Pletiva

Přejít na:navigace, hledání

• jsou soubory buněk stejného tvaru, původu, funkce • vznikají buněčným dělením • /script> Dělivá • meristény • jejich činností vznikají nové buňky, nová pletiva • Původní • protomeristény • špičky kořenů, vrcholy stonků • apikální (okrajový) meristén • zárodky semenných rostlin jsou tvořeny z dělivých pletiv • charakteristika buněk: velmi tenká buněčná stěna, mnoho cytoplazmy, velká buněčná jádra, malé buňky, chybí mezibuněčné prostory • Prvotní • primární meristény • platí obdobná charakteristika jako pro meristény původní • patří sem: • dermatogen - vzniká z něj pokožka • periblem - vzniká z něj prvotní kůra • plerom - základní pletivo + střední válec • prokambium - odděluje pletiva vodivá • • Druhotná • sekundární - vznikají obnovením dělivé funkce již rozlišeného trvalého pletiva • felogen - odděluje korek a feloderm • kambium • Trvalá • tvořena diferencovanými buňkami, které jsou uzpůsobeny k výkonu určité funkce • Krycí • kryjí povrch rostlinného těla a chrání ho před nepříznivými škodlivými vlivy • ochrana před vysycháním - silná kutikula, nadměrným výparem, před účinky UV záření • patří sem pokožka - epidermis (od půdy nahoru), hryzodermis (kryje kořeny) • zpravidla tvořena jednou vrstvou buněk, které k sobě těsně přiléhají - chybí mezibuněčné prostory, na povrchu může být kutikula (vosk) • mezi některými buňkami jsou buňky ledvinového tvaru, které mají schopnost se otevírat a zavírat - průduchy • • chlupy - trichomy: • na povrchu pokožky mohou být trichomy • význam stejný jako pokožka • rozlišení: • ostnité, háčkovité - slouží k rozšiřování semen a plodů, ochrana před okusem • žlaznaté - bývají na masožravých rostlinách - teutakule - prdukují enzymy, které rozkládají tělo hmyzu. Obohacuje rostlinu o dusík a fosfor • žahavé - na povrchu listů kopřivy, obsahje jedovaté látky histamin, acetylcholin • absorbční - na kořenech rostlin, řčerpají z půdy vodu a minerální látky • • • Vodivá • cévy, cévice a sítkovice jsou sdruženy do svazků cévních (dřevní, lýková část) • cévy - součást svazků cévních u rostlin krytosemenných, jaou dokonalejší a jsou tvořena úzkými trubicovitými buňkami, jejichž příčné stěny jsou proděravělé • cévy vedou proud transpirační, vodu s rozpuštěnými minerálními látkami, až do listů, květů, plodů • • cévice - u rostlin nahosemenných - tvořeny úzkými trubicovitými buňkami s příčnými přepážkami • vedení roztoků v cévicích je méně dokonalé • • sítkovice - součástí lýka a vedou cukry (asimiláty) z listů na místo spotřeby - proud asimilační, buňky sítkovic jsou živé (cévy a cévice mrtvé) • podle vzájemné polohy dřeva a lýka rozlišujeme tyto svazky cévní: • bočné - vyskytuje se např. ve stoncích přesliček, stoncích a listech semenných rostlin • dvojbočné - čeleď tykvovité, lilkovité, zvonkovité • paprsčité (radiální) - pravidelně se střídá lýko a dřevo (kořeny všech semenných rostlin) • soustředné • dřevostředný - odenky některých kapradin • lýkostředný - konvalina, sněženka, bledule (jednoděložné rostliny) • • • Základní • tvořena nejčastěji velkými parenchimatickými buňkami s nebo bez mezibuněčných prostor • patří sem: • palisádový parenchym - tvořen několika vrstvami protáhlých buněk, které se vyskytují v čepeli listů • bývají bez mezibuněčných prostor, asimilační funkce • • houbový parenchym - součástí listů, má nepravidelné buňky s velkými mezibuněčnými prostorami • asimilační funkce v čepeli listů • • pletivo zásobní - v jeho buňkách shromažďuje rostlina zásobní látky - tuky (slunečnice), cukry (obilniny), bílkoviny (luštěniny) • pletivo vodní - v něm rostliny shromažďují zásoby vody na další období (kaktusy) • některé mohou shromažďovat také ostatní látky a tyto buňky mohou tvořit souvislé trubičky - mléčnice (vlaštovičník) • • • Další rozdělení • podle tloušťky bun. stěny • podle přítomnosti mezibuněčných prostor • podle tvaru buněk • Parenchym • tvořen tenkostěnnými buňkami různého tvaru • mohou být krychlovité, kulovité, hranolovité (výskyt v základním zásobním pletivu) • nebo protáhlé - palisádový parenchym - přítomen v listech rostlin • palisádový parenchym může být bez mezibuněčných prostor nebo s, prostory jsou vyplněny vzduchem • např. dužnina jablek • Aerenchym • pletivo s velkými mezibuněčnými prostorami, které jsou vyplněné vzduchem • vzniká při růstu stonku roztrháním jeho dužniny • vyskytuje se u mokřadních rostlin • Sklerenchym • jeho buňky jsou ztlustlé po celém povrchu, protoplast záhy odumírá • nachází se v dužnině hrušek v podobě tzv. sklereidů (kamenných buněk) • skořápky ořechů, přadné rostliny (len, konopí, bavlník), kde tvoří dlouhá vlákna (až 120mm), nebo kruh ve stonku • mechanická funkce - zpevňuje rostlinné tělo • lignin - způsobuje zdřevnatění • Prozenchym • pletivo tvořené z protáhlých buněk se šikmými přepážkami • tento typ pletiva zpevňuje a vystužuje rostlinné tělo • můžeme ho najít v žebrech a hranách některých rostlin • Kolenchym • protáhlé živé buňky bez mezibuněčných prostor • zpevňuje a vystužuje rostlinné tělo • najdeme jej v některých žebrech a hranách některých hluchavkovitých rostlin •