Smyslová ústrojí

Přejít na:navigace, hledání

• 1 Zrakové • 2 Chuťové • 3 Čichové • 4 Sluchové • 4.1 Zevní ucho • 4.2 Střední ucho • 4.3 Vnitřní ucho • 4.4 Percepce - šíření zvuku • • 5 Čidlo kinetické • 6 Čidlo statické • 7 Řízení tělesné teploty •
Zrakové • zrak je nejdůležitějším smyslem člověka, protože až 80% informací získáváme zrakem • základem je oční koule (bulbus), která je umístěna v tzv. orbitě (očnici) - ta je vystlána tukovým polštářem, který chrání oko a zabraňuje poškození oční koule před nárazy na kostěnný podklad • oko je tvořeno ze tří vrstev • bělima • silná vazivová blána, která tvoří pevný obal oční koule a udržuje její tvar • tloušťka 0,3 - 1mm • tvoří 4/5 povrchu oční koule • na ni se upínají okohybné svaly - 6-4 příčné, 2 šikmé • zadní částí bělimy je zrakový nerv, který vede podráždění do středu mozku (čtverhrbolí) a do týlního laloku koncového (velkého mozku) • v přední části přechází bělima do průhledné rohovky, která je tvořena z tenkých vazivových vláken, jež jsou k sobě hustě přiložené • střední vrstva oka je cévnatka - červenohnědá barva, protkána hustou sítí krevních vlásečnic • cévnatka přechází ve střední části v řasnatá tělíska, ve kterých je zavěšena čočka • řasnaté tělísko vybíhá v přední části oka v duhovku - iris - obsahující pigment a hladké svaly, prostřednictvím nichž se otvor v duhovce (zřítelnice - panenka) může zužovat (ve světle) nebo rozšiřovat (za šera) • oční čočka je složena z tuhé, rosolovité, dokonale průhledné hmoty • na povrchu oční čočky pouzdro z vaziva - celý vnitřek oční koule je vyplněn rosolovitou hmotou - sklivec • přední komora oční (mezi rohovkou a duhovkou) • zadní komora oční (mezi duhovkou a čočkou) • obě komory jsou vyplněny komorovou vodou - ta je součástí optického aparátu oka - vzniká z krvní plazmy • • sítnice • silná od 0,2 - 0,4mm, obsahuje světločidné buňky (fotoreceptory), které jsou drážděny světlem • první typ fotoreceptoru - tyčinky - jsou velmi citlivé na světlo, prostřednictvím nich vidíme za šera a za tmy - jen černobíle - je jich 130 milionů v přední části sítnice • druhý typ fotoreceptoru - čípky - jsou koncentrovány v místě - žlutá skvrna (místo nejostřejšího vidění), jsou krátké a tlusté, vnímají tři barvy (červenou, modrou a zelenou) • optickou soustavu oka tvoří rohovka, komorová voda, oční čočka, sklivec - na rozhraní těchto útvarů se světelný paprsek láme, takže na sítnici dopadá obraz, který je ostrý, zmenšený a převrácený • místo, kde oční kouli opouští zrakový nerv, chybí tam tyčinky i čípky - slepá skvrna • sítnice je tvořena z většího počtu nervových buněk, tři vrstvy • tyčinky, čípky • buňky • buňky gangliové • • neurity gangliových buněk se spojují, vytvářejí zrakový nerv a opouštění oční kouli • lidské oko je citlivé na elektromagnetické vlnění v délce od 400 do 700um • • • vady oka • krátkozrakost - myopie • podélná osa oka je příliš dlouhá a obraz pozorovaného předmětu dopadá před sítnici • napravuje se rozptylkou • další příčinou je přílišné zakřivení rohovky • vidí dobře do blízka, špatně do dálky • • dalekozrakost • podélná osa oka je příliš krátká a obraz pozorovaného předmětu dopadá za sítnici • nebo nedostatečné vyklenutí oční čočky • náprave se děje spojkou • • astigmatismus - zakřivení rohovky • barvoslepost - částečná, úplná • šeroslepost • příčinou je nedostatek vitaminu A • člověk vnímá tyto barvy a tyto vlnové délky 400-700um vlnového spektra • čípky rozlišují tři barvy - červenou, modrou, zelenou; všechny ostatní vznikají jejich kombinací • čípky obsahují barevné pigmenty - fotopigmenty a tvoří je bílkovina opsin, která je vázána na molekulovou chromatoforu - retinal • tyčinky obsahují rodopsin - úplná adaptace na tmu asi po 40 minutách • • • Chuťové • receptory chuti jsou zvláštní nervové buňky, které jsou seskupeny do chuťových pohárků jazyka (sliznice) • chuťové pohárky jsou soustředěny na sliznici jazyka, měkkého patra, zadní stěně hltanu • podrážděním těchto receptorů je vyvoláno různžmi látkami, ktere musí být rozpuštěné ve vodě • z receptorů vycházejí dostředivá nervová vlákna do jader v prodloužené míše • z jader vycházejí nervové dráhy do mezimozku a z něj do temenního laloku koncového mozku, kde se nachází tzv. chuťový analyzátor • na špičce jazyka vnímáme sladké, na kořeni hořké a po stranách kyselé a slané • ostatní chuti vznikají kombinací • Čichové • základem je čichové políčko umístěné na stropu dutiny nosní, plocha 1,5cm² • čichové pole je vystláno receptory, jejichž neurity procházejí dírkovou ploténkou kosti čichové a končí na spodní straně čelních laloků koncového mozku • tyto čichové buňky jsou drážděny plynnými látkami, které jsou rozptýlené ve vzduchu • ztráta čichu - anosmie • Sluchové • umožňuje rozlišování zvuků, tónů a šelestů, které vznikají kmitáním pevných těles • člověk slyší pouze určitou část kmitů - rozmezí od 16Hz-20kHz • s věkem se horní hranice slyšitelnosti snižuje z 20kHz na 5kHz - presibyacusis • soustava sluchová má tyto části: zevní ucho, střední ucho, vnitřní ucho • Zevní ucho • tvořeno učním boltcem (jeho podkladem je chrupavka pouze v učním lalůčku • ušní boltec slouží k zachycení zvukových vln a jejich nasměrování do zevního zvukovodu • další částí je zevní zvukovod - trubička, zahlá, 2,5cm, obsahuje žlázy produkující ušní maz - cerumen - zachycuje nečistoty a mikroorganismy • Střední ucho • tvořeno poměrně úzkou štěrbinou, ve které se nacházejí tři kůstky - kladívko, kovadlinka a třmínek • jemné kůstky, které jsou spolu kloubně spojené a jsou pružné • eustachova trubice - propojuje dutinu středního ucha s nosohltanem - tlak v dutině středního ucha je stejný jako tlak před bubínkem - atmosférický • mezi zevním zvukovodem a dutinou středního ucha je blanitý bubínek průměru 1cm, tenký (desetina mm) - plocha od 50 do 90mm² • poslední kůstka - třmínek je zasazena do oválného (předsíňového) okénka vnitřního ucha - části kostěnného labyrintu • Vnitřní ucho • kostěnný labyrint je uložen uvnitř kosti skalní • stavba kostního labyrintu • tři polokruhovité kanálky, předsíň (vestibulum), kostěnný hlemýžď s okénkem kulatým • vše vyvrtáno v kosti skalní • v kostěnném labyrintu se nachází blanitý labyrint, který je tvořen blanitým hlemýžděm, třemi blanitými polokruhovými chodbami a dvěma váčky (vejčitý a kulovitý • mezi kostěnným a blanitým labyrintem se nachází tekutina - perilymfa • uvnitř blanitého labyrintu je tekutina endolymfa • • stavba blanitého hlemýždě • tvořen bazální membránou, nákres • na bazální membráně se nachází cortiho sloupec tvořený vlastními sluchovými buňkami • sluchová blána je opatřena citlivým výběžkem • nad cortiho sloupcem se nachází další membrána - krycí • • Percepce - šíření zvuku • tóny jsou zachyceny ušním boltcem a nasměrovány do zevního zvukovodu • tóny rozechvějí bubínek a jeho chvění se přenese na tři středoušní kůstky (kladívko, kovadlinka a třmínek) • chvění třmínku v oválném okénku předsíně rozkmitá perilymfu - rozkmitá endolymfu a ta rozkmitá bazální membránu • současně se rozkmitá i membrána krycí - ta začne působit na sluchové buňky a jejich podráždění je vedeno sluchovým nervem do prodloužené míchy - do středního mozku - do hypotalamu (mezimozek) a nakonec do koncového analyzátoru, který je umístěn ve spánkovém laloku velkého mozku - teprve zde vzniká skutečný vjem zvuku • Čidlo kinetické • slouží jako ústrojí pro vnímání pohybu a je uloženo v ampulích tří polokruhovitých chodeb • v každé ampuli je zvýšenina obsahující vysoké buňky, jež mají velmi dlouhé vlásky • podnětem pro podráždění těchto smyslových buněk je rotační pohyb hlavy, který uvede endolymfu do pohybu - ta vychýlí vlásky smyslových buněk a vzniká podráždění • toto podráždění vznikne ohybem vlásků v ampulích je vedeno dostředivým mozkovým nervem do mozkového kmene (nejstarší část mozku - prodloužená mícha, varolův most a střední mozek) - odtud do příslušné oblasti mozkové kůry • Čidlo statické • ústrojím pro vnímání polohy celého těla • je uloženo v kulovitém a vejčitém váčku blanitého hlemýždě • oba tyto váčky jsou blanité útvary, v nichž se nacházejí malá políčka s vysokými buňkami opatřenými dlouhými vlásky • nad těmito vlásky se vznáší množství vápenatých krystalků (statokonie) • při změně polohy hlavy se vlivem gravitace statokonie posunou a tím dochází ke změně tlaku a tahu na vlásky smyslových buněk • vzniká podráždění, které je vedeno mozkovým nervem do prodloužené míchy • většina ěchto nervů pokračuje do mozečku • toto čidlo tedy zajišťuje vzpřímený postoj, udržuje rovnováhu těla • Řízení tělesné teploty • člověk patří mezi homiotermní organismy - organismy, které jsou schopné udržovat stálou tělesnou teplotu • průměrná tělesná teplota je 36,5°C • výrazná odchylka směrem nahoru představuje horečku • vysoká horečka 41°C výrazným způsobem ohrožuje nervové buňky a může vést k smrti • pokles teploty - podchlazení - kritická 28°C - hypotermie • podchlazení se využívá při dlouhých a složitých operacích (menší spotřeba kyslíku) • základní tvorba tepla • štěpením základních složek potravy (gram tuku = 39kJ, 1g cukru, bílkovin 17kJ) • tuky by měly být 25% potravy • emoce • těžká svalová práce • vliv potravy • svalový třes z chladu • • výdej tepla • pocením • větší prokrvenost kůže • přechod do chladného prostředí • velmi lehké oblečení • zvetšit proudění vzduchu • základní mechanismy výdeje tepla • sálání (60% tepla) • • vypařování (25% tepla) • prouděním vzduchu (15% tepla) • vedením (1% tepla) • • termoregulační centrum je u člověka umístěno v části mezimozku - hypotalamus • úpal - tělo se nemůže zbavit nahromadělného tepla • úžeh - lokální přehřátí hlavy a mozku sluncem •