Z 8.B8 wiki

Obsah 1 Severní Evropa 1.1 Norsko 1.2 Švédsko 1.3 Finsko 1.4 Island 1.5 Dánsko 2 Východní Evropa 2.1 Estonsko 2.2 Lotyšsko 2.3 Litva 2.4 Ukrajina 2.5 Bělorusko 2.6 Moldavsko 2.7 Rusko

Severní Evropa

nejstarší část Evropy (Fennoskandie - Baltský štít, žulový podklad z předprvohorního - kaledónského vrásnění) s nejmladším reliéfem (vymodelovaným čtvrtohorním ledovcem, zbytek pevninského ledovce je v severním Norsku - Svartisen)

Norsko

• 324 000 km2, 4 300 000 obyvatel, hustota 13 obyvatel/km2
• hlavní město Oslo; Norsko je členem NATO, státní zřízení monarchie
• mys Nordkinn, severní polární kruh
• Lofoty, Vestrály, Skagerrak, fjordy - Sognefjorden, Skandinávské pohoří - hora Galdhopiggen (2469m)
• krátké a vodnaté řeky - vodní elektrárny
• podnebí mírné, úplný sever subarktické; vliv golfského proudu - více srážek v létě; národní park Jotunheimen
• norština je jazyk germánský, náboženství - protestanté (významná gotická katedrála v Trondheimu = Nidaroský dóm), menšiny - Sámové, vysoká střední délka života
• nerostné suroviny: ropa, zemní plyn, vývoz do Británie a do Německa
• průmysl: vodní elektrárny (vývoz elektřiny podmořským kabelem do Dánska), strojírenství - stavba lodí, hutnictví - výroba hliníku (energii i vodu mají, bauxit kupují), chemický průmysl, velké obchodní loďstvo,
• zemědělství: rybolov, 21% lesů, malý význam zemědělství
• města: Oslo, přístav Bergen, přístav a univerzitní město Trondheim, přístav Narvik (nezamrzá!)

Švédsko

• 450 000 km2, 8 800 000 obyvatel, hustota 20 obyvatel/km2
• hlavní město Stockholm; Švédsko je členem EU, státní zřízení monarchie
• Öland, Gotland, Botnický záliv, Skagerrak, Kattegat, Öresund, Botnický záliv, u jižního pobřeží malé ostrůvky - skaliska - skjäry, Skandinávské pohoří - hora Kebnekajse (2104m)
• jezera Vänern,Vattern; krátké a vodnaté řeky - vodní elektrárny
• podnebí mírné, úplný sever subarktické; vliv golfského proudu - více srážek v létě
• vegetace - lesy mírného pásu, tundra; 1909 - vyhlášeno 9 národních parků, první v Evropě - např. Sarek
• švédština je jazyk germánský, náboženství protestantské, vysoká střední délka života
• nerostné suroviny: železná ruda - Kiruna, Gällivare -> vývoz
• průmysl: vodní a jaderné elektrárny, hutnický a strojírenský průmysl (auta), výroba papíru a celulózy, výroba nábytku
• zemědělství: na jihu v nížině chov skotu na mléko; obiloviny, 56% lesů, krytí 90% spotřeby potravin
• města: Stockholm, Göteborg, Malmö, Uppsala

Finsko

• 337 000 km2, 5 100 000 obyvatel, hustota 15 obyvatel/km2
• hlavní město Helsinki; Finsko je členem EU, státní zřízení republika
• Alandy, Finský záliv, Botnický záliv, Skandinávské pohoří - hora Halti (1365m v Norsku, ve Finsku 1324m), Finská jezerní plošina - jezero Saimaa,
• podnebí mírné, úplný sever subarktické; vliv golfského proudu - více srážek v létě
• vegetace - lesy mírného pásu, tundra; národní park Lemmenjoki
• finština je jazyk ugrofinský, náboženství protestantské, vysoká střední délka života
• nerostné suroviny: žádné významné
• průmysl: zpracování a vývoz dřeva, strojírenství (lodě, zařízení pro dřevařský průmysl)
• zemědělství: 65% lesů, živočišná výroba na jihu, vývoz masa a mléka
• města: Helsinki, přístav Turku, město kultury Tampere, Oulu

Island

• "země ohně a ledu"
• 103 000 km2; 300 000 obyvatel; 0,3 obyvatele/km2
• místo střetu litosferických desek, sopečná činnost - teplou vodou vytápěné skleníky, chodníky
• sopky: Hekla, Krafla
• ledovce: 11% povrchu, zbytek pevninského ledovce, Vatnajökull
• gejzíry
• podnebí: islandská tlaková níže, subarktický podnebný pás, sever sušší než jih; vegetační pás - tundra - trpasličí vrby a břízy, jalovec
• do 1944 patří Island Dánsku, islandština je germánský jazyk
• rybolov, ovce, konzervárny, stavba lodí, dovoz surovin, potravin i zboží z USA a Evropy

Dánsko

• 43 000 km2; 5 300 000 obyvatel; 120 obyvatel/km2
• Jutský poloostrov, ostrovy Fyn a Sjaelland (Kodaň), Bornholm a další -> problém v dopravě, nutné mosty a trajekty
• podnebí mírné, vlhké; na západě více vláhy - horší půdy
• průmysl: chemický - výroba hnojiv; potravinářský - maso, mléko; strojírenský - lodě, zemědělské stroje; elektrárny větrné, dovoz elektřiny z Norska
• zemědělství: na západě živočišná výroba, na východě obiloviny; vysoký podíl orné půdy

Východní Evropa

Estonsko

• 45 000 km2; 1 200 000 obyvatel; 28 obyvatel/km2
• hlavní město Tallin - historické, UNESCO
• 2004 - vstup do NATO, EU; státní zřízení - parlamentní republika
• Finský záliv, Rižský záliv, východní pobřeží Baltu, SV Evropa
• rovinatý a nížinatý povrch, vliv čtvrtohorního ledovce, Baltská nížina
• vodstvo: úmoří Baltu, množství jezer - Čudské,
• půdy neúrodné, podzolové, někde písčité
• zemědělství: žito, brambory, dobytek, dříve len
• podnebí: chladnější mírný pás, přímořské klima, listnaté smíšené lesy, bažiny -> deštivěji, chladněji, větrněji
• estonština je jazyk ugrofinský, náboženství převládá protestantské
• obchod - orientace na západ, v současnosti i na Rusko
• historie: v pravěku obchod s jantarem, po první světové samostatný stát Estonsko, 1940 zabráno SSSR, 1991 nezávislost
• nerostné suroviny: hořlavé břidlice, rašelina (spalovaná v tepelné elektrárně)
• průmysl: textilní, potravinářský, elektronický, strojírenský, dřevozpracující
• města: Tartu, Tallin

Lotyšsko

• 64 000 km2; 2 200 000 obyvatel; 34 obyvatel/km2
• hlavní město Riga - secese, UNESCO
• Rižský záliv, východní pobřeží Baltu, SV Evropa
• 2004 - vstup do NATO, EU; parlamentní republika
• rovinatý a nížinatý povrch, vliv čtvrtohorního ledovce, Baltská nížina
• vodstvo: úmoří Baltu, Západní Dvina, množství jezer
• půdy neúrodné, podzolové, někde písčité
• zemědělství: žito, brambory, dobytek, dříve len
• podnebí: chladnější mírný pás, přímořské klima, listnaté smíšené lesy, bažiny -> deštivěji, chladněji, větrněji; NP Gauja
• lotyština je jazyk baltský, náboženství převládá protestantské, menšiny - Rusové - imigrace za prací
• obchod - orientace na západ, v současnosti i na Rusko
• historie: v pravěku obchod s jantarem, po první světové samostatný stát Lotyšsko, 1940 zabráno SSSR, 1991 nezávislost
• nerostné suroviny: jen rašelina, jantar
• průmysl: textilní, potravinářský, elektrotechnický, dřevozpracující
• města: přístavy Liepaja, Riga

Litva

• 65 000 km2; 3 500 000 obyvatel; 54 obyvatel/km2
• hlavní město Vilnius - UNESCO
• východní pobřeží Baltu, SV Evropa
• 2004 - vstup do NATO, EU; parlamentní republika
• rovinatý a nížinatý povrch, vliv čtvrtohorního ledovce, Baltská nížina
• vodstvo: úmoří Baltu, Němen, množství jezer
• půdy neúrodné, podzolové, někde písčité
• zemědělství: žito, brambory, dobytek, dříve len
• podnebí: chladnější mírný pás, přímořské klima, listnaté smíšené lesy, bažiny -> deštivěji, chladněji, větrněji; NP Dzukia, Kuršská kosa, Šiauliai - hora křížů
• litevština je jazyk baltský, náboženství převládá katolické
• obchod - orientace na západ, v současnosti i na Rusko,
• historie: v pravěku obchod s jantarem, po první světové stát Litva, 1940 zabráno SSSR, 1991 nezávislost
• nerostné suroviny: jantar
• průmysl: textilní, potravinářský, elektrotechnický, dřevozpracující, šperkařství
• města: Vilnius - letiště, Kaunas, přístav Klaipeda - ropovod

Ukrajina

• sousedé: Moldavsko, Rumunsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Bělorusko, Rusko
• Azovské moře, Černé moře, poloostrov Krym (od padesátých let), Kerčský průliv
• 603 550 km2 (druhý největší stát Evropy); 45 700 000 obyvatel; 75 obyvatel/km2
• hlavní město Kyiv; státní zřízení republika
• jazyky: ukrajinština (úřední), ruština
• historie: 9. století - Kyjevská rus; 1917 - Ukrajinská národní republika; 1922-1991 - SSSR (USSR); 1986 - Černobyl
• nejvyšší hora: Hoverla (2061 m, bývalá hranice Československa a Polska - dodnes hraniční patníky)
• Dněperská nížina, Černomořská nížina, Karpaty (Poloniny, Horhany, Vihorlat), Podolská vrchovina, Krymské hory
• vodstvo: úmoří Černého moře; řeky: Dněpr - veškeré využití (doprava, průmysl, zdroj energie), Dněstr - hraniční, Severní Doněc, Jižní Bug, delta Dunaje; přehrady: DněproGES, Kremenčucká nádrž; hydroelektrárny, zdroje vody, rekreace; jezera: Jalpuh - limanové, Siněvir
• klima: mírné, výrazně kontinentální, na jihu Krymu subtropické; vegetace: smíšené lesy, jehličnaté a smíšené lesy + vysokohorská vegetace v Karpatech, stepi a lesostepi v nížinách - nejúrodnější černozemě
• obyvatelstvo: Ukrajinci, 17% Rusi - východní část, Krymští Tataři (Stalin je nechal deportovat na Sibiř, do Uzbekystánu a na Ural); náboženství - převážně pravoslavní; problémem je ubýtek obyvatelstva - ekonomická emigrace na západ, celkoví i přirozený přírustek záporný
• zemědělství: výborné podmínky, 57% orné půdy, nížiny - pšenici, kukuřice, slunečnice, ..., jih - tabák, ovoce, ..., vyšší polohy - brambory, cukrová řepa, chov skotu, prasat, koní, lov ryb (makrely)
• nerostné suroviny: černé uhlí - Donec'k, Luhans'k = Donbas - východ; železná ruda, mangan - Kryvyj Rih => 2 hlavní průmyslové oblasti, těžký průmysl; kyvadlová železniční doprava mezi Donbasem a Kryvyj Rihem.
• Sevastopolská ruská námořní flotyla - Sevastopol, město založené Potěmkinem při ruské kolonizaci Ukrajiny - pronájem základny Rusům
• průmysl: Donbas, Kryvyj Rih - těžký průmysl; energetika - tepelné a vodní elektrárny; chemický průmysl - Dněpr - Dnipropetros'k; spotřební a potravinářský průmysl
• doprava: hlavní silniční tahy a obchvaty měst kvalitní, širokorozchodná železnice, Simferopol (hl. m. Krymu) - Jalta -nejdelší trolejbusová linka na světě, asi 70 km
• cestovní ruch: Kyiv - historické, UNESCO; Krym - lázeňství, rekreace, Bachčisarajská fontána - Puškin; Zakarpatská Ukrajina (Podkarpatská Rus) - obyvatelé Rusíni, od 1919 do 1939 součástí Československé republiky, turistika
• města: Kyiv, Odesa (založeno Potěmkinem), Užhorod, Lvov (historicky polské), Charkiv - těžký průmysl, Doněck, Sevastopol

Bělorusko

• 207 000 km2, 10 300 000 obyvatel, kolem 80 obyvatel/km2
• hlavní město: Minsk, orientace na východ
• nížinatý povrch, bažiny
• klima - přímořské a přechodné vlivy, mírný pás; půdy špatné, podzolové
• zemědělství - živočišná výroba a žito, brambory, dříve len
• nemá podstatné nerostné suroviny, jen draselné soli na výrobu hnojiv
• potravinářský, chemický, strojírenský průmysl
• běloruština je slovanský jazyk, píše se v azbuce

Moldavsko

• 34 000 km2, 4 500 000 obyvatel, ekonomická emigrace
• hlavní město: Chisinau
• území mezi Dněstrem a Prutem, nemá přístup k moři
• vysoce kvalitní půdy, černozemě, klima mírné vnitrozemské, ovoce a víno
• nejchudší země Evropy
• moldavština je přibližně stejná jako rumunština, dříve součástí SSSR - azbuka, dnes latinka
• Podněstří - převažovalo nemoldavské - ruské a ukrajinské obyvatelstvo - jednostranně vyhlásili Podněsterskou republiku (vlastní měna, vláda, hranice...)

Rusko

• oficiální název Ruská federace (federace 21 republik, například: Tatarstán, Baškortostán - ropa, Komi, Sacha - Jakutská republika, Altaj)
• kontinenty: Evropa, Asie
• 17 075 200 km2 (4 300 000 km2 z toho v Evropě); 142 890 000 obyvatel (117 000 000 z toho v Evropě); hustota zalidnění 8 obyvatel/km2 - pro velikost území zbytečné vědět
• hlavní město Moskva; náboženství pravoslavné
• historie:
  • 1922-1991 Sovětský svaz (15 republik: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Rusko), formálně byl rozpuštěn v prosinci 1991 a 11 z 15 svazových republik s výjimkou pobaltských států a Gruzie vytvořilo Společenství nezávislých států - SNS
  • SNS - dnes 9 republik: Rusko, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Ázerbajdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán; Ukrajina a Turkmenistán vystoupili; Gruzie nebyla, byla, dnes opět není
  • významní představitelé SSSR: Vladimir Iljič Lenin (1922-24), Josif Vissarionovič Džugašvili - Stalin (1924-53), Leonid Iljič Brežněv, Michail Sergejevič Gorbačov; pozn.: v SSSR do roku 1989 neexisovala hodnost prezidenta
• krajní body Asie: S - Čeljuskinův mys, V - Děžněvův mys (západní polokoule)
• Pacifický ohnivý prstenec - poloostrov Kamčatka, ostrovy Sachalin a Kurily
• za SSSR byla některá města pro cizince nepřístupná - Vladivostok (Pacifik), Murmansk (Severní ledový oceán, golfský proud, nezamrzá), Novorosijsk (Černé moře - Atlantik); sezónně zamrzlá "severní mořská cesta" z Murmansku do Vladivostoku
• geologie: štít sibiřský a baltský - nejstarší část; Kavkaz a jižní pohoří - nejmladší; sopečná činnost - sopka Ključevskaja na Kamčatce
• hranice Evropy a Asie: Bajdaratský záliv, východní předhůří Uralu, tok řeky Emby (částečně v Kazachstánu), Kaspické moře, Kumomamyčská sníženina (rozdíl - podle americké školy hlavní hřeben Kavkazu, proto zahrnují Elbrus do Evropy), Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře; Bospor, Marmanské moře, Dardanely (Turecko)
• povrch - evropská část: Východoevropská rovina; Karelská jezerní plošina; Baltská nížina; Kaspická nížina; Valdajská vrchovina - významné evropské rozvodí - Dněpr, Volha, Západní Dvina; Kubáňská nížina - nejúrodnější, už v Asii
• povrch - asijská část: Západosibiřská rovina (mezi řekami Uralem a Jensejí, bažinatá, na severu permafrost, jižněji tajga, naleziště ropy a zemního plynu; Středosibiřská vysočina (mezi řekami Jensejí a Lenou, Jakuti, permafrost); Kavkaz (Elbrus 5642 m n. m. - nejvyšší hora Ruska, severní svahy - cenné ekosystémy - UNESCO); Altaj (Belucha 4506 m n. m., cenné ekosystémy - UNESCO); Sajany (Sajanské pohoří, východní a západní část); Sichote - Alin (monzunové klima mírného pásu); Verchojanské pohoří; Pohoří Čerského
• vodstvo: Jezera - Kaspické moře; Bajkal; Ladožské jezero; Oněžské jezero