Poslední zeměpis

Přejít na:navigace, hledání

• 1 Severní Evropa • 1.1 Norsko • 1.2 Švédsko • 1.3 Finsko • 1.4 Island • 1.5 Dánsko • • 2 Východní Evropa • 2.1 Estonsko • 2.2 Lotyšsko • 2.3 Litva • 2.4 Ukrajina • 2.5 Bělorusko • 2.6 Moldavsko • 2.7 Rusko • •
Severní Evropa nejstarší část Evropy (Fennoskandie - Baltský štít, žulový podklad z předprvohorního - kaledónského vrásnění) s nejmladším reliéfem (vymodelovaným čtvrtohorním ledovcem, zbytek pevninského ledovce je v severním Norsku - Svartisen) Norsko • 324 000 km2, 4 300 000 obyvatel, hustota 13 obyvatel/km2 • hlavní město Oslo; Norsko je členem NATO, státní zřízení monarchie • mys Nordkinn, severní polární kruh • Lofoty, Vestrály, Skagerrak, fjordy - Sognefjorden, Skandinávské pohoří - hora Galdhopiggen (2469m) • krátké a vodnaté řeky - vodní elektrárny • podnebí mírné, úplný sever subarktické; vliv golfského proudu - více srážek v létě; národní park Jotunheimen • norština je jazyk germánský, náboženství - protestanté (významná gotická katedrála v Trondheimu = Nidaroský dóm), menšiny - Sámové, vysoká střední délka života • nerostné suroviny: ropa, zemní plyn, vývoz do Británie a do Německa • průmysl: vodní elektrárny (vývoz elektřiny podmořským kabelem do Dánska), strojírenství - stavba lodí, hutnictví - výroba hliníku (energii i vodu mají, bauxit kupují), chemický průmysl, velké obchodní loďstvo, • zemědělství: rybolov, 21% lesů, malý význam zemědělství • města: Oslo, přístav Bergen, přístav a univerzitní město Trondheim, přístav Narvik (nezamrzá!) • Švédsko • 450 000 km2, 8 800 000 obyvatel, hustota 20 obyvatel/km2 • hlavní město Stockholm; Švédsko je členem EU, státní zřízení monarchie • Öland, Gotland, Botnický záliv, Skagerrak, Kattegat, Öresund, Botnický záliv, u jižního pobřeží malé ostrůvky - skaliska - skjäry, Skandinávské pohoří - hora Kebnekajse (2104m) • jezera Vänern,Vattern; krátké a vodnaté řeky - vodní elektrárny • podnebí mírné, úplný sever subarktické; vliv golfského proudu - více srážek v létě • vegetace - lesy mírného pásu, tundra; 1909 - vyhlášeno 9 národních parků, první v Evropě - např. Sarek • švédština je jazyk germánský, náboženství protestantské, vysoká střední délka života • nerostné suroviny: železná ruda - Kiruna, Gällivare -> vývoz • průmysl: vodní a jaderné elektrárny, hutnický a strojírenský průmysl (auta), výroba papíru a celulózy, výroba nábytku • zemědělství: na jihu v nížině chov skotu na mléko; obiloviny, 56% lesů, krytí 90% spotřeby potravin • města: Stockholm, Göteborg, Malmö, Uppsala • Finsko • 337 000 km2, 5 100 000 obyvatel, hustota 15 obyvatel/km2 • hlavní město Helsinki; Finsko je členem EU, státní zřízení republika • Alandy, Finský záliv, Botnický záliv, Skandinávské pohoří - hora Halti (1365m v Norsku, ve Finsku 1324m), Finská jezerní plošina - jezero Saimaa, • podnebí mírné, úplný sever subarktické; vliv golfského proudu - více srážek v létě • vegetace - lesy mírného pásu, tundra; národní park Lemmenjoki • finština je jazyk ugrofinský, náboženství protestantské, vysoká střední délka života • nerostné suroviny: žádné významné • průmysl: zpracování a vývoz dřeva, strojírenství (lodě, zařízení pro dřevařský průmysl) • zemědělství: 65% lesů, živočišná výroba na jihu, vývoz masa a mléka • města: Helsinki, přístav Turku, město kultury Tampere, Oulu • Island • "země ohně a ledu" • 103 000 km2; 300 000 obyvatel; 0,3 obyvatele/km2 • místo střetu litosferických desek, sopečná činnost - teplou vodou vytápěné skleníky, chodníky • sopky: Hekla, Krafla • ledovce: 11% povrchu, zbytek pevninského ledovce, Vatnajökull • gejzíry • podnebí: islandská tlaková níže, subarktický podnebný pás, sever sušší než jih; vegetační pás - tundra - trpasličí vrby a břízy, jalovec • do 1944 patří Island Dánsku, islandština je germánský jazyk • rybolov, ovce, konzervárny, stavba lodí, dovoz surovin, potravin i zboží z USA a Evropy • Dánsko • 43 000 km2; 5 300 000 obyvatel; 120 obyvatel/km2 • Jutský poloostrov, ostrovy Fyn a Sjaelland (Kodaň), Bornholm a další -> problém v dopravě, nutné mosty a trajekty • podnebí mírné, vlhké; na západě více vláhy - horší půdy • průmysl: chemický - výroba hnojiv; potravinářský - maso, mléko; strojírenský - lodě, zemědělské stroje; elektrárny větrné, dovoz elektřiny z Norska • zemědělství: na západě živočišná výroba, na východě obiloviny; vysoký podíl orné půdy • Východní Evropa Estonsko • 45 000 km2; 1 200 000 obyvatel; 28 obyvatel/km2 • hlavní město Tallin - historické, UNESCO • 2004 - vstup do NATO, EU; státní zřízení - parlamentní republika • Finský záliv, Rižský záliv, východní pobřeží Baltu, SV Evropa • rovinatý a nížinatý povrch, vliv čtvrtohorního ledovce, Baltská nížina • vodstvo: úmoří Baltu, množství jezer - Čudské, • půdy neúrodné, podzolové, někde písčité • zemědělství: žito, brambory, dobytek, dříve len • podnebí: chladnější mírný pás, přímořské klima, listnaté smíšené lesy, bažiny -> deštivěji, chladněji, větrněji • estonština je jazyk ugrofinský, náboženství převládá protestantské • obchod - orientace na západ, v současnosti i na Rusko • historie: v pravěku obchod s jantarem, po první světové samostatný stát Estonsko, 1940 zabráno SSSR, 1991 nezávislost • nerostné suroviny: hořlavé břidlice, rašelina (spalovaná v tepelné elektrárně) • průmysl: textilní, potravinářský, elektronický, strojírenský, dřevozpracující • města: Tartu, Tallin •
Lotyšsko • 64 000 km2; 2 200 000 obyvatel; 34 obyvatel/km2 • hlavní město Riga - secese, UNESCO • Rižský záliv, východní pobřeží Baltu, SV Evropa • 2004 - vstup do NATO, EU; parlamentní republika • rovinatý a nížinatý povrch, vliv čtvrtohorního ledovce, Baltská nížina • vodstvo: úmoří Baltu, Západní Dvina, množství jezer • půdy neúrodné, podzolové, někde písčité • zemědělství: žito, brambory, dobytek, dříve len • podnebí: chladnější mírný pás, přímořské klima, listnaté smíšené lesy, bažiny -> deštivěji, chladněji, větrněji; NP Gauja • lotyština je jazyk baltský, náboženství převládá protestantské, menšiny - Rusové - imigrace za prací • obchod - orientace na západ, v současnosti i na Rusko • historie: v pravěku obchod s jantarem, po první světové samostatný stát Lotyšsko, 1940 zabráno SSSR, 1991 nezávislost • nerostné suroviny: jen rašelina, jantar • průmysl: textilní, potravinářský, elektrotechnický, dřevozpracující • města: přístavy Liepaja, Riga •
Litva • 65 000 km2; 3 500 000 obyvatel; 54 obyvatel/km2 • hlavní město Vilnius - UNESCO • východní pobřeží Baltu, SV Evropa • 2004 - vstup do NATO, EU; parlamentní republika • rovinatý a nížinatý povrch, vliv čtvrtohorního ledovce, Baltská nížina • vodstvo: úmoří Baltu, Němen, množství jezer • půdy neúrodné, podzolové, někde písčité • zemědělství: žito, brambory, dobytek, dříve len • podnebí: chladnější mírný pás, přímořské klima, listnaté smíšené lesy, bažiny -> deštivěji, chladněji, větrněji; NP Dzukia, Kuršská kosa, Šiauliai - hora křížů • litevština je jazyk baltský, náboženství převládá katolické • obchod - orientace na západ, v současnosti i na Rusko, • historie: v pravěku obchod s jantarem, po první světové stát Litva, 1940 zabráno SSSR, 1991 nezávislost • nerostné suroviny: jantar • průmysl: textilní, potravinářský, elektrotechnický, dřevozpracující, šperkařství • města: Vilnius - letiště, Kaunas, přístav Klaipeda - ropovod • Ukrajina • sousedé: Moldavsko, Rumunsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Bělorusko, Rusko • Azovské moře, Černé moře, poloostrov Krym (od padesátých let), Kerčský průliv • 603 550 km2 (druhý největší stát Evropy); 45 700 000 obyvatel; 75 obyvatel/km2 • hlavní město Kyiv; státní zřízení republika • jazyky: ukrajinština (úřední), ruština • historie: 9. století - Kyjevská rus; 1917 - Ukrajinská národní republika; 1922-1991 - SSSR (USSR); 1986 - Černobyl • nejvyšší hora: Hoverla (2061 m, bývalá hranice Československa a Polska - dodnes hraniční patníky) • Dněperská nížina, Černomořská nížina, Karpaty (Poloniny, Horhany, Vihorlat), Podolská vrchovina, Krymské hory • vodstvo: úmoří Černého moře; řeky: Dněpr - veškeré využití (doprava, průmysl, zdroj energie), Dněstr - hraniční, Severní Doněc, Jižní Bug, delta Dunaje; přehrady: DněproGES, Kremenčucká nádrž; hydroelektrárny, zdroje vody, rekreace; jezera: Jalpuh - limanové, Siněvir • klima: mírné, výrazně kontinentální, na jihu Krymu subtropické; vegetace: smíšené lesy, jehličnaté a smíšené lesy + vysokohorská vegetace v Karpatech, stepi a lesostepi v nížinách - nejúrodnější černozemě • obyvatelstvo: Ukrajinci, 17% Rusi - východní část, Krymští Tataři (Stalin je nechal deportovat na Sibiř, do Uzbekystánu a na Ural); náboženství - převážně pravoslavní; problémem je ubýtek obyvatelstva - ekonomická emigrace na západ, celkoví i přirozený přírustek záporný • zemědělství: výborné podmínky, 57% orné půdy, nížiny - pšenici, kukuřice, slunečnice, ..., jih - tabák, ovoce, ..., vyšší polohy - brambory, cukrová řepa, chov skotu, prasat, koní, lov ryb (makrely) • nerostné suroviny: černé uhlí - Donec'k, Luhans'k = Donbas - východ; železná ruda, mangan - Kryvyj Rih => 2 hlavní průmyslové oblasti, těžký průmysl; kyvadlová železniční doprava mezi Donbasem a Kryvyj Rihem. • Sevastopolská ruská námořní flotyla - Sevastopol, město založené Potěmkinem při ruské kolonizaci Ukrajiny - pronájem základny Rusům • průmysl: Donbas, Kryvyj Rih - těžký průmysl; energetika - tepelné a vodní elektrárny; chemický průmysl - Dněpr - Dnipropetros'k; spotřební a potravinářský průmysl • doprava: hlavní silniční tahy a obchvaty měst kvalitní, širokorozchodná železnice, Simferopol (hl. m. Krymu) - Jalta -nejdelší trolejbusová linka na světě, asi 70 km • cestovní ruch: Kyiv - historické, UNESCO; Krym - lázeňství, rekreace, Bachčisarajská fontána - Puškin; Zakarpatská Ukrajina (Podkarpatská Rus) - obyvatelé Rusíni, od 1919 do 1939 součástí Československé republiky, turistika • města: Kyiv, Odesa (založeno Potěmkinem), Užhorod, Lvov (historicky polské), Charkiv - těžký průmysl, Doněck, Sevastopol • Bělorusko • 207 000 km2, 10 300 000 obyvatel, kolem 80 obyvatel/km2 • hlavní město: Minsk, orientace na východ • nížinatý povrch, bažiny • klima - přímořské a přechodné vlivy, mírný pás; půdy špatné, podzolové • zemědělství - živočišná výroba a žito, brambory, dříve len • nemá podstatné nerostné suroviny, jen draselné soli na výrobu hnojiv • potravinářský, chemický, strojírenský průmysl • běloruština je slovanský jazyk, píše se v azbuce • Moldavsko • 34 000 km2, 4 500 000 obyvatel, ekonomická emigrace • hlavní město: Chisinau • území mezi Dněstrem a Prutem, nemá přístup k moři • vysoce kvalitní půdy, černozemě, klima mírné vnitrozemské, ovoce a víno • nejchudší země Evropy • moldavština je přibližně stejná jako rumunština, dříve součástí SSSR - azbuka, dnes latinka • Podněstří - převažovalo nemoldavské - ruské a ukrajinské obyvatelstvo - jednostranně vyhlásili Podněsterskou republiku (vlastní měna, vláda, hranice...) • Rusko • oficiální název Ruská federace (federace 21 republik, například: Tatarstán, Baškortostán - ropa, Komi, Sacha - Jakutská republika, Altaj, ) • kontinenty: Evropa, Asie • 17 075 200 km2 (4 300 000 km2 z toho v Evropě); 142 890 000 obyvatel (117 000 000 z toho v Evropě); hustota zalidnění 8 obyvatel/km2 - pro velikost území zbytečné vědět • hlavní město Moskva; náboženství pravoslavné • historie: • 1922-1991 Sovětský svaz (15 republik: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Rusko), formálně byl rozpuštěn v prosinci 1991 a 11 z 15 svazových republik s výjimkou pobaltských států a Gruzie vytvořilo Společenství nezávislých států - SNS • SNS - dnes 9 republik: Rusko, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Ázerbajdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán; Ukrajina a Turkmenistán vystoupili; Gruzie nebyla, byla, dnes opět není • významní představitelé SSSR: Vladimir Iljič Lenin (1922-24), Josif Vissarionovič Džugašvili - Stalin (1924-53), Leonid Iljič Brežněv, Michail Sergejevič Gorbačov; pozn.: v SSSR do roku 1989 neexisovala hodnost prezidenta • • krajní body Asie: S - Čeljuskinův mys, V - Děžněvův mys (západní polokoule) • Pacifický ohnivý prstenec - poloostrov Kamčatka, ostrovy Sachalin a Kurily • za SSSR byla některá města pro cizince nepřístupná - Vladivostok (Pacifik), Murmansk (Severní ledový oceán, golfský proud, nezamrzá), Novorosijsk (Černé moře - Atlantik); sezónně zamrzlá "severní mořská cesta" z Murmansku do Vladivostoku • geologie: štít sibiřský a baltský - nejstarší část; Kavkaz a jižní pohoří - nejmladší; sopečná činnost - sopka Ključevskaja na Kamčatce • hranice Evropy a Asie: Bajdaratský záliv, východní předhůří Uralu, tok řeky Emby (částečně v Kazachstánu), Kaspické moře, Kumomamyčská sníženina (rozdíl - podle americké školy hlavní hřeben Kavkazu, proto zahrnují Elbrus do Evropy), Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře; Bospor, Marmanské moře, Dardanely (Turecko) • povrch - evropská část: Východoevropská rovina; Karelská jezerní plošina; Baltská nížina; Kaspická nížina; Valdajská vrchovina - významné evropské rozvodí - Dněpr, Volha, Západní Dvina; Kubáňská nížina - nejúrodnější, už v Asii • povrch - asijská část: Západosibiřská rovina (mezi řekami Uralem a Jensejí, bažinatá, na severu permafrost, jižněji tajga, naleziště ropy a zemního plynu; Středosibiřská vysočina (mezi řekami Jensejí a Lenou, Jakuti, permafrost); Kavkaz (Elbrus 5642 m n. m. - nejvyšší hora Ruska, severní svahy - cenné ekosystémy - UNESCO); Altaj (Belucha 4506 m n. m., cenné ekosystémy - UNESCO); Sajany (Sajanské pohoří, východní a západní část); Sichote - Alin (monzunové klima mírného pásu); Verchojanské pohoří; Pohoří Čerského • vodstvo: Jezera - Kaspické moře; Bajkal; Ladožské jezero; Oněžské jezero •