Poslední dějepis

Přejít na:navigace, hledání

• 1 "Jaro národů" • 1.1 Revoluce v Itálii - Risorgimento • 1.2 Únorová revoluce ve Francii • 1.3 Revoluce v Německu 1848 • 1.4 Revoluce v Rakousku 1848-1849 • 1.5 Revoluční události v Čechách v letech 1848 - 1849 • •
"Jaro národů" • 1848/1849 • Německo - snaha o sjednocení • Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska • Itálie - snaha o sjednocení • Francie - snaha o liberalismus • důvody: • odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání • lid požaduje konstituci (ústavu) • v některých zemích národní požadavky • hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad) • • společné cíle: • odstranění feudalismu a absolutismu • občané požadují podíl na politickém dění • • Revoluce v Itálii - Risorgimento • risorgimento = vzkříšení • leden 1848 - povstání chudiny proti neapolskému králi - požadavek konstituce a konce absolutismu • cíle: liberalizace, sjednocení, vyhnání habsburků • Itálie byla rozdělená: Sardinské království (vládne Viktor Emanuel II., skládá se z Piemontu a Sardinie, Savojská dynastie - jediná původní italská, hlavní město Torino), všude jinde na severu Habsburkové, na jihu Bourboni, ve středu Papežský stát • celkově měla italská revoluce 2 křídla: • 1) revoluce zdola: z lidových vrstev, Giuseppe Mozzini - revolucionář, tvůrce Mladé Itálie (hnutí, 1831), revoluce v Itálii, potlačeno ještě roku 1848, Giuseppe Garibaldi - s Mozzinim vytvořili Římskou republiku - 1849 poraženi • 2) revoluce shora: hrabě Camillo Cavour - ministerský předseda Sardinského království, představitel monarchistického řešení, na severu Itálie dal dohromady armádu, která se ale scházela velmi pomalu.. výsledkem neúspěch, do severní Itálie vtrhla rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým, italskou armádu porazil v létě 1848 u Custozy a v březnu 1849 u Novary • Risorgimento nemělo úspěch • Únorová revoluce ve Francii • politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři; proti nim byli střední a drobní podnikatelé (buržoazie) a chudší vrstvy • právě drobní podnikatelé - "opozice" - chtěli získat změnou ústavy a novým volebním právem nové pravomoci, pořádali "bankety" - jeden v únoru 1848 byl zakázán -> lid povstal (dělníci, řemeslníci, studenti), bojovali v pařížských ulicích proti vojsku, které se k nim poté přidalo -> 25. 2. 1848 vyhlášena republika; prozatimní vláda • cíl vytvořit ústavu a zákony (liberálové a socialisté) • socialisté prosazovali zákony, které dělníkům umožnily právo na shromažďování, právo na práci, vládou byly zřízeny "národní dílny" - financovány státem (měly snížit nezaměstnanost) - zvýšení daní - nespokojenost - pád vlády -> nová vláda bez socialistů - zrušení národních dílen -> "červnové povstání" dělníků - krvavě potlačeno, vydána nová ústava - republika, úřad prezidenta - synovec Napoleona • 1851 si prodloužil funkci prezidenta na 10 let (z původních 4) -> 1852 se prohlásil císařem Francie -> tzv. 2. císařství, Napoleon III.; typ vlády tzv. "bonapartismus" - politika cukru a biče - v sociální oblasti ústupky, potlačování nepokojů • Revoluce v Německu 1848 • cíle: liberalizace, sjednocení • březen 1848 - revoluce ve státech Německého spolku; Prusko - revoluce v Berlíně, pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil ústavu • Vorparlament ("předparlament") - liberálové ze všech států svolali sněm do Frankfurtu, jednání o sjednocení Německa a ústavě, 3 koncepce budoucího Německa podle teorie pangermanismu - sjednocení Němců do jednoho státu (stejně tak panslavismus - spolupráce všech Slovanů) • 1) Velké Německo - sjednocení všech Němců včetně západních zemí Rakouska (i Čech a Moravy), vůdcem by bylo Rakousko. Pozván byl také zástupce Českých zemí - František Palacký, který svou účast odmítl otevřeným dopisem. "Čechové a Němci jsou historicky odvěcí nepřátelé, Český stát nikdy nebyl skutečnou součástí Svaté říše římské" (sporné) -> na Vorparlamentu nebyl od nás žádný zástupce • 2) Malé Německo - bez Rakouska - území Německého spolku, vůdce Prusko • 3) teorie Německé republiky - prosazovali Marx a Engels, jediná koncepce plánované republiky, neuspěli • poslanci jednali, lidové hnutí v Prusku na podzim 1848 poraženo, celkově revoluce utichaly .. jaro 1849 - poslanci se domluvili na koncepci Malého Německa, králem měl být pruský král, ale ten odmítl korunu od lidu (když už, tak chtěl vládnout absolutisticky - chtěl si moc dobýt, rozehnal sněm) • • Německo bylo dál roztříštěné, ale většina států zrušila poddanství • v Německu probíhala revoluce zdola • Revoluce v Rakousku 1848-1849 • cíl - konstituce a osvobození se od nadvlády (Slováci, Slovinci a Chorvati byli dokonce pod dvojím národnostním tlakem - Rakouska i Maďarska) • revoluce vypukla postupně v hlavních městech • 11.3.1848 - Praha - bez barikád v ulicích • 13.3.1848 - Vídeň - chtěli ústavu, v ulicích barikády, svržení Metternicha - utekl do Anglie • 15.3.1848 - Budapešť (nakrátko sjednocení Budínu, Starého Budínu a Pešti; předtím i potom do 1873 3 samostatná města) • • Ferdinand V. slíbil kabinetními listy (druh císařské korespondence) ústavu • do Vídně byl svolán Říšský sněm - cílem vypracovat ústavu - první koncepty byly nepřijatelné; 7.9.1848 zrušeno poddanství, zrušení roboty za výkup - museli si novou půdu koupit nebo pronajmoout; nástup občanské společnosti v Rakousku • podzim 1848 - znovu revoluce ve Vídni - nespokjenost s postupem jednání na sněmu - barikády - sněm se přestěhoval do Kroměříže (arcibiskupský zámek) • mezitím v létě z Vídně odjel císařský dvůr, nejprve do Innsbrucku, poté na Moravu do Olomoouce (pobývali v Arcibiskupském paláci) - 2. 12. zde abdikoval Ferdinand V. a na trůn nastoupil osmnáctiletý František Josef I. (vládl 1848 - 1916) - zpočátku vládl moderněji, ale měl zkostnatělé myšlení - ke konci 19. století byly jeho myšlenky naprosto zastaralé -> Rakousko rozbito za první světové, značný podíl na tom měl náš zahraniční odboj • 4.3.1849 - oktrojovaná ústava = "lidu vnucená" - základem ústavy byla jednota Rakouské monarchie - žádná změna - vyprovokovala další boje v Maďarsku • 7.3.1849 - císař nechal rozehnat sněm (už splnil účel - ústavu) • Revoluční události v Čechách v letech 1848 - 1849