Soustava krevního oběhu

Přejít na:navigace, hledání

• srdce • cévy • tepny (vedou krev okysličenou) • žíly (vedou krev odkysličenou) • vlásečnice - kapiláry (spojky mezi tepnami a žílami) • • tekutiny • krev (5 litrů) • tkáňový mok (10,5 litru) • krevní plasma • míza (lymfa) • • Krev • množství (ženy 4,5l, muži 5,5l) • krev je nejcennější tekutina • funkce • transportní - přenos dýchacích plynů, živin, hormonů, ... • termoregulační (udržování stálé tělesné teploty) • ochranná - krev obsahuje bílé krvinky - ničí choroboplodné zárodky (fagocytóza) • • složení krve • složka kapalná - krevni plasma • krevní tělíska (červené a bílé krvinky a krevní destičky) • • složení krevní plasmy • voda 91% • organické látky 8% - bílkoviny - albumin, globulin, prothrombin, fibrinogen • anorganické 1% - NaCl, CHCO₃ - udržují stálé ph krevní plasmy 7,4 a stálou osmotickou hodnotu, která odpovídá 0,9% roztoku NaCl • • Červené krvinky • erytrocyty • v 1mm³ krve jich má muž 5,5 milionů, žena 4,5 milionu a kojenec 7 milionů • lidé ve vysokém horském prostředí 7 milionů • vznik červených krvinek • v embryonálním vývoji se krvinky tvoří v játrech a slezině • po narození se jejich vznik soustřeďuje do červené kostní dřeně • brzy ztrácejí jádro - životnost 90 - 120 dnů, pohřebištěm je slezina • • hemoglobin - 4% hem - barvivo, 96% globin - obsahuje Fe²⁺ • váže na sebe kyslík - oxyhemoglobin, pevné, váže se na železnaté částice • i oxid uhličitý - karbaminohemoglobin, křehké, váže se na amino skupinu hemoglobinu • oxid uhelnatý - karboxyhemoglobin, smrtelnéá koncentrace 0,1%, váže se 210krát snáz než kyslík • • z rozpadlých červených krvinek se uvolňuje barvivo - bilirubin a Fe²⁺ opět slouží ke stavbě nových červených krvinek • Bílé krvinky • vznik v červené kostní dřeni • mnohem větší než červené • mají po celou dobu života zachováno buněčné jádro • v 1mm³ je zhruba 4-10000 bílých krvinek • rozdělení • granulocyty - v cytoplasmě se nachází zrníčka - grana • eosinofilní - 1-9%, schopnost fagocytózy, barví se kyselými barvivy • neutrofilní - 70%, schopnost fagocytózy, barví se neutrálními barvivy • bazofilní - 0,5%, nepodílejí se na fagocytóze, tvoří heparin, barví se zásaditými barvivy • jádra granulocytů jsou nepravidelně laločnatá, nebo jako podkova • • agranulocyty - v cytoplasmě jim chybí zrníčka • monocyty - 5%, schopnost fagocytózy, největší bílé krvinky • mají okrouhlá buněčná jádra • • lymfocyty - 20-40% • T lymfocyty - zodpovídají za buněčnou imunitu - ta je namířena proti buňkám transportovaných tkání, napadených viry, nádorovým • B lymfocyty - zodpovídají za imunitu humorální - na receptory váže antigeny, nákres • mezi antigeny patří: viry, bakterie, prvoci, cizopasné houby, cizorodé bílkoviny, cizorodý polysacharid • po navázání antigenu na receptor se paměťová buňka rozdělí na menší buňku paměťovou (ta si zapamatovává antigen při dalším napadení buňky) a na větší buňku plasmatickou (začne produkovat protilátky proti příslušnému antigenu) • • • •