Politologie

Přejít na:navigace, hledání

Není to celé! • polis = obec, stát • vědecká disciplína, která se zabývá studiem politiky • patří mezi vědy o člověku (humanitní disciplíny) • jako samostatná disciplína vzniká politologie na přelomu 19. a 20. století v USA, když kořeny politického myšlení najdeme již ve starém Řecku • v širším smyslu je předmětem politologie moc • snaží se být kritickou a objektivní vědou • politologie • normativní (hodnotová) • deskriptivní (popisná) • predikativní (prognostická) • • pohledu politika • zájem o veřejné věci z pohledu občana • • Z dějin politologie • Platón (427 – 347 př.n.l) „Ústava“ (mimojiné) zde podává svou představu ideálního státu – jeho pojetí státu je založeno na striktní sociální stratifikaci (dělníci, vojáci, filosofové - vládci) • Principem stratifikace je u něj vzdělání (moudrost), je-li někdo moudrý, je dobrým vládcem • totalitní rysy • za nejlepší formu vlády označoval aristokracii nebo monarchii (vláda vrozených, vláda jedince) • Platón působil v době krize athénské polis • • Aristoteles (384 – 322 př.n.l) • vědecký přístup „Poltika“ – odmítá Platónův ideální stát, nezáleží na formě vlády, ale na tom, aby ve státě byla dodržována ústava a zákony • popisuje všechny tehdy známé formy vlády a ústavy • • sv. Tomáš Akvínský (1225-1274) • středověk uvažuje například o legitimitě panovníkovi moci (panovník svou moc odvozoval z moci božské) • politické myšlení je poplatné teologickým úvahám • • Nicolo Machiavelli [Makiaveli] (1469-1527) • „Vladař“ (Il principe) - návod Lorenzu Medicínskému, jak vést úspěšnou politiku • • Machiavelli ospravedlňuje jakékoli vedení politiky („účel světí prostředky“) • Osvícenství • 17. - 18.století • silný rozvoj politického myšlení • Thomas Hobbes (1588-1679), John Locke (1632-1704) – Britský empirismus • autoři teorie společenské smlouvy, vysvětluje vznik státu • válka všech proti všem • kompromis = stát • stát je výtvorem racionálně uvažujících jedinců, kteří se rozhodli hájit svá práva společně - stát jako korporace • • Charles de Montesquieu (1689-1755) - „Duch zákonů“ – vyslovuje se pro zásadu dělení moci – tři složky • zákonodárná moc • výkonná moc • moc soudní • • Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778) • „O společenské smlouvě“ • formuluje základy demokracie • Hovoří o nutnosti účasti lidu na vládě • není to bůh, kdo sesílá na panovníka svou moc, ale lid, kdo deleguje moc na své zastupitele • Rousseau ovšem odmítal zastupitelskou demokracii a prosazoval demokracii přímou • • Imanuel Kant (1724 – 1804) • „O věčném míru“ • Etika – kategorický imperativ • jednej tak, aby se tvé chování mohlo stát obecnou normou - zásada použitelná v politice • • Karl Marx (1818 – 1883) • společenské procesy (s nimi i politika) jsou definovány konfliktem tříd • • Max Weber (1864 – 1920) • Kapitalismus je produktem protestantské askeze a střídmosti • • Pojem státu • nejstarší státy vznikají v mezopotámii asi 3000 let př. n. l. • dnes existuje okolo 200 samostatných států • „stát“ z lat. „stato“ = status, řád – tento pojem zavádí do politického myšlení v 16. století Machievelli • forma politické organizace lidské společnosti • státní moc je nezávislá, neodvozená od jiné (suverenita, svrchovanost) • své vnitřní i vnější záležitosti si každý stát řeší sám • • Znaky státu • organizace státu • existence státních orgánů spjatá se státním aparátem • • právo • existence závazných podmínek chování a jednání lidí • vymahatelnost práva • • území a obyvatelstvo • státní suverenita • Funkce státu • vnitřní • bezpečnostní • právní – stát dohlíží na dodržování zákonů, které vydal • ekonomická • sociální – stát zajišťuje občany v době nemoci nebo nezaměstnanosti • kultura – péče o věřící lidi, příspěvky na pořádání kulturních akcí • • vnější • zajištění vztahů s ostatními státy • regulace zahraničního obchodu • ochrana území • •