicí lesa (Tatry, Alpy) • typický zvuk při nebezpečí, chráněni zákonem, zimní spánek • • syslové - sysel obecný • nížinný druh, žije v norách, živí se semeny trav • poměrně přemnožen, vyskytuje se kanibalismus • • • sudokopytníci • sudý počet prstů - 1. prst je zakrnělý, 3. a 4. směřují do předu, 2. a 5. jdou svisle dolů • prsty jsou opatřené rohovitým kopýtkem • sudokopytníky dělíme na dvě skupiny: • přežvykující - mají velmi dlouhý trávící trakt, až 30x delší než tělo • tři předžaludky a žaludek slez • předžaludky: bachor - největší (kráva až 50l), žijí zde drobní prvoci - bachořci; kniha; čepec • obrázek: mechanismus příjmu potravy :) • patří sem • jelenovití - pohlavní dimorfismus - samec má parohy, které vyrůstají na pučnicích kosti čelní (vyjímku tvoří sobi, kde mají parohy samci i samice), parohy jsou kostěného původu a zvířata je v zimě shazují • jelen evropský - samec až 170kg, samec obrovský - samec do 30kg, sob polární, los evropský, daněk skvrnitý • • turovití - samci i samice mají rohy, roh je tvořen porézním výčnělkem kosti čelní a krytý na povrchu rohovinou (toulec) • tur domácí - kráva, bizon americký, zubr evropský, kamzík horský, koza domácí, ovce domácí, ovce muflon, buvol indický, jak domácí, zebu indický - posvátná kráva • • žirafovití - patří sem dva druhy • okapi pruhovaná • žirava mramorovaná - samec až 6m (7 obratlů), 1200-1500kg, zkosená záď, srdce je mohutný sval (do výšky) - za minutu přečerpá 60l krve • • • • nepřežvykující - mají pouze jeden žaludek • mají úplný chrup, špičáky některých druhů jsou velmi dlouhé a nazývají se kly (hroch 60cm, 3kg) • prasatovití - prase domácí, prase divoké, veškerá divoká prasata pocházejí z vytlačené karpatské populace (2. světová válka) • prase bradavičnaté, pekari páskovaný • • hrochovití - většinu dne žijí ponoření ve vodě (uzavíratelné boltce a nozdry) • dobře se potápí, velmi nebezpeční, pod vodou vydrží 4-5 minut, hmotnost 1500-2000kg, 2cm tlustá kůže • • mozolnatci - našlapují na všechny tři články prstů (podložené vazivem - mozol) • velbloudi - Asie, blízký východ; lamy - jižní Amerika • velbloudi - dva hrby - drabař (divoce v Gobi), jeden hrb - dromedár • v hrbu má zásobu tuku, který je v době nedostatku vody štěpen na vodu (1kg tuku - 1l vody) • vydrží bez vody 45 dnů (červené krvinky jsou zásobárnou vody), další ochranou před sluncem je jejich srst • lamy - vikuňa, guanako • • • • •
Etologie • věda o chování živočichů • Oskar Heinroth - autor pojmu • tato věda se začíná tvořit počátkem 20. století • 1904 - Ivan Petrovič Pavlov - Nobelova cena - za studium podmíněných reflexů u psů • američtí behavioristé - Watson, Skinner, Thorndike • zabývali se studiem chování v laboratorních podmínkách, metody jejich výzkumu jsou například používání elektrošoků, metoda bludišť • • evropská škola • studuje chování živočichů v přírodních podmínkách • Konrad Lorenz - rakušan zabývající se studiem chování hus (opět Nobelova cena, pro skupinu) • Karl von Frisch - rakušan studující chování včely medonosné • Niko Tinbergen - holanďan studující chování vosy kutilky, 1973 společně Nobelova cena • • rozdělení chování • vrozené - se kterým přichází živočich na svět • typickým příkladem jsou pudy - instinkty (pavouk nedovede opravit poškozenou síť, tká pořád dál) • • získané - získává se zkušeností - učením • • typy chování • sexuální • monogamie - samec a samice po celý život tvoří trvalé páry, typická u labutí • promiskuita - v tomto systému se samec páří s větším početm samic, ochotných k páření nebo samice vyhledává větší počet samců, kukačka - promiskuitní samice • polygamie - systém, v němž se samec páří s větším počtem samic ale samice jen s jedním, kurník s kohoutem • když samec zabije mláďata předchůdce - infanticidní - je prokázáno u lvů (nový dominantní samec) - samice přejdou v krátké době do estru (říje) a jsou ochotné se s novým samcem pářit • • komfortní - cílem úprava zevnějšku a navození libých pocitů • kočka se olizuje, olizování srsti u šelem a masírování kůže • u psů škrabání zadní končetinou • popelení kurovitých a hrabavých - zbavení parazitů • zívání u šelem, protahování těla u šelem • koupání - tygr, kondor • probírání peří (holubi) • • • Není to celé!