Vývoj po první válce

Přejít na:navigace, hledání

• 1 Versailleský mírový systém • 2 Založení společnosti národů • 3 Česká účast na pařížské mírove konferenci • 4 Washingtonská mírová konference • 5 SSSR 20.-30. léta •
Versailleský mírový systém • Pařížská mírová konference • vítězové první světové války - jednání • 18. 1. 1919 - symbolické datum (18. 1. 1871 vyhlášení německého císařství ve Versailles - potupa Francie, historické mindráky) • vítězové se snaží prosadit co největší výhody pro své země • poražení: Německo, Rakouso, Maďarsko, Turecko, Bulharsko • zahajovací projev - francouzský prezident, označil za viníky Ústřední mocnosti • státy se všeobecnými zájmy - účastní se všech jednání • USA - prezident Woodrow Wilson • Francie - Georges Clemenceau - předsedal celé konferenci • Velká Británie - David Lloyd George • Itálie - Vittorie Emanuell Orlando (později odstupují od jednání kvůli území co nedostali) • Japonsko - markýz Sainozi (později odstupují od jednání, neměli zájmy v Evropě) • • státy s omezenými zájmy - ČSR a podobně • celkem 27 států Dohod a pěti britských dominií • Německo - rozporuplný bod jednání - Francie chce co největší potrestání, Anglie a USA mírnější, rovnováha sil, strach z růstu Francie • orgán mírové konference - Nejvyšší rada - "Rada deseti" • zástupci zemí + ministři zahraničí • po odchodu Itálie a Japonska - Rada tří (Wilson, Lloyd George, Clemenseau) • • Rusko - nepřizváno k jednání, změna režimu • mírová smlouva s Německem - "Versalleská smlouva" červen 1919 • územní změny - ztráta všech kolonií ve prospěch Britů • ve prospěch Francie - Alsasko, Lotrinsko • ČSR - Hlučínsko • Polsko - Poznaňsko, Horní Slezsko, východní a západní Prusko • Gdaňsk - svobodné město • Dánsko • Belgie • ztráta Sárska - na 15 let pod správou Společnosti národů, hlavně Francie a Belgie, po 15 letech plebiscit, jestli připojit k Německu nebo k Francii • • vojenské podmínky • zrušena všeobecná braná povinnost (profesionální armáda maximálně 100000 lidí) • ztráta loďstva a ponorek • zákaz modernizace zbraní a cvičení jednotek s novými zbraněmi • v Porýní vtvořeno 50km demilitarizované pásmo - pravý břeh (levý břeh - vojska Dohody) • • hospodářské podmínky • vysoké reparace vítězným státům (ve zlatě, ve zboží, v nerostech, v cenných papírech), pro Německo nesplnitelné • několikrát revidovány, snižovány • uhlí ze Sárska po dobu 15 let do Francie • • smlouva nezajistila stabilitu Evropy, příliš tvrdé podmínky • vyvolala potřebu revanče od Německa Francii • nezamezila německé agresi v budoucnosti • Versaillský systém - systém založený na mírových smlouvách, měl zajistit mír a stabilitu v Evropě • mírová smlouva s Rakouskem (září 1919) • podtvrdila rozpad Rakouska-Uherska a vznik nástupnických států • vojenská omezení a reparace • přísný zákaz spojení Rakouska s Německem • • mírová smlouva s Bulharskem (1919) • ztráta území ve prospěch států na Balkáně • • s Tureckem (1920) • v platnost vstoupila až 1922 po válce s Řeckem - vítězství Turků • rozpat Osmanské říše, ztráta 4/5 úyemí • • smlouva s Maďarskem (1920) • ztráta 70% území - Slovensko, Podkarpatská Rus, Balkán • • úprava hranic, vznik nástupnických států • Rusko - Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko • Rakousko-Uhersko - ČSR, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (= Jugoslávie) • Turecko - Afrika, Asie apod. • • Malá dohoda (1920) • společenství tří nástupnických států: ČSR, Rumunsko, "Jugoslávie"; pod patronací Francie • důvod - strach z návratu Habsburků • politická, hospodářská a vojenská spolupráce • • Sanitní kordon • pás států oddělující Rusko od Evropy (Finsko atd.) • • Založení společnosti národů • 1919 • aby zabránila válečným konfliktům • omezení zbrojení, ochrana slabších států před velmocemi - všechny státy stejná práva • rozpad 1939 • ČSR členem od začátku do konce • vzniká z popudu prezidenta Wilsona (USA ale nebyly členem) • SSSR nebylo přijato na začátku, vstup až 1934, 1939 vyloučeno kvůli útoku na Finsko • Německo přijato 1926, vystoupili 1933 - nástup Hitlera • Maďarsko členem nebylo • Japonsko 1919-1933 - na protest proti nepřijetí svého satelitního státu Mandžukuo • sídlo v Ženevě (budova dnes patří OSN), nejvyšší soud v Haagu • hlavní problém - neuplatňovala řádně sankce proti jejím rozhodnutím • Česká účast na pařížské mírove konferenci • stát s omezenými zájmy - možnost mít podle velikosti země dvoučlennou delegaci • Beneš, Kramář • jednání o hranicích ČSR - přijaty československé požadavky na hranice v Čechách a na Moravě v původní historické podobě • hranice s Maďarskem • Podkarpatská Rus - domluvil to Masaryk v USA s Rusíny v Americe • jednání s Polskem problematická - nově vytvořený stát, dva vítězové • sporná oblast Těšínsko (průmysl, černé uhlí) • Poláci vypisují na Těšínsko volby do sejmu (leden 1919) • ČSR obsadila Těšínsko vojensky • • uklidnění situace - dohodnuto, že situace se vzřeší mimo pařížskou konferenci • 1920 arbitráž - dvoustranná smlouva za přítomnosti třetího člena - Těšínsko rozdělené • • Washingtonská mírová konference • doplňovala pařížskou • uspořádala poměry v Tichomoří a na Dálném východě • posílila vliv USA v daných oblastech • hlavní velmoci (9) - USA, Japonsko, Francie, Británie, Itálie, ... • uzavřeny tři smlouvy • nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku • stanoveny zásady ohledně válečných lodí (velikost, tonáž), které tam mocnosti směly udržovat • princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti • každá mocnost můž s povolení čínské vlády (slabá) na jejím území těžit • v Číně je republika • • • SSSR 20.-30. léta • intervence Dohodových států (léto 1918 - léto 1919) • vylodění 14 států, obsazení pobřeží, obavy z bolševismu • ruská otázka - hodnocení situace v Rusku po válce • podpora bělogvardějců • obsazení Odesy, Murmansku, Vladivostoku, do vnitrozemí nepronikli • občanská válka (1918-1921) • bílí - bělogvardějci • koalice demokratů, monarchistů, socialistů • podpora Dohody • generálové Děnikin (kozácká armáda na jihu) a Wrangel (útoky na Petrohrad), admirál Kolčak (armády na Sibiři) • • rudí - rudogvardějci • bolševici s podporou rolníků a dělníků • Rudá armáda - Trockij • Frunze, Budonyj - velitel jízdní armády • • obě strany velmi kruté, teror • • vyvraždění carské rodiny • po převzetí moci prozatimní vládou car v domácím vězení • za moci bolševiů převezení na Sibiř - Jekatěrinburg • v noci z 16. na 17. 1918 v Jekatěrinburgu carská rodina vyvražděna (Ipatjerův dům) • • tažení bílých • 1. jaro 1919 - útok admirála Kolčaka ze Sibiře, generála Děnikina u Donu, generála Juděniče na Petrohrad • útoky potlačeny, Kolačak zajat • • 2. léto 1919 - útok na Moskvu, vítězství bolševiků, odchod Dohody • 3. léto 1920 - sovětsko-polská válka, časté zvraty, vítězství Polska • • 1921 - Rižský mír - posun Cursonovy linie o 200km na východ - Polsko zvětšilo svoje území • bílí ovládají větší území, přesto vítězství bolševiků • lepší armáda, politický dohled (ideologické hecování) • lepší organizace • • válečný komunismus • ekonomika a politika v době občanské války • zestátnění průmyslu a jeho převedení na válečné účely • povinné odvody v zemědělství • stanovena pracovní povinnost pro všechny • přídělový systém na potraviny a životní potřeby • čtyři skupiny - důstojníci a funkcionáři, vojáci a děti, dělníci, nepracující bohatí • • rudý teror x bílý teror • • Není to celé!