Poslední dějepis

Přejít na:navigace, hledání

Vídeňský kongres • Velká Británie, Rusko, Prusko, Rakousko • předseda - rakouský kancléř kníže Metternich (uprchl do Anglie, musel abdikovat) • výrazná pozice i francouzský diplomat Maurice de Talleyrand • diplomaté se dohodli na několika východiscích pro poválečné uspořádání Evropy • cíl - vypořádání se s důsledky napoleonských válek • hlavní body jednání • restaurace starých dynastií • Bourboni do Francie, Španělska a jižní Itálie • savojská dynastie na Sardínii, obnovena portugalská monarchie • • uzavření míru s Francií • hranice se vrátily do roku 1792 (Francie obsadila území na východě, musela se vrátit do původních hranic) • vysoké reparace (válečné náhrady), návrat Bourbonů - Ludvík XVIII. • • Svatá aliance - spojenectví panovníků většiny evropských zemí kromě skandinávských, papežského státu a Osmanské říše • "četník Evropy" - snaha zamezit šíření revolucí v Evropě, zachování starých pořádků (status quo) • • územní změny - Francie se vrací k původním hranicím • Rusko získalo Finsko a Kongresovku (Varšavské království) • Švédsko připojilo Norsko, Prusko posunulo své hranice až k Rýnu • Napoleonův Rýnský spolek nahrazen Německým spolkem - 36 států a 4 svobodná města • nebyla obnovena moc císaře, nejvyšší orgán spolkový sněm - neměl žádné mocenské prostředky - výsledky jednání se většinou neprosadily • Rakousko obnovilo vládu nad svým původním územím a získalo Benátsko a Lombardii • Savojská dynastie připojila Savojsko, Piemont, Nizzu • obnoveno samostatné Švýcarsko • Nizozemí se spojilo s Belgií v jeden stát (do 1830) • Velká Británie ovládla moře - zisk Malty, Antil, Jónských ostrovů, mysu Dobré naděje, Helgolandu • • situaci v Evropě má v rukou Svatá aliance - pořádali kongresy • 1818 v Opavě - Francie přijata do Svaté aliance • zásady rovnováhy sil - aby žádný stát nebyl příliš silný, aby nemohl ohrozit ostatní (např. Velká Británie, Rusko, Rakousko) • funguje do 1848, Evropa začíná nově uvažovat • •
Nové myšlenkové proudy 1. poloviny 19. století • vyvoláno změnami • politickými - francouzská revoluce, ruší se staré pořádky • ekonomickými - kontinentální blokáda, průmyslová revoluce, mění se hlavní společenské vrstvy (prosazují se podnikatelé) • společenskými - nové společenské skupiny, urbanizace, ekonomické rozdíly mezi lidmi rostou, neodarwinismus - aplikace na společnost • náboženskými - osvícenské názory, církev ztratila svou pozici duchovního arbitra ve společnosti • • Liberalismus • nejrozsáhlejší, prosadil se v Británii • libertas - svoboda (myšlení a podnikání) • politický liberalismus • prohlášení nezávislosti, Deklarace práv člověka a občana - vychází z ní • prosazuje rovnost občanů před zákonem, základní občanská práva (svoboda vyznání, ...), podíl na vládě dle majetku (volební cenzus), odmítá absolutismus • prosazuje dosažení cílů mírnou cestou - reformací • oslovuje hlavně podnikatelské vrstvy, buržoasii (bohaté) • vůle státu vykonávána úřady (úředníky) • • hospodářský (ekonomický) • žádné zásahy státu do ekonomiky, ekonomika se řídí vlastními zákony - neviditelná ruka trhu vše vyřeší • u nás tu myšlenku propaguje Klaus • • Demokratismus • demos - lid • zásady • všichni jsou si rovni a mají stejná práva • rovnost občanů bez ohledu na majetek (ne volební census) • snaha řešit i sociální problémy • • radikálnější postup • střední vzdělaná vrstva • Národní hnutí • vede k formování novodobých národů • vyvolává pocit k přislušnosti k určitému národu • dříve (středověk) - zemské vlastenectví • důležité rozdělení: podle stavů, podle náboženství • • 19. století - státní vlastenectví (francouzské pojetí) • národ - skupina občanů se společnou minulostí, zvyky a zájmy, jsou rovni před zákonem • • jazykové vlastenectví (německé pojetí) • národ spojuje společnou minulost, zvyky, jazyk a kultura, rovnost před zákonem opomíjí • • Nacionalismus vládnoucího národa • velkomocenský, vede ke sjednocení státu, rozšíření území • utlačování ostatních zemí • v mnohonárodních státech - Německo, Rakousko, Osmanská říše • velký vliv v 19. století • Nacionalismus utlačovaného národa • boj za národní svobodu, svébytnost kultury, snaha osamostatnit se, u nás obrozenectví (inteligence) - Palacký • Polsko, české země, Norsko • vlastenectví -> nacionalismus -> národní obrození • šovinismus - k prosazení svého názoru používají násilné metody (Německo) • rasismus - holocaust • Konzervatismus • převládající v Evropě - zachování stávajícího stavu (šlechta, církev) • Počátky dělnického hnutí • těžké životní i pracovní podmínky, rozvoj továren • sociální darwinismus - silnější přežijí, podnikatelé bez ohledů • živelné bouře - rozbíjení strojů • podpůrné spolky (vzdělávací, hospodářské - Ouly) • chartismus - odborové hnutí v Anglii • zaměstnané i ženy a děti v továrnách, 16 hodinová pracovní doba • systém pokut, tovární konzum - nuceni zde nakupovat • úraz nebo stáří - vyhozeni, dělníci neuvědomělí, bez zákonů na ochranu, podmínky ve fabrikách špatné • živelný neorganizovaný odpor - vzpoury (bez výsledku), rozbíjení strojů • vznik nepolitických organizací - podpůrné spolky, vzdělávací spolky, družstevní spolky • Čechy - dělnické záložny - Ouly - chtěli si založit vlastní • Trade Union - Velká Británie, spolky - dohody pro společný postup • požadavky do charet - Charty lidu - hospodářské požadavký, politické (volební reforma) • • 1836 - generální stávka - chartismus začal ochabovat • 1848 - konec chartismu (bez viditelných výsledků) - požadavky přijaty až v 2. polovině 19. století • anglické strany - konzervatismus (podobný volební program), liberálové • Utopický socialismus • teorie vycházející z rozporu mezi osvícenskými idejemi a skutečností (bída x bohatství) • plány na vytvoření ideální lidské společnosti, odstranění majetkové a spolešenské nerovnosti a vykořisťování pokojnou cestou • T. Moore - "Utopia" - rádce Jindřicha VIII. - popraven • hrabe de Saint-Simon - odsouzení šlechty (potlačit šlechtu - trubci, změnit společnost) • Charles Fourier - falangy (společná práce) • Robert Owen - v USA New Harmony - "Baťovská vesnička" - poté zkrachoval • Revoluční socialismus • Marxismus - Karel Marx a Bedřich Engels • teorie marxismu - kritika utopického socialismu • vychází z německé klasické filosofie, anglická politická ekonomie • společnost je nutno změnit násilnou, revoluční cestou • pomocí třídního boje svrhnou dělníci buržoasii • nastolení - diktatura proletariátu • po určité době bude zavedena komunistická společnost, v podstatě ho taky vymysleli utopicky • komunistický manifest - předmluva a 4 kapitoly • 1847 - svaz komunistů - napsali program - komunistický manifest (v podstatě buržoasie, proletáři) • 1848 - Marx a Engels se účastní Frankfurtského parlamentu - Vorparlament • chtějí, aby Německo byla republika (jednalo se o sjednocení Německa) - nic neprošlo (prošvihli termín) • vraceji se do Anglie • • 1864 - Londýn - založena 1. internacionála - mezinárodní dělnické stdužení - vytvoření dělnických politických stran • 1. dělnická strana v Německu - 1869 - Eisenach - Německá sociálně demokratická strana dělnická • • 1870 - prusko-francouzská válka • francouzi poraženi - založena Pařížská komuna - 90 dní - 1871, podpora 1. internacionály • 1. internacionála přemístěna z Londýna do USA - 1879 rozpad • • Anarchismus • vzniká v dělnickém prostředí • má vzniknout bezvládí, chaos a poté samovolně začnou vznikat zárodky nové, absolutně spravedlivé společnosti • zabít panovníka • anarchií proslulí Irové • vede k terorismu • Michal Bakunin (známý ruský anarchista) •
Revoluce v Evropě po vídeňském kongresu • 1820 - 1847 • vzniká v místech utlačovaného národa - národně osvobozenecký boj (Balkán) • dále nespokojenost s absolutistickou politikou - dosáhnout ústavy - liberalizace (Francie) • sjednocení (cíle:) • liberalizace - Francie • národní osvobozenecké hnutí (Balkán x Turci) • sjednocení (Itálie, Německo) • • Španělsko • svobodomyslní důstojníci odmítli odplout do jižní Ameriky pokořit národně osvobozenecké hnutí španělských kolonií • v jižní Americe boj kolonií vede Simon Bolívar a kolonie vyhlásily samostatnost - Mexiko, Argentina, Peru, Chile, Kolumbie, Bolivie • boj proti absolutismu (krále Ferdinanda IV.) a vyhlášení ústavy 1820 • porážka vojsky Svaté aliance z Francie 1823 • Itálie • 1820 - hnutí karbonářů - šlechtičtí revolucionáři - tajné spolky • cíl - ústava - 1823 zrušena • sjednocení, vyhnání habsburků • Špilberk - vězení karbonářů • Rusko • 1828 - povstání děkabristů • jeden z vítězů nad Napoleonem • šlechtičtí důstojníci (vliv myšlenek Francie) usilovali o změnu režimu v Rusku, zakládali tajné spolky • prosinec (děkabr) - 1825 - nástup nového cara Mikuláše I. • v den přísahy v Petrohradě - vzpoura, pokus špatně připraven a rozprášen, Petrohrad - Senátní náměstí • tvrdé potrestání kvůli potencionální nebezpečnosti • pět povstalců popraveno, ostatní posláni na Sibiř • A. S. Puškin - Na Sibiř - báseň, oslava děkabristů • Turecko • od 18. století vnitřně rozvráceno • vojensko-feudeální stát, zaostalé • na jeho území zasahovaly velmoci (Francie, Rusko, Anglie) • balkánsko národy - závislé na Turecku a Rakousku • proti Turecku vedou národně osvobozenecký boj • Srbsko • podpora Ruska (samostatnost, někdo na ně dohlíží) • 1830 - autonomie pod tureckou svrchovaností, snaha o sjednocení všech Srbů do jednoho státu • Rumunsko • vzniklo sjednocením Moldavského a Valašského knížectví 19. století (do 1851 obsazeno vojskem Ruska a Turecka) - samostatnost • Bulharsko • pomalejší vývoj, patří Turkům do 1878 • Řecko • hospodářsky nejrozvinutější balkánský stát • obchodní styky se státy celé Evropy • povstání proti Turecku (1821 - 1829) - Turci se dopouštějí ukrutností proti Řekům (E. Delacroixe - Vraždění na ostrově Chiu) • vlna solidarity s Řeckem po celé Evropě - lord George Byron • Svatá aliance (Metternich) poskytla pomoc Řecku • 1829 - zisk autonomie • 1830 - samostatný stát • 1832 - na řecký trůn dosazen bavorský princ Otto • Francie • červencová revoluce 1830 • liberální vláda Ludvíka XVIII. • 1824 - nástup jeho bratra Karla X. - pokus o návrat k reakčnímu absolutismu • červenec 1830 - rozpuštěna sněmovna, cenzura a policejní dozor • vypukla revoluce - barikády v Paříži, studenti, řemeslníci • nový král - Ludvík Filip Orleánský • vznik buržoazní "červencové" monarchie (konstituční) • Belgie • po 1815 součást Nizozemska • 1830 lidové povstání v Bruselu - samostatnost, ústava, neutrální monarchi (nemůže vyhlásit stát, musí okolí) • Listopadové povstání v Polsku • 1815 - vznik Kongresovky - patří k Rusku • 1830 - povstání ve Varšavě - šlechta, sejm, po porážce tvrdé tresty - Sibiř, emigrace, v čele šlechta, chce být samostatná - svolala sejm, rustifikace • hnutí - sjednotit revolucionáře - 30. léta - Mladá Evropa • sjednotit národní osvobozenecký boj, založil ho 1834 Giuseppe Mazzini (italský revolucionář) - Mladá Itálie - podle toho Mladé Německo, Polsko - dohromady Mladá Evropa • • Habsburská monarchie • Rakousko - František II. - císař (1792-1835) • vystřídal Leopolda II. (před ním Josef II., synovec osvícených panovníků - František II.) • zrušena Svatá říše římská, František její poslední císař a první rakouský císař - 1804 - titul rakouského císaře • symbol zpátečnictví, konzervativní, kancléř Metternich • jeho kancléřem od 1810 do 1848 kníže Klement • Matternich - v čele Vídeňského kongresu • politika Evropy 1. poloviny 19. století • ministerský předseda • velmi reakční politika - proti veškerým reformám, chce zrušit i stávající reformy • zavádí tajnou policii, cenzuru • zachování starých pořádků (status quo) • vůdce Svaté aliance • • 1835 umírá František II., na trůn se dostává Ferdinand V. (Dobrotivý) - rozumu mdlého, ve všem důvěřoval svým rádcům • prosinec 1848 se musel vzdát trůnu, nezvládl Rakousko ukočírovat •
České země v době národního obrození • národní obrození - snaha o vytvoření novodobého českého národa nerevoluční cestou • je umožněno díky • revoluci - ekonomické změny, hospodářské změny • nové myšlenky spojené s francouzskou revolucí i Napolenoskými válkami • osvícenstvím • • národní proces u nás zpomaloval Metternichovský absolutismus, germanizace (ještě z doby osvícenské, velmi silná), neexistence národních elit - lidé hodně vzdělaní a bohatí, chybí česká šlechta, není nikdo, kdo by se za nás postavil, neexistence spisovné češtiny • hlavní důraz kladen na jazyk, literaturu, kulturu • dělí se na tři etapy • 1. etapa • konec 18. století - 20. léta 19. století • první obrozenecká generace • hlavní úkol - vytvořit jazyk - spisovnou češtinu • hlavní osobnost Josef Dobrovský - jezuita, vychovatel šlechtických dětí, i v Olomouci • Mluvnice česká - pravidla českého jazyka, psána německy • • Martin Pelcl - Kronika česká - první sepsání historie • buditelé hlavně kněží, učitelé, zapadlí vlastenci • Václav Matěj Kramerius - novinář, vydavatel českých knih - Česká expedice, nakladatelství, knihy pro chudší lidi - kalendáře, poučky, rytířské romány • • 2. etapa • 20. - 30. léta 19. století • druhá obrozenecká generace • hlavní úkol - využití českého jazyka pro literaturu a vědeckou tvorbu - ukázat, že je čeština také tak dobrá • Josef Jungmann - pětidílný česko-německý slovník ("vědecké dílo") • počátky divadla - první představení ale pouze v neděli, ve Stavovském divadle • Bouda • první dramaturg - Václav Thán - i překladatel divadelních her • na venkově vznikají kočovné společnosti a zakládala se loutková divadla - Matěj Kopecký • myšlenka slovanské vzájemnosti - vsunout české země do společenství ostatních států • František Čelakovský - Ohlasy písní českých, ruských • rusofilství - hlavně Rusko jako předobraz pro autory, jako spojenec - protože nebylo nikomu podřízeno, velký národ • Jan Kolár - Slávy dcera • Pavel Josef Šafařík - Slovanské starožitnosti (vědecké dílo - slovanské jazyky a historie) • vznikají i padělky - Zelenohorský rukopis, Královedvorský rukopis - Václav Hanka, V. Linda, aby se dokázala historie a starobylost českého národa a jazyka • na konci 19. století boj o pravost rukopisů - že je to padělek studovali profesoři z Karlovy univerzity (dokázáno až v 70. letech 20. století) • nakladatelství Matice česká 1831 - vědecká a umělecká díla • měšťanská (malostranská) beseda - scházeli se vlastenci, různé spolky, společně četli, hovořili o politické situaci, členové - městská honorace - inteligence, bohatí měšťané • 3. etapa • od 30. let 1848 • vytvoření prvního politického programu - počátky spadají do II. etapy - první muzea - nejen výstavní, ale také vědecké ústavy • první muzeum - Opava 1814 - Slezské muzeum • 1817 - Moravské muzeum v Brně • 1818 - Vlastenecké muzeum v Praze (teď Národní muzeum) - František Palacký - prauje vědecky, historiograf českého království (jeho titul) • sepsal dílo Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě (historie od počátku do 1526 - první Habsburk na trůně) • určující myšlenkou jeho dějin je vztah Čechů a Němců • tvůrce prvního českého politického programu - austroslavismus (rakouské slovanství) - podstatou je zachovat Rakousko v té podobě v jaké je územně, ale rozdělit ho jako federaci rovnoprávných národů - slovanů více - měli by převahu - obavy z Pruska • • •
"Jaro národů" • 1848/1849 • Německo - snaha o sjednocení • Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska • Itálie - snaha o sjednocení • Francie - snaha o liberalismus • důvody: • odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání • lid požaduje konstituci (ústavu) • v některých zemích národní požadavky • hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad) • • společné cíle: • odstranění feudalismu a absolutismu • občané požadují podíl na politickém dění • • Revoluce v Itálii - Risorgimento • risorgimento = vzkříšení • leden 1848 - povstání chudiny proti neapolskému králi - požadavek konstituce a konce absolutismu • cíle: liberalizace, sjednocení, vyhnání habsburků • Itálie byla rozdělená: Sardinské království (vládne Viktor Emanuel II., skládá se z Piemontu a Sardinie, Savojská dynastie - jediná původní italská, hlavní město Torino), všude jinde na severu Habsburkové, na jihu Bourboni, ve středu Papežský stát • celkově měla italská revoluce 2 křídla: • 1) revoluce zdola: z lidových vrstev, Giuseppe Mozzini - revolucionář, tvůrce Mladé Itálie (hnutí, 1831), revoluce v Itálii, potlačeno ještě roku 1848, Giuseppe Garibaldi - s Mozzinim vytvořili Římskou republiku - 1849 poraženi • 2) revoluce shora: hrabě Camillo Cavour - ministerský předseda Sardinského království, představitel monarchistického řešení, na severu Itálie dal dohromady armádu, která se ale scházela velmi pomalu.. výsledkem neúspěch, do severní Itálie vtrhla rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým, italskou armádu porazil v létě 1848 u Custozy a v březnu 1849 u Novary • Risorgimento nemělo úspěch • Únorová revoluce ve Francii • politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři •