Vrcholný středověk

Přejít na:navigace, hledání

• 12. - 15. století • položeny základy středověké společnosti, společnost stavovská • společnost rozdělena podle stavů, ne podle národů • > • skupiny lidí, kteří mají stejné postavení ve společnosti • panský stav - šlechta, panovník • duchovní stav - církev, všechny typy církevních hodnostářů, představitelů • poddanský stav - rolníci, nevolníci • městský stav - měšťané • • obyvatelé ve vrcholném středověku jsou svobodní • stavovská společnost vychází z ideje učení o trojím lidu • vychází z církve • • lidé jsou rozděleni do stavů díky boží vůli, každý má ve svém životě nějaký úkol • panský stav - organizují a brání společnost • duchovní stav - modlí se za společnost • poddanský stav - pracují pro společnost • • dostat se z nižšího do vyššího stavu bylo obtížné • jenom když nějaký panovníkův poddaný vykonal něco významného pro panovníka, mohl být pasován na rytíře • rozdělení podle náboženství - křesťané, muslimové, židé • Typy středověkých států • monarchie • západní Evropa - jednotný centralizovaný stát, monarchie založena na národnostním principu (ve Francii Francouzi, v Británii Angličané) • vzniká absolutní monarchie, panovník vládne absolutně (např. Francie) • stavy nemají žádnou moc • roku 1302 ve Francii vznikají generální stavy, jsou absolutně bez moci • • vzniká stavovská monarchie, panovník vládne spolu se stavy (např. Anglie) • na počátku 13. století, 1215 byl král Jan Bezzemek donucen podepsat chartu Libertatum (velká listina svobod) - král například nemůže popravit žádného z příslušníků stavů • • • střední Evropa - státy zde nejsou jednotné, partikulární (rozdrobené) státy, panovníkova moc je slabší • východní Evropa - mnohonárodnostní státy, dávájí se dohromady proti nepříteli (Polsko-litevská unie - obrana před řádem německých rytířů, Ruský stát) • Charakteristika • změny v zemědělství - dochází ke zdokonalení náčiní, práce • asymetrická radlice - k prokypřování orné půdy (pluh) • dokonalejší zapřahání dobytka • používání větrných a vodních mlýnů • • změny trojpolního systému - půda byla rozdělena na tři části - jář (na jaře), ozim (silo se na podzim), úhoř (nesilo se, tato půda ležela ladem, využívána k pasení dobytka) • další rok se půdy vyměnily • měli málo dobytka, jedli ryby, luštěniny, ovoce, zeleninu • • kolonizace - osídlování dosud neobydlených oblastí • vnitřní - provádí obyvatelstvo uvnitř státu • vnější - příchod cizích osadníků • průběh - byla vybrána skupina rolníků, kteří měli založit novou vesnici • v čele vůdce lokátor, hledali místo locus • lesy vypalovali - vyžďářili, pařezy vyvrátili - vyklučili • za kolonizaci dostali osvobození od placení poplatků (12 - 20 let lhůta, měli přesně určené dávky, nakonec se tyto výhody rozšířily na ostatní vesnice), dostali svobodu • • zákupní právo (emfyteutické, emfiteuze) - poddaní si zakoupili půdu do dědičného nájmu, ale ta pořád patřila feudeálům • uspořádání vesnic • silniční typ - kolem cesty • okrouhlice - statky postaveny kolem návsi, půda se rozpínala paprskovitě kolem statků • • rozvoj řemeslné výroby, ukončena druhá společenská dělba práce, řemeslo se definitivně odděluje od zemědělství, specializace řemesel (kovolitectví, zbraně) • • Rozdělení měst podle vzniku • města na místě původních antických - obnovují se • obnovují se tržní osady (na místech výhodných k obchodu) - křižovatky obchodních cest, u brodů řek, v podhradí (pod panským sídlem) • města "na zeleném drnu" - nově založená města, pravá kolonizační, vznikla tam kde dříve žádná osada nebyla (např. České Budějovice) • mají zakládací listinu, moderní půdorys, náměstí do čtverce nebo obdelníku, rovné ulice • • Rozdělení měst podle majitele • města královská • věnná - přidělena královně, sloužila jako zdroj příjmu pro královny - vdovy (např. Hradec Králové, Dvůr Králové, Polička) • hornická - těžba drahých kovů (např. Kutná Hora, Stříbro, Písek, Jihlava), řídila se zákoníkem "Horní zákoník" • komorní - příjmy z nich šly do královské komory, daně vybíral komoří nebo podkomoří • • města poddanská - založena šlechtou, církví, obyvatelé byli poddaní • například Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Český Brod, Pelhřimov • majitel města přidělil obyvatelům městská privilegia (práva) • práva hospodářská • várečné (vařit pivo) • mílové - na míle od města se nesmel usadit žádný řemeslník, protože by konkuroval městu • tržní - mohly se konat trhy • nuceného vkladu - obchodníci se museli ve městě usadit a nejméně tři dny nabízet zboží • hrdelní - právo popravy • samosprávy - město řídila městská rada - v čele purkmistr, 12 členů, kažý měsíc byl purkmistr jeden z nich • dříve byl v čele měst rychtář, pak se z něj stal velitel biřiců (policie), šatlava (věšení) - za šatlavu se ještě muselo zaplatit • • osobní svobody • obehnat město hradbami • • • Rozdělení obyvatelstva • kupci - nejbohatší, obchodníci, městský patriciát, z kupců se skládá městská rada • Gildy - kupecké organizace, hodně vzdělaní, cestovali po Evropě • • řemeslníci - žili spolu pohromadě na určitém územi (pekaři, koželuži), jmenují se podle nich ulice (kde se nacházeli) • také součástí městské rady, sdružovali se do organizací podle řemesla - cechy, v čele cechmistr • řemeslníci byli mistři • počet řemeslníků ve městě byl omezen (aby si nekonkurovali), až po smrti jednoho mistra mohl přijít další • v dílnách pracovali tovaryši (vyučený řemeslník) a učedníci • věčný tovaryš - některý tovaryš se nemohl stát mistrem, protože na to neměl peníze nebo ve městě už bylo dost mistrů • • chudina - lidé bez svého domu, nečestná povolání (prostitutky, zloději, žebráci) • osobně svobodní (právem královského města byla osobní svoboda) • kati, rasi - prodávali psí sádlo, lidé se jich štítili, museli žít za hranicemi města • • lidé řídící se jinými zákony - kněží, šlechtici, mniši • židé - neměli stát (diaspora), žili rozdrobeni po Evropě • opovrhovaní - byli bohatí, půjčovali peníze, byla jim vyčítána smrt Krista • museli nosit něco žlutého, nesměli mít příjmení a vykonávat zaměstnání • pořádaly se na ně útoky, jsou beztrestně zabíjeni a jejich města josu vypalována (kvůli moru, neúrodě) • za Josefa II. osvícenský absolutismus - židé se zrovnoprávnili • • Význam měst • ekonomický - střediska obchodu a řemeslné výroby • kulturní - sepisovaly se knihy - vzdělání • společenský - obyvatelé byli osobně svobodní • politický - města podporují krále proti šlechtě, ti byli soupeři • Dálkový obchod • zabýval se prodeje a dovozem luxusního zboží pro šlechtu a krále • dováželo se z orientu, arabští kupci • Levanta (východní část středomoří - Sýrie, Palestina) - tam se zboží předávalo od Arabů k evropským císařům - italští kupci (Benátky a Janov) • obchodní cesty - námořní, od středozemního moře od východu na západ, ovládaly je italská města (Janov a Benátky), v čele městské republiky - městská rada • Benátky měly v čele ještě oficiálního představitele - benátského dóže • města mezi sebou soupeřila - proto měla námezní armády - v čele condotier • condotiéři vojsko vypláceli - armáda byla závislá • stalo se že condotier ovládl město - vznikaly městské monarchie • například Florencie - Mediciové (výroba látek - první textilní manufaktury, pracují zde svobodní námezní dělníci), Miláno - Sforzové (vyráběla se zde rytířská zbroj) • • severní Itálie byla nejednotná • ve Florencii roku 1378 povstání dělníků v manufakturách - málo placeni • • další obchodní námořní cesta byla v severní Evropě - Hanza (Hanzovní cesta), byla to nadnárodní urbanizace • centrem organizace byla Lübeck, města byla politicky i ekonomicky silná • bojovala proti zemím Skandinávského poloostrova (Švédsko, Dánsko, Norsko - Kalmarská unie) • Hanza Kalmarskou unii porazila, objevení Ameriky a zámořské obchody způsobily konec těchto sporů • centra obchodu se přesunula na pobřeží západní Evropy (atlantské pobřeží) • • Rozvoj těžby drahých kovů • v Čechách těžba zlata (Zlaté hory, řeka Otava - Písek, Jílové u Prahy), stříbra (Stříbro, Jihlava, Kutná Hora) • Václav II. od roku 1300 razil pražské groše, nechal sepsat horní zákoník (kolik stříbra si může Kutná Hora nechat, jaká jsou práva horníků) • Vlašský dvůr - mincovna v Kutné Hoře • Královský regál - právo krále na těžbu drahých kovů • feudeální renta - přechod od naturální renty k peněžní, feudeálové vyžadují od poddaných peníze, nikoli např. obilí • feudeálové (šlechta) se začali dělit na vyšší a nižší stav (panský - např. pán z Hradce a rytířský - např. Jan Žižka z Trocnova) •