Poslední dějepis

Přejít na:navigace, hledání

• 1 "Jaro národů" • 1.1 Revoluce v Itálii - Risorgimento • 1.2 Únorová revoluce ve Francii • 1.3 Revoluce v Německu 1848 • •
"Jaro národů" • 1848/1849 • Německo - snaha o sjednocení • Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska • Itálie - snaha o sjednocení • Francie - snaha o liberalismus • důvody: • odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání • lid požaduje konstituci (ústavu) • v některých zemích národní požadavky • hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad) • • společné cíle: • odstranění feudalismu a absolutismu • občané požadují podíl na politickém dění • • Revoluce v Itálii - Risorgimento • risorgimento = vzkříšení • leden 1848 - povstání chudiny proti neapolskému králi - požadavek konstituce a konce absolutismu • cíle: liberalizace, sjednocení, vyhnání habsburků • Itálie byla rozdělená: Sardinské království (vládne Viktor Emanuel II., skládá se z Piemontu a Sardinie, Savojská dynastie - jediná původní italská, hlavní město Torino), všude jinde na severu Habsburkové, na jihu Bourboni, ve středu Papežský stát • celkově měla italská revoluce 2 křídla: • 1) revoluce zdola: z lidových vrstev, Giuseppe Mozzini - revolucionář, tvůrce Mladé Itálie (hnutí, 1831), revoluce v Itálii, potlačeno ještě roku 1848, Giuseppe Garibaldi - s Mozzinim vytvořili Římskou republiku - 1849 poraženi • 2) revoluce shora: hrabě Camillo Cavour - ministerský předseda Sardinského království, představitel monarchistického řešení, na severu Itálie dal dohromady armádu, která se ale scházela velmi pomalu.. výsledkem neúspěch, do severní Itálie vtrhla rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým, italskou armádu porazil v létě 1848 u Custozy a v březnu 1849 u Novary • Risorgimento nemělo úspěch • Únorová revoluce ve Francii • politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři; proti nim byli střední a drobní podnikatelé (buržoazie) a chudší vrstvy • právě drobní podnikatelé - "opozice" - chtěli získat změnou ústavy a novým volebním právem nové pravomoci, pořádali "bankety" - jeden v únoru 1848 byl zakázán -> lid povstal (dělníci, řemeslníci, studenti), bojovali v pařížských ulicích proti vojsku, které se k nim poté přidalo -> 25. 2. 1848 vyhlášena republika; prozatimní vláda • cíl vytvořit ústavu a zákony (liberálové a socialisté) • socialisté prosazovali zákony, které dělníkům umožnily právo na shromažďování, právo na práci, vládou byly zřízeny "národní dílny" - financovány státem (měly snížit nezaměstnanost) - zvýšení daní - nespokojenost - pád vlády -> nová vláda bez socialistů - zrušení národních dílen -> "červnové povstání" dělníků - krvavě potlačeno, vydána nová ústava - republika, úřad prezidenta - synovec Napoleona • 1851 si prodloužil funkci prezidenta na 10 let (z původních 4) -> 1852 se prohlásil císařem Francie -> tzv. 2. císařství, Napoleon III.; typ vlády tzv. "bonapartismus" - politika cukru a biče - v sociální oblasti ústupky, potlačování nepokojů • Revoluce v Německu 1848 • cíle: liberalizace, sjednocení • březen 1848 - revoluce ve státech Německého spolku; Prusko - revoluce v Berlíně, pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil ústavu • Vorparlament ("předparlament") - liberálové ze všech států svolali sněm do Frankfurtu, jednání o sjednocení Německa a ústavě, 3 koncepce budoucího Německa: • 1) pangermanismus - myšlenka sjednotit všechny Němce do jednoho státu • •