Poslední biologie
Z 8.B8 wiki
Verze z 22. 9. 2010, 17:32; 78.102.37.54 (diskuse)
Antropologie • věda o člověku • antropogeneze - fylogenetický vývoj člověka - od hmyzožravých savců po současného člověka (75 milionů let) • v průběhu antropogeneze došlo ve vývoji lidského rodu ke dvěma důležitým procesům • hominizace - polidštění (dryopitheca - homo habilis) • sapientace - zmoudřování (neandrtálec - homo sapiens sapiens) • • hominizace jsou změny, které se odehrály na kostře našich předků • dokonalá rotace v kloubu ramenním a kyčelním • bipedie - chození po dvou končetinách • změny ve tvaru lebky - zmenšuje se část obličejová, zvětšuje se část mozková • sdružování do společenstev • změny týkající se stavby ruky - velká pohyblivost prstů, manuální zručnost, palec je v opozici proti ostatním prstům • týlní otvor směřuje svisle dolů • hrudník je širší než hluboký • zubní oblouk - parabolický tvar, zuby bez mezer (diastemat), špičáky nejsou delší než ostatní zuby, stoličky jsou dryopithecového typu (pět hrbolků) • zkrácení nosních dutin - zmenšení čichového ústrojí • jeden pár mléčných žláz • dlouhá doba gravidity • přítomnost bradového výběžku • • evoluce primátů začala zhruba před 75 miliony lety v severní Americe • tito primitivní primáti se vyvinuli ze stromových hmyzožravých savců • další vývoj primátů však probíhá v Africe • v severní Africe u místa Fayum byla objevena kostra Aegypthopithecus zeuxis (5-6kg, před 30 miliony lety), žil v korunách stromů pralesů • změnou klimatu se primáti stěhují do jižní a východní Afriky a do jihovýchodní Asie • • Proconsul africanus (před 22 - 14 miliony lety) - lidoop, který se pohyboval po zemi po čtyřech • Dryopithecus fontani - 35kg, obývá Afriku, Evropu, Asii - pohyb jako u šimpanze (konec třetihor, před 12 - 4 miliony let) • • Hominidi • lidi • ramapithecus (100-110cm) - východní Asie (Čína, Indie), sběr potravy, spojoval v sobě znaky primitivní (ubíhající čelo, velké nadočincové oblouky, malá mozkovna) a progresivní (lidský chrup, rotace v kloubech atd.) • australopithecus (před 5 - 0,6 miliony lety), jižní a jihovýchodní Afrika - skupina australopithecus afarensis - jižní opice africká • existovali ve dvou formách • štíhlá (gracilní) - australopithecus afarensis - přechodná forma mezi lidoopem a člověkem, australopithecus africanus • robustní (60-70kg, 160-170cm) - australopithecus boisei/robustus/aethiopithecus • • výška cca. 140-145cm, 35-45kg, obsah mozkovny 440cm3, chůze po dvou končetinách, tato větev končí slepě • • Homo habilis • člověk zruný • naleziště kostry východní Afrika - Tanzánie, rokle Alduvai, břeh řeky Omo • 2 - 1,4 milionu let • obsah mozkovny 650cm3 • bipedie, lovec, sběrač, všežravec • primitivní kamenné nástroje • Opočlověk • objeven 1890-2 - ostrov Jáva, břeh řeky Solo, městečko Trinil, profesor Duboise • 160-170cm, 60-70kg • zná oheň, primitivní nástroje • 1935-9 - Čína, několik koster čínských pračlověků, Dračí jeskyně • člověk čínský - nižší postavy • Neandrtálec • časný - stáří 150-120 tisíc let, spojovací článek mezi ostatními neandrtálci a vyspělými formami člověka • klasický - prakticky neměl žádný význam • 100-30 tisíc let, forma, která se dokonale přizpůsobila tehdejším drsným klimatickým podmínkám • mozkovna až 1700cm3, 170cm, 100kg, šavlovité stehenní kosti • • Homo sapiens fosilis • člověk moudrý vyhynulý • lovec mamutů, stáří 40-10 tisíc let • rozvoj uměleckých schopností, jeskyně Lasco, Altamira • malby, sošky - Věstonická venuše, kult pohřbívání, primitivní obydlí • naleziště Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova, Brno • Lidské rasy • rasa - skupina lidí obývající určité území a odlišující se od jiných skupin určitými znaky • europoidní - chladnější podnebí, světlá kůže, variabilita (proměnlivost v barvě očí, vlasů), menší nos, užší rty • mongoloidní - žluto nebo zlatohnědá pleť (indiáni, eskymáci, číňané), tmavé rovné vlasy, ochlupené šikmé oči • negroidní - tropické oblasti, intenzivní UV záření, černá pleť, tmavé černé kudrnaté vlasy, široký velký nos, velké rty, tmavé oči • • všechny rasy jsou mezi sebou plodné • rasismus - nadřazenost jedné rasy nad druhou •
Tkáně • buňka - základní stavební a funkční jednotka těla • tkáně - soubory buněk stejného tvaru, původu a funkce • rozdělení: epitely, pojiva, svalové, nervové • Epitely • soubory buněk hustě k sobě přiřazených (bez mezibuněčných prostor) • výskyt: kryjí povrch těla, vystýlají duté orgány (žaludek, střeva) • rozdělení epitelů podle počtu vrstev • jednovrstvé - buňky krychlové (kubické), válcové, ploché • vícevrstevné (lidská pokožka z pěti vrstev) • • rozdělení podle funkce • krycí - pokožka, kryje povrch těla, vystýlá duté orgány • smyslová - buňky, které se vyznačují dráždivostí, např. tyčinky a čípky v sítnici • sekreční - buňky tohoto epitelu jsou schopny vyprodukovat nějaké látky (enzymy, tenké střevo, žaludek) • resorbční - mají schopnost absorbovat určité látky (např. buňky v tenkém střevě) • • Pojiva • tkáně složené z buněk a z mezibuněčné hmoty • vazivo, chrupavka, kost • Vazivo • měkká tkáň složená z nepravidelných vřetenovitých nebo cípatých buněk, které jsou uložené v polotekuté až rosolovité základní hmotě, součástí vaziva jsou pružná elastická vlákna, která se označují jako vazivové fibrily (kolagenní - varem se rozpustí a vzniká klih, elastické - varem se nezmění - odolávají varu) • rozdělení podle funkce: • některé buňky vaziva mohou být přeměněny v buňky pigmentové, žírné - obsahují v sobě látku heparin (proti srážení krve), nebo některé v buňky tukové • některé buňky jsou schopné fagocytózy (požírat co tam nemá být) • • rozdělení vaziva dle množství fibril • řídké - obsahuje málo fibril a mnoho mezibuněčné hmoty, toto vazivo je měkké, poddajné a tvoří výplň jiných tkání, nazývá se vmezeřené (interticiální) a je součástí kostí • tuhé - obsahuje mnoho vazivových fibril, které jsou zhuštěné do svazků (šlachy, kloubní pouzdra) • lymfoidní - síťovité - vypadá jako síť a v ní jsou zachyceny bílé krvinky • • Chrupavky • je pevná, bílá nebo nažloutlá hmota, která se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty • buňky chrupavky jsou uloženy ve zvláštních komůrkách po 1 nebo po 2 • rozdělení • sklovitá - kryje kloubní plochy, kontraktilní vlákénka (fibrily), nejsou vidět • vazivová - fibrily viditelné • elastické - fibrily mají schopnost se zkracovat a prodlužovat • • výskyt - kryje kloubní plochy, ušní boltec, špička nosu, boky nosu, hrtan, průdušnice, průdušky, konce žeber • Kost • trvdé pojivo, jehož základní hmota je tvořena látkou CaCO3 a Ca3PO4 (anorganická složka kosti) • organická látka - ossein • v mládí je kost pružná a poddajná - obsahuje mnoho osseinu • ve stáří se zvyšuje podíl složky anorganické, kost se stává tvrdou ale zároveň křehkou • tvrdost, pevnost, pružnost • lidská kostra (skelet) je tvořena asi 200 kostmi • kostra tvoří pasivní pohybov aparát • význam kostry: k pohybu těla a jeho částí, opora měkkým orgánům (pánev jako opor střevům), ochrana životně důležitých orgánů (lebka), obratle (mícha), je zásobárnou minerálních látek (Ca a P) • rozdělení podle tvaru • dlouhé - kost stehenní • ploché - lopatka, hrudní, střecha mozkovny • krátké - články prstů, zápěstí, zánártí, obratle • • kost je nejvíce diferencovaný typ pojiva, vyznačující se pevností a tvrdostí (pružnost) •
Kostra Stavba dlouhé kosti • střední část - tělo (diafýza) • je k oběma koncům rozšířené - epifýza • má dvě části - kloubní jamka, kloubní hlavice • • tělo - na povrchu těla je tuhá vazivová blána, která je prostoupena cévami a nervy - okostice (periost) • okostice umožňuje růst kosti do šířky - vyživuje kost, tvoří kostní buňky - osteoblasty (umožňuje regeneraci) • pod okosticí se nacházejí kostní lamely (zevní, vnitřní) - kompaktní kost • mezi těmito lamelami se nachází haversův systém mající uprostřed haversův kanálek, kterým pronikají do kosti mízní, krevní cévy a nervy • výskyt kompaktní kosti, tvoří těla dlouhých kostí, tvoří povrch krátkých a plochých kostí • • složení • chrupavka, kost kompaktní, kost houbová - je tvořena z trámců kostní hmoty, které se vzájemně kříží - architektura kosti • odpovídá hmotnosti těla a tahům svalů • • růst dlouhé kosti do délky se uskutečňuje z růstových chrupavek umístěných mezi epifýzou a diafýzou • růstové chrupavky se uzavírají kolem 18 let • tělo dlouhé kosti je duté a je vyplněno kostní dření - z počátku byla v kostech červená kostní dřeň (schopnost tvořit červené a bílé krvinky), s postupujícím věkem se do kostní dřeně ukládá tuk a červená kostní dřeň se mění na žlutou kostní dřeň (postrádá krvetvorbu) • krvetvorbu si zachovala hrudní kost, těla obratlů a žebra • • původ kostí • vazivový původ - ploché kosti lebky, líční kost • chrupavčitý původ • • proces vzniku kosti - kostnatění (osifikace) • u dlouhé kosti začíná kostnatění ve středu diafýzy a to současně jak na povrchu tak uvnitř • ostifikace postupuje k oběma koncům • u krátkých a plochých kostí začíná uprostřed a šíří se k okrajům • • průběh kostnatění: do chrupavky vrůstají krevní cévy a s nimi se stěhují kostní buňky - osteoblasty - kostní hmota • spojení kostí • v dotyku - spojení kloubní • tvořeno hlavicí jedné kosti a kloubní jamkou druhé kosti • kloubní hlavice i jamka jsou kryty kloubní chrupavkou - jsou obaleny kloubním pouzdrem z vaziva - v něm je síť krevních vlásečnic a nervů • nervy nás informují o napětí v kloubním pouzdru a poloze kloubu • • v souvislosti - může se dít vazivem, chrupavkou nebo kostí - velmi pevné, nepohyblivé • může se dít vazivem (na švech lebky: věncový - spojuje kost čelní se dvěma tylními, šípový - spojuje dvě kosti temenní, lambdový - spojuje tylní se dvěma temenními) • nebo chrupavkou - konce žeber jsou opatřeny chrupavkou, která přirůstá ke kosti hrudní, spona stydká - spojení dvou pánevních kostí (srůstem) - kost kýčení, sedací, stydká • • • uvnitř kloubů je sinoviální blanka, která produkuje kloubní maz - slouží k výživě chrupavky a zvyšuje pevnost kloubů • Kostra člověka • asi 206 kostí • 3 celky - kostra lebky, trupu (páteř, hrudní kost, žebra), horní a dolní končetiny • Kostra lebky • dvě části - mozková, obličejová • mozková část • klenba - kosti jsou vazivového původu • spodina - chrupavkový původ • • kosti klenby lební: kest čelní (1), kosti temenní (2), kost tylní (1), kosti spánkové (2) • lebeční spodina je tvořena částí kosti čelní, částí kosti týlní a spánkové • hlavní kost je klínová, jejíž tělo patří vedlejším dutinám nosním • uprostřed těla kosti klínové je prohlubeň, ve které leží hypofýza • • z těla se rozbíhají čtyři křídla • • dírková ploténka kosti čichové - jí procházejí vlákna číchového nervu z dutiny nosní do mozku • Obličejová část • část kosti čelní s nadočincovými oblouky • kost lícní (2), jařmový oblouk kosti lícní, kost nosní (2), kost slzní (2), kost radličná (2) • horní čelist s výběžkem lícním, patrovým a dásňovým (s dírami pro zuby) • dolní čelist - jediná obličejová kost, která je kloubně spojená s horní čelistí, vybíhá v dásňový výběžek (opatřen jamkami pro zuby), přítomnost bradového výběžku • Kostra trupu • páteř je složena z obratlů • obratle krční - 7 • první - atlas = nosič - napojuje se na kloubní hrboly lebky a umožňuje pohyb hlavy nahoru a dolů - postrádá tělo obratle) • druhý - čepovec = epistrofeus - nese tělo atlasu, pohyb do stran • zbývající krční obratle mají rozčísnutý trnový výběžek • sedmý krční obratel (prominentní) je při předkloněné hlavě hmatný - dlouhý trnový výběžek • • obratle hrudní - středně velká těla, dlouhý špičatý trnový výběžek • obratle bederní - 5 - největší těla, trnový výběžek má tvar čtyřhranné destičky • obratle křížové - 5 - srostlé do jednoho celku v kost křížovou • obratle kostrční - 5 - srostlé v kost kostrční • mezi obratli se nacházejí meziobratlové chrupavčité ploténky, které tlumí nárazy na páteř - pružná chůze • naše páteř je dvakrát esovitě prohnutá • dopředu: lordóza (krční, bederní), dozadu: kyfóza (hrudní, křížová) • • stavba obratle: tělo, trnový výběžek, příčné výběžky, čtyři kloubní plochy pro připojení obratlů předcházejících a následujících, obratlový oblouk - prochází jím mícha • • hrudní kost - plochá kost • rukojeť - dvě kloubní plochy pro připojení klíčních kostí • tělo - spodní část je opatřena mečovitým výběžkem • • žebra - jsou ploché, obloukovitě prohnuté kosti, které se vzadu upínají na obratle hrudní (na příčné výběžky a na těla • žebra pravá - 7 párů - připojena chrupavkami na hrudní kost • žebra nepravá - 3 páry, chrupavkami připojena na chrupavky žeber pravých • žebra volná - 2 páry, vpředu nejsou připojena nikam • • obratle hrudní a žebra tvoří hrudní koš • Kostra končetin • kostra horní končetiny - připojena k trupu pletencem lopatkovým • pletenec lopatkový • kost klíční - 12-16cm, esovitě prohnutá, je z vaziva - snadno se láme • lopatka - plochá trojúhelníková kost • • kostra volné končetiny (kost pažní - dlouhá kost, vřetenní - směřuje k palci, loketní - směřuje k malíčku) • kostra ruky (27 kůstek - 8 kostí zápěstních, 5 kostí záprstních, 14 článků prstů - palec 2, ostatní 3) • • kostra dolní končetiny - připojena ke kostře trupu pletencem pánevním • pletenec pánevní - tvoří ho dvě kosti pánevní • pánevní kost - složena z kosti kyšelní, sedací s stydké • spona stydká - chrupavcitá, po 15. roce srůst • pánev - kost křížová a kost pánevní; ženská pánev nižší a širší, otevřenější (význam při porodu) • ucpaný otvor mezi kostí swedací a stydkou, vyplněn vazivovou blánou • • kostra volné končetiny • kost stehenní - nejdelší, nejsilnější • kost holenní - vnitřní kotník • kost lýtková - dlouhá kost, směřuje k malíku - vnější kotník • • kostra nohy • 7 zánártních • 5 kostí nártních • 14 článků prstů • nožní klenba - podélná a příčná - při našlapování péruje - chrání při stání cévy, nervy a svaly v chodidlech, u ploché nohy není klenba vyvinuta • • • Onemocnění kostí • artritidy • DNA (choroba) - vzniká nadměrnou konzumací potravin obsahující puriny (adenin, guanin), rozpadem purinových látek je kyselina močová, která tvoří krystalky a ty se hromadí v kloubech - dochází k zánětu kloubů a k bolesti • léčba - omezení těch potravin, které mají příliš mnoho purinových látek • • osteoartritida - vzniká následkem opotřebení kloubu věkem, týká se velkých kloubů (ramenní, kýčelní, kolenní), také páteře krční a páteře bederní • při osteoartritidě dochází k rozpadu kloubních chrupavek, které za normálních okolností tlumí nárazy - po rozpadu chrupavek se kosti třou vzájemně o sebe, což je doprovázeno krutými bolestmi a omezením hybnosti v kloubu • • revmatická artritida - začíná zánětem synoviální membrány, která potahuje kloub • na povrchu kloubu vznikají zánětlivá ložiska - začne produkovat enzymy, a ty natravují kloubní hlavici • mezi kostmi vzniká zjizvená tkáň která tvrdne a srůstá s kloubem - bolesti, omezená hybnost • příčina mohou být viry, nebo chybná imunitní reakce • •
Soustava svalová • nejobjemnější tělesná soustava • představuje asi 40% celkové hmotnosti • tělo obsahuje asi 600 svalů • orgán, který umožňuje aktivní pohyb živočicha nebo jeho částí • mají schopnost přeměnit chemickou energii živin na energii kinetickou a teplo pomocí svalového třesu • většina svalů neochabuje ani v klidu, ale udržují tzv. klidové napětí, které zajíšťuje polohu těla • Stavba svalů • masitá část a šlachy • základní jednotkou jsou svalová vlákna • větší počet vláken je spojen řídkým vazivem a tvoří snopečky, ty se spojují ve snopce • soubor všech snopců tvoří svalové bříško, na jehož povrchu je svalová povázka (tenký vazivový obal) • sval se ke kostem připojuje šlachami • svalová tkáň má schopnost stažení (kontrakce), ke kterému dochází na nervový podmět • sval má dvě části • svalové bříško • šlacha - pojivo, které obsahuje svazky kolageních vláken • svalový úpon - místo, kde se šlacha upíná na kost • • • základní jednotkou je svalové vlákno (1-40cm, průměr 10-100um) • svalové vlákno má uvnitř hmotu - sarkoplazma • obsahuje velké množství kontraktilních vláken - myofibrily - tvoří 83% hmoty svalu • vlákno obsahuje velký počet jader • • svalové vlákno příčně pruhovaného svalu (sval kosterní, sval žíhaný - synonyma) je tvořeno ze dvou základních typů bílkovin • myosin - tvoří silná vlákna - silná filamenta • aktin - filamenta tenká, a jsou zakotvena v tzv. zet proužku • aktin a myosin tvoří základní částice svalového vlákna, které jsou dlouhé přibližně 2,5um - sarkomery • sarkomery jsou umístěny jedna za druhou po celé délce svalového vlákna • • nákres a popis sarkomery :) • • při svalové kontrakci (stahu) dochází k nasouvání aktinových filament na filamenta myosinová • podráždění ke svalovému vláknu přichází po motorickém (hybném) nervovém vláknu jež vychází z předních rohů míšních • při svalové kontrakci (svalovém stahu) se do prostoru mezi svalovým vláknem a nervem vyleje látka - mediátor (acetylcholin) • Hlavní svaly lidského těla • svaly hlavy • mimické - kolem úst, tváří... vyjadřují mimiku člověka - jeho psychické stavy • sval žvýkací, zdvihač hlavy • • svaly přední části trupu • velký sval prsní, sval deltový, dvouhlavý sval pažní • skupina ohýbačů a natahovačů prstů a zápěstí, tenar, hypotenar • přímý sval břišní, zevní šikmý sval břišní, přední pilovitý sval • • svaly zadní části trupu • sval trapézový, široký sval zádový • trojhlavý sval pažní • velký sval hýžďový, dvouhlavý sval stehenní, trojhlavý sval lýtkový, sval krejčovský • čtyřhlavý sval stehenní • • Rozdělení svalů podle funkce • flexory - ohybače • extensory - natahovače • sfinktery - svěrače • dilatátoty - rozevírače • addkutory - přitahovače • abduktory - odtahovače •
Tkáně • buňka - základní stavební a funkční jednotka těla • tkáně - soubory buněk stejného tvaru, původu a funkce • rozdělení: epitely, pojiva, svalové, nervové • Epitely • soubory buněk hustě k sobě přiřazených (bez mezibuněčných prostor) • výskyt: kryjí povrch těla, vystýlají duté orgány (žaludek, střeva) • rozdělení epitelů podle počtu vrstev • jednovrstvé - buňky krychlové (kubické), válcové, ploché • vícevrstevné (lidská pokožka z pěti vrstev) • • rozdělení podle funkce • krycí - pokožka, kryje povrch těla, vystýlá duté orgány • smyslová - buňky, které se vyznačují dráždivostí, např. tyčinky a čípky v sítnici • sekreční - buňky tohoto epitelu jsou schopny vyprodukovat nějaké látky (enzymy, tenké střevo, žaludek) • resorbční - mají schopnost absorbovat určité látky (např. buňky v tenkém střevě) • • Pojiva • tkáně složené z buněk a z mezibuněčné hmoty • vazivo, chrupavka, kost • Vazivo • měkká tkáň složená z nepravidelných vřetenovitých nebo cípatých buněk, které jsou uložené v polotekuté až rosolovité základní hmotě, součástí vaziva jsou pružná elastická vlákna, která se označují jako vazivové fibrily (kolagenní - varem se rozpustí a vzniká klih, elastické - varem se nezmění - odolávají varu) • rozdělení podle funkce: • některé buňky vaziva mohou být přeměněny v buňky pigmentové, žírné - obsahují v sobě látku heparin (proti srážení krve), nebo některé v buňky tukové • některé buňky jsou schopné fagocytózy (požírat co tam nemá být) • • rozdělení vaziva dle množství fibril • řídké - obsahuje málo fibril a mnoho mezibuněčné hmoty, toto vazivo je měkké, poddajné a tvoří výplň jiných tkání, nazývá se vmezeřené (interticiální) a je součástí kostí • tuhé - obsahuje mnoho vazivových fibril, které jsou zhuštěné do svazků (šlachy, kloubní pouzdra) • lymfoidní - síťovité - vypadá jako síť a v ní jsou zachyceny bílé krvinky • • Chrupavky • je pevná, bílá nebo nažloutlá hmota, která se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty • buňky chrupavky jsou uloženy ve zvláštních komůrkách po 1 nebo po 2 • rozdělení • sklovitá - kryje kloubní plochy, kontraktilní vlákénka (fibrily), nejsou vidět • vazivová - fibrily viditelné • elastické - fibrily mají schopnost se zkracovat a prodlužovat • • výskyt - kryje kloubní plochy, ušní boltec, špička nosu, boky nosu, hrtan, průdušnice, průdušky, konce žeber • Kost • trvdé pojivo, jehož základní hmota je tvořena látkou CaCO3 a Ca3PO4 (anorganická složka kosti) • organická látka - ossein • v mládí je kost pružná a poddajná - obsahuje mnoho osseinu • ve stáří se zvyšuje podíl složky anorganické, kost se stává tvrdou ale zároveň křehkou • tvrdost, pevnost, pružnost • lidská kostra (skelet) je tvořena asi 200 kostmi • kostra tvoří pasivní pohybov aparát • význam kostry: k pohybu těla a jeho částí, opora měkkým orgánům (pánev jako opor střevům), ochrana životně důležitých orgánů (lebka), obratle (mícha), je zásobárnou minerálních látek (Ca a P) • rozdělení podle tvaru • dlouhé - kost stehenní • ploché - lopatka, hrudní, střecha mozkovny • krátké - články prstů, zápěstí, zánártí, obratle • • kost je nejvíce diferencovaný typ pojiva, vyznačující se pevností a tvrdostí (pružnost) •
Kostra Stavba dlouhé kosti • střední část - tělo (diafýza) • je k oběma koncům rozšířené - epifýza • má dvě části - kloubní jamka, kloubní hlavice • • tělo - na povrchu těla je tuhá vazivová blána, která je prostoupena cévami a nervy - okostice (periost) • okostice umožňuje růst kosti do šířky - vyživuje kost, tvoří kostní buňky - osteoblasty (umožňuje regeneraci) • pod okosticí se nacházejí kostní lamely (zevní, vnitřní) - kompaktní kost • mezi těmito lamelami se nachází haversův systém mající uprostřed haversův kanálek, kterým pronikají do kosti mízní, krevní cévy a nervy • výskyt kompaktní kosti, tvoří těla dlouhých kostí, tvoří povrch krátkých a plochých kostí • • složení • chrupavka, kost kompaktní, kost houbová - je tvořena z trámců kostní hmoty, které se vzájemně kříží - architektura kosti • odpovídá hmotnosti těla a tahům svalů • • růst dlouhé kosti do délky se uskutečňuje z růstových chrupavek umístěných mezi epifýzou a diafýzou • růstové chrupavky se uzavírají kolem 18 let • tělo dlouhé kosti je duté a je vyplněno kostní dření - z počátku byla v kostech červená kostní dřeň (schopnost tvořit červené a bílé krvinky), s postupujícím věkem se do kostní dřeně ukládá tuk a červená kostní dřeň se mění na žlutou kostní dřeň (postrádá krvetvorbu) • krvetvorbu si zachovala hrudní kost, těla obratlů a žebra • • původ kostí • vazivový původ - ploché kosti lebky, líční kost • chrupavčitý původ • • proces vzniku kosti - kostnatění (osifikace) • u dlouhé kosti začíná kostnatění ve středu diafýzy a to současně jak na povrchu tak uvnitř • ostifikace postupuje k oběma koncům • u krátkých a plochých kostí začíná uprostřed a šíří se k okrajům • • průběh kostnatění: do chrupavky vrůstají krevní cévy a s nimi se stěhují kostní buňky - osteoblasty - kostní hmota • spojení kostí • v dotyku - spojení kloubní • tvořeno hlavicí jedné kosti a kloubní jamkou druhé kosti • kloubní hlavice i jamka jsou kryty kloubní chrupavkou - jsou obaleny kloubním pouzdrem z vaziva - v něm je síť krevních vlásečnic a nervů • nervy nás informují o napětí v kloubním pouzdru a poloze kloubu • • v souvislosti - může se dít vazivem, chrupavkou nebo kostí - velmi pevné, nepohyblivé • může se dít vazivem (na švech lebky: věncový - spojuje kost čelní se dvěma tylními, šípový - spojuje dvě kosti temenní, lambdový - spojuje tylní se dvěma temenními) • nebo chrupavkou - konce žeber jsou opatřeny chrupavkou, která přirůstá ke kosti hrudní, spona stydká - spojení dvou pánevních kostí (srůstem) - kost kýčení, sedací, stydká • • • uvnitř kloubů je sinoviální blanka, která produkuje kloubní maz - slouží k výživě chrupavky a zvyšuje pevnost kloubů • Kostra člověka • asi 206 kostí • 3 celky - kostra lebky, trupu (páteř, hrudní kost, žebra), horní a dolní končetiny • Kostra lebky • dvě části - mozková, obličejová • mozková část • klenba - kosti jsou vazivového původu • spodina - chrupavkový původ • • kosti klenby lební: kest čelní (1), kosti temenní (2), kost tylní (1), kosti spánkové (2) • lebeční spodina je tvořena částí kosti čelní, částí kosti týlní a spánkové • hlavní kost je klínová, jejíž tělo patří vedlejším dutinám nosním • uprostřed těla kosti klínové je prohlubeň, ve které leží hypofýza • • z těla se rozbíhají čtyři křídla • • dírková ploténka kosti čichové - jí procházejí vlákna číchového nervu z dutiny nosní do mozku • Obličejová část • část kosti čelní s nadočincovými oblouky • kost lícní (2), jařmový oblouk kosti lícní, kost nosní (2), kost slzní (2), kost radličná (2) • horní čelist s výběžkem lícním, patrovým a dásňovým (s dírami pro zuby) • dolní čelist - jediná obličejová kost, která je kloubně spojená s horní čelistí, vybíhá v dásňový výběžek (opatřen jamkami pro zuby), přítomnost bradového výběžku • Kostra trupu • páteř je složena z obratlů • obratle krční - 7 • první - atlas = nosič - napojuje se na kloubní hrboly lebky a umožňuje pohyb hlavy nahoru a dolů - postrádá tělo obratle) • druhý - čepovec = epistrofeus - nese tělo atlasu, pohyb do stran • zbývající krční obratle mají rozčísnutý trnový výběžek • sedmý krční obratel (prominentní) je při předkloněné hlavě hmatný - dlouhý trnový výběžek • • obratle hrudní - středně velká těla, dlouhý špičatý trnový výběžek • obratle bederní - 5 - největší těla, trnový výběžek má tvar čtyřhranné destičky • obratle křížové - 5 - srostlé do jednoho celku v kost křížovou • obratle kostrční - 5 - srostlé v kost kostrční • mezi obratli se nacházejí meziobratlové chrupavčité ploténky, které tlumí nárazy na páteř - pružná chůze • naše páteř je dvakrát esovitě prohnutá • dopředu: lordóza (krční, bederní), dozadu: kyfóza (hrudní, křížová) • • stavba obratle: tělo, trnový výběžek, příčné výběžky, čtyři kloubní plochy pro připojení obratlů předcházejících a následujících, obratlový oblouk - prochází jím mícha • • hrudní kost - plochá kost • rukojeť - dvě kloubní plochy pro připojení klíčních kostí • tělo - spodní část je opatřena mečovitým výběžkem • • žebra - jsou ploché, obloukovitě prohnuté kosti, které se vzadu upínají na obratle hrudní (na příčné výběžky a na těla • žebra pravá - 7 párů - připojena chrupavkami na hrudní kost • žebra nepravá - 3 páry, chrupavkami připojena na chrupavky žeber pravých • žebra volná - 2 páry, vpředu nejsou připojena nikam • • obratle hrudní a žebra tvoří hrudní koš • Kostra končetin • kostra horní končetiny - připojena k trupu pletencem lopatkovým • pletenec lopatkový • kost klíční - 12-16cm, esovitě prohnutá, je z vaziva - snadno se láme • lopatka - plochá trojúhelníková kost • • kostra volné končetiny (kost pažní - dlouhá kost, vřetenní - směřuje k palci, loketní - směřuje k malíčku) • kostra ruky (27 kůstek - 8 kostí zápěstních, 5 kostí záprstních, 14 článků prstů - palec 2, ostatní 3) • • kostra dolní končetiny - připojena ke kostře trupu pletencem pánevním • pletenec pánevní - tvoří ho dvě kosti pánevní • pánevní kost - složena z kosti kyšelní, sedací s stydké • spona stydká - chrupavcitá, po 15. roce srůst • pánev - kost křížová a kost pánevní; ženská pánev nižší a širší, otevřenější (význam při porodu) • ucpaný otvor mezi kostí swedací a stydkou, vyplněn vazivovou blánou • • kostra volné končetiny • kost stehenní - nejdelší, nejsilnější • kost holenní - vnitřní kotník • kost lýtková - dlouhá kost, směřuje k malíku - vnější kotník • • kostra nohy • 7 zánártních • 5 kostí nártních • 14 článků prstů • nožní klenba - podélná a příčná - při našlapování péruje - chrání při stání cévy, nervy a svaly v chodidlech, u ploché nohy není klenba vyvinuta • • • Onemocnění kostí • artritidy • DNA (choroba) - vzniká nadměrnou konzumací potravin obsahující puriny (adenin, guanin), rozpadem purinových látek je kyselina močová, která tvoří krystalky a ty se hromadí v kloubech - dochází k zánětu kloubů a k bolesti • léčba - omezení těch potravin, které mají příliš mnoho purinových látek • • osteoartritida - vzniká následkem opotřebení kloubu věkem, týká se velkých kloubů (ramenní, kýčelní, kolenní), také páteře krční a páteře bederní • při osteoartritidě dochází k rozpadu kloubních chrupavek, které za normálních okolností tlumí nárazy - po rozpadu chrupavek se kosti třou vzájemně o sebe, což je doprovázeno krutými bolestmi a omezením hybnosti v kloubu • • revmatická artritida - začíná zánětem synoviální membrány, která potahuje kloub • na povrchu kloubu vznikají zánětlivá ložiska - začne produkovat enzymy, a ty natravují kloubní hlavici • mezi kostmi vzniká zjizvená tkáň která tvrdne a srůstá s kloubem - bolesti, omezená hybnost • příčina mohou být viry, nebo chybná imunitní reakce • •
Soustava svalová • nejobjemnější tělesná soustava • představuje asi 40% celkové hmotnosti • tělo obsahuje asi 600 svalů • orgán, který umožňuje aktivní pohyb živočicha nebo jeho částí • mají schopnost přeměnit chemickou energii živin na energii kinetickou a teplo pomocí svalového třesu • většina svalů neochabuje ani v klidu, ale udržují tzv. klidové napětí, které zajíšťuje polohu těla • Stavba svalů • masitá část a šlachy • základní jednotkou jsou svalová vlákna • větší počet vláken je spojen řídkým vazivem a tvoří snopečky, ty se spojují ve snopce • soubor všech snopců tvoří svalové bříško, na jehož povrchu je svalová povázka (tenký vazivový obal) • sval se ke kostem připojuje šlachami • svalová tkáň má schopnost stažení (kontrakce), ke kterému dochází na nervový podmět • sval má dvě části • svalové bříško • šlacha - pojivo, které obsahuje svazky kolageních vláken • svalový úpon - místo, kde se šlacha upíná na kost • • • základní jednotkou je svalové vlákno (1-40cm, průměr 10-100um) • svalové vlákno má uvnitř hmotu - sarkoplazma • obsahuje velké množství kontraktilních vláken - myofibrily - tvoří 83% hmoty svalu • vlákno obsahuje velký počet jader • • svalové vlákno příčně pruhovaného svalu (sval kosterní, sval žíhaný - synonyma) je tvořeno ze dvou základních typů bílkovin • myosin - tvoří silná vlákna - silná filamenta • aktin - filamenta tenká, a jsou zakotvena v tzv. zet proužku • aktin a myosin tvoří základní částice svalového vlákna, které jsou dlouhé přibližně 2,5um - sarkomery • sarkomery jsou umístěny jedna za druhou po celé délce svalového vlákna • • nákres a popis sarkomery :) • • při svalové kontrakci (stahu) dochází k nasouvání aktinových filament na filamenta myosinová • podráždění ke svalovému vláknu přichází po motorickém (hybném) nervovém vláknu jež vychází z předních rohů míšních • při svalové kontrakci (svalovém stahu) se do prostoru mezi svalovým vláknem a nervem vyleje látka - mediátor (acetylcholin) • Hlavní svaly lidského těla • svaly hlavy • mimické - kolem úst, tváří... vyjadřují mimiku člověka - jeho psychické stavy • sval žvýkací, zdvihač hlavy • • svaly přední části trupu • velký sval prsní, sval deltový, dvouhlavý sval pažní • skupina ohýbačů a natahovačů prstů a zápěstí, tenar, hypotenar • přímý sval břišní, zevní šikmý sval břišní, přední pilovitý sval • • svaly zadní části trupu • sval trapézový, široký sval zádový • trojhlavý sval pažní • velký sval hýžďový, dvouhlavý sval stehenní, trojhlavý sval lýtkový, sval krejčovský • čtyřhlavý sval stehenní • • Rozdělení svalů podle funkce • flexory - ohybače • extensory - natahovače • sfinktery - svěrače • dilatátoty - rozevírače • addkutory - přitahovače • abduktory - odtahovače •
