Soustava nervová
Z 8.B8 wiki
Verze z 21. 6. 2011, 05:19; 78.102.37.54 (diskuse)
- význam
- umožňuje oční kontakt mezi vnějším prostředím a organismem
- zajišťuje vzájemnou souhru (koordinaci) mezi jednotlivými orgány a jejich spojení v jednotný celek (organismus)
- části
- ústřední nervová soustava (mozek, mícha)
- periferní soustava (obvodová), spojuje periferii těla s ústřední nervovou soustavou (nervy mozkomíšní, nervy vegetativní = autonomní - sympatické - vycházejí z míchy krční, hrudní a křížové; parasympatické - vycházejí z mozku a z míchy křížové
Obsah |
Ústřední (centrální) nervová soustava
- mozek - hmotnost 1,4kg, v mozkové schránce
- prodělává během ontologického vývoje následující změny
- nejdřív tři laloky - čichový (velký mozek, mezimozek), zrakový (střední mozek), sluchový (mozeček, prodloužená mícha)
- je oktodermálního původu (ze zárodečného listu ektodermu)
- nejstarší části mozku se nazývají mozkový kmen - ponechává si řízení základních životních funkcí
- řídí dýchání, hybnost, metabolismus, srdeční činnost, krevní tlak
- umístěn v prodloužené míše, Varolově mostě a ve středním mozku
- prodělává během ontologického vývoje následující změny
- tvořen ze dvou hmot - šedá hmota mozková, která na povrchu mozku tvoří plášť (palium) - 5-7mm a tvoří jej pouze těla nervových buněk (neuronů) - neurocyt = perykaryon a tvořena krátkými výběžky (dendrity)
- bílá hmota mozková - tvořena dlouhými výběžky nervových buněk - axony (neurity), mohou být dlouhé až 1,5m (tvoří naše nervy), jsou schopné vést vzruch od jedné buňky ke druhé a nebo vést nervový vzruch z buňky nervové na buňku svalovou
- lidský mozek je kryt třemi obaly
- tvrdá plena mozková (dura mater) - vyrovnává nerovnosti na vnitřní straně lebeční schránky
- pavučnice (arachnoidea) - bez cév - protkána sítí krevních kapilár
- omozečnice (pia mater) - protkána sítí krevních kapilár
- mozkomíšní mok - nadlehčuje mozek, cca 150cm3
- tekutina, obsahuje malé množství bílkovin a glukozy
- chrání před nárazy
- dutiny v mozku a míše
- mozkové komory
- lidský mozek (má čtyři mozkové komory)
- čtvrtá umístěna v prodloužené míše, z ní vede kanálek (akvadukt) - sylvivův kanálek - prochází středním mozkem a ústí do třetí mozkové komory
- třetí umístěna v mezimozku - kanálek do první a druhé mozkové komory
- první a druhá umístěna v pravé a levé hemisféře
- neuron
- nervová buňka
- je základní stavební a funkční jednotkou nervové soustavy (asi 35 miliard neuronů)
- stavba - tělo nervové buňky (soma) - opatřeno krátkými výběžky, které se nazývají dendrity, sloužící pro příjem impulsů (vzruchů) od jiných nervových buněk
- každý neuron může být spojen asi s 5000 jinými neurony
- tělo nervové buňky a krátké výběžky tvoří dohromady šedou hmotu mozkovou
- součástí neuronu je jeden dlouhý výběžek - axon - neurit, může být dlouhý 1,5 metru, slouží k vedení vzruchu z jedné nervové buňky do druhé (vždy jednosměrně)
- soubory axonů neuritů) se nazývají nervy (může být tvořen několika stovkami až tisíci axonů)
- axony jsou vzájemně izolovány dvěma pochvami
- vnitřní pochva se nazývá Heylinova (z fosfolipidů, chrání izoluje od okolních nervových buněk) a vnější je pochva Schwannova
- každý axon je zakončen presynaptickým knoflíkovitým zakončením
- nákres ... (buněčné tělo = soma, axonový výběžek, dendrity, buněčné jádro, axon, presynaptické knoflíkovité zakončení)
- lidský mozek představuje pouze 2% hmotnosti těla, ale spotřebovává 20% veškerého kyslíku
- nervové buňky mozkové kůry jsou na nedostatek kyslíku velmi citlivé, po pěti minutách bez kyslíku odumírají
- buňky mozkového kmene jsou na nepřítomnost kyslíku odolnější (vydrží 20-30 minut)
- kůra lidského mozku (5mm) je tvořena 13-15 miliardami neuronů
- 1m3 nervové tkáně - 50m axonů, 150m dendritů, 150000 neuronů
Vlastnosti nervové soustavy
- dráždivost a vodivost - na ni odpovádají nervové buňky - neurony (30-35 miliard)
- centrální nervová soustava je oboustranně spojena s obvodem (periferií)
- podražděním receptoru nějakým podnětem (tepelným, elektrickým, mechanickým, chemickým) vzniká vzruch (impuls), který se prostřednictvím dostředivých (citlivých - senzitivních - aferetních) vláken vedou do ústředí (míca)
- v míše dojde ke zpracování a vyhodnocení podnětu - vyhodnocený je z míchy odeslán prostřednictvím odstředivých nervových vláken k výkonnému orgánu (sval, žláza s vnitřní sekrecí)
- dráha, po které se impuls pohybuje, se nazývá reflexní oblouk
- nákres a popis reflexního oblouku (receptor, dostředivé vlákno, zadní rohy míšní, mícha, přední rohy míšní, odstředivé vlákno, vmezeřený vlákno)
- v určitých částech mozku leží životně důležitá entra (např. Brocovo centrum řeči - ve spodní části čelního laloku velkého mozku)
- u praváků leží v levé hemisféře, u leváků v pravé
- mezi další centra patří centrum zraku (v týlním laloku velkého mozku), centrum kožní citlivosti, centrum porozumění řeči - spánkový, centrum čtecí - týlní lalok
- mozek potřebuje 115 gramů glukozy na den
Prodloužená mícha
- leží v přímém pokračování míchy hřbetní, smerem dopředu se rozšiřuje a zanočuje se do hmoty Varolova mostu
- oddíl mozku, který vznikl ze zadního (sluchového) laloku mozku
- v prodloužené míše je umístěna čtvrtá mozková komora (vyplněna mozkomíšním mokem)
- z prodloužené míchy vystupuje sedm párů nervů
- prodloužená mícha + Varollův most + střední mozek jsou nejstarší částí lidského mozku - mozkový kmen
- nervové buňky mozkového kmene plní tyto životně důležité funkce
- podílejí se na čízení srdeční činnosti
- spojuje periferii (povrch těla) s vyššími oddíly mozku (mozkovou kůrou)
- součástí prodloužené míchy i varolova mozku je tzv. retikulární formace, což jsou nervové buňky síťovitým způsobem pospojovány
- význam retikulární formace (mozkového kmenu)
- jsou zde uložena životně důležitá centra řídící metabolismus, dýchání, srdeční činnost, krevní tlak
- je zde řada center, které řídí obranné reflexy (kašel, kýchání, zvracení) a centrum reflexu polykacího, sacího, proslinění
- důležitou převodní (transformní) strukturou (přepojuje vzruch z obvodu těla do mozkové kůry)
- je součástí mozkového kmene tzn. patří k nejstarším částem mozku
- význam retikulární formace (mozkového kmenu)
Střední mozek
- je krátký oddíl mozkového kmene, který je uložen mezi varolovým mostem a polokoulemi velkého mozku
- horní plocha středního mozku vybíhá v čtverhrbolí - na předních dvou hrbolech končí část vláken zrakového nervu a na dvou zadních končí část vláken zrakového nervu a na dvou zadních končí část vláken sluchového nervu
- středem středního mostu prochází úzký kanálek - Sylvivův kanálek a spojuje čtvrtou mozkovou komoru s třetí mozkovou komorou uloženou v mezimozku
- dolní část středního mozku je spojena silnými stonky, což jsou svazky nervových vláken, jež spojují střední mozek s polokoulemi velkého mozku
Mezimozek
- z čichového laloku
- tvořen párovými vejčitými hmotami nervové tkáně (talámy) a nepárovou strukturou (hypotalamus)
- na spodině hypotalamu je krátkou stopkou připojena hypofýza (podvěsek mozkový)
- ve střední části mezimozku se nachází třetí mozková komora
- význam talamu
- významným předstupněm mozkové kůry
- na jeho nervové buňky se připojují senzitivní (dostředivé) dráhy, které jsou z periferie až do mozkové kůry
- důležitým přepojovacím centrem
- talamus kontroluje, propouští nebo tlumí dostředivé vzruchy, které přicházejí do centrálního nervového systému z receptorů rozesetých po celém našem těle
- je branou našeho vědomí
- hypotalamus
- k němu je tenkou stopkou připojen podvěsek mozkový (hypofýza)
- funkce endokrinní (produkce hormonů)
- řízení autonomních reakcí (řídí činnost autonomních nervů), které ovlivňují hladkou svalovinu ve stěnách různých orgánů (cév, srdeční stěny, dutých orgánů a vývodů žláz)
Mozeček
- cerebellum
- je spojen silnými stonky s koncovým mozkem, mozkovým kmenem
- je tvořen dvěma polokoulemi (hemisférami, které jsou spojené svazkem vláken (mozečkový červ)
- na povrchu je šedá hmota, bohatě zvrásněná a její součástí jsou Purkyňovy buňky (uskutečňují největší počet spojení ze všech buněk)
- kůra mozečku nemá schopnost uchovávat paměťové stopy
- do mozečku přicházejí informace
- míšními drahami (z míchy)
- z vnitřního ucha
- pod šedou hmotou je uložena bílá hmota (na řezu mozečkem vytváří bílá hmota zvláštní stromečkovitou kresbu - strom života)
- mozeček zabezpečuje tzv. svalové napětí (tonus)
- zabezpečuje vzpřímenou polohu a rovnováhu těla
Koncový mozek
- velký mozek, je vyvinut nejmohutněji, shora překrývá všechny ostatní části ze dvou hemisfér, které jsou navzájem spojeny vazníkem mozkovým, který je tvořen z vláken bílé hmoty
- na povrchu je plášť neboli palium
- plášť je tvořen ze šedé hmoty a je tlustý kolem 5mm
- šedá hmota je tvořena z těl nervových buněk a z krátkých výběžků (dendritů)
- každá polokle obsahuje jednu dutinu
- komory jsou vyplněné mozkomíšním mokem (150mm3) - chrání mozek před nárazy a nadlehčuje mozek
- mozková kůra je tvořena 13-15 miliardami nervových buněk
- povrch koncového mozku je rozčleněn hlubokými brázdami v laloky
- čelní lalok, týlní lalok, spánkový a temenní lalok
- je kryt mozkovými obaly
- pod šedou hmotou se nachází bílá hmota, která je tvořena axony (neurity)
Limbický systém
- vytváří límec (limbus) mozkové tkáně kolem mozkového kmene
- prostřednictvím limbického systému se uskutečňuje komplexní instinktivní chování (emoce - strach, hněv, smutek, radost, láska)
- limbický systém zajišťuje ukládání paměťových stop a pomáhá dotvářet vrozené prvky chování
Přenos nervového vzruchu a membránový potenciál
- na cytoplasmatické membráně živočišné buňky (hlavně nervové a svalové) se vytváří rozdíl elektrického potenciálu mezi nitrem buňky a okolím
- rozdíl se nazývá membránový potenciál
- hodnota klidového membránového potenciálu je zhruba 70mV
- příčinu vzniku potenciálu je
- semipermeabilita - výběrová propustnost cytoplasmatické membrány, že membrána propouští některé ionty do nitra buňky a z buňky ven velmi dobře (K+, Cl-)
- některé ionty propouští jen částečně (Na+) a některé nepropouští membrána vůbec (COO-, PO4)
- nestejná koncentrace iontů na povrchu membrány (+) a uvnitř buňky (-)
- nákres buňky .... důležité
- po proběhnutí akčního potenciálu dojde k repolarizaci buňky, tzn. buňku ve velkém opouštějí ionty K+ (do tkáňového moku)
- prostřednictvím sodno draselné pumpy jsou ionty K+ z tkáňového moku přečerpány zpět do buňky a Na+ z buňky ven
- za spotřeby ATP (sodno draselná pumpa)
Přenos nervového vzruchu z jedné nervové buňky do druhé
- úlohou nervové buňky je přijímat - vést a předávat signály ze smyslových orgánů (Meisnerova, Krausova, Rufiniova tělíska, volná nervová zakončení, Vater-pac. tělíska) a vzruchy ze soustavy smysloové (zrakové, sluchové, rovnovážného aparátu, ...) do centrální nervové soustavy (mozku a míchy) a následně po jejich vyhodnocení v mozku pak tyto signály vést ke svalům nebo žlázám s vnitřní sekrecí
- jednotlivé neurony jsou spojeny prostřednictvím synapsí (zápojů), spojení: dendrit-dendrit, dendrit-soma(tělo)
- vzruch si z těla nervové buňky šíří axonem prostřednictvím akčních potenciálů na konec neuritu
- konec neuritu je knoflíkovitě zduřelý
- ve zduřenině neuritu se nachází váčky s mediátorem - ty prasknou a vyplní mezeru mezi axonem a jiným neuritem - impuls putuje (akční potenciál doběhne na konec presynaptického neuritu, váčky s mediátorem na jeho konci prasknou a chemická látka - neurotrasmiter zaplní synaptickou štěrbinu - 2mm <>
- po proběhnutí akčního potenciálu z jedné nervové buňky na druhou se mediátor rozloží nebo se přečerpá zpět do synaptických váčků
- typy neurotrasmiterů
- excitační - budivé - patří sem serotonin, acetylocholin, noradrenalin
- zvyšují propustnost cytoplasmatické membrány pro ionty Na+, membránový potenciál se zvyšuje
- inhibiční - tlumivé - glycin
- zvyšuje propustnost pro K+ a Cl-, membránový potenciál se snižuje
- excitační - budivé - patří sem serotonin, acetylocholin, noradrenalin
Nervová činnost
- podmíněné a nepodmíněné reflexy
- nervová činnost je soubor funkcí CNS, která umožňuje reagovat organismu na měnící se podmínky vnějšího prostředí
- základní funkční jednotkou nervové činnosti je reflex
- dráha, po které se reflex pohybuje se nazývá reflexní oblouk, ten má tyto základní části
- receptor - přijímá podnět z vnějšího prostředí
- exteroreceptory (receptory kůže)
- interoreceptory (ve vnitřních orgánech)
- proprioreceptory (ve svalech, šlachách, kloubních pouzdrech)
- vzduch se šíří z receptoru senzitivní (citlivou, aferentní) dráhou do CNS
- v CNS se vzduch zpracuje, vyhodnotí a z CNS jde odpověď prostřednictvím motorické (odstředivé) k výkonnému orgánu (efektor)
- efektorem může být sval nebo žláza s vnitřní sekrecí
- receptor - přijímá podnět z vnějšího prostředí
- klasicikace reflexů
- nepodmíněné - vrozené
- získané - podmíněné
- nepodmíněné
- z generace na generaci (sání, polykání, ...), dráždění receptorů vyvolává stejnou odpověď
- jejich počet je konečný, nevyhasínající, rodíme se s nimi
- k jejich vzniku nejsou potřeba žádné podmínky
- centra nepodmíněných reflexů leží v šedé hmotě CNS, mimo šedou hmotu koncového mozku
- nejsložitější formou jsou pudy (instinkty) - mateřský, sebezáchovy
- podmíněné
- vznikly během dlouhého vývoje působením stále se opakujících vlivů vnějšího a vnitřního prostředí
- mohou vznikat i na základě nepodmíněného impulsu, který vychází z vnějšího prostředí (podání potravy - nepodmíněný podnět spojen současně s podmíněným podnětem - rozsvícení světla, zvuk, ...)
- studiem podmíněných reflexů se zabýval I. P. Pavlov - 1907 Nobelova cena (psi a sliny)
- musí být stále posilovýny - jinak vyhasínají
- první signální soustava
- soubor reflexů, které jsou společné jak pro člověka, tak pro zvířata (reflexy podmíněné i nepodmíněné), je starší
- umožňuje styk člověka s okolím a reagovat na měnící se podmínky vnějšího a vnitřního prostředí
- druhá signální soustava
- typická jen pro člověka
- podnětem k vybaven odpovědi je slovo (napsané nebo vyslovené)
- slovo (řeč) se stalo signálem, na který je schopen reagovat pouze člověk
- rozdíl ve vyšší nervové činnosti mezi lidmi a zvířaty není ve schopnosti "mluvit", ale v jeho obsahu (slova) - vnitřním významu
- mícha hřbetní - nastudovat