Z 8.B8 wiki

Ekonomie

• oikos (řecky) = dům
• namos (řecky) = zákony
• pravidla řízení domu (domácnosti)
• ekomonie - vědní disciplína zkoumající nejobecnější souvislosti hospodářského (ekonomického) života společnosti, zkoumá využití vzácných vstupů k výrobě ekonomických statků a rozdělování vyrobených statků mezi ekonomické subjekty k uspokojování jejich potřeb
• ekonomie (věda) x ekonomika (předmět vědy)
• uspokojování potřeb je motivací (hnací silou) ekonomického života lidské společnosti
• související vědy: matematika, statistika, sociologie, psychologie, právo, ...
• dělení podle přístupu k ekonomickým problémům
  • pozitivní (popisná)
  • normativní - hodnotí stav ekonomiky a stanovuje pravidla pro její správné fungování
• mikroekonomie - zkoumá individuální chování dílčích subjektů ekonomiky
• makroekonomie - zkoumá globální ekonomické jevy
• ekonomický statek - slouží k uspokojování potřeb - cokoliv, co je užitečné a současně vzácne (zboží, služby, práva apod.)
• ekonomický statek musí být užitečný - uspokojuje nějakou aktuální potřebu, aby člověk (ekonomický subjekt) byl motivován k jeho získání
• ekonomický statek musí být také vzácný - vzhledem k výši jeho potřeby je tohoto statku nedostatečné množství, statek je dostupný pouze při určité námaze, člověk musí být ochoten se pro získání tohoto statku vzdát něčeho jiného - náklady obětované příležitosti
• opakem vzácného statku jsou volné statky (vzduch)
• náklady obětované příležitosti - vzdáváme se jich
• výroba - přeměna ekonomických statků (vstupů) v jiné ekonomické statky (výstupy)
• vstupy
  • primární (nejsou výsledkem předchozí výroby)
  • sekundární (naopak)
  • výrobní faktory:
    • práce - činnost vyjadřitelná množstvím odpracovaných hodin při výrobě ekonomického statku nebo službě, odměnou za práci je mzda, ta je závislá na produktivitě a kvalitě odvedené práce
    • půda (zemědělská)
    • kapitál - soubor statků, které nebyly bezprostředně spotřebovány a slouží k další výrobě
      • v tržní ekonomice je kapitál oceňován především penězi
• všechny výrobní faktory jsou vzácnými statky
• služba - zvláštní druh statku, který nemá materiální podobu, služby jsou nehmotné, neskladovatelné, nezkazitelné, sloužík uspokojování potřeb
• cílem ekonomiky je co největší efektivita (produktivita) využití výrobních faktorů - snižování nákladů, dělba práce
• spotřeba - konečné užití statků k uspokojení potřeb (veřejná, soukromá)
• tři základní ekonomické otázky
  • co a kolik vyrábět
  • jak vyrábět
  • pro koho vyrábět
• ekonomické systémy
  • zvykový (tradiční) - tradiční ekonomika malých, uzavřených komunit, soběstačnost, primitivní směna
  • centrálně plánovaný (příkazový) - SSR a další socialistické státy RVHP - silná role státu, pětiletky
  • tržní - koordinována pouze prostřednictvím trhu, mechanismů nabídky a poptávky, konkurence v tržním prostředí zajišťuje maximální efektivitu - kapitalismus 19. století
  • smíšený - tržní systém doplněn o regulativní zásahy státu - tzv. hospodářská politika
• ekonomické systémy
  • otevřené
  • uzavřené
• ekonomické sektory
  • primární sektor - všechny činnosti, které souvisejí se zemědělstvím nebo hornictvím - nízká přidaná hodnota, převažuje v nevyspělých ekonomikách
  • sekundární sektor - zpracovatelský průmysl - výroba, ve vyspělých ekonomikách je podíl sekundárního sektoru vyšší než primárního, tento podíl klesá
  • terciární sektor - služby - nejvyšší přidaná hodnota
  • kvartérní sektor - vzdělávání a věda
• ekonomické subjekty - každý, kdo se nějakým způsobem podílí na ekonomice
  • domácnost (spotřebitelé) - důchod = příjmy domácnosti, jejich cílem je uspokojení potřeb - investice důchodů
    • nejpočetnější skupina, vlastníci výrobních faktorů (práce, půda, kapitál), své důchody investují do spotřeby
  • firma - subjekt zabývající se výrobou nebo poskytováním služeb, jejich cílem je generování zisku
  • stát - v ekonomice působí jako vlastník výrobních faktorů a rovněž jako koordinátor ekonomiky, cílem je dosažení stability, efektivity, spravedlnosti

Dějiny ekonomických teorií

• začínají se vyvíjet na počátku novověku (od 16. století) v souvislosti s přechodem tradiční ekonomiky v ekonomiku tržní - počátek kapitalismu
• merkantilismus - převaha vývozu nad dovozem, národní bohatství spočívá v akumulaci drahých kovů, vychází z praxe, nejde o systematickou teorii
• fyziokratismus - klasická ekonomická teorie
  • ekonomika se řídí vlastními zákony, které jsou nezávislé na lidské vůli
  • ekonomiku je nejlépe nechat fungovat bez vnějších regulací
• liberalismus - co nejméně zasahovat do chodu ekonomiky
  • Adam Smith (1723-1790) - neviditelná ruka trhu
  • Robert Malthus (1766-1834) - teorie přebytku - obhajoba tvrdého kapitalismu bez ohledu na sociální důsledky
• utopický socialismus - Robert Owen (1771-1858), Charlesa Fourier (1772-1837), Claude Henri de Saint-Simon (1760-1824)
  • snaha o sociálně spravedlivé podnikání, zakládání dělnických komunit
• marxismus - Karl Marx (1818-1883) - vědecký komunismus
• neoklasická ekonomie
  • marginalistická revoluce v ekonomii - příklon k mikroekonomii
  • teorie konkurence
• keynesovská makroekonomie - John Maynard Keynes (1883-1946)
  • 30. léta 20. století - velká hospodářská krize
  • tržní systém je vnitřně nestabilní - otázka stability
  • teorie efektivní poptávky
• monetarismus - Milton Friedman (1912-2006)
  • neoklasická makroekonomie
  • role peněz v ekonomice, kriticky navazuje na Keynese
  • inflace - ztráta hodnoty peněz
• institucionalismus - ekonomické chování je kulturně podmíněno
  • ekonomie je multidisciplinární

Mikroekonomie

• poptávka - množství zboží, které jsou lidé (spotřebitelé) ochotni koupit při určité ceně
• poptávková křivka má klesající průběh
• důchodový efekt - jsou-li důchody spotřebitelů neměnné a trvalé, kupují při nižších cenách větší objemy zboží
• substituční efekt - při zvýšené ceně zboží jednoho druhu přecházejí spotřebitelé na jiný druh zboží jehož cena je příznivější
• faktory ovlivňující množství poptávaného zboží
  • změny cen jiného zboží - substitut, komplement
  • úroveň důchodů
  • změny v preferencích spotřebitelů - móda, reklama
• pohyby poptávkové křivky (poptávka klesá s rostoucí cenou; změna důchodové úrovně, cen jiného zboží, preferencí)
• nabídka - množství zboží, které jsou výrobci dobrovolně ochotni dodat na trh při určité ceně
  • průběh křivky je opačný, vzrůstající

• vzájemné působení nabídky a poptávky
  • rovnovážná cena čistí trh
  • nedostatek zboží tlačí na zvýšení cen
  • přebytek vede ke snížení cen
• užitek
  • cíl spotřebitele
  • prospěch plynoucí z užívání ekonomických statků
  • ekonomické statky jsou vzácné
  • přístup spotřebitelů k nim je omezen, proto je omezen užitek
  • omezení užitku - časové, fyzické, důchodové
• racionální volba spotřebitele při výběru užitku
• mezní užitek - celkový užitek přestává růst od určité dosažené míry užitku
• zisk firmy - účetní zisk - rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady
  • příjmy - explicitní náklady - účetní zisk
  • čistý (ekonomický) ziska - zisk po započítání všech nákladů (i implicitních)
• podnikání
  • cílem podnikání je zisk
  • činnost podnikatele - zřizují podnik za účelem zisku
  • podnikatel nese rizika a je povinen uhradit závazky z eventuelní ztráty
  • podnikateli náleží zisk z podnikání
  • vklady podnikatele do vlastního podnikání
    • kapitál, práce - vlastní výrobní prostředky
    • podnikatelský nápad a schopnosti
  • podnikateli ve firmě náleží
    • smlouvy s dodavateli
    • práva z těchto smluv plynoucí
    • právo zisku

Struktura trhů

• strukturální znaky trhů - počet firem, velikost firem, povaha výrobku
• základní struktury - dokonalá konkurence, monopol, oligopol, monopolistická konkurence
• dokonalá konkurence
  • větší počet firem, menší firmy
  • stejnorodý výrobek (např. zemědělské produkty)
  • vstup do odvětví je snadný - výrobní postupy lze pořídit snadno
  • žádná z firem nedokáže ovlivnit cenu
  • cenu určuje poptávka - zisky jsou nízké
  • zisky se blíží základům příležitosti
• úplný (čistý) monopol
  • na trhu působí jediná dominantní firma
  • velká, vstup do odvětví je obtížný
  • jedinečný výrobek
  • cenu výrobku určuje firma - zisky jsou vysoké
• oligopol - omezený počet firem - veškeré z těchto firem zaujímají významější postavení
  • výrobek může být stejnorodý (např. cement), diferencovaný - různorodý (např. boty)
  • vstup do odvětví je volný, někdy se mohou vyskytovat bariéry
• monopolistická konkurence - velké množství malých či středních firem
  • výrobek je diferencovaný
  • rysy monopolizace - věrnost značce
  • rysy konkurence - výrobky jsou často blízkými substituty, tlak na inovaci
  • zisky nejsou vysoké
  • vstup do odvětví je snadný

Efektivnost trhů

• trh plní funkci přenosu informací (cena, vzácnost statků)
• pokud trh přenáší informaci nezkresleně, říkáme, že je efektivní
• zvyšování efektivnosti trhů
  • zásah státu jako regulátora
  • antimonopolní zákony
    • zásah státu do ekonomiky s cílem zvýšit efektivitu trhu
    • zobrazují slučování firem, jehož cílem by mělo být získání dominantního postavení na trhu
  • slučování firem
    • horizontální (dvě stejné) - nejvíce může posilnit monopolní postavení
    • vertikální (dodavatel, výrobce)
    • konglomerátní (různé)
• zakázané praktiky
  • tajná dohoda o omezení obchodu
  • cenová diskriminace

Role státu v ekonomice

• regulátor tržního prostředí
• vlastník (částečný nebo úplný) státních podniků
• stát je příjemcem daní, které zpětně přerozděluje - hospodaří se státním rozpočtem
• stát zasahuje do ekonomiky v případě selhání trhu - situace, kdy trh neplní správně a spravedlivě své funkce - přenos informací, podněcování produkce a přerozdělování důchodů

Externality

• selhání trhu - cena neobsahuje správnou informaci o nákladech na pořízení daného statku, cena neinformuje o nákladech příležitosti
• výrobek nebo služba má vedlejší účinky na někoho třetího
• externality
  • negativní (škodí)
  • pozitivní (užitek)
• stát v případě externalit napravuje mylnou informaci obsaženou v ceně
  • poplatky, finanční sankce, pokuty
  • nebo naopak - subvence, dotace

Selhání trhu

• veřejné stavby - statky, které nemohou být poskytnuty osobě aniž by zároveň nebyly poskytnuty jiným osobá (stát politicky rozhoduje o tom, které veřejné statky jsou pro něj důležité a bude je hradit)
• ekonomicky veřejné statky zatěžují i osoby, které tyto statky nevyužívají (např. vzdělávání)
• předpokládá se, že využívání veřejných statků částí populace má pozitivní přínos pro celou populaci
• nedostatečná konkurence - konkurenční prostředí se stát může snažit vytvořit, např. investiční pobídky

Kapitál

• kapitálové statky - výrobní prostředky a výrobní vstupy, zásoby surovin i hotových výrobků
  • fyzický, věcný kapitál
• peněžní kapitál - majetek držený v takové podobě, že přináší zisk (nejčastěji v podobě úroku)

Trh kapitálových statků

• peněžní trh, schéma peněžního trhu (bankovní)
  • majitel úspor - vkladatel -> banka -> firmy
  • úspora -> vklad -> půjčka
  • ziskem je úrok
• peněžní trh neobchoduje pouze s penězi, ale také s cennými papíry - oblikace - půjčka firmě za úrok
  • akcie - spoluúčastnictví firmy, výnosem - dividenda
  • správné fungování kapitálového trhu zvyšuje výkonnost ekonomiky

Firmy a jejich typy

• firma jednoho vlastníka - malá firma, minimum zaměstnanců, podnikatel ručí svým osobním majetkem, je svůj pán, náleží mu celý zisk
• partnerské společnosti - společník se dělí o zisk
  • obchodní společnosti
  • s ručením omezeným - s.r.o.
  • komanditní společnosti
• s.r.o. - dohromady musí mít alespoň 100000Kč (společníci, partneři) na založení - základní jmění, ne osobním majetkem
• akciové společnosti - korporace
  • vklad akcionářů - zvyšuje základní jmění (základním jměním se ručí)
  • přes akcie lze získat víc peněz než přes s.r.o.)
  • akcie nemusí být veřeně obchodovatelné
  • odstup akcionáře nemá vliv na chod firmy (jen prodá akcie), narozdíl od partnera
• jiné typy firem
  • družstva - za účelem podnikání
  • neziskové organizace - ne zcela firmy
    • nadace, obecně prospěšné společnosti (o.p.s.) - nemohou generovat zisk - musí být znovu vložen na provoz společnosti

Makroekonomie

• součást ekonomie, která studuje chování národního hospodářství jako celku
• řeší např. otázku výkonnosti národního hospodářství
• makroekonomické ukazatele - úroveň a tempo růstu celkového hospodářského produktu

Hrubý domácí produkt

• HDP, makroekonomický ukazatel
• je celková peněžní hodnota toku statků a služeb vytvořená za dané období (zpravidla za jeden rok) výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci
• metody zjišťování - důchodová, produktová
• produktová metoda
  • jsou studovány složky hdp - osobní výdaje na spotřebu, hrubé soukromé domácí investice, vládní výdaje na nákup statků a služeb, hodnota čistého vývozu
• důchodová metoda
  • zjišťuje hrubý národní důchod, který se rovná HDP
  • mzdy a platy, renty, čisté úroky, zisky, odpisy, nepřímé daně z podnikání

Hospodářský růst

• proces, v němž je zvyšována schopnost národního hospodářství produkovat statky a poskytovat služby
• zdroje hospodářského růstu
  • přírůstek pracovní síly
  • přírůstek fyzického kapitálu
  • zvyšování investic do lidského kapitálu
  • technický pokrok
  • inovace v řízení a organizaci výroby
  • úspory
• hospodářský růst nemusí vždy znamenat nárůst životní úrovně (např. Čína), většinou ovšem vede
• cílem hospodářské politiky státu je hospodářský růst

Hospodářský cyklus

• opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem a skutečným produktem národního hospodářství
• graf...
• expanze (konjunktura) - růst
• vrchol
• recese, krize - recese probíhající dvě po sobě následující čtvrtletí
• sedlo
• deprese - zvláště hluboká krize, recese, způsobuje pokres reálného HDP
  • nezaměstnanost (cyklická)
  • inflace
• trvá 8-12 let
• za příčinu krizí bývá označováno napětí mezi nabídkou a poptávkou, či investování v době nejistoty, dále špatná finanční a úvěrová politika vlád

Peníze a bankovní soustava

• peníze a jejich funkce
  • umožňují peněžní směnu
  • peněžní směna vede k efektivnímu fungování trhu a také k ekonomickým úsporám
• historický vývoj peněz
  • zbožové peníze (dobytek, plátno, drahé kovy)
  • drahé kovy, peníze z drahých kovů
  • papírové peníze
  • bezhotovostní platby
• funkce peněz
  • prostředek směny
  • zúčtovací jednotka
  • míra hodnot
  • uchovatel hodnot
• likvidita - na směnu jedněch aktiv za druhé nemusíme vynakládat dodatečné prostředky
• tekutost (zlikvidovat)
• peníze mají nulovou elasticitu substituce (nelze je něčím nahradit)
• v moderních tržních ekonomikách je peněžní oběh založen na neplnohodnotných penězích s nuceným oběhem
• akceptování takových peněz předpokládá důvěru v autoritu státu
• důvěra v peníze - množství peněz v ekonomice je závislé na výkonu ekonomiky a regulačních opatřeních státi - vývoj úrokových sazeb

Bankovní soustava

• centrální banka - Česká Národní Banka
  • stanovuje úrokové sazby, limituje měnu
  • reguluje a kontroluje činnost komerčních bank
  • zabezpečení stability měny
• komerční banky
  • operace - aktivní (poskytování úvěru)
  • pasivní (přijímání vkladů)
  • zprostředkovatelské bankovní rozpětí
• specializované finanční instituce (pojišťovny)

Nezaměstnanost

• dobrovolná
• nedobrovolná - nezaměstnaný aktivně usiluje o získání zaměstnání
• obyvatelstvo - ekonomicky aktivní, neaktivní
• míra nezaměstnanosti - počet nezaměstnaných, kteří aktivně hledají práci
  • ekonomicky aktivní obyvatelstvo
• typy nezaměstnanosti
  • frikční - krátkodobá nezaměstnanost při střídání zaměstnání
    • normální jev, z ekonomického hlediska nepředstavuje problém
  • strukturální - vyplývá ze změn ve struktuře národního hospodářství (útlum těžkého průmyslu - Ostravsko 90. léta)
  • cyklická - souvisí s hospodářským cyklem, v obdobích recese roste nezaměstnanost
• příčinou nezaměstnanosti je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou práce
• trh se vyznačuje strnulostí a nepružností mezd - nezaměstnanost

Makroekonomická hospodářská stabilizační politika

• selhání trhu - nutnost zásahu státu do ekonomiky
• základní přístupy k hospodářské politice
  • keynesiánksá makroekonomie
    • J. M. Keynes - vláda se musí snažit o stabilizaci ekonomického prostředí a podporu hospodářského růstu
    • snaha o plné využití potenciálu národního hospodářství
    • poptávková stimulace
      • nákup statků a služeb státem
      • podpora soukromých investic (investiční pobídky)
      • keynesiánství zdůrazňuje význam rozpočtové politiky - stát musí do ekonomiky investovat racionálně, musí dbát na vyrovnanost rozpočtu a snižování státního dluhu
  • neoklasická ekonomie
    • tržní prostředí samo směřuje ke stabilitě
    • nestabilita je způsobována zásahy státu, proto by měl stát zasahovat do ekonomiky co nejméně

Státní rozpočet

• centralizovaný fond finančních prostředků obhospodařovaný vládními orgány
• má charakter makroekonomického ukazatele i makroekonomického nástroje
• rozpočtování znamená provádění hospodářské politiky
• má charakter bilance - má příjmovou a výdajovou složku
• příjmy vlastního rozpočtu - daně, státní podniky
• daně
  • přímé (daně z příjmů a vlastní daň ze mzdy, z nemovitostí)
  • nepřímé (připočítávají se k cená statků a služeb)
    • daň z přidané hodnoty - DPH (nejvyšší - kouření, pití)
• typy zdanění
  • proporcionální
  • progresivní - čím víc, tím víc
  • regresivní - čím víc vyděláme, tím menší daně
  • rovná daň
• míra zdanění
  • vyšší míra zdanění, vyšší příjem státu, ale zároveň znamená ochromení ekonomiky - lidé se vyhýbají placení daní

Inflace

• zvyšování celkové cenové hladiny cen všech statků a služeb za delší časové období
  • růst cen
  • snižování hodnot peněz
• významný destabilizační makroekonomický jev
  • zvyšuje nedůvěru v ekonomiku
  • znehodnocuje úspory
• opakem inflace je deflace
• míra inflace - byla stanovována v % za rok
• typy inflace (stupně)
  • mírná - přirozená v jednotkách %
  • pádivá - v desítkách až stovkách %
  • hyperinflace

Peněžní a úvěrová politika státu

• monetární politika
• stát může prostřednictvím centrální banky stanovovat úvěrové sazby, čímž ovlivňuje celkové množství peněz v ekonomice
• politika levných peněz - nízké úrokové sazby, stimulace ekonomiky
• politika drahých peněz - vysoké úrokové sazby, zastavení přehřátí konjunktury
• důležité je, aby stát udržoval stabilní prostředí

Důchodová politika státu

• stát se snaží zajistit stabilní úroveň příjmů obyvatelstva a stabilní úroveň cen zboží a služeb
• nástroje
  • kontrola vývoje mezd a cen
  • daňové regulace mezd a cen
  • dobrovolné směrnice o mzdách dohodnuté v rámci tripartity
• tripartita - jednání zástupců státu, odborů a zaměstnavatelů

Mezinárodní obchod

• důvodem existence mezinárodního obchodu je rozdílnost zdrojů a klimatických podmínek mezi jednotlivými zeměmi
• otevřené ekonomiky - to co dováží a vyváží
• otevřenost ekonomiky
  • míru otevřenosti chápeme jako podíl vývozu či dovozu na celkovém HDP
  • vede k dostupnosti levných statků a služeb - svobodný obchod
• omezení obchodu - cla, dovozní kvóty
  • z důvodu ochrany místní výroby
  • argument nezletilých odvětví
  • bezpečnostní důvody
  • ochrana mezd
  • ochrana zaměstnanosti
• cla - poplatky z ceny dováženého zboží (%)
• dovozní

kvóty - omezení počtu dováženého zboží

• mimocelní překážky - technické a bezpečnostní normy

Platební bilance

• peněžní hodnota všech ekonomických transakcí mezi danou zemí a ostatními zeměmi
• bilance - dovozy + vývozy
• debetní položky mínus, kreditní položky plus
• čisté vývozy

Právo

• soubor pravidel, podle kterých se řídí a kterým je organizována lidská společnost
• právo má formální a formalizovaný charakter, čímž se liší od sociálních norem
• garantem dodržování práva je stát - stát jako organizační struktura lidské společnosti
• stát vydává obecně závazné právní předpisy (pravidla)
• souhrn všech právních předpisů v daném státě se nazývá právní řád
• právo - objektivní a abstraktní, subjektivní a konkrétní (vzplývá z konkrétního právního vztahu)

Právní řád

• ústava + ústavní zákony (ústavní pořádek), zákony (předpisy zákonné, základní)
• vládní nařízení, vyhlášky ministerstev, vyhlášky samosprávných celků - krajů a obcí (předpisy podzákonné, prováděcí)
• charakteristika právního řádu
  • právní řád tvoří v sobě uzavřený myšlenkový celek, právní řády jednotlivých států jsou odlišné
  • právní řád tvoří logický celek, jednotlivé právní normy nemohou být vzájemně v rozporu - dohled ústavního soudu
  • právní řád je projevem jediné vůle, tj. vůle legislativních orgánů státu
  • právní řád se vyvíjí a mění
• v rámci EU dochází ke sbližování právních řádů jednotlivých členů

Právní normy

• obecně závazná pravidla jednání, jejichž dodržování je vynutitelné státem
• tvorba právních norem se nazývá legislativa (lex = zákon), má přesně stanovená pravidla
• soubor právních norem je právní předpis - zákon
• z právních norem vyplývají právní vztahy
• právo je minimum morálky
• typy právních norem
  • podle způsobu vymezení chování
    • zavazující - zavazují k nějakému jednání (přikazující normy) - "zákaz"
    • opravňující - v obchodních vztazích
  • podle závaznosti
    • donucující (kogentní) - bezvýhradně zavazující
    • podpůrné (dispozitivní) - v obchodních vztazích

Platnost, účinnost, působnost

• platnost - vytvořen příslušným právním orgánem a byl schválen prezidentem, musí se stát součástí právního řádu, platný ode dne vydání (datum platnosti v záhlaví)
• účinnost - je-li, musí se ním všichni občané řídit, doba mezi platností a účinností je vacatio legis
• působnost
  • osobní - vymezuje lidi, na které se vztahuje
  • územní - na určitou oblast
  • časová - od kdy do kdy
  • věcná - o co se jedná

Právní vztahy

• všechny vztahy, které upravují právní normy
• subjekty - účastníci právního vztahu (fyzické, právnické osoby)
• obsah - všechny práva a povinnosti, kterým se musí účastníci řídit
• předmět - cíl nebo účel, který je výsledkem právního vztahu

Fyzické osoby

• lidé - jednotlivci
• způsobilost - právní subjektivita
  • k právům a povinnostem - každý jednotlivec má od narození až do smrti (nelze zbavit jinak než prohlášením za mrtvého)
  • k právním úkonům - zakládat, měnit, rušit právní vztahy, za nesvéprávné jednají zákonní zástupci

Právnické osoby

• firmy a společnosti (uměle vytvořená sdružení)
• jednají jako jednotlivci (+rozdíly)
• podstatu můžou tvořit lidé, věci
  • společenství osob (korporace) - závazky+práva (společné pro korporaci, jednotlivci mají jiné), vstupuje do vztahu samostatně
  • společenství věcí a majetku - podstata peníze nebo budovy (peníze - nadace a fondy, budovy - podniky a ústavy)
  • společenství právnických osob - závazky+práva, sdružení jedná nezávisle - samostatný subjekt, na základě písemných smluv a registrace v evidenci, zánik - vymazání z evidence
• právnických osob je hodně, většinou hospodářská sféra a společenský život
  • za účelem podnikání - zisku
  • i stát a veškeré samosprávné celky (kraje)
  • jedná za ně fyzická osoba (přímo i nepřímo)

Právní skutečnosti

• každá skutečnost, se kterou se spojuje vznik, zánik nebo změna právnického vztahu
  • samočinné (samovolné) - bez našeho ovlivnění
  • záměrné
• objektivní událost (samovolné) - vyplývají z přírodních zákonitostí - živelné katastrofy, úmrtí člověka, uplynutí času (plnoletost)
• subjektivní právní úkony (záměrné) - vědomé, uzavírání smluv
  • aby byl platný musí být svobodný, určitý a srozumitelný, vážně míněný
• právní úkony jsou neplatné pokud se příčí zákonům nebo dobrým mravům
• podmínkou platnosti může být předepsaná forma

Právní úkony

• jednostranné - unilaterální (např. závěť)
• dvoustranné - bilaterální (např. kupní smlouva)
• mnohostranné - multilaterální (např. založení družstva, společenství)
• uzavírání smlouvy - písemné, ústní; osobně, v zastoupení (plná moc, do 18 let)
• jednat
  • výslovně - ústně a písemně
  • jinými způsoby - cvaklá jízdenka - konkludentní činy - aktivní jednání z něhož je zřejmý úmysl
• právní skutečností může být i nečinnost - opomenutí (prodloužení po zkušební době)
• akty státních orgánů - rozhodnutí soudu, vyhlášky
• i protiprávní jednání

Realizace a aplikace práva

• realizace - uskutečňování práva
• dle právních norem se tvoří právní vztahy, jejichž účastníci se chovají podle předepsaných pravidel
• aplikace - státní orgány dělají právní akty, které rozhodují o něčem (použití) (např. stavební úřad vydá rozhodnutí)
• rozhodnutí musí obsahovat
  • výrok, odůvodnění
  • poučení o správných prostředcích (námitky a odvolání)
• pokud už se proti rozhodnutí nejde odvolat (námitka, ...), poté nabývá právní moci

Systém práva

• podobný jako právní řád
• právní řád se třídí dle druhu (zákony, vyhlášky)
• v systému práva nás zajímá obsahové uspořádání (zákon o mzdě -> pracovní vztahy -> pracovní právo)
• formální prameny práva
  • všechny formy, ve kterých právní předpisy vstupují do právního řádu
  • zákony, vyhlášky, vládní nařízení
  • odvětví - soubor příbuzných zákonů (obsahově)
  • soubor - formální pramen odvětví
  • zákon o rodině (nejdůležitější formální pramen rodinného práva)
  • obchodní zákoník (pramen obdhocního práva)
• materiální prameny práva
  • společenské poměry, problémy a potřeby, které vyžadují právní úpravu
  • ekologické zákony (materiálním pramenem je potřeba člověka chárnit přírodu)
  • vyslvětlení formálních pramenů je odpovědí na otázku, v jaké podobě byly právní předpisy vydány (například v podobě zákonů)
• charakteristika nejdůležitějších právních odvětví
  • ústavní právo - řízení státu, o rozdělení moci
  • správní právo - pojednává o činnosti správního aparátu
  • občanské právo - pojednává o majetkových záležitostech fyzických a právnických osob
  • pracovní právo - o pracovních vztazích
  • rodinné právo - upravuje rodinné vztahy (mezi manžely, rodiči a dětmi)
  • trestné právo - vymezuje jaké jsou trestné činy a jaké jsou za ně tresty

Právo veřejné a soukromé

• veřejné - hodnotí stát, upravuje takové vztahy, ve kterých je stát a jeho orgány nadřazení nositelé moci (např. trestní)
• soukromé - upravuje společenské vztahy na základě rovnosti účastníků (např. obchodní, občanské, rodinné)

Ústavní právo

• nejdůležitější
• soubor právních norem upravující nejdůležitější právní vztahy ve státě
• uspořádání státu - hlavní město, kraje, ...
• rozdělení a výkon státní moci - kdo jakou moc
• základní práva a svobody občanů - mít majetek, orientace, ...
• prameny - ústava, ústavní zákony
• ústavní zákony se od klasických odlišují formou (a přímým názvem ústavní zákony) a zvláštním zákonodárným postupem

Ústava

• nejvyšší zákon státu
• může být měněna nebo doplňována jen ústavními zákony
• všechny ostatní zákony, vyhlášky, předpisy atd. nesmí být v rozporu s ústavou
• ústavy demokratických států obvykle stanovují
  • typ státu - republika, monarchie, charakter státního řízení (jednotný x federace)
    • federace - pevný svazek států, jednotná zahraniční politika, armáda, měna a v mezinárodních vztazích působí jako jediný (jednotný) subjekt
    • je nutné vymezit pravomoci a působnost jednotlivých federálních orgánů (Německo)
• dělba moci
  • zákonodárná - parlament ČR
  • výkonná - vláda, prezident, nejvyšší státní zastupitelství
  • soudní - soustava soudů

Výkonná moc

• prezident - zastupuje stát navenej, hlava státu - nejvyšší ústavní činitel
  • právo veda v legislativním procesu
  • nejvyšší velitel ozbrojených sil
  • jmenuje členy vlády, soudce
  • sjednává mezinárodní smlouvy
  • amnestie, milosti
  • jmenuje generály, profesory
  • v krizových situacích může rozpustit poslaneckou sněmovnu
• vláda - kolektivní orgán státní moci

Soudní moc

• tvořena soustavou soudů
• ochrana práv
• soustava soudů
  • nejvyšší soud Brno, vrchní soudy Praha a Olomouc, krajské soudy, okresní soudy + obvodové soudy v Praze + městský soud Brno
  • ústavní soud Brno (ústavní soudci voleni na dobu 10 let)
  • nejvyšší správní soud Brno
• státní správa 7 krajů, ale samospráva 13 + Praha

Ústavní právo

• další ústavní instituce
  • Nejvyšší kontrolní úřad
  • Česká národní banka
  • problematika územní samosprávy
  • obce - základní územní samosprávné celky
  • kraje 13 + 1
• státní správa - centrální vláda - okresy, kraje, 7+1
• samospráva - volené orgány na 4 roky, výkon státní moci v přenesené působnosti

Občanské právo

• zabývá se majetkovými vztahy mezi fyzickými i právnickými osobami a také ochranou osobnosti
• pramen OP je ústava a občanský zákoník z. č. 40/19645 sb. ve znění pozdějších předpisů
• oblasti OP - práva věcná, závazková, dědická, osobnostní, osobně-majetková

Právní pojetí věci, majetek

• věc jako předmět právních vztahů
• věc je z právního hlediska pouze to, co má majetkovou hodnotu, musí se jednat o ohraničený samostatný předmět
• hmotná - věc jako taková (prostorově vymezená, vnímatelná lidskými smysly
• nehmotná - prodkut vnitřního světa lidského vědomí
• majetek (osoby)
  • hmotné věci ve vlastnictví osoby
  • majetková práva k nehmotným věcem (autorská práva)
  • pohledávky
• hodnota majetku se snižuje o dluhy
• věci hmotné
  • movité (movere - hýbat lat.)
  • nemovité (pozemky, stavby pevně spojené se svým základem)
    • evidence - katastr nemovitostí
    • katastrální úřad

Dědické právo

• souhrn norem zabývající se přechodem majetku zemřelé osoby na právní zástupce - dědice
• dědictví - ze závěti, ze zákona (dědí příbuzní a blízcí)
• 1. skupina dědiců
  • zůstavitelovi děti (manželské i nemanželské) a manžel(ka)
  • dědí stejným dílem
• 2. skupina
  • manželka, nejméně 1/2
  • zůstavitelovi rodiče
  • osoby, které žily nejméně rok se zůstavitelem ve stejné domácnosti (společné)
• 3. skupina
  • sourozenci zůstavitele
  • osoby ve společné domácnosti - stejným dílem
• 4. skupina
  • prarodiče zůstavitele, případně jejich děti
• neexistuje-li zákonný dědic, přechází dědictví na stát - "odúmrť"
• neopomenutelní dědicové - nezletilé děti - dědí vždy nejméně 1/2

Závazkové právo

• součást občanského práva
• vzniká z právních úkonů, nejčastěji ze smluv
• z platného závazku plyne, že dlužník je povinen něco
  • dát (dare)
  • konat (facere)
  • nekonat (non facere) = zdržet se (něčeho)
  • trpět (pati)
• věřitel je oprávněn splnění závazku požadovat
• smlouvy: kupní, darovací, smlouva o dílo, smlouva o půjčce, smlouva o výpůjčce, nájemní smlouva, smlouva o úschově, pojistná, pracovní
• náležitosti smlouvy
  • záhlaví - smluvní strany (všechny)
  • předmět smlouvy
  • podisy smluvních stran
  • datum

Právo duševního vlastnictví

• z. č. 12/2000 Sb. - autorský zákon
• právo na ochranu autorství - práva vyplývající z autorství
  • rozhodnutí o uveřejnění
  • souhlas s užitím
  • právo na odměnu
• autorství je chráněno za autorova života a 70 let po jeho smrti, kdy přechází na dědice
• spoluvlastnictví
  • věc může být ve spoluvlastnictví dvou a více osob
  • ideální podíly
  • společné jmění manželů
• držba - faktické ovládání věci
  • oprávněná
  • neoprávněná

Manželství

• trvalé soužití muže a ženy uzavřené zákonným způsobem
• občanský sňatek - obecní úřad
• církevní sňatek - náboženské společnosti a státem zaregistrované církve
• sňatky jsou zapisovány do matriky
• okolnosti vylučující manželství
  • příbuznost
  • nezletilost
    • uzavřít manželství lze od 18 let
    • soud může připustit výjimku od 16 let
  • nezpůsobilost k právním úkonům, soud připouští výjimku
  • manželství nelze uzavřít s ženatým mužem nebo s vdanou ženou
  • vážná psychická choroba, výjimky jsou přípustné
• je-li manželství uzavřeno za těchto okolností, jedná se o zdánlivé manželství - je soudem prohlášeno za neplatné
• zánik manželství
  • smrtí jednoho z manželů (případně prohlásí-li soud jednoho z manželů za mrtvého)
  • rozvod
• práva a povinnosti účastníků rodinně právních vztahů
  • vyživovacá povinnost
  • rodičovská zodpovědnost
    • péče o zdraví, o tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj dítěte
    • zastupování dítěte v právních výkonech
    • řádná správa jmění u dítěte
    • rodičovství jako příbuzenský vztah s právními důsledky vzniká narozením
    • zpochybnění rodičovství, rozhodnutí soudu
• opatření, které může použít orgán sociálně-právní ochrany dítěte, pokud rodiče neplní své rodičovské povinnosti a výchova dítěte je ohrožena
  • napomenutí
  • dohled nad dítětem a omezení
  • svěření dítěte do péče jiné osoby (příbuzná osoba nebo osoba blízká), do ústavní péče
• náhradní péče o dítě
  • opatrovnictví - stanoveno soudem v konkrétních záležitostech dítěte
  • pěstounská péče - dítě je svěřeno do fyzické péče pěstouna, který pobírá na péči příspěvek
  • osvojení (adopce) - vznik právního vztahu mezi osvojencem a osvojiteli na úrovni rodičovství
  • ústavní výchova - je užita v případě, když je výchova dítěte narušena nebo ohrožena

Pracovní právo

• normy upravující vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, vznik, zánik a průběh pracovního poměru
• účastníci pracovně-právního vztahu
  • zaměstnavatel - fyzická i právnická osoba (firma, stát, organizace)
  • zaměstnanec - fyzická osoba vykonávající práci
• vznik pracovně právního poměru je nejčastěji založen pracovní smlouvou
  • identifikace zaměstnavatele i zaměstnance
  • druh práce (např. metař)
  • délka dovolené na zotavenou
  • údaje o zkušební a výpovědní lhůtě
  • místo výkonu práce
  • den nástupu do práce
• zánik pracovního poměru
  • událostí
  • dohodou
  • výpovědí
  • okamžitým