Z 8.B8 wiki

Socioekonomická geografie

• obyvatelstvo + hospodářská činnost
• studuje socioekonomickou sféru ve spojení s fyzickogeografickou sférou z prostorového hlediska

Geografie obyvatelstva a sídel

• 6 miliard lidí na Zemi
• rozlohy světadílů (miliónů km²) a počty obyvatel (miliónů)
  • Evropa 10,4; 730
  • Amerika 42 (24 + 18); 928 (528 + 400)
  • Asie 44,5; 4000
  • Afrika 30; 960
• velký růst v Africe, mírný přírůstek v jižní Americe, mírný úbytek v Evropě a severní Americe

Rozmístění obyvatel na Zemi

• ekumena - místa trvale osídlená
• anekumena - neosídlené oblasti
• subekumena - přechodně osídlené oblasti, kočování (Amazonie, Mongolsko)
• neosídlené - Grónsko, Sibiř, pouště, Amazonie, Kongo, Himaláje
• nejhustěji osídlené - Británie, Benelux, východ USA, jihovýchodní Asie, kolem Nilu
• urbanizace - nejvíc roste v Africe a latinské Americe, ve vyspělých státech již ne

Změna počtu obyvatel

1. přirozenou měnou - souvisí s narozením a úmrtím
2. mechanickou měnou - souvisí s migrací - imigrace x emigrace
   • trvalá x dočasná (pracovní - USA)
   • migrace - národnost, občanství
   • důvody: velká míra nezaměstnanosti, velká inflace, válka (nemoci), politická situace - potlačování svobody, náboženské důvody, ekonomické důvody - katastrofy
     • vnitrostátní - za prací, bydlením, souvisí s mírou urbanizace, suburbanizace (satelity); regionální migrace (Španělsko, jižní Francie)
     • mezistátní - ekonomické, politické důvody; z latinské Ameriky do USA (Hispánci), z Afriky do Evropy (černá rasa), z Asie do Evropy a USA, z východní Evropy a z Balkánu do střední Evropy
     • mezikontinentální
   • v ČR emigrace po 1948, 1968

Přirozená měna obyvatel

• natalita (porodnost) - počet narozených na 1000 obyvatel za rok
• mortalita (úmrtnost) - počet zemřelých na 1000 obyvatel za rok
• přirozený přírůstek - rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých na 1000 obyvatel za rok
• celkový přírůstek - přirozený přírůstek + migranti
• věková pyramida, typy věkových pyramid
• demografická revoluce
  • I. fáze - vzhledem k přírodním podmínkám vysoká porodnost i úmrtnost, rovnováha, ale citlivé na podněty zvenčí
  • II. fáze - snižuje se úmrtnost, vysoký přírůstek, špatné podmínky pro život; společnost musí přizpůsobit porodnost
  • III. fáze - opět vyrovnané, nízká porodnost, nízká úmrtnost

Skladba obyvatel

• podle věku
  • 0-15 let - předproduktivní věk
    • na 100 narozených děvčat připadá 104 narozených chlapců (ženy 52%, muži 48%), větší úmrtnost mužů
  • 15-60(65) let - produktivní věk, vytvářejí hodnoty (ekonomicky aktivní x neaktivní)
    • ekonomicky aktivní - I. zemědělství, II. průmysl, III. služby a věda
    • neaktivní - studenti, ženy v domácnosti, nezaměstnaní, invalidní důchod
  • 65+ - poproduktivní věk
• podle ras
  • Europoidní = bílá: indoevropská, semitskohamitská
  • Mongoloidní = žlutá: mongolská, indiánská
  • Negroidní = černá: afričtí černoši, australští černoši
  • míšenci
    • Mestici - bílá+žlutá rasa
    • Mulaté - bílá+černá rasa
    • Zambové - černá+žlutá rasa
• střední délka života
• míra nezaměstnanosti
• podle národů a jazyků
  • národ - skupina lidí, kteří mají společné území, jazyk, kulturu, tradice, NEMUSÍ stát
  • nejpočetnější národy: Číňané, Rusové, Brazilci, Bengálci, Indonézané, Američané
  • jazyky: čínština, angličtina, španělština, hindština, bengálština, portugalština, arabština, ruština, japonština, němčina
    • transliterace - přepis písmen (azbuka, řecké písmo na latinku)
    • transkripce - obrázkové písmo na latinku, fonetický přepis
• podle náboženství
  • křesťanství - katolíci (Polsko, Španělsko, ...), protestanti (severní Evropa, USA, ...), pravoslavní (východní Evropa, ...)
  • muslimové - šíité, sunité
  • Hinduismus (Indie)
  • Buddhismus (Čína, jihovýchodní Asie, Mongolsko, ...)
• vlastenectví - kladný vztah ke své vlasti
• nacionalismus - přehnané vlastenectví, nadřazování
• šovinismus - národostní nenávist

Jazyky

• indoevropské: germánské (němčina), indické (bengálština), íránské (avestánština), arménština, románské (latina, francouzština), helénské (řečtina), albánština, slovanské (čeština), baltské (lotyština), keltské (galština)
• uralské: ugrofinské, samodijské
• altajské: turkické, mongolské, tunguzsko-mandžudské
• baskidština

Sídla

• trvalá - venkovská, městská
• dočasná - kočovní pastevci
• venkovská sídla - zemědělská tradice
• Evropa - kompaktní (seskupená) sídla; Severní Amerika, Austrálie - rozptýlené osídlení; rozvojové země - slamy (chudinské čtvrti) v perifériích, v centru bohatí
• urbanizace - souvislost s průmyslovou revolucí (industrializace)
• suburbanizace - lidé osídlují periférie (okraje) měst
• deurbanizace - stěhování lidí na vesnici
• řadová ves - sídla jsou podél komunikace
• lesní náves - náměstí = kostel, hospoda ...
• funkce vesnice
  • dříve - zemědělství, obytná funkce
  • dnes - lepší životní prostředí, rekreační funkce, obytná funkce
  • + málo aut, málo lidí, blízko do přírody, větší zahrádky, lepší životní prostředí
  • - špatné autobusové spojení, drbny, žádné obchody, málo kultury
• městská sídla - vysoká koncentrace funkcí
  • dříve - obranná, obchodní funkce
  • dnes - obytná, kulturní, pracovní příležitosti, dostupná lékařská pomoc
  • typy měst
    • evropská - historická jádra a od nich vzniká město
    • americká - žádná historická jádra, město vzniklo "na louce"
• velkoměsta - více jak 100000 obyvatel (v rámci ČR), světová velkoměsta - více jak 1 milion obyvatel
• aglomerace - srůstání města s ostatními sídly, typický důsledek urbanizace
• konurbace - splývání dvou nebo více velkých měst (Porýní, Porůří, Horní Slezsko)
• megapole - souvislý pás urbanizovaného území, spolení konurbací (severovýchod USA - Bo-Wash, Japonsko - Tokio-Osaka)
• půdorys města - šachovnicovitý, nepravidelný, radiálně koncentrický, lineární

Světový průmysl

• geografie světového průmyslu
• sekundární sektor
• řemeslníci -> manufaktura -> velkoprůmyslová výroba
• Anglie - konec 18. století - průmyslová revoluce
• světová ekonomika - nerovnoměrnost
  • rozvinuté tržní ekonomiky - USA, GB
  • rozvojové země
• páteř světové ekonomiky - EU, USA, Japonsko
• jádrové oblasti - SV USA, J USA, J Evropa, Japonsko, Rusko, Ukrajina
• periferní oblasti - JZ Asie, střední Afrika, střední Amerika
• faktory
  • přírodní faktory - nerosty
  • ekonomicko-technické faktory - doprava, pracovní síla, kapitál
  • společensko-politické faktory
  • životní prostředí - rekultivace krajiny
• dělení průmyslu
  • těžký - hutnictví, strojírenský, chemický průmysl
  • lehký - textilní, oděvní a kožedělní, sklářský, keramický, dřevozpracující a papírenský

Průmysl paliv a energetiky

• energetické zdroje
  • primárně těžené - uhlí, ropa, zemní plyn, jaderné suroviny
  • sekundárně zpracovávané primárně těžené zdroje - ropné deriváty, koks
• ropa
  • těžba začala v 2. polovině 19. století (Amerika)
  • geografické rozložení
    • blizký východ - Irák, Írán, Saudská Arábie
    • Rusko - západosibiřská nížina
    • USA - texas, Louisiana
    • Venezuela, Alžírsko, Lýbie
  • těžba v šelfu - těžba v moři
  • OPEC - organizace zemí vyvážejících ropu - sídlo ve Vídni
    • blízký východ, sev. Afrika, USA
• zemní plyn - doprava 3x dražší než u ropy
  • Rusko (30%, sibiř), blízký východ
  • Gazprom - těžařská firma
  • v ČR Frenštát pod Radhoštěm, jižní Morava
• energetika - zahrnuje výrobu elektřiny a tepla
  • tepelné elektrárny - emise, doprava, spotřeba paliv (hnědé uhlí)
    • podíl 70% na výrobě elektrické energie
    • USA, Čína, Rusko, i ČR
  • jaderné elektrárny - 18% podíl na výrobě energie
    • velká spotřeba vody, ukládání radioaktivního odpadu, jaderné havárie
    • Francie, Litva, Japonsko; u nás Dukovany, Temelín
  • vodní elektrárny - menší podíl, na vhodných řekách (stálý průtok, velký spád)
    • Norsko, Brazílie
  • alternativní elektrárny - přílivové, sluneční, větrné, geotermální

Hutnictví

• těžba rud a jejich zpracování
  • hutnictví železa a oceli (hutnictví černých kovů)
  • hutnictví neželezných kovů (hutnictví barevných kovů - Cu, Ni, Zn, Al)
• faktory
  • surovinový
  • energetický
  • faktor pracovních sil
  • faktor vody
  • faktor plochy
  • faktor spotřeby
• hutnictví železa a oceli
  • surové železo, ocel, plechy, roury, dráty, kolejnice
  • Ukrajina, Čína, Indie, USA, Japonsko, Velká Británie
• hutnictví neželezných kovů
  • bauxit - Surinam, severní Austrálie, Kanada
  • Cu - Chile, USA, Mexiko, Čína, jižní Afrika
  • Au - Rusko, Afrika, USA, Peru
  • Ag - Kanada, USA
  • Sn - Brazílie, USA, Asie

Strojírenství

• faktory
  • pracovní síla
  • suroviny
  • faktor trhu a spotřeby
  • faktor dopravy
  • geografický faktor
• rozmístění ve světě
  • koncentrace většiny produkce do průmyslově vyspělých zemí (16 - 20 států)
  • největší střediska světového strojírenství 40° - 60° s. š.
  • 60% světového exportu JAponsko, USA, Německo
• strojírenství
  • těžké - zařízení dolů, koksoven, elektráren
  • všeobecné - obráběcí stroje, automobily, zařízení pro potravinářský průmysl
  • lehké - spotřební elektronika, zboží široké potřeby (velkosériová pásová výroba)
  • přesné - jemná mechanika
  • investiční - výroba závodů, komplexů pro spotřební, těžební, nebo energetický průmysl
• automobilové koncerny - Aliance Renault-Nissan, Bayerische Motoren Werke AG - BMW, Daimler Chrysler AG, Fiat, General Motors, Honda, Hyundai-Kia, PSA Peugeot Citroën, Toyota

Chemický průmysl

• dělení
  • těžká chemie (anorganická) - kyselina sírová (výroba a zpracování), výroba hnojiv (chilský ledek)
  • lehká chemie (organická) - výroba plastu
  • petrochemie - blízký východ, zpracování ropy a zemního plynu
• s chemickým průmyslem souvisí farmaceutický průmysl (Farmak, Zentiva)

Lehký průmysl

• textilní průmysl (oděvní, kožedělný, obuvnický)
  • bavlna - Čína, Indie, USA, Rusko
  • len - Francie, Polsko + SNS (Ukrajina, Rusko)
  • hedvábí - Čína, Írán
  • obuv - dominuje Čína, Itálie, Brazílie
  • oděvní - Čína, Indie, Rusko
  • přesun výroby do rozvojových zemí (JV a V Asie, Pakistán, Turecko)
  • vyspělé země - luxusní a dražší výrobky (Řím, Miláno, Paříž)
• potravinářský průmysl
  • lokalizace - nerovnoměrnost (vyspělé x rozvojové země)
    • oblasti s velkou produkcí zemědělských surovin (cukrovary, mlýny, konzervárny)
    • spotřebitelská centra - pivovary, pekárny
• dřevozpracující a papírenský
  • lesnaté země - Skandinávie, Kanada, Ural
  • spotřebitelská centra - nábytek, hračky
• sklářský, výroba keramiky, porcelánu
  • ložiska vhodných surovin (sklářský písek)
  • kvalifikovaní pracovníci
  • Itálie, střední Evropa, Čína

Světové zemědělství

• zajišťuje výživu obyvatel
• může být surovinou pro nějaký průmysl (textilní - len, bavlna)
• faktory: podnebí, půdy
• půdy
  • druh (hlinité, písčité, jílovité - podle zrnitosti)
  • typ (podle půdních horizontů - závislí na podnebném pásu)

podnebný pás	vegetační pás	půdní typ
arktický	polární zaledněná území
subarktický	tundra	půdy tunder
mírný	tajga, listnaté lesy	podzol, hnědé lesní půdy
subtropický	subtropické lesy	žlutozemě a červenozemě
tropický	pouště	ž. a č.
subekvatoriální	savany, les	ž. a č.
ekvatoriální	tropické deštné lesy	ž. a č.

• půda
  • zemědělská
    • orná půda
    • louky - pastviny
    • sady, vinice, chmelnice
  • nezemědělská
    • lesy
    • ostatní půdy (zastavěná, neúrodná)
• úrodnost - souvisí s přírodními typy (nejúrodnější černozemě - původně travnaté krajiny, savany)

Doprava

papíry, netisknout, skener nevedu :) 1. 2.

Evropa

Západní Evropa

Západní Evropa II

• pracovní list Německo 1. strana, 2. strana

Německo

• Spolková republika Německo
• rozloha 360000, 82mil obyvatel, hustota 230,7, hlavní město Berlín
• 16 spolkových republik
• člen EU
• zaměstnanost nejvíce ve službách (64%), průmyslu (33,5%), zemědělství (2%) - vyspělý stát
• náboženství: katolíci, úřední jazyk - němčina

Poloha

• přístup k Severnímu a Baltskému moři (významné přístavy)
• značná část střední a severní Evropy
• výhodná propojení Z-V, S-J
• řeka Rýn - využití přístavu Rotterdam

Povrch

• Severoněmecká nížina (z celku Středoevropské nížiny - od Polska, Německo, Nizozemsko), Meklenburská jezerní plošina
• opakované zalednění, písčité půdy - méně úrodné půdy
• sever a říční údolí jsou úrodná
• střední část Německa - vysočiny
  • Hercynské vrásnění (prvohory) - ložiska surovin
  • Ardeny, Porýnská břidličná vrchovina, Rýnský příkop - Hornorýnská nížina (vinařská oblast), Středoněmecká vysočina, Harz (hnědé uhlí, draselné soli - chemický průmysl), Durynský les, Krušné hory, Český les, Šumava, Bavorský les, Česko-Saské Švýcarsko, Schwarzwald - alpský režim odtoku - pramen Dunaje, Švábský Jura, Franský Jura (stará pohoří)
• Alpy
  • vápencové (bavorské Alpy)
  • Zugspitze (2963)
  • sportovní střediska, lázně

Podnebí

• sever - mírné oceánské podnebí - vliv Atlantského oceánu
• většina území - vnitrozemské podnebí, vlahá léta a studené zimy (nejlépe středozemské nížiny)
• Alpy - drsné horské klima

Vodstvo

• řeky: Rýn, Emže, Labe, Vezera, Odra, Dunaj
  • propojeny průplavy - doprava
  • využívány energeticky (přítoky Dunaje)
  • tři úmoří - Baltské, Severní, Černé moře
  • nálevkovitá ústí
  • Labe - přístav Hamburk, přítoky Havola a Saale
• průplavy: Rýn - Mohan - Dunaj
  • Středoněmecký průplav (Rýn, Veneza, ...)
  • Rielský průplav - Baltské - Severní moře
• Rostock - významný přístav na Baltském moři

Obyvatelstvo

• druhý nejlidnatější stát Evropy (po Rusku)
• snížená porodnost, středně vysoká délka života
• menšiny - Lužičtí Srbové, Dánové (mají státní příslušnost)
  • stát s největším počtem přistěhovalců v Evropě (z Turecka 2mil, bývalé Jugoslavie, Itálie, Řecka, Polska, Česka)
• náboženství nejednotné - sever protestantni, jih katolíci, jinak pravoslavní křesťané a islám (3mil)

Historie

• po druhé světové válce nové hranice s Polskem (Lužická Nisa, Odra)
  • NSR - Neměcká spolková republika (1945 - 90)
  • NDR - Německá demokratická republika
  • pozdější ekonomický rozdíl
  • Berlín taky rozdělen - 1961 - Berlínská zeď
• poté SRN

Hospodářství

• rozvinuté, vysoce výkonné zemědělství
• nejlepší půdy - Lipsko a okolí (pšenice, cukrová řepa, kukuřice)
• Bavorsko - chmel - pivo
• Rýn - víno

Nerostné suroviny

• něco i vyváží, ale chybí ropa
• Porýní, Porúří - černé a hnědé uhlí, chybí železná ruda (řeka Rýn - dříve těžký, dnes lehký, nejprůmyslovější oblast - uhlí)
• Saskodurinská oblast - hnědé uhlí
• Essen, Dortmund, přístav Duisburg, Düsseldorf - i obchod a bankovnictví
• Sársko - černé uhlí

Rakousko

• hlavní město Vídeň, rozloha 80000 (trochu větší než ČR), 8,1mil obyvatel, hustota 98 (výrazně nižší než je evropský průměr)
• němčina
• federace

Povrch

• Brenérský průsmyk spojuje u Insbrucku Německo a Itálii
• Vídeňská pánev (z celku Panonské pánve)
• Česká vysočina - Rakouská žulová plošina
• Alpy - Vysoké Taury (nejvyšší Grossglockner - 3978m)

Vodstvo

• Dunaj - ústí do ní skoro všechny řeky Rakouska (Rakousko je povodí Dunaje, úmoří Černého moře)
  • Linec, Vídeň - říční přístavy na Dunaji
  • využití: vodní energetika, přístavy
  • přítoky - Inn - pramení ve Švýcarsku, město na Inn je Innsbruck; Enže - zaústuje do Dunaje mimo Rakousko; Dráva; Mura; Ráva
• Neziderské jezero - jediné stepní jezero v Evropě
• Dyje - do Moravy - do Dunaje

Klima, vegetace (i Švýcarsko)

• mírný podnebný pás, v horách horské klima
• teplotní inverze - opačné vrstvení tepla, chladný těžký vlhký vzduch v dolinách - hory hezky
• teplý padavý fén - teplý vzduch klesá z vyšších partií - natávání sněhu - lavinové nebezpečí
• jehličnaté lesy káceny - pastviny

Obyvatelstvo

• národnostně jednotní
• menšiny ze sousedních států
• nízká urbanizace - 45% lidí žije na venkově

Hospodářství

• zemědělství - Víděnská pánev - úrodné půdy - pšenice, kukuřice, vinná réva, ovoce, zelenina
• podhorské oblasti - brambory a skot
• nutný dovoz potravin
• nerosty - není výrazné množství ani strategicky významné
  • černé uhlí ne, hnědé uhlí - Štýrsko - Graz, Korutany
  • Vídenská pánev - ropa a zemní plyn (2% spotřeby)
  • Štýrsko, Korutany - železná ruda
  • soli - Salzburg
  • magnezit, tuha - Graz

Průmysl

• vodní energetika
• hutnictví - něco málo Graz
• největší hutní centrum Linez (dovoz surovin po Dunaji)
• spotřební strojírenské obory
• chemický průmysl - dle ropovodu (Linec)
• potravinářství - Vídeň
• dřevařský a dřevozpracující
• kožedělní průmysl
• města: Linec - horní Rakousko, Salzbursko - Salzburg, Tyrolsko - Innsbruck, Štýrský Hradec, Klagenfurt, Vídeň

Švýcarsko

• hlavní město Bern, rozloha 41000, 7mil obyvatel, hustota 181 (vyšší než průměr v Evropě)
• němčina, francouzština, italština
• konfederace, kantony

Povrch

• Alpy
  • sever - Bernské
  • jih - Penninské = Walliské - nejvyšší hora Monte Rosa (4633m, =Dufourspitze) a nejelegantnější Matterhorn
  • Bernské a Penninské Alpy - odděluje údolí řeky Rhöny
  • Švýcarský Jura
  • Švýcarská plošina - hustě osídlená (průmysl, rostlinná výroba)
  • Aletschský ledovec - největší horský ledovec

Vodstvo

• pramení zde Rhöna - Středozemní moře, Ticino - Jaderské moře, Rýn - Severní moře - protéká Bodamským jezerem, Inn - Černé moře - u Pasova do Dunaje, Aare - přítok Rýna

Obyvatelstvo

• 64% němčina (švýcarská), 19% francouzština, 8% italština, 1% rétorománština - románské jazyky
• stabilní vnitropolitická situace

Hospodářství

• zemědělství - dominuje živočišná výroba
  • Švýcarská plošina - i pšenice, ovocné sady, vinná réva
  • 50% potravin dováží
• nerosty - nemá významná naleziště

Průmysl

• potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu
• spotřební průmysl - jemná mechanika, optika, elektrotechnika
• farmacie, potravinářství, bankovnictvní, finančnictví, obchod, lázeňství
• města - Bern, Zurych, Basilej, Vaduz, Lausanne
• doprava - průsmyky a tunely, zákaz tranzidních nákladů přes jejich území, využit vlak

Střední Evropa

e-learning gymnázia Kpt. Jaroše

Polsko

• povrch: Pobaltská nížina, Mazurská jezerní plošina, Pomořanská jezerní plošina, Mazovská nížina, Velkopolská jezerní plošina, Velkopolská nížina, Slezská nížina, Malopolská vrchovina, Karpaty
• řeky - Warta (Baltské moře), Wisla (pramení v Polsku), Odra (Baltské moře, limanové ústí) - Gdaňsk, Gdyňa (přístavy)
  • využívají se pro dopravu, průmysl
• jezera - na severu Pomořanská a Mazurská jezerní plošina (ledovcový původ), využívají se k rybolovu, vodním sportům
• podnebí - mírný pás, u Baltského moře oceánské klima
• Bělověžský národní park - u hranic s Běloruskem, listnaté lesy
• 1920-38 - Polsko sahalo až na území Ukrajiny
• zemědělství - sever - půdy - brambory, dobytek
  • nejlepší půdy spíše na jihu ve Slezské nížině - cukrová řepa, pšenice
  • Polsko má vyšší zaměstnanost v zemědělství než my, protože dříve za socialismu existovalo soukromé vlastnictví půdy
• nerostné suroviny - dvě oblasti - horní (centrum Wroclav) a dolní Slezsko (centrum Katowice, nejprůmyslovější oblast)
  • Polsko je závislé na dovozu ropy z Ruska, přes města Plock, Poznaň
  • horní Slezsko - zasahuje k Ostravě - hnědé a černé uhlí
  • dolní Slezsko - také naleziště černého uhlí, ale už se netěží
  • Čenstochova (u Hornoslezské pánve) - poutní místo katolíků, železná ruda - hutníctví
  • Legnica (horní Slezsko) - olovnatozinečnaté rudy, barevné kovy
  • síra, soli (Wieliczka)
• průmysl
  • těžký průmysl - energetika (tepelné elektrárny), centrum těžkého průmyslu je Hornoslezská pánev (hutnický - Katowice, Krakow, strojírenský, chemický - Wroclav)
    • Turošov - největší tepelná elektrárna
    • loděnice - Gdansk, Gdyňa, Sczecin
    • zemědělské stroje
    • dopravní stroje - Poznaň, strojírenství - Waršava
  • textilnictví - Lódž

Slovensko

• rozloha 49000, 5,4mil obyvatel, hustota 108 (menší než evropský průměr)

Povrch

• Podunajská nížina, Záhorská nížina (u ČR) - za Malými Karpatami - nejúrodnější
• Západopanonská pánev, Východopanonská pánev
• Západní Karpaty, Východní Karpaty, Malé Karpaty (Bratislava) - vinná réva
• u ČR Bílé Karpaty, Javorníky
• Lyský průsmyk - železnice, Jablůnkovský průsmyk - železniční tah - Žilina
• na JV sopky
• vnitřní Karpaty (žulové), vnější Karpaty (vápenec, pískovec)
• v Nízkých Tatrách jsou národní parky
  • Malá Fatra
  • Velká Fatra
  • Slovenské Rudohoří (Slovenský kras - jeskyně, Unesco)
  • Slovenské Středohoří - sopečného původu
  • Slánské vrchy
  • Vihorlat
  • Bukové vrchy
• Gerlachovský štít - nejvyšší hora - žula, známý svým významným karem

Vodstvo

• Poprad, Dunajec, Dunaj - doprava, Váh, Nitra, Hron, Ipel, Hornát, Bodrog
• většina povodí Dunaje
• povodí Visly – přítoky Poprad, Dunajec (vlévají se do Visly – do Baltského moře)
• Dunaj - větví se na ramena
  • ostrov se používá na zemědělství
  • doprava
  • přítoky – Váh, Nitra, Hornád (až v Maďarsku), Hron (pramen Slovenské Rudohoří), Ipel (odvodňuje jih)
• východ Slovenska odvodňuje Bodrog – vzniká soutokem několika vodních toků
• Váh - Podtatranská kotlina, Povážské podolí
• kotliny – důležité pro zemědělství
• jezera ledovcového původu

Podnebí, vegetace

• mírný podnebný pás – přechodný
• velké rozdíly v mikroklimatu – nížiny největší teplota, nejméně srážek (Podunajská), směrem do výšky teplota klesá a rostou srážky
• teplotní inverze = opačné vrstvení tepla, kotliny
• lépe zachovaná původní druhová skladba lesů než u nás (více listnatých lesů než u nás)
• vysoké procento lesnatosti (3., před ním Švédsko a Finsko)
• chráněná území – Malá a velká Fatra (dnes národní parky), Nízké Tatry, Tatry (nár. park), Pieniny (nár. park), Slovenský ráj, Slovenský kras, Poloniny

Obyvatelstvo

• 86% Slováci, 11% Maďaři, 2% Romové
• 60% katolíci, 10% bez vyznání
• východní Slovensko – Rusíni (obyvatelé Podkarpatské Rusy)
• vysoká regionální nezaměstnanost – východ Slovenska

Zemědělství

• • nížiny - kukuřice, pšenice, ovoce, cukrová řepa (např. Podunajská)
  • Malé Karpaty – vinná réva
  • podhorské a horské oblasti – zemědělství se soustřeďuje do kotlin – žito, brambory, chov skotu a ovcí

Nerostné suroviny

• nemají významné suroviny
• paliva - černé uhlí se dováží (od nás, z Polska), hnědé uhlí – ale ne moc, Handlová, Nováky (tepelná elektrárna)
• ropa, zemní plyn – Záhorská nížina – malé naleziště ropy (2-3%, zbytek z Ruska - ropovod se rozděluje k nám a do Bratislavy)
• Slovenské rudohoří – naleziště barevných kovů (už se téměř netěží)
• z Ukrajiny dováží železnou rudu
• Prešov - kuchyňská sůl (Solivar)

Průmysl

• ideální pro spotřební průmysl (až po r. 1989 orientace na spotřební)
• z doby socialismu pozůstatky těžkého průmyslu (Pováží - zbrojovka, Martin, Povážská Bystrica)
• vodní elektrárny – na řece Váh
• tepelné elektrárny – Nováky, Vojany (spaluje plyn z Ruska)
• jaderné elektrárny – Jaslovské Bohunice, Mochovce
• hutnictví - železárny v Košicích (dovoz železné rudy z Ukrajiny, dovoz uhlí z Ostravy)
• hliníkárna Žiar nad Hronom (bauxit z Maďarska)
• strojírenský - Žilina, Bratislava – automobily, Komárno – loděnice, Poprad - vagónská, Nižná – elektronika
• petrochemie – Bratislava, Hlohovec – farmacie, gumárny – Matador, Púchov
• dřevozpracující - Ružomberok (i textilní)
• Trenčín, Púchov – textilní
• města: Trnava, Nitra – historická, Komárno, Piešťany – lázně, Trenčín, Martin, Povážská Bystrica, Košice, Prešov, Zvolen - historické, Banská Bystrica - historické

Maďarsko

• rozloha – 114 036 (větší než ČR)
• počet obyvatel – 9,9 mil.
• hustota – 110 (menší než ČR, menší než evropský průměr)
• hlavní město – Budapešť

Povrch

• skoro celý povrch je tvořen nížinami – Panonské pánve - Velká Uherská nížina (=Alföld), Malá Uherská nížina
• Bakoňský les
• Mátra – nejvyšší pohoří, na S, Kékeš nejvyšší hora
• Bukové hory
• Meček

Vodstvo

• Dunaj – na ní Budapešť
  • závlaha, splavná – průmysl
  • přítoky: Rába, Dráva, Ipel - ze Slovenska, kus hranice
  • Tisa (Tizsa) – pramení v Ukrajině
  • hlavní význam zavlažování
  • přítoky: Bodrog, Samoš (Szamoš) – na S, Kriš – stř. část, Maruše – na J

Podnebí, vegetace

• mírný podnebný pás – vnitrozemské klima (v létě tepleji a méně srážek)
• nízká lesnatost (spíše listnaté lesy)
• nížiny využívány zemědělsky
• kácení lesů, pastevectví – PUSTA – Hortobágy (pozůstatek původní stepní vegetace – traviny)

Historie

• 1526 – Uherské království – Habsburská monarchie
• 1867 – Rakousko-Uhersko
• po 2. sv. v. vliv SSSR do r. 1989

Obyvatelstvo

• záporný přirozený přírustek (nízká porodnost)
• maďarština – ugrofinský jazyk
• 90% Maďarů, 5% Romů, Němci
• 1/5 obyvatel žije v Budapešti (2 mil. obyv.)
• 5 mil. žije v zahraničí

Zemědělství

• orná půda 53% - dobré podmínky, černozemě
• cukrová řepa, pšenice, kukuřice, zelenina, ovoce, slunečnice, i tabák
• zelenina – paprika, rajčata, cibule
• ovoce – víno – Tokajské víno
• živočišná výroba – chov prasat, drůbeže a skotu, hlavně pro maso
• ŽV a RV jsou víceméně vyrovnané

Nerostné suroviny

• málo ner. sur.
• ropa, zemní plyn – z velké části dovoz (z Ruska, od Jadranu)
• hnědé uhlí – zanedbatelná naleziště
• významná ložiska bauxitu (k výrobě hliníku)

Průmysl

• převaha tepelných elektráren
• jaderná elektrárna Paks
• strojírenství – autobusy Ikarus, auta Opel v Budapešti
• chemický – léčiva, fotochemie, hnojiva
• potravinářský – zpracování masa, ovoce, zeleniny, cukru
• města, centra: Miskolc, Györ – strojírenský pr.; Debrecín (Debrecen), Segedín (Szeged) – potravinářský pr.; Ajka, Dunaújváros – hutě
• cestovní ruch – termální prameny (vulkanicky aktivní oblast)

Balkán

Rumunsko

• hlavní město – Bukurešť
• 237 000 km²
• 22 mil. obyvatel
• 91 obyv./ km²
• poměrně nízká hustota zalidnění (výrazně nižší než evropský průměr)
• 3 historické části - Sedmihradsko, Moldavsko, Valašsko
• EU

Povrch

• Karpaty - Železná vrata - soutěska
• nejvyšší pohoří Fagaraš - nejvyšší hora Moldoveanu (2544 m)
• je tvořeno hlavně žulovým materiálem
• alpinské vrásnění
• Západní hory (= Apuseni)
• Transylvánská vysočina
• Valašská (Rumunská) nížina – rozdělená řekou Dunaj – část v Bulharsku
• na Z přesah Panonských pánví (Velká uherská nížina)

Vodstvo

• Dunaj - ústí deltou ( chráněné mokřadní ekosystémy)
• kus hranice s Bulharskem
• Samoš, Kriš, Maruše – vlévají se do Tisy (v Maďarsku) – do Dunaje
• Olt – přítok Dunaje, prožírá Karpaty – Červenověžský průsmyk (žel. doprava)
• Prut – přítok Dunaje, hranice s Moldavskem
• Siret – přítok Dunaje

Podnebí, vegetace

• mírný podnebný pás – mírné klima
• hory – horské klima
• umělé snižování hranice lesa
• národní parky – oblast Karpat a delta Dunaje

Obyvatelstvo

• rumunština – románský jazyk
• menšiny – Maďaři (z dob Rak. – Uh.) - 6,6%, Romové - 2,5%

Nerostné suroviny

• dosti bohaté zásoby různých nerostných surovin
• vně oblouku - ropa, zemní plyn – dostatek, chem. průmysl Bukurešť, Ploješť
• hnědé a černé uhlí
• vnitřní oblouk – železná ruda a barevné kovy
• hutě – Hunedoara
• kontroverzní hutě – Galati – ner. suroviny sem byly dováženy

Zemědělství

• obě nížiny velmi úrodné - černozemě
• slunečnice, ovoce, pšenice, kukuřice, cukrovka
• horské oblasti – chov ovcí, skotu, bramborářské oblasti

Průmysl

• chemický, potravinářský, strojírenský
• nebyl na příliš vysoké úrovni
• města
  • Timisoara (= Temešvár) – strojírenský a chemický prů,ysl
  • Hunedoara - hutě
  • Sibiu (= Sibiň) – strojírenský pr.
  • Brašov - strojírenský pr.
  • Cluj (= Kluž)
  • Bukurešť – chemický a strojírenský pr.
  • Ploiesti (= Ploješť) – chemický pr.
• přístavy: Galati – na Dunaji, Konstanca – na Černém moři
• cestovní ruch - Karpaty

Bulharsko

• republika
• hlavní město – Sofie
• 110 000 km²
• 7,5 mil. obyvatel

Povrch

• mladá pohoří třetihorního stáří
• pohoří - Stara planina (=Balkán)
  • Rila – nejvyšší hora Musala (2925 m)
  • Pirin – nár. park
  • Rodopy – zalesněné pohoří
• nížiny - Dunajská nížina (= Valašská)
  • Hornothrácká nížina

Vodstvo

• Dunaj – přítoky: Iskar, Jantra, Marica

Podnebí, vegetace

• S – mírný podnebný pás
• J – subtropické středomořské vlivy (léta teplá a suchá, prší v zimě)
• S a J dělen Balkánem
• národní parky
• nižší partie – listnaté lesy

Obyvatelstvo

• silná turecká menšina ( z dob Osmanské říše)
• bulharština je psána v azbuce
• PP je záporný (-0,92%)
• urbanizace 70%
• menšina Romů

Nerostné suroviny

• nedostatek
• nedostatek paliv – hnědé uhlí – město Pernik
• barevné kovy

Zemědělství

• Valašská nížina – pšenice, cukrovka, kukuřice, …
• Hornothrácká nížina – také bavlník, tabák, růže, víno
• růže – olej (kosmetika), tradice

Průmysl

• potravinářský, textilní, kožedělný, strojírenské obory
• jaderná elektrárna Kozloduj – 35% el. energie
• cestovní ruch: město Ruse – jediný silniční a železniční most přes Dunaj
  • Plovdiv – historické město
  • Burgas – přístav, rafinerie ropy
  • Varna – přístav
  • Sofie – historocké město, pohoří Vitoša

Balkán II

Slovinsko

• republika 1991
• hlavní město Ljubljana, člen EU
• 20000 km²
• 2 mil. obyvatel
  • Slovinci 90% - katolíci - slovanský jazyk psaný latinkou
• urbanizace 50%
• nerostné suroviny - hnědé uhlí, rtuť - není jich moc
• zemědělství - spíše hornatý stát
• průmysl - spotřební (typický stát) - lehké strojírenství
  • Lublaň, Maribor - strojírenství
  • Koper - přístav, ne příliš dobrá poloha, využívají italský přístav Terst

Chorvatsko

• hlavní město Záhřeb
• 56000 km²
• 4,5 mil. obyvatel
• republika, 1991 nezávislost
• tři části
  • nížiny - Slavonie - kvalitní půdy - pšenice, kukuřice, cukrovka (Panonské pánve)
  • hory - vápencová pohoří
  • pobřeží - Dalmatské pobřeží - největší příjem z cestovního ruchu
• barevné kovy, dováží ropu do přístavu Rijeka (rafinerie ropy)
• strojírenský průmysl
• Osijek, Záhřeb (Zagreb)
• Zadar, Split - cestovní ruch
• chorvatština v latince, katolíci (ve Slavonii hodně Srbů)

Srbsko

• vnitrozemský stát
• 10 mil. obyvatel
• Srbové, srbština slovanský jazyk v azbuce
• pravoslavné náboženství, část islám
• Vojvodina (sever) - Maďaři (ugrofinský jazyk)
• Panonské pánve - úrodná oblast
• barevné kovy, hnědé uhlí
• Bělehrad, Novi sad, Niš - elektrotechnika, Kragujevac - montážní závody na auta

Bosna a Hercegovina

• republika 1992, hlavní město Sarajevo
• 51000 km², 4 mil. obyvatel - pokles kvůli válečným událostem
• omezený přístup k moři
• nevýhodná poloha - hornatý stát
• hlavní dopravní tahy v údolí řeky Nereva
• obyvatelstvo:
  • Chorvaté - katolíci, chorvatština - latinka
  • Srbové - pravoslavní, srbština - azbuka
  • Bosňané - muslimové (náboženské vyznání zvýšili na národnost - Muslimové), bosenština (chorvatština + srbština)
• nášlapné miny - velký problém
• 1995 vznik:
  • Bosensko-chorvatské federace
  • Rebubliky srbské v Bosně a Hercegovině (konfederace)
• průmysl hutnický a dřevařský, naleziště barevných kovů
• zemědělství v nížinách

Černá hora

• 615000 obyvatel, 13800 km²
• hlavní město Podgorica
• hornatý stát, jehličnaté lesy - dřevozpracující průmysl
• velká část pobřeží - letoviska
• obyvatelstvo
  • Černohorci 62% - černohorština (srbština, píše se obojím písmem), pravoslavní původně, později i islám
  • Muslimové 14,6%
  • Albánci 14,6%
  • Srbové 6,6%
• řeka Mrtvica, Skadarské jezero
• bauxit, stavba lodí
• Bar - jih (přístav) - vede sem železnice
• Titograd

Makedonie

• vnitrozemský stát - Skopje hlavní město
• 2 mil. obyvatel, 25000 km², republika 1991
• spíše hornatý stát
• důležité údolí řeky Vardar - doprava
• makedonština - slovanský jazyk, v azbuce
• Makedonci 65%, Albánci 21%, Turci 5%, Cikáni 2,7%
• Cu, Zn, Pb, Fe - hutnictví železa a barevných kovů
• vysoká porodnost - 1,6%

Albánie

• 30000 km²
• hlavní město Tirana
• albánština
• 70% muslimové
• obrovský růst infrastruktury a měst