Právo

Přejít na:navigace, hledání

• soubor pravidel, podle kterých se řídí a kterým je organizována lidská společnost • právo má formální a formalizovaný charakter, čímž se liší od sociálních norem • garantem dodržování práva je stát - stát jako organizační struktura lidské společnosti • stát vydává obecně závazné právní předpisy (pravidla) • souhrn všech právních předpisů v daném státě se nazývá právní řád • právo - objektivní a abstraktní, subjektivní a konkrétní (vzplývá z konkrétního právního vztahu) • jednotlivých států jsou odlišné • právní řád tvoří logický celek, jednotlivé právní normy nemohou být vzájemně v rozporu - dohled ústavního soudu • právní řád je projevem jediné vůle, tj. vůle legislativních orgánů státu • právní řád se vyvíjí a mění • • v rámci EU dochází ke sbližování právních řádů jednotlivých členů • Právní normy • obecně závazná pravidla jednání, jejichž dodržování je vynutitelné státem • tvorba právních norem se nazývá legislativa (lex = zákon), má přesně stanovená pravidla • soubor právních norem je právní předpis - zákon • z právních norem vyplývají právní vztahy • právo je minimum morálky • typy právních norem • podle způsobu vymezení chování • zavazující - zavazují k nějakému jednání (přikazující normy) - "zákaz" • opravňující - v obchodních vztazích • • podle závaznosti • donucující (kogentní) - bezvýhradně zavazující • podpůrné (dispozitivní) - v obchodních vztazích • • • Platnost, účinnost, působnost • platnost - vytvořen příslušným právním orgánem a byl schválen prezidentem, musí se stát součástí právního řádu, platný ode dne vydání (datum platnosti v záhlaví) • účinnost - je-li, musí se ním všichni občané řídit, doba mezi platností a účinností je vacatio legis • působnost • osobní - vymezuje lidi, na které se vztahuje • územní - na určitou oblast • časová - od kdy do kdy • věcná - o co se jedná • • Právní vztahy • všechny vztahy, které upravují právní normy • subjekty - účastníci právního vztahu (fyzické, právnické osoby) • obsah - všechny práva a povinnosti, kterým se musí účastníci řídit • předmět - cíl nebo účel, který je výsledkem právního vztahu • Fyzické osoby • lidé - jednotlivci • způsobilost - právní subjektivita • k právům a povinnostem - každý jednotlivec má od narození až do smrti (nelze zbavit jinak než prohlášením za mrtvého) • k právním úkonům - zakládat, měnit, rušit právní vztahy, za nesvéprávné jednají zákonní zástupci • • Právnické osoby • firmy a společnosti (uměle vytvořená sdružení) • jednají jako jednotlivci (+rozdíly) • podstatu můžou tvořit lidé, věci • společenství osob (korporace) - závazky+práva (společné pro korporaci, jednotlivci mají jiné), vstupuje do vztahu samostatně • společenství věcí a majetku - podstata peníze nebo budovy (peníze - nadace a fondy, budovy - podniky a ústavy) • společenství právnických osob - závazky+práva, sdružení jedná nezávisle - samostatný subjekt, na základě písemných smluv a registrace v evidenci, zánik - vymazání z evidence • • právnických osob je hodně, většinou hospodářská sféra a společenský život • za účelem podnikání - zisku • i stát a veškeré samosprávné celky (kraje) • jedná za ně fyzická osoba (přímo i nepřímo) • • Právní skutečnosti • každá skutečnost, se kterou se spojuje vznik, zánik nebo změna právnického vztahu • samočinné (samovolné) - bez našeho ovlivnění • záměrné • • objektivní událost (samovolné) - vyplývají z přírodních zákonitostí - živelné katastrofy, úmrtí člověka, uplynutí času (plnoletost) • subjektivní právní úkony (záměrné) - vědomé, uzavírání smluv • aby byl platný musí být svobodný, určitý a srozumitelný, vážně míněný • • právní úkony jsou neplatné pokud se příčí zákonům nebo dobrým mravům • podmínkou platnosti může být předepsaná forma • Právní úkony • jednostranné - unilaterální (např. závěť) • dvoustranné - bilaterální (např. kupní smlouva) • mnohostranné - multilaterální (např. založení družstva, společenství) • uzavírání smlouvy - písemné, ústní; osobně, v zastoupení (plná moc, do 18 let) • jednat • výslovně - ústně a písemně • jinými způsoby - cvaklá jízdenka - konkludentní činy - aktivní jednání z něhož je zřejmý úmysl • • právní skutečností může být i nečinnost - opomenutí (prodloužení po zkušební době) • akty státních orgánů - rozhodnutí soudu, vyhlášky • i protiprávní jednání • Realizace a aplikace práva • realizace - uskutečňování práva • dle právních norem se tvoří právní vztahy, jejichž účastníci se chovají podle předepsaných pravidel • aplikace - státní orgány dělají právní akty, které rozhodují o něčem (použití) (např. stavební úřad vydá rozhodnutí) • rozhodnutí musí obsahovat • výrok, odůvodnění • poučení o správných prostředcích (námitky a odvolání) • • pokud už se proti rozhodnutí nejde odvolat (námitka, ...), poté nabývá právní moci • Systém práva • podobný jako právní řád • právní řád se třídí dle druhu (zákony, vyhlášky) • v systému práva nás zajímá obsahové uspořádání (zákon o mzdě -> pracovní vztahy -> pracovní právo) • formální prameny práva • všechny formy, ve kterých právní předpisy vstupují do právního řádu • zákony, vyhlášky, vládní nařízení • odvětví - soubor příbuzných zákonů (obsahově) • soubor - formální pramen odvětví • zákon o rodině (nejdůležitější formální pramen rodinného práva) • obchodní zákoník (pramen obdhocního práva) • • materiální prameny práva • společenské poměry, problémy a potřeby, které vyžadují právní úpravu • ekologické zákony (materiálním pramenem je potřeba člověka chárnit přírodu) • vyslvětlení formálních pramenů je odpovědí na otázku, v jaké podobě byly právní předpisy vydány (například v podobě zákonů) • • charakteristika nejdůležitějších právních odvětví • ústavní právo - řízení státu, o rozdělení moci • správní právo - pojednává o činnosti správního aparátu • občanské právo - pojednává o majetkových záležitostech fyzických a právnických osob • pracovní právo - o pracovních vztazích • rodinné právo - upravuje rodinné vztahy (mezi manžely, rodiči a dětmi) • trestné právo - vymezuje jaké jsou trestné činy a jaké jsou za ně tresty • • Právo veřejné a soukromé • veřejné - hodnotí stát, upravuje takové vztahy, ve kterých je stát a jeho orgány nadřazení nositelé moci (např. trestní) • soukromé - upravuje společenské vztahy na základě rovnosti účastníků (např. obchodní, občanské, rodinné) • Ústavní právo • nejdůležitější • soubor právních norem upravující nejdůležitější právní vztahy ve státě • uspořádání státu - hlavní město, kraje, ... • rozdělení a výkon státní moci - kdo jakou moc • základní práva a svobody občanů - mít majetek, orientace, ... • prameny - ústava, ústavní zákony • ústavní zákony se od klasických odlišují formou (a přímým názvem ústavní zákony) a zvláštním zákonodárným postupem • Ústava • nejvyšší zákon státu • může být měněna nebo doplňována jen ústavními zákony • všechny ostatní zákony, vyhlášky, předpisy atd. nesmí být v rozporu s ústavou • ústavy demokratických států obvykle stanovují • typ státu - republika, monarchie, charakter státního řízení (jednotný x federace) • federace - pevný svazek států, jednotná zahraniční politika, armáda, měna a v mezinárodních vztazích působí jako jediný (jednotný) subjekt • je nutné vymezit pravomoci a působnost jednotlivých federálních orgánů (Německo) • • • Není to celé!