Biomembrány

Z 8.B8 wiki

Verze z 1. 10. 2011, 16:44; 90.176.245.17 (diskuse)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na:navigace, hledání
• vyskytují se jak u organismů eukaryotických, kde obalují jednotlivé buňky (cytoplazmatická membrána), tak u živočichů • další membrány u eukaryot se nacházejí uvnitř buňky • uvnitř buňky existují organely sekreční brány - patří sem jaderný obal, endoplazmatické retikulum, Golgiho systém • organely semiautonomní brány - chloroplasy a mitochondrie • nismy"> Eukaryotické organismy • rostliny, živočichové, prvoci, houby, chromista • větší počet biomembrán • jedna biomembrána se nachází na povrchu buněk (cytoplazmatická membrána) • další biomembrány obalují některé vnitrobuněčné organely • biomembránou jsou obaleny organely sekreční dráhy (buněčné jádro, endoplazmatické retikulum, Golgiho systém) • další organely obalené biomembránou se nazývají semiautonomní • Stavba biomembrány • biomembrána je tvořena lipidovou (tukovou) dvojvrstvou - má dva konce • konec polární (hydrofilní) - je ve styku s vodním prostředím - tvořen cholinem, kys. fosforečnou + glycerolem • konec nepolární (hydrofobní) - tvořen uhlovodíkovým řetězcem karboxylových mastných kyselin • na určitých místech je biomembrána překlenutá integrálními membránovými proteiny (IMP), které na obou koncích biomembrány tvoří rozsáhlé polární oblasti • IMP umožňují komunikaci buňky mezi oběma stranami biomembrány (mezi prostorem intracelulárním = vnitrobuněčným a extracelulárním - mimobuněčným) • IMP umožňují komunikaci látkovou, při níž IMP pracují jako specifiké přenašeče látek mezi oběma prostory • komunikace signální - také ji umožňují IMP • IMP funguje jako receptor (poutač), na který se naváže buď hormon, protilátka nebo neurotransmiter • • Funkce biomembrány • reguluje transport látek mezi prostorem vnitrobuněčným a mimobuněčným • podílí se na syntéze buněčné stěny (u rostlin) • podílí se na reakci buňky na podněty přicházející z vnějšího prostředí (na vliv chemických látek, světla, ...) • obrázek • cytoplazmatická membrána, která obaluje povrch prokariotní i eukaryotní buňky je výběrově polopropustná - některé látky propouští úplně, částečně a nebo vůbec • malé nepolární molekuly, jako jsou plyny dusík, kyslík, oxid uhelnatý, oxid uhličitý, vodík a benzen, se velmi dobře rozpouštějí v hydrofobní vrstvě - velmi snadno difundují oběma směry, jsou malé • malé nenabité polární molekuly jako jsou voda, alkohol a glycerol rovněž poměrně snadno pronikají přes biomembránu oběma směry • velké nenabité polární molekulky, jako jsou aminokyseliny, glukoza, nukleotidy • přes biomembránu nemohou pronikat • ionty H+, Ca2+, Mg2+, Na+, K+ a Cl-, HCO3- rovněž přes biomembránu nejsou schopny pronikat • cytoplazmatická membrána je selektivně (výběrově) polopropustná • některé látky propouští dokonale, částečně nebo vůbec • makromolekuly + makromolekulární komplexy nepropouští vůbec (bakterie) • tyto látky přecházejí do nitra buňky nebo z buňky ven pomocí cytotických váčků = cytóza • cytotické váčky jsou produktem cytoplazmatické membrány • prostřednictvím cytotických váčků se dopravují látky z prostředí vnějšího do nitra buňky (endocytóza) • látky pevné - fagocytóza, do nitra buňky se dopravují pevné látky • látky kapalné - pinocytóza, do nitra buňky se dopravují látky kapalné • • doprava odpadních látek z buňky se opět děje pomocí cytotických váčků, které po doteku s cytoplazmatickou membránou praskne a odpadní látky se rozptýlí - exocytóza • obrázek •
Navigace
Nástroje