České země v době národního obrození

Přejít na:navigace, hledání

• národní obrození - snaha o vytvoření novodobého českého národa nerevoluční cestou • je umožněno díky • revoluci - ekonomické změny, hospodářské změny • nové myšlenky spojené s francouzskou revolucí i Napolenoskými válkami • osvícenstvím • • národní proces u nás zpomaloval Metternichovský absolutismus, germanizace (ještě z doby osvícenské, velmi silná), neexistence národních elit - lidé hodně vzdělaní a bohatí, chybí česká šlechta, není nikdo, kdo by se za nás postavil, neexistence spisovné češtiny • hlavní důraz kladen na jazyk, literaturu, kulturu • dělí se na tři etapy • 1. etapa • konec 18. století - 20. léta 19. století • první obrozenecká generace • hlavní úkol - vytvořit jazyk - spisovnou češtinu • hlavní osobnost Josef Dobrovský - jezuita, vychovatel šlechtických dětí, i v Olomouci • Mluvnice česká - pravidla českého jazyka, psána německy • • Martin Pelcl - Kronika česká - první sepsání historie • buditelé hlavně kněží, učitelé, zapadlí vlastenci • Václav Matěj Kramerius - novinář, vydavatel českých knih - Česká expedice, nakladatelství, knihy pro chudší lidi - kalendáře, poučky, rytířské romány • • 2. etapa • 20. - 30. léta 19. století • druhá obrozenecká generace • hlavní úkol - využití českého jazyka pro literaturu a vědeckou tvorbu - ukázat, že je čeština také tak dobrá • Josef Jungmann - pětidílný česko-německý slovník ("vědecké dílo") • počátky divadla - první představení ale pouze v neděli, ve Stavovském divadle • Bouda • první dramaturg - Václav Thán - i překladatel divadelních her • na venkově vznikají kočovné společnosti a zakládala se loutková divadla - Matěj Kopecký • myšlenka slovanské vzájemnosti - vsunout české země do společenství ostatních států • František Čelakovský - Ohlasy písní českých, ruských • rusofilství - hlavně Rusko jako předobraz pro autory, jako spojenec - protože nebylo nikomu podřízeno, velký národ • Jan Kolár - Slávy dcera • Pavel Josef Šafařík - Slovanské starožitnosti (vědecké dílo - slovanské jazyky a historie) • vznikají i padělky - Zelenohorský rukopis, Královedvorský rukopis - Václav Hanka, V. Linda, aby se dokázala historie a starobylost českého národa a jazyka • na konci 19. století boj o pravost rukopisů - že je to padělek studovali profesoři z Karlovy univerzity (dokázáno až v 70. letech 20. století) • nakladatelství Matice česká 1831 - vědecká a umělecká díla • měšťanská (malostranská) beseda - scházeli se vlastenci, různé spolky, společně četli, hovořili o politické situaci, členové - městská honorace - inteligence, bohatí měšťané • 3. etapa • od 30. let 1848 • vytvoření prvního politického programu - počátky spadají do II. etapy - první muzea - nejen výstavní, ale také vědecké ústavy • první muzeum - Opava 1814 - Slezské muzeum • 1817 - Moravské muzeum v Brně • 1818 - Vlastenecké muzeum v Praze (teď Národní muzeum) - František Palacký - prauje vědecky, historiograf českého království (jeho titul) • sepsal dílo Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě (historie od počátku do 1526 - první Habsburk na trůně) • určující myšlenkou jeho dějin je vztah Čechů a Němců • tvůrce prvního českého politického programu - austroslavismus (rakouské slovanství) - podstatou je zachovat Rakousko v té podobě v jaké je územně, ale rozdělit ho jako federaci rovnoprávných národů - slovanů více - měli by převahu - obavy z Pruska • • •