Poslední dějepis

Přejít na:navigace, hledání

děcka, ten zápis je divnej. Meziválečné období Československo ve 20. letech • vznik 28. října 1918 - spontánně jako reakce na Andrássyho nótu (snaha Rakouska o příměří s dohodovými státy) • v čele 5 mužů 28 října (Stříbrný, Soukup, Rašín, Švehla, Šrobár) • 30. října - Martinská deklarace - stvrzuje připojení Slovenska • • počáteční problémy • hlavně hranice - 4 sudetoněmecké provincie (chtěly k Rakousku) • povolány legie • na Slovensku Maďaři - radikalizace • Těšínsko • klid na Podkarpatské Rusi • • národnostní problémy • ČSR - mnohonárodnostní stát, silné národnostní menšiny • 51% Čechů, 23% Němců, 16% Slováků, Maďaři, Rusíni, Poláci • Pitsburská dohoda slibovala Slovákům autonomii (chtěli by ji i Němci) • později problém - Hlinkova lidová slovenská strana - představitel Andrej Hlinka • oficiální národnostní politika - Čechoslovakismus (Češi a Slováci jeden národ s určitými jazykovými odlištnostmi - tvůrci Masaryk, Beneš - Slováci nesouhlasili) • • • zahraniční politika • orientace na Francii (1924 dohoda) • 1920 - Malá dohoda • se SSSR dlouho nic - diplomatické zastoupení ne • 30. léta - lepší vztahy (kvůli obavě z Německa) • 1935 - třístranná smlouva - ČSR, Francie, SSSR o vzájemné pomoci i v napadení • • hranice s Německem, Polskem, Maďarskem, Rumunskem, Rakouskem • s Němci zpočátku dobré vztahy, později Hitler • s Rakouskem velmi korektní vztahy, s Maďary problémy, Rumunsko spřátelené, s Polskem napjaté vztahy • 1925-9 - roztržka s Vatikánem • 1925 vzpomínáno na úmrtí Husa (účastní se i Masaryk) • Vatikán to vytýká • 1929 - Beneš - diplomatická návštěva do Vatikánu • probíhá Modus Vivendi - urovnání (pro Beneše dobré do budoucna) • • • ekonomika • průmyslově agrární • vyspělý průmysl (10. místo) • průmysl nerovnoměrně rozdělen (Čechy a Morava průmysl, Slovensko zemědělství, Podkarpatská Rus zaostalá) • lukrativní lehký průmysl - sklářský, textilní, potravinářský (hlavně v Sudetech - při ekonomické krizi krachovalo) • • finance • po válce kolkování peněz - aby se nezhroutila ekonomika • 1920 - měnová reforma (vlastní koruna) - A. Rašín • první ministr financí - A. Rašín • zahajuje politiku deflace - snižování hodnoty peněz (silná koruna bránila vývozu) • Rašín postřelen - zemřel - poté přijata opatření na ochranu • • druhý ministr financí - Karel Engliš - také úspěšný • • poválečná krize - 1918-23 - nezaměstnanost • 2. polovina 20. let - zlatá dvacátá léta • 1929 krize • firmy - Tatra Kopřivnice, Škoda Mladá Boleslav, Baťa, pivovary, Prostějov • Baťa • původně Valašský papučář • vedoucí museli odspodu - postupně projít vším • školy, obchody, ... • nestrpěl odbory, výzvy k odporu, ... (propouštěl) • zavedl ceny s 9 na konci • staví stejné prodejny, prodavači normy na prodej • • bankovní systém - silný • Živnostenská banka - v čele Jaroslav Preiss (podlehl fašistické ideologii) • • • pozemková reforma - 1919-20 • nad 250ha obecné a 150ha orné půdy zabráno (šlechtické, duchovní a velkostatkářské) • zabraná půda rozdělena mezi bezzemky nebo si ji mohli znovu koupit • v rukou ji měli agrárníci (půda prodávána - zbylá rozdělena na zbytkové statky - disponovala jimi agrární strana) • • politický vývoj • 14. listopad 1918 - první slavnostní zasedání - národní shromáždění • projednáno definitivní sesazení Habsburků • proklamace ČSR • slavnostně zvolen T. G. Masaryk prezidentem • národní shromáždění jmenovalo první vládu - vláda všenárodní koalice (zastoupeny všechny politické srany) - v čele K. Kramář • vláda pověřena prováděním reforem (pomalu - ztrácí oblibu) • • 1919 první volby do obecního zastupitelstva • nejsilnější - Soc-dem (spolu s národními socialisty a agrárníky sestavuje vládu) - vláda rudozelené koalice, v čele Vlastimil Tusar • potvrzena vláda dvěma volbami (1920) • • 1920 - problém v Soc-dem - vrací se legionáři z Ruska - radikální • rozdělení - pravice - Vlastimil Tusar - provládní politika; marxistická levice - legionáři + radikál - Bohumil Šmeral • vliv i na vládu • • vládní krize - vláda podává demisi - místo ní úřednická vláda vedená Janem Černým (vládu jmenoval TGM) • Soc-dem - 1920 - třináctý sjezd - levice - převaha, prohašuje se za reprezentanta a zabírá hlavní majetek (Lidový dům a tiskárnu) - pravice se brání - levice to odmítá • prosinec 1920 - policií obsazen lidový dům - rozneslo se po Praze a dělníci zastavují práci - generální stávka • boj o budoucí charakter republiky (přidávala se i další města) • leden - stávky utichly, dál demokratická cesta (hnutí poraženo) • • • politický systém • ze tří komponentů (součástí) • "Hrad" - představovaný TGM a jeho příznivci (z hlediska politiky, kultury, hospodářství) • např. E. Beneš, K. Čapek, T. Baťa • • politické strany - vládní koalice • 14 hlavních politických stran • pluralita politického systému • ve volbách žádná nedosáhla nadpoloviční většiny - nutné koalice • rudozelená koalice (1919-20) - agrárníci, sociální demokraté, národní shromáždění • na počátku všenárodní koalice (zástupci všech) • panská koalice (1926-29) - tzn. dělnických stran (poprvé se účastní Hlinkova slovenská lidová strana) • • politické strany • agrární strana - českého venkova; statkáři, domkaři (chudí) • předseda A. Švehla (masarykův člověk), po jeho smrti M. Hodža • • lidová strana - římskokatoličtí věřící • také bez ohledu na sociální zařazení, po válce členové odpadali (kvůli válce, husitská církev, podporovala ve válce Rakousko) • předseda - Monsieur Jan Šrámek • • národní demokracie - Karel Kramář • pravice (ve 30. letech k fašistům) • • sociální demokracie - Tukar • národní socialisté - Beneš (na pobídku TGM) • KSČ - květen 1921, vznikla z Marxistické levice • původně v pohraničí Německa, Slovenska - sloučili se • 1925 ve volbách 2. místo • 1929 - rozkol na pravici (vyloučení z KSČ) a levici ("Bolševizace" strany a do čela Klement Gotwald, od teď pod vlivem SSSR) - pátý sjezd KSČ • • • bankovně-ekonomické centrály • banky a velké průmyslové podniky, které lobovaly za své zájmy • neformální sestavení • díky penězům ovlivňovali tisk a politickou scénu, veřejné mínění, ... • • • Není to celé!