Dějepis 3. ročník

Přejít na:navigace, hledání

Francouzská revoluce • konec 18. století • velký přelom v historii Evropy • konec feudealismu v celé Evropě • strašně krvavá • "revoluce požírá své děti" - nakonec likviduje i ty, co v ni věřili, co s ní souhlasili (Robspiere) • 1789 - 1799 - králem Ludvík XVI. • příčiny: hospodářské - počátek ekonomického bankrotu - finančního - pomáhali Ameeričanům při revoluci; způsob života králů (plesy, slavnosti), hlavně manželka Marie Antoanetta (rakouská princezna), neúrody, nakonec i hladomor • daně platil pouze třetí stav (řemeslníci, rolníci), církev a šlechta vůbec nebyli zdaněni • Necker - finanční ministr - navrhl zdanit šlechtu a církev - králi se to nelíbilo - odpor šlechty a rozdělení společnosti • • problém v absolutistické vládě Ludvíka XVI. • nebyly svolány generální stavy • 1. 5. 1789 svolány generální stavy králem do Versailles - potřeboval vypsat úplně nové daně, aby naplnil státní pokladnu - byly tři stavy, každý stav jeden hlas, stavy odmítky hlasovat o daních, ale nejdíve jednali o tom, aby každý poslanec měl jeden hlas - král na to nechce pistoupit - třetí stav se odtrhl, prohlásil se za Národní shromáždění - jednali v míčovně - velký ohlas ve Francii, nakonec se všichni přidali (i privilegované stavy, protože se cítily odtrženy) • král povolal do Versailles švýcarskou gardu • Camille Desmoulines - radikální novinář, vyvolal útok na Bastilu, brání ji švýcarská garda - vyjednávali - lid Bastilu dobyl, garda pobita, Bastila později zbourána - 14. 7. 1789 začíná 1. fáze • • 1. fáze • 14. 7. 1789 - srpen 1792 • září 1791 přijata ústava - Francie je konstituční monarchií, ústava umožnila rozdělení moci • výkonná - král má právo veta • zákonodárná - zákonodárná shromáždění (vůle lidu - jím volení zástupci) • soudní - nezávislé soudy • • ústava - volební cenzus - volit a být voleni mohli jen muži od 25 let, museli mít majetek, platili daně, zbytek pasivní občané • v čele národní gardy La Fayette • Dekret o zrušení šlechtických výsad a privilegií - srpen 1789 - po pádu Bastily • šlechta ztrácí své výsadní postavení - lid na ni útočí - hlavně rolníci zabírají šlechtickou půdu - řada šlechticů emigruje (jejich odpor je totiž mnohdy násilím potlačen) • • Deklarace práv člověka a občana - srpen 1789 • vychází z osvícenských zásad (volnost, rovnost, bratrství) • lidé se rodí rovni a svobodní, se stejnými právy (vlastnické) • vše co není zákonem zakázáno je povoleno, všichni občané jsou si před zákonem rovni • úvod k ústavě • • Národní shromáždění se změnilo na Ústavodárné shromáždění - fungují zde politické (diskuzní) kluby • jakobíni - v čele Maxmilián Robespierre (Neúplatný) advokát, scházeli se v kostele sv. Jakuba • vyhodnocovali vše tak, aby to bylo dobré pro revoluci, ne pro lidi, byli velmi radikální • • cordellieři - radikální, ale více dbali na právo, v čele Georges Jacques Danton • Camille Desmoulins - mluvčí, který dokázal lid pozvednout, advokát • • Jean Paul Marat - novinář, osobnost revoluce, asi nejradikálnější politik, byl zabit - atentát 1793 - utopen ve vaně Charlottou Cordeyovou • • byl zkonfiskován církevní majetek, církev zbavována svých privilegií - podřízena státu (stávali se z nich státní úředníci) • král odmítl Deklaraci práv • mnohé revoluční názory - hladové ženy a tak - povstání pařížanů - do Versailles - král s rodinou se přestěhovali do Paříže do Tuilerie • 1791 se královská rodina pokouší o útěk z Francie do Rakouska - zajat ve Varennes - zajatec, později vrácen zpět do země (Francie byla v době revoluce rozdělena na departmany) • protifrancouzská koalice - Prusové, Rusové, Angličané • Francie zahájila válku - vtrhli do Svaté říše římské - vráceni zpět • srpen 1792 vyprovokoval Danton Revoluční masakr • hledání viníků všeho špatného, shromáždění chudiny - Danton k nim promluvil - chudina vtrhla do pařížského vězení a zavraždila několik set vězňů • La Fayette na poslední chvíli odvedl královskou rodinu • Paříž obležená protifrancouzskou koalicí - Paříži jdou na pomoc dobrovolníci z Marseille - píseň "Marseillaisa" • • 2. fáze • 22. září 1792 - vyhlášení republiky, před ním Francouzi vyhráli bitvu u Vallmy nad koalicí (20. 9.) • Konvent - republikánský parlament • první vláda republiky - girondisté (září 1792 - červen 1793), hájili zájmy bohatých podnikatelských a obchodnických vrstev • opozice - jakobíni a cordellieři - opírali se o lidové vrstvy a prosazovali další revoluční změny • střed - přikláněli se jednou tam a jednou jinam • girondisté - řídili republiku ve svůj prospěch - to se nelíbí venkovanům - přikláněli se k royálům - povstání ve Vendeé (1793-4), ozbrojení vesničané vedeni katolickými kněžími • velmi krvavé z obou stran, krutě poraženo republikánskými vojsky za vlády jakobínů • soud krále - vyčítali mu, že se paktoval s Prusi - zrada na francouzském národě, odsouzen k trestu smrti - sťat (Ludvík XVI.) gilotinou na náměstí Revoluce v lednu 1793 (za vlády girondistů) • za vlády jakobínů (září 1793) popravena královna Marie Antoanetta - obviněna z vlastizrady, stejná poprava • • symboly revoluce • Marseillaisa - píseň • frygická čapka svobody (červená) • Sansculoti • trikolára • trojbarevná kokarda • gilotina - sestavil Dr. Joseph Ignace Guillotine • revoluční heslo: volnost, rovnost, bratrství • • jakobínská diktatura (červen 1793 - červenec 1794) • Morat vyprovokoval 1793 povstání - v červnu girondisté smeteni, většina popravena • vytvořili vlastní politické orgány • Výbor veřejného blaha - Roberspierre v čele, obrana země, zahraniční politika, válečná výroba a zásobování • Výbor pro veřejnou bezpečnost - vedl boje s vnitřními nepřáteli revoluce a dohlížel na policii - Antoine de Saint-Just v čele • • • 1793 - jakobínská ústava - zrušen volební cenzus, volební právo - muži od 17 let, zahájení boje proti nepřátelům revoluce • změny v ekonomice, chudina jich chce mnohem víc - jakobíni nemohou vyhovět - lidé je kritizují - jakobíni nastolili teror (popravovali své kritiky, boj proti nepřátelům revoluce) - lidé z nic mají strach a víc je nesnáší • jakobíni útočí i na další vedoucí šleny revoluce - na cordelliery • Danton popraven (revoluce požírá své děti) + Desmoulins • Saint-Just připravuje další útoky na členy konventu - ti se ale začali bránit - červenec 1794 povstání proti jakobínům - byli poraženi a většina popravena, červenec = thermidor • 3. fáze • tzv. thermidorské období (červenec 1794 - listopad 1799) • stále je Francie republika, toto období vede thermidorská buržoazie (zbohatlíci, postavili se proti jakobínům), začali se chovat jako šlechta předtím (plesy), dovolili vrátit se šlechticům do Francie • 1795 - přijata ústava - obnovila volební cenzus, ale je to republikánská republika - zachována občanská práva • vládu Francie má v ruko pětičlenné Direktorium - jsou kontrolováni tehdejším parlamentem - dvě sněmovny (Rada pěti set, Rada starších - od 40 let) • odpůrci - chudina, bývalí jakobíni, royalisté (přívrženci království - sem patří i šlechta co se vrátila zpět), situaci uklidňuje armáda - v čele Napoleon Bonaparte - pocházel z Korsikym navštěvoval vojenskou akademii - důstojníkem za revoluci • Napoleon Bonaparte • • 1793 odrazil Angličany od přístavu Toulon - první velký úspěch - generálem, dobrá taktika, nejmladší generál • direktorium ho propustilo z vězení a postavili ho jako velitele do čela armády (byl jakobín, proto do vězení, direktorium vytušilo jeho schopnosti) • • Napoleon vítězí proti Rakousku a Rusku v Itálii (1795 - 1797) - mír v Campo Formio - ovládl podstatnou část Itálie (ruský generál Suvorov tažení přes Alpy v zimě - druhý pokus o takové tažení, první Hannibal, ale opačnou stranou) • Napoleon velice ctěn - direktorium se ho chce zbavit - posílají ho do Egypta • 1798-9 egyptské tažení proti Anglii (porážka francouzského loďstva u Abu-Kiru - porazil ho admirál Nelson) - Napoleon ale dál táhne do pouště - objevili pyramidy • • 9. 11. 1799 se účastní povstání proti direktoriu a stává se jedním ze tří konzulů - je prvním konzulem • prosazuje reformy školství, státní správy, poráží Rakousko u Marenga • dohoda s papežem Piem VII., obnovuje katolictví ve Francii (konkordát), vydává občanský zákoník - Code Civil • za své zásluhy jmenován jediným doživotním konzulem • • 2. 12. 1804 se korunuje císařem - papež Pius VII. je donucen přijet do Paříže, ale nakonec sebe a Josefínu korunuje sám • Francie je císařstvím, ale dál funguje občanská společnost • syn Napoleon II. (Orlík) vychován v Rakousku • • zahraniční politika: nadále válka s Anglií, plánuje se invaze, na severu Francie se formuje Velká armáda • Anglie se spojí s Rakouskem (zaútočí z východu) • • 1805 bitva u Slavkova (2. 12.) - bitva tří císařů (Rakousko - František II., Rusko - Alexandr I., Francie) • 1805 bitva u Trafalgaru (Nelson vítězí) • vyhlášení Kontinentální blokády (1806) - zákaz dovozu zboží z Anglie do Evropy, francouzský průmysl nestačí zásobovat, proto rozvoj průmyslu v celé Evropě • 1806 zrušil Svatou říši římskou, vzniká rýnský spolek, římský císař František II. se stává císařem rakouským jako František I. • 1807 - vytvoření Varšavského velkovévodství - závislé na Francii (brzy zrušen) - částečná obnova Polska • • Prusové vyhlašují válku, porážka u Jeny a Auerstädtu (1806) • Prusko zdrceno, uzavírá postupný mír - porušování • Napoleon vítězem celého kontinentu, neporažena je Anglie • 1808 Napoleon okupuje Španělsko, které nedodržuje kontinentální blokádu • králem bratr Josef - partyzánská válka proti Francii až do roku 1814 • Rakousko poraženo • sňatek s rakouskou princeznou • • ruské tažení - Rusko je velké, neukončil ho tak, jak chtěl, narazil na generála Kutuzova (stejně schopný jako on) - ustupoval, Napoleona táhl za sebou • 1812 bitva u Borodina - velké ztráty na francouzské straně, Kutuzov opět ustupuje • Napoleon postupuje dál za ním, Kutuzov mu vydal Moskvu (neopevněné město, stáhlo se i obyvatelstvo, zapálili Moskvu), čekal nabídky k míru • zima - nebyli připraveni, hlad, čekal v Moskvě - návrat bez vítězství, vraceli se stejnou cestou - nic nemohli sehnat, už to bylo pryč • vesničané měli odpor - partyzánské hnutí proti francouzům • v noci je přepadávali, část vojáků se utopila u řeky • Napoleon opustil armádu - odjel do Francie (1813) - nová armáda (nováčci) • všichni proti Napoleonovi (i neutrální státy) • 1813 bitva u Lipska - bitva národů - Prusko, Rusko, Rakousko, Švédsko • Napoleon poražen - do Paříže - zajat, vzdal se vlády, vítězové s ním jednali mírně - ostrov Elba - guvernérem, nemohl se vrátit zpět • • • Francie - obnova monarchie, Ludvík XVIII. - synovec Ludvíka XVI. • Vídeňský kongres - má rozhodnout co s Evropou po Napoleonovi (1814-5), nejprve oslavy - jednání • Napoleon se vrátil tajně do Francie, přidávali se k němu lidé, posádky, vojáci - Ludvík uprchl - 1815 Stodenní císařství - Napoleon ho obnovil • armády proti Napoleonovi, i angličané • 1815 bitva u Waterloo (červenec) - Belgie • vítězí anglický generál Welington a pruský generál Blücher • Napoleon definitivně poražen - zatčen angličany - ostrov Svaté Heleny u Afriky - šest let vězněn (1815-21) - umírá • ostatky původně na ostrově - synovec je nechal převézt do Paříže do invalidovny (muzeum) • • dodnes vyvolává kritiku i obdiv • tři hlediska • osobní kvality - schopný taktik a vojevůdce • morální - má právo přivodit smrt? • historické - Evropě přinest rozvrat ale i rozvoj, konec feudealismu, modernizace • •
Vídeňský kongres • Velká Británie, Rusko, Prusko, Rakousko • předseda - rakouský kancléř kníže Metternich (uprchl do Anglie, musel abdikovat) • výrazná pozice i francouzský diplomat Maurice de Talleyrand • diplomaté se dohodli na několika východiscích pro poválečné uspořádání Evropy • cíl - vypořádání se s důsledky napoleonských válek • hlavní body jednání • restaurace starých dynastií • Bourboni do Francie, Španělska a jižní Itálie • savojská dynastie na Sardínii, obnovena portugalská monarchie • • uzavření míru s Francií • hranice se vrátily do roku 1792 (Francie obsadila území na východě, musela se vrátit do původních hranic) • vysoké reparace (válečné náhrady), návrat Bourbonů - Ludvík XVIII. • • Svatá aliance - spojenectví panovníků většiny evropských zemí kromě skandinávských, papežského státu a Osmanské říše • "četník Evropy" - snaha zamezit šíření revolucí v Evropě, zachování starých pořádků (status quo) • • územní změny - Francie se vrací k původním hranicím • Rusko získalo Finsko a Kongresovku (Varšavské království) • Švédsko připojilo Norsko, Prusko posunulo své hranice až k Rýnu • Napoleonův Rýnský spolek nahrazen Německým spolkem - 36 států a 4 svobodná města • nebyla obnovena moc císaře, nejvyšší orgán spolkový sněm - neměl žádné mocenské prostředky - výsledky jednání se většinou neprosadily • Rakousko obnovilo vládu nad svým původním územím a získalo Benátsko a Lombardii • Savojská dynastie připojila Savojsko, Piemont, Nizzu • obnoveno samostatné Švýcarsko • Nizozemí se spojilo s Belgií v jeden stát (do 1830) • Velká Británie ovládla moře - zisk Malty, Antil, Jónských ostrovů, mysu Dobré naděje, Helgolandu • • situaci v Evropě má v rukou Svatá aliance - pořádali kongresy • 1818 v Opavě - Francie přijata do Svaté aliance • zásady rovnováhy sil - aby žádný stát nebyl příliš silný, aby nemohl ohrozit ostatní (např. Velká Británie, Rusko, Rakousko) • funguje do 1848, Evropa začíná nově uvažovat • •
Nové myšlenkové proudy 1. poloviny 19. století • vyvoláno změnami • politickými - francouzská revoluce, ruší se staré pořádky • ekonomickými - kontinentální blokáda, průmyslová revoluce, mění se hlavní společenské vrstvy (prosazují se podnikatelé) • společenskými - nové společenské skupiny, urbanizace, ekonomické rozdíly mezi lidmi rostou, neodarwinismus - aplikace na společnost • náboženskými - osvícenské názory, církev ztratila svou pozici duchovního arbitra ve společnosti • • Liberalismus • nejrozsáhlejší, prosadil se v Británii • libertas - svoboda (myšlení a podnikání) • politický liberalismus • prohlášení nezávislosti, Deklarace práv člověka a občana - vychází z ní • prosazuje rovnost občanů před zákonem, základní občanská práva (svoboda vyznání, ...), podíl na vládě dle majetku (volební cenzus), odmítá absolutismus • prosazuje dosažení cílů mírnou cestou - reformací • oslovuje hlavně podnikatelské vrstvy, buržoasii (bohaté) • vůle státu vykonávána úřady (úředníky) • • hospodářský (ekonomický) • žádné zásahy státu do ekonomiky, ekonomika se řídí vlastními zákony - neviditelná ruka trhu vše vyřeší • u nás tu myšlenku propaguje Klaus • • Demokratismus • demos - lid • zásady • všichni jsou si rovni a mají stejná práva • rovnost občanů bez ohledu na majetek (ne volební census) • snaha řešit i sociální problémy • • radikálnější postup • střední vzdělaná vrstva • Národní hnutí • vede k formování novodobých národů • vyvolává pocit k přislušnosti k určitému národu • dříve (středověk) - zemské vlastenectví • důležité rozdělení: podle stavů, podle náboženství • • 19. století - státní vlastenectví (francouzské pojetí) • národ - skupina občanů se společnou minulostí, zvyky a zájmy, jsou rovni před zákonem • • jazykové vlastenectví (německé pojetí) • národ spojuje společnou minulost, zvyky, jazyk a kultura, rovnost před zákonem opomíjí • • Nacionalismus vládnoucího národa • velkomocenský, vede ke sjednocení státu, rozšíření území • utlačování ostatních zemí • v mnohonárodních státech - Německo, Rakousko, Osmanská říše • velký vliv v 19. století • Nacionalismus utlačovaného národa • boj za národní svobodu, svébytnost kultury, snaha osamostatnit se, u nás obrozenectví (inteligence) - Palacký • Polsko, české země, Norsko • vlastenectví -> nacionalismus -> národní obrození • šovinismus - k prosazení svého názoru používají násilné metody (Německo) • rasismus - holocaust • Konzervatismus • převládající v Evropě - zachování stávajícího stavu (šlechta, církev) • Počátky dělnického hnutí • těžké životní i pracovní podmínky, rozvoj továren • sociální darwinismus - silnější přežijí, podnikatelé bez ohledů • živelné bouře - rozbíjení strojů • podpůrné spolky (vzdělávací, hospodářské - Ouly) • chartismus - odborové hnutí v Anglii • zaměstnané i ženy a děti v továrnách, 16 hodinová pracovní doba • systém pokut, tovární konzum - nuceni zde nakupovat • úraz nebo stáří - vyhozeni, dělníci neuvědomělí, bez zákonů na ochranu, podmínky ve fabrikách špatné • živelný neorganizovaný odpor - vzpoury (bez výsledku), rozbíjení strojů • vznik nepolitických organizací - podpůrné spolky, vzdělávací spolky, družstevní spolky • Čechy - dělnické záložny - Ouly - chtěli si založit vlastní • Trade Union - Velká Británie, spolky - dohody pro společný postup • požadavky do charet - Charty lidu - hospodářské požadavký, politické (volební reforma) • • 1836 - generální stávka - chartismus začal ochabovat • 1848 - konec chartismu (bez viditelných výsledků) - požadavky přijaty až v 2. polovině 19. století • anglické strany - konzervatismus (podobný volební program), liberálové • Utopický socialismus • teorie vycházející z rozporu mezi osvícenskými idejemi a skutečností (bída x bohatství) • plány na vytvoření ideální lidské společnosti, odstranění majetkové a spolešenské nerovnosti a vykořisťování pokojnou cestou • T. Moore - "Utopia" - rádce Jindřicha VIII. - popraven • hrabe de Saint-Simon - odsouzení šlechty (potlačit šlechtu - trubci, změnit společnost) • Charles Fourier - falangy (společná práce) • Robert Owen - v USA New Harmony - "Baťovská vesnička" - poté zkrachoval • Revoluční socialismus • Marxismus - Karel Marx a Bedřich Engels • teorie marxismu - kritika utopického socialismu • vychází z německé klasické filosofie, anglická politická ekonomie • společnost je nutno změnit násilnou, revoluční cestou • pomocí třídního boje svrhnou dělníci buržoasii • nastolení - diktatura proletariátu • po určité době bude zavedena komunistická společnost, v podstatě ho taky vymysleli utopicky • komunistický manifest - předmluva a 4 kapitoly • 1847 - svaz komunistů - napsali program - komunistický manifest (v podstatě buržoasie, proletáři) • 1848 - Marx a Engels se účastní Frankfurtského parlamentu - Vorparlament • chtějí, aby Německo byla republika (jednalo se o sjednocení Německa) - nic neprošlo (prošvihli termín) • vraceji se do Anglie • • 1864 - Londýn - založena 1. internacionála - mezinárodní dělnické stdužení - vytvoření dělnických politických stran • 1. dělnická strana v Německu - 1869 - Eisenach - Německá sociálně demokratická strana dělnická • • 1870 - prusko-francouzská válka • francouzi poraženi - založena Pařížská komuna - 90 dní - 1871, podpora 1. internacionály • 1. internacionála přemístěna z Londýna do USA - 1879 rozpad • • Anarchismus • vzniká v dělnickém prostředí • má vzniknout bezvládí, chaos a poté samovolně začnou vznikat zárodky nové, absolutně spravedlivé společnosti • zabít panovníka • anarchií proslulí Irové • vede k terorismu • Michal Bakunin (známý ruský anarchista) •
Revoluce v Evropě po vídeňském kongresu • 1820 - 1847 • vzniká v místech utlačovaného národa - národně osvobozenecký boj (Balkán) • dále nespokojenost s absolutistickou politikou - dosáhnout ústavy - liberalizace (Francie) • sjednocení (cíle:) • liberalizace - Francie • národní osvobozenecké hnutí (Balkán x Turci) • sjednocení (Itálie, Německo) • • Španělsko • svobodomyslní důstojníci odmítli odplout do jižní Ameriky pokořit národně osvobozenecké hnutí španělských kolonií • v jižní Americe boj kolonií vede Simon Bolívar a kolonie vyhlásily samostatnost - Mexiko, Argentina, Peru, Chile, Kolumbie, Bolivie • boj proti absolutismu (krále Ferdinanda IV.) a vyhlášení ústavy 1820 • porážka vojsky Svaté aliance z Francie 1823 • Itálie • 1820 - hnutí karbonářů - šlechtičtí revolucionáři - tajné spolky • cíl - ústava - 1823 zrušena • sjednocení, vyhnání habsburků • Špilberk - vězení karbonářů • Rusko • 1828 - povstání děkabristů • jeden z vítězů nad Napoleonem • šlechtičtí důstojníci (vliv myšlenek Francie) usilovali o změnu režimu v Rusku, zakládali tajné spolky • prosinec (děkabr) - 1825 - nástup nového cara Mikuláše I. • v den přísahy v Petrohradě - vzpoura, pokus špatně připraven a rozprášen, Petrohrad - Senátní náměstí • tvrdé potrestání kvůli potencionální nebezpečnosti • pět povstalců popraveno, ostatní posláni na Sibiř • A. S. Puškin - Na Sibiř - báseň, oslava děkabristů • Turecko • od 18. století vnitřně rozvráceno • vojensko-feudeální stát, zaostalé • na jeho území zasahovaly velmoci (Francie, Rusko, Anglie) • balkánsko národy - závislé na Turecku a Rakousku • proti Turecku vedou národně osvobozenecký boj • Srbsko • podpora Ruska (samostatnost, někdo na ně dohlíží) • 1830 - autonomie pod tureckou svrchovaností, snaha o sjednocení všech Srbů do jednoho státu • Rumunsko • vzniklo sjednocením Moldavského a Valašského knížectví 19. století (do 1851 obsazeno vojskem Ruska a Turecka) - samostatnost • Bulharsko • pomalejší vývoj, patří Turkům do 1878 • Řecko • hospodářsky nejrozvinutější balkánský stát • obchodní styky se státy celé Evropy • povstání proti Turecku (1821 - 1829) - Turci se dopouštějí ukrutností proti Řekům (E. Delacroixe - Vraždění na ostrově Chiu) • vlna solidarity s Řeckem po celé Evropě - lord George Byron • Svatá aliance (Metternich) poskytla pomoc Řecku • 1829 - zisk autonomie • 1830 - samostatný stát • 1832 - na řecký trůn dosazen bavorský princ Otto • Francie • červencová revoluce 1830 • liberální vláda Ludvíka XVIII. • 1824 - nástup jeho bratra Karla X. - pokus o návrat k reakčnímu absolutismu • červenec 1830 - rozpuštěna sněmovna, cenzura a policejní dozor • vypukla revoluce - barikády v Paříži, studenti, řemeslníci • nový král - Ludvík Filip Orleánský • vznik buržoazní "červencové" monarchie (konstituční) • Belgie • po 1815 součást Nizozemska • 1830 lidové povstání v Bruselu - samostatnost, ústava, neutrální monarchi (nemůže vyhlásit stát, musí okolí) • Listopadové povstání v Polsku • 1815 - vznik Kongresovky - patří k Rusku • 1830 - povstání ve Varšavě - šlechta, sejm, po porážce tvrdé tresty - Sibiř, emigrace, v čele šlechta, chce být samostatná - svolala sejm, rustifikace • hnutí - sjednotit revolucionáře - 30. léta - Mladá Evropa • sjednotit národní osvobozenecký boj, založil ho 1834 Giuseppe Mazzini (italský revolucionář) - Mladá Itálie - podle toho Mladé Německo, Polsko - dohromady Mladá Evropa • • Habsburská monarchie • Rakousko - František II. - císař (1792-1835) • vystřídal Leopolda II. (před ním Josef II., synovec osvícených panovníků - František II.) • zrušena Svatá říše římská, František její poslední císař a první rakouský císař - 1804 - titul rakouského císaře • symbol zpátečnictví, konzervativní, kancléř Metternich • jeho kancléřem od 1810 do 1848 kníže Klement • Matternich - v čele Vídeňského kongresu • politika Evropy 1. poloviny 19. století • ministerský předseda • velmi reakční politika - proti veškerým reformám, chce zrušit i stávající reformy • zavádí tajnou policii, cenzuru • zachování starých pořádků (status quo) • vůdce Svaté aliance • • 1835 umírá František II., na trůn se dostává Ferdinand V. (Dobrotivý) - rozumu mdlého, ve všem důvěřoval svým rádcům • prosinec 1848 se musel vzdát trůnu, nezvládl Rakousko ukočírovat •
České země v době národního obrození • národní obrození - snaha o vytvoření novodobého českého národa nerevoluční cestou • je umožněno díky • revoluci - ekonomické změny, hospodářské změny • nové myšlenky spojené s francouzskou revolucí i Napolenoskými válkami • osvícenstvím • • národní proces u nás zpomaloval Metternichovský absolutismus, germanizace (ještě z doby osvícenské, velmi silná), neexistence národních elit - lidé hodně vzdělaní a bohatí, chybí česká šlechta, není nikdo, kdo by se za nás postavil, neexistence spisovné češtiny • hlavní důraz kladen na jazyk, literaturu, kulturu • dělí se na tři etapy • 1. etapa • konec 18. století - 20. léta 19. století • první obrozenecká generace • hlavní úkol - vytvořit jazyk - spisovnou češtinu • hlavní osobnost Josef Dobrovský - jezuita, vychovatel šlechtických dětí, i v Olomouci • Mluvnice česká - pravidla českého jazyka, psána německy • • Martin Pelcl - Kronika česká - první sepsání historie • buditelé hlavně kněží, učitelé, zapadlí vlastenci • Václav Matěj Kramerius - novinář, vydavatel českých knih - Česká expedice, nakladatelství, knihy pro chudší lidi - kalendáře, poučky, rytířské romány • • 2. etapa • 20. - 30. léta 19. století • druhá obrozenecká generace • hlavní úkol - využití českého jazyka pro literaturu a vědeckou tvorbu - ukázat, že je čeština také tak dobrá • Josef Jungmann - pětidílný česko-německý slovník ("vědecké dílo") • počátky divadla - první představení ale pouze v neděli, ve Stavovském divadle • Bouda • první dramaturg - Václav Thán - i překladatel divadelních her • na venkově vznikají kočovné společnosti a zakládala se loutková divadla - Matěj Kopecký • myšlenka slovanské vzájemnosti - vsunout české země do společenství ostatních států • František Čelakovský - Ohlasy písní českých, ruských • rusofilství - hlavně Rusko jako předobraz pro autory, jako spojenec - protože nebylo nikomu podřízeno, velký národ • Jan Kolár - Slávy dcera • Pavel Josef Šafařík - Slovanské starožitnosti (vědecké dílo - slovanské jazyky a historie) • vznikají i padělky - Zelenohorský rukopis, Královedvorský rukopis - Václav Hanka, V. Linda, aby se dokázala historie a starobylost českého národa a jazyka • na konci 19. století boj o pravost rukopisů - že je to padělek studovali profesoři z Karlovy univerzity (dokázáno až v 70. letech 20. století) • nakladatelství Matice česká 1831 - vědecká a umělecká díla • měšťanská (malostranská) beseda - scházeli se vlastenci, různé spolky, společně četli, hovořili o politické situaci, členové - městská honorace - inteligence, bohatí měšťané • 3. etapa • od 30. let 1848 • vytvoření prvního politického programu - počátky spadají do II. etapy - první muzea - nejen výstavní, ale také vědecké ústavy • první muzeum - Opava 1814 - Slezské muzeum • 1817 - Moravské muzeum v Brně • 1818 - Vlastenecké muzeum v Praze (teď Národní muzeum) - František Palacký - prauje vědecky, historiograf českého království (jeho titul) • sepsal dílo Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě (historie od počátku do 1526 - první Habsburk na trůně) • určující myšlenkou jeho dějin je vztah Čechů a Němců • tvůrce prvního českého politického programu - austroslavismus (rakouské slovanství) - podstatou je zachovat Rakousko v té podobě v jaké je územně, ale rozdělit ho jako federaci rovnoprávných národů - slovanů více - měli by převahu - obavy z Pruska • • •
Jaro národů "Jaro národů" • 1848/1849 • Německo - snaha o sjednocení • Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska • Itálie - snaha o sjednocení • Francie - snaha o liberalismus • důvody: • odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání • lid požaduje konstituci (ústavu) • v některých zemích národní požadavky • hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad) • • společné cíle: • odstranění feudalismu a absolutismu • občané požadují podíl na politickém dění • • Revoluce v Itálii - Risorgimento • risorgimento = vzkříšení • leden 1848 - povstání chudiny proti neapolskému králi - požadavek konstituce a konce absolutismu • cíle: liberalizace, sjednocení, vyhnání Habsburků • Itálie byla rozdělená: Sardinské království (vládne Viktor Emanuel II., skládá se z Piemontu a Sardinie, Savojská dynastie - jediná původní italská, hlavní město Torino), všude jinde na severu Habsburkové, na jihu Bourboni, ve středu Papežský stát • celkově měla italská revoluce 2 křídla: • 1) revoluce zdola: z lidových vrstev, Giuseppe Mazzini - revolucionář, tvůrce Mladé Itálie (hnutí, 1831), revoluce v Itálii, potlačeno ještě roku 1848, Giuseppe Garibaldi - s Mazzinim vytvořili Římskou republiku - 1849 poraženi • 2) revoluce shora: hrabě Camillo Cavour - ministerský předseda Sardinského království, představitel monarchistického řešení, na severu Itálie dal dohromady armádu, která se ale scházela velmi pomalu.. výsledkem neúspěch, do severní Itálie vtrhla rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým, italskou armádu porazil v létě 1848 u Custozy a v březnu 1849 u Novary • Risorgimento nemělo úspěch • Únorová revoluce ve Francii • politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři; proti nim byli střední a drobní podnikatelé (buržoazie) a chudší vrstvy • právě drobní podnikatelé - "opozice" - chtěli získat změnou ústavy a novým volebním právem nové pravomoci, pořádali "bankety" - jeden v únoru 1848 byl zakázán -> lid povstal (dělníci, řemeslníci, studenti), bojovali v pařížských ulicích proti vojsku, které se k nim poté přidalo -> 25. 2. 1848 vyhlášena republika; prozatímní vláda • cíl vytvořit ústavu a zákony (liberálové a socialisté) • socialisté prosazovali zákony, které dělníkům umožnily právo na shromažďování, právo na práci, vládou byly zřízeny "národní dílny" - financovány státem (měly snížit nezaměstnanost) - zvýšení daní - nespokojenost - pád vlády -> nová vláda bez socialistů - zrušení národních dílen -> "červnové povstání" dělníků - krvavě potlačeno, vydána nová ústava - republika, úřad prezidenta - synovec Napoleona • 1851 si prodloužil funkci prezidenta na 10 let (z původních 4) -> 1852 se prohlásil císařem Francie -> tzv. 2. císařství, Napoleon III.; typ vlády tzv. "bonapartismus" - politika cukru a biče - v sociální oblasti ústupky, potlačování nepokojů • Revoluce v Německu 1848 • cíle: liberalizace, sjednocení • březen 1848 - revoluce ve státech Německého spolku; Prusko - revoluce v Berlíně, pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil ústavu • Vorparlament ("předparlament") - liberálové ze všech států svolali sněm do Frankfurtu, jednání o sjednocení Německa a ústavě, 3 koncepce budoucího Německa podle teorie pangermanismu - sjednocení Němců do jednoho státu (stejně tak panslavismus - spolupráce všech Slovanů) • 1) Velké Německo - sjednocení všech Němců včetně západních zemí Rakouska (i Čech a Moravy), vůdcem by bylo Rakousko. Pozván byl také zástupce Českých zemí - František Palacký, který svou účast odmítl otevřeným dopisem. "Čechové a Němci jsou historicky odvěcí nepřátelé, Český stát nikdy nebyl skutečnou součástí Svaté říše římské" (sporné) -> na Vorparlamentu nebyl od nás žádný zástupce • 2) Malé Německo - bez Rakouska - území Německého spolku, vůdce Prusko • 3) teorie Německé republiky - prosazovali Marx a Engels, jediná koncepce plánované republiky, neuspěli • poslanci jednali, lidové hnutí v Prusku na podzim 1848 poraženo, celkově revoluce utichaly .. jaro 1849 - poslanci se domluvili na koncepci Malého Německa, králem měl být pruský král, ale ten odmítl korunu od lidu (když už, tak chtěl vládnout absolutisticky - chtěl si moc dobýt, rozehnal sněm) • • Německo bylo dál roztříštěné, ale většina států zrušila poddanství • v Německu probíhala revoluce zdola • Revoluce v Rakousku 1848-1849 • cíl - konstituce a osvobození se od nadvlády (Slováci, Slovinci a Chorvati byli dokonce pod dvojím národnostním tlakem - Rakouska i Maďarska) • revoluce vypukla postupně v hlavních městech • 11.3.1848 - Praha - bez barikád v ulicích • 13.3.1848 - Vídeň - chtěli ústavu, v ulicích barikády, svržení Metternicha - utekl do Anglie • 15.3.1848 - Budapešť (nakrátko sjednocení Budínu, Starého Budínu a Pešti; předtím i potom do 1873 3 samostatná města) • • Ferdinand V. slíbil kabinetními listy (druh císařské korespondence) ústavu • do Vídně byl svolán Říšský sněm - cílem vypracovat ústavu - první koncepty byly nepřijatelné; 7.9.1848 zrušeno poddanství, zrušení roboty za výkup - museli si novou půdu koupit nebo pronajmout; nástup občanské společnosti v Rakousku • podzim 1848 - znovu revoluce ve Vídni - nespokojenost s postupem jednání na sněmu - barikády - sněm se přestěhoval do Kroměříže (arcibiskupský zámek) • mezitím v létě z Vídně odjel císařský dvůr, nejprve do Innsbrucku, poté na Moravu do Olomouce (pobývali v Arcibiskupském paláci) - 2. 12. zde abdikoval Ferdinand V. a na trůn nastoupil osmnáctiletý František Josef I. (vládl 1848 - 1916) - zpočátku vládl moderněji, ale měl zkostnatělé myšlení - ke konci 19. století byly jeho myšlenky naprosto zastaralé -> Rakousko rozbito za první světové, značný podíl na tom měl náš zahraniční odboj • 4.3.1849 - oktrojovaná ústava = "lidu vnucená" - základem ústavy byla jednota Rakouské monarchie - žádná změna - vyprovokovala další boje v Maďarsku • 7.3.1849 - císař nechal rozehnat sněm (už splnil účel - ústavu) • Revoluční události v Čechách v letech 1848 - 1849 • 29.2.1848 - první zprávy o revoluci ve Francii - zprávu šířili radikální studenti - spolek Repeal - situace se radikalizovala • 11.3.1848 - ve Svatováclavských lázních schůze pražských vlastenců - zvolen Svatováclavský výbor - měl vypracovat petici s požadavky Čechů císaři: • a) státoprávními - aby české úřady sídlily v Čechách, ne ve Vídni apod. • b) národnostní - aby byla čeština na úřadech zrovnoprávněna s němčinou apod. • c) demokratické - zrušení cenzury, právo shromažďování atd. • • -> císař slíbil dvěma kabinetními listy projednání požadavků -> v Čechách uvolnění atmosféry, zakládány "Národní gardy" - polovojenské spolky, "Studentské legie" - cvičí se zbraní; vše bylo konstituční - šátky, rohlíky, ... • v dubnu byl v Praze založen Národní výbor - aby koordinoval politicko situaci, byli tam liberálové (Palacký - zastánci jednání) a radikálové (Sabina, Fryč) - cíle měli ale stejné • 2.6.1848 se sešel v Praze Slovanský sjezd - 350 delegátů (i anarchista Bakunin) - měl být protiváhou Vorparlamentu - myšlenky panslavismu i austroslavismu; předsedou sjezdu byl František Palacký; jednání nemělo výrazné výsledky, jen Deklaraci slovanských národů (Šafařík) • sjezd narušen Svatodušními bouřemi - v neděli 12.6.1848 se na Koňském trhu konala sbratřovací mše, zpívali tehdejší slovanskou hymnu "Hej, Slovane!", poté ve Vodičkově ulici střet s policií, omylem zastřelili kněžnu Windischgrätzovou, která se na incident dívala z okna - její manžel, generál armády tou dobou byl u Prahy - obklíčil město s tím, že jestli nenastane klid, bude bojovat -> klid nenastal - studenti stavěli barikády do 17.6., kdy Windischgrätz pohrozil bombardováním prahy -> nastal klid • bylo vyhlášeno stanné právo (vojenské zákony, mnohem přísnější; Slovanský sjezd rozehnán) • radikálové chystali povstání ještě na květen 1849 - Májové povstání (Fryč, Sabina) - předem prozrazeno, Fryč a Sabina uvězněni na Špilberku • Revoluce v Maďarsku • 15.3.1848 v Pešti - požadavek ústavy, v čele revoluce šlechtic Lajos Kossuth a kolem něj skupina vlastenců, kteří požadovali ústavu, liberalizaci, ... • v Maďarsku byla složitá národnostní problematika - Maďaři požadovali svobodu od Rakouska a zároveň utlačovali slovanské národy, které měly z Maďarů strach -> podporovali Rakousko proti revoluci v Uhrách; Rakousko postavilo do čela rakouské armády Slovince bána (knížete) Jelačiće • revoluční nálady vyvrcholily v březnu 1849, kdy byla v Rakousku vyhlášena oktrojovaná ústava • Maďaři reagovali vyhlášením republiky, Lajose Kossutha zvolili prezidentem ... ale jinde v Rakousku už byl klid, tak se císař soustředil na uklidnění situace v Uhrách • srpen 1849 - bitva u Világoše (orig. Világos) - poslední bitva - Maďaři poraženi rakouskou armádou pod vedením Windischgrätze a armádou Ruska (výpomoc ruského cara, někdy označována za poslední akt Svaté aliance) - definitivně končí revoluce • Lájos Kossuth utekl, hodně šlechticů popraveno, padl i maďarský revoluční básník Sándor Petöfi • Shrnutí "Jara národů" • politické cíle revolucí nebyly naplněny, protože povstalci se nedomluvili, cíle se tříštily (např. Vorparlament) • následovalo ekonomické uvolnění - souvisí se zrušením poddanství a nevolnictví (krom Ruska, kde ještě před 10 let vydrželo) -> nové pracovní síly, dokončuje se první průmyslová revoluce, nastává další rozvoj průmyslu •
1. polovina 19. století • revoluce umožnily rychlé dokončení první průmyslové revoluce • vznikají i první monopoly (v těžkém průmyslu nejčastěji) • v 60. letech - 1. podmořský kabel - z Evropy do Severní Ameriky • v 80. letech - nastupuje 2. průmyslová revoluce (první byla ve znamení páry, druhá ve znamení elektřiny) • zvýšení těžby ropy (první chemický průmysl, rozvoj dopravy - Tatra, první automobilky, bratři Wrightové 1907 - letectví) • Thomas Alva Edison - elektřina - žárovka, pojistka, první elektrárny v USA • u nás - František Křižík - lupa, křižíkova fontána, tramvaje - Praha • Charles Darwin - cesta kolem světa - expedice - teorie evoluce, v Americe opičí proces, neodarwinismus - i v ekonomice • Mendělejeev - tabulka prvků • první samopaly, Nobel - dynamit - švédský vynálezce - ze svého jmění zřídil Nobelovy ceny • obrněné bitevní lodi - rozvoj zbraní - první použití obrněnců na Mississippi v občanské válce • Johann Gregor Mendel - u nás - zakladatel genetiky - křížení rostlin, objev zákonu o dědičnosti • začaly se pořádat průmyslové výstavy - prezentace výdobytků průmyslu, první světová v Londýně 1851 - postaven Křišťálový palác (už neexistuje) - ukázky průmyslové revoluce Ameriky, Francie, Británie.. • Nástup kolonialismu • kolonie je území řízené, obsazené jinout zemí, evropskou velmocí; vlastnictví kolonií je důležité pro tehdejší ekonomický rozvoj - dovoz surovin z kolonií, stavěly se tam továrny; nejdříve se z kolonií suroviny vyváželi, potom přišli na to, že je výhodnější do kolonie dovézt kapitál, postavit továrnu, zaměstnat domorodce - levnou pracovní sílu • kolonialismus = zabírání a vykořisťování cizíko území • kolonialismus je předpokladem pro rozvoj velmocí • kolonialismus znamenal propad ekonomiky Anglie (do té doby dílna světa) vzhledem ke Francii a dalším státům (ekonomika sice rostla, ale míň než francouzská) • kolonie byly zakládány především v Africe, Asii • Afrika - "kořist bílého muže" - do té doby nám bylo známé jen pobřeží, exotické nemoci, exotická zvířata, exotická kultura - Afrika budila hrůzu • ještě v první polovině 19. století byla většina Afriky bez kolonií, jen Britové na jihu, Egypt a Súdán turecký, Alžír francouzský; několik dalších malých kolonií • začínají objevné cesty do Afriky - britské výpravy k pramenům Nilu • David Livingstone - probádal oblast řeky Zambezi, objevil Viktoriiny vodopády, vypracoval první mapu těchto oblastí, při poslední výpravě k Nilu se ztratil na 5 let, než jej našel nemocného a vyčerpaného dobrodruh, který se za ním vypravil - Henry M. Stanley - Angličan, který pracoval v belgických službách; Livingstone zemřel v Africe • Henry M. Stanley - Angličan ve službách belgického krále Leopolda 2. - připravil půdu pro kolonizaci Konga - surová kolonizace • Emil Holub - Zambezi, vypralvil se tam z Jižní Afriky, objevil divoké kmeny, dovezl velké množství předmětů, které jsou uloženy v muzeu v Hořicích, cestoval s manželkou • • expedice otevřely africký kontinent pro kolonizaci • evropané zabírali kolonie násilím, pomocí vojska nebo uzavíráním protektorátních smluv (protektorát = ochrana), byly to nerovnoprávné smlouvy, kdy evropské státy přebírají nad daným územím vládu • nejvíc kolonií v Africe získaly před druhou světovou postupně Británie, Francie, Belgie, • 1884 - do Berlína svolána konference o Africe (Bismarck) -> výsledeky: • zajištění dopravy - volný pohyb po řekách, volný obchod, definitivně vyloučen obchod s otroky, velmoci na pobřeží mohly podnikat výboje do vnitrozemí s podmínkou, že budou okupovat a plně využívat pobřeží; spory velmocí by se měly řešit arbitrážně - rozhodnutím třetího subjektu • • po Berlínské konferenci Afrika rychle rozdělena mezi Angličany (nejvíc kolonií), Francii, Belgii, Německo, Itálii, Portugalsko, Španělsko • snaha nově rozdělit kolonie byla jedna z příčin druhé světové • Britské impérium 2. pol. 19. stol. • "Viktorínská Anglie" - Viktorie 1837 - 1901 - vnučka Jiřího 3. Hanoverského - hanoverská dynastie • největší koloniální velmocí své doby (Anglie 300 000 km2, impérium 30 000 000 km2; Anglie 46 mil. obyv., impérium 370 mil. obyv.) • britské kolonie dělíme do tří skupin • dominia - území, kde převažují přistěhovalci, bílé obyvatelstvo nad obyvatelstvem původním, vlastní zákony, úřady, práva vnitřní samostatnosti; s Británií mají společnou zahraniční politiku, armádu, panovníka; dominia: Kanada (první - 1867), Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická unie; obyvatelé mají britské občanství, v Austrálii brali Britové děti domorodcům a vychovávali je v misiích; Jihoafrická unie vznikla až na počátku 20. století, od ostatních dominií se liší tím, že má převahu domorodého obyvatelstva • kolonie - s převahou domorodého obyvatelstva, které tam levně pracovalo • strategické body - ekonomický význam ne, vojenský ano, přístavy (Singapur, Hongkong, Maledivy), Gibraltar • • imperialismus - používá se pro 2. pol. 19. stol. - vznik impérií, zabírání kolonií, "Britské impérium" se začalo hroutit po druhé světové • Afrika - pokusili se vytvoři pás kolonií od severu k jihu, narazili na plán Francie vytvořit pás kolonií od východu na západ • 1882 získala Anglie protektorát nad Egyptem (pořád patřil Osmanské říši, ale Británie nad ním měla protektorát - dohled, kontrolu, spolupráci) Anglie získala kontrolu nad Suezským průplavem (dokončen 1869 - postaven Francouzi - Ferdinand Leseps, jeho společnost stavěla také Panamský průplav) - v akciové společnosti vlastní průplav měly akcie Francie nějaký díl a Egypt většinu, Egypťané akcie prodali Anglii • pod kontrolou Egypta byl také Súdán, kde ale vypuklo protibritské povstání - "Mandiho povstání" 1882 - Mandi byl místní náboženský muslimský vůdce, centrem Chartúm; 1898 porážka povstání Kitchenzem • • jižní Afrika • Kapská kolonie - sousedí s dvěma samostatnými Búrskými republikami - Oranžsko a Transvaal, Búrové - označení pro holandské starousedlíky; v poklidu až do nalezení diamantů - Búrské války (1899-1902) - 2 konflikty, Velká Británie zvítězila -> vznik Jihoafrické unie (později také dominium) • zabráním Jižní Afriky se začíná uskutečňovat plán Káhira-Kapské město, autor Cecil Rhodes • • Indie - 1600 Východoindická společnost, monopol na obchodování s Indií, na obranu svých zájmů existovalo domorodé vojsko - sipámiové • 1857 - domorodci v Indii povstali proti Britům (Sipámiové přešli na stranu domorodců), za 2 roky potlačeno britským vojskem -> Východoindická společnost zrušena, v Indii vytvořena Koloniální správa - ve VB ministerstvo, v Indii správa a vojsko • 1876 - Britská královna Viktorie přijala titul indická císařovna • Indie - nejdůležitější kolonie - Perla britské koruny; úřady zastávají jen Britové, významní Indové posílají své syny do VB do škol, později mají vlastní politickou stranu • 1885 - Indický národní kongres • • Asie - Barma, Malajsie • Vnitřní politika VB: parlamentní monarchie, vládne královna Viktorie, Viktoriánská Anglie 1837-1901, 2 strany - konzervativci = toryové - Benjamin Disraely a liberálové = wightové - William gladstone, tyto strany řešily volební reformy (především konzervativci), 1867 - zrušen volební cenzus (1. v Evropě) volit mohli všichni muži bez ohledu na majetek, sociální zákonodárství - prosazeno v 80. letech - zákony zkracující pracovní dobu na 10 hodin denně, 1900 vzniká nová politická strana - Labour party - dělnická strana (později Blair) - zakladatelem James MacDonald • Zahraniční politika VB: prosazuje politiku rovnováhy sil, jsou důsledným protivníkem Ruska (začíná se těžit ropa, diplomatické boje, v Africe konflikt s Francií -> srdečná dohoda - protože se vyvinul společný nepřítel - Prusko; splended isolation - politika skvělé osamocenosti, izolace na ostrovech, od Krymské války se Británie nezapojovala do konfliktů v Evropě • Francie v 2. pol. 19. stol. • evropská velmoc • 1852-1870 - "druhé císařství" - podpora bohaté buržoazie a vojáků; Napoleon 3. a jeho vládychtivá manželka Evženie • bonapartismus - forma autokrativní vlády, zavedená císařem Napoleonem 3., opírá se mocensky o vojsko, birokratický aparát a konzervativní rolnictvo, politika "cukru a biče" vůči dělníkům, zneužití státní moci proti politickým odpůrcům, tato forma vlády využívána jako vzor pro ostatní státy (Prusko) • zahraniční politika Napoleona 3.; většinou neúspěšná • účast na Krymské válce (1853-56), spojenectví s Anglií, kompenzace za Vídeňský kongres, konflikt o Bospor a Dardanely a vliv na Balkáně mezi Tureckem a Ruskem; Rusko napadlo Turecko a zpočátku vyhrávalo, Anglie a Francie potřebovali výhru Turecka -> podpořili Turecko; Rusové úžiny chtěli, aby mohli plout z Černého moře do Středozemí, Anglie s Francií porazili rusko Černomořsko flotilu a 11 měsíců obléhali Sevastopol; Florence Nightgalová - zdravotní sestra, poprvé využit systém červeného kříže, Tolstoj - Sevastopolské povídky, Nachimov - velitel poraženého ruského loďstva; Rusko přiznalo porážku, 1856 uzavřen Pařížský mír - Bospor a Dardanely neutrálními vodami pod kontrolou Anglie a Francie • vojenská podpora při sjednocování Itálie (bitva u Solferina 1859 - Francie podpořila Sardinské království proti Rakousku), zisk Savojska a Nizzy pro Francii • pokus získat vliv v Mexiku - podpora vojenského tažení bratra rakouského císaře Maxmiliána Habsburského 1864 -> korunován mexickým císařem, po odvolání francouzských vojsk byl popraven revolucionářem Benutem Juarezem -> veliký krach, v Mexiku nadále republika, Francie ztratila spoustu peněz a trhla ostudu v celém světě • prohrou války s Pruskem končí jeho vláda • • vnitřní politika Napoleona 3. - bonapartismus; podpora ekonomiky - výstavba železnic, splavňování řek, zakládání peněžních ústavů, výstavba moderní Paříže - bulváry - champs Elyseés, ústřední tržnice - "břicho paříže" - už nestojí, architekt Haussman, 1855 uspořádání světové výstavy • Koloniální výboje - Afrika - snaha propojit kolonie of východu k západu (Alžír, Guinea, Pobřeží slonoviny, Gabun, Francouzská rovníková Afrika), střety s VB - 1898 pevnost Fašoda - francouzský armáda slabší, poručíka Marchanda odvolali ještě před bojem - rozhodlo se, kdo bude v Africe pokračovat na jih => Anglie => 1904 Srdečná dohoda - mezi Anglií a Francií kvůli společné hrozbě od Pruska; Asie - Indočína (Kambodža, Barma, Siam), pokus o Sýrii; Oceánie - tichomořské ostrovy, Tahiti • Pruskofrancouzská válka - záminkou tzv. Emžská depeše (Emž - lázně v Německu, došlo tam k diplomatickým jednáním mezi Francií a Pruskem, týkaly se území Španělska, nedošlo se k výsledku a Bismarck o tom referoval tisku a vylíčil tam v depeši Francii špatně a vztahovačný Napoleon to bral jako zesměšnění své osoby a nechal se vyprovokovat k vyhlášení války, ikdyž Francie měla slabší armádu); Francie zahájila útok, Prusové zahnali Francouze hned zpátky do Francie -> bitvy - porážky fr. armády - U Méty a U Sedanu - Napoleon padl do zajetí => 9.1870 vzniká republika; Prusové táhnou dál, obklíčili Paříž, v Paříži vyhlášena vláda republiky pod vedením kontervatorika Tierse - Tiersova vláda, vyhlášeno příměří, Francie jedná o mír, mezitím se Prusové zabydlují u Paříže a 19. 1. 1871 vyhlašují ve Versailles císařství - Vilém 1. -> pruský král se stal německým císařem, 2.1871 uzavřena mírová smlouva, pro Francii pokořující ztráta Alsaska-Lotrinska (průmysl), reparace, pevnosti Fr. na východě mají být nějakou dobu pod kontrolou Němců; Francouzi nesouhlasí, vyčítali Tiersovi, že to podepsal • -> povstání - Pařížská komuna - 90 dní (březen - květen) 1871, jako reakce na uzavření potupného míru - společenství rovných, většina bohatých i s vládou utekli - vláda do Versailles, komuna si brala jako politiku nápravu sociálních křivd - povinná školní docházka, konec těžké práce žen, zvyšování platů, stanovení pevných cen, dělníci byli stěhování do bytů a paláců po bohatých; v radě komuny začly neshody -> toho využila Tiersova vláda (Paříž furt oblklíčená Prusi), Tiers se domluvil s Němci, ti pustili Tiersovy vojáky do Paříže, začíná krvavý týden - 21. - 28.5. komuna nakonec poražena, její vojáci zatlačení na hřbitov Pere-Lachaise, rozstříleni u Zdi komunardů -> rozpadá se první internacionála, předtím se stěhuje do USA • Ferdinand Leseps - stavby - Suez, Panama - Korupce, ve Francii kvůli tomu padlo několik vlád; Dyfuzova aféra - Zola - Žaluji • Sjednocení Itálie • sjednocovací pokusy, tři etapy • Revoluce shora • 1859 - revoluce shora - sever Itálie nejvíce rozdroben • Banátsko a Lombardie - původně rakouská území • Sardinské království - největší (Piemont a Sardinie) • dynastie - odsud začíná sjednocení • • • jih - sjednocený - Neapolské království (Sicilie, jižní Itálie) - Neapol - hlavní město, zde trval absolutismus, král nechce sjednocovat • 1859 proces revoluce shora zahajuje ministerský předseda C. Cavour • sjednocuje severní Itálii, armáda, poučen, hledá spojence - Francie • Napoleon III. proti Rakousku, bitva u Solferina, Rakousko poraženo • důsledky pro Itálii - připojuje se Lombardie • Rakousko - krachl režim - Bachův absolutismus • Napoleon získal Savojsko, Nizzu • Revoluce zdola • 1860 • hlavní představitel italský revolucionář Garibaldi - vrací se do severní Itálie z jižní Ameriky • plavba na Sicílii - shromáždil 1000 dobrovolníků - červenokošiláci => Neapol • Garibaldi ustoupil - vzdal se vlivu - předal Viktoru Emanuelovi II. (sardinský král) • • server a jih Itálie se sjednotil • 1861 sjednocena Itálie • Turín - hlavní město, Řím - sídlí papež, zbývá připojit Benátsko a papežský stát • Další revoluce shora • 1861 - 1870 • využila spojenectví s Německem • 1866 probíhá evropský konflikt Prusko-Rakouská válka, bojovali u Hradce Králové • Italové podpořili Prusy - vyhráli • Rakousko muselo odevzdat Benátsko Itálii • Prusko-Francouzská válka • hlavní město do Říma 1870 • papež ("vězeň" Itálie) x stát (odmítá katolictví, nemá rozhodující postavení) • 1929 - zakončen spory • Lateránské dohody - usmíření, papež odstupné • Itálie - učení náboženství na školách • Německo • 1848 - akce na sjednocení se nepodařily, revoluce shora z Pruska • 1862 - v úřadě Pruska Otto von Bismarck (kancléř Pruska), vzal si ho pruský král Vilém I. • junkeři - od 1861, výsadkářská šlechta, vojsko, diplomacie • z nich i Bismarck - věděl o politických situacích, navázal kontakty, sjednotil Německo "krví a železem" (hlavně války, ale i diplomacie) • • Válka proti Dánsku • Prusko se spojilo s Rakouskem • Dánsko prohrálo, šlo o oblasti v Německu • zisk Šlezvicka a Holfštýnska, rozdělili si území • Prusové zabrali obě území • Rakousko x Prusko • válka 1866 • Prusové vběhli do Čech, bitva u Hradce Králové - u Sadové • Prusové zvítězili, lepší taktika a zbraně • 1867 - Rakousko-uherské vyrovnání • jeden vládce, společná měna, armáda • zahraniční politika, jiné zákony a ústava • uherská - zemědělství • vyřazení Rakouska z Německého spolku • Vznik severoněmeckého spolku • 1867 - převaha Pruska • Bavorsko nejsilnější • jih se nechtěl připojit k severu, hledali oporu proti Bismarckovi, podporovala je Francie • Prusko-francouzská válka • 1870 vyprovokována, záminka Emžská depeše • 18. 1. 1871 - německé císařství vyhlášeno ve Versailes - sjednocení Německa • II. císařství (1872 - 1914 (Vilémovské) • II. říše - fašistické Německo 1936 • I. říše římská - zrušil Napoleon • • II. císařství - Vilémovské Německo • 1871 - 1890 - Vilém I., kancléř Bismarck - abdikoval, => Vilém II. • Občanská válka v USA • válka severu proti jihu, 1861 - 1865 • S unie x J konfederace, unie považuje jižany za vzbouřence • USA vzniklo v 1783 po válce za nezávislost • měli prezidenta, ústavu, každý stát vlastní zákonodárství • vznik dvou rozdílných hospodářských systémů • sever - tržně orientované podnikání • konkurent Anglie, má výrobky, silnější centrální vláda • svobodná námezní síla - dělníci • odpor k otroctví - dva důvody - na severu jim to připadalo nedůstojné; jih byl nezajímavý z hlediska obchodu • • jih - hospodářsky závislý (desetina bělochů - správci, dozorci, plantážníci) • bavlna do Anglie, plantáže, zemědělství, závislost na Anglii • větší autonomie států • otroci - černoši, neměli majetek, nemohli být vzděláváni • životní závislost na otroctví • • • na severu hnutí za zrušení otroctví - abolicionismus - "cesta svobody" • 1854 - vznik Republikánské strany (program zrušení otroctví) - Lincoln • 1860 - v prezidentských volbách zvítězil Abraham Lincoln • spor mezi severními a jižními státy o nová území Nebrasky a Kansasu, o zavedení otroctví • do bojů v Kansasu zasáhl John Brow - zatčen - ve Virginii popraven, stalo se symbolem pokrokových protiotrokářských sil • 20. 12. 1860 se rozhodla jižní Karolína vystoupit z Unie, následovalo ji 10 států • vznikly tak Konfederované státy Americké (konfedereace) s vlastní ústavou, jejichž prezidentem byl zvolen Jefferson Davis • hlavní město Konfederace - Richmond ve Virginii • vznik nejkrvavějšího domácího konfliktu v amerických dějinách (600 tisíc obětí) • unie - sever - hlavní město Washington; Lincoln • jih - vojevůdce - generál Lee, sever - Sherman, Grant • hranice mezi severem a jihem v občanské válce Dixie (také hymna jihu) • počátek konfliktu - odstřelování oddílů Unie v pevnosti Fort • Sumter v Jižní Karolíně u Charlestonu - duben 1861 • oficiální začátek války 15. dubna 1861, Lincoln povolal 75 tisíc dobrovolníků • 19. dubna 1961 vyhlásil blokádu jižanských přístavů, nemohli vyvážet bavlnu = bez peněz • zpočátku docházelo pouze k menším ozbrojeným střetům • první velká bitva - 21. 7. 1861 u Bull Runu - drtivá porážka severu • bylo jasné, že půjde o delší konflikt než obě strany očekávaly • • v dubnu 1862 zavedla Konfederace povinné odvody do armády a v roce 1863 je zavedla i Unie • 22. 9. 1862 přednesl Lincoln Předeběžné vyhlášení podle kterého byli od 1. 1. 1863 všichni otroci na územích Unie svobodni (definitivní osvobození otroků znamenal až 13. dodatek Ústavy z 1865) • od 1863 první oddíly černošských dobrovolníků - pomohly v bitvách proti konfederaci • 1863 Homestead Act - bezplatné přidělování půdy vojákům severu • 1863 bitva u Gettysburgu - jižané poražení - Lee porážka - stáhnout • 9. dubna 1865 se sešel Lee s Grantem (seveřan) v Appamatoxu, kde Lee kapituloval - v průběhu týdnů se vzdaly všechny zbývající jižanské jednotky • důsledky • 14. dubna 1865 byl na Lincolna při návštěvě Fordova divadla ve Washingtonu spáchán atentát - atentátník John Wilkes Booth • plánovali zabít i jiné - Grant • tím jihu spíše uškodil • • 2. fáze 1865-1877 rekonstrukce • vyrovnání rozdílů mezi severem a jihem (politické, ekonomické, rasové) • na jihu - vojenská správa a vynucováno dodržení 13. a 14. dodatku ústavy • z větší části negramotní otroci bývalí - úřady • vznikla rasistická organizace Ku-Klux-Klan • vlna odporu - vojenská okupace jihu nakonec ukončena • správa svěřena místním vládám • občanská válka - nejkrvavější konflikt na území severní Ameriky • i když černoši svobodní, nebyli plnoprávní občané • Rusko • 19. století - 1914 • zaostalý stát, nevolnictví, buržoazní monarchie • samoděržaví - absolutistická vláda • velmocenská politika - Sibiř, Blízký Východ, Čína, Balkán • silná pozice pravoslavné církve • nevolnictví - většina obyvatel v zemědělství - 90% negramotní • car Mikuláš I. (1825 - 1855) • zaslepená víra v Boží poslání vybudovat z Ruska fungující samoděržavný stát, absolutistická vláda, odmítá vše od západu • podle něj jsou jakékoli vlivy západu škodlivé a liberály považoval za vlastizrádce (brutální potrestání děkabristických povstalců - 1825) • obranou proti "západní nákaze" je izolace Ruska • opozice proti Mikulášovi I. - slavjanofilové, západníci • Krymská válka 1853 - 56 • Alexandr II. (1855 - 1881) • musí udělat změny, nakloněn reformám, přistoupil na radikalizaci obyvatelstva • 1861 manifest o zrušení nevolnictví (poddanství a roboty) • svobodní občané (hlavně rolníci) bez politických práv, neměli majetek určité výše, půdu si museli koupit - kritika - Černyševský • • reforma soudní - odebráno šlechtě - soudci jmenováni carem • zrušeny tělesné trsty, reogranizace místní správy • 60. léta vzniká v Rusku hnutí narodniků (raznočinci - studenti) • chtějí změnit systém - připravují revoluci, zaměřili se na rolníky • práva lidí, proti carismu - nechtěli - narodnici věznění • hnutí za radikalizaci rolníků • "choždemije v narod" - chodit mezi lid, ovlivňují rolníci na vesnicích • neúspěch narodniků - část vytvořila organizaci Narodnaja volja - radikální křídlo - anarchistické náory (hnutí) - atentáty na cara • 1881 - neúspěšný atentát na cara, poprava (i Alexandra Uljanova) - Lenin • Alexandr III. - absolutismus, cenzura, samoděržaví, rychlý ekonomický růst Ruska - stavba Transsibiřské magistrály, podniky, průmyslová centra - Moskva, Petrohrad, kumulují se dělníci za strašných podmínek • Mikuláš II. (1894 - 1917) poslední romanovec • kněžna Alexandra - němka, syn Alexej - nemocý, malé srážení krve, lidový léčitel - Rasputin (Grigorij) - ovlivňoval politiku • absolutistická vláda, průmyslová revoluce, budování železnic - Transsibiřská magistrála • zrychluje se populační růst, ale ve městech přesto žije málo lidí • velké rozdíly mezi sociálními vrstvami, vysoká negramotnost • 1917 přinucen k abdikaci • v průběhu občanské války byl i s rodinou zavražděn bolševiky, pravoslavní jej považují za svatého • • • sociálně demokratická strana: marxismus • 1898 - Minsk - první sjezd této ruské strany - symbolické založení, sjezd rozehnán, účastníci zatčeni • kvůli policejnímu útisku pracovala strana v emigraci a hluboké ilegalitě • 1903 - Brusel a Londýn - druhý sjezd - opravdové založení strany (Lenin) • • 1905 - masové stávky - dílčí zavedení občanských práv a svobod (buržoazní demokratická revoluce v Rusku) • 1912 - rozdělení Ruské sociálně demokratické strany na dvě větve na konferenci v Praze • bolševici - v čele Lenin - po revoluci působí na stranu v emigraci • munševici - klaní se k západoevropskému revizionistickému pojetí marxismu. Podstatou je, že se toto pojetí navenek jen "tváří" jako marxismus, byli mírní a spíše vyjednávali • • zahraniční politika ruska • upevnění ruské nadvlády na Kavkazu • proniknutí ruských vojsk do Asie - střed ruských a britských zájmů v Afgánistánu, konflikt vyřešen dohodou • dohoda o rozdělení vlivu mezi Ruskem a Británií - vliv západu v Číně, Rusko tedy od smlouvy upustilo a odhlásilo svůj zájem o podíl při dělení sfér vlivu na dálném východě • až v 1904 vypukla mezi Ruskem a Japonskem válka o sféry vlivu na čínském pobřeží - překvapivě rychlá prohra Ruska • 1907 založení Trojdohody (Británie, Francie, Rusko) • Japonsko zaostalé do poloviny 19. století • USA je přinutilo otevřít se světu • Rusko-japonská válka (1904-5) - bojovalo se o přístavy na dálném východě • • 1904 - japonské loďstvo napadlo ruskou flotilu v přístavu Port Arthur • 1905 - zničení ruské flotily v průlivu Cušima - pozemní armáda Japonska napadla město Muhdem - porážka Ruska • asijský stát poprvé porazil evropskou velmoc • důsledek - nepokoje v Rusku - revoluce 1905, mezinárodní blamáž Ruska • Ruská buržoazní revoluce (1905 - 1907) • prohrálo s Japonskem, chaos, nedostatek potravin • 9. ledna 1905 - Petrohrad - "krvavá neděle" - pochod dělníků (pokojná protestní manifestace před zimním palácem) • snaha upozornit na své těžké postavení ve společnosti a předat petici, byli beze zbraní • krvavě potlačeno, 1000 mrtvých • • 1905 další radikalizace mezi dělníky - i do dalších průmyslových center, částečně zasáhla armádu • 1905 červen - vzpoura námořníků v Oděse na křižníku Potěmkin • posádka změnila kurs a odplula do Rumunska - to vydalo vzbouřence a byli popraveni • • září 1905 - generální stávka v Moskvě pod vedením Lenina potlačeno • říjen 1905 - povstání vojska - pevnost Kranštandt - potlačeno • 1906-7 rolnické bouře na venkově, potlačení, konec revoluce • říjen 1905 - manifest o ústavě, car vydal ústavu, málo dodržována, parlament Ruská duma - podřízen carovi • ministr Stolypin - reformy venkova, chce tržní stavy, rolníci aby mohli prodávat přežitky • •
2. polovina 19. století Rakouská monarchie a české země 2. poloviny 19. století • revoluce 1848 politicky poražena • nejdřív v Čechách, potom Rakousko, nakonec Maďarsko • • vydána Oktrojovaná ústava 1849 - nedílnost Rakouska - nikdy nezačala platit • 31. 12. 1850 - Silvestrovské dekrety - ústava zrušena • vládne císař František Josef I. • Bachův absolutismus (obecně neoabsolutismus) 1850-9 • Alexandr Bach - ministr vnitra • silná cenzura, reorganizace policie, stálý dohled • prosazuje reformy, ale pouze v ekonomické oblasti • císař se opírá také o bohaté (německá a rakouská buržoasie) • reformy shora • nefungují spolky, noviny, zákaz vystupování politiků a umělců (Karel Havlíček Borovský, ...) • • • 2. polovina 19. století - Bachův absolutismus slábne - vůdcové radikálů osvobozeni 1848 (Sabina, Frič) • 1859 - bitva u Solferina (Itálie), Rakousko poraženo - ztráta Lombardie • Bach odstupuje z funkce • říjen 1860 - říjnový diplom, oficiální slib konce absolutismu, slib ústavy • 1861 - ústava (únorová ústava) • Rakousko - konstituční monarchie • základní občanská práva • zřízen parlament - říšská rada ve Vídni - volení zástupci ze všech částí monarchie, volební cenzus existuje pořád • stále prosazována jednota a nedílnost říše • 1863 pozastavena její platnost - pro odpor Maďarů • • postupný rozvoj národního života - spolky kulturního života (Sokol, Hlahol) • Rakousko bojuje s Pruskem o prvenství v nově vzniklé Německé říši • 1864 - Rakousko + Prusko X Dánsko • důvod - německy mluvící oblasti na území Dánska • Prusko zabírá všecha území bez ohledu na Rakousko • • 1866 - Prusko rakouská válka • bitva u Sadové - rakušané na hlavu poražení • Prusko ovládlo ale severní Německo • • 1867 - Rakousko-uherský dualismus • společný: panovník, měna, armáda, zahraniční politika • konfederace • rozdílné: (ekonomika), ústava • • Rakousko - 67' Prosincová ústava - lidská práva • Uhry - předělaná ústava 48' • monarchie rozdělena na dvě části • země zalitavské (Uhry, Slovensko, Sedmihradsko) • předlitavské (Čechy, Morava, Rakousko, Halič) • • Rozvoj českých zemí • dokončena první průmyslová revoluce • růst těžkého průmyslu - hutnické závody a pod. + železniční síť + rostoucí mechanizace • např.: Ringhofferova - Daňkova strojírna v Praze • závody Emila Škody, Plzeň • Ostravsko - černé uhlí • severní Čechy - hnědé uhlí • Brno - textil • • České země - nejprůmyslovější oblasti Rakouska-Uherska • 50. léta - minimální politická činnost (spolky i časopisy zakázány) • liberální politikové - Palacký, Rieger • politický život oživen - politické spolky - zárodky budoucích stran, obnovuje se politická žurnalistika • 1862 - zahájena představení v Prozatimním divadle • 1868 - základní kámen Národního divadla • Bedřich Smetana, Němcová, Hálek, Mánes • 1862 - Sokol - Tyrš, 1861 - Hlahol • Čechové jsou nespokojeni s dualismem • pořádají se "Tábory lidu" od 1868 - politická shromáždění na památných místech (Blaník, Říp) • • rusofilství obnoveno (panslavismus) na výstavě v Moskvě • 1870 - čeští politikové požadují stejnou samostatnost jako Maďaři • popud - Francouzsko-Pruská válka + vytvoření německého císařství (což bylo nebezpečné pro Rakousko - nevěděli nic o politice Pruska) • fundamentálky - fund. články - pokus o získání autonomie, úřadů v češtině, požadavky na císaře • císař s nimi jedná, ale po smlouvě Pruska s Rakouskem už jednání ochabuje (1871) • protest Maďarů a Rakouských Němců • krach české politiky • • 1872 - česká politika - politika pasivní rezistence - státoprávní ohrazení - projev s vysvětlením neúčasti na jednáních říšské rady • Národní strana (založena 1848) • část nesouhlasí s politikou pasivní rezistence - rozděleni 1874 • staročeši - konzervativní, Palacký + Rieger • mladočeši - liberálové, bratři Grégrové (Eduard a Julius) "Národní strana svobodomyslná" • • • 80. léta - drobečková politika • Čechy přijímají alespoň malé ústupky ze strany Rakouska • rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou část • do vlády přijat Alois Pražák, první český ministr • • • 1880 - vydána Stremayerova jazyková nařízení, v Čechách povinná dvojjazyčnost úředníků • 1890 - končí staročeši (rozpadli se) • domluvili se s Němci na tzv. Punktacích (rozdělení jazykových okresů, podle převahy obyvatelstva určen úřední jazyk) - neprošlo to • propadli ve volbách • • 90. léta - aféry (rozhýbaly českou politickou scénu • první proves s omladinou 1894 • "omladina" - radikální studenti, novináři, umělci • ve skutečnosti nevytvořili spolek, spojoval je časopis Omladina • Rudolf Mrva - odmítali ho přijmout mezi ně - udal je (údajně přípravy atentátů na císaře - nebyla to pravda) • zatýkání - odsouzení (76 - obžalovaných - Kramář, Rašín, Neumann) • Mrva zavražděn během procesu, o rok později amnestováni • • druhý 1899 Hilsneriáda • žid Leopold Hilsner, obviněn z vraždy mladé dívky z Polné • odsouzen, později omilostněn • • • • 1907 - zrušen volební cenzus, volit nesmějí ženy, vojáci, sezónní pracovníci • od 80. let vznikají politické strany • 1874 - Rakouská sociálně demokratická strana, pro všechny národy - nepůsobí to dobře • 1878 - Československá sociálně demokratická strana (Praha - Břevnov, hostinec "U Kaštanu") • •
Velká válka Mezinárodní vztahy před první světovou válkou • ohniska napětí • Balkán - "sud se střelným prachem" • spory o území slovanských zemí mezi Tureckem a Ruskem (později Rakouskem) • Srbové - první autonomní a poté samostatnost, začali se chovat jako balkánská velmoc, chtěli spojit Srby • vymanilo se Řecko a nejpozději Bulhaři • 1884 - Berlínský kongres - sešli se zástupci velmocí, jednání o koloniích, určitá dohoda (ale porušována) • Rakousko-Uhersko získalo protektorát nad Bosnou a Hercegovinou • 1908 - Anexe Bosny a Hercegoviny (násilné připojení) • svobodné země chtěly osvobodit i zbytek • 1912-13 - Balkánské války • Srbsko + Černá hora + Bulharsko + Rumunsko proti Turecku (Osmani) - 1912, Turci poraženi • vznikla Albánie a Turecko vzdát balkánského území • rozdělení zemí - nespokojenost Bulharů • 1913 - Srbsko + Černá hora + Rumunsko x Bulharsko = druhá Balkánská válka, Bulhaři poraženi • • • Dálný východ - Čína slabá (pozn. 1911 zaniká čínské císařství) • těží z ní Angličané, Francouzi, Rusové a Japonci (zde nerostné suroviny - v podstatě rozkrádali) • 1900 povstání boxerů - ničení majetku - potlačeno velmocemi (přivádí i vojska) • 1904-5 Rusko-Japonská válka • • Blízký východ - těža ropy a strategická území - místa sporu • Persie, Irák, Írán, Afgánistán • Velká Británie x Rusko • Afgánistán - protektorát Británie • • Afrika - zájmy evropských velmocí a zisk kolonií • Etiopie - měla o ni zájem Británie - Italové na ni koncem 19. století zaútočili • sever - spor o Lýbii • nakonec urovnáno • • • Příčiny • boj o nové rozdělení světa, kolonie • Trojdohoda (Francie, Velká Británie, Rusko) - 1907 proti Trojspolku (Německé císařství, Rakousko-Uhersko, Itálie) • militarismus Německa, růst nacionalismu a s ním spojené územní požadavky (Německé a Italské kolonie, Německo - Mitteleuropa) • dlouhodobé - doutnalo • boj demokratických a monarchistických režimů • • záminky • Sarajevský atentát (28. 6. 1914) - spáchán na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Esle a jeho ženu hraběnku Žofii Chotkovou - byli zastřeleni srbskými nacionalisty (členové tajné organizace Mladá Bosna - ve spojení s Černou rukou) • při příležitosti manévrů rakouské armády - inspekce • atentátník Gavrilo Princip - on střílel, 17 let, byl zajat, souzen a odsouzen na doživotí (v Čechách na Terezíně, před koncem války zemřel na TBC0 • většina zajatců ale utekla do Srbska - rakouská policie chtěla, aby je Srbsko vydalo - nestalo se - 18. 7. 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku • • • Charakteristika války • světovost válečného konfliktu - zapojeno 34 států světa z tehdejších 54 + všechny kolonie bojujících zemí • válka zasáhla téměř 1,5 miliardy obyvatel • Evropa zpustošena, oslabena • podpora • totální charakter války - změna postavení žen - začaly pracovat (nahradily muže, kteří byli na frontě) • militarizace ekonomiky - veškerý průmysl přeměněn na válečnou zbrojní výrobu - potřeby civilistů až na druhém místě • státní zásahy do ekonomiky - řízené hospodářství - usměrňování výroby odbytu, preference těžkého průmyslu (nařizuje co vyrábět) • nová vojenská technika a zbraně - tanky, ponorky, letadla, plynové masky • morální devastace - zejména vojáků v zákopech - otupěli, ztráta lidskosti = "ztracená generace" • šok ze zneužití pokroku k válečným hrůzám • lidé přestávají věřit v Boha [Janeba tvrdí že netvrdí že to není pravda] • • kontrast s dobou před válkou - zrození pověsti "belle époque" - doba před válkou • po válce vznik komunismu, fašismu • bojovalo se na pěti frontách • východní a západní nejdůležitější • západ - Německo proti Francii a Británii • východ - Rakousko-Uhersko proti Rusku • Balkánská (srbská) - Rakousko-Uhersko proti Srbsku - brzy konec • Italská • Blízkovýchodní - Británie a Francie proto Turecku • +kolonie na moři • • Kdo proti komu • Trojspolek - střední Evropa: Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko (do války na konci 1914), Bulharsko (vstup 1915 - k útokům na Srbsko) • Dohoda (bývalá Trojdohoda): Francie, Velká Británie, Rusko, Japonsko, balkánské státy (od 1915 za slib územních celků proti Rakousku-Uhersku, Německu) • neutrální: Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Španělsko, Dánsko, Belgie, USA (prodej válečného materiálu oběma, vstup do války 1917) • Západní fronta • Němci a Francouzi proti Velké Británii • Němci zahájili Bleskovou válku - vpádem do Francie (podle zzv. von Schlieffenova plánu • rychl útok nečekaným směrem (z Belgie - sever) • poté rychlý postup na Paříž a chtěli obsadit • • před Paříží s pomocí Britů zastaveni na řece Marně (Němci měli část jednotek na východní frontě) • Francouzi přesunuli co nejvíce vojáků na frontu • poziční - zákopová válka • obě strany zákopy, mezi nimi země nikoho, v zákopech žijí • 1915 - Francie, Británie začaly blokovat německé přístavy - aby se nedovážel materiál • ponorková válka • zpočátku Němci topili francouzské a britské válečné lodě • 1915 květen - potopena britská loď (parník) Lusitania (přes 100 Američanů), 1917 záminka pro vstup USA do války • 1915 - první použití otravných plynů - město Ypry • 1916 - nejdelší a nejkrvavější bitva - u Verdun (systém opevnění bránící přístup do Paříže) - boje asi 3/4 roku (ztráty obou stran přes milion lidí) - "verdunský mlýnek na maso" • • Angličané zahájili vlastní ofenzivu • 1916 - bitva na řece Sommě - poprvé použity tanky, velmi krvavá • USA - prezident Woodrow Wilson - diplomat, aktivita • vyzval válčící země, aby prezentovaly své válečné cíle, mělo dojít k dohodě • • 1917 - duben - USA vyhlásili válku ústředním mocnostem (byly v tom peníze - podpora státu s větším dluhem) • 1918 - jaro - příjezd amerických vojáků • italská fronta - 1918 - boj na řece Piavě - pomáhaly československé legie • 8. 1. 1918 - Wilson formuloval válečné cíle USA (14. bodů prezidenta Wilsona) • 10. bod - autonomie pro země Rakouska-Uherska (u nás už dva roky snaha o samostatnost) při zachování Rakouska-Uherska • mocnosti Československo nechtěly podpořit (nechtěli roztříštit středoevropský prostor - jednodušší jednání), Masaryk, Beneš atd. to nakonec ujednali • • Východní fronta • Rakousko-Uhersko proti Rusku • zpočátku ofenziva ruských vojsk - zatlačili rakouská vojska do Haliče - vítězství Rusů (generál Brusilov) • Němci nuceni přesunout část vojska na západní frontu • • 1914 - bitva u Tannenbergu (východní Prusko) - Rusové utrpěli první velkou porážku - Němci v čele s generálem von Hindenburgem (zničil druhou ruskou armádu) • stabilizace fronty, zákopová válka • 1916 - reorganizace ruské armády (Alexej Brusilov) • Rusko připravuje ofenzivu - neuskutečněna • 1917 - vlna revolucí - změna režimu v Rusku • Únorová revoluce • dle našeho kalendáře v březnu • Rusko válkou vyčerpáno, obyvatelstvo nespokojeno, hladomor • 27. 2. 1917 - demonstrace v Petrohradě - stávkující dělníci Putilovských závodů • je tam poslána armáda - připojili se k nim • • buržoázně-demokratická revoluce • končí carismus v Rusku, vzniká republika • car Mikuláš II. - abdikace • únor 1917 - listopad 1917 - Rusko republikou • dvojvládí • prozatimní (oficiální) vláda - složená ze šlechty a buržoasie - v čele kníže Lvov, cílem uklidnění lidu, např. uznána autonomie Finska a Estonska • stínová vláda - Petrohradský sovět - řídí dělníky, vojáky, továrníky • sovět = rada, pod vlivem Bolševiků • • • do Petrohradu - Vladimír Iljič Lenin • Lenin - Dubnové teze - dokazuje, že revoluce, kterou připravuje, bude výhodná - změní systém Ruska - vidí ji jako nekrvavou, nenásilnou • hesla: Všechna moc sovětům, žádnou podporu prozatimní vládě • • léto 1917 - Dohodové státy nutily prozatimní vládu, aby pokračovala ve válce - chtěly slib • Prozatimní vláda proti Bolševikům - ti pronásledováni • Lenin do Finska - v ilegalitě začali připravovat revoluci • Říjnová revoluce • Bolševici zaútočili na významná centra, zpočátku pouze v Petrohradu • Petrohrad, útok na Zimní palác (poslední místo, které měla prozatimní vláda v rukou) - sídlo prozatimní vlády (od léta vedena Alexandrem Fjodorovičem Kerenskijim) - signál k útoku - vystřelení z křižníku Aurora - Kerenskij uprchl v přestrojení za jeptišku • vzniká diktatura Bolševiků • Rada lidových komisařů - první bolševická vláda - Lenin předseda, Lev Trocký nejbližší Leninův spolupracovník, lidový komisař pro zahraniční politiku a vojsko • Stalin - lidový komisař pro národnosti • 7. listopadu vítězství nad prozatimní vládou (dobyt Zimní palác) + druhá všeruský sjezd sovětů, zde vyhlášeny tři důležité dekrety • o půdě - zabrána půda carské rodiny, šlechty a církve - rozdělena mezi rolníky • o míru - výzva k okamžitému ukončení války bez anexí a kontribucí (anexie = násilné připojení cizího území, kontribuce = válečné náhrady) • • deklarace práv národů Ruska - národy se mohou odtrhnout a vytvořit vlastní stát (Ukrajinská republika, Sibiřská republika), 1922 byly nuceny se opět spojit a bylo SSSR • dekret o míru - ruští vojáci pocholipi jako konec války - odchází z front - zhroucení východní fronty - Rakousko a Německo zůstávají a postupují dál do Ruska • Lenin pověřil Lva Trockého, aby zahájil mírová jednání s Rakouskem-Uherskem a Německem • ve městě Brest-Litovsk (únor 1918) - zpočátku jednání neúspěšná - jednání přerušena, pro nepřijetí německých podmínek • vzniká Rudá armáda - 23. 2. 1918 zastavila Německo • • 3. 3. 1918 - uzavřen separátní mír - pro Rusko nevýhodný • mír uzavřený s nepřítelem bez ohledu na vlastní spojence • ztráta významných území na východě (průmyslové oblasti, železnice, zemědělská půda) • německá zůstala většina území, která zabrali • • Italská fronta • do 1917 ustálená, ne moc velký význam • 1917 - úspěch německých a rakouských vojsk na Piavě • odstoupení italské vlády, do čela nacionalista Vittorio Orlando, pomoc Francie a Británie - stabilizace fronty až do podzimu 1918 • • na Piavě zasáhly do bojů Československé legie • Závěrečná fáze války • 1918 • jaro - poslední ofenziva Němců - druhí bitva na Marně, ofenziva Dohody proti Německu • léto - obrana Němců na Siegfriedově linii - boje se částečně přesunuly na území Německa (hranice) • podzim - postupná kapitulace spojenců Německa • 27. 10. - Andrassyho nóta - žádost Rakouska-Uherska jednat o příměří s USA (prezident Wilson) - vyvolala spontánní vyhlášení Československé republiky • v Německém císařství vystřídala vláda sociální demokracie, císař abdikoval • 11. 11. - podepsalo Německo příměří a kapitulaci v Compiegne (v železničním vagoně) • Odboj Čechů a Slováků • cílem bylo rozbití Rakouska-Uherska a vytvoření samostatného státu - cíl zahraničního odboje • domácí odboj • zahraniční + vojenský odboj (politická reprezentace + legie) • cíl - vznik samostatného Československa • přimět dohodu k podpoře budoucího Československa - podpora rozbití Rakouska-Uherska • představitelé • T. G. Masaryk - od 1914 v emigraci, bylo mu 64 let, dokázal přinutit Dohodu k podpoře svých plánů, hlavní organizátor, dokázal stmelit zahraniční odboj - usměrnit všechny jeho směry pro republikánskou formu budoucího státu • E. Beneš - do Francie 1915, podporuje Masaryka v jeho práci, dobrý diplomat • Milan Rastislav Štefánik - dlouho žil ve Francii, měl tam konexe, dobré vztahy, polot, přidal se k odboji a formoval ho zejména z vojenské stránky - legie, propagátor Československa • • 1915 - vzniká Český ??komitét?? zahraniční - první orgán - program napsal Masaryk • hovoří o vzniku nezávislého Československa - Independent Bohemia • • 1916 - Československá národní rada v Paříži - vznik z komitétu, řídila zahraniční odboj do konce války • 1917 - zakládán československých legií - velká jednání, o jejich vzniku, v Rusku a jejich zapojení do války - obtížné, vystřídali se tam téměř všichni naši politici • Masaryk - jednání s Bolševiky o našich legiích • • 1918 - Masaryk z Ruska do USA - jednání s Wilsonem • květen 1918 - Pittsburská dohoda v USA - T. G. Masaryk + am. Slováci o společném státě ČSR - slib autonomie slovenska (Masaryk jednal i s Čechy a Slováky co tam žili a finnancoval odboj - domluvil s nimi vznik Československa - výsledkem Pittsburská dohoda) • 18. 10. 1918 - Washingtonská deklarace - předběhla plán Karla I. vyhlásit federaci Rakousko-Uhersko - proklamace ČSR v zahraničí, reakce na snahu Karla I. (císař R-U) udělat z R-U federaci • 25. 10. 1918 - Ženeva - schůze představitelů domácího odboje (Karel Kramář) + zahraničního odboje (E. Beneš) - společné jednání o Československu - že prezident bude Masaryk, ... • • Československé legie v zahraničí • vojenské jednotky, vznikly v zahraničí • české a slovenské jednotky - tvoří je emigranti, vojenští zběhové a váleční zajatci • v Rusku, Itálii a Francii • Francie - asi 10000 legionářů, první útvar Rota "Nazdar!" • všechny jednotky spadaly pod francouzský generální štáb (i ty v Rusku a Itálii), místa bojů - Terron, Arras • • Itálie - až roku 1918 • nejvíce zasáhli do bojů na Piavě • • v Rusku - největší důraz, nejvíc legionářů, asi 70000 • první útvar - "Česká družina" • víceméně zajatci z východní fronty, velká základna pro naše legie • postupně přijíždí Beneš, Masaryk, ... - jednání o legiích • červenec 1917 - bitva u Zborova • 1918 - bitva u Bachmače - Ukrajina • 3. 3. 1918 - separátní mír - Rusko a Německo musí řešit situace legií (proti Německu) v Rusku • nakonec přesunutí legií do Francie - přes Sibiř - začíná tzv. Sibiřská anabáze našich legionářů (anabáze = dlouhý pochod) (přes Sibiřskou magistrálu) • legionáři se nesmí plést do ruských vwcí - dohoda Masaryka s Bolševiky • • Čeljabinský incident - zastávka vlaků legionářů a Maďarů - jeden Maďar hodil kámen, zranil jednoho Čecha - Češi obsadili Čeljabinsk (a zabili toho Maďara) • • • Domácí odboj • oficiálně neexistoval - zezačátku • většina politiků loajální Rakousku-Uhersku + katolická církev • odboje spíš individuálně (špiclovský systém - těžké tresty) • problém se zásobováním - vydávání lístků - lístkový systém (keťasi - obchodníci) • 1917 - bouře, hladové demostrance - Prostějov • • za národ - autoři, herci, umělci (Dyk, Bezruč) • silná cenzura, germanizace • represe a perzekuce vlastenců • odbojová organizace v Čechách Maffie (Edvard Beneš) proti Rakousku-Uhersku • oficiální protirakouskou politiku pak vedl Karel Kramař (posílali zprávy do zahraničí) • 1916 - prorakouskou politiku - Český svaz (čeští poslanci Říšské rady), Národní výbor (1918) • K. Kramař, Soukup, Rašín - odsouzeni z velezrady - 1917 amnestie • • Karel I. - chtěl nastolit novou vládu (amnestie) • Kramař pokračuje v odboji • růst odporu proti válce - stávky a demonstrace • 5/1917 - Manifest 222 českých spisovatelů - veřejná výzva (poslancům říšské rady, aby hájili české zájmy) • dezerce na frontě • vojenské vzpoury - 1918 (na lodích - Boka Katorská, Rumburk) • zběhlí vojáci v Čechách - "zelené kádry" • generální stávka • tříkrálová deklarace - 6.1.1918 • změna oficiální české domácí politiky, definitivní obrat • sešli se všichni politici • prohlášení - požadavek práva na sebeurčení národů a samostatnost • • červenec 1918 - nový národní výbor, v čele Karel Kramář, čeští politikové (zástupci stran) • podzim 1918 - socialistická rada • zástupci dvou dělnických stran - Sociální demokracie, Národní socialisté • připravili se na 14.10. generální stávku proti vývozu potravin do Rakouska • • Důsledky • velmi ničivá - 10 milionů padlých, raněných • dotkla se i civilního obyvatelstva • závažné politické změny - rozpad Rakouska-Uherska, Ruska, Osmanské říše, Německa • zničené hospodářství - především Francie, Rusko • Evropa ztrácí vedoucí postavení ve světě ve prospěch USA (monarchie x republika) • rozbití patriarchálních vztahů - rodina, postavení ženy • ideologické důsledky - volání po lepším světě • ledání něčeho, co by lidi uspokojilo • komunismus, fašismus • • "lidská tragédie" •
Vývoj po první válce Versailleský mírový systém • Pařížská mírová konference • vítězové první světové války - jednání • 18. 1. 1919 - symbolické datum (18. 1. 1871 vyhlášení německého císařství ve Versailles - potupa Francie, historické mindráky) • vítězové se snaží prosadit co největší výhody pro své země • poražení: Německo, Rakouso, Maďarsko, Turecko, Bulharsko • zahajovací projev - francouzský prezident, označil za viníky Ústřední mocnosti • státy se všeobecnými zájmy - účastní se všech jednání • USA - prezident Woodrow Wilson • Francie - Georges Clemenceau - předsedal celé konferenci • Velká Británie - David Lloyd George • Itálie - Vittorie Emanuell Orlando (později odstupují od jednání kvůli území co nedostali) • Japonsko - markýz Sainozi (později odstupují od jednání, neměli zájmy v Evropě) • • státy s omezenými zájmy - ČSR a podobně • celkem 27 států Dohod a pěti britských dominií • Německo - rozporuplný bod jednání - Francie chce co největší potrestání, Anglie a USA mírnější, rovnováha sil, strach z růstu Francie • orgán mírové konference - Nejvyšší rada - "Rada deseti" • zástupci zemí + ministři zahraničí • po odchodu Itálie a Japonska - Rada tří (Wilson, Lloyd George, Clemenseau) • • Rusko - nepřizváno k jednání, změna režimu • mírová smlouva s Německem - "Versalleská smlouva" červen 1919 • územní změny - ztráta všech kolonií ve prospěch Britů • ve prospěch Francie - Alsasko, Lotrinsko • ČSR - Hlučínsko • Polsko - Poznaňsko, Horní Slezsko, východní a západní Prusko • Gdaňsk - svobodné město • Dánsko • Belgie • ztráta Sárska - na 15 let pod správou Společnosti národů, hlavně Francie a Belgie, po 15 letech plebiscit, jestli připojit k Německu nebo k Francii • • vojenské podmínky • zrušena všeobecná braná povinnost (profesionální armáda maximálně 100000 lidí) • ztráta loďstva a ponorek • zákaz modernizace zbraní a cvičení jednotek s novými zbraněmi • v Porýní vtvořeno 50km demilitarizované pásmo - pravý břeh (levý břeh - vojska Dohody) • • hospodářské podmínky • vysoké reparace vítězným státům (ve zlatě, ve zboží, v nerostech, v cenných papírech), pro Německo nesplnitelné • několikrát revidovány, snižovány • uhlí ze Sárska po dobu 15 let do Francie • • smlouva nezajistila stabilitu Evropy, příliš tvrdé podmínky • vyvolala potřebu revanče od Německa Francii • nezamezila německé agresi v budoucnosti • Versaillský systém - systém založený na mírových smlouvách, měl zajistit mír a stabilitu v Evropě • mírová smlouva s Rakouskem (září 1919) • podtvrdila rozpad Rakouska-Uherska a vznik nástupnických států • vojenská omezení a reparace • přísný zákaz spojení Rakouska s Německem • • mírová smlouva s Bulharskem (1919) • ztráta území ve prospěch států na Balkáně • • s Tureckem (1920) • v platnost vstoupila až 1922 po válce s Řeckem - vítězství Turků • rozpat Osmanské říše, ztráta 4/5 úyemí • • smlouva s Maďarskem (1920) • ztráta 70% území - Slovensko, Podkarpatská Rus, Balkán • • úprava hranic, vznik nástupnických států • Rusko - Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko • Rakousko-Uhersko - ČSR, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (= Jugoslávie) • Turecko - Afrika, Asie apod. • • Malá dohoda (1920) • společenství tří nástupnických států: ČSR, Rumunsko, "Jugoslávie"; pod patronací Francie • důvod - strach z návratu Habsburků • politická, hospodářská a vojenská spolupráce • • Sanitní kordon • pás států oddělující Rusko od Evropy (Finsko atd.) • • Založení společnosti národů • 1919 • aby zabránila válečným konfliktům • omezení zbrojení, ochrana slabších států před velmocemi - všechny státy stejná práva • rozpad 1939 • ČSR členem od začátku do konce • vzniká z popudu prezidenta Wilsona (USA ale nebyly členem) • SSSR nebylo přijato na začátku, vstup až 1934, 1939 vyloučeno kvůli útoku na Finsko • Německo přijato 1926, vystoupili 1933 - nástup Hitlera • Maďarsko členem nebylo • Japonsko 1919-1933 - na protest proti nepřijetí svého satelitního státu Mandžukuo • sídlo v Ženevě (budova dnes patří OSN), nejvyšší soud v Haagu • hlavní problém - neuplatňovala řádně sankce proti jejím rozhodnutím • Česká účast na pařížské mírove konferenci • stát s omezenými zájmy - možnost mít podle velikosti země dvoučlennou delegaci • Beneš, Kramář • jednání o hranicích ČSR - přijaty československé požadavky na hranice v Čechách a na Moravě v původní historické podobě • hranice s Maďarskem • Podkarpatská Rus - domluvil to Masaryk v USA s Rusíny v Americe • jednání s Polskem problematická - nově vytvořený stát, dva vítězové • sporná oblast Těšínsko (průmysl, černé uhlí) • Poláci vypisují na Těšínsko volby do sejmu (leden 1919) • ČSR obsadila Těšínsko vojensky • • uklidnění situace - dohodnuto, že situace se vzřeší mimo pařížskou konferenci • 1920 arbitráž - dvoustranná smlouva za přítomnosti třetího člena - Těšínsko rozdělené • • Washingtonská mírová konference • doplňovala pařížskou • uspořádala poměry v Tichomoří a na Dálném východě • posílila vliv USA v daných oblastech • hlavní velmoci (9) - USA, Japonsko, Francie, Británie, Itálie, ... • uzavřeny tři smlouvy • nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku • stanoveny zásady ohledně válečných lodí (velikost, tonáž), které tam mocnosti směly udržovat • princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti • každá mocnost můž s povolení čínské vlády (slabá) na jejím území těžit • v Číně je republika • • • SSSR 20.-30. léta • intervence Dohodových států (léto 1918 - léto 1919) • vylodění 14 států, obsazení pobřeží, obavy z bolševismu • ruská otázka - hodnocení situace v Rusku po válce • podpora bělogvardějců • obsazení Odesy, Murmansku, Vladivostoku, do vnitrozemí nepronikli • občanská válka (1918-1921) • bílí - bělogvardějci • koalice demokratů, monarchistů, socialistů • podpora Dohody • generálové Děnikin (kozácká armáda na jihu) a Wrangel (útoky na Petrohrad), admirál Kolčak (armády na Sibiři) • • rudí - rudogvardějci • bolševici s podporou rolníků a dělníků • Rudá armáda - Trockij • Frunze, Budonyj - velitel jízdní armády • • obě strany velmi kruté, teror • • vyvraždění carské rodiny • po převzetí moci prozatimní vládou car v domácím vězení • za moci bolševiů převezení na Sibiř - Jekatěrinburg • v noci z 16. na 17. 1918 v Jekatěrinburgu carská rodina vyvražděna (Ipatjerův dům) • • tažení bílých • 1. jaro 1919 - útok admirála Kolčaka ze Sibiře, generála Děnikina u Donu, generála Juděniče na Petrohrad • útoky potlačeny, Kolačak zajat • • 2. léto 1919 - útok na Moskvu, vítězství bolševiků, odchod Dohody • 3. léto 1920 - sovětsko-polská válka, časté zvraty, vítězství Polska • • 1921 - Rižský mír - posun Cursonovy linie o 200km na východ - Polsko zvětšilo svoje území • bílí ovládají větší území, přesto vítězství bolševiků • lepší armáda, politický dohled (ideologické hecování) • lepší organizace • • válečný komunismus • ekonomika a politika v době občanské války • zestátnění průmyslu a jeho převedení na válečné účely • povinné odvody v zemědělství • stanovena pracovní povinnost pro všechny • přídělový systém na potraviny a životní potřeby • čtyři skupiny - důstojníci a funkcionáři, vojáci a děti, dělníci, nepracující bohatí • • rudý teror x bílý teror • • období po válce • v moci Lenin • politika NEPu • umožňuje drobné soukromé podnikání • rozvoj zemědělství • vstup zahraničního kapitálu • • třífázová ekonomika • státní ekonomika (podniky, těžký průmysl, banky) • družstva (zemědělská + řemeslné dílny) • soukromá ekonomika (cizí podnikatelé, bohatí) • • plán Goelro - elektrifikace Ruska • likvidace negramotnosti (90%) • školy - ve dne děti, večer dospělí • • 30. 12. 1922 - vznik SSSR (federace) • autonomie federativních států • komisařem pro národnostní politiku • • • SSSR izolována od zbytku Evropy - prolomena mírovou konferencí • 1922 - konečně dořešena výše reparací (Janovská konference) • přizváno i Německo a SSSR - špatné jednání ostatních států s nimi • Rusko a Německo - sešli se v Rapallu (u Janova) • Rapallská smlouva • Německo a Rusko si odpustili reparace • obchodní smlouvy • Rusko umožňuje Německu zkoušet nové zbraně v Rusku • • • • Lenin zakládá Gulagy, + popravy (pod vedením Felixe Džeržinského ("železný") • 1922 - "Závěť" - otevřený dopis Lenina (dva kandidáti na komisaře - Stalin x Trocký) • 1924 - smrt Lenina v Gorkém • Stalinské Rusko • industrializace - od 1928 • zánik NEPu (1926) • podpora těžkého průmyslu, aby bylo Rusko nezávislé - dřív agrární země • orientace na energetiku, těžký průmysl a dopravu • Dněprogess - elektrárna na Dněpru • rozvoj těžkého průmyslu • úspěch za cenu lidských obětí, ztráty v zemědělství - nebyly peníze, a devastace životního prostředí • • • pětiletky - ekonomické plány • "úderníci" - plní plán na víc než 100% • Stachanovci (Stachanov) • • kolektivizace - od 1929 • združstevňování soukromého zemědělského vlastnictví • kolchozy - družstva • sovchozy - státní statky • pronásledování středních rolníků - Kulaci - transporty na Sibiř • totální krach, hladomor, de facto nevolnictví • silný systém direktivně řízeného hospodářství • • domácí politika • Stalin nesnese odpor • tajné policie (ČEKA, GPU, NKVD) • 20. léta - Moskevské procesy • odstraněna staré osazenstvo (Leninovo) • Trockij - zbaveni vlivu, vyhnanství • • • velký teror - 30. léta • období velkých monster - procesů - Moskevské • záminka - vražda Sergeje Mironoviče Kirova - 1934 v Leningradě • • Dekret na ochranu proti teroru (západnímu) - velký teror • obviněn může být každý • hromadné zatýkání na základě absurdních obvinění (spolupráce se západem) • bez soudů rychlé odsouzení - tzv. trojky (právník + 2 komunisti -> obyčejní lidé) • • Ježovština (1936-8) • ministr vnitra Ježov - následně odstraněn • období největších procesů • dopad na všechny skupiny obyvatelstva - obyčejní - nejvyšší představitelé • proti bývalé buržoasii - krach ekonomiky • procesy s Rudou armádou • tři mařšálové, polovina generálů, 60% důstojníků • velká ztráta před Druhou světovou válkou (bez velitelů) • • odstranění Trockého, Zinověva • • vnější tvář • spravedlivá "socialistická" demokracie • velký vliv na západní levicové obyvatelstvo, intelektuály a umělce (Breton, Argon, Shaw) • 1936 - Nová ústava - teoreticky nejdemokratičtější, pouze zakrývá totalitní představu • • kult osobnosti • nepřiměřené zveličování významu vůdčí osobnosti • 1929 - Stalinovi je 50 let - posun od "oligarchie" k diktatuře • silná propaganda • Stalin - neomylný, symbol vzestupu Ruska • stalinismus - dovršení marxismu - leninismu • • Německo 1918 - 1933 • 1918 - příměří a zároveň kapitulace Německa • 9. 11. 1918 - abdikace císaře Viléma II. • v Berlíně vyhlášena republika • Sociální demokraté pravice - Fridrich Ebert, podepsali kapitulaci • Sociální demokracie levice - prosinec 1918 - Komunistická strana Německa - v čele Rosa Luxemburgová, Karl Liebknecht • • po celém Německu vznikají dělnické a vojenské rady • nepřehledná situace, revoluční nálady + císařská armáda se odmítá rozpustit • povstátní Spartakovců (5. 1. - 12. 1. 1919) • Spartakovci - radikálové KSN • protivládní povstání + generální stávka v Berlíně • sociální demomratická vláda povolává Freikorpsy - neodzbrojení vojáci z 1. světové, krajně pravicové polovojenské skupiny • krveprolití, popravy bez soudů - Rosa Luxemburgová, Karl Liebknecht • • • Výmarská republika (1918 - 1933) • 1919 - Výmarská ústava - přijata na Národním shromáždění Německa ve Výmaru, velmi demokratická, fakt • prezidentem Friedrich Ebert • demokratické - vláda, parlament • monarchistické - armáda, justice • • Versailleská mírová konference • nesplatitelné reparace • Německo označeno za viníka války • odstupy území - "Horní Slezsko" - vyhlášen plebiscit Polsku • anglické ultimatum - Německo přijímá mírovou smlouvu pod nátlakem • • Kappův puč (březen 1920) • reakce na Versailleskou smlouvu, propuštění armády • vůdce wolfgang Kapp - pochod armády na Berlín • končí neúspěchem - není podporován • • německá politika • spolek "černá říšská armáda" - přechovávají zbraně, odmítají mírovou smlouvu • atentát na politika Rantheau - politik "plnění", žid • konec politiky plnění • Německo žádá moratorium (odložení splátek) - 1922 • Francie odmítá, hrozí válkou • • 1922 - Rapallská smlouva mezi Německem a Ruskem • • Rúrská krize - 1923 • nedodána reparace (dřevo, uhlí) • vstup francouzského vojska do Porúří (Francie i Belgie) • • Německo - pasivní odpor • Stresseman - kancléř vlády, přerušuje pasivní odpor - odpor levice • hyperinflace, generální stávka • krach německé měny, cený stoupají, zatímco hodnota peněz klesá • • vznikají "revoluce", prosazování levice • výsledkem je pokus o komunistický převrat v září 1923 • ekonomická krize, hrozí rozpad Německa • Pivní puč • odehrál se v pivnici, schůze NSDAP • nejednoty Německa využívá Hitler a 8. 11. 1923 se pokouší o první nacistický převrat s generálem Ludendorfem • 9. 11. pochod na Berlín, končí neúspěchem • Hitler a další vůdci odsouzeni na 5 let vězení, po 9 měsících propuštěn; ve vězení píše "Mein Kampf" • • Stressemanova éra • 1924-28 • Dawesův plán - finanční půjčka USA Německu • ekonomické zakotvení Německa, půjčka na obnovení německého průmyslu • • 1924 - nová měna - "říšská marka" • vyřešení vytahů Francie-Německo, krom splácení reparací • 1925 - umírá Ebert, nastupuje Paul von Hindenburg • • světová hospodářská krize (1929) • Němci krizi podceňují • USA chce splatit půjčku - Němci nemají na splacení • 1930 úspěch NSDAP - odpor vůči Veraillské smlouvě, vzestup hitlerovy moci • 30. 1. 1933 - nástup Hitlera, zakázány všechny ostatní strany - konec demokratického Německa • "Führer" - nejvyšší funkce • • • Maďarská republika Rad • 21. 3. - 1. 8. 1919 • nespokojenost - ztráty území • Karolyiho vláda • liberálové + sociální demokraté • slibují reformy (pozemková, průmyslová, ...) • • ze sociální demokracie - Komunistická strana Maďarska, v čele Béla Kun • komunisté svrhli Karolyiho vládu, vyhlášena MRR • revoluční vláda - Béla Kun - ministr zahraničí • reformy po vzoru Ruska • znárodnění průmyslu • přidání peněz dělníkům • bytová výstavba • zabrání půdy, státní družstva - ztráta podpory rolníků • • do Maďarska vtrhly vojska Malé Dohody (ČSR, Rumunsko) - porážka • Maďaři na Slovensku - Slovenská republika Rad (3 týdny) • Prešov, Antonín Janoušek • • ČS armáda na Slovensko, Slovensko řídí Vavro Šrobár (ministr se zvláštní pravomocí), vyhlášen vyjímečný stav (vojenské zákony) • Maďaři zatlačeni zpět, do Maďarska prchá i vedení SRR • druhá intervence československé armády do Maďarska - konec republiky rad • v Maďarsku se dostává k moci admirál Miklos Horthy (pravice) • zakládá fašistickou stran, (organizace) Šípové kříže • • spojenci Itálie a později Německa • Miklos Horthy - "regent" Maďarska - ve skutečnosti diktátor • Maďarsko fašistické 1920 - 1944 • Fašismus • myšlenkové, extrémě pravicové hnutí • vzniká po 1. světové válce, reakce na nespokojenost a výsledky války + obavy z komunismu a Sovětského Ruska • poprvé v Itálii (jako vládní politika) • vzniká po celé Evropě + Japonsko, Jižní Amerika • demokraticé systémy jsou slabé, lidé "potřebují" vedení - fašismus • vláda jedné strany, ostatní jsou zakázány (strana vybudována hierarchicky) • v čele charismatický vůdce • Německo - Führer • Itálie - duce • Španělsko - caudillo • • demagogie - schopnost získat lidi na svou stranu pomocí velkých slibů • odmítá všechny jiné ideologie • přívrženci jsou ze středních vrstev • po válce se cítili ohrožení - oslovuje je fašismus a sliby + podnikatelé, bankéři - vidí ve fašismu oporu proti vzpourám a stávkám a nebezpečí z východu • • Benito Mussolini • původně učitel • aby se vyhnul vojenské službě, prchá do Švýcarska - styk s ruskými emigranty • člen socialistické strany v Itálii 1902 • publicistika, pojednání o Janu Husovi, noviny Avanti ("vpřed") • zastánce vstupu do války na straně Dohody • oslavuje československé legie • jako dobrovolník bojuje ve válce • politika • 1919 bojové svazky - oddíly prvních fašistů, co chtějí dělnické schůze apod. • změna od socialismu k fašismu • "Fasci di Combattimento" - později první fašistická strana • 1921 - bojové svazky změněny na fašistickou stranu • volen do italského parlamentu • pochod na Řím - vyhrožoval, že svrhne ládu, chtěl zvýšit své pravomoci • 1925 - vládne jako diktátor (duce) • 1935 - obsazena Habeš • 1940 - pakt tří, zapojení do bojů 2. světové války • 1943 - vláda vyslovuje Mussolinimu nedůvěru - vězněn, poslán do kláštera, osvobozen až později německými výsadkáři • • podpora Hitlera • 1945 - prchá do Milána, Coma, Švýcarska • prchá, zatčen a uvězněn italskými partyzány • znovu prchá ... • soukromý život - manželka Rachel Guidi, dcera provdána za ministra zahraničí - Galleazzo Ciano • slabost pro mladé milenky - Clara Petacci - s tou zemřel • • • Itálie • nespokojenost s výsledky 1. světové války - území východního pobřeží Jadranu • D'Annuzio - nacionalistický politik - 1919 - útok italské armády na město Rieka (obsazeno) • nesouhlas Pařížské mírové konference - vojska stažena • Itálie odchází z Pařížské konference • vzestup Mussoliniho • Itálie - králoství - Viktor Emanuel III. • vznik fašistické strany - teror (fašisté x socialisté) "hnědokošiláči" • vzorem je Mussolinimu Římské impérium - ovládnout Středozemní moře • nacionalistická politika • volby 1921 - pouze 7% hlasů • Mussolini poslancem, chce se stát ministerským předsedou • 1922 - pochod na Řím • 26000 fašistů na povel přichází z různých stran na Řím • Viktor Emanuel III. ustupuje Mussolinimu - ministerský předseda • • prosazování idejí - boháči i dělníci - získává spojence • likvidace odpůrců - komunisti a socialisti • zavraždění levicového poslance Matteotiho 1924 • Mussolini se přiznává k vraždě, ale neohrozilo to jeho post • • rozehnán parlament, funguje Velká fašistická rada - pozice vlády • vláda pomocí dekretů • 1929 - Lateránské dohody - končí špatné vztahy s Vatikánem (Pius XI.) •
Meziválečné období Československo ve 20. letech • vznik 28. října 1918 - spontánně jako reakce na Andrássyho nótu (snaha Rakouska o příměří s dohodovými státy) • v čele 5 mužů 28 října (Stříbrný, Soukup, Rašín, Švehla, Šrobár) • 30. října - Martinská deklarace - stvrzuje připojení Slovenska • • počáteční problémy • hlavně hranice - 4 sudetoněmecké provincie (chtěly k Rakousku) • povolány legie • na Slovensku Maďaři - radikalizace • Těšínsko • klid na Podkarpatské Rusi • • národnostní problémy • ČSR - mnohonárodnostní stát, silné národnostní menšiny • 51% Čechů, 23% Němců, 16% Slováků, Maďaři, Rusíni, Poláci • Pitsburská dohoda slibovala Slovákům autonomii (chtěli by ji i Němci) • později problém - Hlinkova lidová slovenská strana - představitel Andrej Hlinka • oficiální národnostní politika - Čechoslovakismus (Češi a Slováci jeden národ s určitými jazykovými odlištnostmi - tvůrci Masaryk, Beneš - Slováci nesouhlasili) • • • zahraniční politika • orientace na Francii (1924 dohoda) • 1920 - Malá dohoda • se SSSR dlouho nic - diplomatické zastoupení ne • 30. léta - lepší vztahy (kvůli obavě z Německa) • 1935 - třístranná smlouva - ČSR, Francie, SSSR o vzájemné pomoci i v napadení • • hranice s Německem, Polskem, Maďarskem, Rumunskem, Rakouskem • s Němci zpočátku dobré vztahy, později Hitler • s Rakouskem velmi korektní vztahy, s Maďary problémy, Rumunsko spřátelené, s Polskem napjaté vztahy • 1925-9 - roztržka s Vatikánem • 1925 vzpomínáno na úmrtí Husa (účastní se i Masaryk) • Vatikán to vytýká • 1929 - Beneš - diplomatická návštěva do Vatikánu • probíhá Modus Vivendi - urovnání (pro Beneše dobré do budoucna) • • • ekonomika • průmyslově agrární • vyspělý průmysl (10. místo) • průmysl nerovnoměrně rozdělen (Čechy a Morava průmysl, Slovensko zemědělství, Podkarpatská Rus zaostalá) • lukrativní lehký průmysl - sklářský, textilní, potravinářský (hlavně v Sudetech - při ekonomické krizi krachovalo) • • finance • po válce kolkování peněz - aby se nezhroutila ekonomika • 1920 - měnová reforma (vlastní koruna) - A. Rašín • první ministr financí - A. Rašín • zahajuje politiku deflace - snižování hodnoty peněz (silná koruna bránila vývozu) • Rašín postřelen - zemřel - poté přijata opatření na ochranu • • druhý ministr financí - Karel Engliš - také úspěšný • • poválečná krize - 1918-23 - nezaměstnanost • 2. polovina 20. let - zlatá dvacátá léta • 1929 krize • firmy - Tatra Kopřivnice, Škoda Mladá Boleslav, Baťa, pivovary, Prostějov • Baťa • původně Valašský papučář • vedoucí museli odspodu - postupně projít vším • školy, obchody, ... • nestrpěl odbory, výzvy k odporu, ... (propouštěl) • zavedl ceny s 9 na konci • staví stejné prodejny, prodavači normy na prodej • • bankovní systém - silný • Živnostenská banka - v čele Jaroslav Preiss (podlehl fašistické ideologii) • • • pozemková reforma - 1919-20 • nad 250ha obecné a 150ha orné půdy zabráno (šlechtické, duchovní a velkostatkářské) • zabraná půda rozdělena mezi bezzemky nebo si ji mohli znovu koupit • v rukou ji měli agrárníci (půda prodávána - zbylá rozdělena na zbytkové statky - disponovala jimi agrární strana) • • politický vývoj • 14. listopad 1918 - první slavnostní zasedání - národní shromáždění • projednáno definitivní sesazení Habsburků • proklamace ČSR • slavnostně zvolen T. G. Masaryk prezidentem • národní shromáždění jmenovalo první vládu - vláda všenárodní koalice (zastoupeny všechny politické srany) - v čele K. Kramář • vláda pověřena prováděním reforem (pomalu - ztrácí oblibu) • • 1919 první volby do obecního zastupitelstva • nejsilnější - Soc-dem (spolu s národními socialisty a agrárníky sestavuje vládu) - vláda rudozelené koalice, v čele Vlastimil Tusar • potvrzena vláda dvěma volbami (1920) • • 1920 - problém v Soc-dem - vrací se legionáři z Ruska - radikální • rozdělení - pravice - Vlastimil Tusar - provládní politika; marxistická levice - legionáři + radikál - Bohumil Šmeral • vliv i na vládu • • vládní krize - vláda podává demisi - místo ní úřednická vláda vedená Janem Černým (vládu jmenoval TGM) • Soc-dem - 1920 - třináctý sjezd - levice - převaha, prohašuje se za reprezentanta a zabírá hlavní majetek (Lidový dům a tiskárnu) - pravice se brání - levice to odmítá • prosinec 1920 - policií obsazen lidový dům - rozneslo se po Praze a dělníci zastavují práci - generální stávka • boj o budoucí charakter republiky (přidávala se i další města) • leden - stávky utichly, dál demokratická cesta (hnutí poraženo) • • • politický systém • ze tří komponentů (součástí) • "Hrad" - představovaný TGM a jeho příznivci (z hlediska politiky, kultury, hospodářství) • např. E. Beneš, K. Čapek, T. Baťa • • politické strany - vládní koalice • 14 hlavních politických stran • pluralita politického systému • ve volbách žádná nedosáhla nadpoloviční většiny - nutné koalice • rudozelená koalice (1919-20) - agrárníci, sociální demokraté, národní shromáždění • na počátku všenárodní koalice (zástupci všech) • panská koalice (1926-29) - tzn. dělnických stran (poprvé se účastní Hlinkova slovenská lidová strana) • • politické strany • agrární strana - českého venkova; statkáři, domkaři (chudí) • předseda A. Švehla (masarykův člověk), po jeho smrti M. Hodža • • lidová strana - římskokatoličtí věřící • také bez ohledu na sociální zařazení, po válce členové odpadali (kvůli válce, husitská církev, podporovala ve válce Rakousko) • předseda - Monsieur Jan Šrámek • • národní demokracie - Karel Kramář • pravice (ve 30. letech k fašistům) • • sociální demokracie - Tukar • národní socialisté - Beneš (na pobídku TGM) • KSČ - květen 1921, vznikla z Marxistické levice • původně v pohraničí Německa, Slovenska - sloučili se • 1925 ve volbách 2. místo • 1929 - rozkol na pravici (vyloučení z KSČ) a levici ("Bolševizace" strany a do čela Klement Gotwald, od teď pod vlivem SSSR) - pátý sjezd KSČ • • • bankovně-ekonomické centrály • banky a velké průmyslové podniky, které lobovaly za své zájmy • neformální sestavení • díky penězům ovlivňovali tisk a politickou scénu, veřejné mínění, ... • • • Není to celé!
Druhá světová válka Není to celé!