Z 8.B8 wiki

Geografie

• věda o vztazích mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase
• objekt geografie - krajinná sféra
  • fyzickogeografická sféra - přírodní (litosféra, atmosféra, hydrosféra, pedosféra, biosféra)
  • socioekonomická sféra - vytvořená člověkem (člověk a výsledky jeho činnosti)
• matematická geografie - pohyby, tvar, velikost Země a důsledky toho
• kartografie - o mapách
• obecná geografie - zkoumá určitou sféru celoplanetárně
  • geomorfologie - litosféra, reliéf
  • klimatologie - atmosféra, podnebí
  • hydrogeografie - hydrosféra, vodstvo na Zemi
  • pedogeografie - pedosféra, půdní druhy a typy
  • biogeografie - biosféra, rostliny a živočichové na Zemi a jejich druhy, výskyt
• regionální geografie - určité území
• politická geografie - státy a info o nich
• Země
  • obratník Raka 23° 30' s. š.
  • obratník Kozoroha 23° 30' j. š.
  • polární kruh 66° 30' - jeden den v roce Slunce vůbec nevyjde nebo nezajde

Země jako vesmírné těleso

• vesmír - stáří 15 miliard let, vznik Velkým třeskem
• galaxie - hvězdná soustava, Galaxie - Mléčná dráha
• hvězda - plynné těleso, probíhá termojaderná reakce (vodík se přeměňuje na helium, vzniká světlo, teplo)
• Sluneční soustava - stáří Slunce 4,7 miliard let, vzdálenost Země od Slunce 150 milionů kilometrů
  • Slunce se otáčí kolem své osy a obíhá kolem středu Galaxie
• planety
  • zemského typu
  • obří
• vývoj názorů na vesmír
  • tvar Země - země je plochá deska; Řekové: Země je kulatá (2. století)
  • postavení Země ve Sluneční soustavě - Země je středem (geocentrický názor); Slunce je středem (Heliocentrický názor) - Koperník (16. století)

Tvar a velikost Země

• tvar
  • geoid - těleso, které nejlépe vystihuje nepravidelný tvar Země, dodržuje nulovou nadmořskou výšku
  • rotační elipsoid - obecný výraz, geometricky přesné, pravidelné těleso
  • referenční elipsoid - nejlépe přimyká s geoidem, nejmenší odchylka
  • pro kartografické účely je elipsoid nahrazen referenční koulí (poloměr 6371km), povrch referenčního elipsoidu je stejný jako povrch koule
  • sklon k rovině 66,5°
• důsledky tvaru Země - postupný úbytek slunečního záření od rovníku k pólům, souvisí s tím podnebné pásy a pásmovité uspořádání vegetace

Pohyby Země

• rotace
• revoluce
• Země se pohybuje se sluneční soustavou v galaxii
• precese
• nutace

Rotace

• směr od západu na východ
• jedna otočka kolem osy trvá 23 hodin 56 minut a 4 sekundy, to je hvězdný (siderický) den
• sluneční (synodický) den je 24 hodin - doba, která uplne mezi dvěma po sobě jdoucími poledními
• důsledky
  • střídání dne a noci
• tvar Země
• zdánlivý pohyb nebeské sféry
• slapové jevy
• Coriolisova síla
  • tělesa, která se pohybují v poledníkovém směru se v důsledku rotace Země odchylují na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva od původního směru

Revoluce

• oběh Země kolem Slunce po eliptické dráze
• když je Země v přísluní, pohybuje se největší rychlostí
• jeden oběh Země kolem Slunce - tropický rok - 365 dní 5 hodin 48 minut
• střídání ročních období
• změny v délce dnů a nocí v různých zeměpisných šířkách
• členění zemského povrchu na klimatické pásy
• základ kalendáře
• sklon zemské osy vůči rovině oběhu je 66° 30'

Precese

• krouživý pohyb zemské osy zhruba po plášti kužele
• Platonský rok - 26000 let
• Důsledky
  • teplotní změny vzhledem k ročnímu období (každých 13 000 let se ze zimních měsíců stanou letní a naopak)

Nutace

• drobné zvlnění precesního pohybu
• změna polohy světového pólu

Pásmový čas

• od roku 1870
• původně sluneční čas
• 24 pásem
• základní pásmo - osa Greenwich 0°, platí zde světový čas - doprava, navigace
• středoevropský čas platí v 15. poledníku
• datová hranice je 180. poledník
• středoevropský letní čas = středoevropský + 1 hodina, změna poslední víkend v březnu a poslední víkend v říjnu
• hranice pásem přizpůsobeny státním hranicím

Slapové jevy

• způsobuje je přitažlivost Měsíce a Slunce
• periodické reformace tvarů na zemském povrchu
• slapy
  • atmosféry - změny atmosférického tlaku
  • mořské - příliv a odliv (skočný a hluchý příliv, perioda mezi odlivem a přílivem je 12h 25min)
  • zemské kůry - drobné protažení
• Měsíc je přirozená družice Země
• doba oběhu Měsíce kolem své osy a kolem Země je stejná - 28 dní
• Kanada - největší příliv, až 18 metrů
• velikost dmutí ovlivňuje tvar pobřeží

Kartografie

• nauka o mapách
• glóbus - zmenšený model Země, všechny tvary odpovídají tvarům Země
• mapa - zmenšený rovinný obraz zemského povrchu, poměr zmenšení je udáván měřítkem (číselné, grafické, slovní)
• druhy map dle měřítka
  • mapy malého měřítka - nad 1:1000000, větší území méně přesně
  • mapy středního měřítka - menší území přesněji
  • mapy velkého měřítka - pod 1:200000, pro pěší turistiku a podobně
• mapa musí obsahovat
  • název
  • měřítko
  • orientace vůči světovým stranám
  • vlastní mapa
  • tiráž (kdo, kdy, kde)

Kartografická zobrazení

1. podle zobrazovací plochy
2. podle polohy zobrazovací plochy
3. podle zkreslení

• polohy normální, příčná, obecná
• azimutální zobrazení - promítáme na rovinu, která se dotýká v jednom bodě glóbu (využití pro póly - normální poloha)
• válcová zobrazení - promítáme na plášť válce, který rozvineme do roviny (používáme sečný a tečný válec)
• kuželová zobrazení - promítáme na plášť kužele, který rozvineme do roviny (území protáhlá podél rovnoběžky - Asie)
• na mapách můžeme měřit
  • délky - délkojevné (ekvidistantní) mapy
  • plochy - plochojevné (ekvivalentní) mapy
  • úhly - úhlojevné (konformní) mapy
  • vyrovnávací - vyrovnávají chyby, ale neodstraní je

Práce vedoucí ke vzniku mapy

• původní mapy
• odvozené mapy - výběr prvků z původní mapy
• generalizace - přímé mapování v terénu

Původní

• práce astronomické - vybereme body, s využitím měření na nebeská tělesa se určí přesná zeměpisná délka a šířka základních bodů mapované oblasti
• práce geodetické
  • trigonomická síť - přesně polohopisně zaměřené body, více bodů, vznikají trojúhelníky
  • nivelační - přesně výškopisně zaměřené body, baltský výškový systém
• práce topografické - obsah mapy
  • přímé mapování v terénu
  • letecké snímkování (fotogrammetrie), větší množství snímků - překrytí
• práce kartografické - vytvoří se tzv. autorský originál, doplníme o popis
• práce reprodukční - tisk a rozmnožování mapy

Vlastní obsah map

• polohopis - je uveden mapovými značkami
  • bodové - piktogram
  • čárové - hranice, řeky, komunikace
  • plošné - jezero, nížiny, lesy
• výškopis - barevná hypsometrie (mapy geografické), vrstevnice a kóty (mapy topografické)
• popis - mapové značky (barva, druh, sklon písma)
  • domácí jména - jména v domovském státě uživatele mapy (např. Praha, Labe)
  • cizí jména (např. Dresden)
  • vžitá jména - exonima (např. Benátky, Drážďany) - domácí podoby cizích jmen
  • přepis
    • transliterace - písmeno za písmeno
    • transkripce - obrázkové písmo, podle sluchu

Druhy map podle obsahu

• katastrální - zobrazují pozemkové vlastnictví
  • měřítko 1:2000, 1:5000
  • malé území, podrobné, typ pozemku a jejich vlastník
• topografické
  • měřítko 1:10000, 1:20000, 1:50000, 1:100000, 1:200000
  • poměrně přesně zobrazují malé území
  • polohopis a popis v legendě, výškopis - vrstevnice
• geografické - znázorňují větší území
  • měřítko nad 1:200000
  • světové strany určuje síť poledníků a rovnoběžek, výškopis - barevná hypsometrie
• tématické - určité téma, obsah původní mapy je potlačen (např. turistická mapa)
  • kartogram - barevně, rastrem
  • lokalizovaný diagram - průtok
  • stuhová metoda (směr, množství, barva)
  • anamorfáza - plocha územních jednotek se překreslí do čtverců tak, aby to odpovídalo velikosti sledovaného jevu (graf, diagram)

Měření na mapách

• topografické mapy, můžeme měřit délky, plochy, úhly
• tětivová metoda
• křivkoměr - přistroj k měření křivek
• čtvercová metoda - měření ploch, čím menší čtverce, tím přesnější, přístroj planimetr
• úhly - úhloměrem - buzolou

Litosféra

• zemská kůra, plášť, jádro se liší chemickými a fyzikálními vlastnostmi (do hloubky vzrůstá hustota, tlak, hmotnost, teplota)
• zemská kůra - tenká (průměrná tloušťka 35km), oddělena od pláště Mohorovičovou plochou nespojitosti
• plášť - tři části (svrchní, střední, spodní)
• litosféra = svrchní plášt a zemská kůra
• pod litosférou je astenosféra - odděluje litosféru od středního pláště (plastická, horniny jsou v nataveném stavu)
• zemská kůra
  • pevninská - čedič, žula (35 - 75km)
  • oceánská - čedič (6 - 8km, mladší)
  • liší se mocností, složením, stářím
• pevninský šelf - zatopený okraj pevniny (mělká - šelfová moře - Severní, Baltské) - místo, kde vymizí žula
• litosféra se skládá z litosférických desek - pohybují se po plastické astenosféře, od sebe jsou odděleny oceánskými hřbety, hlubokomořskými příkopy, mladými pásemnými pohořími
  • 8 základních desek
  • pohyby: rozbíhají se, sbíhají se, jedná klesá nebo stoupá, kloužou vedle sebe (doprovázeno zemětřesením a sopečnou činností)
  • čedič - nová oceánská zemská kůra

Vznik pevnin a oceánů

• teorie kontinentálního driftu - Alfred Wegener
• prahory - jednotný kontinent - Pangea
• prvohory - moře Tethys rozdělilo Pangeu na Gondwanu a Laurasii
• štíty (kratogeny) - nejstarší části (jádra) dnešních kontinentů předprvohorního stáří
  • stabilní, bez sopečné a zemětřesné činnosti
  • nejstarší horniny jsou přímo na zemském povrchu
  • baltský, čínský, indický - ložiska nerostných surovin (černé a hnědé uhlí)
• platformy (tabule) - navazují na štíty, na starém horninovém základě jsou mladší horniny (vodorovně uloženy)
• geosynklinály - protáhlé sníženiny zalité mořem, na středu litosférických desek

Členění georeliéfu

• podle tvaru terénu - konvexní tvary, konkávní tvary, ploché tvary
• podle nadmořské výšky - nížina, vysočina, proláklina (deprese)
  • např. Kaspické moře (-28m n. m.), Mrtvé moře (-408m n. m.)
• podle relativních výškových rozdílů - rozdíl nejvyššího a nejnižšího bodu
  • čtverec 4x4km, libovolně zvolená krajina
  • rozdíl do 30m - rovná, placatá - rovina
  • do 150m - pahorkatina (např. Středočeská)
  • do 300m - vrchovina (např. Českomoravská)
  • do 600m - hornatina (např. Hrubý Jeseník)
  • nad 600m - velehornatina

Složení zemské kůry

• prvky - zlato, stříbro, platina, uhlí (tuha, diamant)
• nerosty (minerály) - ve všech částech stejné vlastnosti - sůl kamenná (Rakousko, Solná komora, Polsko - Krakow), oxid křemičitý
• horniny
  • vyvřelé (magmatické) - utuhování magmatu; hlubinné - žula, podpovrchové, nebo povrchové
  • usazené (sedimentární) - pískovce, vápence, usazování úlomků hornin, schránky živočichů
  • přeměněné (metamorfované)
• zemská kůra se skládá z 95% z vyvřelých hornin

Zvětrávání

• eroze - pochody, které rozrušují horniny a vytváří zvětraliny, na zvětrávání má vliv sluneční záření, změny teplot, mráz, vítr, voda, člověk
• mechanické (fyzikální) - nemění chemické složení
  • ovlivněno slunečním zářením, mrazem, větrem, vodou, ledem
  • oblasti chladné a suché - pouště, místa s velkou nadmořskou výškou
• chemické - mění se chemické složení - oxidace, redukce
  • hlavním činitelem je voda, oblasti teplé a vlhké

Vnější a vnitřní síly

• procesy
• vnitřní - endogenní, původ v zemském nitru (plášti)
  • uvolňováním vnitřní energie země se vytvářejí tlaky a tahy
  • pevninotvorné a horotvorné pohyby, zemětřesení, sopečná činnost, zvětšují se výškové rozdíly
• vnější - mají původ ve slunečním záření a v odstředivé + přitažlivé síle Země
  • terén převážně zarovnávají, zmenšují výškové rozdíly
  • působí vždy, stále, ale s jinou intenzitou
  • svahové procesy, voda (řeky, déšť, jezera, moře), led, mráz, vítr, živé organismy, člověk

Vnitřní síly a tvary reliéfů jimi vytvořené

• sopečná činnost, zemětřesení, pevninotvorné a horotvorné pohyby
• reliéf sopečný (vulkanický)
  • magma - žhavotekutá křemičitá tavenina v hloubce pod zemským povrchem
  • lakolit - těleso, které vznikne utuhnutím magmatu
  • batolit
  • kupa - sopečné těleso vytvořené vytlačením magmatu (např. Řím, České Středohoří, Doupovské hory)
  • efuze - magma se poměrně klidně dostává na zemský povrch, vytváří se lávové proudy a příkrovy
  • exploze - výbuchem
  • stratovulkán - nejčastejší, sopka kombinuje efuzi a explozi
  • kaldera - kráter s obrovským rozměrem, může tam být jezero
  • výskyt sopečné činnosti - okolo Tichého oceánu, Kamčatka, Japonské ostrovy, Jáva, Nový Zéland, Filipíny, Aljaška, Aleuty, Kordillery, Andy
  • významné činné sopky - Etna, Vesuv, Stromboli, Hekla, Fundžisan, Ključevskaja
• zemětřesení - náhlé krátkodobé otřesy zemské kůry, které vznikají uvolněním nahromaděné energie, původ mají v zemském nitru
  • epicentrum - místo, kde se uvolní nejvíce energie
  • hypocentrum - ohnisko zemětřesení, pod zemským povrchem
  • tsunami - obrovská vlna

Atmosféra

• tlak se snižuje směrem nahoru* vzdušný obal Země
• stavba
  • exosféra
  • termosféra
  • mezosféra
  • stratosféra (ozónová vrstva - ozónosféra, 35km)
  • troposféra

Troposféra

• výška 9 - 11km
• stálé složení: dusík 78%, kyslík 21%, oxid uhličitý 0.02%, vzácné plyny
• teplota klesá směrem vzhůru, vertikální teplotní gradient, teplota klesá o 0,5°C na 100 výškových metrů

Počasí a podnebí

• počasí - krátkodobý, okamžitý stav ovzduší (teplota, oblačnost, tlak, rychlost a směr větru, srážky)
• podnebí - průměrný dlouhodobý režim chodu počasí, závisí na
  • vzdálenosti od rovníku (zeměpisná šířka)
  • vzdálenosti od oceánu (zeměpisná délka)
    • kontinentální - větší rozdíl teplot - suché
    • oceánské - vlhčí, menší teplotní rozdíly
• všeobecný oběh atmosféry
• mořské proudy
  • teplé - oteplují, více srážek (vypařování vody)
  • studené - suché
• tyto faktory ovlivňují klima velkých oblastí - makroklima
• nadmořská výška - mikroklima
• teplotní inverze - opačné vrstvení tepla, v kotlinách a pánvích se drží těžší, chladnější a vhlčí vzduch, špatné provětrávání pánví a kotlin

Všeobecný oběh atmosféry

• pasáty - pravidelné větry vanoucí od obratníku k rovníku
• na rovníku je nejtepleji, vzduch stoupá do výšky, každodenní lijáky
• pás rovníkových tišin - není vítr
• teplý vzduch stoupá nahoru, pára - ochlazení - kapky
• pasát v jižní Americe - Amazonie - vláha
• severovýchodní pasát v Africe umocňuje sucho na Sahaře
• západní proudění ovlivňuje klima Evropy, zmírňuje teplotní rozdíly a přináší vlhkost
• kolem rovníku je nejtepleji a vlhko
• obratník - teplý pás, suchý
• mírný pás - více vláhy
• polární oblasti - chladné, méně sražek - suchý
• místní větry - monzuny (jižní a jihovýchodní Asie), vznikají v důsledku nestejnodrodého zahřívání
• vzduchové hmoty a atmosférické fronty
  • rozlišují se teplotou, tlakem a vlhkostí
  • jsou odděleny frontami
  • rovníková (nízký tlak), tropická (vysoký tlak), polární (nízký tlak)
• cyklóna - TN (oblačnost, vlhko, deštivo)
• anticyklóna - TV (jasné počasí bez oblačnosti)
• stabilní tlakové útvary - Islandská TN, Azorská TV
• sezónní tlakové útvary - Sibiřská TV (zimní)
• putující - na tropické frontě jsou nejničivější cyklóny, velký rozdíl tlaku
• na ČR působí
  • celoročně - polární oceánská (zmírňuje teplotní rozdíly, vlhko) a polární kontinentální (sucho, větší teplotní rozdíly) vzduchová hmota
  • v zimě také - arktická oceánská a arktická kontinentální (mrazy, jasno)
  • v létě také - tropická oceánská (teplo, bez oblačnosti) a tropická kontinentální (bouřky, teplé počasí)
• synoptická mapa - spojuje místa se stejným tlakem (izobary)
• putující atmosférické fronty
  • teplá - na mapě červená, velké území
  • studená - na mapě modrá, prudké deště na malém území
  • okluze - teplá + studená fronta

Podnebné pásy

• klimagram - název, 3 souřadnice (zeměpisná délka a šířka, nadmořská výška), průměrná teplota, průměrné srážky
• ČR - nejtepleji Hodonín (9,5°C); Olomouc 8°C; Sněžka 0,2°C; nejdeštivější Jizerské hory (170cm); nejsušší podkrušnohorské pánve (50cm)
• rovníkový - teplota je vysoká, nemění se, vlhko, srážky se nemění
  • tropické deštné lesy, půdy tropů (ferralitické a laterické)
• subekvatoriální - tropický vlhký, teplotá je stálá a vysoká, střídání období dešťů a sucha
  • pouště a polopouště (půdy tropů, horské nevyvinuté půdy)
• tropický - suché tropy
  • savany a suché stepi (pouštní nevyvinuté půdy, půdy tropů)
• subtropický - teplo a sucho v létě, chladněji a vlhko v zimě
  • subtropické vždyzelené rostliny, vegetace středomořského typu, lesostepi a stepi
• polární - mírná teplota, spíše vlhčí, TN
  • tajga, lesostepi, stepi, alpinská a vysokohorská vegetace, lesy listnaté, jehličnaté a smíšené
• subarktický - nízké teploty po celý rok, nestabilní srážky, má roční období (krátké léto, delší zima)
  • tajga, alpinská a vysokohorská vegetace
• arktický - střídání polárního dne a noci, méně srážek
  • tundry a lesotundry, tajga, alpinská a vysokohorská vegetace, zaledněná území
• více prší u oceánu, menší výkyvy teplot
• prší více v zimě (od podzimu do jara)

Hydrosféra

• veškeré vodstvo na Zemi
• rozdělení zásob vody na Zemi
  • souše 29%
  • voda 71%
    • slaná voda 94%
    • sladká voda 6%
      • podpovrchová 4,3%
      • led 1,7%
      • povrchová voda a voda v atmosféře 0,03%
        • jezera, močály, vodní nádrže 0,029%
        • atmosféra 0,001%
        • řeky 0,00015%
• 2-3% vody jsou použitelné

Světový oceán

• 71% - světový oceán
• moře - části oceánů
  • okrajová
  • vnitřní
  • Arabské, Čadské vysychá
• záliv - menší části moří a oceánů
• průliv - zúžená část oceánu mezi pevninami
• průplav - umělé vodní cesty
• ostrov - kus pevniny obklopený vodou
• souostroví
• poloostrov - výběžek do moře
• vlastnosti mořské vody
  • salinita - slanost, průměr 3,5%
  • teplota, průměr 18°C
• brakická voda - sladká + slaná
• barva vody
  • Žluté moře - sprašové části
  • Černé moře
  • Rudé moře - řasy
  • Bílé moře - zamrzání
  • ocelově modré moře - Sargasové moře
• pohyby vody
  • vlnění - vítr (Abraze), tsunami
  • mořské dmutí - slapové jevy
  • mořské proudy - vertikální x horizontální směr
    • teplé - z nižších do vyšších zeměpisných šířek
  • mořský příboj
• význam moře - rybolov, mořské řasy, zemní plyn, ropa, sůl, námořní doprava, energie

Říční síť

• hlavní tok (např. Labe, Odra) a přítoky (např. Morava)
• pramen - vznik
• ústí - místo, kde vodní tok vtéká do jiného toku
• ron - soustředěný odtok, srážková voda
• průběh vodního toku - horní, střední, dolní
• meandr - rameno
• povodí - základní hydrologická jednotka, území ze kterého hlavní tok s přítoky odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu
• rozvodí - hranice mezi povodími (např. Kralický Sněžník)
• úmoří - území, ze kterého je odváděna voda do moře, oceánu (např. úmoří Severní, Baltské, Černé) - povodí více řek
• vodní tok
  • průtok - množství vody, které proteče určítým místem koryta (průtočný profil) za sekundu
  • odtok
  • délka toku (pramen - ústí)
  • vodní stav - latě, výška hladiny v řece nad zvoleným pevným bodem
  • režim odtoku - změny během roku
• monzun - pravidelné větry, rozdíl tlaku na pevnině a oceánu
  • v červnu maximum, v zimě minimum (jihovýchodní Asie - monzunová obpast, řeka Mekong)
• hydrografická síť

Jezera

• přírodní sníženina zcela nebo z části vyplněna vodou
• průtočná - Bajkal, Angara
• bezodtoká - Aralské, Kaspické
• podle vzniku
  • tektonická - nejhlubší - Bajkal (1620m), Africká jezera - Tanganika, Malawi
  • sopečná - krátervá - Francie, Turecko

Pedosféra

Není to celé!

Biosféra

Není to celé!