Velká válka

Přejít na:navigace, hledání

• 1 Mezinárodní vztahy před první světovou válkou • 2 Příčiny • 3 Charakteristika války • 4 Kdo proti komu • 5 Západní fronta • 6 Východní fronta • 7 Únorová revoluce • 8 Říjnová revoluce • 9 Italská fronta • 10 Závěrečná fáze války • 11 Odboj Čechů a Slováků • 12 Domácí odboj • 13 Důsledky •
Mezinárodní vztahy před první světovou válkou • ohniska napětí • Balkán - "sud se střelným prachem" • spory o území slovanských zemí mezi Tureckem a Ruskem (později Rakouskem) • Srbové - první autonomní a poté samostatnost, začali se chovat jako balkánská velmoc, chtěli spojit Srby • vymanilo se Řecko a nejpozději Bulhaři • 1884 - Berlínský kongres - sešli se zástupci velmocí, jednání o koloniích, určitá dohoda (ale porušována) • Rakousko-Uhersko získalo protektorát nad Bosnou a Hercegovinou • 1908 - Anexe Bosny a Hercegoviny (násilné připojení) • svobodné země chtěly osvobodit i zbytek • 1912-13 - Balkánské války • Srbsko + Černá hora + Bulharsko + Rumunsko proti Turecku (Osmani) - 1912, Turci poraženi • vznikla Albánie a Turecko vzdát balkánského území • rozdělení zemí - nespokojenost Bulharů • 1913 - Srbsko + Černá hora + Rumunsko x Bulharsko = druhá Balkánská válka, Bulhaři poraženi • • • Dálný východ - Čína slabá (pozn. 1911 zaniká čínské císařství) • těží z ní Angličané, Francouzi, Rusové a Japonci (zde nerostné suroviny - v podstatě rozkrádali) • 1900 povstání boxerů - ničení majetku - potlačeno velmocemi (přivádí i vojska) • 1904-5 Rusko-Japonská válka • • Blízký východ - těža ropy a strategická území - místa sporu • Persie, Irák, Írán, Afgánistán • Velká Británie x Rusko • Afgánistán - protektorát Británie • • Afrika - zájmy evropských velmocí a zisk kolonií • Etiopie - měla o ni zájem Británie - Italové na ni koncem 19. století zaútočili • sever - spor o Lýbii • nakonec urovnáno • • • Příčiny • boj o nové rozdělení světa, kolonie • Trojdohoda (Francie, Velká Británie, Rusko) - 1907 proti Trojspolku (Německé císařství, Rakousko-Uhersko, Itálie) • militarismus Německa, růst nacionalismu a s ním spojené územní požadavky (Německé a Italské kolonie, Německo - Mitteleuropa) • dlouhodobé - doutnalo • boj demokratických a monarchistických režimů • • záminky • Sarajevský atentát (28. 6. 1914) - spáchán na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Esle a jeho ženu hraběnku Žofii Chotkovou - byli zastřeleni srbskými nacionalisty (členové tajné organizace Mladá Bosna - ve spojení s Černou rukou) • při příležitosti manévrů rakouské armády - inspekce • atentátník Gavrilo Princip - on střílel, 17 let, byl zajat, souzen a odsouzen na doživotí (v Čechách na Terezíně, před koncem války zemřel na TBC0 • většina zajatců ale utekla do Srbska - rakouská policie chtěla, aby je Srbsko vydalo - nestalo se - 18. 7. 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku • • • Charakteristika války • světovost válečného konfliktu - zapojeno 34 států světa z tehdejších 54 + všechny kolonie bojujících zemí • válka zasáhla téměř 1,5 miliardy obyvatel • Evropa zpustošena, oslabena • podpora • totální charakter války - změna postavení žen - začaly pracovat (nahradily muže, kteří byli na frontě) • militarizace ekonomiky - veškerý průmysl přeměněn na válečnou zbrojní výrobu - potřeby civilistů až na druhém místě • státní zásahy do ekonomiky - řízené hospodářství - usměrňování výroby odbytu, preference těžkého průmyslu (nařizuje co vyrábět) • nová vojenská technika a zbraně - tanky, ponorky, letadla, plynové masky • morální devastace - zejména vojáků v zákopech - otupěli, ztráta lidskosti = "ztracená generace" • šok ze zneužití pokroku k válečným hrůzám • lidé přestávají věřit v Boha [Janeba tvrdí že netvrdí že to není pravda] • • kontrast s dobou před válkou - zrození pověsti "belle époque" - doba před válkou • po válce vznik komunismu, fašismu • bojovalo se na pěti frontách • východní a západní nejdůležitější • západ - Německo proti Francii a Británii • východ - Rakousko-Uhersko proti Rusku • Balkánská (srbská) - Rakousko-Uhersko proti Srbsku - brzy konec • Italská • Blízkovýchodní - Británie a Francie proto Turecku • +kolonie na moři • • Kdo proti komu • Trojspolek - střední Evropa: Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko (do války na konci 1914), Bulharsko (vstup 1915 - k útokům na Srbsko) • Dohoda (bývalá Trojdohoda): Francie, Velká Británie, Rusko, Japonsko, balkánské státy (od 1915 za slib územních celků proti Rakousku-Uhersku, Německu) • neutrální: Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Španělsko, Dánsko, Belgie, USA (prodej válečného materiálu oběma, vstup do války 1917) • Západní fronta • Němci a Francouzi proti Velké Británii • Němci zahájili Bleskovou válku - vpádem do Francie (podle zzv. von Schlieffenova plánu • rychl útok nečekaným směrem (z Belgie - sever) • poté rychlý postup na Paříž a chtěli obsadit • • před Paříží s pomocí Britů zastaveni na řece Marně (Němci měli část jednotek na východní frontě) • Francouzi přesunuli co nejvíce vojáků na frontu • poziční - zákopová válka • obě strany zákopy, mezi nimi země nikoho, v zákopech žijí • 1915 - Francie, Británie začaly blokovat německé přístavy - aby se nedovážel materiál • ponorková válka • zpočátku Němci topili francouzské a britské válečné lodě • 1915 květen - potopena britská loď (parník) Lusitania (přes 100 Američanů), 1917 záminka pro vstup USA do války • 1915 - první použití otravných plynů - město Ypry • 1916 - nejdelší a nejkrvavější bitva - u Verdun (systém opevnění bránící přístup do Paříže) - boje asi 3/4 roku (ztráty obou stran přes milion lidí) - "verdunský mlýnek na maso" • • Angličané zahájili vlastní ofenzivu • 1916 - bitva na řece Sommě - poprvé použity tanky, velmi krvavá • USA - prezident Woodrow Wilson - diplomat, aktivita • vyzval válčící země, aby prezentovaly své válečné cíle, mělo dojít k dohodě • • 1917 - duben - USA vyhlásili válku ústředním mocnostem (byly v tom peníze - podpora státu s větším dluhem) • 1918 - jaro - příjezd amerických vojáků • italská fronta - 1918 - boj na řece Piavě - pomáhaly československé legie • 8. 1. 1918 - Wilson formuloval válečné cíle USA (14. bodů prezidenta Wilsona) • 10. bod - autonomie pro země Rakouska-Uherska (u nás už dva roky snaha o samostatnost) při zachování Rakouska-Uherska • mocnosti Československo nechtěly podpořit (nechtěli roztříštit středoevropský prostor - jednodušší jednání), Masaryk, Beneš atd. to nakonec ujednali • • Východní fronta • Rakousko-Uhersko proti Rusku • zpočátku ofenziva ruských vojsk - zatlačili rakouská vojska do Haliče - vítězství Rusů (generál Brusilov) • Němci nuceni přesunout část vojska na západní frontu • • 1914 - bitva u Tannenbergu (východní Prusko) - Rusové utrpěli první velkou porážku - Němci v čele s generálem von Hindenburgem (zničil druhou ruskou armádu) • stabilizace fronty, zákopová válka • 1916 - reorganizace ruské armády (Alexej Brusilov) • Rusko připravuje ofenzivu - neuskutečněna • 1917 - vlna revolucí - změna režimu v Rusku • Únorová revoluce • dle našeho kalendáře v březnu • Rusko válkou vyčerpáno, obyvatelstvo nespokojeno, hladomor • 27. 2. 1917 - demonstrace v Petrohradě - stávkující dělníci Putilovských závodů • je tam poslána armáda - připojili se k nim • • buržoázně-demokratická revoluce • končí carismus v Rusku, vzniká republika • car Mikuláš II. - abdikace • únor 1917 - listopad 1917 - Rusko republikou • dvojvládí • prozatimní (oficiální) vláda - složená ze šlechty a buržoasie - v čele kníže Lvov, cílem uklidnění lidu, např. uznána autonomie Finska a Estonska • stínová vláda - Petrohradský sovět - řídí dělníky, vojáky, továrníky • sovět = rada, pod vlivem Bolševiků • • • do Petrohradu - Vladimír Iljič Lenin • Lenin - Dubnové teze - dokazuje, že revoluce, kterou připravuje, bude výhodná - změní systém Ruska - vidí ji jako nekrvavou, nenásilnou • hesla: Všechna moc sovětům, žádnou podporu prozatimní vládě • • léto 1917 - Dohodové státy nutily prozatimní vládu, aby pokračovala ve válce - chtěly slib • Prozatimní vláda proti Bolševikům - ti pronásledováni • Lenin do Finska - v ilegalitě začali připravovat revoluci • Říjnová revoluce • Bolševici zaútočili na významná centra, zpočátku pouze v Petrohradu • Petrohrad, útok na Zimní palác (poslední místo, které měla prozatimní vláda v rukou) - sídlo prozatimní vlády (od léta vedena Alexandrem Fjodorovičem Kerenskijim) - signál k útoku - vystřelení z křižníku Aurora - Kerenskij uprchl v přestrojení za jeptišku • vzniká diktatura Bolševiků • Rada lidových komisařů - první bolševická vláda - Lenin předseda, Lev Trocký nejbližší Leninův spolupracovník, lidový komisař pro zahraniční politiku a vojsko • Stalin - lidový komisař pro národnosti • 7. listopadu vítězství nad prozatimní vládou (dobyt Zimní palác) + druhá všeruský sjezd sovětů, zde vyhlášeny tři důležité dekrety • o půdě - zabrána půda carské rodiny, šlechty a církve - rozdělena mezi rolníky • o míru - výzva k okamžitému ukončení války bez anexí a kontribucí (anexie = násilné připojení cizího území, kontribuce = válečné náhrady) • • deklarace práv národů Ruska - národy se mohou odtrhnout a vytvořit vlastní stát (Ukrajinská republika, Sibiřská republika), 1922 byly nuceny se opět spojit a bylo SSSR • dekret o míru - ruští vojáci pocholipi jako konec války - odchází z front - zhroucení východní fronty - Rakousko a Německo zůstávají a postupují dál do Ruska • Lenin pověřil Lva Trockého, aby zahájil mírová jednání s Rakouskem-Uherskem a Německem • ve městě Brest-Litovsk (únor 1918) - zpočátku jednání neúspěšná - jednání přerušena, pro nepřijetí německých podmínek • vzniká Rudá armáda - 23. 2. 1918 zastavila Německo • • 3. 3. 1918 - uzavřen separátní mír - pro Rusko nevýhodný • mír uzavřený s nepřítelem bez ohledu na vlastní spojence • ztráta významných území na východě (průmyslové oblasti, železnice, zemědělská půda) • německá zůstala většina území, která zabrali • • Italská fronta • do 1917 ustálená, ne moc velký význam • 1917 - úspěch německých a rakouských vojsk na Piavě • odstoupení italské vlády, do čela nacionalista Vittorio Orlando, pomoc Francie a Británie - stabilizace fronty až do podzimu 1918 • • na Piavě zasáhly do bojů Československé legie • Závěrečná fáze války • 1918 • jaro - poslední ofenziva Němců - druhí bitva na Marně, ofenziva Dohody proti Německu • léto - obrana Němců na Siegfriedově linii - boje se částečně přesunuly na území Německa (hranice) • podzim - postupná kapitulace spojenců Německa • 27. 10. - Andrassyho nóta - žádost Rakouska-Uherska jednat o příměří s USA (prezident Wilson) - vyvolala spontánní vyhlášení Československé republiky • v Německém císařství vystřídala vláda sociální demokracie, císař abdikoval • 11. 11. - podepsalo Německo příměří a kapitulaci v Compiegne (v železničním vagoně) • Odboj Čechů a Slováků • cílem bylo rozbití Rakouska-Uherska a vytvoření samostatného státu - cíl zahraničního odboje • domácí odboj • zahraniční + vojenský odboj (politická reprezentace + legie) • cíl - vznik samostatného Československa • přimět dohodu k podpoře budoucího Československa - podpora rozbití Rakouska-Uherska • představitelé • T. G. Masaryk - od 1914 v emigraci, bylo mu 64 let, dokázal přinutit Dohodu k podpoře svých plánů, hlavní organizátor, dokázal stmelit zahraniční odboj - usměrnit všechny jeho směry pro republikánskou formu budoucího státu • E. Beneš - do Francie 1915, podporuje Masaryka v jeho práci, dobrý diplomat • Milan Rastislav Štefánik - dlouho žil ve Francii, měl tam konexe, dobré vztahy, polot, přidal se k odboji a formoval ho zejména z vojenské stránky - legie, propagátor Československa • • 1915 - vzniká Český ??komitét?? zahraniční - první orgán - program napsal Masaryk • hovoří o vzniku nezávislého Československa - Independent Bohemia • • 1916 - Československá národní rada v Paříži - vznik z komitétu, řídila zahraniční odboj do konce války • 1917 - zakládán československých legií - velká jednání, o jejich vzniku, v Rusku a jejich zapojení do války - obtížné, vystřídali se tam téměř všichni naši politici • Masaryk - jednání s Bolševiky o našich legiích • • 1918 - Masaryk z Ruska do USA - jednání s Wilsonem • květen 1918 - Pittsburská dohoda v USA - T. G. Masaryk + am. Slováci o společném státě ČSR - slib autonomie slovenska (Masaryk jednal i s Čechy a Slováky co tam žili a finnancoval odboj - domluvil s nimi vznik Československa - výsledkem Pittsburská dohoda) • 18. 10. 1918 - Washingtonská deklarace - předběhla plán Karla I. vyhlásit federaci Rakousko-Uhersko - proklamace ČSR v zahraničí, reakce na snahu Karla I. (císař R-U) udělat z R-U federaci • 25. 10. 1918 - Ženeva - schůze představitelů domácího odboje (Karel Kramář) + zahraničního odboje (E. Beneš) - společné jednání o Československu - že prezident bude Masaryk, ... • • Československé legie v zahraničí • vojenské jednotky, vznikly v zahraničí • české a slovenské jednotky - tvoří je emigranti, vojenští zběhové a váleční zajatci • v Rusku, Itálii a Francii • Francie - asi 10000 legionářů, první útvar Rota "Nazdar!" • všechny jednotky spadaly pod francouzský generální štáb (i ty v Rusku a Itálii), místa bojů - Terron, Arras • • Itálie - až roku 1918 • nejvíce zasáhli do bojů na Piavě • • v Rusku - největší důraz, nejvíc legionářů, asi 70000 • první útvar - "Česká družina" • víceméně zajatci z východní fronty, velká základna pro naše legie • postupně přijíždí Beneš, Masaryk, ... - jednání o legiích • červenec 1917 - bitva u Zborova • 1918 - bitva u Bachmače - Ukrajina • 3. 3. 1918 - separátní mír - Rusko a Německo musí řešit situace legií (proti Německu) v Rusku • nakonec přesunutí legií do Francie - přes Sibiř - začíná tzv. Sibiřská anabáze našich legionářů (anabáze = dlouhý pochod) (přes Sibiřskou magistrálu) • legionáři se nesmí plést do ruských vwcí - dohoda Masaryka s Bolševiky • • Čeljabinský incident - zastávka vlaků legionářů a Maďarů - jeden Maďar hodil kámen, zranil jednoho Čecha - Češi obsadili Čeljabinsk (a zabili toho Maďara) • • • Domácí odboj • oficiálně neexistoval - zezačátku • většina politiků loajální Rakousku-Uhersku + katolická církev • odboje spíš individuálně (špiclovský systém - těžké tresty) • problém se zásobováním - vydávání lístků - lístkový systém (keťasi - obchodníci) • 1917 - bouře, hladové demostrance - Prostějov • • za národ - autoři, herci, umělci (Dyk, Bezruč) • silná cenzura, germanizace • represe a perzekuce vlastenců • odbojová organizace v Čechách Maffie (Edvard Beneš) proti Rakousku-Uhersku • oficiální protirakouskou politiku pak vedl Karel Kramař (posílali zprávy do zahraničí) • 1916 - prorakouskou politiku - Český svaz (čeští poslanci Říšské rady), Národní výbor (1918) • K. Kramař, Soukup, Rašín - odsouzeni z velezrady - 1917 amnestie • • Karel I. - chtěl nastolit novou vládu (amnestie) • Kramař pokračuje v odboji • růst odporu proti válce - stávky a demonstrace • 5/1917 - Manifest 222 českých spisovatelů - veřejná výzva (poslancům říšské rady, aby hájili české zájmy) • dezerce na frontě • vojenské vzpoury - 1918 (na lodích - Boka Katorská, Rumburk) • zběhlí vojáci v Čechách - "zelené kádry" • generální stávka • tříkrálová deklarace - 6.1.1918 • změna oficiální české domácí politiky, definitivní obrat • sešli se všichni politici • prohlášení - požadavek práva na sebeurčení národů a samostatnost • • červenec 1918 - nový národní výbor, v čele Karel Kramář, čeští politikové (zástupci stran) • podzim 1918 - socialistická rada • zástupci dvou dělnických stran - Sociální demokracie, Národní socialisté • připravili se na 14.10. generální stávku proti vývozu potravin do Rakouska • • Důsledky • velmi ničivá - 10 milionů padlých, raněných • dotkla se i civilního obyvatelstva • závažné politické změny - rozpad Rakouska-Uherska, Ruska, Osmanské říše, Německa • zničené hospodářství - především Francie, Rusko • Evropa ztrácí vedoucí postavení ve světě ve prospěch USA (monarchie x republika) • rozbití patriarchálních vztahů - rodina, postavení ženy • ideologické důsledky - volání po lepším světě • ledání něčeho, co by lidi uspokojilo • komunismus, fašismus • • "lidská tragédie" •