Z 8.B8 wiki

Evropa ve středověku 2. část

Normané

• národ ze severu, šli za teplem a úrodnou půdou
• jejich pravlastí byla Skandinávie a Dánsko
• Germánské kmeny, osídlili Sicílii, severní Francii - Normandii
• říká se jim i Vikingové, Seveřané, Varjagové
• divoký, bojovný národ, obávaní bojovníci
• hlavně boj, námořníci, piráti, rybolov
• kvůli špatnému podnebí nemohou být zemědělci
• staví lodě - tzv. drakary, malý ponor, až 32 veslařů, zvýšená příď a na ní drak, ploché dno (díky tomu mohou až k pobřeží a do řek)

Dánští Normané

• nájezdy na Anglii, Franskou říši a Lamanšský průliv
• 793 - 1. známé napadení v Británii na klášter Lindisferne
• 911 - v západofranské říši
  • vzniká Normandie jako léno, které dostal norský vévoda Rollo od západofranského krále Karla Prostého
  • Normandie - vládnou zde vévodové norského původu
  • po řece se dostali až do Paříže

Norští Normané

• směřují na ostrovy v Atlantském oceánu (840 osídlili Island)
• 10. století Grónsko (Erik Rudý, jeho syn Errikson doplul až k pobřeží Ameriky - 1000)
• na Islandu vznikají ságy - historické zprávy (severské ságy)
• mají své náčelnky, založili systémy, které vzdáleně připomínají dnešní republiky

Švédští Normané

• do východní Evropy, žijí zde Rusové
• na východě Evropy vytvořili obchodní cestu - říční "iz Varjag v Greki", která vedla až do Byzantské říše (kolem Černého moře)
• přes Finský záliv, po řece Něvě se dostali do jezera Ladoga (Ladožské jezero) -> Západní Dvina -> přenesení lodí na Dněpr -> Černé moře -> Byzantská říše - s ní obchodují
• Rurik - 822 - zmocnil se města Novgorod - tím položil základy Kyjevské Rusi - norský vévoda

Vznik Anglie

• původními obyvateli Británie jsou Keltové - žijí zde v kmenech
• ve Starověku na Británii útočí Římané (Caesar), za císaře Claudia ji ovládli, postavena Hadrianova zeď, stáhli se odtud, zanechali zde Křesťanství
• v období stěhování národů sem přichází kmeny Sasů, Anglů, Jutů - pohané
• křesťanství sem opět z Irska
• kmeny Keltů byly zahnány kmeny Germánů
• zpočátku Británie rozdrobena
• v 7. století vznik tzv. Sedmi království (do 8. století), legendy o Artušovi, jeho meči Excaliburu)
• útoky dánských Normanů
  • 793 - útok na klášter Lindisferne - klášter vypálili (1. doložený útok)
  • několikrát vypálili Londýn
• první sjednocený stát zde vzniká na přelomu 9. a 10. století
• král Alfréd Veliký - založil loďstvo (do teď nebylo)
  • u ústí řek postavil pevnosti, rozkvět kultury, sjednotil stát, ke svému dvoru zve učence, zarazil vpády Normanů, území Danelo - povolil zde usídlit se dánským Normanům a užívat jejich zákony (hranice Londýn <-> Chester)
• Ethelred Váhavý - syn Alfréda, nenavazuje na jeho mírovou politiku s Dány, nechal je vyvraždit, vpád Dánského krále Svena - syn Knut Veliký - vytvořil velkou říši: Dánsko + Norsko + Británie (ztrácí samostatnost)
  • po jeho smrti vrácení anglosaským králům, říše se rozpadla
• Eduard Vyznavač - neoženil se, bez dědice
  • trůn odkázal příbuznému - Vilém z Normandie
  • proti němu Harold II. - anglosaský šlechtic
  • bitva u Hestingsu - Harold "pudl" poražen
• Vilém Dobyvatel - založil Normandskou dynastii, stává se anglickým králem
  • tapiserie z Baycaux - důkaz o bitvě
  • přivedl šlechtu z Normandie (drobná válka se starou anglickou šlechtou - 200 let)
  • za jeho vlády Domesday Book - "kniha posledního soudu" - 1085
  • soupis veškeré půdy, nevolníků, dobytka i šlechty - 1. katastr - za účelem zotavení

Vznik Francie

• 843 - Verdenská smlouva
• ze Západofranské říše - slabá - feudeální rozdrobenost + nájezdy Normanů (devastace Paříže)
• 911 - Karel Prostý dovolil normanskému vévodovi Rollovi usadit se v severní Francii - Normandii
• polovina 10. století - bezvládí, nevýhodné (vymřela dynastie Karlovců)
• 987 - za krále Francie zvolen Hugo Kapet (pařížský hrabě)
• zpočátku slabí (ovládá malé území Isle de France - od Paříže do Orleans)
• jsou závislí na přízni šlechty - opora je církev + města
• církevní hnutí - Clunyjské - vychází z kláštera v Cluny - opat Odon položil základy
  • návrat ke křesťanským hodnotám, církevní moc nemá být podřízena světské moci (na volbu hodnostářů měla vliv šlechta) - podporoval například Vojtěch Slavníkovec
• Boží mír - církevní pacifismus, vycházející z jižní Francie v 11. stol., se snažilo chránit obyvatelstvo stíhané šlechtickými sváry. Jeho cílem bylo uklidnění míst a osob na určitou dobu a zamezení násilných činů. Selské milice, občas zřizované k ochraně míru, byly bezpodmínečně podřízené šlechtickým vojskům. Boží mír byl vyhlášen r. 1083 v Kolíně a r. 1085 v Mohuči.
• zavedlo se boží příměří - v době církevních svátků se přerušily boje mezi feudeály
• interdikt - církev zakazuje konání církevních úkonů (pohřby, křty) v případě nežádané osoby na území (nebo při prohřešcích)
• církevní klatba - byl vyobcován z církve - ostatní ho ignorovali

Svatá říše Římská

• středověké Německo - Svatá říše Římská národa německého
• vzniká z Východofranské říše
• je soupeřem Velké Moravy; partikularismus po celou dobu
• nadnárodní útvar, v čele stojí císař, musí neustále upevňovat a dobývat své postavení
• římský císař - volená, ne dědičná funkce
• původně ho volí říšské stavy, od 13. století 7 kurfiřtů
  • kurfiřti: 4 světští (Český, Saský, Rýnský, Braniborský vévoda), 3 duchovní (arcibiskupové - korýnský, trevírský a mohučský)
• volba: kurfiřtové se sjeli do Frankfurtu
• interregnum - období bezvládí
• Karel IV. provedl reformu volby - Zlatá bula karlova (1356) - změna volebního řádu
  • stačí nadpoloviční většina ke zvolení císaře, nejvýznamnější byl český král, kurfiřtové museli ovládat nejen němčinu a italštinu, ale také češtinu
  • korunovační cesta do Říma (na císaře korunován až papežem, do té doby jen říšský král v Cáchách)
• území: ne jen čistě německé státy (české země neměly vliv na vládu), severní Itálie, Lotrinsko (patřily formálně)
• trvá 919 - 1806
• říšský císař se považuje za vůdce Křesťanů, spory s papežem

Jindřich Ptáčník

• dynastie Saská (Ottonská)
• 919 sjednocuje Německo, je vládce, ale nebude zasahovat do vnitřních záležitostí "vévodství"
• zavedl hradskou soustavu - dosazeni kastelánové
• boj proti polabským a pobaltským Slovanům

Otto I.

• syn Jindřicha Ptáčníka
• boje s Boleslavem I., 14 let, potom se smířili (950) a spojili proti Maďarům, na řece Lechu 955
• 962 - obnovil titul římského císaře
  • odjel do Říma a nechal se korunovat

Otto II.

• oženil se s Byzantskou princeznou, příjmá byzantské zvyky
• renovatio impérií - obnova římského impéria

Otto III.

• rozvíjí renovatio impérií
• sídlil v Římě, nechal si stavět palác podle římského vzoru
• římské zvyky u dvora
• pokusil se sjednotit střední Evropu - chce spolupráci mezi Polskem, Českem, Uhry
• jeho rádcem byl Vojtěch Slavníkovec
• před dokončením plánu zemřel
• po jeho smrti postupný rozpad

Jindřich IV.

• dynastie Sálská
• spor s papežem Řehořem VII.
• zahájen boj o investituru (jmenování církevních hodnostářů)
• církevní mocnost měla být řízena světskou
• Řehoř se nechal zvolit sborem kardinálů
  • Jindřich s ním nesouhlasil a svolal německé kardinály, ti ho prohlásili za neplatného
  • Řehoř uvalil na Jindřicha klatba - přestává mít moc
  • Jindřich ustupuje, pokořil se před papežem a ten mu odpustil
  • když se Jindřich vrátil, znovu zaútočil
  • konec sporu až 1122 - Konkordát německý - smlouva mezi státem a církví
  • papež vybírá osobu, císař potvrdí

další konflikt papeže a světské moci

• • 1309 - 1377 Avignonské zajetí papežů
  • Filip IV. (francouzský král), Kliment V.
  • 1377 papežské schizma
    • koncil v Pise, místo odstranění, zvolili třetího papeže
  • definitivně situace vyřešena na Kostnickém koncilu

Fridrich I. Barbarossa

• dynastie Štaufská (12. - 13. století)
• "rudovous"
• pokusil se ovládnout severní Itálii
• 6 válečných výprav, účast českých králů
• 1158 - Milano, český kníže Vladislav II. (král)
• v Itálii vznikají dvě strany
  • ghibellini (císař)
  • guelfové (papež)
• 1176 - bitva u Legnana - ghibellini poraženi
  • skončily Fridrichovy snahy o ovládnutí Itálie
• zásahy do českých záležitostí
  • snaha rozdělit český stát, vytvořil Markrabství moravské
• nečekaně zemřel, když se při 3. křížové výpravě šel koupat a žaba mu ukousla...

Fridrich II.

• původně sicilský král, papež nesouhlasil s jeho volbou - účast Přemysla Otakara I.
• Přemysl Otakar I. - 1212 - získává od Fridricha Zlatou bulu sicilskou
• znovu se neúspěšně snaží ovládnout severní Itálii

Polský stát

• vznik: stěhování národů, přicházejí na polské území první Slované - Polané
• zakládají Hnězdno (arcibiskupství roku 999)
• Vislané - Krakow
• legendární kníže Piast (dynastie Piastovců)

Měšek I. Piastovec

• první doložený kníže
• připojil Pomořansko a Slezsko, sjednotil Polsko
• přijal Křesťanství sňatkem s českou dcerou Boleslava I. - Doubravkou
• křesťanské misie - Vojtěch Slavníkovec (zabit v Prusku, kde šířil křesťanství, pohřben v Hnězdně na příkaz polského panovníka)

Boleslav I. Chrabrý

• 1002 - 1003 - ovládal české země (krize Přemysovců)
• 1025 se jmenoval polským králem a umřel
• moc Piastovců postupně slábne

Uherský stát

• počátek 10. století vpád ugrofinských kmenů
• rozbili Velkou Moravu (dementi)
• legendární zakladatel Arpád - Arpádovci, centrum Esztergom (Ostřihom)

Gejza I.

• výboje do střední Evropy
• na řece Lechu zastaveni - usídlili se v Panonské nížině, kde založili Uhry
• položil základ moci, zakládá hradskou soustavu, křesťanství

Štěpán I.

• 1. uherský král
• 1000 v Ostřihomi založeno arcibiskupství za účasti Otty III. (nebyl sem tam, neni to jisty)
• rozdělení na správní oblasti - župy
  • správce oblasti - župan (např. Matuščák Trenčanský)
• Uhry
  • Slovensko - horní země Uherská
  • Maďarsko - dolní země Uherská
  • Bosna
  • Rumunsko

Vznik Kyjevské Rusi

• první stát východních Slovanů (mezi Vislou a Dněprem)
• ze západu sousedí s civilizovanou Evropou
• z východu kočovné kmeny (Pečeněhové, Polovci) - boje
• námořní cesta - iz Varjag v Greki
  • Finský záliv - Ladožské jezero -> Dněpr -> Černé moře
  • obchodovali zde s Řeky
• normanský vévoda Rurig (dynastie Rurikovců), základ Kyjevské Rusi
• 882 - kníže Oleg ovládl Kyjev (hl. sídlo knížete), propojil Novogrodské knížectví s Kyjevským a vytvořil Kyjevskou Rus
• boje proti Byzanci a Chazarské říši (asiaté)
• 987 - kníže Vladimír, z Byzance přijímá křesťanství
  • syn Vladimíra Velikého = Jaroslav Moudrý
    • první psaný ruský zakoník - Ruská moudra
• Vladimír Monomach - počátky azbuky (vznikla z cyrilice), po jeho vládě rozpad

Křížové výpravy

• byly vojenská tažení evropských feudálů proti pohanům nebo kacířům, vyhlášené papežem
• 1095 - 1291
• asi 7
• =kruciáty
• nejdříve za účelem osvobodit Boží hrob
• nejznámější směřují do Palestiny
• cíl - osvobození Jeruzalému (1078 dobyt) z rukou Seldžuckých Turků
• příčiny náboženské, politické, hospodářské
• výzva papeže Urbana II. na závěr koncilu v Clermontu k evropským rytířům k dobytí Palestiny - nečekaný ohlas - 1094
• 1096 křížová výprava chudiny - spontánní, neorganizovaná v Porýní - způsobila zmatek v Evropě
• 1. křížová výprava - 1096 - 1099
  • jediná úspěšná
  • 1099 dobyt Jeruzalém - krveprolití
  • vznik křižáckých států - Jeruzalémské království, Edesské hrabství, Tripolské hrabství, Antiochijské knížectví
• křižácké rytířské řády - Johanité (Maltézští rytíři), Templáři, Řád německých rytířů (Teutonský řád)
  • ochrana křesťanských poutníků (křižácké hrady) - Krak de Chervaliers
• 2. křižácká výprava (1147 - 1149)
  • pád Edessy do rukou muslimů
  • účast evropských panovníků (Ludvík VII. + jeho žena Eleonora Akvitánská, Konrád III. - římský král, vladislav II. - český kníže)
  • neúspěšná
• 3. křížová výprava (1189 - 1193)
  • bitva u Hattinu - sultán Saladin porazil křižáky a získal Jeruzalém
  • Richard Lví Srdce, Filip Lví Srdce, Filip II. August, Fridrich I. Barbarossa (utopil se)
  • neúspěšná (ale obnova poutí křesťanů k Božímu hrobu
• 4. křížová výprava
  • útok na Jeruzalém a Byzantskou říši
  • dobyli Konstantinopol
  • vznik Latinského císařství - poté obnova Byzantské říše
  • 1453 - dobytí Konstantinopole osmanskými Turky

Počátky českého státu

• knížecí doba
• předtím na území jsou Keltové (Bojové)
• 845 - Řezno - zmínka o pokřtění 14 českých knížat

• 2 teorie sjednocení
  • kmenová teorie - na území české kotliny asi 14 slovanských kmenů (Doudlebové, Zličané, Čechové, ...), pod svou vládu sjednotili Čechové (Přemyslovci), centra - Budeč, Levý Hradec, Praha, Litice, Kouřim
  • teorie jediného kmene - u nás usazen jediný kmen - Čechové (nejdůležitější rod - Přemyslovci - začali podmaňovat), pravděpodobnější teorie
• nejstarší období (legendy) - popsáno v Kosmově kronice
• praotec Čech, Krok, Libuše, Přemysl Oráč (Stadice) - legendární zakladatel Přemyslovců
• po něm 7 knížat
• sídla knížat - Olomouc (biskupství 1063), Znojmo, Brno
• Hukvaldy - správní centrum biskupství
• 1. historicky doložený kníže - Bořivoj a Ludmila (do 889)
• Svatopluk - ovládl české země - dosadil Bořivoje do funkce, aby řídil české země; později Bořivoj přijal křesťanství
• Bořivoj zakládá 1. kostely (na Levém Hradci)
• Bořivoj přesídlil do Prahy - vrch Žiži
• Spytihněv po Bořivojově smrti (Spytihněv + Vratislav - synové Bořivoje)
• Vratislav + Drahomíra - manželé
• Svatopluk umírá - Moravu přebírá Mojmír (není tak silný), Čechy a Slezsko se dělí
• spor Ludmily a Drahomíry (matka Václava a Boleslava) - nejspíš mocenský spor
• Ludmila vychovává Václava na Budči v křesťanském duchu, Drahomíra Václava zastupuje (po smrti Vratislava I.)
• spor dovršen vraždou Ludmily (Drahomíra ji nechala uškrtit), časem byla prohlášena za svatou, zemřela mučednickou smrtí

Kníže Václav

• svatý Václav
• horlivý šiřitel křesťanství, velmi vzdělaný a asketický
• založil v Praze kostel sv. Víta
• žil velmi skromně - oddán křesťanské víře
• platil východofranskému panovníkovi Jindřichu I. Ptáčníkovi Tribut pacis (mírová daň, za rok 500 hřiven stříbra a 120 volů), aby Jindřich znovu nenapadl českou zemi
• zavražděn 935 svým bratrem Boleslavem I. (zosnoval to na tvrzi Staré Boleslavi) - bojovali spolu o moc (mocenský spor), boj o prvenství v českém státě (Václav ubit ve dveřích chrámu)

Svatováclavská tradice

• svatořečení Václava, který zemřel mučednickou smrtí, i sv. Ludmila
• patron českých zemí
• chorál "sv. Václave" - hymna českého středověkého státu
• zobrazován na pečetích, mincích, korouhvích
• vůdce Blanických rytířů
• je mu zasvěcena svatováclavská koruna
• zneužití kultu za 2. sv. války - Němci udělují řád "Svatováclavské orlice" - udělují ho kolaborantům s Německem

Boleslav I. Ukrutný

• 935 - 972
• zpočátku proti Ottovi I. - 14 let boje (přestal platit Tribut pacis)
• poté ohrožováni Maďary - 955 společná bitva na řece Lechu - Maďaři poraženi
• Boleslav obnovil placení Tributu pacis
• "sjednotitel" českých kmenů
• zakládá hradskou soustavu
• razí první mince (stříbrné denáry)
• je zavedena pravidelná daň (berně) pro svobodné obyvatele
• snaha osamostatnit se od církevní závislosti na Německu (Řeznu)
• pokus o založení biskupství - mise k papeži - abatyše Mlada (dcera Boleslava) - benediktinka, 970 založila v Praze klášter u sv. Jiří
• dceru Doubravku provdal za Měška

Boleslav II. Pobožný

• 972 - 999
• 973 - Praha - založeno 1. české biskupství
  • 1. biskup - Dětmar
  • 2. biskup - vojtěch Slavníkovec (zastánce clunyjského hnutí), Boleslav I. Chrabrý se vykoupil
• 995 - vyvraždění Slavníkovců Přemyslovci - udeřili na tvrz Libici - zbavili se největšího nepřítele a znamenalo to dokončení sjednocení českého státu
• 1. krize přemyslovského státu 999 - 1035

Boleslav III. Ryšavý

• 999 - 1002, 1003
• spor s mladšími bratry - Jaromír a Oldřich
• spory s Polskem a Uhrami
• útěk knížat do Německa
• polský Boleslav I. Chrabrý vybral Vladivoje (Přemyslovce, český kníže, člověk neschopný a opilý)

Vladivoj

• nemohl se udržet - o pomoc žádá německého císaře Jindřicha II. - uděluje mu Čechy jako léno, vládl pouze rok
• poté se vrací Boleslav III. - pokusil se vyvraždit Vršovce (1003) (Přemyslovci se pokusili Vršovce vyvraždit třikrát, nikdy se jim to však nepovedlo úplně. Roku 1003, 1014 a 1108 Vratislav II.)
• Boleslav I. Chrabrý, polák, pokusil se o vytvoření česko-polské unie (1003 - 1004)
  • 1004 poláci vypuzeni, mladší bratři se vrací
• 993 - Vojtěch Slavníkovec zakládá 1. mužský klášter

Jaromír

• skončil neblaze, oslepen, vykastrován v bojích s Oldřichem

Oldřich

• upevnil svou moc
• definitivně připojena Morava
• 1030 založil Sázavský klášter - slovanská liturgie
  • 1. opat sv. Prokop (ikona s ďáblem a holí)
  • poslední opat slovanských mnichů - Božetěch, dle legendy syn Kosmy (klášter fungoval až do roku 1785)
• žena němka - princezna Guta
• Božena - legendární pradlena, která bohužel ještě neměla pračku
  • měl s ní syna Břetislava - původ problémů

Břetislav I.

• 1034 - 1055
• své potíže s identitou vyřešil unesením Jitky (německá princezna, unesena ze Svinibrodského kláštera)
• "český Achilles" - fešný + hrdinské činy
• výprava do Polska - 1039 pro ostatky sv. Vojtěcha, nad jeho hrobem v Hnězdně - Břetislavova (Hnězdenská) dekreta - 1. nepsaný zakoník (křesťanství a jejich pravidla - zákaz pohřbívání mimo svatou půdu, svěcení nedělí, monogamní manželství, odmítá opilství, zlodějství), posvětil je biskup Šebík
• zpět přivezl mrtvolu a kořist (o tu se musel s německým vládcem rozdělit) , vzal si jednu ruku a torzo hlavy a poklad - kořist fifty-fifty
• Stařešínský zákon - zákon o nástupitelství Přemyslovců - vládcem stařešina - nejstarší z rodu (zákon, nebyl vždy dodržován)
• rozdělení Moravy na údělná knížectví (olomoucké, brněnské, znojemské)
• nejstarší syn - Spytihněv II. - český kníže (brzy zemřel)
• další synové vládnou údělům; nejmladší syn - Jaromír - pražský biskup (měl s bratry mnoho konfliktů)

Vratislav II.

• 1061 - 1092; druhý syn Břetislava
• spojenec Jindřicha IV. v boji o investituru - udělil mu roku 1085 doživotní královský titul (pouze pro jeho osobu - není dědičný)
• 1086 - korunovace v Praze + Kodex vyšehradský (kniha zákonů, málo textu, krásně zdobený, velmi drahý - šlo za něj koupit pár vesnic)
• spory s bratrem - biskupem Jaromírem
• Vratislav se stěhuje na Vyšehrad, aby unikl
• 1063 - založil v Olomouci biskupství
• po jeho smrti - časté střídání Přemyslovců - porušován stařešínský řád
• 1108 - vyvraždění Vršovců, od té doby už nešlo beztrestně zabít šlechtice

Soběslav I.

• nejmladší syn Vratislava, předběhl Stařešínský řád
• Otto II. (starší bratr) žádá o pomoc němce
  • do Čech jde výprava s německým králem
  • 1126 - bitva u Chlumce - německé vojsko poraženo
  • Otta padl a Lothar (německý král) upadl do zajetí
  • na památku rotunda sv. Jiří na Řípu

Vladislav II.

• 1140 - 1172
• získal dědičný titul českého krále (jen ústně), ale neudržel si jej
• bojovný, účastnící se mnoha bitev a válek (2. křížová výprava)
• pomáhal v boji římskému císaři Fridrichu I. Barbarossovi v boji v Itálii - dobyli Miláno 1158
• statky pražského biskupství Fridrich prohlásil za říšské léno, opět závislé na německu
• Fridrich naštěstí předčasně zemřel při 3. křížové výpravě
• po Vladislavově smrti je panovníkem (Bedřich, Soběslav II, o5 Bedřich a až pak) Konrád II. Otta - spojení Čech (Morava nadále Markrabství moravské)

Konrád II. Otta

• 1189 vydal Statuta Konráda Otty - 1. psaný český zákoník, podstatnou část tvoří pravidla přechodu půdy do dědičného vlastnictví šlechty

Přemysl Otakar I.

• 1197 se stává českým panovníkem
• usiloval o definitivní potvrzení dědičného titulu krále
• 1204 získává od papeže potvrzení, 1212 od Fridricha Zlatou bulu sicilskou

Románská kultura

• 11. století - polovina 13. století
• 1. univerzální kultura v křesťanské Evropě
• 3 okruhy - arabský, byzantský, západní - románský
• napodobuje kulturu starověkého Říma
• hlavní nositelé kultury - duchovní (klérus) - jediná vzdělaná vrstva
• latina - univerzální jazyk vzdělanců
• školy pro šlechtice při klášterech a biskupstvích
• stavby - silné zdivo, nízké stavby, trámové stropy, valená klenba, malá okna (nahoře půlkruh, často sdružená), portál (upravený vchod, zdobený tympanonem)
  • při vstupní straně hranolovitá věž + výběžky - absidy (kněžiště)
  • typické rotundy (rotunda sv. Kateřiny, sv. Jiří, sv. Martina) a baziliky, tvrze - falce (Levý Hradec)
• sochařství - sochy slouží k výzdobě exteriéru kostela, nestály o samotě
• malířství - knižní (kodexy - malby, iniciály) - Kodex vyšehradský

Kláštery

• např. sázavský
• sídla mnichů - 3 mnišské řády
  • benediktinský řád ("černí mniši")
    • 970 - ženský klášter v Praze u sv. Jiří - Abatyše Mlada
    • 993 - mužský klášter v Břevnově u Prahy - Vojtěch Slavníkovec
    • zaměřeni na náboženskou činnost (modlení, opis textů)
    • orá et laborá! - modli se a pracuj
  • cisterciáci
  • premonstráti ("bílí mniši")
• pravidla pro život mnišských řádů - řehole
• představený kláštera je opat nebo abatyše
• noviciát - období, kdy v klášteře žijí, poté musí složit řeholní slib
• místnosti
  • refektář - společná jídelna
  • dormitář - společná ložnice (až později cely)
  • rajský dvůr - místnost uprostřed kláštera
• polní práce, opisování knih
• scriptorium - zde opisovali texty
• iluminace - celková výzdoba knih, iniciála - první písmeno
• písmo vychází z Karolinské minuskule - Karel Veliký
• Kapitula - organizace vznikající při biskupstvích, členové - kanovníci
  • u nás v Praze a Olomouci

Vrcholný středověk

• 12. - 15. století
• položeny základy středověké společnosti, společnost stavovská
• společnost rozdělena podle stavů, ne podle národů

Stavy

• skupiny lidí, kteří mají stejné postavení ve společnosti
  • panský stav - šlechta, panovník
  • duchovní stav - církev, všechny typy církevních hodnostářů, představitelů
  • poddanský stav - rolníci, nevolníci
  • městský stav - měšťané
• obyvatelé ve vrcholném středověku jsou svobodní
• stavovská společnost vychází z ideje učení o trojím lidu
  • vychází z církve
• lidé jsou rozděleni do stavů díky boží vůli, každý má ve svém životě nějaký úkol
  • panský stav - organizují a brání společnost
  • duchovní stav - modlí se za společnost
  • poddanský stav - pracují pro společnost
• dostat se z nižšího do vyššího stavu bylo obtížné
• jenom když nějaký panovníkův poddaný vykonal něco významného pro panovníka, mohl být pasován na rytíře
• rozdělení podle náboženství - křesťané, muslimové, Židé

Typy středověkých států

• monarchie
• západní Evropa - jednotný centralizovaný stát, monarchie založena na národnostním principu (ve Francii Francouzi, v Británii Angličané)
  • vzniká absolutní monarchie, panovník vládne absolutně (např. Francie)
    • stavy nemají žádnou moc
    • roku 1302 ve Francii vznikají generální stavy, jsou absolutně bez moci
  • vzniká stavovská monarchie, panovník vládne spolu se stavy (např. Anglie)
    • na počátku 13. století, 1215 byl král Jan Bezzemek donucen podepsat chartu Libertatum (velká listina svobod) - král například nemůže popravit žádného z příslušníků stavů
• střední Evropa - státy zde nejsou jednotné, partikulární (rozdrobené) státy, panovníkova moc je slabší
• východní Evropa - mnohonárodnostní státy, dávájí se dohromady proti nepříteli (Polsko-litevská unie - obrana před řádem německých rytířů, Ruský stát)

Charakteristika

• změny v zemědělství - dochází ke zdokonalení náčiní, práce
  • asymetrická radlice - k prokypřování orné půdy (pluh)
  • dokonalejší zapřahání dobytka
  • používání větrných a vodních mlýnů
• změny trojpolního systému - půda byla rozdělena na tři části - jář (na jaře), ozim (silo se na podzim), úhor (nesilo se, tato půda ležela ladem, využívána k pasení dobytka)
  • další rok se půdy vyměnily
  • měli málo dobytka, jedli ryby, luštěniny, ovoce, zeleninu
• kolonizace - osídlování dosud neobydlených oblastí
  • vnitřní - provádí obyvatelstvo uvnitř státu
  • vnější - příchod cizích osadníků
  • průběh - byla vybrána skupina rolníků, kteří měli založit novou vesnici
    • v čele vůdce lokátor, hledali místo locus
    • lesy vypalovali - vyžďářili, pařezy vyvrátili - vyklučili
    • za kolonizaci dostali osvobození od placení poplatků (12 - 20 let lhůta, měli přesně určené dávky, nakonec se tyto výhody rozšířily na ostatní vesnice), dostali svobodu
  • zákupní právo (emfyteutické, emfiteuze) - poddaní si zakoupili půdu do dědičného nájmu, ale ta pořád patřila feudeálům
  • uspořádání vesnic
    • silniční typ - kolem cesty
    • okrouhlice - statky postaveny kolem návsi, půda se rozpínala paprskovitě kolem statků
  • rozvoj řemeslné výroby, ukončena druhá společenská dělba práce, řemeslo se definitivně odděluje od zemědělství, specializace řemesel (kovolitectví, zbraně)

Rozdělení měst podle vzniku

• města na místě původních antických - obnovují se
• obnovují se tržní osady (na místech výhodných k obchodu) - křižovatky obchodních cest, u brodů řek, v podhradí (pod panským sídlem)
• města "na zeleném drnu" - nově založená města, pravá kolonizační, vznikla tam kde dříve žádná osada nebyla (např. České Budějovice)
  • mají zakládací listinu, moderní půdorys, náměstí do čtverce nebo obdelníku, rovné ulice

Rozdělení měst podle majitele

• města královská
  • věnná - přidělena královně, sloužila jako zdroj příjmu pro královny - vdovy (např. Hradec Králové, Dvůr Králové, Polička)
  • hornická - těžba drahých kovů (např. Kutná Hora, Stříbro, Písek, Jihlava), řídila se zákoníkem "Horní zákoník"
  • komorní - příjmy z nich šly do královské komory, daně vybíral komoří nebo podkomoří
• města poddanská - založena šlechtou, církví, obyvatelé byli poddaní
  • například Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Český Brod, Pelhřimov
  • majitel města přidělil obyvatelům městská privilegia (práva)
  • práva hospodářská
    • várečné (vařit pivo)
    • mílové - na míle od města se nesmel usadit žádný řemeslník, protože by konkuroval městu
    • tržní - mohly se konat trhy
    • nuceného vkladu - obchodníci se museli ve městě usadit a nejméně tři dny nabízet zboží
    • hrdelní - právo popravy
    • samosprávy - město řídila městská rada - v čele purkmistr, 12 členů, kažý měsíc byl purkmistr jeden z nich
      • dříve byl v čele měst rychtář, pak se z něj stal velitel biřiců (policie), šatlava (vězení) - za šatlavu se ještě muselo zaplatit
    • osobní svobody
    • obehnat město hradbami

Rozdělení obyvatelstva

• kupci - nejbohatší, obchodníci, městský patriciát, z kupců se skládá městská rada
  • Gildy - kupecké organizace, hodně vzdělaní, cestovali po Evropě
• řemeslníci - žili spolu pohromadě na určitém územi (pekaři, koželužci), jmenují se podle nich ulice (kde se nacházeli)
  • také součástí městské rady, sdružovali se do organizací podle řemesla - cechy, v čele cechmistr
  • řemeslníci byli mistři
  • počet řemeslníků ve městě byl omezen (aby si nekonkurovali), až po smrti jednoho mistra mohl přijít další
  • v dílnách pracovali tovaryši (vyučený řemeslník) a učedníci
  • věčný tovaryš - některý tovaryš se nemohl stát mistrem, protože na to neměl peníze nebo ve městě už bylo dost mistrů
• chudina - lidé bez svého domu, nečestná povolání (prostitutky, zloději, žebráci)
  • osobně svobodní (právem královského města byla osobní svoboda)
  • kati, rasi - prodávali psí sádlo, lidé se jich štítili, museli žít za hranicemi města
• lidé řídící se jinými zákony - kněží, šlechtici, mniši
• Židé - neměli stát (diaspora), žili rozdrobeni po Evropě
  • opovrhovaní - byli bohatí, půjčovali peníze, byla jim vyčítána smrt Krista
  • museli nosit něco žlutého, nesměli mít příjmení a vykonávat zaměstnání
  • pořádaly se na ně útoky, jsou beztrestně zabíjeni a jejich města josu vypalována (kvůli moru, neúrodě)
  • za Josefa II. osvícenský absolutismus - Židé se zrovnoprávnili

Význam měst

• ekonomický - střediska obchodu a řemeslné výroby
• kulturní - sepisovaly se knihy - vzdělání
• společenský - obyvatelé byli osobně svobodní
• politický - města podporují krále proti šlechtě, ti byli soupeři

Dálkový obchod

• zabýval se prodeje a dovozem luxusního zboží pro šlechtu a krále
• dováželo se z orientu, arabští kupci
• Levanta (východní část středomoří - Sýrie, Palestina) - tam se zboží předávalo od Arabů k evropským císařům - italští kupci (Benátky a Janov)
• obchodní cesty - námořní, od středozemního moře od východu na západ, ovládaly je italská města (Janov a Benátky), v čele městské republiky - městská rada
  • Benátky měly v čele ještě oficiálního představitele - benátského dóže
  • města mezi sebou soupeřila - proto měla námezní armády - v čele kondotiér
  • kondotiéři vojsko vypláceli - armáda byla závislá
  • stalo se že kondotiér ovládl město - vznikaly městské monarchie
    • například Florencie - Mediciové (výroba látek - první textilní manufaktury, pracují zde svobodní námezní dělníci), Miláno - Sforzové (vyráběla se zde rytířská zbroj)
  • severní Itálie byla nejednotná
  • ve Florencii roku 1378 povstání dělníků v manufakturách - málo placeni
• další obchodní námořní cesta byla v severní Evropě - Hanza (Hanzovní cesta), byla to nadnárodní urbanizace
  • centrem organizace byla Lübeck, města byla politicky i ekonomicky silná
  • bojovala proti zemím Skandinávského poloostrova (Švédsko, Dánsko, Norsko - Kalmarská unie)
  • Hanza Kalmarskou unii porazila, objevení Ameriky a zámořské obchody způsobily konec těchto sporů
  • centra obchodu se přesunula na pobřeží západní Evropy (atlantské pobřeží)

Rozvoj těžby drahých kovů

• v Čechách těžba zlata (Zlaté hory, řeka Otava - Písek, Jílové u Prahy), stříbra (Stříbro, Jihlava, Kutná Hora)
• Václav II. od roku 1300 razil pražské groše, nechal sepsat horní zákoník (kolik stříbra si může Kutná Hora nechat, jaká jsou práva horníků)
• Vlašský dvůr - mincovna v Kutné Hoře
• Královský regál - právo krále na těžbu drahých kovů
• feudeální renta - přechod od naturální renty k peněžní, feudeálové vyžadují od poddaných peníze, nikoli např. obilí
• feudeálové (šlechta) se začali dělit na vyšší a nižší stav (panský - např. pán z Hradce a rytířský - např. Jan Žižka z Trocnova)

Vznik centralizované Francie

• roku 937 rod Kapetovců (Hugo Kapet) - ovládli pouze Isle de France, slabí vůdci
• domény - jsou silná území ve Francii, kde vládli silní vládci - velmožové
  • např. Akvitánie, Gaskoňsko, Anjou, Bretagne, Normandie, Toulouse
• francouzští králové ovládali jen malá území a velmožové vládli velikým doménám, proto se začali králové pokoušet ovládat další území
• Ludvík VII. zahájil sjednocovací proces - Ludvík získal vliv na Akvitánii
  • oženil se s Eleonorou Akvitánská, ta se s ním ale rozvedla, vdala se za Jindřicha II. Plantageneta (stal se anglickým králem, byl leníkem francouzského krále, vyústilo ve válku), obrovské území
• Filip II. August - sjednotil Francii
  • sňatkovou politikou - jeho šlechta se ženila s dědičkami
  • válkou s Anglií - porazil Bezzemka, mír v Bouvinnes - zisk všech francouzských lén Bezzemka
    • angličtí králové byli leníci francouzských králů - docházelo mezi nimi ke konfliktům
  • diplomacií
  • získává území severní a střední Francie
  • roku 1209 pořádal křížovou výpravu proti Albigenským - kataři (katarské hnutí), Toulouse, Languedoc
    • nakonec se uchýlili na tzv. katarské hrady - nejdéle se bránil Montsegur
    • vyhladovělí, upálili je
• Filip IV. Sličný (1285 - 1314) - své postavení upevňuje reformami - týkají se armády, státní správy, "nová šlechta"
  • král si musel půjčit mnoho peněz od Židů, Templářů - zadlužení
  • věřitelů se musel zbavit - na Židy pogromy, Templáře obvinil z kacířství
  • francouzská armáda vtrhla na řády - sebrala bohatství a zajala je, chtěli templářský poklad - mučeni
  • požádal papeže Bonifáce VII., aby Templáře prohlásil za kacíře (poslal Nogareta), papež ze stresu umírá
  • další papež byl zvolen na přání Filipa - Kliment V.
    • Avignonské zajetí papežů (1304 - 1377)
  • roku 1312 Templářský řád rozpuštěn, roku 1313 veřejné upálení hlavních představitelů v Paříži (např. Jacques de Moley a 2 hodnostáři)
• roku 1302 byly poprvé svolány generální stavy
• dynastie Kapetovců vymírá po meči a králem se stává Filip VI. z Valois
  • záminka pro budoucí sto letou válku, protože jiné královské rody toužily nastoupit na panovnický trůn

Vznik centralizované Anglie

• nejdříve vládl Vilém Dobyvatel, jeho rod vymírá
• 1154 - nástup dynastie Plantagenetovců

Jindřich II. Plantageneta

• měl také léna ve Francii
• spory s cantenburským arcibiskupem Thomasem Becketem (katolická církev)
  • Becket zavražděn když sloužil mši, jeho hlava předložena králi jako důkaz
• reformy státní správy - šerifové (úředníci, šlechtici)
  • na určitých územích v Anglii, jsou správci té určité oblasti
• jeho synové - Jan Bezzemek, Richard Lví Srdce

Richard Lví Srdce

• syn Jindřicha II.
• účast na III. křížové výpravě - zajat sultánem Saladinem - požadoval od Richarda výkupné - byl propuštěn, ale na cestě zpět do Evropy byl opěn zajat římským králem Konrádem III.
• za nepřítomnosti Richarda vládl Jan Bezzemek - nezodpovědný
  • v Anglii spory, neklid, občanské války, spory mezi Normany a Anglosasy
• vznikají pověsti o Robinu Hoodovi
• po smrti Richarda na trůn nastupuje Jan Bezzemek

Jan Bezzemek

• dostal se do sporu s Filipem II. Augustem, nakonec uzavřen mír v Bouvinnes roku 1214 (zůstalo mu pouze Bordeaux)
• musel podepsat Magna Charta Libertatum (Velká listina svobod) - 1215
  • omezuje královský absolutismus, král nesmí uvěznit obyvatele Anglie bez řádného soudu
  • šlechta a církev získává právo podílet se na vládě
  • nikdo nesmí být odsouzen bez rozsudku
  • daně jen se souhlasem Velké rady (zástupci šlechty a církve a dva kupci z Londýna)
• roku 1265 se z Velké rady stává Parlament, od 14. století Horní a Dolní sněmovna
• vývoj v Anglii vede ke stavovské monarchii, ve Francii převládal královský absolutismus

Boj Skotska za svobodu

• původně Skotsko nebylo součástí Anglie
• až za dynastie Stuartovců se Anglie spojuje se Skotskem
• Angličtí králové se ale snaží Skotsko ovládnout
• ve Skotsku povstání proti Anglii - vůdce William Wallace - zvítězil nad Eduardem roku 1297 - vítězství u Stirlingu
• Robert Bruce - skotský král, roku 1306 ve Scone korunován na posvátném "kameni osudu"
  • Angličané jim ho ukradli
• roku 1328 agnlický král Eduard III. uznal nezávislost Skotska
• bitva u Bannockburnu 1314 - vítězství Skotů nad Angličany (pod vedením Roberta Bruce)
• Skotsko samostatné do roku 1603, spojuje se s Anglií za dynastie Stuartovců

Stoletá válka

• 1337 - 1453
• konflikt mezi Anglií a Francií
• 3 etapy (1337 - 1360, 1360 - 1415, 1415 - 1453)
• příčiny
  • snaha Anglie získat zpět ztracené území ve Francii
  • boj o Flandry - Belgie patřila Francii, ale obchodovala s Anglií
  • Eduard III. - nárok na panovnický trůn

1. etapa

• 1337 - Angličané vypluli přes La Manche do Francie
• 1340 - námořní bitva u Sluis, zajistila Angličanům dlouhodobou kontrolu nad La Manche
• 1346 - bitva u Kresčaku - Francouzi poraženi, padl Jan Lucemburský (účastnil se ji slepý)
• 1356 - bitva u Poitiers [poatie] - Francouzi opět poraženi
• 1360 - mír v Bretagni - Angličané zabrali sever Francie
• Francie začíná být vyčerpaná jak válkou, tak morem

2. etapa

• na začátku malá vítězství Francouzů
• mor ve Francii - krysy roznášely, zemřela polovina obyvatelstva, lidé to brali jako trest od Boha
• dva přístupy k moru
  • Flagelanti - lidé, kteří se bičovali do krve a uváděli se tím do extáze - lidé se jich báli
  • druhá část obyvatelstva byla klidná
• ve Francii dochází k povstáním (1358)
  • povstání rolnické - Jacquerie [žakeri] - povstali nevolníci vůči pánům kvůli zvýšení feudeálních povinností a platů
    • rolníci tím ale ničeho nedosáhli
  • povstání měšťanské - Ettienne Marcel - měšťané chtěli zasedat v generálních stavech
  • potlačeni a Ettienne byl popraven
• Anglie - John Wycliff - působí na Oxfordské univerzitě, filozof a myslitel
• jeho myšlenky rozšiřovali do lidu lidoví kazatelé, například John Ball (voják)
  • s Wattem Tylerem vytvořil roku 1380 Selské vojsko
• Selské vojsko dotáhlo na Londým a žádali zrušení nevolnictví, ovládli Londým
  • král pozval Watta a Johna na jednání a zabil je
• robota se ale zmenšovala a za určitou dobu bylo úplně zrušeno nevolnictví a poddanství
• roku 1415 bitva u Azincourtu - druhá porážka Francouzů

3. etapa

• bitva u Azincourtu 1415
• Jindřich V. (Anglický král) - sňatek s francouzskou princeznou, ale než získá trůn zemře
• v Anglii a části Francie vládne syn Jindřich VII.
• jižní Francie je řízena Karlem VII. (dauphin Karel)
• lidové povstání proti Francii - Johanka z Arku
  • Bůh a svatí k ní promlouvají, aby zachránila Francii
  • přivedla armádu k vítězství - dobyla Orleans, Remeš (korunovací město), dauphin Karel korunován - Karel VII. král
  • Johanka upadla do zajetí Burgunďanů - ti ji prodali Angličanům - odsouzena jako kacířka, 1431 upálena
  • Panna orleánská - bojové jméno
  • odsuzovala husitské hnutí
• válka končí porážkou Angličanů - zůstává jim jen území Calais

Francie po válce

• vyvíjí se jako téměř absolutní monarchie
• moc má král, který může svolat generální stavy, zasloužil se o to Ludvík XI.
  • vypisuje pro obyvatele stálé daně - podpora "rukodílen" (porcelán, hedvábí) - podpora ekonomiky
  • podporuje (upevňuje) moc krále
  • připisuje Burgunsko
  • upevňuje absolutismus

Anglie po válce

• dva roky po válce vypukla válka občanská - Válka růží
  • trvala 30 let, 1455-1485
  • Yorkové (bílá růže) x Lancasterové (červená růže)
  • Richard III. se prohlásil za panovníka a zavedl teror - 1485 poražen v bitvě u Bosworthu Jindřichem VII. (příbuzný Lancasterů)
  • Jindřich VII. Tudor - anglickým králem, dynastie Tudorovců, spojil Lancastery a Yorky sňatkem
    • vybudoval vzkvétající říši dbalou zákonů
    • začíná hospodářský rozkvět Anglie

Vrcholný středověk v Evropě

Střední Evropa

• zůstala rozdrobená
• Itálie, Svatá říše Římská
• viz dřívější učivo

Tataři

• Mongolové
• mongolské kmeny - turkotatarský národ, původní sídla - střední Asie, do 12. století žijí v kmenech, v čele náčelníci - chánové, kočovníci - chov koní a dobytka, žijí ve stanech - jurtách, nejednotní
• sjednocení Mongolů 1206 - vliv Čingischána
  • vojevůdce, přijal Islám, rodné jméno Temüdžin
  • v mládí vyhnán po smrti otce vlastním kmenem, svatba s dcerou jiného mocného chána
• mongolské vojsko - perfektně organizované, velká mobilita, výborní jezdci a lučištníci, nesmírná krutost - vyvražděny celé oblasti
• při boji děsí nepřátele i jejich koně vytím - halekali
• systém vyzvědačů, obléhací stroje a věže
• výboje Čingischána do Číny (obsadil 40 měst)
• směrem do Evropy rozbil říši ??Chorekim?? - po nich poušť, zničili zavlažování, rozbili co mohli a táhli dál
• dostali se do Persie a zničili ji, překročili Ural -> Kyjevská Rus (nefungovala správně, rozdělena na knížectví, která se proti Mongolům spojila)
• předtím ještě rozehnali a pobili kočovníky (Pečeněhové a Polovce)
  • Pečeněhové do Uher - Kumáni (výborní jezdci)
• Čingischán do jižního Ruska, 1223 - bitva na řece Kalce
• teprve po ovládnutí značného území začíná budovat stát, vytvořit úřednický aparát, jednotný zákoník
• 1227 - zemřel, říše nedokončená, nástupníci ji nedokázali udržet
• v Evropě, Rusku, dále na západ
• 1240 jeho nástupníci dobyli Kyjev - obrana Kyjeva pouze obyvateli (Ilja Muromec)
• do střední Evropy - Polsko - Poláci a Němci se spojili
  • 1241 - bitva u Lehnice - Tataři je porazili, dále do západní Evropy
  • od Lehnice se Tataři stočili na jih - Český stát (Moravu nevyplenili, šli směrem na Uhry)
  • z Uher zpět na východ (k volbě chána - vůdci se chtěli zúčastnit)
  • říši se nepodařilo udržet - rozpad na chanáty (jeden z nich - Batuchán, vytrvale ohrožoval Rusko - Zlatá horda - východní Evropa)
    • Čínský chanát - území dobyté v Číně (v čele Kublaj-chán)

Novgorodské knížectví

• jako jediné z Ruska neobsazeno Tatary
• měli jiné nepřátele - řád německých rytířů (Mečových bratří) a Švédy
• vládl kníže Alexandr Něvský - udržel svobodu
  • 1240 - bitva se Švédy na řece Něvě - porazil je
  • 1242 - bitvá s řádem německých rytířů na Čudském jezeře - porazil je, využil přírodních podmínek

Nadvláda Tatarů nad Ruskem

• Tataři každoročně vyjížděli vybírat daně, často pobili obyvatele
• Jarlyk - potvrzení tatarské nadvlády - knížata si jej musela vybrat, aby mohla vládnout svému území
  • listinu si museli potupně vyzvednout každý rok

Vznik moskevského knížectví

• 1147 - založení Moskvy knížetem Jurijem Dalgorukim - zpočátku malá kupecká osada
• 1156 - začíná stavět Kreml ("pevnost") - sídlo ruských panovníků
• Ivan I. Kalita (1. polovina 14. století) - první významný kníže, kalita = měšec
  • právo vybírat daně po celém Rusku pro Zlatou hordu, zbaveni každoročního ničení Tatarů
  • získal titul velkokníže
  • donutil metropolitu (hlavu pravoslavné církve) přesídlit s Kyjeva do Moskvy
• Dmitrij Donskij - moskevský kníže
  • 1380 - bitva na Kulikovském poli u Donu - porazil Zlatou hordu, ta ale nakonec obnovila svou nadvládu (placení daní, ...)
• kníže Ivan III.
  • 1480 - neposlal daně Zlaté hordě, ti se nezmohli na nápravu, končí vliv nad Ruskem
  • Tataři zůstali, ale bez moci
  • sjednotil knížectví pod svou vládu, diplomaticky a vojensky připojil území
    • připojil Novgorodské knížectví
  • žení se s neteří posledního byzantského císaře (1453 říše přestala existovat - vpád Turků do Evropy)
  • Moskva - "třetí Řím"
  • podporuje církev, omezuje Bojary - vysoká šlechta
  • reorganizace armády, soudů, položil základy silného státu - dokončeno utváření ruského státu
• důsledky tatarského vpádu do Ruska
  • odtržení východní Evropy od západní civilizace
  • zpomalení hospodářského vývoje Ruska o 200 let - stálá zaostalost

Poslední Přemyslovci

• český stát ve 13. století
• rozdíly mezi prvními a posledními Přemyslovci
  • první bojovali o moc, český stát není příliš významný
  • u posledních boje o moc neprobíhají (králem je první syn), český stát je středoevropskou velmocí
• poslední Přemyslovci
  • Přemysl Otakar I. (1198 - 1230)
  • Václav I. (1230 - 1253)
  • Přemysl Otakar II. (1253 - 1278)
  • Václav II. (1283 - 1305)
  • Václav III. (1305 - 1306)

Přemysl Otakar I.

• konec bojů o český trůn
• 1212 - Zlatá bula Sicilská - královský titul - právo volby jen stavy české
• zavádí právo primogenitury (nejstarší - prvorozený syn vládne)
• počátek kolonizace - příliv osadníků z Německa (i za Václava I. a Otakara II.)
• dvakrát ženat, dvě dcery
  • Markéta - budoucí dánská královna (Dagmar)
    • provdala se za dánského krále Valdemara II., přijala jeho jméno Dagmar (v Dánsku)
    • dodnes symbol milosrdenství - pomáhala druhým, zakládala nemocnice
  • Anežka - roku 1989 svatořečena
    • byla odmítnuta u krále (sňatek) - stala se abatyší (v klášteře sv. Františka, který nechal postavit její bratr Václav I.)
    • založila Anežský klášter + špitál, přivedla k nám klarisky, založila mníšský řád - křižovníci s červenou hvězdou
• naklonil si papeže a císaře (Fridrich II. podepsal Zlatou bulu sicilskou)
  • českého krále můžou volit jen české stavy
  • povinnost: musí se zúčastnit korunovační jízdy s 300 jezdci (nebo zaplatit 30 hřiven)

Václav I.

• jednooký - přišel o oko při lovu divoké zvěře - jeho vášeň
• za něj velký hospodářský růst - zavedl kolonizaci - přeměňoval lesy a močály v úrodná pole a zakládal města
• zahájil těžbu stříbra v Jihlavě
• 1241 - Tataři (Mongolové) - zvítězil nad nimi
• jeho dvůr - střediskem rytířské kultury (převzal z Německa), podporoval hony, turnaje
  • v brnění, galantní k ženám, bojovali dřevci a meči
• spor se synem Přemyslem Otakarem II., tomu udělen titul "mladší král"
  • Václav I. podporován olomouckým biskupem
• manželka Kunhuta Štaufská

Přemysl Otakar II.

• král železný a zlatý
• patří k nejbohatším vládcům Evropy
• ke dvoru zval kejklíře, zpěváky - minesengry, trubadúry
• výbojovou politikou získal:
  • Alpské země - Rakousy (sňatek s Markétou Babenberskou), 1269 rozšířeny dědictvím (Korutany, Kraňsko)
  • vítězstvím ve válce s uherským králem Bélou IV. získává Štýrsko (1260 - bitva u Kressenbrunnu)
  • 1261 - sňatek s Kunhutou Uherskou (princezna)
  • 1266 - obsazeno Chebsko
  • český stát sahal od Krkonoš k Jaderskému moři
  • účastnil se křížové výpravy proti Prusům (pohané), založil tam Královec (Kalingrad)
• počátky zemského soudu v Čechách - nejvyšší soudní orgán šlechty, vznik zemských desek, zemský sněm
• podporoval kolonizaci (25 měst - Kolín, Čáslav, Písek, České Budějovice)
• založení hradů (Bezděz, Zvíkov), klášterů - Zlatá koruna v jižních Čechách
• používání nového královského erbu - dvouocasý lev s korunkou
• usiloval o titul římského císaře
• 1273 - volba císaře, Přemysl se účastnil, protikandidátem je Rudolf Habsburský (tehdy neznámý rod, nikdo ho neznal, mysleli si, že ho budou ovládat, proto ho říšské stavy zvolily)
  • spor mezi nimi, Přemysl Otakar II. ztrácí své území
  • Alpské země - rodné území Habsburků - Rakousy
  • 1279 (26. srpna) - bitva na Moravském poli, Přemysl Otakar II. umírá, poražen Rudolfem

Václav II.

• české země do roku 1283 (i když to Zlatá bula zakazovala) rozděleny
  • Morava - Rudolf Habsburský
  • Čechy - Ota Braniborský - poručík Václava II. (ten byl i s matkou uvězněn na Bezdězu) - vládl prozatimně místo Václava II.
• matka Kunhuta se provdala za Záviše z Falkenštejna
• Václav II. propuštěn z Bezdězu (12 letý) - stává se králem
• sňatek s Gutou - dcera Rudolfa Habsburského
• ovlivněn Závišem - rádce - pomoc ve vládě
• opozice proti Závišovi - obžalován z úkladů proti králi, zajat, popraven pod hradem Hluboká
• zval na svůj dvůr zpěváky (minnesängři - zpěváci milostných písní)
• bohatství v Čechách
• 1300 - Horní zákoník, pražské groše (Vlašský dvůr)
• zval učence, mudrce - chtěl založit univerzitu
• dobrý diplomat
• 1300 - Česko-Polská unie - oženil se s polskou princeznou - Eliška Rejčka (9 let, dcera posledního Piastovce)
  • byl korunován polským králem -> unie
• 1301 - vymřela uherská dynastie Arpádovců, uherským králem se stává Václav III.
• 1304 - uherským králem Karel Robert z Anjou, Václav se vrátil zpět do Čech
• 1305 - ukončení tažení do Říma - vítězí nad Albrechtem Habsburským, Václav II. umírá

Václav III.

• 1306 zavražděn v Olomouci při tažení do Polska
• 1305 - nastupuje v 16 letech na trůn
• sňatek s Violou Těšínskou
• vzdal se Uherské koruny, rozhodnut pro Korunu českou, snaha potlačit odboj polské šlechty vedený Vladislav Lokýtkem (povstal v Polsku, protože chtěl získat korunu, Václav III. jel okamžitě do Polska, cestou v Olomouci byl ale zavražděn)
• Přemyslovci vymřeli po meči
• Bedřich Smetana - opera Braniboři v Čechách
• 1306 - 1310 v Čechách boj o trůn - bezvládí
• 1306 česká šlechta přijala za krále Jindřicha Korutanského

Lucemburkové na českém trůně

• první kandidát na trůn je Jindřich Korutanský
• 1307 do Čech vtrhla armáda - Rudolf Habsburský se pokusil obsadit Čechy (syn římského císaře)
  • oženil se s Eliškou Rejčkou, jenže ještě roku 1307 zemřel
• na trůn se vrací Jindřich Korutanský, jenže se proti němu postavili měšťané
• nejvýznamnějším rodem jsou Lucemburkové, Jindřich VII. Lucemburský byl římský císař
  • jeho syn Jan Lucemburský se stává českým panovníkem

Jan Lucemburský

• roku 1310 ve Špýru sňatek s Eliškou Přemyslovnou
• vláda Lucemburků 1310 - 1437 (Jan Lucemburský, Karel IV., Václav IV., Zikmund)
• 1310 nucen podepsat inaugurační dekrety
  • daně vybírat jen se souhlasem stavů
  • do úřadů nesmějí nastupovat cizinci
  • král smí použít vojsko jen tehdy, bude-li se bojovat na území českého státu
  • menší vliv krále
• české země směřovaly ke stavovské monarchii
• 1311 - 1318 boj mezi šlechtou a králem - snaha o královský absolutismus
• 1318 Jan vydává Domažlické úmluvy - svěřil správu země podkomořímu - Jindřichu z Lipé
• pro Čechy se stává Jan králem cizincem, v cizině si ho více cenili
• vybojoval Chodsko, Budišínsko, Zhořelecko
• usiloval o korunu římského císaře (to se mu nepodařilo, ale synu Karlu IV. ano)
• zahynul v bitvě u Kresčaku
• zastavoval královský majetek (z toho získával peníze - zastavil i svoji korunu, ale pak si nechal vyrobit novou)

Karel IV.

• byl českým králem a zároveň římským císařem
• byl poloviční Přemyslovec (Eliška Přemyslovna - matka)
• jeho pravé jméno - Václav
• od 2 do 7 let strávil na Křivoklátě (královský hrad)
• matka žila na Mělníku
• v 7 letech ho odvezl otec do Francie do Paříže ke francouzskému králi, oženil se s Blankou z Valois
• ženy (budoucí královny) se učily zpěvu, tanci, hře na nástroj, způsobům
• při biřmování získal Václav jméno Karel IV.
• učil se rytířství, jazykům (Čeština, Italština)
• v 15 letech byl povolán do Itálie
• svůj život popisuje v životopise Vita Caroli
• v Itálii založil město Monte Carlo
• 1333 - získal titul Markrabě Moravský
• poté pobýval v Čechách - vykupoval zase královský majetek zpět, Čechy se začaly vracet do normálu
• 1344 - založeno pražské arcibiskupství - Arnošt z Pardubic (1. arcibiskup)
• 1346 - korunovace na českého krále
• zahraniční politika založena na diplomacii (vše se snažil domluvit)
  • snažil se o získávání nových území (sňatkovou politikou, diplomacií, koupí)
  • 2. manželka Anna Falcká (získal Falc) - ani ta mu nedala dědice
  • 3. manželka Anna Svidnická (syn Václav IV. - narodil se 1361 v Norimberku, ve dvou letech korunován na českého krále, 1376 se stal římským císařem)
  • 4. manželka - Alžběta Pomořanská (synové Zikmund a Jan Zhořelecký)
• 1356 - Zlatá bula karlova
  • zákoník Svaté říše římské (platnost do 1806)
  • navazuje na zlatou bulu sicilskou
  • zdůrazňuje nezávislost českého státu na Svaté říši římské
  • potvrzuje českého krále jako prvního kurfiřta
  • synové kurfiřtů se musejí učit česky
  • pro zvolení římského krále stačí nadpoloviční většina hlasů
• bohemocentrismus - Římská říše je řízena z Prahy
• připojil Lužici, Horní Falc, Braniborsko, Lucembursko
• snaha vyřešit papežské schizma - poslední diplomatická cesta do Francie, situaci nevyřešili, po návratu umírá - 1378

Vnitřní politika

• diplomatické a kompromisní jednání s českou šlechtou
• zákoník Majestas Carolina
  • měl v úmyslu ho vydat, ale nevydal
  • chtěl jím ovlivnit moc české šlechty (odúmrť) a rozšířit pravomoci krále
  • rozhodnutí stavovského shromáždění kontrolováno panovníkem
  • ostré protesty šlechty, aby neztratili tvář, Karel řekl, že údajně zákoník shořel
• nechal udělat korunovační klenoty (korunu)
  • Svatováslacská koruna - zdobená perlami a drahokamy, zasvěcená svatému Václavovi (v křížku údajně trn z Kristovy koruny)
  • Česká Koruna - název českých zemí (Země koruny české), stát je trvalá hodnota, panovníci se mění

Zakladatelská činnost

• Praha - hlavní město Svaté říše římské
  • nechává budovat stavby v gotickém stylu
  • nová čtvrť - Nové Město Pražské - velké náměstí (dnes Václavské) - "Koňský trh", rovné ulice
  • Praga - caput regni - Praha je hlavou království
  • zakládá v Praze instituce (arcibiskupství)
• 1348 (Karlova) Univerzita pražská
  • první ve střední Evropě
  • po vzoru francouzské Sorbony
  • od začátku měla všechny čtyři fakulty (artistická - filosofická, vstupní, prošli jí všichni; teologická; právnická; lékařská)
  • latina
  • v čele rektor, na každé fakultě děkan, označení pro profesora - mistr
  • dohled nad univerzitou má arcibiskup
  • způsob výuky - scholastika (učí se pouze to, co je schváleno církví)
  • studuje zde řada cizinců (hlavně ze střední Evropy)
  • hlasování - 4 hlasy studenti (3 hlasy cizinci, 1 hlas Češi)
• chrám sv. Víta, klášter Emauzy - Na Slovanech (vybombardovaný za 2. sv. války)
• nechává stavět Karlův most (na místě Juditina mostu)
• chrán Panny Marie Sněžné v Praze - nedostavěl ho, Týnský chrám na Staroměstském náměstí
• hladová zeď - opevnění kolem Prahy, především na Vyšehradě - staví pražská chudina
• Karlštejn - středisko diplomatických setkání, místo pro korunovační klenoty
  • kaple Svatého Kříže - deskové obrazy mistra Theodorika

Václav IV.

• král římský
• českým králem korunován teprve ve dvou letech
• 1376 - Karel IV. zařídil, aby byl zvolen římským králem
• od dětství vychováván jako budoucí král (mnoho vychovatelů, např. Arnošt z Pardubic - pražský arcibiskup)
• dvakrát ženatý - bavorské kněžny (Žofie, Johana)
• zpočátku příznivec Mistra Jana husa
• nebyl tak úspěšný jako jeho otec, vyhýbal se dlouhým jednáním, ukrýval se na své lovecké hrady (Žebrák, Točník)
• údajně se v převleku vydával mezi prosté lidi do pražského města
• za své rádce si vybíral představitele nižší šlechty (opomíjel šlechtu vysokou)
  • vysoká šlechta nespokojená, nízká šlechta neschopná zastávat svěřené úřady - oslabení vlády

Spory

• s katolickou církví - s pražským arcibiskupem Janem z Valdštejna
  • spor o obsazení kladrubského opatství (nepřímo řešen s Janem z Pomuku, zadržen, mučen, vytrhli mu jazyk a hodili do Vltavy, svatořečen 1729 - Jan Nepomucký)
• s vysokou šlechtou - o úřady a moc (opírá se o "milce" - nízká šlechta)
  • Panská jednota - v čele Jindřich z Rožmberka, Václav IV. dvakrát zajat
    • 1394 - uvězněn v Rakousích - zásah bratra Jana Zhořeleckého - úřady vysoké šlechtě
    • 1402 - zajat bratrem Zikmundem (uherský král), vtrhl do Čech, obsadil Kutnou horu (stříbro) - plenění, "liška ryšavá"
• s německou šlechtou - nespokojenost s jeho vládou, odmítal jednání se šlechtou, nepodnikl korunovační jízdu
  • 1400 - sesazen z trůnu a ztrácí titul římského krále - "král nepotřebný, nečinný a nedbalý"
  • znovu začíná usilovat o trůn, ale nezvolili ho (zvolili jeho bratrance z Moravy), po nich Zikmund (diplomatické jednání)

Poté

• účast na koncilu v Pise (po sesazení z trůnu se začal snažit), měl vyřešit papežské schizma
  • zástupci Prazské univerzity hlasují jinak než král
• 1409 - Dekret kutnohorský
  • upravoval hlasovací právo na pražské univerzitě, rektorem univerzity se stává Mistr Jan Hus
  • král si tím zajistil podporu
• původně podporuje Husa (až do 1412, kdy mu bylo nařízeno odejít - odchází na Kozí hrádek)
• 1419 - první pražská defenstrace
  • pražští konšelé urazili husity a zabarikádovali se na radnici
  • konšelé po nich cosi házeli, když strefili monstranci, husité vtrhli do vnitřku a vyházeli je z oken
• Václav těžce nemocen, odjel na hrad do Kunratic, umírá
• po jeho smrti zavládl zmatek a nepokoje

Gotika

• 12. - 15. století
• vzniká ve Francii a šíří se Evropou
• nenavazuje na antiku, jako jediná
• vytváří odlišné stavby - vysoké, štíhlé
• nazváno podle barbarů Gótů (odporovali antice) - vymyšleno v renesanci
• první stavba - opatství Saint-Denis, Francie (dnes součást Paříže), opat Suger, pohřebiště francouzských králů

Znaky architektury

• lomený oblouk, žebrová klenba (nahrazuje valenou)
• odhmotněnost - tenké zdi
• vnější opěrný systém - pilíře, fiály (věžičky na sloupech)
• vysoké stavby - vertikalismus
• stavby sakrální - katedrály, kostely, kláštery
• stavby světské - hrady, měšťanské domy, radnice, tržnice, mosty, paláce, brány
• zdobné portály - vstup do katedrály, kružba - klenba, chrliče, roseta - okno s vitráží
• hrady - Zvíkov, Křivoklát, Karlštejn (u nás stavěny hlavně za Lucemburků)
• radnice ve Vratislavi, nejstarší kamenný most v Písku, Karlův most
• chrám sv. Barbory (Vladislavská Gotika)
• katedrály: sv. víta, sv. Václava, v Chartres, Notre Dame ("naše paní"), Saint-Chapelle v Paříži - královská kaple, ovlivnila Karla IV.
• klášter Mont-Saint-Michelle v Bretagni (za přílivu ostrov), Španělsko - Burgos

Sochařství

• trojrozměrnost (si ty blbá Krtku?), realistické zachycení předlohy, esovité prohnutí
• už nejsou jen zdobný prvek - samostatná umělecká díla
• zdobené barvami (polychromie), individuální rysy, zvláštní řasení šatu, tvář zachycuje psychický stav
• Madony, Piety

Malířství

• vitráže a desková malba (výzdoba oltářů - kaple sv. Kříže)
• Mistr Theodorik, třeboňský, vyšebrodský
• knižní malby (miniatury, iniciály)

Rytířská kultura

• životní styl šlechtických vrstev ve 12. století
• důraz kladen na rytířské chování k ženám
• rytíř - šlechtic, pasován králem, dodržuje příkazy krále a Boha
  • věrnost, ochránce slabých (vdov, sirotků), zbožnost, statečnost, dvorná láska k ženě za niž bojuje

Husitství

Příčiny husitského hnutí

• 15. století, součást proticírkevních hnutí probíhajících v celé Evropě
• ukončuje první reformaci
• myšlenka kališnictví přijata
• rozvíjí se od konce vlády Karla IV., větší rozvoj hlavně za vlády Václava IV. (mocenský zápas mezi šlechtou, šlechta proti městům, král proti vysoké šlechtě, všichni jsou proti církvi)

Odpor k církvi

• bohatství církve (vlastnila třetinu půdy - od šlechty a panovníků, kteří se chtěli vykoupit z hříchů)
• mnohoobročnictví - jeden člověk mohl zastávat víc církevních funkcí - peníze
• svatokupectví - kupování církevních úřadů (i dětem boháčů)
• způsob života - "neřestný život duchovních"
• papežské schizma - měl ho řešit koncil v Pise - místo toho zvolili třetího papeže
• odpustky - začátek po křížových výpravách
• kritici
  • laikové - Tomáš Štítný ze Štítného
  • lidoví kazatelé - Milíč z Kroměříže, Kornád Walhauser, Mistr Matěj z Janova

Mistr Jan Hus

• narodil se v Husinci v jižních Čechách
• pocházel z chudých poměrů
• církví mu bylo umožněno studium (kněžský seminář, Karlova univerzita)
• působil na Pražské univerzitě (děkan, rektor - vysoké funkce)
• 1402 - stal se kazatelem v Betlémské kapli (soukromá kaple postavena na náklady měšťanů, aby se v ní kázalo česky)
• kritizoval nesprávné žití církve - nechtěl ji zrušit, jen reformovat
• vychází z učení Johna Wiklefa
• zasadil se o vydání Dekteru kutnohorského (1409)
• spisovatelská činnost (náboženské a jazykovědné spisy), spřežky
• 1410 - začíná kázat proti odpustkům, je na něj uvalena klatba (pražským biskupem), zakázáno kázání v soukromých kaplích
• 1412 - vyhlášen nad Prahou interdikt - Hus odchází na venkov (Kozí Hrádek, Hrachovec)
• 1414 - zahájen kostnický koncil, za účelem odstranění schizmatu
  • na koncil pozván i Hus, aby ho přiměli odvolat jeho názory
  • Hus si myslel že bude muset vysvětlit a obhájit své názory - královský glejd jen na cestu tam
  • v Kostnici uvězněn, pozván na slyšení, nebyl puštěn ke slovu
  • prohlášen za kacíře, zbaven kněžského svěcení a předán světské moci (Zikmund Uherský), aby byl upálen 6. 7. 1415
• zpráva o upálení vyvolává silné reakce mezi chudinou i šlechtou, šlechta posílá do Kostnice protestní list (452 pečetí)
  • květen 1416 - upálen Mistr Jeroným Pražský
• rozhořelo se husitské hnutí - chudina utíkala od svých pánů - ozbrojené houfy napadaly církevní usedlosti (kláštery, fary), rozbíjení kostelů (obrazoborecké hnutí)
• symbolem husitství je kalich (Mistr Jakoubek ze Stříbra - přijímání pod obojí)
  • husité, kališníci, podobojí, utrapisté

Praha

• některé kostely přislíbeny husitům - nedodrženo, spor vyvrcholil 30. 4. 1419 - první pražská defenestrace
  • Novoměstská radnice, zástup husitů nespokojených kvůli tomu, že nedostali kostel Panny Marie Sněžné, vedený Janem Želivským
  • konšelé se zabarikádovali na radnici, uráželi husity a házeli po nich věci
  • husité vyházeli konšely z oken
  • Nové Město pražské v rukou husitů až do 1422
• Václav IV. těžce nemocný, brzy po defenestraci umírá (mrtvice nebo epilepsie)
• po smrti Želivského se situace v Praze uklidňuje, nedochází k vyhroceným situacím
• králem má být Zikmund, ale šlechta ho nechce a je sesazen
• 1420 - založení Tábora, sídla husitství v jižních Čechách
  • zpočátku husitská komuna (společenství sobě rovných lidí), později nabývá rysy běžného středověkého města
  • společný majetek - rovnost, obecní káď na mince, oslovení "bratře, sestro"
  • původně v čele stojí čtyři kněží, po příchodu Žižky vojenská správa - čtyři hejtmani (nejvýznamnější Jan Žižka, až do roku 1423)
• husitská vojska - táborité, adamité, orebité, pražané,...
• husitský program - čtyři artikuly pražské - 1420
  1. svobodné hlásání slova Božího, nejen kněží mohou vykládat Bibli
  2. přijímání pod obojí způsobou
  3. aby přestalo světské panování kněží - aby se církev nepletla do politiky, ale byla chudá
  4. spravedlivé trestání smrtelných hříchů - rovnost pro chudé a bohaté
• artikuly přijali pražané i táborité, při první křížové výpravě proti husitům (táborité přijeli pražanům na pomoc)
• 1421 se artikuly staly zemským zákonem

Rozdělení obyvatel

• od 1419
• husité
  • radikální - táborité, orebité (východní Čechy), severočeští husité (Žatec, Louny)
    • táborité - Jan Žižka, Prokop Holý (1426); Tábor 1420
    • orebité - východní Čechy, Jan Žižka 1423, od 1424 sirotci
    • pražané - Jan Rokycana - jediný husitský arcibiskup (nebyl Mistr Pražské univerzity, nebyl schválen papežem)
  • umírnění - husitská šlechta, šlo jim hlavně o církevní půdu, kterou zabírali
  • chiliasmus - nejradikálnější směr v husitství
    • konec světa, svět bude obnoven novým příchodem Krista, který založí novou tisíciletou říši do které přijde jen pět měst z Čech (Plzeň, Louny, Slaný, Klatovy, Písek)
• katolíci
  • landfríd - spolčení šlechty a měst
    • plzeňský landfríd - Plzeň a západočeské panstvo
  • Oldřich z Rožmberka (jižní Čechy) - vysoká šlechta obecně, založil Panskou jednotu
  • představitelé církve - je jich málo, buď zabiti nebo uprchli
    • většina moravských měst zůstala katolická
  • Zikmund Lucemburský - korunovaný český král 1420, nepřijaly ho české stavy
  • většinou německé obyvatelstvo

Průběh husitské revoluce

• 14. 7. 1420 - bitva na Vítkově
  • první křížová výprava do Čech - útok na Prahu
  • pražané žádají Tábor o pomoc - Žižka s vojskem přitáhl do Prahy - podepsány čtyři artikuly pražské
  • křižáci odraženi Tábority z Vítkova (dnes Žižkov)
  • Zikmund dobyl Vyšehrad, nechává se korunovat, 1420, korunovace neuznána
• 1. 11. 1420 - bitva u Vyšehradu, Zikmund opět neúspěšný
• červen 1421 - čáslavský sněm
  • Zikmund oficiálně sesazen z českého trůnu
  • vytvořena dvacetičlenná rada, která měla do dosazení nového krále řídit Čechy - vyšší a nižší šlechta, měšťané
  • přijaty čtyři artikuly pražské jako zemský zákon
• 1422 - druhá křížová výprava
  • Zikmund Uherský, Kutná Hora
  • v Praze zabit Jan Želivský, převrat v Praze (radikál, s jeho chováním většina pražáků nespokojená, hlavně měšťané)
    • Praha se přiklání k umírněným husitům, snaha usmířit se se Zikmunden - odmítnuti
    • Zikmund u Kutné Hory poražen, odchází z Čech
• 1423 - Panská jednota - zpočátku spolek katolické šlechty proti husitům, postupně se přidávají i husité proti radikálům
• 1424 - bitva u Malešova - Panská jednota poražena Žižkou (orebité)
  • tažení Žižky na Moravu, výprava nedokončená, Žižka umírá v Přibyslavi

Jan Žižka z Trocnova

• jih Čech, pomezí s panstvím Rožmberků
• nižší šlechta - zeman, jeho rodina pravděpodobně vymřela - přidává se k lapkům
• jako žoldnéř se účastnil bitvy u Grunwaldu - přišel o oko
• žádá milost u Václava IV. - stává se velitelem královy stráže na hradě
• osloven kázáními Mistra Jana Husa
• tažení s husity do Plzně, do Tábora (bitva u Sudoměře)

Husitské vojsko

• především pěšáci, nové zbraně
  • vozové hradby - dostali se stejně vysoko jako jezdci
  • zemědělské náředí přizpůsobené k boji - cepy, kosy, radlice, houfnice, dobývací praky, smolné věnce
• žižkův vojenský řád - každému určil místo v boji a jak se má chovat
• síla zpěvu (Ktož sú Boží bojovníci)
• dobývání hradů, hrad Rábí - nedobytý, Žižka přišel o druhé oko, Karlštejn nedobytý
• Žižka - dobrý taktik a válečník - snažil se takticky vybrat místo bitvy
• 1426 - Prokop Holý (Veliký) - staví se do čela husitských vojsk
  • dobrý vojevůdce i diplomat - Basilejský koncil
• třetí křížová výprava - bitva u Ústí nad Labem, čtvrtá křížová výprava - bitva u Tachova (nebyly vedeny Zikmundem, ale papežskými legáty)
• 1431 - pátá křížová výprava - bitva u Domažlic, křižáci rozehnáni písní Ktož sú Boží bojovníci
  • husité neporazitelní, začínají jednání
• spanilé jízdy - rejsy - vojenské výpady do okolních zemí (do Rakous, Uher, Bavorska, Braniborska, Horních a Dolních Lužic, Slezska, Polska)
  • pod záminkou šíření husitských názorů, rabovali a získávali majetek
  • cílem bylo zasáhnout nepřítele na vlastním území
  • husitské manifesty (listy) - psané v řeči té země, kam je posílali, vysvětlují ideologii husitství
  • nejdelší spanilá jízda k Baltu (hejtman Jan Čapek ze Sám)
• 1431 - basilejský koncil, jednání s husity jako s rovnocennými
• 1433 - basilejská disputace
  • Prokop Holý, Jan Rokycana a další
  • předmětem jednání - čtyři artikuly pražské
  • narušena Basilejská kompaktáta
• rozpory mezi huitskými stranami
  • radikálové - nejde o víru, profesionální vojsko - bitvy
  • umírnění husité a pražané se spojili s katolíky proti radikálům (přidali se k Panské jednotě)
• 1434 - bitva u Lipan - porážka radikálních husitů, smrt Prokopa Holého
  • Panská jednota znala způsob husitského boje, fingovaný ústup - porážka radikálů uvnitř vozové hradby
  • zbývající radikálové se shromažďují kolem Jana Roháče z Dubé, někteří odcházejí na Slovensko - "bratříci"
  • Jan Čapek ze Sád nařčen ze zrady
• 1435 - obnoveno jednání se Zikmundem
• 1436 - Jihlavský sněm - přijata basilejská kompaktáta - povoleno přijímání pod obojí, husité tolerováni, poprvé povolena dvojí víra v jednom státě
  • přijetí Zikmunda českým králem
    • podmínky: zajištění bezpečnosti účastníkům husitství, půda se nebude vracet církvi, Tábor bude přijat mezi královská města
• opozice proti Zikmundovi - v čele Jan Roháč z Dubé, opevnili se na hrádku Sion
  • obléhání hradu (vojsko vede bývalý husita, obléhání trvá skoro rok), po Zikmundových výhružkách hrad dobyt
  • Jan Roháč z Dubé popraven (škaredě)
• 9. 12. 1437 - Zikmund odjíždí zpět do Uher, po cestě ve Znojmě umírá (nejspíš na otravu krve)

Význam husitského hnutí

• povznesena vzdělanost obyčejných lidí (říkalo se, že husitské ženy znají Bibli lépe než kněží v Itálii)
• počeštění měst
• husitská tradice
• mění se složení české společnosti - Panský stav nejvýznamější a nejbohatší
  • vyšší šlechta získává pravomoci a bohatství, prakticky řídí stát - podmínky pro vznik stavovského státu
  • mnoho příslušníků nižší šlechty zemřelo
• města získala politický vliv - významný stav
• katolická církev ztrácí vliv a příslušnost v zemských stavech
• počátek literatury (vzestup) - humanistická česká literatura
• ekonomika
  • úpadek hospodářství, drancování, pustošení
  • snížila se řemeslná a zemědělská výroba, obchod prakticky zastaven (obchodní stezky nebezpečné)
  • ničení řady staveb (kláštery, kostely)
  • hlad, nemoci - zahynulo hodně lidí, po těch kteří přežili se chce daleko víc práce - utužení nevolnictví
• husitství vyzdvihováno za národního obrození - Palacký
• opačný pohled - Josef Pekař (kritika ekonomiky)

Doba poděbradská

• 1437 - Zikmund umírá
• 1437-9 - Albrecht II. Habsburský
  • vládne v Rakousku, v Čechách, v Uhrách
  • zeť Zikmunda Lucemburského
  • na krále ho uznávají především katolíci, husitská šlechta s ním nesouhlasí
  • boje - Turky - umírá
  • po jeho smrti se mu narodil syn - Ladislav Pohrobek
• vláda rozdělena mezi zemské správce
  • Rakousy - vládne jeho matka - Alžběta Lucemburská
  • Uhry
    • horní země - Slovensko - český šlechtic Jan Jiskra z Brandýsa
    • dolní země - Maďarsko - Jan Hunyiady - opírá se o husity na slovensku (hnutí bratříků)
    • spor Jana Hunyiady a Jana Jiskry z Brandýsa o moc (Jan Hunyiady se chce stát králem)
    • bitva u Lučence 1451, Jan Hunyiady poražen, Uhry sjednoceny
  • Čechy - nepokoje - vznikají landfrídy
    • rozpor mezi katolickoua a husitskou šlechtou
• landfríd - spolek tvořený městy, rytíři a pány
  • místo ústřední vlády, buď katolické, nebo kališnické
• mezi landfrídy domluven zemský mír
• 1444 - do čela východočeského a středočeského landfrídu se dostává Jiří z Poděbrad (kališník) - klidová politika
• 1448 - jednota poděbradská (kališnické landfrídy), jednota strakonická (spojení katolických landfrídů, v čele Oldřich z Rožmberka
• Jiří z Poděbrad útočí na Prahu - upevnil své postavení
• 1452 - Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem (až do 1457), vládl za Ladislava Pohrobka

Ladislav Pohrobek

• 1453 - český a uherský král, pobýval ve Vídni
• 1457 - návrat do Čech - příprava na svatbu s francouzskou princeznou, podezření na otravu, vinili Jiřího z Poděbrad (ve skutečnosti zemřel na leukemii)
• znovu bezvládí, uherským králem se stává Matyáš Korvím
• v Čechách volba nového krále

Vznik jednoty bratské

• na základě nároků Petra Chelčického
  • jihočeský hejtman, filosof, kritik (Sieť viery pravé)
  • odmítá středověké dělení společnosti na trojí lid, hlásá rovnost lidí
  • odpor proti autoritám - zákony, úřady, církev, šlechta, vojsko, soudy
  • odmítá panování světských i duchovních pánů, odvádění daní, vyšší vzdělání
  • odpor proti násilí, chce vytvořit novou společnost založenou na Bibli
• snažili se zbavit společnost špatného chování - nepřijímali mezi sebe vojáky, obchodníky
• život podle Bible, společná práce, chudoba
• 1467 - vznik samostatné nové církve - jednoty bratské
  • Řehoř zvaný Krejčí, v Kunvaldu u Žamberka
• sami volili biskupy a světili kněze
• pronásledováni od katolíků i husitů (nesouhlasili s odporem k násilí)
• později mění své názory
  • na vzdělání - zakládání škol, překladatelská činnost
  • přijímají i bohaté šlechtice a měšťany (od 16. století)

Jiří z Poděbrad

• zvolen českým králem (1458) českými stavy - první skutečná volba
• poprvé usedl na trůn šlechtic a ne potomek královského rodu
• podpora všech stavů
• kališník (před korunovací musel slíbit, že přestoupí na katolickou víru)
• "král dvojího lidu" - chtěl sjednotit společnost bez ohledu na víru
• upevnil královskou moc doma i v zahraničí
• základem politické koncepce je basilejská kompaktáta (1462 zrušena papežem Piem II.)
• vnitřní politika
  • rozkvět hospodářství - nerušeno válkami
  • obnoveno dolování stříbra v Kutné Hora
  • podpora řemesla a obchodu, další výsady královským městům
  • dbal o bezpečnost na obchodních cestách
• konflikt s papežem - 1463 papež zrušil kompaktáta
• 1466 Jiří z Poděbrad prohlášen za kacíře, formálně zbaven trůnu i majetku
• proti Čechám vyhlášena kížová výprava
• vnitřní opozice - 1465 Zelenohorská jednota, v čele Zbyněk ze Šternberka
• zahraniční politika
  • koncept mezinárodní mírové unie (1464)
  • nechal diplomaty sestavit mírový plán
  • chtěl vytvořit spolek evropských panovníků a společně postupovat při řešení problémů mírovou cestou
  • v čele měl být francouzský král
  • oficiálně proti Turkům, neoficiálně proti papeži
  • neuspěl - nesouhlas evropských panovníků, předběhl svou dobu
  • 1462-67 - mírové poselstvo po Evropě
    • na podporu mírového plánu
    • tvořené z významných českých šlechticů (Lev z Rožmberka)
    • cestovali po celé Evropě, aby panovníky seznámili s plánem
    • reprezentovali český stát
    • písemná zpráva - Václav Šašek z Bířkova (účastník), v 19. století zpracoval Alois Jirásek
• 1468 křížová výprava do Čech
  • Matyáš Korvín (KRAVÍN)(uherský král - bývalý zeť J. z P.) obsadil Moravu, Slezsko, Lužice
  • 1469 - bitva u Vilémova
    • Jiří z Poděbrad chtěl po Matyáši, aby ho usmířil s papežem, místo toho se nechá korunovat českým králem
    • Čechy ho neuznaly, jen Moravu, Lužice a Slezsko
• Jiří z Poděbrad před svou smrtí zavazuje českou šlechtu, aby za dalšího krále zvolila příslušníka rodu Jagellonců (Polsko)
• 1471 umírá

Jagellonci

• 1471 - 1526
• českým králem zvolen Vladislav II. - patnáctiletý (do roku 1526)
  • král dobře ("bene") - se vším souhlasil
  • nástup polsko-litevské dynastie na český trůn - katolíci
• dvojvládí - 1479 se Matyáš nechal podruhé korunovat v Jihlavě, vládl vedlejším zemím
  • do roku 1469 titul českého i uherského krále - Matyáš
  • 1471-9 válka
• 1479 - Olomoucké dohody - oba titul český král, záleží, který dřív zemře
  • rozdělení moci: Vladislav (Čechy), Matyáš (Morava, Slezsko, Lužice)
  • zemře Matyáš = Vladislav získá moravu + poplatek uherskému králi
  • zemře Vladislav = Matyáš zisk Čech
• 1490 - smrt Korvína - Vladislav ovládá Země koruny české i Uhry
• česko-uherská personální unie (do roku 1918) - státy spojeny osobou panovníka
• náboženský rozkol - katolící x kališníci, opětné vyhrocení sporu
• Vladislav uznal kompaktáta (nebyla uznána papežem)
• 1483 - povstátní Utrakvistů v Praze - útoky na tři radnice
  • defenestrace katolických konšelů, útoky na kláštery, židovskou osadu v Praze
• 1485 - Kutnohorský náboženský mír - rovnoprávnost obou náboženství na základě naprosté rovnosti
  • kompaktáta uznali i katolíci, svoboda vyznání, úplná nezávislost
  • konec husitské epochy v Čechách
• České země - stavovský stát
  • dovršení přeměny českého státu ve stavovskou monarchii, české země ztrácejí postavení středoevropské velmoci
  • královská moc podlomena husitstvím a následným bezvládím
  • král se dělí o moc ve státě se stavy (šlechta a města)
  • spory mezi šlechtou a městy o politické a hospodářské výhody
• 1500 - Vladislavské zřízení zemské
  • nejvyšší zemský zákoník - navržen šlechtou
  • posiluje šlechtu proti městům a králi (šlechta schvaluje králem vybrané úředníky)
  • popírá platnost hlasů měst na zemském sněmu
  • možnost zemského soudu zasahovat do městských práv - protest měst
• drobná občanská válka mezi šlechtou a městy
• 1517 - Svatováclavská smlouva - ukončení
  • potvrzen hlas měst na zemských sněmech
  • uznání městských výsad x legalizace podnikání šlechty
• zahraniční politika
  • od 30. let 15. století - mocenské soupeření velkých panovnických rodů (Jagellonci x Habsburkové)
  • 1515 - Vídeňské úmluvy - tajné, uznání nástupnických práv obou dynastií
  • dynastické sňatky - vzájemné nástupnicví (Ludvík J. + vnučka císaře Maxmiliána Marie, Anna J. + vnuk Maxmiliána Ferdinand I.)
• Vladislavská gotika - pozdní gotika
  • Vladislavský sál - Benedikt Rieth (renesanční okna)
  • zdobnost - na klenbách květinové motivy
  • přestavba hradu Pernštejn (Rieth), Pražský hrad, chrám svaté Barbory
  • Matěj Rejsek - Prašná brána
• Ludvík Jagellonský
  • 1516-26
  • král český a uherský, "Ludvík dítě" - převzal vládu v deseti letech
  • pokles panovnické moci, roste vliv a moc šlechty
• 1523-4 rozštěpení kališnické církve
  • novoutrakvisté - stoupenci Luthera, úsilí o samostatnou církev, nezávislost na Římu
  • staroutrakvisté - husitská tradice, ochotni k smíru s katolíky
• Turci
  • od 20. let 15. století - nájezdy na Evropu
  • 1526 - tažení do Uher
  • 1526 - bitva u Moháče
  • smrt Ludvíka Jagellonského - utonul při útěku v bažinách
  • vítězství Turků
• 1526 Ferdinand Habsburský zvolen králem

Období pozdního středověku a počátku novověku

• nerovnoměrný vývoj Evropy
• západní Evropa - vymizelo nevolnictví, uvolnění pracovní síly, vznik manufaktur (Anglie, sev. Itálie)
• střední a východní Evropa - zachován feudeální systém (upevnění nevolnictví)
• 1453 - Osmanští Turci dobyli Konstantinopol (zánik Byzantské říše)
• 1492 - objev Ameriky (Kryštof Kolumbus), rozhraní mezi středověkem a novověkem
• 1517 - vznik německé reformace (Martin Luther)
• 1450 - objev knihtisku - J. Guttenberg
  • knihy do roku 1500 - prvotisky - inkunábule
• vznik a vývoj renesance a humanismu

Zámořské objevy

• příčiny
  • nedostatek drahých kovů
  • vycházeli z cestopisů (Milion - Marco Polo) - Čína a Japonsko
  • byly zahrazeny pozemní cesty do orientu Turky
  • hledat odbytiště pro výrobky
  • šíření křesťanství - misionářství
  • touha objevovat nové
• obchod
  • ovládají kupci ze severní Itálie (Benátky, Janov)
  • od poloviny 15. století - přerušeny cesty
• předpoklady
  • zlepšení orientace na moři
    • kompas - od 1300 v Číně (u nás 15. století)
    • astroláb - dle hvězd
    • astronomické tabulky
  • technická zdokonalení lodí - karavela, karaka - hlubší ponor, stabilnější
  • nové představy o Zemi, předpoklady kulatosti Země, přesnější mapy - Toscanelli (Evropa, Asie, Afrika)
  • první globus - Martin Behaim

Portugalsko

• vybudování první zámořní koloniální říše (Afrika - Ceuta)
• stejnocené, mělo zájem - Jindřich Mořeplavec (druhorozený syn krále)
• v Africe ovládli přístav Ceuta - námořní akademie
• kapitáni zámořských plaveb - lodní deníky - začali mapovat africké pobřeží, zakládali opěrné body na pobřeží
• 1487 - Bartolomeo Diaz - mys Dobré naděje (mys Bouří) - nejjižnější část Afriky
• 1498 - Vasco da Gama - jako první doplul do Indie (první osada Goa)
• Pedro Alvaréz Cabral - 1500 - bouře k břehům jižní Ameriky (Brazílie)
• budování obchodních stanic - faktorie
• 1500 - portugalské osady v Brazílii
• 1512 - Moluky - indické ostrovy koření

Španělsko

• od 15. století snaha Kastilie a Aragonie konkurovat Portugalsku (Křestané - pomalu vytlačovali, zbytek Maurové)
• 1479 - ovládnutí Kanárských ostrovů
• 1492 - Isabela Kastilská + Ferdinanf Aragonský - dokončení reconquisty
• 1492 - zapojují se do objevů
• Kryštof Kolumbus
  • z Itálie - Janova
  • požádal Portugalsko o prachy - nee
  • žádá o pomoc Isabelu Kastilskou
  • dostává peníze na tři karavely (Santa Maria, Pinta, Nina) - v přístavu Palos - najal posádku - trestance, nikdo jiný nechtěl
  • vyplul z Palosu (zastavil se na Kanárech)
    • tři měsíce, posádka se bouří, další tři dny, ostrov San Salvador (Bahamy) - Kuba, Haiti
  • zpět dovezl hodně věcí
  • Isabela ho jmenovala místokrálem oblasti a dostal další peníze (Antily, ústí Orinoca, Panama) - nenašel další zlato
  • umírá v zapomnění, celkem uskutečnil čtyři výpravy
• 1513 - Vasco de Balboa, doplul do Střední Ameriky, přešel Panamskou šíji k Tichému Oceánu
• Amerigo Vespucci - italský úředník a obchodník ve službách Španělska
  • popsal Ameriku (po něm se jmenuje), její přírodu, vzbudil o ni zájem
• 1519-22 - první plavba kolem světa
  • portugalský kapitán ve španělských službách - Fernando Magalhaes
• portugalci a španěli se hádali o území
• 1494 - Tordesilaská smlouva - první smlouva o rozdělení světa
  • iniciována papežem o dělení světa mezi Portugalsko a Španělsko
  • rozděleno poledníkem (západ Španělsko, východ Portugalsko) - 2000km od Kapverd
• 1529 smlouva v Zaragoze, doplnění smlouvy, výměna určitého území
  • Portugalci - celá Brazílie, Španělé - Filipíny
• dobyvatelé - conguistadoři, výpravy do Ameriky, hlavně Španělé (většinou druhorození synové šlechticů)
• Hernando Cortéz - výprava a dobytí říše Aztéků - 1519-22 (Mexiko - Nové Španělsko)
  • doplul k pobřeží, lodě nechal potopit
  • Aztéci (ovládli místní kmeny, např. Maje, byli krutí)
  • Aztékové je přijali, hodně zlata
  • Cortéz došel k Tenochtitlanu - hlavní město, vládce Montezuma, přijati vlídně
  • Cortéz je poté napadl (nové zbraně, nemoci)
• jižní Amerika - Peru
  • 1524 - Francesco Pizzaro - říše Inků - hlavní město Cuzko
  • inský král Atahualpa, kruté náboženství
  • Machu Picchu - svatyně, posvátné místo

Holandsko

• osvobozeno od Španělska
• ovládli: východní Indie, Jáva, Moluky (bývalé portugalské ostrovy s kořením), jižní Afrika - koloniální území Oraňsko, Transvaal - britské republiky
• 1600 - východoindická společnost - dovoz orientálního zboží, zakládání kolonií, obchodovali jako jediní i s Japonskem

Anglie

• nejdřív přepadávali španělské lodě - piráti (podpora královny Alžběty)
• Francis Drake - 1577-80 - druhá cesta kolem světa (prchal před pronásledováním Španělů)
  • Alžběta ho za službu královně povýšila do šlechtického stavu
  • porážka španělské armády (loďstva) - 1588 - u Lamanchského průlivu - Anglie královnou moří
• boj o Kanadu s Francií
• sir Walter Raleigh - Alžbětou vyslán do severní Ameriky, aby založil osadu (80. léta) - osada Virginie (první osadníci vymizeli)
• 1620 - angličtí puritáni - prchající před náboženskou reformou
  • loď - Meyflower - lidé - Otcové poutníci (za drsných podmínek přežili) - základ budoucích USA

Přínosy, důsledky

• nové druhy plodin (brambory, kakao, rajčata, kukuřice, papriky) a zvířat (krocan, krůta)
• cenová revoluce - cena zlata klesla, výrobky zdražily (Španělsko, Portugalskko)
• misionářská činnost

Renesance

• humanus - lidský
• myšlenkový směr renesance
• zájem o člověka
• využití krás pozemského života
• obdiv k Antice
• snaha pochopit přírodu, důvěra ve smyslové poznání
• kontrast k církevnímu světovému názoru
• jazykové vzdělání - klasické jazyky (latina, řečtina, hebrejština)
  • studium mateřského jazyka, nadnárodní jazyk humanistická latina
• Alighieri, Boccaccio, Petrarca
• Machiavelli - spis Vladař - budoucnost patří silným vládcům
  • k zajištění blaha státu má vládce právo užít jakékoliv prostředky (Machiavelismus)
• rozvoj filosofie - T. Moore
• astronomie - Koperník, Kepler, Galilei
• z latinského renascio - znovuzrození
• umělecký směr čerpající z Antiky, inspirace v umění, vědě, způsobu života
• individualismus, racionalismus, vzdělanost, společenská aktivita
• periodizace
  • trecento (14. století) - zrod renesance, odklon od středověkého myšlení (Florencie)
  • quatrocento (15. století) - vrcholný rozkvět v Itálii
  • cinquecento (po roce 1500) - pozdní renesance (rozšíření do zaalpských zemí - Francie, Holandsko, Německo)
• Florencie - vláda rodu Medici
  • Lorenzo de Medici, řečený il Magnifico (nádherný) - mecenáš umění
  • Signorie - typ renesanční "republiky" - pod vlivem jednoho rodu

Architektura

• horizontálnost
• římsy, sloupy, pilastry - polosloupy
• oblouková klenba, symetričnost
• kopule, pravoúhlá okna
• arkády - ochozy, sgrafita - do mokré omítky, balustráda - zábradlí
• základní tvary - krychle a koule
• letohrádek královny Anny (Belvedér) - Pražský hrad
• Schwarzenberský palác - Praha - Hradčany
• nádvoří zámku v Litomyšli a v Opočně
• zámek Červená Lhota
• Telč - domy na náměstí
• letohrádek Hvězda
• Florencie
  • první renesanční stavba - chrán Santa Maria del Fiore
  • první architekt - Filippo Brunelleschi - završil stavbu chrámu kupolí (vzorem římský Pantheon)
  • Leon Battista Alberti - první architekt chrámu svatého Petra v Římě
    • napsal o architektuře renesanční knížku - i teoretik

Malířsví, sochařství

• realističnost zobrazení lidského těla, krása a přirozenost nahoty
• světské náměty
• objev prostorové perspektivy (Masaccio)
• Sandro Botticelli - Zrození Venuše
• Donatello - socha Davida jako renesančního rytíře, jezdecká socha kondotiera (vojenský vůdce ve městě) Gattamelaty
• Leonardo da Vinci - malíř, sochař, stavitel, vědec, teoretik umění
  • renesanční člověk
  • ve Florencii soutěžil s Michelangelem
  • návrhy konstrukcí strojů (vrtulníky, obléhací stroje, parníky, granáty)
  • traktát o anatomii - sám prováděl pitvy
  • Mona Lisa, Dáma s hranostajem, Poslední večeře Páně, Anatomie těla
• Rafael Santi - výzdoba vatikánských úředních místností (fresky)
  • Sixtinská madona - v Dráždanech
  • od 1513 stavba chrámu
  • Rafael Santi - Athénská škola - freska
• Michelangelo Buonarroti - sochař, malíř, stavitel, básník
  • navrhl kupoli pro chrám svatého Petra v Římě
  • sochy - David ve Florencii, Pieta v chrámu svatého Petra, Mojžíš
  • malby - výzdoba Sixtinské kaple ve Vatikánu (fresky - Stvoření světa, Poslední soud, Stvoření Adama)
  • mecenáš - papež Julius II.
• Benátky
  • Jacopo Giorgione
  • Tizian - Apollo a Marsyas
• Zaalpská renesance
  • Albrecht Dürer - němec
  • Hans Holbein - portrétista - Jindřich VIII.
  • Jan van Eyck - holanďan
    • Gentský oltář - polyptych - otevíratelný oltář
  • Jeroným Bosch
    • tvoří noční můry, fantaskní obrazy (Rajská zahrada, Peklo i ráj)

Reformace

další info

Německo

• 16. století - snaha o nápravu církve
• Martin Luther - 95 tezí - 1517 - město Wittenberg - poprvé vystoupil
  • kritizovaly prodej odpustků a svatokupectví
  • kladl důraz na osobní víru jednotlivce, znalost Bible, přijímání podobojí, odmítal církevní organizaci, řeholnictví a celibát
  • za hlavu církve považoval Boha, ne papeže
  • zrodila se nová církev - Luteránská - její zasady sepsal v tzv. Augsburské konfesi teolog Filip Melanchton
  • jeho myšlenky získaly velký ohlas mezi lidovými vrstvami - byly rozšířeny na požadavek nápravy celé společnosti, jedním z mluvčích se stal Lutherův žák Tomáš Müntzer s požadavkem opravy církve
  • spojoval i rozsáhlé sociální a politické změny - zrušení privilegií šlechty a bohatého měšťanstva, zrušení daní, desátku atd.
• 1524 - 1526 - selská povstání
  • souhrně německá selská válka, v různých částech říše
  • nekoordinovaná, spontánní, chyběla osobnost vojevůdce
  • luteránská i katolická šlechta se proti sedlákům spojila a bouře byly poraženy, tuto válku odsoudil i Martin Luther
• poté opět luteráni proti katolíkům
• luteráni odmítli jednat na sněmu ve Špýru
  • vytvořili obranný spolek Šmalkadskou jednotu - proti katolíkům a císaři Karlovi V., podporována českými stavy
  • 1546 - válka zvaná šmalkadská - protestanti (luteráni) poraženi, přesto v říši nadále nepokoje
• 1555 - v Ausburgu uzavřen náboženský smír
  • platný pro celou říši
  • zásada "čí panství, toho náboženství"
• monopol katolické církve byl zlomen (v Německu)
• luteránská církev – stoupenci i v dalších evropských zemích – Švédsko, Dánsko, Island, Polsko, Uhry, Sedmihradsko a švýcarské kantony, i Čechy (tehdy rozdělení na staro a novoutrakvisty)

Švýcarsko

• často zde spojována s odporem vůči Habsburkům
• šiřitel Lutherových myšlenek byl curyšský farář Huldrych Zwingli – klade důraz na křesťanskou mravnost, odsuzoval světskou moc a bohatství církve
  • narozdíl od Luthera neupíral poddaným právo vzbouření se
  • usiloval o sjednocení kantonů v čele s Curychem
  • druhým střediskem reformace Ženeva
• Jan Kalvín – jeho učení založeno na víře v předurčení: Bůh určil každému člověku zda bude zatracen či spasen, pojítkem mezi bohem a člověkem Bible, ne církev
  • nesnášenlivost nejen ke katolické církvi, ale i všem ostatním
  • jeho učení si získalo sympatie mezi měšťanstvem a drobnou šlechtou ve Francii (hugenoti), Nizozemí, Skotsku, Uhrách, Polsku, Anglii(puritáni), Amerika
  • reformovaná náboženství = evangelická

Katolická protireformace

• katolická církev - ztráta duchovní vlády nad velkou částí Evropy, zahájila boj na udržení zbylých území a znovuzískání území ztracených
• obnovena inkvizice, ostřena cenzura a vydán soupis zakázaných knih
• 1540 Ignác z Loyoly – španělský šlechtic
• Nový řád – Tovaryšstvo Ježíšovo, Jezuitský řád + zásady, snaha upevnit a rozšířit moc katolické církve, heslo „pro slávu Boží“
• především výchova mladé generace, zakládají školy, jezuitské koleje
• 1545 svolal papež Pavel III. církevní koncil do italského města Tridentu - Tridentský koncil – až do roku 1563, omezeno svatokupectví, potvrzen celibát, potvrdil nejvyšší autoritu papežské moci
• vznik baroka

Raná absolutní monarchie

• 15. - 16. století ve všech zemích Evropy
• panovník vládne neomezeně - vnitřní, zahraniční politika
• zákony pod jeho palcem
• oporou šlechta, církev, bohaté měšťanstvo
• podporuje ekonomiku státu

Francie

• počátek - Ludvík XI. - 15. století, po stoleté válce
• František I. - 16. století - skutečné základy absolutní monarchie
• francouzská národní církev - král rozhoduje o církevních záležitostech, podílí se na financích
• šíření kalvinismu do Francie - Hugenoti
• katolíci (vévoda de Guise + král) proti Hugenotům (Jindřich Navarský - z mini království)
• vložila se do toho královna
• Kateřina Medicejská - regentka Francie
  • sňatek její dcery Markéty z Valoa a Jindřicha Navarského
  • v noc sňatku - 24. 8. 1572 - Bartolomějská noc
  • Hugenoti slaví - připravení katolíci vtrhnou do domů a zabíjí (2000 obětí v Paříži, celkově 20000)
  • krvavé vypořádání s Hugenoty v Paříži i Francii
  • Jindřicha přepadli o svatební noci - nahý (musel přerušit soulož) slíbil, že přestoupí ke katolíkům (neudělal to)
  • tři synové Kateřiny umřeli
• Jindřich Navarský králem - 1589
  • teď fakt konvertoval (přestoupil ke katolíkům)
  • významný franouzský král
  • přestaly války
  • odstranil náboženské spory - 1598 - Edikt Nantský
    • v Nantse, zrovnoprávnil Hugenoty a katolíky všude kromě Paříže
    • hospodářský význam, Hugenoti pracovití - manufaktury, lodě (přístav La Rochell)
  • žena umírá, vzal si Marii Medicejskou - Ludvík VIII (synátor)
  • 1610 Jindřich IV zavražděn

Anglie

• absolutistická
• 1485 - bitva u Bosworthu - skončila Válka růží
  • Jindřich VIII. - poslední z příbuzných Lancasterů porazil Richarda III - vévodu z Yorku
• vláda Tudorovců - podporovali obchod, přijatelné daně

Jindřich VIII.

• absolutistická vláda
• druhý syn Jindřicha VII.
• zakladatel anglikánské církve, panovník je hlavou církve
  • král - právo investitury (vybírá biskupy a tak)
  • majetek církve zabaven - parlament (kontrola)
  • liturgie i Bible v angličtině
  • zastaveny poplatky do Říma
  • příčina - papež odmítl Jindřicha rozvést s jeho manželkou Kateřinou Aragonskou
• manželky
  • Kateřina Aragonská - španělská princezna
    • dcera Marie (Bloody Marry)
  • Anno Boleynová
    • do svatby nic nebude!
    • nechal ji zabít
    • dcera Alžběta
    • kvůli ní popraven Thomas Moore
  • Jana Seymourová - poddajná, miloval ji
    • zemřela při porodu Edwarda
    • syn Edward
  • Anna de Cleves
    • podle medailonku si ji vybral
    • prý poďobaná od neštovic
    • kamarádi, za rok se rozvedli
  • Kateřina Howardová - mladá šlechtična
    • mladá x starý - nevěry, popravena
  • Kateřina Parrová - dvorní dáma, ošetřovatelka, přežila ho

Edward VI.

• syn Jany Seymourové, nemocný - brzy umírá
• nevýrazná vláda
• zmírnil některé zákony (např. krádeže)

Marie Tudorovna

• Bloody Marry
• dcera Kateřiny Aragonské, katolička
• provdána za španělského krále Filipa II. - bez dětí
• popravy anglikánů - upalování

Alžběta I.

• "panenská královna"
• "Alžbětínská Anglie"
• období stability a míru
• obratná diplomacie
• politika kompromisu a umírněný protestantismus
• svobodné podnikání (podpora), chov ovcí - vlnařství, rozvoj obchodu
• Sir Walter Raleigh - pokus o první anglickou kolonii - Virginia
• podpora pirátů, podpora tvorby kolonií
• spory se Španělskem
  • nechtěla Filipa II. za manžela (snaha o znovuovládnutí Anglie)
  • podporovala nizozemské Gézy - bojovníci proti Španělsku
  • osobní neshody mezi panovníky, neshody ve víře
  • Filip II. - vypravil Armadu - loďstvo na břehy Anglie
  • 1588 - Španělé hanebně prohráli - bouře rozbila loďstvo, poté hnáni
  • Anglie - nadvláda nad moři
• zlatý věk divadla - William Shakespeare
• katoličtí příbuzní - Alžběta je bastart
  • Marie Stuartovna - skotská královna, spor - usilovala o anglický trůn
  • Marie zajata a uvězněna (dlouho), poté popravena
• 1603 - Alžběta bezdětná umírá - Tudorovci vymírají
• nástup dynastie Stuartovců

Španělsko

• politicky silné, ale slabé ekonomicky
• dováželi zlato, ale nedokázali ho zužitkovat pro svůj rozvoj
• nedováželi zboží, ale zlato - cenová inflace (draho)

Karel IV.

• 16. století
• mocný - španělský král, římský císař
• jako císař - v Německu velké problémy (probíhá reformace)
• nemůže snést Augsburský náboženský mír (1555)
  • abdikuje, rozdělení moci
    • Filip II. - syn - španělský král
    • Ferdinand I. - bratr - řínský císař

Filip II.

• spory s Anglií
• 1577 bitva u Lepanta (Středozemní moře), porazili Turky
• 1580 - personální unie - Portugalsko a Španělsko
  • portugalci si dočasně (po smrti panovníka) zvolili dočasně Filipa II.
• vládne i koloniím - vládne ohromnému území
• území nad kterým Slunce nezapadá
• nové hlavní město - Madrid (dřív Toledo)
• Estorial - klášter poblíž Madridu - pohřebiště španělských králů

Rusko

• v době rané absolutní monarchie

Ivan IV. Hrozný

• car, krutý k vysoké šlechtě (bojarům)
• zabil svého staršího syna
• napadl Novgorod (traumata z dětství)
• 1547 - jako první korunován carem
• carský titul pro vládce Ruska
• výbojná zahraniční politika, snaha o rozšíření Ruska
  • východ - západní Sibiř (připojuje první asijská území bojem proti tatarským chanátům)
    • Kazaňský chanát
    • na Sibiř posílal objevitelské výpravy pod vedením Kozáka Yermak
    • oblasti nebyly kolonizovány - pouze obchodníci
    • obchod se Sibiří - bratři Stroganovové - centrum obchodu město Tobolsk
  • sever - Livonsko (oblast kolem Severního moře) - boje se Švédy, výsledkem měl být přístup k Severnímu moři - neúspěch
• výpravy vyžadovaly peníze - reformy
  • finanční - výběr daní do rukou speciálně určených úředníků
  • soudní - vydán zákoník - Stoglav - zmenšoval vliv šlechty, soudili carovi úředníci
  • vojenská - zavádí novou výzbroj - vznikají oddíly střelců (palné zbraně)
  • držení půdy
    • šlechtě chtěl zabrat část úrodné půdy (dal ji jiným)
    • za úrodnou půdu kus Sibiře - zemština - bojarům
• vzal si za ženu sestru jednoho z největších bojarů (B. Godunov)
• po jeho smrti druhorozený syn

Fjodor

• slabomyslný - vládne za něho strýc Boris Godunov - carem

Boris Godunov

• krutý !!
• proti němu lidové povstání - občanská válka
• car proti všem - toho využili Poláci (odvěcí nepřátelé)
• v čele Poláků "Dmitrij" (ztracený třetí syn) - Lžidimitrij (kecy, prý se skrýval před Godunovem)

Lžidimitrij

• krutý, zabit, Poláci prchli
• druhá polská armáda - druhý Lžidimitrij
• 1613 - nastupuje vládu zvolený (ostatními bojary) Michail Romanov
• poslední - Mikuláš II. zavražděn v průběhu první světové (za revoluce)

Nizozemská revoluce

• přechodné období
• buržoazní revoluce - dochází ke změně rozdělení obyvatelstva, prudký skok dopředu, změna systému, změna feudealismu na novověký systém
• obast Holandska a Belgie - středověké Nizozemsko
• dělí se na 17 provincií - nejednolité
• původní součást Svaté říše římské - za Karla V. připojeno ke Španělsku (mohlo využívat bohatství Nizozemska)
• každá provincie své stavovské shromáždění - určitá samostatnost provincií
• severní - hlavní oblasti Hooland, Leeland, Utrecht
• jižní - Flandry, Brabantsko, Antverpy
• na severu vznikaly manufaktury - výroba lodí
• na jihu hlavně zemědělství, maximálně cechy (brzdí vývoj)
• na severu hlavně kalvíni, na jihu katolíci
• na severu hlavní slovo bohatí měšťané (majitelé manufaktur), na jihu vládnoucí vrstvou stále šlechta (feudeálové)
• místo držící - dohlíží na všechny provincie, původně Markéta z Parmy (za Karla V. Parma v Itálii)
• za Filipa II. změna k horšímu - zvýšil daně, začal prosazovat katolictví i na severu (zřídil zde inkvizici), odpor provincií proti Španělsku
  • mírná (stavovská) opozice - 1565 - proti králi se postavila šlechta (protože se jí zmenšovala moc ve stavovském shromáždění) - Egmond, Hoorn, Vilém Oranžský se chtěli dohodnout, žádná hrozba pro krále, neodpovídá na petice
  • lidová opozie - obrazoborecká hnutí - ničí katolické kostely, kláštery, výzdoby, obrazy, sochy
• Filip II. posílá vojsko pod vedením nového místo držícího Vévody z Alby - krutý, vtrhl do země - krutovláda, hromadné upalování
• lidé začínají prchat (hlavně do Anglie) - Vilém Oranžský jako jediný z těch tří uprchl a přežil
• Gézové - označení bojovníků proti Španělům (mořští - ti co utekli do Anglie, lesní - zůstali, ale utekli do lesů a tam tvořili oddíly)
• mořští Gézové podpora Alžběty I. - výroba lodí - flotila pod vedením Viléma Oranžského
• 1572 - mořští Gézové se vylodili pod vedením Viléma v Brielle - za pomoci lesních dobíjí sever Nizozemska
• 1578 - vznik Arraské unie - jižní část (Belgie), zůstává u Španělska
• 1579 - Utrechtská unie - vyhlašuje odtržení severu od Španělska
• 1581 - Utrechtská unie se mění na Spojené nizozemské provincie - stávají se republikou, přijali ústavu, v čele místo držící (Vilém Oranžský - svobodné Nizozemí)
• o tři roky později atentát na Viléma, i poté stále rod Oranžských zastával úřad místo držícího
• 1609 - Španělé uznali nezávislost Nizozemska
• 1648 - skončila třicetiletá válka - Vestfalský mír - jedním z bodů: Nizozemí uznáno jako nový nezávislý stát
• změny po revoluci (význam revoluce)
  • zvítězily kapitalistické stavy (potlačen feudealismus)
  • rozhodující slovo bohatí obchodníci
  • republika, řídí se ústavou
  • nejvyspělejším obchodním státem (díky španělským výbojům) - obchodují se zadní Indií, Čínou, Japonskem
  • založena Východoindická společnost - obchod s Indonésií a Ceilonem - koření
  • na jihu Afriky dvě búrské republiky - Oranžsko, Transwaal
  • severní Amerika - město Nový Amsterodam, později ovládli Angličané - New York

Habsburkové na českém trůně

• 1526 - bitva u Moháče - padl poslední mužský potomek české větve Jagellonců - Ludvík Dítě
• zemský sněm opět volí krále - vedlejší země Koruny české uznaly za dědice trůnu manžela Anny Jagellonské - rekouského arcivévodu Ferdinanda I. Habsburského na základě dynastických úmluv
  • český sněm se nakonec rozhodl taky pro něj (měli víc kandidátů) - hodně jim slíbil, že jim nechá úřady, české vojsko nebude v zahraničí, Praha jako sídelní město, nebude zasahovat do náboženských poměrů - nesplnil
• téhož roku Ferdinand zvolen i uherským sněmem - pán západní části Uher a Slovenska
• po bitvě u Moháče podstatná část Uher patří Turkům - Budínský pašalik
• východ Uher - Sedmihradsku vládne Jan Zápolský
• 1526 ve střední Evropě vznik mnohonárodnostního soustátí - Habsburská (Podunajská) monarchie - tvoří ji dědičné země Habsburků (Dolní a Horní Rakousy, Štýrsko, Tyroly, Korutany, Kraňsko), země Koruny české (Čechy, Morava, Slezsko, Dolní a Horní Lužice) a část Uher (až do roku 1918)
• Ferdinand I. je bratr Karla V. (španělský král a římský císař)
  • Habsburkové ovládli velkou část Evropy - v 16. století nejbohatší a nejmocnější vládnoucí evropský rod
  • usiloval o vytvoření jednotné monarchie se silnou ústřední mocí, jediné přípustné náboženství katolictví
• v českých zemích katolíci jen menšina, většinou se hlásí k reformovaným církvím - k husitství - staroutrakvisté; luteránství - novoutrakvisté; jednota bratrská
• stavy - odpor k posilování centrální moci - protože panovník zřídil ústřední dvorské úřady ve Vídni a obsadil je svými stoupenci, omezoval městům privilegia a zvýšil daně - vyhrocení rozporu 1546-7 - Ferdinand I. pomáhá bratrovi Karlovi V. (ve Svaté říši římské Šmalkadská válka) a bez souhlasu zemského sněmu svolal zemskou hotovost k tažení za hranice země - stavové vypověděli králi poslušnost - Měšťansko-šlechtická opozice (české stavy se přidaly ke šmalkadské jednotě)
  • Karel nakonec pomoc nepotřebuje, Ferdinand vyuzívá situaci k rozprášení opozice v zemi - ke šlechtě celkem mírný, ale k městům tvrdý (zrušení městské samosprávy)
  • vyřadil města z politického života, posílil moc patriciátu, zrušil cechy jako politickou instituci, městské soudnictví podřídil královskému dozoru, města ztratila i vojenský význam (musela odevzdat střelné zbraně, zbourat hradby), ještě vyšší daně, zbavil je veškerého pozemkového majetku, platili posudné - groš za každý sud piva - Ferdinand I. v českých zemích zadusil na dlouho rozvoj měst
  • zakročil i proti nekatolíkům - zákázal jednotu bratrskou (biskup Jan Augusta uvězněn, její příslušníci pronásledováni), do země povolal Jezuizty - založili v Praze kolej Klementinum, jezuitská kolej zřízena i v Olomouci, bylo také obnoveno pražské arcibiskupství (od husitských válek bylo neobsazeno)
  • v prvním větším střetnutí stavové podlehli
  • 1556 Karel V. abdikuje - císařský titul předán Ferdinandu I., španělská koruna Filipovi II. - vytvořily se dvě habsburské větve (rakouská - ovládala celou střední Evropu, a španělská)
• Letohrádek - první renesanční stavba u nás (Ferdinand I. pro Annu Jagellonskou)
• obě větve se navzájem podporovaly, v mezinárodní politice prosazovaly protireformační síly
• Maxmilián II. (1564 - 1576)
  • reformační síly posílily své pozice, syn Ferdinanda I.
  • není tak výrazná osobnost jako otec - toho využívají čeští stavové v roce 1575 - Česká konfese
  • Maxmilián jel do Prahy (chtěl prosadit ještě za svého života syna Rudolfa II. na český trůn a zároveň požádal zemský sněm o vypsání mimřádné daně na válku proti Turkům - stavové jako protiváhu žídali schválení společného vyznání víry českých evangelíků české konfese - Maxmilián ji potvrdil jen ústně
• Rudolf II. (1576 - 1611)
  • nejvýznamnější úspěch evangelíků, silně katolický panovník, nebyl ženatý
  • přesídlil i se svým dvorem roku 1583 do Prahy - učinil ji tak sídelním městem císaře a centrem politického a kulturního života Svaté říše římské
  • jeho bratr Matyáš se snaží získat trůn - stavové se postavili na stranu Rudolfa - za to získali rozsáhlé náboženské svobody, které panovník potvrdil roku 1609 v listině zvané Majestát - umožňoval svobodu volby vyznání i poddaným, velký ale poslední úspěch českých evangelíků - následné boje s rudolfovými nástupci o respektování Majestátu prohráli
  • v Uhrách povstání proti Rudolfovi, v čele Štěpán Bočkaj (podpora Turků) - Rudolf tam posílá Matyáše - zvolen uherským králem
  • roku 1608 Libeňský mír - Matyáš král v Rakousích, Uhrách, Moravě; Rudolf v Čechách, Slezsku, Lužicích a je římským císařem

Renesance v českých zemích

• přišla s Habsburky
• 1541 v Praze požár - na místech zničených domů vyrostly velkolepé renesanční paláce
• 1611 vpád Pasovských - vojsko v čele s pasovským biskupem Leopoldem - zve je sem Rudolf - české stavy si taky volí Matyáše
• vymírá rod Rožmberků - poslední Petr Vok, neměl děti
• rabí Löv - golem - uměl mu vdechnout duši
• za Rudolfa II. velký kulturní rozkvět - Praha střediskem evropských vzdělanců a umělců - Jan Kepler, Tycho de Brahe, Giordano Bruno
• Rudolf II. byl vášnivý sběratel uměleckých předmětů - na Pražském hradě shromáždil velkolepou sbírku
• na rudolfově dvoře pobýval italský malíř Arcimboldo - představitel nové umělecké vlny Manýrismu (obraz Rudolfa II. z ovoce)
  • umělci zobrazují svět (krajinu i člověka) tak, jak jej vidí svým vnitřním viděním, nikoli podle skutečnosti - odmítají zákony renesančního umění (založené na perpektivě, harmonii a vyvážených proporcích) - zachycují svůj osobitý pohled na svět, protáhlé postavy, malá hlava

Třicetiletá válka

• 1618-48
• 17. století - náboženské rozpory v Evropě se vyhrotily - odráží se v nich i nerovnoměrný hospodářský vývoj v jednotlivých oblastech
• západní Evropa - Anglie, Nizozemí, Francie i Skandinávie
• rozvoj obchodu a manufakturní výroby, bohatne podnikatelská vrstva (ti tíhnou k reformovaným náboženstvím)
• spojenectví španělských a rakouských Habsburků - snaha zničit reformovaná náboženství a vytvořit v západní i střední Evropě univerzální katolické monarchie se silnou ústřední vládou Habsburků - podpora papeže a polských králů
• Svatá říše římská - dva nepřátelské bloky
  • Katolická liga (jižní Německo) - Maxmilián Bavorský
  • Unie kalvínskch knížat (jihozápadní část říše)
  • třetí váhavá skupina - luteránská knízata, střední a severní Německo, v čele saský kurfiřt
• Třicetiletá válka zasáhla velkou část Evropy
• hlavní příčina mocenský zápas o Evropu - mezi Habsburky a ostatní Evropou
• odlišení od jiných - válka dvou koalic (ne dvou států), náboženský boj se mění na mocenský, používání palných zbraní
• náboženský universalismus x požadavky národních států
• několik fází (podle toho, kde se odehrává)

České stavovské povstání

• první fáze - 1618-1620
• válka česká
• Matyáš II. Habsburský - sídelním městem císaře Vídeň
• 1611 - 1619 - české země spravují místodržící jmenovaní z řad katolické šlechty - záměrně porušují náboženské svobody, jež povoloval Rudolfův Majestát - kostely nekatolického vyznání zavírány, nový evangelický kostel v Hrobech na příkaz arcibiskupa dokonce pobořen - obavy a nespokojenost v řadách nekatolických stavů - 21. 5. 1618 - schuzká radikální opozice - v čele Matyáš Thurn - v pražském Karolinu - o dva dny později na Pražský hrad - vnikli do kanceláře místodržících a na protest porušování Majestátu vyhodili z okna místodržící Viléma Slavatu z Chlumu, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Fabricia - třetí pražská defenestrace - znamenala otevřené vypovězení poslušnosti - vůdcové povstátní vytvořili vlastní vládu - Třicetičlenné diktatorium - mělo spravovat zemi, byli v něm zastupitelé všech tří stavů (panstva, rytířstva, měšťanů)
• Matyáš zemřel v roce 1619 jako bezdětný
• Ferdinand II. = Ferdinand Štýrský, na trůn po dohodě mezi španělskými a rakouskými Habsburky (císařský trůn, ale i trůn jednotlivých zemí Podunajské monarchie)
  • synovec Matyáše
  • čeští stavové ho odmítají - zvolili na český trůn falckého kurfiřta Fridricha - kalvínského vyznání, stál v čele říšských evangelíků sdružených v Unii, manželkou dcera anglického krále Jakuba I. Stuarta (v jeho pomoc čeští stavové doufali)
• na obou stranách se verbovalo žoldnérské vojsko - čeští stavové mají ale málo peněz - vojáci nedostávají pravidelně - žold, zklamala i zahraniční pomoc - Unie má spoustu vnitřních problémů a uzavřela s Ligou v říši smlouvu o neútočení
• anglický král považuje stavovské povstání za vzpouru proti legitimnímu panovníkovi a odmítá ji podporovat
• Ferdinand II. měl oporu ve španělských příbuzných a získal na svou stranu i Katolickou ligu v říši
• 8. 11. 1620 - bitva na Bílé hoře u Prahy - rozhodující střetnutí stavovských a císařských vojsk
• Fridrich Falcký po prohrané bitvě uprchl z Čech (byl zde jen rok - "zimní král"), české země vydány císaři Ferdinandu II. bez dalšího boje

Důsledky bělohorské porážky

• Ferdinand II. definitivně skoncoval s opozicí v Čechách - zahájeny tvrdé regrese - účastníkům povstání konfiskován majetek - panovník přiděloval panství svým věrným - rozsáhlé statky získal Albrecht z Valdštejna
• do Čech přichází německá, italská a španělská šlechta
• 21. 6. 1621 - na Staroměstském náměstí v Praze popraveno 27 vůdčích, představitelů odboje (kat Mydlář, popraven i rektor Karlovy univerzity Jan Jesenius) a také hudební skladatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
• pražská univerzita do rukou jezuitů - Karlo-Ferdinandova univerzita, jezuité zahájili rozsáhlou rekatolizační činnost - páter Koniáš - velmi krutý
• 1622 - generální pardon - císař slíbil, že nebudou další popravy, nadále ale zabavuje viníkům majetek
• 1627 (pro Moravu 1628) - soubor zákonů Obnovené zřízení zemské
  • Habsburkové dědičnými českými králi, volba nového krále jen pokud rod Habsburků vymře po meči i po přeslici, zemský sněm ztratil právo vydávat zákony - jen pravomoc vypisovat mimořádné berně
    • po 200 letech se vrátilo katolické duchovenstvo jako první stav v zemi
  • jediné povolené náboženství je katolctví - ti co nechtěli konvertovat museli do půl roku opustit české země - vlna emigrace - vlast opouští elita národa - Jan Amos Komenský, Pavel Stránský, Pavel Skála ze Zhoře, Václav Hollar, poddaní převáděni na katolickou víru násilím
  • němčina zrovnoprávněna s češtinou - otevření cesty absolutní moci panovníka, monopolní vládě katolické církve, germanizaci českého prostředí

Válka falcká

• druhá fáze - 1620-1623
• Fridrich Falcký uprchl do Falce - sem pronásledován Ligou, poražen a vyhnán, zbaven vedení protestantských vojsk

Válka dánská

• třetí fáze - 1625-1629
• Kristián IV. - vzniká silná protihabsburská koalice
  • Haagská koalice (Norsko, Dánsko, Nizozemí, Anglie a severoněmecké země)
  • chtěli ovládnout sever Německa
  • pronikla až na území Čech a Moravy - ničení, drancování - císař Ferdinand II.
  • přijímá pomoc Albrechta z Valdštejna (generalismus rakouské armády) - porazil Haagskou koalici
  • koalice vytlačena ze severní Evropy
• 1629 uzavřen Lübecký mír (Meklenbursko pro Albrechta), císař prosazuje restituční edikt - navrácení majetku katolíkům, neprošel, oslabil svoji moc, musel Albrechta propustit ze svých služeb

Válka švédská

• čtvrtá fáze - 1630-1635
• v čele protestantských vojsk je švédský král Gustav II. Adolf (bojují tam i čeští emigranti
• saský kurfiřt do Čech (1632) - podporuje Švédsko
• znovu povolán Albrecht z Valdštejna - porazil Gustava v bitvě u Licenu - 1632, zahynul
• Švédsko oslabeno - v čele nezletilá Kristýna, kancléř Axel Oxenstierna řídí Švédsko - unával Komenského jako významného vědce
• Albrecht obviněn říšskou šlechtou že nevyjednává za Rakousko ale za sebe, že chce český trůn, krýl ho odvolal - roku 1634 zavražděn v Chebu, Švédové se stahují z Evropy
• Sasové obsadili Prahu, když byli Švédové poraženi přešli k Habsburkům - získali do trvalého držení Lužici
• za Švédsko se postavila Francie (předtím jen finančně, teď i vojensky

Válka švédsko-francouzská

• pátá fáze
• katolická Francie se přidává na stranu nekatolíků - chtějí oslabit moc Habsburků
• francouzský král Ludvík XIII., kardinál Richelieu - rádce, zajistil, aby se Francie přidala, znovu útočí
• do Prahy odvezli Rudolfínské sbírky a různé cenné památky (Ďáblova bible)
• nakonec Habsburkové neudrželi své dobré postavení (ale nebyli poraženi) - kompromis (velmi posílila Francie a Švédsko)
• od roku 1644 mírová jednání v městech Osnabrücku a Münsteru - až do 1648 - Vestfálský mír
  • Francie a Švédsko prvořadé mocnosti
  • Habsburkové ztratili Lužici, ale upevnili si vládu ve svých državách (neposílili svůj vliv v Evropě, nezískali žádná nová území
  • politicky se Evropa vrátila do roku 1624 (politicky české stavy neuspěly - zůstaly podřízeny Habsburkům)
  • Nizozemí - potvrzeno jeho osamostatnění (v rámci Evropy), i Švýcarsko
  • prohlubují se rozdíly mezi západní, východní a střední Evropou - utužení feudeálních stavů, nevolnictví, cechy
  • rozvoj baroka - slouží proti reformaci
    • zdobnost, oblouky, řasení šatů, citové výjevy v obličejích soch atd.

Baroko

• slouží proti reformaci
• zdobenost, oblouky, řasení šatů, křivka
• malířství - citové výjevy v obličejích
• 2. polovina 16. století
• poslední univerzální sloh
• znaky - vášnivost, okázalost, zlacení, vše vypočítáno na efekt, ohromit, vše v pohybu, rafinovaná symbolika
• klasicizující - protestantské země, Francie - Versailles, francouzské zahrady, kašny, Escorial, opírá se o antiku
• dynamizující - vše v pohybu
• architektura
  • Giovanni Lorenzo Bernini - kolonáda na náměstí svatého Petra
  • Francessco Borromini - chrám svaté Anežky Římské
  • Johan Bernard Fisher z Erlachu - chrám svatého Karla Boromejského ve Vídni, Clam-Gallasův palác v Praze
  • Christopher Wren - katedrála svatého Pavla v Londýně
• sochařství - rozevláté, vysoké, pozlacené sochy
  • citové výjevy v obličejích
  • Bernini - Vidění svaté Terezie
  • mučedníci, protikladné duševní stavy (smutek x radost, utrpení x blaženost)
• malířství - motivy z Bible, mytologie
  • Caravaggio - Vzkříšení Lazara, Povolání svatého Matouše
  • Petrus Paulus Rubens - Klanění tří králů, Tři grácie
  • Rembrandt van Rijn - "mistr šerosvitu" (střídání světla a stínu), portrétista, Noční hlídka, maluje i velké scény, Meditující filosof, Anatomie doktora Tulpa
  • Diego Velázquez - Dvorní dámy, Infantka Margarita, začínal jako portrétista, později na španělském dvoře maluje jeho členy
  • nové náměty - krajinomalba, žánrové obrázky (zobrazení lidí v běžných situacích, do kterých se mohou dostat), zátiší
• v Čechách hlavně dynamizující baroko - postupně se mění na české baroko, nejznámější architekti Dientzehoferové (otec a syn), Jan Blažej Santini - Aichel (poutní kostel Zelená hora), stavby - Strahovský klášter, sochař Matyáš Braun - alegorické sochy na zámku Kuks, spolu s Fedrinandem Brokoffem jsou autoři soch na Karlově mostě, často sochy Jana Nepomuckého

Anglická revoluce

• 1603 - umírá Alžběta I. - nástup dynastie Stuartovců (ze Skotska)
• Jakub I., Karel I.
  • vracejí se k přísnému královskému absolutismu
  • od roku 1629 nesvolávají parlament
  • zhoršení ekonomiky, protože nepodporují měšťany (podnikání)
  • zavedení prodeje monopolů na určité zboží
  • vyčerpali královskou pokladnu
  • příznivci krále - kavalíři, šlechta protěžována králem, podporují krále, jeho dvořané, krásné oděvy, patří k anglikánské církvi, bujarý život
  • odpůrci krále - puritáni - měšťané a nižší šlechta, oděvy bez ozdob - hlavně černá, anglické kalvínství, nábožensky i politicky pronásledováni, 1620 - otci poutníci - Mayflower - severní Amerika
    • presbyteriáni - umírnění, jsou ochotni se dohodnout s králem na kompromisu
    • independenti - radikálnější, schopni jít do boje proti králi - povstání, vůdce Oliver Cromwell
    • levelleři - radikální inteligence, chtějí bojovat za buržoazii a chudé vrstvy
• Karel I.
  • na Anglii útočí katolíci ze Skotska - potřebuje peníze
  • 1640 svolán Karlem I. parlament, aby mu vypsali daně na armádu proti Skotsku - jednali tři týdny, pak rozpuštěn - krátký parlament
  • 1640 znovu svolán parlament - odpor - nenechal se rozpustit, zasedal až do roku 1653 - dlouhý parlament
  • 1640-2 - král vyjednává s parlamentem - nebyl schopný daně získat
    • s gardou vrthl do parlamentu - na stranu parlamentu lid - nezdar - král prchá - občanská válka (1642-9) mezi králem a parlamentem
    • král - žoldnérské vojsko
    • parlament si armádu tvoří - zpočátku prohrává, poté nově sestavena O. Cromwellem (ne žoldnérská, ale občanská - dobrovolnost a plat)
      • důstojníkem i prostý vojín za zásluhy (i neurození důstojníci)
      • naučil armádu taktickým postupům (za pomocí trubky, žoldnéři se hnali bezhlavě)
    • vítězství parlamentní armády
    • 1645 - bitva u Naseby - první velké vítězství parlamentu
    • 1647 - král padl do zajetí Skotů - prodali ho parlamentu
    • král byl ochoten se domlouvat, ale proti parlament a armáda
    • 1649 král odsouzen k trestu smrti a popraven, protože se k tomu nakonec přiklonil O. Cromwell
    • zděšení u ostatních monarchů, monarchie padla - Anglie se stává republikou - 1653

Republika

• rozpuštěna Horní sněmovna, období kusého parlamentu
• přístup na korupční politiku
• O. Cromwell prosadil zákon o mořeplavbě - 1651 navigační akta
  • zboží, které není vyrobeno v Anglii jen na anglických lodích nebo lodích státu výrobce - vyšachovat Nizozemí
  • Nizozemci vyvolali válku (tři konflikty) - Anglie zvítězila - největší námořní velmoc (obchodní)
  • Cromwell rozčilen vedením republiky Dolní sněmovnou - 1653 rozpuštěna
• 1653-8 diktatura O. Cromwella
  • prohlašuje se za protektora lorda
  • 1658 umřel, za dalšího protektora chtěl svého syna Richarda - neuplatnil se, v Anglii chaos, bezvládí dva roky
  • 1660 - návrat vyhnáných Stuartovců z Francie
  • syn Karla I. - Karel II. - restaurace Stuartovců
• Karel II. - přijímá ústavu, souhlasí s konstituční monarchií
  • přijak Habeas Corpus Act - bez řádného soudu nesmí být uvězněn žádný občan - zajištění spravedlivého soudu
• Jakub II - bratr Karla II.
  • chtěl se vrátit k absolutismu - do sporu s parlamentem, nakonec hnán jako pes (1688 abdikuje)
  • 1688 - "Slavná revoluce" - Anglii bez boje opouští Jakub II., angličané si volí Viléma Oranžského (manžel Marie Stuartovny)
• Vilém Oranžský - slíbil že absolutismus ne
  • bezdětný
  • Anglie končí s absolutismem, nastupuje buržoasie, obchodníci, práva
• Anna Stuartovna - neprovdaná, bez dětí
  • do 1714 - definitivní konec dynastie
• do Anglie rod Hannoverský - protestanti

Francie za Ludvíka XIV.

• po třicetileté válce výsadní postavení v Evropě
• 1643 na trůn Ludvík XIV. z rodu Bourbonů
  • po dobu nezletilosti - matka regentka - Anna Rakouská
  • její rádce (skutečný vládce) - kardinál Mazarin
  • zem vyčerpána řadou spiknutí proti kardinálovi
  • odboj vedený strýci Ludvíka - Fronda princů
• moc po dosažení plnoletosti - 1661 - Mazarin umřel - poté určoval a řádil politiku Francie, obklopoval se odborníky - ministři královské rady, spolupracovníci ze vzdělaných měšťanských vrstev
• šlechta shromážděna ve Versailles - pověřena drobnými dvorskými službami za vysoký plat
• čest býti zde - panovník přehled o intrikách
• šlechta příjmy z panství (správcové) - příjmy nepodléhaly zdanění - privilegované stavy
• centralizace Francie
• 1685 zrušil Edikt Nantský
  • Hugenoti konvertovat nebo opustit zem
  • katolická církev - náboženská jednota Francie - podřízena panovníkovi
• dělení na provincie - správní jednotky - řídili intendanti
  • dohled na výběr daní a dodržování zákonů
  • jmenováni králem z řad vzdělaných měšťanů a drobné šlechty (jemu se také zodpovídali) - panovník má kontrolu
• centralismus - ve všech oblastech života - správě státu, v zákonodárství, hospodářství i náboženství
• opírá se o největší armádu v Evropě - profesionální, moderní zbraně (pušky s křesadlem a bajonetem), stavěny kasárny, nemocnice a invalidovny - spolu s Versailles velká finanční zátěž pro stát
• finanční politika - minimum financí - Jean-Baptiste Colbert
  • ekonomika založená na aktivní obchodní bilanci
  • omezen dovoz zboží do Francie, na import vysoká cla
  • zakládány manufaktury - vývoz gobelínů, parfémů, hedvábí, punčoch do celého světa
  • zpracování levných surovin z kolonií (kožešiny, dřevo)
  • stát - péče o obchodní komunikace, silnice, průplavy, stavba lodí, budování přístavů
  • tato hospodářská politika - merkantilismus
  • ani toto neuchránilo od zadluženosti
  • penězožrout ludvíkovy války - rozšířit území na S, V a J - válčil s Nizozemím, Španělskem i Rakouskými Habsburky
• válka o španělské dědictví (1701 - 1714)
  • přerostla ve velký evropský konflikt
  • zemřel poslední potomek vládnocího rodu - Karel II. Habsburský
  • nárok Ludva pro vnuka Filipa II., a habsburského císaře Leopolda I. pro mladšího syna Karla VI.
  • válka do níž zasáhla většina evropských zemí včetně Anglie (obavy ze Španělska a Francie)
  • finanční vyčerpání Francie, hospodářský rozklad
  • od naprosté porážky zachráněna vystoupením Anglie z války
  • v Utrechtu zahájena jednání o míru - Utrechtský mír - španělské dědictví rozděleno mezi obě strany
  • královskou korunu Ludvíkův vnuk Filip V., ale Francie a Španělsko se nesmí spojit
  • rakouským Habsburkům zbývají španělské državy v Evropě: jih Nizozemí (Belgie), Neapolsko
  • Anglii Gibraltar a několik francouzských zámořských držav (New Foundland), monopol na dovoz černých otroků z Afiky do Ameriky
  • Utrechtský mír - konec hegemonie Francie v Evropě
  • Ludvík XIV - umírá 1715 - zanechal rozvrácenou a vyčerpanou zemi

Habsburská monarchie po třicetileté válce

• v době krále Slunce Ludvíka XIV. řídil politiku střední Evropy Leopold I. Habsburský
  • císař Svaté říše římské, ale možnosti zasahovat do politiky říšských států omezené
  • skutečným vládcem především v dědičných zemích v alpských zemích (Rakousko), v zemích Koruny české a části Uher (již nebyla okupována osmanskými Turky)
  • snaha vybudovat jednotný stát, centrálně řízený vídenským dvorem
• vzorem Ludvík XIV.
  • obklopuje se dvorskou šlechtou, podpora církve, budování armády, rovněž dospěl k absolutismu
• období vlády bohaté na válečné konflikty
• v 2. polovině 17. století - nová expanze osmanských Turků
  • vojska hlouběji o střední Evropy - jižní Slovensko (pevnost Nové zámky)
• 1683 vojska vedená vezírem Karou Mustafou - před Vídní na pomoc říšské vojsko vedené Karlem Lotrinským a polsko-litevské oddíly v čele s Janem III. Sobieským
  • spojenci zvítězili - Turci ustupují
  • v následujících letech osmanská vojska zdrcující porážky - u Temešváru, Bělehradu a Zenty
  • Habsbuská vojska v čele s Evženem Savojským zatlačila Turky hluboko do Balkánského poloostrova
  • 1699 - v Karlovicích podepsán mír (Uhry, Sedmihradsko a část Slavonie součástí říše Leopolda I.)
  • Habsburská (Podunajská) monarchie evropskou velmocí
  • šlechta těžké smiřování s Habsburky - povstání s Františkem II. Rákoci, 1711 mír v Sátmáru - uznáni Habsburky - respektovat
  • 18. století - válka o španělské dědictví
• po předčasné smrti Josefa I. na trůn mladší bratr Karel VI. - pouze dcery
  • 1713 - pragmatická sankce - potvrzení primogenitury, v případě vymření mužské linie na trůn ženská dědička (1740 - Marie Terezie)

České země po třicetileté válce

• tězce postihla
• v důsledku poválečných útrap počet obyvatel snížen na třetinu
• část poddanské půdy neobdělávaná (rustikál)
• majitelé panství rozšiřovali svou půdu (dominál) a zvyšovali robotní povinnosti poddaných
• robota tři dny v týdnu a více v době žní a sezónních prací
• omezení osobní svobody (bez povolení se neženit, děti na studia, stěhovat se) - nevolnictví
• poddaní - četná povstání
• 1680 - proti zvyšování robotní povinnosti - 150 panství v S a Z Čechách
  • císař vyšetřovací komise - dal za pravdu šlechtě - k potlačení povstání poslal vojsko
  • desítky na popravišti, nucené práce na stavbách vojenských pevností
• 1680 - robotní patent (Leopold I.)
  • robota maximálně tři dny v týdnu
  • vrchnost k poddaným s křesťanskou laskavostí
  • právní potvrzení roboty
  • problém neřešil - nebyl dodržován ani kontrolován
• 1680 - 1775 - mnoho dalších selských bouří
• 1692 - 1695 - povstání Chodů - Jan Sladký Kozina (popraven v Plzni)
  • také na Moravě - Hukvaldy
• úpadek města
  • ztráta politického vlivu, ztráta hlasu na zemském sněmu
  • úbytek obyvatelstva
  • řemeslná výroba bržděna Cechovními pravidly
• manufaktury sporadicky
  • zakládá je šlechta - pro porrané drobné příjmy nebo robota
  • rozptýlené, předlácké, tkalcovské
• obnovené zřízení zemské - 1627-8
  • katolictví - jezuité, reformační komise, rekatolizace
• 1729 svatořečen Jan Nepomucký (vytlačen Jan Hus)
• Antonín Koniáš - seznam zakázaných knih - "Klíč kacířské bludy k rozeznávání otvírající, k vykořenění zamykající"
  • nová katolická nakladatelství - v jeho duchu

Vznik pruského království

• Svatá říše římská po Třicetileté válce rozdrobena (stovky samostatných států a státečků, vládli jim vévodové, kurfiřti, knížata)
• císař spíše reprezentativní, o vnitřní ani zahraniční politice jednotlivých států nerozhodoval
• největším státem říše Habsburská monarchie
• z Třicetileté války vyšlo posíleno Bavorsko (získalo Horní Falc), Sasko (Horní a Dolní Lužice), Braniborsko (Pomořany)
• "velký kurfiřt braniborský" - Fridrich Vilém - obratný diplomat
  • využil napětí mezi Ludvíkem XIV. a Leopoldem I. pro upevnění pozic svého státu
  • provedl řadu reforem, omezil výsady šlechty
  • budování absolutistického systému
  • za vlády jeho syna Fridricha připojeno Branibosko k východnímu Prusku (toto území spravoval řád německých rytířů, bojovali proti Polsku, opora v Braniborsku)
• 1701 - Fridrich I. korunován na pruského krále
  • hlavní městem Prusko-Braniborska - Berlín
  • stát převážně zemědělský
  • aristokracie - rozsáhlé velkostatky - nevolníci
  • na Labi a Odře - do přístavů v Severním a Baltském moři
  • vrstva bohatých Junkerů - opora krále
• pilířem pruských králů - silná armáda - vybudoval ji
• Fridrich Vilém I.
  • "kaprál na trůně"
  • státní příjmy do armády, kasárny, nemocnice
  • mladí šlechtici - armáda
  • řadoví vojáci - 24 let, fyzické tresty
  • z vojenské služby vykoupit
  • vojenské přehlídky - nikdy armádu nepoužil

Vstup Ruska na evropskou politickou scénu

• v 17. století pro Evropu "neznámou" zemí, vzdálenost ...
• doprava po moři nejrychlejší a nejlevnější nebyla možná (přístav Archangelsk devět měsíců v roce zamrzlý - Severní moře, Baltské moře - Švédi, Černé moře - Turci)
• zvětšovalo své území
• 1655 - připojení východní Ukrajiny až po Dněpr, expanze na Sibiř
• 1680 hranice až na pomezí Číny
• nutné vyvést Rusko ze zaostalosti a navázat kontakty
• těchto úspěchů dosáhl car Petr I. Veliký z rodu romanovců
  • energický, schopný, vzdělávací cesta do Evropy
  • při povstání v Moskvě se vrátil a potlačil ho, podezíravý vůči odporu a vše potlačil (i vlastního syna - nepřežil výslech)
  • začal reformy hospodářství, státní správy, školství i armády
  • obdivoval západní kulturu a chtěl ji Rusku přizpůsobit - oblékat se tak, žít
  • nutil bojary posílat syny na studium do Evropy
  • do Ruska zval vědce a umělce ze západu
  • založil ruskou akademii věd - výzkum a vzdělání
  • tížila ho izolovanost Ruska
  • 1690 - 1724 - války, snem vybudovat válečnou flotilu v Černém nebo Baltském moři
  • po počátečních neúspěších proti Turkům na jihu pozornost na severu
  • spojence proti Švédsku získal v Polsku, Dánsku a Prusku
  • 1700 začala vleklá Severní válka
    • hned na počátku poraženi mladým švédským králem Karlem XII. u Narvy (švédská pevnost ve finském zálivu (8000 proti 40000 vojáků)
    • poté Karel XII. pozornost na Polsko
    • Petr I. zatím reorganizoval armádu
  • v Rusku vznikaly manufaktury založené na práci nevolníků - vyráběly pro armádu
  • Petr tavil i zvony na děla
  • 1707 - další vpád (připravenější) do Švédska
  • 1709 - u Poltavy Švédsko rozdrceno a Karel XII. hledal útočiště u Turků, válka pokračovala
  • 1721 - mír v Nystadtu - Rusko získalo Livonsko, Estonsko, Ingrii, Karélii
  • byla otevřena cesta do Evropy - Petr si splnil sen, vybudoval baltskou flotilu
  • 1703 zahájil stavbu Sankt Petěrburgu - na ostrovech Něvy - řeka jež vytéká z Ladožského jezera a ústí do Baltu
  • v místech dobytého Švédska chtěl mít Ruský Amsterodam
  • výstavba za krutých podmínek (úmrtí nevolníků)
  • bojaři si v novém městě museli postavit kamenný dům a část roku tu pobývat - překonat k městu nechuť (severské klima)
  • 1712 - hlavním městem - "okno do Evropy"
  • finanční tíži uvalil Petr na lid - daně z duše
  • většina obyvatelstva nevolníci, skoro jako otroci
  • šlechta - státní služby, důstojnické hodnosti v armádě
  • Petr I. - systém - zaručit kvalitu řízení a podřídit šlechtu carovi, vytvořit silnou ústřední moc, ruský absolutismus - samoděržaví
  • 1725 umírá, Rusko je státem jenž Evropa musela brát na vědomí

Osvícenství

• nový myšlenkový směr v 17. a 18. století, který klade důraz na rozum
• racionalismus, ratio = rozum
• odmítá církevní dogmata, absolutismus, pověry
• navazuje na vědecké poznatky
• vzniká v Anglii - odtud šíření
• Isaac Newton - fyzik, matematik, přírodovědec, zakladatel osvícenství v oblasti přírodních věd
• John Lock - společenské vědy, filozof, autorem Společenské smlouvy - lidé mají právo na vládu jakou si přejí - právo vládu svrhnout
• Jean J. Rousseau - francouz, dílo Emil, čili o výchově; návrat k přírodě
• Voltaire - šířil osvícenství (Rusko, Prusko), kritik církve, nucen odejít z Francie
• Charles Montesquie - jako první příklad demokratického státu - O duchu zákonů
  • moc ne do jedněch rukou, rozdělena: výkonná, zákonodárná, soudní
• ve Francii encyklopedisté - sepsali Encyklopedii věd, umění a řemesel (první svého druhu v Evropě), v čele D. Diderot
• osvícenství oslovilo měšťany, podnikatele
• názory směřující k revolucím
• vzniká osvícenský absolutismus
  • typický pro zaostalé země (střední a východní Evropa)
  • panovník, který vládne absolutisticky chce reformami zmodernizovat stát (při zachování absolutismu)
  • týka se Rakouska (Marie Terezie, Josef II.), Ruska (Petr I., Kateřina II.), Pruska (Fridrich II.)

Marie Terezie

• manžel František Štěpán Lotrinský
• dcera Marie Antoinetta
• reformy
  • reforma státní správy a soudnictví - ve Vídni vytvořeny úřady pro Rakousko a České země - Česko-Rakouská dvorská kancelář
    • v čechách silná centralizace a germanizace
  • Tereziánský zákoník - zákaz mučení při výsleších
  • 1773 - zrušen jezuitský řád (příkaz vydal papež, protože jezuité byli příliš mocní a zasahovali do jejich záležitostí)
  • reformy hospodářské
    • zakládání nevolnických manufaktur - zvaní holandští a angličtí odborníci
    • raabizace
    • 1775 - vydán robotní patent Marie Terezie, navazuje na Leopoldův
      • nejbohatší měli největší robotní povinnost
  • reforma armády
    • pevnosti - Terezín, Josefof
  • reforma školství
    • 1774 - Školský řád - povinná školní docházka (6 - 12 let)
    • triviální školy (číst, psát, počítat), vznikaly u kostelů, používaly se tělesné tresty
    • školy hlavní (střední)
    • školy normální (pedagogické školy)
    • univerzity
  • tereziánský katastr - soupis poddanské půdy
  • zavedeno sčítání lidu a první bankovky

Není to celé!

Josef II.

• 1780-90
• patent o zrušení nevolnictví
• toleranční patent - tolerance i k jiným náboženstvím než je katolictví - protestanství, pravoslaví

Není to celé!

Osvícenský absolutismus

• způsob vlády, který se prosadil v 18. století v Evropě
• Prusko, Rakousko, Svatá říše římská, Dánsko, Švédsko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Rusko
• vladař vládne absolutisticky a zavádí reformy
  • hospodářství - pozvednutí průmyslu
  • veřejné vzdělávání - povínná školní docházka, zakládá akademie
  • do úřadů dosazováni byrokraté (úředníci) - dělali reformy, zasahovali do soudnictví, zjednodušovali zákony, omezovali útrpné právo
• moc papeže byla omezena
• roku 1773 papež nucen zrušit Tovaryšstvo ježíšovo (Jezuitský řád)

Není to celé!

Prusko za Fridricha Velikého

• 1740 - 1786
• mluvil a psal pouze francouzsky
• podle něj je největší autoritou stát (on se mu podřizuje)
• podpořil obchod, manufaktury, zavedl povinnou školní docházku, zrušil mučení při soudech
• projevoval náboženskou toleranci i vůči poddaným
• podporoval rozvoj kultury (sám psal)
• vybudoval Sanssouci (francouzský vzor)
• po celý svůj život vedl války - využíval armádu po otci
  • vpadl do Slezska - válka o rakouské dědictví (1740-8), porušuje pragmatickou sankci, získal Slezsko
  • Sedmiletá válka (1756-63) - Marie Terezie se pokoušela získat zpět Slezsko
  • Trojí dělení Polska (1772, 93 a 95) - rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko - zmizelo zcela z mapy
    • pruským králům se splnil sen o propojení Braniborska a Pruska

Průmyslová revoluce

Není to celé!

Americká revoluce

• dochází ke kolonizování severní Ameriky evropskými státy
  • Anglie, Francie - Kanada, dochází k bojům, Anglie vyhrává
  • Holanďané - Nový Amsterodam, později dobyli Angličané - New York
  • Francouzi - Louisiana
  • Španělé - Florida
  • Španělé a Portugalci - jižní Amerika
  • Rusové - Aljaška
  • 1867 Rusové prodali Aljašku Američanům, poté tam Američané našli zlato
  • Angličané vytvořili na atlantském pobřeží systém kolonií (Sir Walter Releigh, 1620 - Mayflower)
• obyvatelstvo britských kolonií
  • indiáni (původní)
  • obyvatelé zavlečení - černoši - pracovali na plantážích
  • přistěhovalí obyvatelé - běloši (angličané)
  • pionýři - farmáři - osídlovali západ amerických osad
• svoboda vyznání
• puritáni byli v Anglii pronásledováni ("otcové poutníci")
• soudce Lynch - soudil zločince, trestal velmi přísně
• desperádové - zločinci, kteří do Ameriky prchají
• kolonizování severní Ameriky
  • Holanďané - řeka Hudson - Nový Amsterodam
  • Francouzi - Kanada (ztráta ze Sedmileté války 1756-63), Louisiana (Napoleon I. prodal USA)
• kolonizování západu - probíhalo pomocí farmářských vozů, kolonisté zabírali půdu indiánů
• hospodářství amerických osad - nevyskytoval se feudealismus - demokracie
  • kladen důraz na podnikání a vzdělávání
  • sever - manufaktury (dělníci)
  • střed - farmáři - přistěhovalci
  • jih - plantáže, černí otroci
  • vedoucí role - bohatí plantážníci, právníci, obchodníci
• růst odporu proti Angličanům
  • Anglie brání svobodnému podnikání - kolonie jsou zdrojem nerostných surovin
  • malé zastoupení v anglickém parlamentu
  • zákaz osádlování nové půdy
  • nová cla a daně - "kolkovní daň"
  • bojkot anglického zboží - cla zrušena, zůstává clo na čaj
  • 1773 - "bostonské pití čaje" - vrhli se na loď a vyházeli čaj z lodi

Válka za nezávislost

• král Jiří III. Hannoverský posílá anglické vojáky a jsou ubytováni u Angličanů
• 1774 - první kongres do Filadelfie
• 1775 - bitva u Lexingtonu (s Američany - poraženi)
• George Washington - v čele americké dobrovolnické armády, zpočátku neúspěšná
• 4. července 1776 - prohlášení nezávislosti (druhý kongres ve Filadelfii)
  • autor - Thomas Jefferson
  • dostávají se do popředí osvícenské názory
  • formulují zde lidská a občanská práva
• vítězství amerických osad
  • převzali bojovou taktiku od Indiánů - bojovali ráno, křičeli
  • 1777 - články konfederace, silné pravomoci
  • 1777 - bitva u Saratogy - odjezd Benjamina Franklina do Evropy - spojenectví Francie (Ludvík XVI.), Španělska, Rakouska, Ruska proti Anglii
  • do Ameriky - francouzští vojáci - generál La Fayette
  • 1781 - bitva u Yorktownu - kapitulace anglického generála - rozhodující moment války
  • 1783 - mír v Paříži - Anglie uznala samostatnost USA

Ústava USA

• 1789 - Ústava konfederace amerických států - USA republikou
• posílení ústřední moci
• spravedlivé dělení moci
  • zákonodárná (Kongres - Sněmovna reprezentantů, Senát)
  • výkonná - prezident, vláda
  • soudní - Nejvyšší soudní dvůr
• George Washington - založil Kapitol, dvakrát zvolen

Význam války za nezávislost

• zrušení koloniální závislost a vznik samostatného státu
• ve všech serverních státech zrušeno otroctví (1787)
• vyvlastnění majetku královské koruny, státní anglikánské církve, bývalých vlastníků kolonií a přívrženců krále
• prosadila se náboženská svoboda
• volební právo pro všechny muže platící daně
• USA - republika s demokratickým způsobem vlády