Vývoj po první válce
Z 8.B8 wiki
Verze z 7. 4. 2011, 20:24; 78.102.37.54 (diskuse)
Obsah |
Versailleský mírový systém
- Pařížská mírová konference
- vítězové první světové války - jednání
- 18. 1. 1919 - symbolické datum (18. 1. 1871 vyhlášení německého císařství ve Versailles - potupa Francie, historické mindráky)
- vítězové se snaží prosadit co největší výhody pro své země
- poražení: Německo, Rakouso, Maďarsko, Turecko, Bulharsko
- zahajovací projev - francouzský prezident, označil za viníky Ústřední mocnosti
- státy se všeobecnými zájmy - účastní se všech jednání
- USA - prezident Woodrow Wilson
- Francie - Georges Clemenceau - předsedal celé konferenci
- Velká Británie - David Lloyd George
- Itálie - Vittorie Emanuell Orlando (později odstupují od jednání kvůli území co nedostali)
- Japonsko - markýz Sainozi (později odstupují od jednání, neměli zájmy v Evropě)
- státy s omezenými zájmy - ČSR a podobně
- celkem 27 států Dohod a pěti britských dominií
- Německo - rozporuplný bod jednání - Francie chce co největší potrestání, Anglie a USA mírnější, rovnováha sil, strach z růstu Francie
- orgán mírové konference - Nejvyšší rada - "Rada deseti"
- zástupci zemí + ministři zahraničí
- po odchodu Itálie a Japonska - Rada tří (Wilson, Lloyd George, Clemenseau)
- Rusko - nepřizváno k jednání, změna režimu
- mírová smlouva s Německem - "Versalleská smlouva" červen 1919
- územní změny - ztráta všech kolonií ve prospěch Britů
- ve prospěch Francie - Alsasko, Lotrinsko
- ČSR - Hlučínsko
- Polsko - Poznaňsko, Horní Slezsko, východní a západní Prusko
- Gdaňsk - svobodné město
- Dánsko
- Belgie
- ztráta Sárska - na 15 let pod správou Společnosti národů, hlavně Francie a Belgie, po 15 letech plebiscit, jestli připojit k Německu nebo k Francii
- vojenské podmínky
- zrušena všeobecná braná povinnost (profesionální armáda maximálně 100000 lidí)
- ztráta loďstva a ponorek
- zákaz modernizace zbraní a cvičení jednotek s novými zbraněmi
- v Porýní vtvořeno 50km demilitarizované pásmo - pravý břeh (levý břeh - vojska Dohody)
- hospodářské podmínky
- vysoké reparace vítězným státům (ve zlatě, ve zboží, v nerostech, v cenných papírech), pro Německo nesplnitelné
- několikrát revidovány, snižovány
- uhlí ze Sárska po dobu 15 let do Francie
- smlouva nezajistila stabilitu Evropy, příliš tvrdé podmínky
- vyvolala potřebu revanče od Německa Francii
- nezamezila německé agresi v budoucnosti
- Versaillský systém - systém založený na mírových smlouvách, měl zajistit mír a stabilitu v Evropě
- mírová smlouva s Rakouskem (září 1919)
- podtvrdila rozpad Rakouska-Uherska a vznik nástupnických států
- vojenská omezení a reparace
- přísný zákaz spojení Rakouska s Německem
- mírová smlouva s Bulharskem (1919)
- ztráta území ve prospěch států na Balkáně
- s Tureckem (1920)
- v platnost vstoupila až 1922 po válce s Řeckem - vítězství Turků
- rozpat Osmanské říše, ztráta 4/5 úyemí
- smlouva s Maďarskem (1920)
- ztráta 70% území - Slovensko, Podkarpatská Rus, Balkán
- úprava hranic, vznik nástupnických států
- Rusko - Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko
- Rakousko-Uhersko - ČSR, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (= Jugoslávie)
- Turecko - Afrika, Asie apod.
- Malá dohoda (1920)
- společenství tří nástupnických států: ČSR, Rumunsko, "Jugoslávie"; pod patronací Francie
- důvod - strach z návratu Habsburků
- politická, hospodářská a vojenská spolupráce
- Sanitní kordon
- pás států oddělující Rusko od Evropy (Finsko atd.)
Založení společnosti národů
- 1919
- aby zabránila válečným konfliktům
- omezení zbrojení, ochrana slabších států před velmocemi - všechny státy stejná práva
- rozpad 1939
- ČSR členem od začátku do konce
- vzniká z popudu prezidenta Wilsona (USA ale nebyly členem)
- SSSR nebylo přijato na začátku, vstup až 1934, 1939 vyloučeno kvůli útoku na Finsko
- Německo přijato 1926, vystoupili 1933 - nástup Hitlera
- Maďarsko členem nebylo
- Japonsko 1919-1933 - na protest proti nepřijetí svého satelitního státu Mandžukuo
- sídlo v Ženevě (budova dnes patří OSN), nejvyšší soud v Haagu
- hlavní problém - neuplatňovala řádně sankce proti jejím rozhodnutím
Česká účast na pařížské mírove konferenci
- stát s omezenými zájmy - možnost mít podle velikosti země dvoučlennou delegaci
- Beneš, Kramář
- jednání o hranicích ČSR - přijaty československé požadavky na hranice v Čechách a na Moravě v původní historické podobě
- hranice s Maďarskem
- Podkarpatská Rus - domluvil to Masaryk v USA s Rusíny v Americe
- jednání s Polskem problematická - nově vytvořený stát, dva vítězové
- sporná oblast Těšínsko (průmysl, černé uhlí)
- Poláci vypisují na Těšínsko volby do sejmu (leden 1919)
- ČSR obsadila Těšínsko vojensky
- uklidnění situace - dohodnuto, že situace se vzřeší mimo pařížskou konferenci
- 1920 arbitráž - dvoustranná smlouva za přítomnosti třetího člena - Těšínsko rozdělené
Washingtonská mírová konference
- doplňovala pařížskou
- uspořádala poměry v Tichomoří a na Dálném východě
- posílila vliv USA v daných oblastech
- hlavní velmoci (9) - USA, Japonsko, Francie, Británie, Itálie, ...
- uzavřeny tři smlouvy
- nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku
- stanoveny zásady ohledně válečných lodí (velikost, tonáž), které tam mocnosti směly udržovat
- princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti
- každá mocnost můž s povolení čínské vlády (slabá) na jejím území těžit
- v Číně je republika
SSSR 20.-30. léta
- intervence Dohodových států (léto 1918 - léto 1919)
- vylodění 14 států, obsazení pobřeží, obavy z bolševismu
- ruská otázka - hodnocení situace v Rusku po válce
- podpora bělogvardějců
- obsazení Odesy, Murmansku, Vladivostoku, do vnitrozemí nepronikli
- občanská válka (1918-1921)
- bílí - bělogvardějci
- koalice demokratů, monarchistů, socialistů
- podpora Dohody
- generálové Děnikin (kozácká armáda na jihu) a Wrangel (útoky na Petrohrad), admirál Kolčak (armády na Sibiři)
- rudí - rudogvardějci
- bolševici s podporou rolníků a dělníků
- Rudá armáda - Trockij
- Frunze, Budonyj - velitel jízdní armády
- obě strany velmi kruté, teror
- bílí - bělogvardějci
- vyvraždění carské rodiny
- po převzetí moci prozatimní vládou car v domácím vězení
- za moci bolševiů převezení na Sibiř - Jekatěrinburg
- v noci z 16. na 17. 1918 v Jekatěrinburgu carská rodina vyvražděna (Ipatjerův dům)
- tažení bílých
- 1. jaro 1919 - útok admirála Kolčaka ze Sibiře, generála Děnikina u Donu, generála Juděniče na Petrohrad
- útoky potlačeny, Kolačak zajat
- 2. léto 1919 - útok na Moskvu, vítězství bolševiků, odchod Dohody
- 3. léto 1920 - sovětsko-polská válka, časté zvraty, vítězství Polska
- 1. jaro 1919 - útok admirála Kolčaka ze Sibiře, generála Děnikina u Donu, generála Juděniče na Petrohrad
- 1921 - Rižský mír - posun Cursonovy linie o 200km na východ - Polsko zvětšilo svoje území
- bílí ovládají větší území, přesto vítězství bolševiků
- lepší armáda, politický dohled (ideologické hecování)
- lepší organizace
- válečný komunismus
- ekonomika a politika v době občanské války
- zestátnění průmyslu a jeho převedení na válečné účely
- povinné odvody v zemědělství
- stanovena pracovní povinnost pro všechny
- přídělový systém na potraviny a životní potřeby
- čtyři skupiny - důstojníci a funkcionáři, vojáci a děti, dělníci, nepracující bohatí
- rudý teror x bílý teror
- období po válce
- v moci Lenin
- politika NEPu
- umožňuje drobné soukromé podnikání
- rozvoj zemědělství
- vstup zahraničního kapitálu
- třífázová ekonomika
- státní ekonomika (podniky, těžký průmysl, banky)
- družstva (zemědělská + řemeslné dílny)
- soukromá ekonomika (cizí podnikatelé, bohatí)
- plán Goelro - elektrifikace Ruska
- likvidace negramotnosti (90%)
- školy - ve dne děti, večer dospělí
- 30. 12. 1922 - vznik SSSR (federace)
- autonomie federativních států
- komisařem pro národnostní politiku
- SSSR izolována od zbytku Evropy - prolomena mírovou konferencí
- 1922 - konečně dořešena výše reparací (Janovská konference)
- přizváno i Německo a SSSR - špatné jednání ostatních států s nimi
- Rusko a Německo - sešli se v Rapallu (u Janova)
- Rapallská smlouva
- Německo a Rusko si odpustili reparace
- obchodní smlouvy
- Rusko umožňuje Německu zkoušet nové zbraně v Rusku
- Rapallská smlouva
- Lenin zakládá Gulagy, + popravy (pod vedením Felixe Džeržinského ("železný")
- 1922 - "Závěť" - otevřený dopis Lenina (dva kandidáti na komisaře - Stalin x Trocký)
- 1924 - smrt Lenina v Gorkém
Stalinské Rusko
- industrializace - od 1928
- zánik NEPu (1926)
- podpora těžkého průmyslu, aby bylo Rusko nezávislé - dřív agrární země
- orientace na energetiku, těžký průmysl a dopravu
- Dněprogess - elektrárna na Dněpru
- rozvoj těžkého průmyslu
- úspěch za cenu lidských obětí, ztráty v zemědělství - nebyly peníze, a devastace životního prostředí
- pětiletky - ekonomické plány
- "úderníci" - plní plán na víc než 100%
- Stachanovci (Stachanov)
- kolektivizace - od 1929
- združstevňování soukromého zemědělského vlastnictví
- kolchozy - družstva
- sovchozy - státní statky
- pronásledování středních rolníků - Kulaci - transporty na Sibiř
- totální krach, hladomor, de facto nevolnictví
- silný systém direktivně řízeného hospodářství
- domácí politika
- Stalin nesnese odpor
- tajné policie (ČEKA, GPU, NKVD)
- 20. léta - Moskevské procesy
- odstraněna staré osazenstvo (Leninovo)
- Trockij - zbaveni vlivu, vyhnanství
- velký teror - 30. léta
- období velkých monster - procesů - Moskevské
- záminka - vražda Sergeje Mironoviče Kirova - 1934 v Leningradě
- Dekret na ochranu proti teroru (západnímu) - velký teror
- obviněn může být každý
- hromadné zatýkání na základě absurdních obvinění (spolupráce se západem)
- bez soudů rychlé odsouzení - tzv. trojky (právník + 2 komunisti -> obyčejní lidé)
- Ježovština (1936-8)
- ministr vnitra Ježov - následně odstraněn
- období největších procesů
- dopad na všechny skupiny obyvatelstva - obyčejní - nejvyšší představitelé
- proti bývalé buržoasii - krach ekonomiky
- procesy s Rudou armádou
- tři mařšálové, polovina generálů, 60% důstojníků
- velká ztráta před Druhou světovou válkou (bez velitelů)
- odstranění Trockého, Zinověva
- vnější tvář
- spravedlivá "socialistická" demokracie
- velký vliv na západní levicové obyvatelstvo, intelektuály a umělce (Breton, Argon, Shaw)
- 1936 - Nová ústava - teoreticky nejdemokratičtější, pouze zakrývá totalitní představu
- kult osobnosti
- nepřiměřené zveličování významu vůdčí osobnosti
- 1929 - Stalinovi je 50 let - posun od "oligarchie" k diktatuře
- silná propaganda
- Stalin - neomylný, symbol vzestupu Ruska
- stalinismus - dovršení marxismu - leninismu
Německo 1918 - 1933
- 1918 - příměří a zároveň kapitulace Německa
- 9. 11. 1918 - abdikace císaře Viléma II.
- v Berlíně vyhlášena republika
- Sociální demokraté pravice - Fridrich Ebert, podepsali kapitulaci
- Sociální demokracie levice - prosinec 1918 - Komunistická strana Německa - v čele Rosa Luxemburgová, Karl Liebknecht
- po celém Německu vznikají dělnické a vojenské rady
- nepřehledná situace, revoluční nálady + císařská armáda se odmítá rozpustit
- povstátní Spartakovců (5. 1. - 12. 1. 1919)
- Spartakovci - radikálové KSN
- protivládní povstání + generální stávka v Berlíně
- sociální demomratická vláda povolává Freikorpsy - neodzbrojení vojáci z 1. světové, krajně pravicové polovojenské skupiny
- krveprolití, popravy bez soudů - Rosa Luxemburgová, Karl Liebknecht
- Výmarská republika (1918 - 1933)
- 1919 - Výmarská ústava - přijata na Národním shromáždění Německa ve Výmaru, velmi demokratická, fakt
- prezidentem Friedrich Ebert
- demokratické - vláda, parlament
- monarchistické - armáda, justice
- Versailleská mírová konference
- nesplatitelné reparace
- Německo označeno za viníka války
- odstupy území - "Horní Slezsko" - vyhlášen plebiscit Polsku
- anglické ultimatum - Německo přijímá mírovou smlouvu pod nátlakem
- Kappův puč (březen 1920)
- reakce na Versailleskou smlouvu, propuštění armády
- vůdce wolfgang Kapp - pochod armády na Berlín
- končí neúspěchem - není podporován
- německá politika
- spolek "černá říšská armáda" - přechovávají zbraně, odmítají mírovou smlouvu
- atentát na politika Rantheau - politik "plnění", žid
- konec politiky plnění
- Německo žádá moratorium (odložení splátek) - 1922
- Francie odmítá, hrozí válkou
- 1922 - Rapallská smlouva mezi Německem a Ruskem
- Rúrská krize - 1923
- nedodána reparace (dřevo, uhlí)
- vstup francouzského vojska do Porúří (Francie i Belgie)
- Německo - pasivní odpor
- Stresseman - kancléř vlády, přerušuje pasivní odpor - odpor levice
- hyperinflace, generální stávka
- krach německé měny, cený stoupají, zatímco hodnota peněz klesá
- vznikají "revoluce", prosazování levice
- výsledkem je pokus o komunistický převrat v září 1923
- ekonomická krize, hrozí rozpad Německa
- Pivní puč
- odehrál se v pivnici, schůze NSDAP
- nejednoty Německa využívá Hitler a 8. 11. 1923 se pokouší o první nacistický převrat s generálem Ludendorfem
- 9. 11. pochod na Berlín, končí neúspěchem
- Hitler a další vůdci odsouzeni na 5 let vězení, po 9 měsících propuštěn; ve vězení píše "Mein Kampf"
- Stressemanova éra
- 1924-28
- Dawesův plán - finanční půjčka USA Německu
- ekonomické zakotvení Německa, půjčka na obnovení německého průmyslu
- 1924 - nová měna - "říšská marka"
- vyřešení vytahů Francie-Německo, krom splácení reparací
- 1925 - umírá Ebert, nastupuje Paul von Hindenburg
- světová hospodářská krize (1929)
- Němci krizi podceňují
- USA chce splatit půjčku - Němci nemají na splacení
- 1930 úspěch NSDAP - odpor vůči Veraillské smlouvě, vzestup hitlerovy moci
- 30. 1. 1933 - nástup Hitlera, zakázány všechny ostatní strany - konec demokratického Německa
- "Führer" - nejvyšší funkce
Maďarská republika Rad
- 21. 3. - 1. 8. 1919
- nespokojenost - ztráty území
- Karolyiho vláda
- liberálové + sociální demokraté
- slibují reformy (pozemková, průmyslová, ...)
- ze sociální demokracie - Komunistická strana Maďarska, v čele Béla Kun
- komunisté svrhli Karolyiho vládu, vyhlášena MRR
- revoluční vláda - Béla Kun - ministr zahraničí
- reformy po vzoru Ruska
- znárodnění průmyslu
- přidání peněz dělníkům
- bytová výstavba
- zabrání půdy, státní družstva - ztráta podpory rolníků
- do Maďarska vtrhly vojska Malé Dohody (ČSR, Rumunsko) - porážka
- Maďaři na Slovensku - Slovenská republika Rad (3 týdny)
- Prešov, Antonín Janoušek
- ČS armáda na Slovensko, Slovensko řídí Vavro Šrobár (ministr se zvláštní pravomocí), vyhlášen vyjímečný stav (vojenské zákony)
- Maďaři zatlačeni zpět, do Maďarska prchá i vedení SRR
- druhá intervence československé armády do Maďarska - konec republiky rad
- v Maďarsku se dostává k moci admirál Miklos Horthy (pravice)
- zakládá fašistickou stran, (organizace) Šípové kříže
- spojenci Itálie a později Německa
- Miklos Horthy - "regent" Maďarska - ve skutečnosti diktátor
- Maďarsko fašistické 1920 - 1944
Fašismus
- myšlenkové, extrémě pravicové hnutí
- vzniká po 1. světové válce, reakce na nespokojenost a výsledky války + obavy z komunismu a Sovětského Ruska
- poprvé v Itálii (jako vládní politika)
- vzniká po celé Evropě + Japonsko, Jižní Amerika
- demokraticé systémy jsou slabé, lidé "potřebují" vedení - fašismus
- vláda jedné strany, ostatní jsou zakázány (strana vybudována hierarchicky)
- v čele charismatický vůdce
- Německo - Führer
- Itálie - duce
- Španělsko - caudillo
- demagogie - schopnost získat lidi na svou stranu pomocí velkých slibů
- odmítá všechny jiné ideologie
- přívrženci jsou ze středních vrstev
- po válce se cítili ohrožení - oslovuje je fašismus a sliby + podnikatelé, bankéři - vidí ve fašismu oporu proti vzpourám a stávkám a nebezpečí z východu
- Benito Mussolini
- původně učitel
- aby se vyhnul vojenské službě, prchá do Švýcarska - styk s ruskými emigranty
- člen socialistické strany v Itálii 1902
- publicistika, pojednání o Janu Husovi, noviny Avanti ("vpřed")
- zastánce vstupu do války na straně Dohody
- oslavuje československé legie
- jako dobrovolník bojuje ve válce
- politika
- 1919 bojové svazky - oddíly prvních fašistů, co chtějí dělnické schůze apod.
- změna od socialismu k fašismu
- "Fasci di Combattimento" - později první fašistická strana
- 1921 - bojové svazky změněny na fašistickou stranu
- volen do italského parlamentu
- pochod na Řím - vyhrožoval, že svrhne ládu, chtěl zvýšit své pravomoci
- 1925 - vládne jako diktátor (duce)
- 1935 - obsazena Habeš
- 1940 - pakt tří, zapojení do bojů 2. světové války
- 1943 - vláda vyslovuje Mussolinimu nedůvěru - vězněn, poslán do kláštera, osvobozen až později německými výsadkáři
- podpora Hitlera
- 1945 - prchá do Milána, Coma, Švýcarska
- prchá, zatčen a uvězněn italskými partyzány
- znovu prchá ...
- soukromý život - manželka Rachel Guidi, dcera provdána za ministra zahraničí - Galleazzo Ciano
- slabost pro mladé milenky - Clara Petacci - s tou zemřel
Itálie
- nespokojenost s výsledky 1. světové války - území východního pobřeží Jadranu
- D'Annuzio - nacionalistický politik - 1919 - útok italské armády na město Rieka (obsazeno)
- nesouhlas Pařížské mírové konference - vojska stažena
- Itálie odchází z Pařížské konference
- vzestup Mussoliniho
- Itálie - králoství - Viktor Emanuel III.
- vznik fašistické strany - teror (fašisté x socialisté) "hnědokošiláči"
- vzorem je Mussolinimu Římské impérium - ovládnout Středozemní moře
- nacionalistická politika
- volby 1921 - pouze 7% hlasů
- Mussolini poslancem, chce se stát ministerským předsedou
- 1922 - pochod na Řím
- 26000 fašistů na povel přichází z různých stran na Řím
- Viktor Emanuel III. ustupuje Mussolinimu - ministerský předseda
- prosazování idejí - boháči i dělníci - získává spojence
- likvidace odpůrců - komunisti a socialisti
- zavraždění levicového poslance Matteotiho 1924
- Mussolini se přiznává k vraždě, ale neohrozilo to jeho post
- rozehnán parlament, funguje Velká fašistická rada - pozice vlády
- vláda pomocí dekretů
- 1929 - Lateránské dohody - končí špatné vztahy s Vatikánem (Pius XI.)