Poslední dějepis

Přejít na:navigace, hledání

Rakouská monarchie a české země 2. poloviny 19. století • revoluce 1848 politicky poražena • nejdřív v Čechách, potom Rakousko, nakonec Maďarsko • • vydána Oktrojovaná ústava 1849 - nedílnost Rakouska - nikdy nezačala platit • 31. 12. 1850 - Silvestrovské dekrety - ústava zrušena • vládne císař František Josef I. • Bachův absolutismus (obecně neoabsolutismus) 1850-9 • Alexandr Bach - ministr vnitra • silná cenzura, reorganizace policie, stálý dohled • prosazuje reformy, ale pouze v ekonomické oblasti • císař se opírá také o bohaté (německá a rakouská buržoasie) • reformy shora • nefungují spolky, noviny, zákaz vystupování politiků a umělců (Karel Havlíček Borovský, ...) • • • 2. polovina 19. století - Bachův absolutismus slábne - vůdcové radikálů osvobozeni 1848 (Sabina, Frič) • 1859 - bitva u Solferina (Itálie), Rakousko poraženo - ztráta Lombardie • Bach odstupuje z funkce • říjen 1860 - říjnový diplom, oficiální slib konce absolutismu, slib ústavy • 1861 - ústava (únorová ústava) • Rakousko - konstituční monarchie • základní občanská práva • zřízen parlament - říšská rada ve Vídni - volení zástupci ze všech částí monarchie, volební cenzus existuje pořád • stále prosazována jednota a nedílnost říše • 1863 pozastavena její platnost - pro odpor Maďarů • • postupný rozvoj národního života - spolky kulturního života (Sokol, Hlahol) • Rakousko bojuje s Pruskem o prvenství v nově vzniklé Německé říši • 1864 - Rakousko + Prusko X Dánsko • důvod - německy mluvící oblasti na území Dánska • Prusko zabírá všecha území bez ohledu na Rakousko • • 1866 - Prusko rakouská válka • bitva u Sadové - rakušané na hlavu poražení • Prusko ovládlo ale severní Německo • • 1867 - Rakousko-uherský dualismus • společný: panovník, měna, armáda, zahraniční politika • konfederace • rozdílné: (ekonomika), ústava • • Rakousko - 67' Prosincová ústava - lidská práva • Uhry - předělaná ústava 48' • monarchie rozdělena na dvě části • země zalitavské (Uhry, Slovensko, Sedmihradsko) • předlitavské (Čechy, Morava, Rakousko, Halič) • • Rozvoj českých zemí • dokončena první průmyslová revoluce • růst těžkého průmyslu - hutnické závody a pod. + železniční síť + rostoucí mechanizace • např.: Ringhofferova - Daňkova strojírna v Praze • závody Emila Škody, Plzeň • Ostravsko - černé uhlí • severní Čechy - hnědé uhlí • Brno - textil • • České země - nejprůmyslovější oblasti Rakouska-Uherska • 50. léta - minimální politická činnost (spolky i časopisy zakázány) • liberální politikové - Palacký, Rieger • politický život oživen - politické spolky - zárodky budoucích stran, obnovuje se politická žurnalistika • 1862 - zahájena představení v Prozatimním divadle • 1868 - základní kámen Národního divadla • Bedřich Smetana, Němcová, Hálek, Mánes • 1862 - Sokol - Tyrš, 1861 - Hlahol • Čechové jsou nespokojeni s dualismem • pořádají se "Tábory lidu" od 1868 - politická shromáždění na památných místech (Blaník, Říp) • • rusofilství obnoveno (panslavismus) na výstavě v Moskvě • 1870 - čeští politikové požadují stejnou samostatnost jako Maďaři • popud - Francouzsko-Pruská válka + vytvoření německého císařství (což bylo nebezpečné pro Rakousko - nevěděli nic o politice Pruska) • fundamentálky - fund. články - pokus o získání autonomie, úřadů v češtině, požadavky na císaře • císař s nimi jedná, ale po smlouvě Pruska s Rakouskem už jednání ochabuje (1871) • protest Maďarů a Rakouských Němců • krach české politiky • • 1872 - česká politika - politika pasivní rezistence - státoprávní ohrazení - projev s vysvětlením neúčasti na jednáních říšské rady • Národní strana (založena 1848) • část nesouhlasí s politikou pasivní rezistence - rozděleni 1874 • staročeši - konzervativní, Palacký + Rieger • mladočeši - liberálové, bratři Grégrové (Eduard a Julius) "Národní strana svobodomyslná" • • • 80. léta - drobečková politika • Čechy přijímají alespoň malé ústupky ze strany Rakouska • rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou část • do vlády přijat Alois Pražák, první český ministr • • • 1880 - vydána Stremayerova jazyková nařízení, v Čechách povinná dvojjazyčnost úředníků • 1890 - končí staročeši (rozpadli se) • domluvili se s Němci na tzv. Punktacích (rozdělení jazykových okresů, podle převahy obyvatelstva určen úřední jazyk) - neprošlo to • propadli ve volbách • • 90. léta - aféry (rozhýbaly českou politickou scénu • první proves s omladinou 1894 • "omladina" - radikální studenti, novináři, umělci • ve skutečnosti nevytvořili spolek, spojoval je časopis Omladina • Rudolf Mrva - odmítali ho přijmout mezi ně - udal je (údajně přípravy atentátů na císaře - nebyla to pravda) • zatýkání - odsouzení (76 - obžalovaných - Kramář, Rašín, Neumann) • Mrva zavražděn během procesu, o rok později amnestováni • • druhý 1899 Hilsneriáda • žid Leopold Hilsner, obviněn z vraždy mladé dívky z Polné • odsouzen, později omilostněn • • • • 1907 - zrušen volební cenzus, volit nesmějí ženy, vojáci, sezónní pracovníci • od 80. let vznikají politické strany • 1874 - Rakouská sociálně demokratická strana, pro všechny národy - nepůsobí to dobře • 1878 - Československá sociálně demokratická strana (Praha - Břevnov, hostinec "U Kaštanu") • •