Zeměpis 1. ročník
Z 8.B8 wiki
Geografie • věda o vztazích mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase • objekt geografie - krajinná sféra • fyzickogeografická sféra - přírodní (litosféra, atmosféra, hydrosféra, pedosféra, biosféra) • socioekonomická sféra - vytvořená člověkem (člověk a výsledky jeho činnosti) • • matematická geografie - pohyby, tvar, velikost Země a důsledky toho • kartografie - o mapách • obecná geografie - zkoumá určitou sféru celoplanetárně • geomorfologie - litosféra, reliéf • klimatologie - atmosféra, podnebí • hydrogeografie - hydrosféra, vodstvo na Zemi • pedogeografie - pedosféra, půdní druhy a typy • biogeografie - biosféra, rostliny a živočichové na Zemi a jejich druhy, výskyt • • regionální geografie - určité území • politická geografie - státy a info o nich • Země • obratník Raka 23° 30' s. š. • obratník Kozoroha 23° 30' j. š. • polární kruh 66° 30' - jeden den v roce Slunce vůbec nevyjde nebo nezajde • •
Země jako vesmírné těleso • vesmír - stáří 15 miliard let, vznik Velkým třeskem • galaxie - hvězdná soustava, Galaxie - Mléčná dráha • hvězda - plynné těleso, probíhá termojaderná reakce (vodík se přeměňuje na helium, vzniká světlo, teplo) • Sluneční soustava - stáří Slunce 4,7 miliard let, vzdálenost Země od Slunce 150 milionů kilometrů • Slunce se otáčí kolem své osy a obíhá kolem středu Galaxie • • planety • zemského typu • obří • • vývoj názorů na vesmír • tvar Země - země je plochá deska; Řekové: Země je kulatá (2. století) • postavení Země ve Sluneční soustavě - Země je středem (geocentrický názor); Slunce je středem (Heliocentrický názor) - Koperník (16. století) • •
Tvar a velikost Země • tvar • geoid - těleso, které nejlépe vystihuje nepravidelný tvar Země, dodržuje nulovou nadmořskou výšku • rotační elipsoid - obecný výraz, geometricky přesné, pravidelné těleso • referenční elipsoid - nejlépe přimyká s geoidem, nejmenší odchylka • pro kartografické účely je elipsoid nahrazen referenční koulí (poloměr 6371km), povrch referenčního elipsoidu je stejný jako povrch koule • sklon k rovině 66,5° • • důsledky tvaru Země - postupný úbytek slunečního záření od rovníku k pólům, souvisí s tím podnebné pásy a pásmovité uspořádání vegetace • Pohyby Země • rotace • revoluce • Země se pohybuje se sluneční soustavou v galaxii • precese • nutace • Rotace • směr od západu na východ • jedna otočka kolem osy trvá 23 hodin 56 minut a 4 sekundy, to je hvězdný (siderický) den • sluneční (synodický) den je 24 hodin - doba, která uplne mezi dvěma po sobě jdoucími poledními • důsledky • střídání dne a noci • • tvar Země • zdánlivý pohyb nebeské sféry • slapové jevy • Coriolisova síla • tělesa, která se pohybují v poledníkovém směru se v důsledku rotace Země odchylují na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva od původního směru • • Revoluce • oběh Země kolem Slunce po eliptické dráze • když je Země v přísluní, pohybuje se největší rychlostí • jeden oběh Země kolem Slunce - tropický rok - 365 dní 5 hodin 48 minut • střídání ročních období • změny v délce dnů a nocí v různých zeměpisných šířkách • členění zemského povrchu na klimatické pásy • základ kalendáře • sklon zemské osy vůči rovině oběhu je 66° 30' • Precese • krouživý pohyb zemské osy zhruba po plášti kužele • Platonský rok - 26000 let • Důsledky • teplotní změny vzhledem k ročnímu období (každých 13 000 let se ze zimních měsíců stanou letní a naopak) • • Nutace • drobné zvlnění precesního pohybu • změna polohy světového pólu • Pásmový čas • od roku 1870 • původně sluneční čas • 24 pásem • základní pásmo - osa Greenwich 0°, platí zde světový čas - doprava, navigace • středoevropský čas platí v 15. poledníku • datová hranice je 180. poledník • středoevropský letní čas = středoevropský + 1 hodina, změna poslední víkend v březnu a poslední víkend v říjnu • hranice pásem přizpůsobeny státním hranicím • Slapové jevy • způsobuje je přitažlivost Měsíce a Slunce • periodické reformace tvarů na zemském povrchu • slapy • atmosféry - změny atmosférického tlaku • mořské - příliv a odliv (skočný a hluchý příliv, perioda mezi odlivem a přílivem je 12h 25min) • zemské kůry - drobné protažení • • Měsíc je přirozená družice Země • doba oběhu Měsíce kolem své osy a kolem Země je stejná - 28 dní • Kanada - největší příliv, až 18 metrů • velikost dmutí ovlivňuje tvar pobřeží •
Kartografie • nauka o mapách • glóbus - zmenšený model Země, všechny tvary odpovídají tvarům Země • mapa - zmenšený rovinný obraz zemského povrchu, poměr zmenšení je udáván měřítkem (číselné, grafické, slovní) • druhy map dle měřítka • mapy malého měřítka - nad 1:1000000, větší území méně přesně • mapy středního měřítka - menší území přesněji • mapy velkého měřítka - pod 1:200000, pro pěší turistiku a podobně • • mapa musí obsahovat • název • měřítko • orientace vůči světovým stranám • vlastní mapa • tiráž (kdo, kdy, kde) • • Kartografická zobrazení • podle zobrazovací plochy • podle polohy zobrazovací plochy • podle zkreslení • • polohy normální, příčná, obecná • azimutální zobrazení - promítáme na rovinu, která se dotýká v jednom bodě glóbu (využití pro póly - normální poloha) • válcová zobrazení - promítáme na plášť válce, který rozvineme do roviny (používáme sečný a tečný válec) • kuželová zobrazení - promítáme na plášť kužele, který rozvineme do roviny (území protáhlá podél rovnoběžky - Asie) • na mapách můžeme měřit • délky - délkojevné (ekvidistantní) mapy • plochy - plochojevné (ekvivalentní) mapy • úhly - úhlojevné (konformní) mapy • vyrovnávací - vyrovnávají chyby, ale neodstraní je • • Práce vedoucí ke vzniku mapy • původní mapy • odvozené mapy - výběr prvků z původní mapy • generalizace - přímé mapování v terénu • Původní • práce astronomické - vybereme body, s využitím měření na nebeská tělesa se určí přesná zeměpisná délka a šířka základních bodů mapované oblasti • práce geodetické • trigonomická síť - přesně polohopisně zaměřené body, více bodů, vznikají trojúhelníky • nivelační - přesně výškopisně zaměřené body, baltský výškový systém • • práce topografické - obsah mapy • přímé mapování v terénu • letecké snímkování (fotogrammetrie), větší množství snímků - překrytí • • práce kartografické - vytvoří se tzv. autorský originál, doplníme o popis • práce reprodukční - tisk a rozmnožování mapy • Vlastní obsah map • polohopis - je uveden mapovými značkami • bodové - piktogram • čárové - hranice, řeky, komunikace • plošné - jezero, nížiny, lesy • • výškopis - barevná hypsometrie (mapy geografické), vrstevnice a kóty (mapy topografické) • popis - mapové značky (barva, druh, sklon písma) • domácí jména - jména v domovském státě uživatele mapy (např. Praha, Labe) • cizí jména (např. Dresden) • vžitá jména - exonima (např. Benátky, Drážďany) - domácí podoby cizích jmen • přepis • transliterace - písmeno za písmeno • transkripce - obrázkové písmo, podle sluchu • • • Druhy map podle obsahu • katastrální - zobrazují pozemkové vlastnictví • měřítko 1:2000, 1:5000 • malé území, podrobné, typ pozemku a jejich vlastník • • topografické • měřítko 1:10000, 1:20000, 1:50000, 1:100000, 1:200000 • poměrně přesně zobrazují malé území • polohopis a popis v legendě, výškopis - vrstevnice • • geografické - znázorňují větší území • měřítko nad 1:200000 • světové strany určuje síť poledníků a rovnoběžek, výškopis - barevná hypsometrie • • tématické - určité téma, obsah původní mapy je potlačen (např. turistická mapa) • kartogram - barevně, rastrem • lokalizovaný diagram - průtok • stuhová metoda (směr, množství, barva) • anamorfáza - plocha územních jednotek se překreslí do čtverců tak, aby to odpovídalo velikosti sledovaného jevu (graf, diagram) • • Měření na mapách • topografické mapy, můžeme měřit délky, plochy, úhly • tětivová metoda • křivkoměr - přistroj k měření křivek • čtvercová metoda - měření ploch, čím menší čtverce, tím přesnější, přístroj planimetr • úhly - úhloměrem - buzolou •
Litosféra • zemská kůra, plášť, jádro se liší chemickými a fyzikálními vlastnostmi (do hloubky vzrůstá hustota, tlak, hmotnost, teplota) • zemská kůra - tenká (průměrná tloušťka 35km), oddělena od pláště Mohorovičovou plochou nespojitosti • plášť - tři části (svrchní, střední, spodní) • litosféra = svrchní plášt a zemská kůra • pod litosférou je astenosféra - odděluje litosféru od středního pláště (plastická, horniny jsou v nataveném stavu) • zemská kůra • pevninská - čedič, žula (35 - 75km) • oceánská - čedič (6 - 8km, mladší) • liší se mocností, složením, stářím • • pevninský šelf - zatopený okraj pevniny (mělká - šelfová moře - Severní, Baltské) - místo, kde vymizí žula • litosféra se skládá z litosférických desek - pohybují se po plastické astenosféře, od sebe jsou odděleny oceánskými hřbety, hlubokomořskými příkopy, mladými pásemnými pohořími • 8 základních desek • pohyby: rozbíhají se, sbíhají se, jedná klesá nebo stoupá, kloužou vedle sebe (doprovázeno zemětřesením a sopečnou činností) • čedič - nová oceánská zemská kůra • • Vznik pevnin a oceánů • teorie kontinentálního driftu - Alfred Wegener • prahory - jednotný kontinent - Pangea • prvohory - moře Tethys rozdělilo Pangeu na Gondwanu a Laurasii • štíty (kratogeny) - nejstarší části (jádra) dnešních kontinentů předprvohorního stáří • stabilní, bez sopečné a zemětřesné činnosti • nejstarší horniny jsou přímo na zemském povrchu • baltský, čínský, indický - ložiska nerostných surovin (černé a hnědé uhlí) • • platformy (tabule) - navazují na štíty, na starém horninovém základě jsou mladší horniny (vodorovně uloženy) • geosynklinály - protáhlé sníženiny zalité mořem, na středu litosférických desek • Členění georeliéfu • podle tvaru terénu - konvexní tvary, konkávní tvary, ploché tvary • podle nadmořské výšky - nížina, vysočina, proláklina (deprese) • např. Kaspické moře (-28m n. m.), Mrtvé moře (-408m n. m.) • • podle relativních výškových rozdílů - rozdíl nejvyššího a nejnižšího bodu • čtverec 4x4km, libovolně zvolená krajina • rozdíl do 30m - rovná, placatá - rovina • do 150m - pahorkatina (např. Středočeská) • do 300m - vrchovina (např. Českomoravská) • do 600m - hornatina (např. Hrubý Jeseník) • nad 600m - velehornatina • • Složení zemské kůry • prvky - zlato, stříbro, platina, uhlí (tuha, diamant) • nerosty (minerály) - ve všech částech stejné vlastnosti - sůl kamenná (Rakousko, Solná komora, Polsko - Krakow), oxid křemičitý • horniny • vyvřelé (magmatické) - utuhování magmatu; hlubinné - žula, podpovrchové, nebo povrchové • usazené (sedimentární) - pískovce, vápence, usazování úlomků hornin, schránky živočichů • přeměněné (metamorfované) • • zemská kůra se skládá z 95% z vyvřelých hornin • Zvětrávání • eroze - pochody, které rozrušují horniny a vytváří zvětraliny, na zvětrávání má vliv sluneční záření, změny teplot, mráz, vítr, voda, člověk • mechanické (fyzikální) - nemění chemické složení • ovlivněno slunečním zářením, mrazem, větrem, vodou, ledem • oblasti chladné a suché - pouště, místa s velkou nadmořskou výškou • • chemické - mění se chemické složení - oxidace, redukce • hlavním činitelem je voda, oblasti teplé a vlhké • • Vnější a vnitřní síly • procesy • vnitřní - endogenní, původ v zemském nitru (plášti) • uvolňováním vnitřní energie země se vytvářejí tlaky a tahy • pevninotvorné a horotvorné pohyby, zemětřesení, sopečná činnost, zvětšují se výškové rozdíly • • vnější - mají původ ve slunečním záření a v odstředivé + přitažlivé síle Země • terén převážně zarovnávají, zmenšují výškové rozdíly • působí vždy, stále, ale s jinou intenzitou • svahové procesy, voda (řeky, déšť, jezera, moře), led, mráz, vítr, živé organismy, člověk • • Vnitřní síly a tvary reliéfů jimi vytvořené • sopečná činnost, zemětřesení, pevninotvorné a horotvorné pohyby • reliéf sopečný (vulkanický) • magma - žhavotekutá křemičitá tavenina v hloubce pod zemským povrchem • lakolit - těleso, které vznikne utuhnutím magmatu • batolit • kupa - sopečné těleso vytvořené vytlačením magmatu (např. Řím, České Středohoří, Doupovské hory) • efuze - magma se poměrně klidně dostává na zemský povrch, vytváří se lávové proudy a příkrovy • exploze - výbuchem • stratovulkán - nejčastejší, sopka kombinuje efuzi a explozi • kaldera - kráter s obrovským rozměrem, může tam být jezero • výskyt sopečné činnosti - okolo Tichého oceánu, Kamčatka, Japonské ostrovy, Jáva, Nový Zéland, Filipíny, Aljaška, Aleuty, Kordillery, Andy • významné činné sopky - Etna, Vesuv, Stromboli, Hekla, Fundžisan, Ključevskaja • • zemětřesení - náhlé krátkodobé otřesy zemské kůry, které vznikají uvolněním nahromaděné energie, původ mají v zemském nitru • epicentrum - místo, kde se uvolní nejvíce energie • hypocentrum - ohnisko zemětřesení, pod zemským povrchem • tsunami - obrovská vlna • •
Atmosféra • tlak se snižuje směrem nahoru* vzdušný obal Země • stavba • exosféra • termosféra • mezosféra • stratosféra (ozónová vrstva - ozónosféra, 35km) • troposféra • • Troposféra • výška 9 - 11km • stálé složení: dusík 78%, kyslík 21%, oxid uhličitý 0.02%, vzácné plyny • teplota klesá směrem vzhůru, vertikální teplotní gradient, teplota klesá o 0,5°C na 100 výškových metrů • Počasí a podnebí • počasí - krátkodobý, okamžitý stav ovzduší (teplota, oblačnost, tlak, rychlost a směr větru, srážky) • podnebí - průměrný dlouhodobý režim chodu počasí, závisí na • vzdálenosti od rovníku (zeměpisná šířka) • vzdálenosti od oceánu (zeměpisná délka) • kontinentální - větší rozdíl teplot - suché • oceánské - vlhčí, menší teplotní rozdíly • • • všeobecný oběh atmosféry • mořské proudy • teplé - oteplují, více srážek (vypařování vody) • studené - suché • • tyto faktory ovlivňují klima velkých oblastí - makroklima • nadmořská výška - mikroklima • teplotní inverze - opačné vrstvení tepla, v kotlinách a pánvích se drží těžší, chladnější a vhlčí vzduch, špatné provětrávání pánví a kotlin • Všeobecný oběh atmosféry • pasáty - pravidelné větry vanoucí od obratníku k rovníku • na rovníku je nejtepleji, vzduch stoupá do výšky, každodenní lijáky • pás rovníkových tišin - není vítr • teplý vzduch stoupá nahoru, pára - ochlazení - kapky • pasát v jižní Americe - Amazonie - vláha • severovýchodní pasát v Africe umocňuje sucho na Sahaře • západní proudění ovlivňuje klima Evropy, zmírňuje teplotní rozdíly a přináší vlhkost • kolem rovníku je nejtepleji a vlhko • obratník - teplý pás, suchý • mírný pás - více vláhy • polární oblasti - chladné, méně sražek - suchý • místní větry - monzuny (jižní a jihovýchodní Asie), vznikají v důsledku nestejnodrodého zahřívání • vzduchové hmoty a atmosférické fronty • rozlišují se teplotou, tlakem a vlhkostí • jsou odděleny frontami • rovníková (nízký tlak), tropická (vysoký tlak), polární (nízký tlak) • • cyklóna - TN (oblačnost, vlhko, deštivo) • anticyklóna - TV (jasné počasí bez oblačnosti) • stabilní tlakové útvary - Islandská TN, Azorská TV • sezónní tlakové útvary - Sibiřská TV (zimní) • putující - na tropické frontě jsou nejničivější cyklóny, velký rozdíl tlaku • na ČR působí • celoročně - polární oceánská (zmírňuje teplotní rozdíly, vlhko) a polární kontinentální (sucho, větší teplotní rozdíly) vzduchová hmota • v zimě také - arktická oceánská a arktická kontinentální (mrazy, jasno) • v létě také - tropická oceánská (teplo, bez oblačnosti) a tropická kontinentální (bouřky, teplé počasí) • • synoptická mapa - spojuje místa se stejným tlakem (izobary) • putující atmosférické fronty • teplá - na mapě červená, velké území • studená - na mapě modrá, prudké deště na malém území • okluze - teplá + studená fronta • • Podnebné pásy • klimagram - název, 3 souřadnice (zeměpisná délka a šířka, nadmořská výška), průměrná teplota, průměrné srážky • ČR - nejtepleji Hodonín (9,5°C); Olomouc 8°C; Sněžka 0,2°C; nejdeštivější Jizerské hory (170cm); nejsušší podkrušnohorské pánve (50cm) • rovníkový - teplota je vysoká, nemění se, vlhko, srážky se nemění • tropické deštné lesy, půdy tropů (ferralitické a laterické) • • subekvatoriální - tropický vlhký, teplotá je stálá a vysoká, střídání období dešťů a sucha • pouště a polopouště (půdy tropů, horské nevyvinuté půdy) • • tropický - suché tropy • savany a suché stepi (pouštní nevyvinuté půdy, půdy tropů) • • subtropický - teplo a sucho v létě, chladněji a vlhko v zimě • subtropické vždyzelené rostliny, vegetace středomořského typu, lesostepi a stepi • • polární - mírná teplota, spíše vlhčí, TN • tajga, lesostepi, stepi, alpinská a vysokohorská vegetace, lesy listnaté, jehličnaté a smíšené • • subarktický - nízké teploty po celý rok, nestabilní srážky, má roční období (krátké léto, delší zima) • tajga, alpinská a vysokohorská vegetace • • arktický - střídání polárního dne a noci, méně srážek • tundry a lesotundry, tajga, alpinská a vysokohorská vegetace, zaledněná území • • více prší u oceánu, menší výkyvy teplot • prší více v zimě (od podzimu do jara) •
Hydrosféra • veškeré vodstvo na Zemi • rozdělení zásob vody na Zemi • souše 29% • voda 71% • slaná voda 94% • sladká voda 6% • podpovrchová 4,3% • led 1,7% • povrchová voda a voda v atmosféře 0,03% • jezera, močály, vodní nádrže 0,029% • atmosféra 0,001% • řeky 0,00015% • • • • • 2-3% vody jsou použitelné • Světový oceán • 71% - světový oceán • moře - části oceánů • okrajová • vnitřní • Arabské, Čadské vysychá • • záliv - menší části moří a oceánů • průliv - zúžená část oceánu mezi pevninami • průplav - umělé vodní cesty • ostrov - kus pevniny obklopený vodou • souostroví • poloostrov - výběžek do moře • vlastnosti mořské vody • salinita - slanost, průměr 3,5% • teplota, průměr 18°C • • brakická voda - sladká + slaná • barva vody • Žluté moře - sprašové části • Černé moře • Rudé moře - řasy • Bílé moře - zamrzání • ocelově modré moře - Sargasové moře • • pohyby vody • vlnění - vítr (Abraze), tsunami • mořské dmutí - slapové jevy • mořské proudy - vertikální x horizontální směr • teplé - z nižších do vyšších zeměpisných šířek • • mořský příboj • • význam moře - rybolov, mořské řasy, zemní plyn, ropa, sůl, námořní doprava, energie • Říční síť • hlavní tok (např. Labe, Odra) a přítoky (např. Morava) • pramen - vznik • ústí - místo, kde vodní tok vtéká do jiného toku • ron - soustředěný odtok, srážková voda • průběh vodního toku - horní, střední, dolní • meandr - rameno • povodí - základní hydrologická jednotka, území ze kterého hlavní tok s přítoky odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu • rozvodí - hranice mezi povodími (např. Kralický Sněžník) • úmoří - území, ze kterého je odváděna voda do moře, oceánu (např. úmoří Severní, Baltské, Černé) - povodí více řek • vodní tok • průtok - množství vody, které proteče určítým místem koryta (průtočný profil) za sekundu • odtok • délka toku (pramen - ústí) • vodní stav - latě, výška hladiny v řece nad zvoleným pevným bodem • režim odtoku - změny během roku • • monzun - pravidelné větry, rozdíl tlaku na pevnině a oceánu • v červnu maximum, v zimě minimum (jihovýchodní Asie - monzunová obpast, řeka Mekong) • • hydrografická síť • Jezera • přírodní sníženina zcela nebo z části vyplněna vodou • průtočná - Bajkal, Angara • bezodtoká - Aralské, Kaspické • podle vzniku • tektonická - nejhlubší - Bajkal (1620m), Africká jezera - Tanganika, Malawi • sopečná - krátervá - Francie, Turecko • •
Pedosféra Není to celé!
Biosféra Není to celé!
Země jako vesmírné těleso • vesmír - stáří 15 miliard let, vznik Velkým třeskem • galaxie - hvězdná soustava, Galaxie - Mléčná dráha • hvězda - plynné těleso, probíhá termojaderná reakce (vodík se přeměňuje na helium, vzniká světlo, teplo) • Sluneční soustava - stáří Slunce 4,7 miliard let, vzdálenost Země od Slunce 150 milionů kilometrů • Slunce se otáčí kolem své osy a obíhá kolem středu Galaxie • • planety • zemského typu • obří • • vývoj názorů na vesmír • tvar Země - země je plochá deska; Řekové: Země je kulatá (2. století) • postavení Země ve Sluneční soustavě - Země je středem (geocentrický názor); Slunce je středem (Heliocentrický názor) - Koperník (16. století) • •
Tvar a velikost Země • tvar • geoid - těleso, které nejlépe vystihuje nepravidelný tvar Země, dodržuje nulovou nadmořskou výšku • rotační elipsoid - obecný výraz, geometricky přesné, pravidelné těleso • referenční elipsoid - nejlépe přimyká s geoidem, nejmenší odchylka • pro kartografické účely je elipsoid nahrazen referenční koulí (poloměr 6371km), povrch referenčního elipsoidu je stejný jako povrch koule • sklon k rovině 66,5° • • důsledky tvaru Země - postupný úbytek slunečního záření od rovníku k pólům, souvisí s tím podnebné pásy a pásmovité uspořádání vegetace • Pohyby Země • rotace • revoluce • Země se pohybuje se sluneční soustavou v galaxii • precese • nutace • Rotace • směr od západu na východ • jedna otočka kolem osy trvá 23 hodin 56 minut a 4 sekundy, to je hvězdný (siderický) den • sluneční (synodický) den je 24 hodin - doba, která uplne mezi dvěma po sobě jdoucími poledními • důsledky • střídání dne a noci • • tvar Země • zdánlivý pohyb nebeské sféry • slapové jevy • Coriolisova síla • tělesa, která se pohybují v poledníkovém směru se v důsledku rotace Země odchylují na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva od původního směru • • Revoluce • oběh Země kolem Slunce po eliptické dráze • když je Země v přísluní, pohybuje se největší rychlostí • jeden oběh Země kolem Slunce - tropický rok - 365 dní 5 hodin 48 minut • střídání ročních období • změny v délce dnů a nocí v různých zeměpisných šířkách • členění zemského povrchu na klimatické pásy • základ kalendáře • sklon zemské osy vůči rovině oběhu je 66° 30' • Precese • krouživý pohyb zemské osy zhruba po plášti kužele • Platonský rok - 26000 let • Důsledky • teplotní změny vzhledem k ročnímu období (každých 13 000 let se ze zimních měsíců stanou letní a naopak) • • Nutace • drobné zvlnění precesního pohybu • změna polohy světového pólu • Pásmový čas • od roku 1870 • původně sluneční čas • 24 pásem • základní pásmo - osa Greenwich 0°, platí zde světový čas - doprava, navigace • středoevropský čas platí v 15. poledníku • datová hranice je 180. poledník • středoevropský letní čas = středoevropský + 1 hodina, změna poslední víkend v březnu a poslední víkend v říjnu • hranice pásem přizpůsobeny státním hranicím • Slapové jevy • způsobuje je přitažlivost Měsíce a Slunce • periodické reformace tvarů na zemském povrchu • slapy • atmosféry - změny atmosférického tlaku • mořské - příliv a odliv (skočný a hluchý příliv, perioda mezi odlivem a přílivem je 12h 25min) • zemské kůry - drobné protažení • • Měsíc je přirozená družice Země • doba oběhu Měsíce kolem své osy a kolem Země je stejná - 28 dní • Kanada - největší příliv, až 18 metrů • velikost dmutí ovlivňuje tvar pobřeží •
Kartografie • nauka o mapách • glóbus - zmenšený model Země, všechny tvary odpovídají tvarům Země • mapa - zmenšený rovinný obraz zemského povrchu, poměr zmenšení je udáván měřítkem (číselné, grafické, slovní) • druhy map dle měřítka • mapy malého měřítka - nad 1:1000000, větší území méně přesně • mapy středního měřítka - menší území přesněji • mapy velkého měřítka - pod 1:200000, pro pěší turistiku a podobně • • mapa musí obsahovat • název • měřítko • orientace vůči světovým stranám • vlastní mapa • tiráž (kdo, kdy, kde) • • Kartografická zobrazení • podle zobrazovací plochy • podle polohy zobrazovací plochy • podle zkreslení • • polohy normální, příčná, obecná • azimutální zobrazení - promítáme na rovinu, která se dotýká v jednom bodě glóbu (využití pro póly - normální poloha) • válcová zobrazení - promítáme na plášť válce, který rozvineme do roviny (používáme sečný a tečný válec) • kuželová zobrazení - promítáme na plášť kužele, který rozvineme do roviny (území protáhlá podél rovnoběžky - Asie) • na mapách můžeme měřit • délky - délkojevné (ekvidistantní) mapy • plochy - plochojevné (ekvivalentní) mapy • úhly - úhlojevné (konformní) mapy • vyrovnávací - vyrovnávají chyby, ale neodstraní je • • Práce vedoucí ke vzniku mapy • původní mapy • odvozené mapy - výběr prvků z původní mapy • generalizace - přímé mapování v terénu • Původní • práce astronomické - vybereme body, s využitím měření na nebeská tělesa se určí přesná zeměpisná délka a šířka základních bodů mapované oblasti • práce geodetické • trigonomická síť - přesně polohopisně zaměřené body, více bodů, vznikají trojúhelníky • nivelační - přesně výškopisně zaměřené body, baltský výškový systém • • práce topografické - obsah mapy • přímé mapování v terénu • letecké snímkování (fotogrammetrie), větší množství snímků - překrytí • • práce kartografické - vytvoří se tzv. autorský originál, doplníme o popis • práce reprodukční - tisk a rozmnožování mapy • Vlastní obsah map • polohopis - je uveden mapovými značkami • bodové - piktogram • čárové - hranice, řeky, komunikace • plošné - jezero, nížiny, lesy • • výškopis - barevná hypsometrie (mapy geografické), vrstevnice a kóty (mapy topografické) • popis - mapové značky (barva, druh, sklon písma) • domácí jména - jména v domovském státě uživatele mapy (např. Praha, Labe) • cizí jména (např. Dresden) • vžitá jména - exonima (např. Benátky, Drážďany) - domácí podoby cizích jmen • přepis • transliterace - písmeno za písmeno • transkripce - obrázkové písmo, podle sluchu • • • Druhy map podle obsahu • katastrální - zobrazují pozemkové vlastnictví • měřítko 1:2000, 1:5000 • malé území, podrobné, typ pozemku a jejich vlastník • • topografické • měřítko 1:10000, 1:20000, 1:50000, 1:100000, 1:200000 • poměrně přesně zobrazují malé území • polohopis a popis v legendě, výškopis - vrstevnice • • geografické - znázorňují větší území • měřítko nad 1:200000 • světové strany určuje síť poledníků a rovnoběžek, výškopis - barevná hypsometrie • • tématické - určité téma, obsah původní mapy je potlačen (např. turistická mapa) • kartogram - barevně, rastrem • lokalizovaný diagram - průtok • stuhová metoda (směr, množství, barva) • anamorfáza - plocha územních jednotek se překreslí do čtverců tak, aby to odpovídalo velikosti sledovaného jevu (graf, diagram) • • Měření na mapách • topografické mapy, můžeme měřit délky, plochy, úhly • tětivová metoda • křivkoměr - přistroj k měření křivek • čtvercová metoda - měření ploch, čím menší čtverce, tím přesnější, přístroj planimetr • úhly - úhloměrem - buzolou •
Litosféra • zemská kůra, plášť, jádro se liší chemickými a fyzikálními vlastnostmi (do hloubky vzrůstá hustota, tlak, hmotnost, teplota) • zemská kůra - tenká (průměrná tloušťka 35km), oddělena od pláště Mohorovičovou plochou nespojitosti • plášť - tři části (svrchní, střední, spodní) • litosféra = svrchní plášt a zemská kůra • pod litosférou je astenosféra - odděluje litosféru od středního pláště (plastická, horniny jsou v nataveném stavu) • zemská kůra • pevninská - čedič, žula (35 - 75km) • oceánská - čedič (6 - 8km, mladší) • liší se mocností, složením, stářím • • pevninský šelf - zatopený okraj pevniny (mělká - šelfová moře - Severní, Baltské) - místo, kde vymizí žula • litosféra se skládá z litosférických desek - pohybují se po plastické astenosféře, od sebe jsou odděleny oceánskými hřbety, hlubokomořskými příkopy, mladými pásemnými pohořími • 8 základních desek • pohyby: rozbíhají se, sbíhají se, jedná klesá nebo stoupá, kloužou vedle sebe (doprovázeno zemětřesením a sopečnou činností) • čedič - nová oceánská zemská kůra • • Vznik pevnin a oceánů • teorie kontinentálního driftu - Alfred Wegener • prahory - jednotný kontinent - Pangea • prvohory - moře Tethys rozdělilo Pangeu na Gondwanu a Laurasii • štíty (kratogeny) - nejstarší části (jádra) dnešních kontinentů předprvohorního stáří • stabilní, bez sopečné a zemětřesné činnosti • nejstarší horniny jsou přímo na zemském povrchu • baltský, čínský, indický - ložiska nerostných surovin (černé a hnědé uhlí) • • platformy (tabule) - navazují na štíty, na starém horninovém základě jsou mladší horniny (vodorovně uloženy) • geosynklinály - protáhlé sníženiny zalité mořem, na středu litosférických desek • Členění georeliéfu • podle tvaru terénu - konvexní tvary, konkávní tvary, ploché tvary • podle nadmořské výšky - nížina, vysočina, proláklina (deprese) • např. Kaspické moře (-28m n. m.), Mrtvé moře (-408m n. m.) • • podle relativních výškových rozdílů - rozdíl nejvyššího a nejnižšího bodu • čtverec 4x4km, libovolně zvolená krajina • rozdíl do 30m - rovná, placatá - rovina • do 150m - pahorkatina (např. Středočeská) • do 300m - vrchovina (např. Českomoravská) • do 600m - hornatina (např. Hrubý Jeseník) • nad 600m - velehornatina • • Složení zemské kůry • prvky - zlato, stříbro, platina, uhlí (tuha, diamant) • nerosty (minerály) - ve všech částech stejné vlastnosti - sůl kamenná (Rakousko, Solná komora, Polsko - Krakow), oxid křemičitý • horniny • vyvřelé (magmatické) - utuhování magmatu; hlubinné - žula, podpovrchové, nebo povrchové • usazené (sedimentární) - pískovce, vápence, usazování úlomků hornin, schránky živočichů • přeměněné (metamorfované) • • zemská kůra se skládá z 95% z vyvřelých hornin • Zvětrávání • eroze - pochody, které rozrušují horniny a vytváří zvětraliny, na zvětrávání má vliv sluneční záření, změny teplot, mráz, vítr, voda, člověk • mechanické (fyzikální) - nemění chemické složení • ovlivněno slunečním zářením, mrazem, větrem, vodou, ledem • oblasti chladné a suché - pouště, místa s velkou nadmořskou výškou • • chemické - mění se chemické složení - oxidace, redukce • hlavním činitelem je voda, oblasti teplé a vlhké • • Vnější a vnitřní síly • procesy • vnitřní - endogenní, původ v zemském nitru (plášti) • uvolňováním vnitřní energie země se vytvářejí tlaky a tahy • pevninotvorné a horotvorné pohyby, zemětřesení, sopečná činnost, zvětšují se výškové rozdíly • • vnější - mají původ ve slunečním záření a v odstředivé + přitažlivé síle Země • terén převážně zarovnávají, zmenšují výškové rozdíly • působí vždy, stále, ale s jinou intenzitou • svahové procesy, voda (řeky, déšť, jezera, moře), led, mráz, vítr, živé organismy, člověk • • Vnitřní síly a tvary reliéfů jimi vytvořené • sopečná činnost, zemětřesení, pevninotvorné a horotvorné pohyby • reliéf sopečný (vulkanický) • magma - žhavotekutá křemičitá tavenina v hloubce pod zemským povrchem • lakolit - těleso, které vznikne utuhnutím magmatu • batolit • kupa - sopečné těleso vytvořené vytlačením magmatu (např. Řím, České Středohoří, Doupovské hory) • efuze - magma se poměrně klidně dostává na zemský povrch, vytváří se lávové proudy a příkrovy • exploze - výbuchem • stratovulkán - nejčastejší, sopka kombinuje efuzi a explozi • kaldera - kráter s obrovským rozměrem, může tam být jezero • výskyt sopečné činnosti - okolo Tichého oceánu, Kamčatka, Japonské ostrovy, Jáva, Nový Zéland, Filipíny, Aljaška, Aleuty, Kordillery, Andy • významné činné sopky - Etna, Vesuv, Stromboli, Hekla, Fundžisan, Ključevskaja • • zemětřesení - náhlé krátkodobé otřesy zemské kůry, které vznikají uvolněním nahromaděné energie, původ mají v zemském nitru • epicentrum - místo, kde se uvolní nejvíce energie • hypocentrum - ohnisko zemětřesení, pod zemským povrchem • tsunami - obrovská vlna • •
Atmosféra • tlak se snižuje směrem nahoru* vzdušný obal Země • stavba • exosféra • termosféra • mezosféra • stratosféra (ozónová vrstva - ozónosféra, 35km) • troposféra • • Troposféra • výška 9 - 11km • stálé složení: dusík 78%, kyslík 21%, oxid uhličitý 0.02%, vzácné plyny • teplota klesá směrem vzhůru, vertikální teplotní gradient, teplota klesá o 0,5°C na 100 výškových metrů • Počasí a podnebí • počasí - krátkodobý, okamžitý stav ovzduší (teplota, oblačnost, tlak, rychlost a směr větru, srážky) • podnebí - průměrný dlouhodobý režim chodu počasí, závisí na • vzdálenosti od rovníku (zeměpisná šířka) • vzdálenosti od oceánu (zeměpisná délka) • kontinentální - větší rozdíl teplot - suché • oceánské - vlhčí, menší teplotní rozdíly • • • všeobecný oběh atmosféry • mořské proudy • teplé - oteplují, více srážek (vypařování vody) • studené - suché • • tyto faktory ovlivňují klima velkých oblastí - makroklima • nadmořská výška - mikroklima • teplotní inverze - opačné vrstvení tepla, v kotlinách a pánvích se drží těžší, chladnější a vhlčí vzduch, špatné provětrávání pánví a kotlin • Všeobecný oběh atmosféry • pasáty - pravidelné větry vanoucí od obratníku k rovníku • na rovníku je nejtepleji, vzduch stoupá do výšky, každodenní lijáky • pás rovníkových tišin - není vítr • teplý vzduch stoupá nahoru, pára - ochlazení - kapky • pasát v jižní Americe - Amazonie - vláha • severovýchodní pasát v Africe umocňuje sucho na Sahaře • západní proudění ovlivňuje klima Evropy, zmírňuje teplotní rozdíly a přináší vlhkost • kolem rovníku je nejtepleji a vlhko • obratník - teplý pás, suchý • mírný pás - více vláhy • polární oblasti - chladné, méně sražek - suchý • místní větry - monzuny (jižní a jihovýchodní Asie), vznikají v důsledku nestejnodrodého zahřívání • vzduchové hmoty a atmosférické fronty • rozlišují se teplotou, tlakem a vlhkostí • jsou odděleny frontami • rovníková (nízký tlak), tropická (vysoký tlak), polární (nízký tlak) • • cyklóna - TN (oblačnost, vlhko, deštivo) • anticyklóna - TV (jasné počasí bez oblačnosti) • stabilní tlakové útvary - Islandská TN, Azorská TV • sezónní tlakové útvary - Sibiřská TV (zimní) • putující - na tropické frontě jsou nejničivější cyklóny, velký rozdíl tlaku • na ČR působí • celoročně - polární oceánská (zmírňuje teplotní rozdíly, vlhko) a polární kontinentální (sucho, větší teplotní rozdíly) vzduchová hmota • v zimě také - arktická oceánská a arktická kontinentální (mrazy, jasno) • v létě také - tropická oceánská (teplo, bez oblačnosti) a tropická kontinentální (bouřky, teplé počasí) • • synoptická mapa - spojuje místa se stejným tlakem (izobary) • putující atmosférické fronty • teplá - na mapě červená, velké území • studená - na mapě modrá, prudké deště na malém území • okluze - teplá + studená fronta • • Podnebné pásy • klimagram - název, 3 souřadnice (zeměpisná délka a šířka, nadmořská výška), průměrná teplota, průměrné srážky • ČR - nejtepleji Hodonín (9,5°C); Olomouc 8°C; Sněžka 0,2°C; nejdeštivější Jizerské hory (170cm); nejsušší podkrušnohorské pánve (50cm) • rovníkový - teplota je vysoká, nemění se, vlhko, srážky se nemění • tropické deštné lesy, půdy tropů (ferralitické a laterické) • • subekvatoriální - tropický vlhký, teplotá je stálá a vysoká, střídání období dešťů a sucha • pouště a polopouště (půdy tropů, horské nevyvinuté půdy) • • tropický - suché tropy • savany a suché stepi (pouštní nevyvinuté půdy, půdy tropů) • • subtropický - teplo a sucho v létě, chladněji a vlhko v zimě • subtropické vždyzelené rostliny, vegetace středomořského typu, lesostepi a stepi • • polární - mírná teplota, spíše vlhčí, TN • tajga, lesostepi, stepi, alpinská a vysokohorská vegetace, lesy listnaté, jehličnaté a smíšené • • subarktický - nízké teploty po celý rok, nestabilní srážky, má roční období (krátké léto, delší zima) • tajga, alpinská a vysokohorská vegetace • • arktický - střídání polárního dne a noci, méně srážek • tundry a lesotundry, tajga, alpinská a vysokohorská vegetace, zaledněná území • • více prší u oceánu, menší výkyvy teplot • prší více v zimě (od podzimu do jara) •
Hydrosféra • veškeré vodstvo na Zemi • rozdělení zásob vody na Zemi • souše 29% • voda 71% • slaná voda 94% • sladká voda 6% • podpovrchová 4,3% • led 1,7% • povrchová voda a voda v atmosféře 0,03% • jezera, močály, vodní nádrže 0,029% • atmosféra 0,001% • řeky 0,00015% • • • • • 2-3% vody jsou použitelné • Světový oceán • 71% - světový oceán • moře - části oceánů • okrajová • vnitřní • Arabské, Čadské vysychá • • záliv - menší části moří a oceánů • průliv - zúžená část oceánu mezi pevninami • průplav - umělé vodní cesty • ostrov - kus pevniny obklopený vodou • souostroví • poloostrov - výběžek do moře • vlastnosti mořské vody • salinita - slanost, průměr 3,5% • teplota, průměr 18°C • • brakická voda - sladká + slaná • barva vody • Žluté moře - sprašové části • Černé moře • Rudé moře - řasy • Bílé moře - zamrzání • ocelově modré moře - Sargasové moře • • pohyby vody • vlnění - vítr (Abraze), tsunami • mořské dmutí - slapové jevy • mořské proudy - vertikální x horizontální směr • teplé - z nižších do vyšších zeměpisných šířek • • mořský příboj • • význam moře - rybolov, mořské řasy, zemní plyn, ropa, sůl, námořní doprava, energie • Říční síť • hlavní tok (např. Labe, Odra) a přítoky (např. Morava) • pramen - vznik • ústí - místo, kde vodní tok vtéká do jiného toku • ron - soustředěný odtok, srážková voda • průběh vodního toku - horní, střední, dolní • meandr - rameno • povodí - základní hydrologická jednotka, území ze kterého hlavní tok s přítoky odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu • rozvodí - hranice mezi povodími (např. Kralický Sněžník) • úmoří - území, ze kterého je odváděna voda do moře, oceánu (např. úmoří Severní, Baltské, Černé) - povodí více řek • vodní tok • průtok - množství vody, které proteče určítým místem koryta (průtočný profil) za sekundu • odtok • délka toku (pramen - ústí) • vodní stav - latě, výška hladiny v řece nad zvoleným pevným bodem • režim odtoku - změny během roku • • monzun - pravidelné větry, rozdíl tlaku na pevnině a oceánu • v červnu maximum, v zimě minimum (jihovýchodní Asie - monzunová obpast, řeka Mekong) • • hydrografická síť • Jezera • přírodní sníženina zcela nebo z části vyplněna vodou • průtočná - Bajkal, Angara • bezodtoká - Aralské, Kaspické • podle vzniku • tektonická - nejhlubší - Bajkal (1620m), Africká jezera - Tanganika, Malawi • sopečná - krátervá - Francie, Turecko • •
Pedosféra Není to celé!
Biosféra Není to celé!
