Vývoj po první válce

Přejít na:navigace, hledání

• 1 Versailleský mírový systém • 2 Založení společnosti národů • 3 Česká účast na pařížské mírove konferenci • 4 Washingtonská mírová konference • 5 SSSR 20.-30. léta • 5.1 Stalinské Rusko • • 6 Německo 1918 - 1933 • 7 Maďarská republika Rad • 8 Fašismus • 9 Itálie •
Versailleský mírový systém • Pařížská mírová konference • vítězové první světové války - jednání • 18. 1. 1919 - symbolické datum (18. 1. 1871 vyhlášení německého císařství ve Versailles - potupa Francie, historické mindráky) • vítězové se snaží prosadit co největší výhody pro své země • poražení: Německo, Rakouso, Maďarsko, Turecko, Bulharsko • zahajovací projev - francouzský prezident, označil za viníky Ústřední mocnosti • státy se všeobecnými zájmy - účastní se všech jednání • USA - prezident Woodrow Wilson • Francie - Georges Clemenceau - předsedal celé konferenci • Velká Británie - David Lloyd George • Itálie - Vittorie Emanuell Orlando (později odstupují od jednání kvůli území co nedostali) • Japonsko - markýz Sainozi (později odstupují od jednání, neměli zájmy v Evropě) • • státy s omezenými zájmy - ČSR a podobně • celkem 27 států Dohod a pěti britských dominií • Německo - rozporuplný bod jednání - Francie chce co největší potrestání, Anglie a USA mírnější, rovnováha sil, strach z růstu Francie • orgán mírové konference - Nejvyšší rada - "Rada deseti" • zástupci zemí + ministři zahraničí • po odchodu Itálie a Japonska - Rada tří (Wilson, Lloyd George, Clemenseau) • • Rusko - nepřizváno k jednání, změna režimu • mírová smlouva s Německem - "Versalleská smlouva" červen 1919 • územní změny - ztráta všech kolonií ve prospěch Britů • ve prospěch Francie - Alsasko, Lotrinsko • ČSR - Hlučínsko • Polsko - Poznaňsko, Horní Slezsko, východní a západní Prusko • Gdaňsk - svobodné město • Dánsko • Belgie • ztráta Sárska - na 15 let pod správou Společnosti národů, hlavně Francie a Belgie, po 15 letech plebiscit, jestli připojit k Německu nebo k Francii • • vojenské podmínky • zrušena všeobecná braná povinnost (profesionální armáda maximálně 100000 lidí) • ztráta loďstva a ponorek • zákaz modernizace zbraní a cvičení jednotek s novými zbraněmi • v Porýní vtvořeno 50km demilitarizované pásmo - pravý břeh (levý břeh - vojska Dohody) • • hospodářské podmínky • vysoké reparace vítězným státům (ve zlatě, ve zboží, v nerostech, v cenných papírech), pro Německo nesplnitelné • několikrát revidovány, snižovány • uhlí ze Sárska po dobu 15 let do Francie • • smlouva nezajistila stabilitu Evropy, příliš tvrdé podmínky • vyvolala potřebu revanče od Německa Francii • nezamezila německé agresi v budoucnosti • Versaillský systém - systém založený na mírových smlouvách, měl zajistit mír a stabilitu v Evropě • mírová smlouva s Rakouskem (září 1919) • podtvrdila rozpad Rakouska-Uherska a vznik nástupnických států • vojenská omezení a reparace • přísný zákaz spojení Rakouska s Německem • • mírová smlouva s Bulharskem (1919) • ztráta území ve prospěch států na Balkáně • • s Tureckem (1920) • v platnost vstoupila až 1922 po válce s Řeckem - vítězství Turků • rozpat Osmanské říše, ztráta 4/5 úyemí • • smlouva s Maďarskem (1920) • ztráta 70% území - Slovensko, Podkarpatská Rus, Balkán • • úprava hranic, vznik nástupnických států • Rusko - Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko • Rakousko-Uhersko - ČSR, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (= Jugoslávie) • Turecko - Afrika, Asie apod. • • Malá dohoda (1920) • společenství tří nástupnických států: ČSR, Rumunsko, "Jugoslávie"; pod patronací Francie • důvod - strach z návratu Habsburků • politická, hospodářská a vojenská spolupráce • • Sanitní kordon • pás států oddělující Rusko od Evropy (Finsko atd.) • • Založení společnosti národů • 1919 • aby zabránila válečným konfliktům • omezení zbrojení, ochrana slabších států před velmocemi - všechny státy stejná práva • rozpad 1939 • ČSR členem od začátku do konce • vzniká z popudu prezidenta Wilsona (USA ale nebyly členem) • SSSR nebylo přijato na začátku, vstup až 1934, 1939 vyloučeno kvůli útoku na Finsko • Německo přijato 1926, vystoupili 1933 - nástup Hitlera • Maďarsko členem nebylo • Japonsko 1919-1933 - na protest proti nepřijetí svého satelitního státu Mandžukuo • sídlo v Ženevě (budova dnes patří OSN), nejvyšší soud v Haagu • hlavní problém - neuplatňovala řádně sankce proti jejím rozhodnutím • Česká účast na pařížské mírove konferenci • stát s omezenými zájmy - možnost mít podle velikosti země dvoučlennou delegaci • Beneš, Kramář • jednání o hranicích ČSR - přijaty československé požadavky na hranice v Čechách a na Moravě v původní historické podobě • hranice s Maďarskem • Podkarpatská Rus - domluvil to Masaryk v USA s Rusíny v Americe • jednání s Polskem problematická - nově vytvořený stát, dva vítězové • sporná oblast Těšínsko (průmysl, černé uhlí) • Poláci vypisují na Těšínsko volby do sejmu (leden 1919) • ČSR obsadila Těšínsko vojensky • • uklidnění situace - dohodnuto, že situace se vzřeší mimo pařížskou konferenci • 1920 arbitráž - dvoustranná smlouva za přítomnosti třetího člena - Těšínsko rozdělené • • Washingtonská mírová konference • doplňovala pařížskou • uspořádala poměry v Tichomoří a na Dálném východě • posílila vliv USA v daných oblastech • hlavní velmoci (9) - USA, Japonsko, Francie, Británie, Itálie, ... • uzavřeny tři smlouvy • nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku • stanoveny zásady ohledně válečných lodí (velikost, tonáž), které tam mocnosti směly udržovat • princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti • každá mocnost můž s povolení čínské vlády (slabá) na jejím území těžit • v Číně je republika • • • SSSR 20.-30. léta • intervence Dohodových států (léto 1918 - léto 1919) • vylodění 14 států, obsazení pobřeží, obavy z bolševismu • ruská otázka - hodnocení situace v Rusku po válce • podpora bělogvardějců • obsazení Odesy, Murmansku, Vladivostoku, do vnitrozemí nepronikli • občanská válka (1918-1921) • bílí - bělogvardějci • koalice demokratů, monarchistů, socialistů • podpora Dohody • generálové Děnikin (kozácká armáda na jihu) a Wrangel (útoky na Petrohrad), admirál Kolčak (armády na Sibiři) • • rudí - rudogvardějci • bolševici s podporou rolníků a dělníků • Rudá armáda - Trockij • Frunze, Budonyj - velitel jízdní armády • • obě strany velmi kruté, teror • • vyvraždění carské rodiny • po převzetí moci prozatimní vládou car v domácím vězení • za moci bolševiů převezení na Sibiř - Jekatěrinburg • v noci z 16. na 17. 1918 v Jekatěrinburgu carská rodina vyvražděna (Ipatjerův dům) • • tažení bílých • 1. jaro 1919 - útok admirála Kolčaka ze Sibiře, generála Děnikina u Donu, generála Juděniče na Petrohrad • útoky potlačeny, Kolačak zajat • • 2. léto 1919 - útok na Moskvu, vítězství bolševiků, odchod Dohody • 3. léto 1920 - sovětsko-polská válka, časté zvraty, vítězství Polska • • 1921 - Rižský mír - posun Cursonovy linie o 200km na východ - Polsko zvětšilo svoje území • bílí ovládají větší území, přesto vítězství bolševiků • lepší armáda, politický dohled (ideologické hecování) • lepší organizace • • válečný komunismus • ekonomika a politika v době občanské války • zestátnění průmyslu a jeho převedení na válečné účely • povinné odvody v zemědělství • stanovena pracovní povinnost pro všechny • přídělový systém na potraviny a životní potřeby • čtyři skupiny - důstojníci a funkcionáři, vojáci a děti, dělníci, nepracující bohatí • • rudý teror x bílý teror • • období po válce • v moci Lenin • politika NEPu • umožňuje drobné soukromé podnikání • rozvoj zemědělství • vstup zahraničního kapitálu • • třífázová ekonomika • státní ekonomika (podniky, těžký průmysl, banky) • družstva (zemědělská + řemeslné dílny) • soukromá ekonomika (cizí podnikatelé, bohatí) • • plán Goelro - elektrifikace Ruska • likvidace negramotnosti (90%) • školy - ve dne děti, večer dospělí • • 30. 12. 1922 - vznik SSSR (federace) • autonomie federativních států • komisařem pro národnostní politiku • • • SSSR izolována od zbytku Evropy - prolomena mírovou konferencí • 1922 - konečně dořešena výše reparací (Janovská konference) • přizváno i Německo a SSSR - špatné jednání ostatních států s nimi • Rusko a Německo - sešli se v Rapallu (u Janova) • Rapallská smlouva • Německo a Rusko si odpustili reparace • obchodní smlouvy • Rusko umožňuje Německu zkoušet nové zbraně v Rusku • • • • Lenin zakládá Gulagy, + popravy (pod vedením Felixe Džeržinského ("železný") • 1922 - "Závěť" - otevřený dopis Lenina (dva kandidáti na komisaře - Stalin x Trocký) • 1924 - smrt Lenina v Gorkém • Stalinské Rusko • industrializace - od 1928 • zánik NEPu (1926) • podpora těžkého průmyslu, aby bylo Rusko nezávislé - dřív agrární země • orientace na energetiku, těžký průmysl a dopravu • Dněprogess - elektrárna na Dněpru • rozvoj těžkého průmyslu • úspěch za cenu lidských obětí, ztráty v zemědělství - nebyly peníze, a devastace životního prostředí • • • pětiletky - ekonomické plány • "úderníci" - plní plán na víc než 100% • Stachanovci (Stachanov) • • kolektivizace - od 1929 • združstevňování soukromého zemědělského vlastnictví • kolchozy - družstva • sovchozy - státní statky • pronásledování středních rolníků - Kulaci - transporty na Sibiř • totální krach, hladomor, de facto nevolnictví • silný systém direktivně řízeného hospodářství • • domácí politika • Stalin nesnese odpor • tajné policie (ČEKA, GPU, NKVD) • 20. léta - Moskevské procesy • odstraněna staré osazenstvo (Leninovo) • Trockij - zbaveni vlivu, vyhnanství • • • velký teror - 30. léta • období velkých monster - procesů - Moskevské • záminka - vražda Sergeje Mironoviče Kirova - 1934 v Leningradě • • Dekret na ochranu proti teroru (západnímu) - velký teror • obviněn může být každý • hromadné zatýkání na základě absurdních obvinění (spolupráce se západem) • bez soudů rychlé odsouzení - tzv. trojky (právník + 2 komunisti -> obyčejní lidé) • • Ježovština (1936-8) • ministr vnitra Ježov - následně odstraněn • období největších procesů • dopad na všechny skupiny obyvatelstva - obyčejní - nejvyšší představitelé • proti bývalé buržoasii - krach ekonomiky • procesy s Rudou armádou • tři mařšálové, polovina generálů, 60% důstojníků • velká ztráta před Druhou světovou válkou (bez velitelů) • • odstranění Trockého, Zinověva • • vnější tvář • spravedlivá "socialistická" demokracie • velký vliv na západní levicové obyvatelstvo, intelektuály a umělce (Breton, Argon, Shaw) • 1936 - Nová ústava - teoreticky nejdemokratičtější, pouze zakrývá totalitní představu • • kult osobnosti • nepřiměřené zveličování významu vůdčí osobnosti • 1929 - Stalinovi je 50 let - posun od "oligarchie" k diktatuře • silná propaganda • Stalin - neomylný, symbol vzestupu Ruska • stalinismus - dovršení marxismu - leninismu • • Německo 1918 - 1933 • 1918 - příměří a zároveň kapitulace Německa • 9. 11. 1918 - abdikace císaře Viléma II. • v Berlíně vyhlášena republika • Sociální demokraté pravice - Fridrich Ebert, podepsali kapitulaci • Sociální demokracie levice - prosinec 1918 - Komunistická strana Německa - v čele Rosa Luxemburgová, Karl Liebknecht • • po celém Německu vznikají dělnické a vojenské rady • nepřehledná situace, revoluční nálady + císařská armáda se odmítá rozpustit • povstátní Spartakovců (5. 1. - 12. 1. 1919) • Spartakovci - radikálové KSN • protivládní povstání + generální stávka v Berlíně • sociální demomratická vláda povolává Freikorpsy - neodzbrojení vojáci z 1. světové, krajně pravicové polovojenské skupiny • krveprolití, popravy bez soudů - Rosa Luxemburgová, Karl Liebknecht • • • Výmarská republika (1918 - 1933) • 1919 - Výmarská ústava - přijata na Národním shromáždění Německa ve Výmaru, velmi demokratická, fakt • prezidentem Friedrich Ebert • demokratické - vláda, parlament • monarchistické - armáda, justice • • Versailleská mírová konference • nesplatitelné reparace • Německo označeno za viníka války • odstupy území - "Horní Slezsko" - vyhlášen plebiscit Polsku • anglické ultimatum - Německo přijímá mírovou smlouvu pod nátlakem • • Kappův puč (březen 1920) • reakce na Versailleskou smlouvu, propuštění armády • vůdce wolfgang Kapp - pochod armády na Berlín • končí neúspěchem - není podporován • • německá politika • spolek "černá říšská armáda" - přechovávají zbraně, odmítají mírovou smlouvu • atentát na politika Rantheau - politik "plnění", žid • konec politiky plnění • Německo žádá moratorium (odložení splátek) - 1922 • Francie odmítá, hrozí válkou • • 1922 - Rapallská smlouva mezi Německem a Ruskem • • Rúrská krize - 1923 • nedodána reparace (dřevo, uhlí) • vstup francouzského vojska do Porúří (Francie i Belgie) • • Německo - pasivní odpor • Stresseman - kancléř vlády, přerušuje pasivní odpor - odpor levice • hyperinflace, generální stávka • krach německé měny, cený stoupají, zatímco hodnota peněz klesá • • vznikají "revoluce", prosazování levice • výsledkem je pokus o komunistický převrat v září 1923 • ekonomická krize, hrozí rozpad Německa • Pivní puč • odehrál se v pivnici, schůze NSDAP • nejednoty Německa využívá Hitler a 8. 11. 1923 se pokouší o první nacistický převrat s generálem Ludendorfem • 9. 11. pochod na Berlín, končí neúspěchem • Hitler a další vůdci odsouzeni na 5 let vězení, po 9 měsících propuštěn; ve vězení píše "Mein Kampf" • • Stressemanova éra • 1924-28 • Dawesův plán - finanční půjčka USA Německu • ekonomické zakotvení Německa, půjčka na obnovení německého průmyslu • • 1924 - nová měna - "říšská marka" • vyřešení vytahů Francie-Německo, krom splácení reparací • 1925 - umírá Ebert, nastupuje Paul von Hindenburg • • světová hospodářská krize (1929) • Němci krizi podceňují • USA chce splatit půjčku - Němci nemají na splacení • 1930 úspěch NSDAP - odpor vůči Veraillské smlouvě, vzestup hitlerovy moci • 30. 1. 1933 - nástup Hitlera, zakázány všechny ostatní strany - konec demokratického Německa • "Führer" - nejvyšší funkce • • • Maďarská republika Rad • 21. 3. - 1. 8. 1919 • nespokojenost - ztráty území • Karolyiho vláda • liberálové + sociální demokraté • slibují reformy (pozemková, průmyslová, ...) • • ze sociální demokracie - Komunistická strana Maďarska, v čele Béla Kun • komunisté svrhli Karolyiho vládu, vyhlášena MRR • revoluční vláda - Béla Kun - ministr zahraničí • reformy po vzoru Ruska • znárodnění průmyslu • přidání peněz dělníkům • bytová výstavba • zabrání půdy, státní družstva - ztráta podpory rolníků • • do Maďarska vtrhly vojska Malé Dohody (ČSR, Rumunsko) - porážka • Maďaři na Slovensku - Slovenská republika Rad (3 týdny) • Prešov, Antonín Janoušek • • ČS armáda na Slovensko, Slovensko řídí Vavro Šrobár (ministr se zvláštní pravomocí), vyhlášen vyjímečný stav (vojenské zákony) • Maďaři zatlačeni zpět, do Maďarska prchá i vedení SRR • druhá intervence československé armády do Maďarska - konec republiky rad • v Maďarsku se dostává k moci admirál Miklos Horthy (pravice) • zakládá fašistickou stran, (organizace) Šípové kříže • • spojenci Itálie a později Německa • Miklos Horthy - "regent" Maďarska - ve skutečnosti diktátor • Maďarsko fašistické 1920 - 1944 • Fašismus • myšlenkové, extrémě pravicové hnutí • vzniká po 1. světové válce, reakce na nespokojenost a výsledky války + obavy z komunismu a Sovětského Ruska • poprvé v Itálii (jako vládní politika) • vzniká po celé Evropě + Japonsko, Jižní Amerika • demokraticé systémy jsou slabé, lidé "potřebují" vedení - fašismus • vláda jedné strany, ostatní jsou zakázány (strana vybudována hierarchicky) • v čele charismatický vůdce • Německo - Führer • Itálie - duce • Španělsko - caudillo • • demagogie - schopnost získat lidi na svou stranu pomocí velkých slibů • odmítá všechny jiné ideologie • přívrženci jsou ze středních vrstev • po válce se cítili ohrožení - oslovuje je fašismus a sliby + podnikatelé, bankéři - vidí ve fašismu oporu proti vzpourám a stávkám a nebezpečí z východu • • Benito Mussolini • původně učitel • aby se vyhnul vojenské službě, prchá do Švýcarska - styk s ruskými emigranty • člen socialistické strany v Itálii 1902 • publicistika, pojednání o Janu Husovi, noviny Avanti ("vpřed") • zastánce vstupu do války na straně Dohody • oslavuje československé legie • jako dobrovolník bojuje ve válce • politika • 1919 bojové svazky - oddíly prvních fašistů, co chtějí dělnické schůze apod. • změna od socialismu k fašismu • "Fasci di Combattimento" - později první fašistická strana • 1921 - bojové svazky změněny na fašistickou stranu • volen do italského parlamentu • pochod na Řím - vyhrožoval, že svrhne ládu, chtěl zvýšit své pravomoci • 1925 - vládne jako diktátor (duce) • 1935 - obsazena Habeš • 1940 - pakt tří, zapojení do bojů 2. světové války • 1943 - vláda vyslovuje Mussolinimu nedůvěru - vězněn, poslán do kláštera, osvobozen až později německými výsadkáři • • podpora Hitlera • 1945 - prchá do Milána, Coma, Švýcarska • prchá, zatčen a uvězněn italskými partyzány • znovu prchá ... • soukromý život - manželka Rachel Guidi, dcera provdána za ministra zahraničí - Galleazzo Ciano • slabost pro mladé milenky - Clara Petacci - s tou zemřel • • • Itálie • nespokojenost s výsledky 1. světové války - území východního pobřeží Jadranu • D'Annuzio - nacionalistický politik - 1919 - útok italské armády na město Rieka (obsazeno) • nesouhlas Pařížské mírové konference - vojska stažena • Itálie odchází z Pařížské konference • vzestup Mussoliniho • Itálie - králoství - Viktor Emanuel III. • vznik fašistické strany - teror (fašisté x socialisté) "hnědokošiláči" • vzorem je Mussolinimu Římské impérium - ovládnout Středozemní moře • nacionalistická politika • volby 1921 - pouze 7% hlasů • Mussolini poslancem, chce se stát ministerským předsedou • 1922 - pochod na Řím • 26000 fašistů na povel přichází z různých stran na Řím • Viktor Emanuel III. ustupuje Mussolinimu - ministerský předseda • • prosazování idejí - boháči i dělníci - získává spojence • likvidace odpůrců - komunisti a socialisti • zavraždění levicového poslance Matteotiho 1924 • Mussolini se přiznává k vraždě, ale neohrozilo to jeho post • • rozehnán parlament, funguje Velká fašistická rada - pozice vlády • vláda pomocí dekretů • 1929 - Lateránské dohody - končí špatné vztahy s Vatikánem (Pius XI.) •