Zeměpis 1. ročník
Z 8.B8 wiki
Geografie
- věda o vztazích mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase
- objekt geografie - krajinná sféra
- fyzickogeografická sféra - přírodní (litosféra, atmosféra, hydrosféra, pedosféra, biosféra)
- socioekonomická sféra - vytvořená člověkem (člověk a výsledky jeho činnosti)
- matematická geografie - pohyby, tvar, velikost Země a důsledky toho
- kartografie - o mapách
- obecná geografie - zkoumá určitou sféru celoplanetárně
- geomorfologie - litosféra, reliéf
- klimatologie - atmosféra, podnebí
- hydrogeografie - hydrosféra, vodstvo na Zemi
- pedogeografie - pedosféra, půdní druhy a typy
- biogeografie - biosféra, rostliny a živočichové na Zemi a jejich druhy, výskyt
- regionální geografie - určité území
- politická geografie - státy a info o nich
- Země
- obratník Raka 23° 30' s. š.
- obratník Kozoroha 23° 30' j. š.
- polární kruh 66° 30' - jeden den v roce Slunce vůbec nevyjde nebo nezajde
Země jako vesmírné těleso
- vesmír - stáří 15 miliard let, vznik Velkým třeskem
- galaxie - hvězdná soustava, Galaxie - Mléčná dráha
- hvězda - plynné těleso, probíhá termojaderná reakce (vodík se přeměňuje na helium, vzniká světlo, teplo)
- Sluneční soustava - stáří Slunce 4,7 miliard let, vzdálenost Země od Slunce 150 milionů kilometrů
- Slunce se otáčí kolem své osy a obíhá kolem středu Galaxie
- planety
- zemského typu
- obří
- vývoj názorů na vesmír
- tvar Země - země je plochá deska; Řekové: Země je kulatá (2. století)
- postavení Země ve Sluneční soustavě - Země je středem (geocentrický názor); Slunce je středem (Heliocentrický názor) - Koperník (16. století)
Kartografie
- nauka o mapách
- glóbus - zmenšený model Země, všechny tvary odpovídají tvarům Země
- mapa - zmenšený rovinný obraz zemského povrchu, poměr zmenšení je udáván měřítkem (číselné, grafické, slovní)
- druhy map dle měřítka
- mapy malého měřítka - nad 1:1000000, větší území méně přesně
- mapy středního měřítka - menší území přesněji
- mapy velkého měřítka - pod 1:200000, pro pěší turistiku a podobně
- mapa musí obsahovat
- název
- měřítko
- orientace vůči světovým stranám
- vlastní mapa
- tiráž (kdo, kdy, kde)
Kartografická zobrazení
- podle zobrazovací plochy
- podle polohy zobrazovací plochy
- podle zkreslení
- polohy normální, příčná, obecná
- azimutální zobrazení - promítáme na rovinu, která se dotýká v jednom bodě glóbu (využití pro póly - normální poloha)
- válcová zobrazení - promítáme na plášť válce, který rozvineme do roviny (používáme sečný a tečný válec)
- kuželová zobrazení - promítáme na plášť kužele, který rozvineme do roviny (území protáhlá podél rovnoběžky - Asie)
- na mapách můžeme měřit
- délky - délkojevné (ekvidistantní) mapy
- plochy - plochojevné (ekvivalentní) mapy
- úhly - úhlojevné (konformní) mapy
- vyrovnávací - vyrovnávají chyby, ale neodstraní je
Práce vedoucí ke vzniku mapy
- původní mapy
- odvozené mapy - výběr prvků z původní mapy
- generalizace - přímé mapování v terénu
Původní
- práce astronomické - vybereme body, s využitím měření na nebeská tělesa se určí přesná zeměpisná délka a šířka základních bodů mapované oblasti
- práce geodetické
- trigonomická síť - přesně polohopisně zaměřené body, více bodů, vznikají trojúhelníky
- nivelační - přesně výškopisně zaměřené body, baltský výškový systém
- práce topografické - obsah mapy
- přímé mapování v terénu
- letecké snímkování (fotogrammetrie), větší množství snímků - překrytí
- práce kartografické - vytvoří se tzv. autorský originál, doplníme o popis
- práce reprodukční - tisk a rozmnožování mapy
Vlastní obsah map
- polohopis - je uveden mapovými značkami
- bodové - piktogram
- čárové - hranice, řeky, komunikace
- plošné - jezero, nížiny, lesy
- výškopis - barevná hypsometrie (mapy geografické), vrstevnice a kóty (mapy topografické)
- popis - mapové značky (barva, druh, sklon písma)
- domácí jména - jména v domovském státě uživatele mapy (např. Praha, Labe)
- cizí jména (např. Dresden)
- vžitá jména - exonima (např. Benátky, Drážďany) - domácí podoby cizích jmen
- přepis
- transliterace - písmeno za písmeno
- transkripce - obrázkové písmo, podle sluchu
Druhy map podle obsahu
- katastrální - zobrazují pozemkové vlastnictví
- měřítko 1:2000, 1:5000
- malé území, podrobné, typ pozemku a jejich vlastník
- topografické
- měřítko 1:10000, 1:20000, 1:50000, 1:100000, 1:200000
- poměrně přesně zobrazují malé území
- polohopis a popis v legendě, výškopis - vrstevnice
- geografické - znázorňují větší území
- měřítko nad 1:200000
- světové strany určuje síť poledníků a rovnoběžek, výškopis - barevná hypsometrie
- tématické - určité téma, obsah původní mapy je potlačen (např. turistická mapa)
- kartogram - barevně, rastrem
- lokalizovaný diagram - průtok
- stuhová metoda (směr, množství, barva)
- anamorfáza - plocha územních jednotek se překreslí do čtverců tak, aby to odpovídalo velikosti sledovaného jevu (graf, diagram)
Měření na mapách
- topografické mapy, můžeme měřit délky, plochy, úhly
- tětivová metoda
- křivkoměr - přistroj k měření křivek
- čtvercová metoda - měření ploch, čím menší čtverce, tím přesnější, přístroj planimetr
- úhly - úhloměrem - buzolou
Litosféra
- zemská kůra, plášť, jádro se liší chemickými a fyzikálními vlastnostmi (do hloubky vzrůstá hustota, tlak, hmotnost, teplota)
- zemská kůra - tenká (průměrná tloušťka 35km), oddělena od pláště Mohorovičovou plochou nespojitosti
- plášť - tři části (svrchní, střední, spodní)
- litosféra = svrchní plášt a zemská kůra
- pod litosférou je astenosféra - odděluje litosféru od středního pláště (plastická, horniny jsou v nataveném stavu)
- zemská kůra
- pevninská - čedič, žula (35 - 75km)
- oceánská - čedič (6 - 8km, mladší)
- liší se mocností, složením, stářím
- pevninský šelf - zatopený okraj pevniny (mělká - šelfová moře - Severní, Baltské) - místo, kde vymizí žula
- litosféra se skládá z litosférických desek - pohybují se po plastické astenosféře, od sebe jsou odděleny oceánskými hřbety, hlubokomořskými příkopy, mladými pásemnými pohořími
- 8 základních desek
- pohyby: rozbíhají se, sbíhají se, jedná klesá nebo stoupá, kloužou vedle sebe (doprovázeno zemětřesením a sopečnou činností)
- čedič - nová oceánská zemská kůra
Vznik pevnin a oceánů
- teorie kontinentálního driftu - Alfred Wegener
- prahory - jednotný kontinent - Pangea
- prvohory - moře Tethys rozdělilo Pangeu na Gondwanu a Laurasii
- štíty (kratogeny) - nejstarší části (jádra) dnešních kontinentů předprvohorního stáří
- stabilní, bez sopečné a zemětřesné činnosti
- nejstarší horniny jsou přímo na zemském povrchu
- baltský, čínský, indický - ložiska nerostných surovin (černé a hnědé uhlí)
- platformy (tabule) - navazují na štíty, na starém horninovém základě jsou mladší horniny (vodorovně uloženy)
- geosynklinály - protáhlé sníženiny zalité mořem, na středu litosférických desek
Členění georeliéfu
- podle tvaru terénu - konvexní tvary, konkávní tvary, ploché tvary
- podle nadmořské výšky - nížina, vysočina, proláklina (deprese)
- např. Kaspické moře (-28m n. m.), Mrtvé moře (-408m n. m.)
- podle relativních výškových rozdílů - rozdíl nejvyššího a nejnižšího bodu
- čtverec 4x4km, libovolně zvolená krajina
- rozdíl do 30m - rovná, placatá - rovina
- do 150m - pahorkatina (např. Středočeská)
- do 300m - vrchovina (např. Českomoravská)
- do 600m - hornatina (např. Hrubý Jeseník)
- nad 600m - velehornatina
Složení zemské kůry
- prvky - zlato, stříbro, platina, uhlí (tuha, diamant)
- nerosty (minerály) - ve všech částech stejné vlastnosti - sůl kamenná (Rakousko, Solná komora, Polsko - Krakow), oxid křemičitý
- horniny
- vyvřelé (magmatické) - utuhování magmatu; hlubinné - žula, podpovrchové, nebo povrchové
- usazené (sedimentární) - pískovce, vápence, usazování úlomků hornin, schránky živočichů
- přeměněné (metamorfované)
- zemská kůra se skládá z 95% z vyvřelých hornin
Zvětrávání
- eroze - pochody, které rozrušují horniny a vytváří zvětraliny, na zvětrávání má vliv sluneční záření, změny teplot, mráz, vítr, voda, člověk
- mechanické (fyzikální) - nemění chemické složení
- ovlivněno slunečním zářením, mrazem, větrem, vodou, ledem
- oblasti chladné a suché - pouště, místa s velkou nadmořskou výškou
- chemické - mění se chemické složení - oxidace, redukce
- hlavním činitelem je voda, oblasti teplé a vlhké
Vnější a vnitřní síly
- procesy
- vnitřní - endogenní, původ v zemském nitru (plášti)
- uvolňováním vnitřní energie země se vytvářejí tlaky a tahy
- pevninotvorné a horotvorné pohyby, zemětřesení, sopečná činnost, zvětšují se výškové rozdíly
- vnější - mají původ ve slunečním záření a v odstředivé + přitažlivé síle Země
- terén převážně zarovnávají, zmenšují výškové rozdíly
- působí vždy, stále, ale s jinou intenzitou
- svahové procesy, voda (řeky, déšť, jezera, moře), led, mráz, vítr, živé organismy, člověk
Vnitřní síly a tvary reliéfů jimi vytvořené
- sopečná činnost, zemětřesení, pevninotvorné a horotvorné pohyby
- reliéf sopečný (vulkanický)
- magma - žhavotekutá křemičitá tavenina v hloubce pod zemským povrchem
- lakolit - těleso, které vznikne utuhnutím magmatu
- batolit
- kupa - sopečné těleso vytvořené vytlačením magmatu (např. Řím, České Středohoří, Doupovské hory)
- efuze - magma se poměrně klidně dostává na zemský povrch, vytváří se lávové proudy a příkrovy
- exploze - výbuchem
- stratovulkán - nejčastejší, sopka kombinuje efuzi a explozi
- kaldera - kráter s obrovským rozměrem, může tam být jezero
- výskyt sopečné činnosti - okolo Tichého oceánu, Kamčatka, Japonské ostrovy, Jáva, Nový Zéland, Filipíny, Aljaška, Aleuty, Kordillery, Andy
- významné činné sopky - Etna, Vesuv, Stromboli, Hekla, Fundžisan, Ključevskaja
- zemětřesení - náhlé krátkodobé otřesy zemské kůry, které vznikají uvolněním nahromaděné energie, původ mají v zemském nitru
- epicentrum - místo, kde se uvolní nejvíce energie
- hypocentrum - ohnisko zemětřesení, pod zemským povrchem
- tsunami - obrovská vlna
Atmosféra
- tlak se snižuje směrem nahoru* vzdušný obal Země
- stavba
- exosféra
- termosféra
- mezosféra
- stratosféra (ozónová vrstva - ozónosféra, 35km)
- troposféra
Troposféra
- výška 9 - 11km
- stálé složení: dusík 78%, kyslík 21%, oxid uhličitý 0.02%, vzácné plyny
- teplota klesá směrem vzhůru, vertikální teplotní gradient, teplota klesá o 0,5°C na 100 výškových metrů
Počasí a podnebí
- počasí - krátkodobý, okamžitý stav ovzduší (teplota, oblačnost, tlak, rychlost a směr větru, srážky)
- podnebí - průměrný dlouhodobý režim chodu počasí, závisí na
- vzdálenosti od rovníku (zeměpisná šířka)
- vzdálenosti od oceánu (zeměpisná délka)
- kontinentální - větší rozdíl teplot - suché
- oceánské - vlhčí, menší teplotní rozdíly
- všeobecný oběh atmosféry
- mořské proudy
- teplé - oteplují, více srážek (vypařování vody)
- studené - suché
- tyto faktory ovlivňují klima velkých oblastí - makroklima
- nadmořská výška - mikroklima
- teplotní inverze - opačné vrstvení tepla, v kotlinách a pánvích se drží těžší, chladnější a vhlčí vzduch, špatné provětrávání pánví a kotlin
Všeobecný oběh atmosféry
- pasáty - pravidelné větry vanoucí od obratníku k rovníku
- na rovníku je nejtepleji, vzduch stoupá do výšky, každodenní lijáky
- pás rovníkových tišin - není vítr
- teplý vzduch stoupá nahoru, pára - ochlazení - kapky
- pasát v jižní Americe - Amazonie - vláha
- severovýchodní pasát v Africe umocňuje sucho na Sahaře
- západní proudění ovlivňuje klima Evropy, zmírňuje teplotní rozdíly a přináší vlhkost
- kolem rovníku je nejtepleji a vlhko
- obratník - teplý pás, suchý
- mírný pás - více vláhy
- polární oblasti - chladné, méně sražek - suchý
- místní větry - monzuny (jižní a jihovýchodní Asie), vznikají v důsledku nestejnodrodého zahřívání
- vzduchové hmoty a atmosférické fronty
- rozlišují se teplotou, tlakem a vlhkostí
- jsou odděleny frontami
- rovníková (nízký tlak), tropická (vysoký tlak), polární (nízký tlak)
- cyklóna - TN (oblačnost, vlhko, deštivo)
- anticyklóna - TV (jasné počasí bez oblačnosti)
- stabilní tlakové útvary - Islandská TN, Azorská TV
- sezónní tlakové útvary - Sibiřská TV (zimní)
- putující - na tropické frontě jsou nejničivější cyklóny, velký rozdíl tlaku
- na ČR působí
- celoročně - polární oceánská (zmírňuje teplotní rozdíly, vlhko) a polární kontinentální (sucho, větší teplotní rozdíly) vzduchová hmota
- v zimě také - arktická oceánská a arktická kontinentální (mrazy, jasno)
- v létě také - tropická oceánská (teplo, bez oblačnosti) a tropická kontinentální (bouřky, teplé počasí)
- synoptická mapa - spojuje místa se stejným tlakem (izobary)
- putující atmosférické fronty
- teplá - na mapě červená, velké území
- studená - na mapě modrá, prudké deště na malém území
- okluze - teplá + studená fronta
Podnebné pásy
- klimagram - název, 3 souřadnice (zeměpisná délka a šířka, nadmořská výška), průměrná teplota, průměrné srážky
- ČR - nejtepleji Hodonín (9,5°C); Olomouc 8°C; Sněžka 0,2°C; nejdeštivější Jizerské hory (170cm); nejsušší podkrušnohorské pánve (50cm)
- rovníkový - teplota je vysoká, nemění se, vlhko, srážky se nemění
- tropické deštné lesy, půdy tropů (ferralitické a laterické)
- subekvatoriální - tropický vlhký, teplotá je stálá a vysoká, střídání období dešťů a sucha
- pouště a polopouště (půdy tropů, horské nevyvinuté půdy)
- tropický - suché tropy
- savany a suché stepi (pouštní nevyvinuté půdy, půdy tropů)
- subtropický - teplo a sucho v létě, chladněji a vlhko v zimě
- subtropické vždyzelené rostliny, vegetace středomořského typu, lesostepi a stepi
- polární - mírná teplota, spíše vlhčí, TN
- tajga, lesostepi, stepi, alpinská a vysokohorská vegetace, lesy listnaté, jehličnaté a smíšené
- subarktický - nízké teploty po celý rok, nestabilní srážky, má roční období (krátké léto, delší zima)
- tajga, alpinská a vysokohorská vegetace
- arktický - střídání polárního dne a noci, méně srážek
- tundry a lesotundry, tajga, alpinská a vysokohorská vegetace, zaledněná území
- více prší u oceánu, menší výkyvy teplot
- prší více v zimě (od podzimu do jara)
Hydrosféra
- veškeré vodstvo na Zemi
- rozdělení zásob vody na Zemi
- souše 29%
- voda 71%
- slaná voda 94%
- sladká voda 6%
- podpovrchová 4,3%
- led 1,7%
- povrchová voda a voda v atmosféře 0,03%
- jezera, močály, vodní nádrže 0,029%
- atmosféra 0,001%
- řeky 0,00015%
- 2-3% vody jsou použitelné
Světový oceán
- 71% - světový oceán
- moře - části oceánů
- okrajová
- vnitřní
- Arabské, Čadské vysychá
- záliv - menší části moří a oceánů
- průliv - zúžená část oceánu mezi pevninami
- průplav - umělé vodní cesty
- ostrov - kus pevniny obklopený vodou
- souostroví
- poloostrov - výběžek do moře
- vlastnosti mořské vody
- salinita - slanost, průměr 3,5%
- teplota, průměr 18°C
- brakická voda - sladká + slaná
- barva vody
- Žluté moře - sprašové části
- Černé moře
- Rudé moře - řasy
- Bílé moře - zamrzání
- ocelově modré moře - Sargasové moře
- pohyby vody
- vlnění - vítr (Abraze), tsunami
- mořské dmutí - slapové jevy
- mořské proudy - vertikální x horizontální směr
- teplé - z nižších do vyšších zeměpisných šířek
- mořský příboj
- význam moře - rybolov, mořské řasy, zemní plyn, ropa, sůl, námořní doprava, energie
Říční síť
- hlavní tok (např. Labe, Odra) a přítoky (např. Morava)
- pramen - vznik
- ústí - místo, kde vodní tok vtéká do jiného toku
- ron - soustředěný odtok, srážková voda
- průběh vodního toku - horní, střední, dolní
- meandr - rameno
- povodí - základní hydrologická jednotka, území ze kterého hlavní tok s přítoky odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu
- rozvodí - hranice mezi povodími (např. Kralický Sněžník)
- úmoří - území, ze kterého je odváděna voda do moře, oceánu (např. úmoří Severní, Baltské, Černé) - povodí více řek
- vodní tok
- průtok - množství vody, které proteče určítým místem koryta (průtočný profil) za sekundu
- odtok
- délka toku (pramen - ústí)
- vodní stav - latě, výška hladiny v řece nad zvoleným pevným bodem
- režim odtoku - změny během roku
- monzun - pravidelné větry, rozdíl tlaku na pevnině a oceánu
- v červnu maximum, v zimě minimum (jihovýchodní Asie - monzunová obpast, řeka Mekong)
- hydrografická síť
Jezera
- přírodní sníženina zcela nebo z části vyplněna vodou
- průtočná - Bajkal, Angara
- bezodtoká - Aralské, Kaspické
- podle vzniku
- tektonická - nejhlubší - Bajkal (1620m), Africká jezera - Tanganika, Malawi
- sopečná - krátervá - Francie, Turecko
Pedosféra
Není to celé!
Biosféra
Není to celé!
