Poslední zeměpis

Přejít na:navigace, hledání

• 1 Rusko • 1.1 Přírodní poměry • 1.2 Obyvatelstvo • 1.3 Zemědělství • 1.4 Nerostné suroviny • 1.5 Průmysl • •
Rusko • oficiální název Ruská federace (federace 21 republik, například: Tatarstán - ropa, Baškortostán - ropa, Komi, Sakha - Jakutská republika, Altaj) umět rozlišit pojmy Rusko - SNS - SSSR - sovětský blok • kontinenty: Evropa, Asie • 17 075 200 km2 (4 300 000 km2 z toho v Evropě); 142 890 000 obyvatel (117 000 000 z toho v Evropě); hustota zalidnění 8 obyvatel/km2 - pro velikost území zbytečné vědět • hlavní město Moskva; náboženství pravoslavné, menšiny katolické, protestantské, muslimské, židovské, přírodní náboženství • historie: • 1922-1991 Sovětský svaz (15 republik: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Rusko), formálně byl rozpuštěn v prosinci 1991 a 11 z 15 svazových republik s výjimkou pobaltských států a Gruzie vytvořilo Společenství nezávislých států - SNS • SNS - dnes 9 republik: Rusko, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Ázerbajdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán; Ukrajina a Turkmenistán vystoupili; Gruzie nebyla, byla, dnes opět není • významní představitelé SSSR: - naučit se význam a funkci jedné osobnosti, bude v testu Vladimir Iljič Lenin (1922-24), Josif Vissarionovič Džugašvili - Stalin (1924-53), Leonid Iljič Brežněv, Michail Sergejevič Gorbačov; pozn.: v SSSR do roku 1989 neexisovala hodnost prezidenta • • Přírodní poměry • krajní body Asie: S - Čeljuskinův mys, V - Děžněvův mys (západní polokoule) • Pacifický ohnivý prstenec - poloostrov Kamčatka, ostrovy Sachalin a Kurily • za SSSR byla některá města pro cizince nepřístupná - Vladivostok (Pacifik), Murmansk (Severní ledový oceán, golfský proud, nezamrzá), Novorosijsk (Černé moře - Atlantik); sezónně zamrzlá "severní mořská cesta" z Murmansku do Vladivostoku • geologie: štít sibiřský a baltský - nejstarší část; Kavkaz a jižní pohoří - nejmladší; sopečná činnost - sopka Ključevskaja na Kamčatce • hranice Evropy a Asie: Bajdaratský záliv, východní předhůří Uralu, tok řeky Emby (částečně v Kazachstánu), Kaspické moře, Kumomamyčská sníženina (rozdíl - podle americké školy hlavní hřeben Kavkazu, proto zahrnují Elbrus do Evropy), Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře; Bospor, Marmanské moře, Dardanely (Turecko) • povrch - evropská část: Východoevropská rovina; Karelská jezerní plošina; poloostrov Kola; Baltská nížina; Kaspická nížina; Ural; Valdajská vrchovina - významné evropské rozvodí - Dněpr, Volha, Západní Dvina; Kubáňská nížina - nejúrodnější - podle evropské školy už Asie • povrch - asijská část: Západosibiřská rovina (mezi řekami Ob a Jensej), bažinatá, na severu permafrost, ve střední a jižní části tajga, naleziště ropy (Surgut)a zemního plynu (Jamal); Středosibiřská vysočina (mezi řekami Jensejí a Lenou, Jakuti, permafrost); Kavkaz (Elbrus 5642 m n. m. - nejvyšší hora Ruska, severní svahy - cenné ekosystémy - UNESCO); Altaj (Belucha 4506 m n. m., cenné ekosystémy - UNESCO); Sajany (Sajanské pohoří, východní a západní část); Sichote - Alin (monzunové klima mírného pásu); Verchojanské pohoří; Pohoří Čerského • vodstvo: • Jezera - Kaspické moře - největší jezero světa; Bajkal - nejhlubší jezero světa a pramenná oblast Angary; Ladožské jezero - největší jezero Evropy; Oněžské jezero • Řeky - Evropa: Severní Dvina a Pečora (doprava, ústí do Severního ledového oceánu), Západní Dvina a Něva (Něva teče Petrohradem, ústí do Baltu), Dněpr a Don (Černé moře), Volha (Kaspické moře, bezodtoká oblast, doprava, průmysl, na jihu zavlažování, elektrárny) • Řeky - Asie: Ob (s přítokem Irtyš) a Jensej (přítok Angara, vodní elektrárny) mají dopravní využití a ústí do S. l. oceánu; Lena, Jana, Indigirka a Kolyma - S. l. o., oblast gulagů; Amur - nejdelší - Tichý oceán, část ruskočínské hranice • • Podnebí: • Arktický podnebný pás - mrazové pouště (povrch bez půdy, jen kameny) a zaledněné území, ostrovy v S. l. oceánu • Subarktický podnebný pás - sever Ruska, léta velmi krátká, malá vrstva půdy, omezená vegetace - TUNDRA • Mírný podnebný pás - TAJGA - rozsáhlé jehličnaté lesy, až potud permafrost; LISTNATÉ A SMÍŠENÉ LESY - spíš v oceánském a přechodném klimatu, jsou v evropské části a úplně na východě, zemědělské využití; STEPI A LESOSTEPI - nejjižnější oblast povodí Volhy a jihozápadní Sibiř, zemědělské využití - černozemě • pojmy: PERMAFROST - trvale zmrzlá půdy, v létě horní vrstva roztaje (umožňuje vývoj kořenového systému rostlin včetně stromů); ZIMNÍ SIBIŘSKÁ TLAKOVÁ VÝŠE - obrovská pevnina - v zimě se ochladí - málo srážek - kontinentální klima - promrzání - až -70°C a bezvětří • • Chráněná území: "zapovědnik" - nejvyšší stupeň ochrany, vstup zakázán; "zakaznik" - něco jako náš NP, vstup podle pravidel; oblasti chráněné Unescem: tajga v republice Komi, Altaj, Bajkal, severní svahy Kavkazu, sopky na Kamčatce, dálný východ - unikátní vlhké listnaté lesy (nějaký vliv monzunu) • Obyvatelstvo • rozmístění nerovnoměrné, většina v Evropě; celkový i přirozený přírustek záporný, nekontrovatelná migrace Číňanů na Dálný východ; na Sibiři problémové zdravotnictví, tuberkulóza atd. • mnoho národů: • v Povolží: Tatarstán - Tataři - hl. m. Kazaň - turkotatarská jazyková skupina - mnoho pravomocí - ropa, zemní plyn; Baškorstán - Baškirci a mnoho dalších národů, některé mají v rámci federace republiku, některé ne • na Kavkaze: např. Čečenci • na Sibiři: Altaj - Altajci; Sakha - Jakuti; Evenci, Burjaté, atd. • • Zemědělství • hlavní zemědělské oblasti: • širší okolí Moskvy - žito, brambory, dobytek; málo kvalitní půdy, podzoly • jih - kolem Volhy - Kubáňská nížina - JZ Sibiř - stepní černozemě, pšenice • • na Sibiři až po jižní hranice permafrost - zemědělsky nevyužitelné • Nerostné suroviny • ropa: střední tok Obu, město Surgut; ropovody do bývalého socialistického bloku; Volha - Tatarstán • zemní plyn: dolní tok Obu, poloostrov Jamal; jih Uralu • černé uhlí: oblast Pečory a Vorkuty - vede tam železnice "postavená na lidských kostech" (Alexandr Solženicyn - Souostroví Gulag); jih Sibiře - Novosibirsk - oblast Kuzbas • hnědé uhlí: Kansk-Ačinsk - těžký průmysl • rudy: Kursk - "Kurská magnetická anomálie" - tolik železné rudy, že způsobuje největší magnetickou anomálii na Zemi, hutě, uhlí dovoz od Pečory; jižní Ural - železná ruda - kyvadlová železnice - hutě, zbrojní závody • Průmysl • strojírenské obory: všechna velká města • chemický průmysl: Povolží • spotřební průmysl (textilní, potravinářský, lehké strojírenství): evropská část - okolí Moskvy, Povolží • doprava - Transsibiřská magistrála, doprava po řekách, ... • oblasti: • 1)Moskevská oblast: spotřební průmysl (lehké strojírenství, potravinářský a textilní průmysl), hnědé uhlí - tepelné elektrárny; zemědělství - žito, brambory, dobytek; města: Vladimir - historické, Ivanovo, Jaroslavl • 2)Severozápad - od Uralu po Petrohrad: černé uhlí, dřevozpracující a strojírenský průmysl; města: přístavy Murmansk - nezamrzá, Archangelsk - zamrzá, Petrohrad - proevropský ráz • 3)Povolží - zemědělství - pšenice, žito; těžba nerostných surovin - ropa; různé národnosti; chemický a strojírenský průmysl; města: Kazaň, Samara, Volgograd, Astrachaň • 4)Ural - železná ruda, barevné kovy, zemní plyn; těžký průmysl; města: Jekatěrinburg - zbrojní závody, Perm, Ufa, Čeljabinsk • 5)Předkavkazsko • •