Asie
Z 8.B8 wiki
Verze z 10. 2. 2011, 10:18; 78.102.37.54 (diskuse)
• Odkazna užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou) • Bhópál • leží na jih od rovníku • obratník raka (23°27' s.š.; jedná se o nejsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu, této šířky dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu); severní polární kruh (myšlená kružnice, která protíná všechna nejjižnější místa na severní polokouli, kde lze za letního slunovratu pozorovat polární den a za zimního slunovratu polární noc) • východní polokoule, jen Čukotka leží na západní polokouli • nejzazší body Asie: • S - Čeljuskinův mys - poloostrov Tajmyr - 77°44' s.š. • V - Děžněvův mys - poloostrov Čukotka - 169°40' z.d. • J - mys Buru - Malajský poloostrov - 1°16' s.š. • Z - mys Baba - poloostrov Malá Asie - 26°10' v.d. • • Rozloha • 44,5 mil. km2 - největší světadíl • Členitost • ostrovy: Severní země, Novosibiřské ostrovy, Wrangelův ostrov, Sachalin, Kurily, Hokkaidó, Honšú, Šikoku, Kjúšú, Tchaj-wan, Filipíny, Velké Sundy (Kalimantan = Borneo, Sulawesi = Celebes, Sumatra, Jáva), Malé Sundy, Moluky, Andamany (ind.), Nikobary (ind.), Lakadivy (ind.), Maledivy, Cejlon, atd, viz atlas • poloostrovy: Jamal, Gydský, Tajmyr, Čukotský, Kamčatka, Korejský, Zadní Indie, Malajský, Přední Indie, Arabský, Katar, Sinajský, Malá Asie, atd, viz atlas • moře: Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Ochotské, Čukotské, Beringovo, Japonské, Žluté, Východočínské, Filipínské, Jihočínské, Celebeské, Jávské, Andamanské, Bandské, Floreské, Arabské, Rudé, Středozemní, Černé, Azovské, Marmanské, atd, viz atlas • zálivy: Šelichovův, Tonkinský, Thajský, Bengálský, Ománský, Perský, Adenský, atd, viz atlas • průlivy: Beringův (datová hranice), První kurilský, Tatarský, Korejský, Tchajwanský, Karimatský, Malacký, Sundský, Makasarský, Luzonský, Hormuzský, Bád-al-Mandab, Bospor, Dardanely, Kerčský, atd, viz atlas • Geologie, geomorfologie Geologie • Velké tektonické desky: Euroasijská litosferická deska, Pacifická deska, Indo-australská deska • Tichomořský ohnivý prstenec - sopečná a zemětřesná činnost - v oblastech střetu Euroasijské a Pacifické, nejvyšší pohoří - Himaláj, Pamír, Kavkaz, Elborz - v oblastech střetu Euroasijské a Indo-australské (i malé Íránské, malé Arabské) desky • nejstarší části: Sibiřský štít, Východočínská tabule, Přední Indie => velké zásoby černého uhlí má Rusko, Čína, Indie • Reliéf (geomorfologie) • pohoří • Pontské pohoří a Taurus (a Antitaurus), mezi nimi suchá Anatolie (náhorní plošina); Arménská vysočina - Ararat - 5137m n. m. , dnes nejvyšší hora Turecka; Velký Kavkaz - Elbrus - 5642 m n. m., Malý Kavkaz; Zagros, Elborz - hora Damávand - nad Teheránem, Íránská vysočina; Hindukuš - vybíhá z Pamíru; Pamír - Fedčenkův ledovec 71 km, nejdelší na světě; Ťan Šan - už prvohorní základ, zlomovrásové pohoří; Karákoram - 2. nejvyšší pohoří na Zemi; Kunlun; Altaj; Sajany; Středosibiřská vysočina, Sichote-Alin, atd, viz atlas • • 
• nížiny • Turanská (mírný pás, kontinentální klima, pouště Karalkum, Kyzylkum, Aralkum); Západosibiřská (především mírný pás, tajga); Mezopotámská (subtropický pás); Indoganžská (subtropický pás); Velká čínská (mírný a subtropický, dělítko Huang He); atd, viz atlas • • plošiny: Tibetská náhorní, Anatolie, Dekánská • Vodstvo Řeky • 5 základních typů podle vodního režimu • řeky Sibiře - Ob, Jenisej, Lena, Kolyma,..; • řeky suchých bezodtokých oblastí - Syrdarja, Amudarja, Ili (do jezera Balkaš), Tarim; pramenní v horských oblastech, ústí do bezodtokých jezer nebo končí suchou deltou • monzunové řeky - Huang He, Chang Jiang, Xi Jiang, Mekong, Salwin, Iravadi, Brahmaputra, Ganga; maxima v době letního monzunu, velmi nevyrovnaný průtok; Amur by mohl být přechodným typem mezi sibiřským a monzunovým režimem odtoku • tropické řeky - kdyžtak prezentace • subtropické řeky - např. Jordán • • Jezera • reliktní - pozůstatek moře před vyzdvižením; Kaspické moře (5,5mil. let), Aralské jezero (vysychá, z řek Syrdarja a Amudarja odebírána voda na závlahu) • tektonická - Bajkal (nejhlubší - 1637 m hluboký, 20% sladké vody na Zemi, průtočné); Balkaš (západní část sladká - řeka Ili, východní část slaná); Mrtvé moře (hladna -400 m n.m., vysychá, extrémní slanost) • ledovcového původu • jiné typy - jezero v kráteru - Luzon; Tonlesap - mění velikost podle monzunu • Klima 
• klimadiagramy.. • Obyvatelstvo • 4,2 mld. obyvatel • nejlidnatější státy: Čína (1,3 mld.), Indie (1,1 mld.), Indonésie, Pákistán, Bangladéš, Japonsko • nejhustěji osídlené oblasti: Velká Čínská nížina, Indoganžská nížina, Honšú, Dekánská plošina, Sundy • rasy: • bílá - Turci, Arabové, Peršané, Indové, Zakavkazsko, část střední Asie • žlutá - původní obyvatelé Sibiře, Čína, ... • černá - některé ostrovy • • náboženství: • křesťanství - Rusko, Gruzie a Arménie - jako první přijaly křesťanství za státní náboženství • islám - Arabský poloostrov, Turecko, Irák, Irán, Pákistán, část střední Asie • hinduismus - Indie • buddhismus - Zadní Indie (Thajsko atd.), Mongolsko, jižní Sibiř • filosoficko náboženské směry - Čína, Japonsko • judaismus - Izrael • • Zemědělství Průmysl • Rusko, Čína, Indie - těží více surovin ve větším množství • Saudská Arábie, Irák, Bahrajm, Katar, SAE atd. - těží jednu surovinu ve velkém množství • Japonsko - téměř nic netěží, ale ekonomiku má silnou • významné ekomoniky: Japonsko, Čína, Indie, Izrael • problematické nebo chudé státy: Afgánistán, Nepál, Bhútán, Barma, Vietnam, Laos, Kambodža, KLDR • Japonsko • 370 000 km2; 127 mil. obyvatel, 337 obyvatel na km2 • poloha: ostrovy - Honšú, Hokkaidó, Kjúšú, Šikoku; Rjůkjů • povrch: střet 4 litosferických desek - Tichooceánské a Eurasijské; sopečná a zemětřesná činnost, tsunami, málo nížin • vodstvo: hydroelektrárny • podnebí: mírný a subtropická podnebný pás, Rjůkjů subekvatoriální, ovlivňováno monzuny a mořskými proudy - Kurošio a Ojašio • 
• obyvatelstvo: mongoloidní rasa, nejhomogennější stát na světě (98% Japonci, minimum menšin a přísné imigrační zákony), vysoká míra urbanizace (80%), nízká porodnost, protipopulační opatření, vysoká průměrná délka života • hospodářství: • nemají: nerostné suroviny, zemědělskou půdu (nutný dovoz potravin - málo nížin - v nich ale kvalitní půda) • mají: kvalitní a relativně levné výrobky (moderní výrobky spotřebitelského průmyslu, náročné na kvalifikovanou pracovní sílu, investice do vzdělání, nenáročné na energii a suroviny) • příččina vzestupu: materiální a finanční pomoc USA • • zemědělství: 12% orné půdy (málo), 70% lesa (jako Finsko), hlavní plodinou je rýže - skoro soběstační v její produkci, převažuje rostlinná výroba (čím by ty zvířata krmili), obrovský tlak na pozemky - drahá půda • průmysl: • hutnický: v přístavech, politika více obchodních partnerů - Austrálie, Čína, Rusko • strojírenský a chemický: hlavní obory • dřevozpracující: založený na dovozu u Indonesie, Ruska • "hlavní průmyslový pás" - Tokio, Ósaka, Nagoja, Kóbe, Kjóto • aktivní obchodní bilance, více obchodních partnerů • • doprava: kvalitní silnice, špičkové vlaky (Shinkansen), doprava mezi ostrovy - trajekty, mosty, tunel Seikan mezi ostrovy Honšú a Hokkaidó, námořní doprava - téměř všechna velkoměsta jsou přístavy • města: konurbace - spojení aglomerací - souměstí: Tokio-Jokohama, Osaka-Kobe-Kjóto, Nagoja-Gifu, Saporo-Hakodate, Fukuoka-Kitakjúšů • Čína • regiony Asie • Čínská lidová republika; 9 596 960 km2 (4. na světě po Rusku, Kanadě a USA); 1300000000 obyvatel (zhruba každý pátý ze světové populace); 137 obyvatel na km2 (srovnatelé s naší republikou, ale nerovnoměrně rozložené - většina ve Velké čínské nížině, v Sečuánské pánvi a západní a střední část země osídlená velmi řídce) • povrch: Ťan-Šan, Tarimská pánev - poušť Taklamakan, Kunlun, Karákoram, Tibetská náhorní plošina, Himaláj, poušť Gobi, Velká čínská nížina, Sečuánská pánev • vodstvo: Huang He (hranice mírného a subtropického klimatu), Xi Jiang (už tropický vlhký pás), Chang Jiang; význam řek: zavlažování, průmysl, energetika, doprava - po Chang Jang můžou námořní lodě až do Wuhanu; významná pramenná oblast veletoků Indus, Ganga, Brahmaputra, Mekong, Salwin • klima: mírný, subtropický a tropický vlhký pás; vliv monzunu -> režim odtoku řek monzunový • obyvatelstvo: 56 národů a národností - Tibeťané, Mongolci (Vnitřní Mongolsko - početně víc Mongolů než v Mongolsku), Ujgurové, 92% Chanové; čínská diaspora - Číňané mimo Čínu - zhruba 55 mil.; 28% populace ve městech; protipopulační politika se týká jen Chanů, protože žijí v nejpřelidněnějších oblastech • hospodářství: kolem poloviny obyvatel pracuje v zemědělství, orná půda jen 10%, desertifikace na severu - projekt Zelená čínská zeď • zemědělství: mírný p. pás - pšenice atd., subtropický rýže; významná i živočišná výroba • průmysl: postavený na těžkém průmyslu, severovýchod - uhlí - jádro těžkého průmyslu, znečištění celosvětového významu, centra Shenyang (hutě), Harbin; spotřební průmysl (jih mírného pásu a subtropy) - Shanghai, Wuhan, Kanton (Guangzhou) • • ekonomické osy: pomyslné spojnice největších center ekonomiky • severojižní ekonomická osa - starší, slouží k přepravě zboží, surovin, pracovních sil, kapitálu; Beijing - Wuhan - Kanton • východozápadní e. o. - novější, za cíl má industrializovat některé oblasti centrální číny, předpokládá navázání obchodní spolupráce se státy Střední Asie; Urumči - Wuhan (návaznost na severojižní osu) • • zvláštní ekonomické zóny - "státy ve státě", kde platí tržní kapitalismus v socialistickém státě - u pobřeží • problémy s životním prostředím - eroze zemědělské půdy, dezertifikace, nedostatek pitné vody • Indie • 3 287 590 km2, 1,2 mld obyvatel (nejzalidněnější Indoganžská nížina a úplný jih), 324 obyvatel na km2 • republika, hl. m. Nové Dillí • povrch: podhůří Himaláje, Indoganžská nížina, Dekánská plošina lemovaná Východním a Západním Ghátem • klima: nejdeštivější Indoganžská nížina, subekvatoriální podnebný pás - období dešťů (léto) a sucha • vegetace: polopouště a pouště - Thár, Dekánská plošina - savany, východ střídavě vlhké lesy; důvod - monzuny z jihovýchodu • vodstvo: Ganga, Brahmaputra • historie: východoindická společnost, hinduismus a islám, poté oddělení Pákistánu (podle převahy toho kterého náboženství), v sedmdesátých letech se z Bengálska - východního Pákistánu stává samostatný stát Bangladéš; do dneška spor Pákistánu a Indie o území Kašmíru; Balúčistán • národnosti a jazyky: Indové, Hindština, hinduismus; 11 hlavních národností a 11 úředních jazyků (celkově je v Indii asi 720 národností a etnických skupin), jedním z 11 hlavních jazyků je angličtina - sjednocující jazyk (od dob kolonie) • zemědělství: plantážnictví - na vývoz (bavlna, konopí, koření, rýže, kukuřice, pšenice) nebo pro vlastní spotřebu (luštěniny - čočka, fazol, sója, cizrna) • průmysl: hutní průmysl - západní bengálsko - rudy, černé uhlí, zázemí Kalkaty - vývozní přístav; chemický průmysl - přesouvá se sem z evropy (neexistují dobré ekologické zákony), katastrofa Bhópál • špičková odvětví strojírenství - obrovské investice do výzkumu X nezvládnutá sociální politika - země obrovských kontrastů podobně jako Čína • města: Nové Dillí, přístavy - Kalkata (zbudovaná Brity), Bombai, Mádras • Střední Asie • Kazachstán (největší, zasahuje do Evropy), Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán • přírodní podmínky: Turanská nížina (pouště Karakum, Kyzylkum), Kazašská plošina (světová naleziště surovin), Pamír, Ťan - Šan, Ferganská kotlina • vodstvo: Aralské jezero (problém), Amudarja, Karakumský kanál, Syrdarja, horní tok Irtyše, jezera Balkaš a Ysyk-Kol • podnebí: mírný p. p., na jihu subtropické vlivy, velmi suché - vnitrozemské klima, vegetace - stepi, polopouště, zásoby vody v horských oblastech z ledovců (hory až 7000 m n. m.) - lesy v Ťan - Šanu; celina - step, dosud neobdělaná půda • obyvatelstvo, hospodářství: Turkotatarská skupina národů kromě Tádžikistánu; potravinářský průmysl - obiloviny, polopouště bavlník, horské oblasti - dobytek • průmysl: Kazachstán - vývoz černého uhlí - Karaganda, Ekibastuz, barevných kovů, železné rudy, hutní a chemický průmysl - stěhují se sem Rusové; zemní plyn a ropa - Turkmenistán - zájem napojit se na ropovod a dostat se na evropské trhy; cestovní ruch, Kazachstán Astana, Kyrgyzstán Biškek • Zakavkazsko • Arménie - vnitrozemí - Jerevan - jezero Sevan, Gruzie - Černé moře - Tbilisi, Azerbajdžán - Kaspické moře - Baku • pohoří Kavkaz - Velký, Malý, Kochida - nížina mezi nimi na území Gruzie; Kuro-arakská nížina - suchá, stepi, polopouště, závlaha - bavlník, ovce - nížina mezi V a M Kavkazem v Ázerbajdžánu • Kolchida - subtropy, zemědělské plodiny, obiloviny, čaj, víno • vodstvo: Araks, Kura • Arménie - křesťanství, indoevropský jazyk, půdy nic moc (Malý kavkaz), potravinářský průmysl • Gruzie - křesťanství, indoevropský jazyk, měď, hutě, strojírenství a průmysl dnes v troskách • Ázerbajdžán - islám, turkický jazyk, ropa, zemní plyn, textilní průmysl; ropa ropovodem do Ceyhanu (v Turecku u Středozemí) • státy na Zakavkazsku se liší jazykově, náboženstvím, kulturně, historicky • A X A spor o Náhorní Karabach • Gruzie - problémy Abcházie a Jižní Osetie • Jihozápadní Asie • Turecko, Libanon, Izrael, Palestina, Irák, Sýrie, Jordánsko, Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Jemen, Omán,Irán, Afghánistán • poloha: Malá Asie, Arabský poloostrov, ...až po Afghánistán • povrch: Taurus, Pontské hory, Arménská vysočina (Ararat), Anatolie, Elborz (Demávand), Zágros, Iránská vysošina, Hindúkiš; Mezopotámská nížina - problém se zasolováním půdy - zavlažování tisíce let -> sůl vzlíná ze zeme na povrch • vodstvo: Eufrat, Tigris => pramenná oblast v Turecku, které postavilo přehrady na horním toku -> v nížině voda chyběla -> dohoda o množství vody, které musí pustit na dolní tok; jezera: Mrtvé moře (hladina -408 m n.m.), Van (slaná alkalická voda), Urmijské • klima: subtropické (u pobřeží zbytky původních lesů, vnitrozemí suché - stepi a polopouště) a tropické suché (pouště Rub al-Chálí, Nafúd) • obyvatelstvo: bílá rasa, Turci - turkotatarské jazyky - Turečtina, Arabové (Irák), Peršané (Irán), Židé (Izrael); ve většině států převažuje islám, někde je státním náboženstvím (Iránská islámská republika), někde ne (Turecká republika); velký přirozený přírustek obyvatel, nejvíc obyvatel v Mezopotámské nížině a podél pobřeží • problémy • Izrael - konflikt palestinských arabů a Židů • Kurdové - nejpočetnější národ obývající souvislé území bez vlastního státu (na území Turecka, Iránu, Iráku, Sýrie) • • zemědělství: pobřeží, Mezopotámská nížina, pšenice, kukuřice, datle fíky, čajovník, bavlník, chudé pastviny - ovce, kozy, velbloudi • nerostné suroviny - Perský záliv - ropa, Izrael ji nemá - vozí z USA, Turecko trochu rud a uhlí • Turecko • Malá Asie, mezi Černým a Středozemním mořem, evropská část pozůstatkem větší oblastni z doby Osmanské říše • Mustaf Kemal - "Atatürk", po první světové prezident, zavedl psaní latinkou, islám přestává být státním náboženstvím, ženy mají volební právo, nemají povinnost se zahalovat, zavedeno něco jako příjmení a křestní jméno, Ankara jako hlavní město, celková modernizace X utlačování národnostních menčin - Arménců, Kurdů • přelidněnost venkova - migrace do zahraničí a do měst, 10% Kurdové, spotřební obory průmyslu, zisk z cestovního ruchu - lyže, historické památky na západě, na severu lázně, na východě křesťanské památky, moře • problémy • 1) boj o vodu v povodí Eufratu a Tigridu - Turecko postavilo přehrady, vodní elektrárny - v Mezopotámii chyběla voda na závlahu -> Turecko musí dodržet množství vody dostačující pro dolní tok • 2) Kurdistán • 3) Arménie - genocida - viz hore; pozn. Francouzská finanční pomoc Arménii - přestavba Jerevanu po vzoru Paříže, Arménci ve Francii - Ch.A. • 4) Řecko-Turecké vztahy - Kypr - rozdělený na 2 části • • Izrael a Palestina • Židé a Palestinští Arabové v jednom státě Izrael, který vznikl po druhé světové a okamžitě vyvolal konflikt, který není dodnes vyřešený • zemědělství - intenzivní závlahové, špičková výroba; Kibuc - forma hospodaření, něco jako družstvo • nemá výraznou těžbu surovin, ropu dováží (ne z arabských států) • špičkové strojírenství včetně zbrojní výroby, spotřební průmysl, specifické chemické obory (farmacie), broušení diamantů • finančnictví, obchodnictví, bankovnictví • po rozpadu SSSR se sem stěhují Rusové s židovskými kořeny • Perský záliv • ropné státy: Irák, Irán, Kuvajt, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Katar, Bahrajn • ropné přístavy: Bushehr, Kuwait, Dauhá • odběratelé: Evropa (menší tanktery přes Suez do Marseille, Janova, Tierstu; větší kolem Afriky do Le Havru, Rotterdamu atd.); Japonsko; některé ropovody z vnitrozemí Mezopotámské nížiny nevedou jako ostatní k zálivu, ale ke Středozemnímu moři • ČR - ropa z Ingolstadtu (převážně z Perského zálivu, Kaspického moře nebo Afriky) nebo ropovodem Družba (z Ruska nebo kapka, 180000 tun ročně, od společnosti Moravské naftové doly) • způsob zkoušení • porovnej vegetační pásy (např. Čína x Japonsko; Přední Indie x Arabský poloostrov) • porovnej, vysvětli různá náboženství (např. v Zakavkazsku) • vyjádři se k ekonomice státu, porovnej ekonomiku dvou států (např. Japonska a Číny) • porovnej ložiska a těžbu nerostných surovin daných států • vysvětli pojmy (Ujgursko, Kašmír, Kurdistán, Náhorní Karabach, Ceyhan) •
• nížiny • Turanská (mírný pás, kontinentální klima, pouště Karalkum, Kyzylkum, Aralkum); Západosibiřská (především mírný pás, tajga); Mezopotámská (subtropický pás); Indoganžská (subtropický pás); Velká čínská (mírný a subtropický, dělítko Huang He); atd, viz atlas • • plošiny: Tibetská náhorní, Anatolie, Dekánská • Vodstvo Řeky • 5 základních typů podle vodního režimu • řeky Sibiře - Ob, Jenisej, Lena, Kolyma,..; • řeky suchých bezodtokých oblastí - Syrdarja, Amudarja, Ili (do jezera Balkaš), Tarim; pramenní v horských oblastech, ústí do bezodtokých jezer nebo končí suchou deltou • monzunové řeky - Huang He, Chang Jiang, Xi Jiang, Mekong, Salwin, Iravadi, Brahmaputra, Ganga; maxima v době letního monzunu, velmi nevyrovnaný průtok; Amur by mohl být přechodným typem mezi sibiřským a monzunovým režimem odtoku • tropické řeky - kdyžtak prezentace • subtropické řeky - např. Jordán • • Jezera • reliktní - pozůstatek moře před vyzdvižením; Kaspické moře (5,5mil. let), Aralské jezero (vysychá, z řek Syrdarja a Amudarja odebírána voda na závlahu) • tektonická - Bajkal (nejhlubší - 1637 m hluboký, 20% sladké vody na Zemi, průtočné); Balkaš (západní část sladká - řeka Ili, východní část slaná); Mrtvé moře (hladna -400 m n.m., vysychá, extrémní slanost) • ledovcového původu • jiné typy - jezero v kráteru - Luzon; Tonlesap - mění velikost podle monzunu • Klima 
• klimadiagramy.. • Obyvatelstvo • 4,2 mld. obyvatel • nejlidnatější státy: Čína (1,3 mld.), Indie (1,1 mld.), Indonésie, Pákistán, Bangladéš, Japonsko • nejhustěji osídlené oblasti: Velká Čínská nížina, Indoganžská nížina, Honšú, Dekánská plošina, Sundy • rasy: • bílá - Turci, Arabové, Peršané, Indové, Zakavkazsko, část střední Asie • žlutá - původní obyvatelé Sibiře, Čína, ... • černá - některé ostrovy • • náboženství: • křesťanství - Rusko, Gruzie a Arménie - jako první přijaly křesťanství za státní náboženství • islám - Arabský poloostrov, Turecko, Irák, Irán, Pákistán, část střední Asie • hinduismus - Indie • buddhismus - Zadní Indie (Thajsko atd.), Mongolsko, jižní Sibiř • filosoficko náboženské směry - Čína, Japonsko • judaismus - Izrael • • Zemědělství Průmysl • Rusko, Čína, Indie - těží více surovin ve větším množství • Saudská Arábie, Irák, Bahrajm, Katar, SAE atd. - těží jednu surovinu ve velkém množství • Japonsko - téměř nic netěží, ale ekonomiku má silnou • významné ekomoniky: Japonsko, Čína, Indie, Izrael • problematické nebo chudé státy: Afgánistán, Nepál, Bhútán, Barma, Vietnam, Laos, Kambodža, KLDR • Japonsko • 370 000 km2; 127 mil. obyvatel, 337 obyvatel na km2 • poloha: ostrovy - Honšú, Hokkaidó, Kjúšú, Šikoku; Rjůkjů • povrch: střet 4 litosferických desek - Tichooceánské a Eurasijské; sopečná a zemětřesná činnost, tsunami, málo nížin • vodstvo: hydroelektrárny • podnebí: mírný a subtropická podnebný pás, Rjůkjů subekvatoriální, ovlivňováno monzuny a mořskými proudy - Kurošio a Ojašio • 
• obyvatelstvo: mongoloidní rasa, nejhomogennější stát na světě (98% Japonci, minimum menšin a přísné imigrační zákony), vysoká míra urbanizace (80%), nízká porodnost, protipopulační opatření, vysoká průměrná délka života • hospodářství: • nemají: nerostné suroviny, zemědělskou půdu (nutný dovoz potravin - málo nížin - v nich ale kvalitní půda) • mají: kvalitní a relativně levné výrobky (moderní výrobky spotřebitelského průmyslu, náročné na kvalifikovanou pracovní sílu, investice do vzdělání, nenáročné na energii a suroviny) • příččina vzestupu: materiální a finanční pomoc USA • • zemědělství: 12% orné půdy (málo), 70% lesa (jako Finsko), hlavní plodinou je rýže - skoro soběstační v její produkci, převažuje rostlinná výroba (čím by ty zvířata krmili), obrovský tlak na pozemky - drahá půda • průmysl: • hutnický: v přístavech, politika více obchodních partnerů - Austrálie, Čína, Rusko • strojírenský a chemický: hlavní obory • dřevozpracující: založený na dovozu u Indonesie, Ruska • "hlavní průmyslový pás" - Tokio, Ósaka, Nagoja, Kóbe, Kjóto • aktivní obchodní bilance, více obchodních partnerů • • doprava: kvalitní silnice, špičkové vlaky (Shinkansen), doprava mezi ostrovy - trajekty, mosty, tunel Seikan mezi ostrovy Honšú a Hokkaidó, námořní doprava - téměř všechna velkoměsta jsou přístavy • města: konurbace - spojení aglomerací - souměstí: Tokio-Jokohama, Osaka-Kobe-Kjóto, Nagoja-Gifu, Saporo-Hakodate, Fukuoka-Kitakjúšů • Čína • regiony Asie • Čínská lidová republika; 9 596 960 km2 (4. na světě po Rusku, Kanadě a USA); 1300000000 obyvatel (zhruba každý pátý ze světové populace); 137 obyvatel na km2 (srovnatelé s naší republikou, ale nerovnoměrně rozložené - většina ve Velké čínské nížině, v Sečuánské pánvi a západní a střední část země osídlená velmi řídce) • povrch: Ťan-Šan, Tarimská pánev - poušť Taklamakan, Kunlun, Karákoram, Tibetská náhorní plošina, Himaláj, poušť Gobi, Velká čínská nížina, Sečuánská pánev • vodstvo: Huang He (hranice mírného a subtropického klimatu), Xi Jiang (už tropický vlhký pás), Chang Jiang; význam řek: zavlažování, průmysl, energetika, doprava - po Chang Jang můžou námořní lodě až do Wuhanu; významná pramenná oblast veletoků Indus, Ganga, Brahmaputra, Mekong, Salwin • klima: mírný, subtropický a tropický vlhký pás; vliv monzunu -> režim odtoku řek monzunový • obyvatelstvo: 56 národů a národností - Tibeťané, Mongolci (Vnitřní Mongolsko - početně víc Mongolů než v Mongolsku), Ujgurové, 92% Chanové; čínská diaspora - Číňané mimo Čínu - zhruba 55 mil.; 28% populace ve městech; protipopulační politika se týká jen Chanů, protože žijí v nejpřelidněnějších oblastech • hospodářství: kolem poloviny obyvatel pracuje v zemědělství, orná půda jen 10%, desertifikace na severu - projekt Zelená čínská zeď • zemědělství: mírný p. pás - pšenice atd., subtropický rýže; významná i živočišná výroba • průmysl: postavený na těžkém průmyslu, severovýchod - uhlí - jádro těžkého průmyslu, znečištění celosvětového významu, centra Shenyang (hutě), Harbin; spotřební průmysl (jih mírného pásu a subtropy) - Shanghai, Wuhan, Kanton (Guangzhou) • • ekonomické osy: pomyslné spojnice největších center ekonomiky • severojižní ekonomická osa - starší, slouží k přepravě zboží, surovin, pracovních sil, kapitálu; Beijing - Wuhan - Kanton • východozápadní e. o. - novější, za cíl má industrializovat některé oblasti centrální číny, předpokládá navázání obchodní spolupráce se státy Střední Asie; Urumči - Wuhan (návaznost na severojižní osu) • • zvláštní ekonomické zóny - "státy ve státě", kde platí tržní kapitalismus v socialistickém státě - u pobřeží • problémy s životním prostředím - eroze zemědělské půdy, dezertifikace, nedostatek pitné vody • Indie • 3 287 590 km2, 1,2 mld obyvatel (nejzalidněnější Indoganžská nížina a úplný jih), 324 obyvatel na km2 • republika, hl. m. Nové Dillí • povrch: podhůří Himaláje, Indoganžská nížina, Dekánská plošina lemovaná Východním a Západním Ghátem • klima: nejdeštivější Indoganžská nížina, subekvatoriální podnebný pás - období dešťů (léto) a sucha • vegetace: polopouště a pouště - Thár, Dekánská plošina - savany, východ střídavě vlhké lesy; důvod - monzuny z jihovýchodu • vodstvo: Ganga, Brahmaputra • historie: východoindická společnost, hinduismus a islám, poté oddělení Pákistánu (podle převahy toho kterého náboženství), v sedmdesátých letech se z Bengálska - východního Pákistánu stává samostatný stát Bangladéš; do dneška spor Pákistánu a Indie o území Kašmíru; Balúčistán • národnosti a jazyky: Indové, Hindština, hinduismus; 11 hlavních národností a 11 úředních jazyků (celkově je v Indii asi 720 národností a etnických skupin), jedním z 11 hlavních jazyků je angličtina - sjednocující jazyk (od dob kolonie) • zemědělství: plantážnictví - na vývoz (bavlna, konopí, koření, rýže, kukuřice, pšenice) nebo pro vlastní spotřebu (luštěniny - čočka, fazol, sója, cizrna) • průmysl: hutní průmysl - západní bengálsko - rudy, černé uhlí, zázemí Kalkaty - vývozní přístav; chemický průmysl - přesouvá se sem z evropy (neexistují dobré ekologické zákony), katastrofa Bhópál • špičková odvětví strojírenství - obrovské investice do výzkumu X nezvládnutá sociální politika - země obrovských kontrastů podobně jako Čína • města: Nové Dillí, přístavy - Kalkata (zbudovaná Brity), Bombai, Mádras • Střední Asie • Kazachstán (největší, zasahuje do Evropy), Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán • přírodní podmínky: Turanská nížina (pouště Karakum, Kyzylkum), Kazašská plošina (světová naleziště surovin), Pamír, Ťan - Šan, Ferganská kotlina • vodstvo: Aralské jezero (problém), Amudarja, Karakumský kanál, Syrdarja, horní tok Irtyše, jezera Balkaš a Ysyk-Kol • podnebí: mírný p. p., na jihu subtropické vlivy, velmi suché - vnitrozemské klima, vegetace - stepi, polopouště, zásoby vody v horských oblastech z ledovců (hory až 7000 m n. m.) - lesy v Ťan - Šanu; celina - step, dosud neobdělaná půda • obyvatelstvo, hospodářství: Turkotatarská skupina národů kromě Tádžikistánu; potravinářský průmysl - obiloviny, polopouště bavlník, horské oblasti - dobytek • průmysl: Kazachstán - vývoz černého uhlí - Karaganda, Ekibastuz, barevných kovů, železné rudy, hutní a chemický průmysl - stěhují se sem Rusové; zemní plyn a ropa - Turkmenistán - zájem napojit se na ropovod a dostat se na evropské trhy; cestovní ruch, Kazachstán Astana, Kyrgyzstán Biškek • Zakavkazsko • Arménie - vnitrozemí - Jerevan - jezero Sevan, Gruzie - Černé moře - Tbilisi, Azerbajdžán - Kaspické moře - Baku • pohoří Kavkaz - Velký, Malý, Kochida - nížina mezi nimi na území Gruzie; Kuro-arakská nížina - suchá, stepi, polopouště, závlaha - bavlník, ovce - nížina mezi V a M Kavkazem v Ázerbajdžánu • Kolchida - subtropy, zemědělské plodiny, obiloviny, čaj, víno • vodstvo: Araks, Kura • Arménie - křesťanství, indoevropský jazyk, půdy nic moc (Malý kavkaz), potravinářský průmysl • Gruzie - křesťanství, indoevropský jazyk, měď, hutě, strojírenství a průmysl dnes v troskách • Ázerbajdžán - islám, turkický jazyk, ropa, zemní plyn, textilní průmysl; ropa ropovodem do Ceyhanu (v Turecku u Středozemí) • státy na Zakavkazsku se liší jazykově, náboženstvím, kulturně, historicky • A X A spor o Náhorní Karabach • Gruzie - problémy Abcházie a Jižní Osetie • Jihozápadní Asie • Turecko, Libanon, Izrael, Palestina, Irák, Sýrie, Jordánsko, Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Jemen, Omán,Irán, Afghánistán • poloha: Malá Asie, Arabský poloostrov, ...až po Afghánistán • povrch: Taurus, Pontské hory, Arménská vysočina (Ararat), Anatolie, Elborz (Demávand), Zágros, Iránská vysošina, Hindúkiš; Mezopotámská nížina - problém se zasolováním půdy - zavlažování tisíce let -> sůl vzlíná ze zeme na povrch • vodstvo: Eufrat, Tigris => pramenná oblast v Turecku, které postavilo přehrady na horním toku -> v nížině voda chyběla -> dohoda o množství vody, které musí pustit na dolní tok; jezera: Mrtvé moře (hladina -408 m n.m.), Van (slaná alkalická voda), Urmijské • klima: subtropické (u pobřeží zbytky původních lesů, vnitrozemí suché - stepi a polopouště) a tropické suché (pouště Rub al-Chálí, Nafúd) • obyvatelstvo: bílá rasa, Turci - turkotatarské jazyky - Turečtina, Arabové (Irák), Peršané (Irán), Židé (Izrael); ve většině států převažuje islám, někde je státním náboženstvím (Iránská islámská republika), někde ne (Turecká republika); velký přirozený přírustek obyvatel, nejvíc obyvatel v Mezopotámské nížině a podél pobřeží • problémy • Izrael - konflikt palestinských arabů a Židů • Kurdové - nejpočetnější národ obývající souvislé území bez vlastního státu (na území Turecka, Iránu, Iráku, Sýrie) • • zemědělství: pobřeží, Mezopotámská nížina, pšenice, kukuřice, datle fíky, čajovník, bavlník, chudé pastviny - ovce, kozy, velbloudi • nerostné suroviny - Perský záliv - ropa, Izrael ji nemá - vozí z USA, Turecko trochu rud a uhlí • Turecko • Malá Asie, mezi Černým a Středozemním mořem, evropská část pozůstatkem větší oblastni z doby Osmanské říše • Mustaf Kemal - "Atatürk", po první světové prezident, zavedl psaní latinkou, islám přestává být státním náboženstvím, ženy mají volební právo, nemají povinnost se zahalovat, zavedeno něco jako příjmení a křestní jméno, Ankara jako hlavní město, celková modernizace X utlačování národnostních menčin - Arménců, Kurdů • přelidněnost venkova - migrace do zahraničí a do měst, 10% Kurdové, spotřební obory průmyslu, zisk z cestovního ruchu - lyže, historické památky na západě, na severu lázně, na východě křesťanské památky, moře • problémy • 1) boj o vodu v povodí Eufratu a Tigridu - Turecko postavilo přehrady, vodní elektrárny - v Mezopotámii chyběla voda na závlahu -> Turecko musí dodržet množství vody dostačující pro dolní tok • 2) Kurdistán • 3) Arménie - genocida - viz hore; pozn. Francouzská finanční pomoc Arménii - přestavba Jerevanu po vzoru Paříže, Arménci ve Francii - Ch.A. • 4) Řecko-Turecké vztahy - Kypr - rozdělený na 2 části • • Izrael a Palestina • Židé a Palestinští Arabové v jednom státě Izrael, který vznikl po druhé světové a okamžitě vyvolal konflikt, který není dodnes vyřešený • zemědělství - intenzivní závlahové, špičková výroba; Kibuc - forma hospodaření, něco jako družstvo • nemá výraznou těžbu surovin, ropu dováží (ne z arabských států) • špičkové strojírenství včetně zbrojní výroby, spotřební průmysl, specifické chemické obory (farmacie), broušení diamantů • finančnictví, obchodnictví, bankovnictví • po rozpadu SSSR se sem stěhují Rusové s židovskými kořeny • Perský záliv • ropné státy: Irák, Irán, Kuvajt, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Katar, Bahrajn • ropné přístavy: Bushehr, Kuwait, Dauhá • odběratelé: Evropa (menší tanktery přes Suez do Marseille, Janova, Tierstu; větší kolem Afriky do Le Havru, Rotterdamu atd.); Japonsko; některé ropovody z vnitrozemí Mezopotámské nížiny nevedou jako ostatní k zálivu, ale ke Středozemnímu moři • ČR - ropa z Ingolstadtu (převážně z Perského zálivu, Kaspického moře nebo Afriky) nebo ropovodem Družba (z Ruska nebo kapka, 180000 tun ročně, od společnosti Moravské naftové doly) • způsob zkoušení • porovnej vegetační pásy (např. Čína x Japonsko; Přední Indie x Arabský poloostrov) • porovnej, vysvětli různá náboženství (např. v Zakavkazsku) • vyjádři se k ekonomice státu, porovnej ekonomiku dvou států (např. Japonska a Číny) • porovnej ložiska a těžbu nerostných surovin daných států • vysvětli pojmy (Ujgursko, Kašmír, Kurdistán, Náhorní Karabach, Ceyhan) • 
