ZSV 3. ročník

Přejít na:navigace, hledání

Ekonomie • oikos (řecky) = dům • namos (řecky) = zákony • pravidla řízení domu (domácnosti) • ekomonie - vědní disciplína zkoumající nejobecnější souvislosti hospodářského (ekonomického) života společnosti, zkoumá využití vzácných vstupů k výrobě ekonomických statků a rozdělování vyrobených statků mezi ekonomické subjekty k uspokojování jejich potřeb • ekonomie (věda) x ekonomika (předmět vědy) • uspokojování potřeb je motivací (hnací silou) ekonomického života lidské společnosti • související vědy: matematika, statistika, sociologie, psychologie, právo, ... • dělení podle přístupu k ekonomickým problémům • pozitivní (popisná) • normativní - hodnotí stav ekonomiky a stanovuje pravidla pro její správné fungování • • mikroekonomie - zkoumá individuální chování dílčích subjektů ekonomiky • makroekonomie - zkoumá globální ekonomické jevy • ekonomický statek - slouží k uspokojování potřeb - cokoliv, co je užitečné a současně vzácne (zboží, služby, práva apod.) • ekonomický statek musí být užitečný - uspokojuje nějakou aktuální potřebu, aby člověk (ekonomický subjekt) byl motivován k jeho získání • ekonomický statek musí být také vzácný - vzhledem k výši jeho potřeby je tohoto statku nedostatečné množství, statek je dostupný pouze při určité námaze, člověk musí být ochoten se pro získání tohoto statku vzdát něčeho jiného - náklady obětované příležitosti • opakem vzácného statku jsou volné statky (vzduch) • náklady obětované příležitosti - vzdáváme se jich • výroba - přeměna ekonomických statků (vstupů) v jiné ekonomické statky (výstupy) • vstupy • primární (nejsou výsledkem předchozí výroby) • sekundární (naopak) • výrobní faktory: • práce - činnost vyjadřitelná množstvím odpracovaných hodin při výrobě ekonomického statku nebo službě, odměnou za práci je mzda, ta je závislá na produktivitě a kvalitě odvedené práce • půda (zemědělská) • kapitál - soubor statků, které nebyly bezprostředně spotřebovány a slouží k další výrobě • v tržní ekonomice je kapitál oceňován především penězi • • • • všechny výrobní faktory jsou vzácnými statky • služba - zvláštní druh statku, který nemá materiální podobu, služby jsou nehmotné, neskladovatelné, nezkazitelné, sloužík uspokojování potřeb • cílem ekonomiky je co největší efektivita (produktivita) využití výrobních faktorů - snižování nákladů, dělba práce • spotřeba - konečné užití statků k uspokojení potřeb (veřejná, soukromá) • tři základní ekonomické otázky • co a kolik vyrábět • jak vyrábět • pro koho vyrábět • • ekonomické systémy • zvykový (tradiční) - tradiční ekonomika malých, uzavřených komunit, soběstačnost, primitivní směna • centrálně plánovaný (příkazový) - SSR a další socialistické státy RVHP - silná role státu, pětiletky • tržní - koordinována pouze prostřednictvím trhu, mechanismů nabídky a poptávky, konkurence v tržním prostředí zajišťuje maximální efektivitu - kapitalismus 19. století • smíšený - tržní systém doplněn o regulativní zásahy státu - tzv. hospodářská politika • • ekonomické systémy • otevřené • uzavřené • • ekonomické sektory • primární sektor - všechny činnosti, které souvisejí se zemědělstvím nebo hornictvím - nízká přidaná hodnota, převažuje v nevyspělých ekonomikách • sekundární sektor - zpracovatelský průmysl - výroba, ve vyspělých ekonomikách je podíl sekundárního sektoru vyšší než primárního, tento podíl klesá • terciární sektor - služby - nejvyšší přidaná hodnota • kvartérní sektor - vzdělávání a věda • • ekonomické subjekty - každý, kdo se nějakým způsobem podílí na ekonomice • domácnost (spotřebitelé) - důchod = příjmy domácnosti, jejich cílem je uspokojení potřeb - investice důchodů • nejpočetnější skupina, vlastníci výrobních faktorů (práce, půda, kapitál), své důchody investují do spotřeby • • firma - subjekt zabývající se výrobou nebo poskytováním služeb, jejich cílem je generování zisku • stát - v ekonomice působí jako vlastník výrobních faktorů a rovněž jako koordinátor ekonomiky, cílem je dosažení stability, efektivity, spravedlnosti • • Dějiny ekonomických teorií • začínají se vyvíjet na počátku novověku (od 16. století) v souvislosti s přechodem tradiční ekonomiky v ekonomiku tržní - počátek kapitalismu • merkantilismus - převaha vývozu nad dovozem, národní bohatství spočívá v akumulaci drahých kovů, vychází z praxe, nejde o systematickou teorii • fyziokratismus - klasická ekonomická teorie • ekonomika se řídí vlastními zákony, které jsou nezávislé na lidské vůli • ekonomiku je nejlépe nechat fungovat bez vnějších regulací • • liberalismus - co nejméně zasahovat do chodu ekonomiky • Adam Smith (1723-1790) - neviditelná ruka trhu • Robert Malthus (1766-1834) - teorie přebytku - obhajoba tvrdého kapitalismu bez ohledu na sociální důsledky • • utopický socialismus - Robert Owen (1771-1858), Charlesa Fourier (1772-1837), Claude Henri de Saint-Simon (1760-1824) • snaha o sociálně spravedlivé podnikání, zakládání dělnických komunit • • marxismus - Karl Marx (1818-1883) - vědecký komunismus • neoklasická ekonomie • marginalistická revoluce v ekonomii - příklon k mikroekonomii • teorie konkurence • • keynesovská makroekonomie - John Maynard Keynes (1883-1946) • 30. léta 20. století - velká hospodářská krize • tržní systém je vnitřně nestabilní - otázka stability • teorie efektivní poptávky • • monetarismus - Milton Friedman (1912-2006) • neoklasická makroekonomie • role peněz v ekonomice, kriticky navazuje na Keynese • inflace - ztráta hodnoty peněz • • institucionalismus - ekonomické chování je kulturně podmíněno • ekonomie je multidisciplinární • • Mikroekonomie • poptávka - množství zboží, které jsou lidé (spotřebitelé) ochotni koupit při určité ceně • poptávková křivka má klesající průběh • důchodový efekt - jsou-li důchody spotřebitelů neměnné a trvalé, kupují při nižších cenách větší objemy zboží • substituční efekt - při zvýšené ceně zboží jednoho druhu přecházejí spotřebitelé na jiný druh zboží jehož cena je příznivější • faktory ovlivňující množství poptávaného zboží • změny cen jiného zboží - substitut, komplement • úroveň důchodů • změny v preferencích spotřebitelů - móda, reklama • • pohyby poptávkové křivky (poptávka klesá s rostoucí cenou; změna důchodové úrovně, cen jiného zboží, preferencí) • nabídka - množství zboží, které jsou výrobci dobrovolně ochotni dodat na trh při určité ceně • průběh křivky je opačný, vzrůstající • • • vzájemné působení nabídky a poptávky • rovnovážná cena čistí trh • nedostatek zboží tlačí na zvýšení cen • přebytek vede ke snížení cen • • užitek • cíl spotřebitele • prospěch plynoucí z užívání ekonomických statků • ekonomické statky jsou vzácné • přístup spotřebitelů k nim je omezen, proto je omezen užitek • omezení užitku - časové, fyzické, důchodové • • racionální volba spotřebitele při výběru užitku • mezní užitek - celkový užitek přestává růst od určité dosažené míry užitku • zisk firmy - účetní zisk - rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady • příjmy - explicitní náklady - účetní zisk • čistý (ekonomický) ziska - zisk po započítání všech nákladů (i implicitních) • • podnikání • cílem podnikání je zisk • činnost podnikatele - zřizují podnik za účelem zisku • podnikatel nese rizika a je povinen uhradit závazky z eventuelní ztráty • podnikateli náleží zisk z podnikání • vklady podnikatele do vlastního podnikání • kapitál, práce - vlastní výrobní prostředky • podnikatelský nápad a schopnosti • • podnikateli ve firmě náleží • smlouvy s dodavateli • práva z těchto smluv plynoucí • právo zisku • • • Struktura trhů • strukturální znaky trhů - počet firem, velikost firem, povaha výrobku • základní struktury - dokonalá konkurence, monopol, oligopol, monopolistická konkurence • dokonalá konkurence • větší počet firem, menší firmy • stejnorodý výrobek (např. zemědělské produkty) • vstup do odvětví je snadný - výrobní postupy lze pořídit snadno • žádná z firem nedokáže ovlivnit cenu • cenu určuje poptávka - zisky jsou nízké • zisky se blíží základům příležitosti • • úplný (čistý) monopol • na trhu působí jediná dominantní firma • velká, vstup do odvětví je obtížný • jedinečný výrobek • cenu výrobku určuje firma - zisky jsou vysoké • • oligopol - omezený počet firem - veškeré z těchto firem zaujímají významější postavení • výrobek může být stejnorodý (např. cement), diferencovaný - různorodý (např. boty) • vstup do odvětví je volný, někdy se mohou vyskytovat bariéry • • monopolistická konkurence - velké množství malých či středních firem • výrobek je diferencovaný • rysy monopolizace - věrnost značce • rysy konkurence - výrobky jsou často blízkými substituty, tlak na inovaci • zisky nejsou vysoké • vstup do odvětví je snadný • • Efektivnost trhů • trh plní funkci přenosu informací (cena, vzácnost statků) • pokud trh přenáší informaci nezkresleně, říkáme, že je efektivní • zvyšování efektivnosti trhů • zásah státu jako regulátora • antimonopolní zákony • zásah státu do ekonomiky s cílem zvýšit efektivitu trhu • zobrazují slučování firem, jehož cílem by mělo být získání dominantního postavení na trhu • • slučování firem • horizontální (dvě stejné) - nejvíce může posilnit monopolní postavení • vertikální (dodavatel, výrobce) • konglomerátní (různé) • • • zakázané praktiky • tajná dohoda o omezení obchodu • cenová diskriminace • • Role státu v ekonomice • regulátor tržního prostředí • vlastník (částečný nebo úplný) státních podniků • stát je příjemcem daní, které zpětně přerozděluje - hospodaří se státním rozpočtem • stát zasahuje do ekonomiky v případě selhání trhu - situace, kdy trh neplní správně a spravedlivě své funkce - přenos informací, podněcování produkce a přerozdělování důchodů • Externality • selhání trhu - cena neobsahuje správnou informaci o nákladech na pořízení daného statku, cena neinformuje o nákladech příležitosti • výrobek nebo služba má vedlejší účinky na někoho třetího • externality • negativní (škodí) • pozitivní (užitek) • • stát v případě externalit napravuje mylnou informaci obsaženou v ceně • poplatky, finanční sankce, pokuty • nebo naopak - subvence, dotace • • Selhání trhu • veřejné stavby - statky, které nemohou být poskytnuty osobě aniž by zároveň nebyly poskytnuty jiným osobá (stát politicky rozhoduje o tom, které veřejné statky jsou pro něj důležité a bude je hradit) • ekonomicky veřejné statky zatěžují i osoby, které tyto statky nevyužívají (např. vzdělávání) • předpokládá se, že využívání veřejných statků částí populace má pozitivní přínos pro celou populaci • nedostatečná konkurence - konkurenční prostředí se stát může snažit vytvořit, např. investiční pobídky • Kapitál • kapitálové statky - výrobní prostředky a výrobní vstupy, zásoby surovin i hotových výrobků • fyzický, věcný kapitál • • peněžní kapitál - majetek držený v takové podobě, že přináší zisk (nejčastěji v podobě úroku) • Trh kapitálových statků • peněžní trh, schéma peněžního trhu (bankovní) • majitel úspor - vkladatel -> banka -> firmy • úspora -> vklad -> půjčka • ziskem je úrok • • peněžní trh neobchoduje pouze s penězi, ale také s cennými papíry - oblikace - půjčka firmě za úrok • akcie - spoluúčastnictví firmy, výnosem - dividenda • správné fungování kapitálového trhu zvyšuje výkonnost ekonomiky • • Firmy a jejich typy • firma jednoho vlastníka - malá firma, minimum zaměstnanců, podnikatel ručí svým osobním majetkem, je svůj pán, náleží mu celý zisk • partnerské společnosti - společník se dělí o zisk • obchodní společnosti • s ručením omezeným - s.r.o. • komanditní společnosti • • s.r.o. - dohromady musí mít alespoň 100000Kč (společníci, partneři) na založení - základní jmění, ne osobním majetkem • akciové společnosti - korporace • vklad akcionářů - zvyšuje základní jmění (základním jměním se ručí) • přes akcie lze získat víc peněz než přes s.r.o.) • akcie nemusí být veřeně obchodovatelné • odstup akcionáře nemá vliv na chod firmy (jen prodá akcie), narozdíl od partnera • • jiné typy firem • družstva - za účelem podnikání • neziskové organizace - ne zcela firmy • nadace, obecně prospěšné společnosti (o.p.s.) - nemohou generovat zisk - musí být znovu vložen na provoz společnosti • • • Makroekonomie • součást ekonomie, která studuje chování národního hospodářství jako celku • řeší např. otázku výkonnosti národního hospodářství • makroekonomické ukazatele - úroveň a tempo růstu celkového hospodářského produktu • Hrubý domácí produkt • HDP, makroekonomický ukazatel • je celková peněžní hodnota toku statků a služeb vytvořená za dané období (zpravidla za jeden rok) výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci • metody zjišťování - důchodová, produktová • produktová metoda • jsou studovány složky hdp - osobní výdaje na spotřebu, hrubé soukromé domácí investice, vládní výdaje na nákup statků a služeb, hodnota čistého vývozu • • důchodová metoda • zjišťuje hrubý národní důchod, který se rovná HDP • mzdy a platy, renty, čisté úroky, zisky, odpisy, nepřímé daně z podnikání • • Hospodářský růst • proces, v němž je zvyšována schopnost národního hospodářství produkovat statky a poskytovat služby • zdroje hospodářského růstu • přírůstek pracovní síly • přírůstek fyzického kapitálu • zvyšování investic do lidského kapitálu • technický pokrok • inovace v řízení a organizaci výroby • úspory • • hospodářský růst nemusí vždy znamenat nárůst životní úrovně (např. Čína), většinou ovšem vede • cílem hospodářské politiky státu je hospodářský růst • Hospodářský cyklus • opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem a skutečným produktem národního hospodářství • graf... • expanze (konjunktura) - růst • vrchol • recese, krize - recese probíhající dvě po sobě následující čtvrtletí • sedlo • deprese - zvláště hluboká krize, recese, způsobuje pokres reálného HDP • nezaměstnanost (cyklická) • inflace • • trvá 8-12 let • za příčinu krizí bývá označováno napětí mezi nabídkou a poptávkou, či investování v době nejistoty, dále špatná finanční a úvěrová politika vlád • Peníze a bankovní soustava • peníze a jejich funkce • umožňují peněžní směnu • peněžní směna vede k efektivnímu fungování trhu a také k ekonomickým úsporám • • historický vývoj peněz • zbožové peníze (dobytek, plátno, drahé kovy) • drahé kovy, peníze z drahých kovů • papírové peníze • bezhotovostní platby • • funkce peněz • prostředek směny • zúčtovací jednotka • míra hodnot • uchovatel hodnot • • likvidita - na směnu jedněch aktiv za druhé nemusíme vynakládat dodatečné prostředky • tekutost (zlikvidovat) • peníze mají nulovou elasticitu substituce (nelze je něčím nahradit) • v moderních tržních ekonomikách je peněžní oběh založen na neplnohodnotných penězích s nuceným oběhem • akceptování takových peněz předpokládá důvěru v autoritu státu • důvěra v peníze - množství peněz v ekonomice je závislé na výkonu ekonomiky a regulačních opatřeních státi - vývoj úrokových sazeb • Bankovní soustava • centrální banka - Česká Národní Banka • stanovuje úrokové sazby, limituje měnu • reguluje a kontroluje činnost komerčních bank • zabezpečení stability měny • • komerční banky • operace - aktivní (poskytování úvěru) • pasivní (přijímání vkladů) • zprostředkovatelské bankovní rozpětí • • specializované finanční instituce (pojišťovny) • Nezaměstnanost • dobrovolná • nedobrovolná - nezaměstnaný aktivně usiluje o získání zaměstnání • obyvatelstvo - ekonomicky aktivní, neaktivní • míra nezaměstnanosti - počet nezaměstnaných, kteří aktivně hledají práci • ekonomicky aktivní obyvatelstvo • • typy nezaměstnanosti • frikční - krátkodobá nezaměstnanost při střídání zaměstnání • normální jev, z ekonomického hlediska nepředstavuje problém • • strukturální - vyplývá ze změn ve struktuře národního hospodářství (útlum těžkého průmyslu - Ostravsko 90. léta) • cyklická - souvisí s hospodářským cyklem, v obdobích recese roste nezaměstnanost • • příčinou nezaměstnanosti je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou práce • trh se vyznačuje strnulostí a nepružností mezd - nezaměstnanost • Makroekonomická hospodářská stabilizační politika • selhání trhu - nutnost zásahu státu do ekonomiky • základní přístupy k hospodářské politice • keynesiánksá makroekonomie • J. M. Keynes - vláda se musí snažit o stabilizaci ekonomického prostředí a podporu hospodářského růstu • snaha o plné využití potenciálu národního hospodářství • poptávková stimulace • nákup statků a služeb státem • podpora soukromých investic (investiční pobídky) • keynesiánství zdůrazňuje význam rozpočtové politiky - stát musí do ekonomiky investovat racionálně, musí dbát na vyrovnanost rozpočtu a snižování státního dluhu • • • neoklasická ekonomie • tržní prostředí samo směřuje ke stabilitě • nestabilita je způsobována zásahy státu, proto by měl stát zasahovat do ekonomiky co nejméně • • • Státní rozpočet • centralizovaný fond finančních prostředků obhospodařovaný vládními orgány • má charakter makroekonomického ukazatele i makroekonomického nástroje • rozpočtování znamená provádění hospodářské politiky • má charakter bilance - má příjmovou a výdajovou složku • příjmy vlastního rozpočtu - daně, státní podniky • daně • přímé (daně z příjmů a vlastní daň ze mzdy, z nemovitostí) • nepřímé (připočítávají se k cená statků a služeb) • daň z přidané hodnoty - DPH (nejvyšší - kouření, pití) • • • typy zdanění • proporcionální • progresivní - čím víc, tím víc • regresivní - čím víc vyděláme, tím menší daně • rovná daň • • míra zdanění • vyšší míra zdanění, vyšší příjem státu, ale zároveň znamená ochromení ekonomiky - lidé se vyhýbají placení daní • • Inflace • zvyšování celkové cenové hladiny cen všech statků a služeb za delší časové období • růst cen • snižování hodnot peněz • • významný destabilizační makroekonomický jev • zvyšuje nedůvěru v ekonomiku • znehodnocuje úspory • • opakem inflace je deflace • míra inflace - byla stanovována v % za rok • typy inflace (stupně) • mírná - přirozená v jednotkách % • pádivá - v desítkách až stovkách % • hyperinflace • • Peněžní a úvěrová politika státu • monetární politika • stát může prostřednictvím centrální banky stanovovat úvěrové sazby, čímž ovlivňuje celkové množství peněz v ekonomice • politika levných peněz - nízké úrokové sazby, stimulace ekonomiky • politika drahých peněz - vysoké úrokové sazby, zastavení přehřátí konjunktury • důležité je, aby stát udržoval stabilní prostředí • Důchodová politika státu • stát se snaží zajistit stabilní úroveň příjmů obyvatelstva a stabilní úroveň cen zboží a služeb • nástroje • kontrola vývoje mezd a cen • daňové regulace mezd a cen • dobrovolné směrnice o mzdách dohodnuté v rámci tripartity • • tripartita - jednání zástupců státu, odborů a zaměstnavatelů • Mezinárodní obchod • důvodem existence mezinárodního obchodu je rozdílnost zdrojů a klimatických podmínek mezi jednotlivými zeměmi • otevřené ekonomiky - to co dováží a vyváží • otevřenost ekonomiky • míru otevřenosti chápeme jako podíl vývozu či dovozu na celkovém HDP • vede k dostupnosti levných statků a služeb - svobodný obchod • • omezení obchodu - cla, dovozní kvóty • z důvodu ochrany místní výroby • argument nezletilých odvětví • bezpečnostní důvody • ochrana mezd • ochrana zaměstnanosti • • cla - poplatky z ceny dováženého zboží (%) • dovozní • kvóty - omezení počtu dováženého zboží
• mimocelní překážky - technické a bezpečnostní normy • Platební bilance • peněžní hodnota všech ekonomických transakcí mezi danou zemí a ostatními zeměmi • bilance - dovozy + vývozy • debetní položky mínus, kreditní položky plus • čisté vývozy •
Právo • soubor pravidel, podle kterých se řídí a kterým je organizována lidská společnost • právo má formální a formalizovaný charakter, čímž se liší od sociálních norem • garantem dodržování práva je stát - stát jako organizační struktura lidské společnosti • stát vydává obecně závazné právní předpisy (pravidla) • souhrn všech právních předpisů v daném státě se nazývá právní řád • právo - objektivní a abstraktní, subjektivní a konkrétní (vzplývá z konkrétního právního vztahu) • Právní řád • ústava + ústavní zákony (ústavní pořádek), zákony (předpisy zákonné, základní) • vládní nařízení, vyhlášky ministerstev, vyhlášky samosprávných celků - krajů a obcí (předpisy podzákonné, prováděcí) • charakteristika právního řádu • právní řád tvoří v sobě uzavřený myšlenkový celek, právní řády jednotlivých států jsou odlišné • právní řád tvoří logický celek, jednotlivé právní normy nemohou být vzájemně v rozporu - dohled ústavního soudu • právní řád je projevem jediné vůle, tj. vůle legislativních orgánů státu • právní řád se vyvíjí a mění • • v rámci EU dochází ke sbližování právních řádů jednotlivých členů • Právní normy • obecně závazná pravidla jednání, jejichž dodržování je vynutitelné státem • tvorba právních norem se nazývá legislativa (lex = zákon), má přesně stanovená pravidla • soubor právních norem je právní předpis - zákon • z právních norem vyplývají právní vztahy • právo je minimum morálky • typy právních norem • podle způsobu vymezení chování • zavazující - zavazují k nějakému jednání (přikazující normy) - "zákaz" • opravňující - v obchodních vztazích • • podle závaznosti • donucující (kogentní) - bezvýhradně zavazující • podpůrné (dispozitivní) - v obchodních vztazích • • • Platnost, účinnost, působnost • platnost - vytvořen příslušným právním orgánem a byl schválen prezidentem, musí se stát součástí právního řádu, platný ode dne vydání (datum platnosti v záhlaví) • účinnost - je-li, musí se ním všichni občané řídit, doba mezi platností a účinností je vacatio legis • působnost • osobní - vymezuje lidi, na které se vztahuje • územní - na určitou oblast • časová - od kdy do kdy • věcná - o co se jedná • • Právní vztahy • všechny vztahy, které upravují právní normy • subjekty - účastníci právního vztahu (fyzické, právnické osoby) • obsah - všechny práva a povinnosti, kterým se musí účastníci řídit • předmět - cíl nebo účel, který je výsledkem právního vztahu • Fyzické osoby • lidé - jednotlivci • způsobilost - právní subjektivita • k právům a povinnostem - každý jednotlivec má od narození až do smrti (nelze zbavit jinak než prohlášením za mrtvého) • k právním úkonům - zakládat, měnit, rušit právní vztahy, za nesvéprávné jednají zákonní zástupci • • Právnické osoby • firmy a společnosti (uměle vytvořená sdružení) • jednají jako jednotlivci (+rozdíly) • podstatu můžou tvořit lidé, věci • společenství osob (korporace) - závazky+práva (společné pro korporaci, jednotlivci mají jiné), vstupuje do vztahu samostatně • společenství věcí a majetku - podstata peníze nebo budovy (peníze - nadace a fondy, budovy - podniky a ústavy) • společenství právnických osob - závazky+práva, sdružení jedná nezávisle - samostatný subjekt, na základě písemných smluv a registrace v evidenci, zánik - vymazání z evidence • • právnických osob je hodně, většinou hospodářská sféra a společenský život • za účelem podnikání - zisku • i stát a veškeré samosprávné celky (kraje) • jedná za ně fyzická osoba (přímo i nepřímo) • • Právní skutečnosti • každá skutečnost, se kterou se spojuje vznik, zánik nebo změna právnického vztahu • samočinné (samovolné) - bez našeho ovlivnění • záměrné • • objektivní událost (samovolné) - vyplývají z přírodních zákonitostí - živelné katastrofy, úmrtí člověka, uplynutí času (plnoletost) • subjektivní právní úkony (záměrné) - vědomé, uzavírání smluv • aby byl platný musí být svobodný, určitý a srozumitelný, vážně míněný • • právní úkony jsou neplatné pokud se příčí zákonům nebo dobrým mravům • podmínkou platnosti může být předepsaná forma • Právní úkony • jednostranné - unilaterální (např. závěť) • dvoustranné - bilaterální (např. kupní smlouva) • mnohostranné - multilaterální (např. založení družstva, společenství) • uzavírání smlouvy - písemné, ústní; osobně, v zastoupení (plná moc, do 18 let) • jednat • výslovně - ústně a písemně • jinými způsoby - cvaklá jízdenka - konkludentní činy - aktivní jednání z něhož je zřejmý úmysl • • právní skutečností může být i nečinnost - opomenutí (prodloužení po zkušební době) • akty státních orgánů - rozhodnutí soudu, vyhlášky • i protiprávní jednání • Realizace a aplikace práva • realizace - uskutečňování práva • dle právních norem se tvoří právní vztahy, jejichž účastníci se chovají podle předepsaných pravidel • aplikace - státní orgány dělají právní akty, které rozhodují o něčem (použití) (např. stavební úřad vydá rozhodnutí) • rozhodnutí musí obsahovat • výrok, odůvodnění • poučení o správných prostředcích (námitky a odvolání) • • pokud už se proti rozhodnutí nejde odvolat (námitka, ...), poté nabývá právní moci • Systém práva • podobný jako právní řád • právní řád se třídí dle druhu (zákony, vyhlášky) • v systému práva nás zajímá obsahové uspořádání (zákon o mzdě -> pracovní vztahy -> pracovní právo) • formální prameny práva • všechny formy, ve kterých právní předpisy vstupují do právního řádu • zákony, vyhlášky, vládní nařízení • odvětví - soubor příbuzných zákonů (obsahově) • soubor - formální pramen odvětví • zákon o rodině (nejdůležitější formální pramen rodinného práva) • obchodní zákoník (pramen obdhocního práva) • • materiální prameny práva • společenské poměry, problémy a potřeby, které vyžadují právní úpravu • ekologické zákony (materiálním pramenem je potřeba člověka chárnit přírodu) • vyslvětlení formálních pramenů je odpovědí na otázku, v jaké podobě byly právní předpisy vydány (například v podobě zákonů) • • charakteristika nejdůležitějších právních odvětví • ústavní právo - řízení státu, o rozdělení moci • správní právo - pojednává o činnosti správního aparátu • občanské právo - pojednává o majetkových záležitostech fyzických a právnických osob • pracovní právo - o pracovních vztazích • rodinné právo - upravuje rodinné vztahy (mezi manžely, rodiči a dětmi) • trestné právo - vymezuje jaké jsou trestné činy a jaké jsou za ně tresty • • Právo veřejné a soukromé • veřejné - hodnotí stát, upravuje takové vztahy, ve kterých je stát a jeho orgány nadřazení nositelé moci (např. trestní) • soukromé - upravuje společenské vztahy na základě rovnosti účastníků (např. obchodní, občanské, rodinné) • Ústavní právo • nejdůležitější • soubor právních norem upravující nejdůležitější právní vztahy ve státě • uspořádání státu - hlavní město, kraje, ... • rozdělení a výkon státní moci - kdo jakou moc • základní práva a svobody občanů - mít majetek, orientace, ... • prameny - ústava, ústavní zákony • ústavní zákony se od klasických odlišují formou (a přímým názvem ústavní zákony) a zvláštním zákonodárným postupem • Ústava • nejvyšší zákon státu • může být měněna nebo doplňována jen ústavními zákony • všechny ostatní zákony, vyhlášky, předpisy atd. nesmí být v rozporu s ústavou • ústavy demokratických států obvykle stanovují • typ státu - republika, monarchie, charakter státního řízení (jednotný x federace) • federace - pevný svazek států, jednotná zahraniční politika, armáda, měna a v mezinárodních vztazích působí jako jediný (jednotný) subjekt • je nutné vymezit pravomoci a působnost jednotlivých federálních orgánů (Německo) • • • dělba moci • zákonodárná - parlament ČR • výkonná - vláda, prezident, nejvyšší státní zastupitelství • soudní - soustava soudů • • Výkonná moc • prezident - zastupuje stát navenej, hlava státu - nejvyšší ústavní činitel • právo veda v legislativním procesu • nejvyšší velitel ozbrojených sil • jmenuje členy vlády, soudce • sjednává mezinárodní smlouvy • amnestie, milosti • jmenuje generály, profesory • v krizových situacích může rozpustit poslaneckou sněmovnu • • vláda - kolektivní orgán státní moci • Soudní moc • tvořena soustavou soudů • ochrana práv • soustava soudů • nejvyšší soud Brno, vrchní soudy Praha a Olomouc, krajské soudy, okresní soudy + obvodové soudy v Praze + městský soud Brno • ústavní soud Brno (ústavní soudci voleni na dobu 10 let) • nejvyšší správní soud Brno • • státní správa 7 krajů, ale samospráva 13 + Praha • Ústavní právo • další ústavní instituce • Nejvyšší kontrolní úřad • Česká národní banka • problematika územní samosprávy • obce - základní územní samosprávné celky • kraje 13 + 1 • • státní správa - centrální vláda - okresy, kraje, 7+1 • samospráva - volené orgány na 4 roky, výkon státní moci v přenesené působnosti • Občanské právo • zabývá se majetkovými vztahy mezi fyzickými i právnickými osobami a také ochranou osobnosti • pramen OP je ústava a občanský zákoník z. č. 40/19645 sb. ve znění pozdějších předpisů • oblasti OP - práva věcná, závazková, dědická, osobnostní, osobně-majetková • Právní pojetí věci, majetek • věc jako předmět právních vztahů • věc je z právního hlediska pouze to, co má majetkovou hodnotu, musí se jednat o ohraničený samostatný předmět • hmotná - věc jako taková (prostorově vymezená, vnímatelná lidskými smysly • nehmotná - prodkut vnitřního světa lidského vědomí • majetek (osoby) • hmotné věci ve vlastnictví osoby • majetková práva k nehmotným věcem (autorská práva) • pohledávky • • hodnota majetku se snižuje o dluhy • věci hmotné • movité (movere - hýbat lat.) • nemovité (pozemky, stavby pevně spojené se svým základem) • evidence - katastr nemovitostí • katastrální úřad • • • Dědické právo • souhrn norem zabývající se přechodem majetku zemřelé osoby na právní zástupce - dědice • dědictví - ze závěti, ze zákona (dědí příbuzní a blízcí) • 1. skupina dědiců • zůstavitelovi děti (manželské i nemanželské) a manžel(ka) • dědí stejným dílem • • 2. skupina • manželka, nejméně 1/2 • zůstavitelovi rodiče • osoby, které žily nejméně rok se zůstavitelem ve stejné domácnosti (společné) • • 3. skupina • sourozenci zůstavitele • osoby ve společné domácnosti - stejným dílem • • 4. skupina • prarodiče zůstavitele, případně jejich děti • • neexistuje-li zákonný dědic, přechází dědictví na stát - "odúmrť" • neopomenutelní dědicové - nezletilé děti - dědí vždy nejméně 1/2 • Závazkové právo • součást občanského práva • vzniká z právních úkonů, nejčastěji ze smluv • z platného závazku plyne, že dlužník je povinen něco • dát (dare) • konat (facere) • nekonat (non facere) = zdržet se (něčeho) • trpět (pati) • • věřitel je oprávněn splnění závazku požadovat • smlouvy: kupní, darovací, smlouva o dílo, smlouva o půjčce, smlouva o výpůjčce, nájemní smlouva, smlouva o úschově, pojistná, pracovní • náležitosti smlouvy • záhlaví - smluvní strany (všechny) • předmět smlouvy • podisy smluvních stran • datum • • Právo duševního vlastnictví • z. č. 12/2000 Sb. - autorský zákon • právo na ochranu autorství - práva vyplývající z autorství • rozhodnutí o uveřejnění • souhlas s užitím • právo na odměnu • • autorství je chráněno za autorova života a 70 let po jeho smrti, kdy přechází na dědice • spoluvlastnictví • věc může být ve spoluvlastnictví dvou a více osob • ideální podíly • společné jmění manželů • • držba - faktické ovládání věci • oprávněná • neoprávněná • • Manželství • trvalé soužití muže a ženy uzavřené zákonným způsobem • občanský sňatek - obecní úřad • církevní sňatek - náboženské společnosti a státem zaregistrované církve • sňatky jsou zapisovány do matriky • okolnosti vylučující manželství • příbuznost • nezletilost • uzavřít manželství lze od 18 let • soud může připustit výjimku od 16 let • • nezpůsobilost k právním úkonům, soud připouští výjimku • manželství nelze uzavřít s ženatým mužem nebo s vdanou ženou • vážná psychická choroba, výjimky jsou přípustné • • je-li manželství uzavřeno za těchto okolností, jedná se o zdánlivé manželství - je soudem prohlášeno za neplatné • zánik manželství • smrtí jednoho z manželů (případně prohlásí-li soud jednoho z manželů za mrtvého) • rozvod • • práva a povinnosti účastníků rodinně právních vztahů • vyživovacá povinnost • rodičovská zodpovědnost • péče o zdraví, o tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj dítěte • zastupování dítěte v právních výkonech • řádná správa jmění u dítěte • rodičovství jako příbuzenský vztah s právními důsledky vzniká narozením • zpochybnění rodičovství, rozhodnutí soudu • • • opatření, které může použít orgán sociálně-právní ochrany dítěte, pokud rodiče neplní své rodičovské povinnosti a výchova dítěte je ohrožena • napomenutí • dohled nad dítětem a omezení • svěření dítěte do péče jiné osoby (příbuzná osoba nebo osoba blízká), do ústavní péče • • náhradní péče o dítě • opatrovnictví - stanoveno soudem v konkrétních záležitostech dítěte • pěstounská péče - dítě je svěřeno do fyzické péče pěstouna, který pobírá na péči příspěvek • osvojení (adopce) - vznik právního vztahu mezi osvojencem a osvojiteli na úrovni rodičovství • ústavní výchova - je užita v případě, když je výchova dítěte narušena nebo ohrožena • • Pracovní právo • normy upravující vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, vznik, zánik a průběh pracovního poměru • účastníci pracovně-právního vztahu • zaměstnavatel - fyzická i právnická osoba (firma, stát, organizace) • zaměstnanec - fyzická osoba vykonávající práci • • vznik pracovně právního poměru je nejčastěji založen pracovní smlouvou • identifikace zaměstnavatele i zaměstnance • druh práce (např. metař) • délka dovolené na zotavenou • údaje o zkušební a výpovědní lhůtě • místo výkonu práce • den nástupu do práce • • zánik pracovního poměru • událostí • dohodou • výpovědí • okamžitým • •