Poslední dějepis
Z 8.B8 wiki
Verze z 24. 11. 2009, 16:34; 88.103.161.43 (diskuse)
Vrcholný středověk • 12. - 15. století • položeny základy středověké společnosti, společnost stavovská • společnost rozdělena podle stavů, ne podle národů • Stavy • skupiny lidí, kteří mají stejné postavení ve společnosti • panský stav - šlechta, panovník • duchovní stav - církev, všechny typy církevních hodnostářů, představitelů • poddanský stav - rolníci, nevolníci • městský stav - měšťané • • obyvatelé ve vrcholném středověku jsou svobodní • stavovská společnost vychází z ideje učení o trojím lidu • vychází z církve • • lidé jsou rozděleni do stavů díky boží vůli, každý má ve svém životě nějaký úkol • panský stav - organizují a brání společnost • duchovní stav - modlí se za společnost • poddanský stav - pracují pro společnost • • dostat se z nižšího do vyššího stavu bylo obtížné • jenom když nějaký panovníkův poddaný vykonal něco významného pro panovníka, mohl být pasován na rytíře • rozdělení podle náboženství - křesťané, muslimové, Židé • Typy středověkých států • monarchie • západní Evropa - jednotný centralizovaný stát, monarchie založena na národnostním principu (ve Francii Francouzi, v Británii Angličané) • vzniká absolutní monarchie, panovník vládne absolutně (např. Francie) • stavy nemají žádnou moc • roku 1302 ve Francii vznikají generální stavy, jsou absolutně bez moci • • vzniká stavovská monarchie, panovník vládne spolu se stavy (např. Anglie) • na počátku 13. století, 1215 byl král Jan Bezzemek donucen podepsat chartu Libertatum (velká listina svobod) - král například nemůže popravit žádného z příslušníků stavů • • • střední Evropa - státy zde nejsou jednotné, partikulární (rozdrobené) státy, panovníkova moc je slabší • východní Evropa - mnohonárodnostní státy, dávájí se dohromady proti nepříteli (Polsko-litevská unie - obrana před řádem německých rytířů, Ruský stát) • Charakteristika • změny v zemědělství - dochází ke zdokonalení náčiní, práce • asymetrická radlice - k prokypřování orné půdy (pluh) • dokonalejší zapřahání dobytka • používání větrných a vodních mlýnů • • změny trojpolního systému - půda byla rozdělena na tři části - jář (na jaře), ozim (silo se na podzim), úhor (nesilo se, tato půda ležela ladem, využívána k pasení dobytka) • další rok se půdy vyměnily • měli málo dobytka, jedli ryby, luštěniny, ovoce, zeleninu • • kolonizace - osídlování dosud neobydlených oblastí • vnitřní - provádí obyvatelstvo uvnitř státu • vnější - příchod cizích osadníků • průběh - byla vybrána skupina rolníků, kteří měli založit novou vesnici • v čele vůdce lokátor, hledali místo locus • lesy vypalovali - vyžďářili, pařezy vyvrátili - vyklučili • za kolonizaci dostali osvobození od placení poplatků (12 - 20 let lhůta, měli přesně určené dávky, nakonec se tyto výhody rozšířily na ostatní vesnice), dostali svobodu • • zákupní právo (emfyteutické, emfiteuze) - poddaní si zakoupili půdu do dědičného nájmu, ale ta pořád patřila feudeálům • uspořádání vesnic • silniční typ - kolem cesty • okrouhlice - statky postaveny kolem návsi, půda se rozpínala paprskovitě kolem statků • • rozvoj řemeslné výroby, ukončena druhá společenská dělba práce, řemeslo se definitivně odděluje od zemědělství, specializace řemesel (kovolitectví, zbraně) • • Rozdělení měst podle vzniku • města na místě původních antických - obnovují se • obnovují se tržní osady (na místech výhodných k obchodu) - křižovatky obchodních cest, u brodů řek, v podhradí (pod panským sídlem) • města "na zeleném drnu" - nově založená města, pravá kolonizační, vznikla tam kde dříve žádná osada nebyla (např. České Budějovice) • mají zakládací listinu, moderní půdorys, náměstí do čtverce nebo obdelníku, rovné ulice • • Rozdělení měst podle majitele • města královská • věnná - přidělena královně, sloužila jako zdroj příjmu pro královny - vdovy (např. Hradec Králové, Dvůr Králové, Polička) • hornická - těžba drahých kovů (např. Kutná Hora, Stříbro, Písek, Jihlava), řídila se zákoníkem "Horní zákoník" • komorní - příjmy z nich šly do královské komory, daně vybíral komoří nebo podkomoří • • města poddanská - založena šlechtou, církví, obyvatelé byli poddaní • například Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Český Brod, Pelhřimov • majitel města přidělil obyvatelům městská privilegia (práva) • práva hospodářská • várečné (vařit pivo) • mílové - na míle od města se nesmel usadit žádný řemeslník, protože by konkuroval městu • tržní - mohly se konat trhy • nuceného vkladu - obchodníci se museli ve městě usadit a nejméně tři dny nabízet zboží • hrdelní - právo popravy • samosprávy - město řídila městská rada - v čele purkmistr, 12 členů, kažý měsíc byl purkmistr jeden z nich • dříve byl v čele měst rychtář, pak se z něj stal velitel biřiců (policie), šatlava (vězení) - za šatlavu se ještě muselo zaplatit • • osobní svobody • obehnat město hradbami • • • Rozdělení obyvatelstva • kupci - nejbohatší, obchodníci, městský patriciát, z kupců se skládá městská rada • Gildy - kupecké organizace, hodně vzdělaní, cestovali po Evropě • • řemeslníci - žili spolu pohromadě na určitém územi (pekaři, koželužci), jmenují se podle nich ulice (kde se nacházeli) • také součástí městské rady, sdružovali se do organizací podle řemesla - cechy, v čele cechmistr • řemeslníci byli mistři • počet řemeslníků ve městě byl omezen (aby si nekonkurovali), až po smrti jednoho mistra mohl přijít další • v dílnách pracovali tovaryši (vyučený řemeslník) a učedníci • věčný tovaryš - některý tovaryš se nemohl stát mistrem, protože na to neměl peníze nebo ve městě už bylo dost mistrů • • chudina - lidé bez svého domu, nečestná povolání (prostitutky, zloději, žebráci) • osobně svobodní (právem královského města byla osobní svoboda) • kati, rasi - prodávali psí sádlo, lidé se jich štítili, museli žít za hranicemi města • • lidé řídící se jinými zákony - kněží, šlechtici, mniši • Židé - neměli stát (diaspora), žili rozdrobeni po Evropě • opovrhovaní - byli bohatí, půjčovali peníze, byla jim vyčítána smrt Krista • museli nosit něco žlutého, nesměli mít příjmení a vykonávat zaměstnání • pořádaly se na ně útoky, jsou beztrestně zabíjeni a jejich města josu vypalována (kvůli moru, neúrodě) • za Josefa II. osvícenský absolutismus - Židé se zrovnoprávnili • • Význam měst • ekonomický - střediska obchodu a řemeslné výroby • kulturní - sepisovaly se knihy - vzdělání • společenský - obyvatelé byli osobně svobodní • politický - města podporují krále proti šlechtě, ti byli soupeři • Dálkový obchod • zabýval se prodeje a dovozem luxusního zboží pro šlechtu a krále • dováželo se z orientu, arabští kupci • Levanta (východní část středomoří - Sýrie, Palestina) - tam se zboží předávalo od Arabů k evropským císařům - italští kupci (Benátky a Janov) • obchodní cesty - námořní, od středozemního moře od východu na západ, ovládaly je italská města (Janov a Benátky), v čele městské republiky - městská rada • Benátky měly v čele ještě oficiálního představitele - benátského dóže • města mezi sebou soupeřila - proto měla námezní armády - v čele kondotiér • kondotiéři vojsko vypláceli - armáda byla závislá • stalo se že kondotiér ovládl město - vznikaly městské monarchie • například Florencie - Mediciové (výroba látek - první textilní manufaktury, pracují zde svobodní námezní dělníci), Miláno - Sforzové (vyráběla se zde rytířská zbroj) • • severní Itálie byla nejednotná • ve Florencii roku 1378 povstání dělníků v manufakturách - málo placeni • • další obchodní námořní cesta byla v severní Evropě - Hanza (Hanzovní cesta), byla to nadnárodní urbanizace • centrem organizace byla Lübeck, města byla politicky i ekonomicky silná • bojovala proti zemím Skandinávského poloostrova (Švédsko, Dánsko, Norsko - Kalmarská unie) • Hanza Kalmarskou unii porazila, objevení Ameriky a zámořské obchody způsobily konec těchto sporů • centra obchodu se přesunula na pobřeží západní Evropy (atlantské pobřeží) • • Rozvoj těžby drahých kovů • v Čechách těžba zlata (Zlaté hory, řeka Otava - Písek, Jílové u Prahy), stříbra (Stříbro, Jihlava, Kutná Hora) • Václav II. od roku 1300 razil pražské groše, nechal sepsat horní zákoník (kolik stříbra si může Kutná Hora nechat, jaká jsou práva horníků) • Vlašský dvůr - mincovna v Kutné Hoře • Královský regál - právo krále na těžbu drahých kovů • feudeální renta - přechod od naturální renty k peněžní, feudeálové vyžadují od poddaných peníze, nikoli např. obilí • feudeálové (šlechta) se začali dělit na vyšší a nižší stav (panský - např. pán z Hradce a rytířský - např. Jan Žižka z Trocnova) •
Vznik centralizované Francie • roku 937 rod Kapetovců (Hugo Kapet) - ovládli pouze Isle de France, slabí vůdci • domény - jsou silná území ve Francii, kde vládli silní vládci - velmožové • např. Akvitánie, Gaskoňsko, Anjou, Bretagne, Normandie, Toulouse • • francouzští králové ovládali jen malá území a velmožové vládli velikým doménám, proto se začali králové pokoušet ovládat další území • Ludvík VII. zahájil sjednocovací proces - Ludvík získal vliv na Akvitánii • oženil se s Eleonorou Akvitánská, ta se s ním ale rozvedla, vdala se za Jindřicha II. Plantageneta (stal se anglickým králem, byl leníkem francouzského krále, vyústilo ve válku), obrovské území • • Filip II. August - sjednotil Francii • sňatkovou politikou - jeho šlechta se ženila s dědičkami • válkou s Anglií - porazil Bezzemka, mír v Bouvinnes - zisk všech francouzských lén Bezzemka • angličtí králové byli leníci francouzských králů - docházelo mezi nimi ke konfliktům • • diplomacií • získává území severní a střední Francie • roku 1209 pořádal křížovou výpravu proti Albigenským - kataři (katarské hnutí), Toulouse, Languedoc • nakonec se uchýlili na tzv. katarské hrady - nejdéle se bránil Montsegur • vyhladovělí, upálili je • • • Filip IV. Sličný (1285 - 1314) - své postavení upevňuje reformami - týkají se armády, státní správy, "nová šlechta" • král si musel půjčit mnoho peněz od Židů, Templářů - zadlužení • věřitelů se musel zbavit - na Židy pogromy, Templáře obvinil z kacířství • francouzská armáda vtrhla na řády - sebrala bohatství a zajala je, chtěli templářský poklad - mučeni • požádal papeže Bonifáce VII., aby Templáře prohlásil za kacíře (poslal Nogareta), papež ze stresu umírá • další papež byl zvolen na přání Filipa - Kliment V. • Avignonské zajetí papežů (1304 - 1377) • • roku 1312 Templářský řád rozpuštěn, roku 1313 veřejné upálení hlavních představitelů v Paříži (např. Jacques de Moley a 2 hodnostáři) • • roku 1302 byly poprvé svolány generální stavy • dynastie Kapetovců vymírá po meči a králem se stává Filip VI. z Valois • záminka pro budoucí sto letou válku, protože jiné královské rody toužily nastoupit na panovnický trůn • •
Vznik centralizované Anglie • nejdříve vládl Vilém Dobyvatel, jeho rod vymírá • 1154 - nástup dynastie Plantagenetovců • Jindřich II. Plantageneta • měl také léna ve Francii • spory s cantenburským arcibiskupem Thomasem Becketem (katolická církev) • Becket zavražděn když sloužil mši, jeho hlava předložena králi jako důkaz • • reformy státní správy - šerifové (úředníci, šlechtici) • na určitých územích v Anglii, jsou správci té určité oblasti • • jeho synové - Jan Bezzemek, Richard Lví Srdce • Richard Lví Srdce • syn Jindřicha II. • účast na III. křížové výpravě - zajat sultánem Saladinem - požadoval od Richarda výkupné - byl propuštěn, ale na cestě zpět do Evropy byl opěn zajat římským králem Konrádem III. • za nepřítomnosti Richarda vládl Jan Bezzemek - nezodpovědný • v Anglii spory, neklid, občanské války, spory mezi Normany a Anglosasy • • vznikají pověsti o Robinu Hoodovi • po smrti Richarda na trůn nastupuje Jan Bezzemek • Jan Bezzemek • dostal se do sporu s Filipem II. Augustem, nakonec uzavřen mír v Bouvinnes roku 1214 (zůstalo mu pouze Bordeaux) • musel podepsat Magna Charta Libertatum (Velká listina svobod) - 1215 • omezuje královský absolutismus, král nesmí uvěznit obyvatele Anglie bez řádného soudu • šlechta a církev získává právo podílet se na vládě • nikdo nesmí být odsouzen bez rozsudku • daně jen se souhlasem Velké rady (zástupci šlechty a církve a dva kupci z Londýna) • • roku 1265 se z Velké rady stává Parlament, od 14. století Horní a Dolní sněmovna • vývoj v Anglii vede ke stavovské monarchii, ve Francii převládal královský absolutismus •
Boj Skotska za svobodu • původně Skotsko nebylo součástí Anglie • až za dynastie Stuartovců se Anglie spojuje se Skotskem • Angličtí králové se ale snaží Skotsko ovládnout • ve Skotsku povstání proti Anglii - vůdce William Wallace - zvítězil nad Eduardem roku 1297 - vítězství u Stirlingu • Robert Bruce - skotský král, roku 1306 ve Scone korunován na posvátném "kameni osudu" • Angličané jim ho ukradli • • roku 1328 agnlický král Eduard III. uznal nezávislost Skotska • bitva u Bannockburnu 1314 - vítězství Skotů nad Angličany (pod vedením Roberta Bruce) • Skotsko samostatné do roku 1603, spojuje se s Anglií za dynastie Stuartovců •
Stoletá válka • 1337 - 1453 • konflikt mezi Anglií a Francií • 3 etapy (1337 - 1360, 1360 - 1415, 1415 - 1453) • příčiny • snaha Anglie získat zpět ztracené území ve Francii • boj o Flandry - Belgie patřila Francii, ale obchodovala s Anglií • Eduard III. - nárok na panovnický trůn • • 1. etapa • 1337 - Angličané vypluli přes La Manche do Francie • 1340 - námořní bitva u Sluis, zajistila Angličanům dlouhodobou kontrolu nad La Manche • 1346 - bitva u Kresčaku - Francouzi poraženi, padl Jan Lucemburský (účastnil se ji slepý) • 1356 - bitva u Poitiers [poatie] - Francouzi opět poraženi • 1360 - mír v Bretagni - Angličané zabrali sever Francie • Francie začíná být vyčerpaná jak válkou, tak morem • 2. etapa • na začátku malá vítězství Francouzů • mor ve Francii - krysy roznášely, zemřela polovina obyvatelstva, lidé to brali jako trest od Boha • dva přístupy k moru • Flagelanti - lidé, kteří se bičovali do krve a uváděli se tím do extáze - lidé se jich báli • druhá část obyvatelstva byla klidná • • ve Francii dochází k povstáním (1358) • povstání rolnické - Jacquerie [žakeri] - povstali nevolníci vůči pánům kvůli zvýšení feudeálních povinností a platů • rolníci tím ale ničeho nedosáhli • • povstání měšťanské - Ettienne Marcel - měšťané chtěli zasedat v generálních stavech • potlačeni a Ettienne byl popraven • • Anglie - John Wycliff - působí na Oxfordské univerzitě, filozof a myslitel • jeho myšlenky rozšiřovali do lidu lidoví kazatelé, například John Ball (voják) • s Wattem Tylerem vytvořil roku 1380 Selské vojsko • • Selské vojsko dotáhlo na Londým a žádali zrušení nevolnictví, ovládli Londým • král pozval Watta a Johna na jednání a zabil je • • robota se ale zmenšovala a za určitou dobu bylo úplně zrušeno nevolnictví a poddanství • roku 1415 bitva u Azincourtu - druhá porážka Francouzů • 3. etapa • bitva u Azincourtu 1415 • Jindřich V. (Anglický král) - sňatek s francouzskou princeznou, ale než získá trůn zemře • v Anglii a části Francie vládne syn Jindřich VII. • jižní Francie je řízena Karlem VII. (dauphin Karel) • lidové povstání proti Francii - Johanka z Arku • Bůh a svatí k ní promlouvají, aby zachránila Francii • přivedla armádu k vítězství - dobyla Orleans, Remeš (korunovací město), dauphin Karel korunován - Karel VII. král • Johanka upadla do zajetí Burgunďanů - ti ji prodali Angličanům - odsouzena jako kacířka, 1431 upálena • Panna orleánská - bojové jméno • odsuzovala husitské hnutí • • válka končí porážkou Angličanů - zůstává jim jen území Calais • Francie po válce • vyvíjí se jako téměř absolutní monarchie • moc má král, který může svolat generální stavy, zasloužil se o to Ludvík XI. • vypisuje pro obyvatele stálé daně - podpora "rukodílen" (porcelán, hedvábí) - podpora ekonomiky • podporuje (upevňuje) moc krále • připisuje Burgunsko • upevňuje absolutismus • • Anglie po válce • dva roky po válce vypukla válka občanská - Válka růží • trvala 30 let, 1455-1485 • Yorkové (bílá růže) x Lancasterové (červená růže) • Richard III. se prohlásil za panovníka a zavedl teror - 1485 poražen v bitvě u Bosworthu Jindřichem VII. (příbuzný Lancasterů) • Jindřich VII. Tudor - anglickým králem, dynastie Tudorovců, spojil Lancastery a Yorky sňatkem • vybudoval vzkvétající říši dbalou zákonů • začíná hospodářský rozkvět Anglie • • •
Vznik centralizované Francie • roku 937 rod Kapetovců (Hugo Kapet) - ovládli pouze Isle de France, slabí vůdci • domény - jsou silná území ve Francii, kde vládli silní vládci - velmožové • např. Akvitánie, Gaskoňsko, Anjou, Bretagne, Normandie, Toulouse • • francouzští králové ovládali jen malá území a velmožové vládli velikým doménám, proto se začali králové pokoušet ovládat další území • Ludvík VII. zahájil sjednocovací proces - Ludvík získal vliv na Akvitánii • oženil se s Eleonorou Akvitánská, ta se s ním ale rozvedla, vdala se za Jindřicha II. Plantageneta (stal se anglickým králem, byl leníkem francouzského krále, vyústilo ve válku), obrovské území • • Filip II. August - sjednotil Francii • sňatkovou politikou - jeho šlechta se ženila s dědičkami • válkou s Anglií - porazil Bezzemka, mír v Bouvinnes - zisk všech francouzských lén Bezzemka • angličtí králové byli leníci francouzských králů - docházelo mezi nimi ke konfliktům • • diplomacií • získává území severní a střední Francie • roku 1209 pořádal křížovou výpravu proti Albigenským - kataři (katarské hnutí), Toulouse, Languedoc • nakonec se uchýlili na tzv. katarské hrady - nejdéle se bránil Montsegur • vyhladovělí, upálili je • • • Filip IV. Sličný (1285 - 1314) - své postavení upevňuje reformami - týkají se armády, státní správy, "nová šlechta" • král si musel půjčit mnoho peněz od Židů, Templářů - zadlužení • věřitelů se musel zbavit - na Židy pogromy, Templáře obvinil z kacířství • francouzská armáda vtrhla na řády - sebrala bohatství a zajala je, chtěli templářský poklad - mučeni • požádal papeže Bonifáce VII., aby Templáře prohlásil za kacíře (poslal Nogareta), papež ze stresu umírá • další papež byl zvolen na přání Filipa - Kliment V. • Avignonské zajetí papežů (1304 - 1377) • • roku 1312 Templářský řád rozpuštěn, roku 1313 veřejné upálení hlavních představitelů v Paříži (např. Jacques de Moley a 2 hodnostáři) • • roku 1302 byly poprvé svolány generální stavy • dynastie Kapetovců vymírá po meči a králem se stává Filip VI. z Valois • záminka pro budoucí sto letou válku, protože jiné královské rody toužily nastoupit na panovnický trůn • •
Vznik centralizované Anglie • nejdříve vládl Vilém Dobyvatel, jeho rod vymírá • 1154 - nástup dynastie Plantagenetovců • Jindřich II. Plantageneta • měl také léna ve Francii • spory s cantenburským arcibiskupem Thomasem Becketem (katolická církev) • Becket zavražděn když sloužil mši, jeho hlava předložena králi jako důkaz • • reformy státní správy - šerifové (úředníci, šlechtici) • na určitých územích v Anglii, jsou správci té určité oblasti • • jeho synové - Jan Bezzemek, Richard Lví Srdce • Richard Lví Srdce • syn Jindřicha II. • účast na III. křížové výpravě - zajat sultánem Saladinem - požadoval od Richarda výkupné - byl propuštěn, ale na cestě zpět do Evropy byl opěn zajat římským králem Konrádem III. • za nepřítomnosti Richarda vládl Jan Bezzemek - nezodpovědný • v Anglii spory, neklid, občanské války, spory mezi Normany a Anglosasy • • vznikají pověsti o Robinu Hoodovi • po smrti Richarda na trůn nastupuje Jan Bezzemek • Jan Bezzemek • dostal se do sporu s Filipem II. Augustem, nakonec uzavřen mír v Bouvinnes roku 1214 (zůstalo mu pouze Bordeaux) • musel podepsat Magna Charta Libertatum (Velká listina svobod) - 1215 • omezuje královský absolutismus, král nesmí uvěznit obyvatele Anglie bez řádného soudu • šlechta a církev získává právo podílet se na vládě • nikdo nesmí být odsouzen bez rozsudku • daně jen se souhlasem Velké rady (zástupci šlechty a církve a dva kupci z Londýna) • • roku 1265 se z Velké rady stává Parlament, od 14. století Horní a Dolní sněmovna • vývoj v Anglii vede ke stavovské monarchii, ve Francii převládal královský absolutismus •
Boj Skotska za svobodu • původně Skotsko nebylo součástí Anglie • až za dynastie Stuartovců se Anglie spojuje se Skotskem • Angličtí králové se ale snaží Skotsko ovládnout • ve Skotsku povstání proti Anglii - vůdce William Wallace - zvítězil nad Eduardem roku 1297 - vítězství u Stirlingu • Robert Bruce - skotský král, roku 1306 ve Scone korunován na posvátném "kameni osudu" • Angličané jim ho ukradli • • roku 1328 agnlický král Eduard III. uznal nezávislost Skotska • bitva u Bannockburnu 1314 - vítězství Skotů nad Angličany (pod vedením Roberta Bruce) • Skotsko samostatné do roku 1603, spojuje se s Anglií za dynastie Stuartovců •
Stoletá válka • 1337 - 1453 • konflikt mezi Anglií a Francií • 3 etapy (1337 - 1360, 1360 - 1415, 1415 - 1453) • příčiny • snaha Anglie získat zpět ztracené území ve Francii • boj o Flandry - Belgie patřila Francii, ale obchodovala s Anglií • Eduard III. - nárok na panovnický trůn • • 1. etapa • 1337 - Angličané vypluli přes La Manche do Francie • 1340 - námořní bitva u Sluis, zajistila Angličanům dlouhodobou kontrolu nad La Manche • 1346 - bitva u Kresčaku - Francouzi poraženi, padl Jan Lucemburský (účastnil se ji slepý) • 1356 - bitva u Poitiers [poatie] - Francouzi opět poraženi • 1360 - mír v Bretagni - Angličané zabrali sever Francie • Francie začíná být vyčerpaná jak válkou, tak morem • 2. etapa • na začátku malá vítězství Francouzů • mor ve Francii - krysy roznášely, zemřela polovina obyvatelstva, lidé to brali jako trest od Boha • dva přístupy k moru • Flagelanti - lidé, kteří se bičovali do krve a uváděli se tím do extáze - lidé se jich báli • druhá část obyvatelstva byla klidná • • ve Francii dochází k povstáním (1358) • povstání rolnické - Jacquerie [žakeri] - povstali nevolníci vůči pánům kvůli zvýšení feudeálních povinností a platů • rolníci tím ale ničeho nedosáhli • • povstání měšťanské - Ettienne Marcel - měšťané chtěli zasedat v generálních stavech • potlačeni a Ettienne byl popraven • • Anglie - John Wycliff - působí na Oxfordské univerzitě, filozof a myslitel • jeho myšlenky rozšiřovali do lidu lidoví kazatelé, například John Ball (voják) • s Wattem Tylerem vytvořil roku 1380 Selské vojsko • • Selské vojsko dotáhlo na Londým a žádali zrušení nevolnictví, ovládli Londým • král pozval Watta a Johna na jednání a zabil je • • robota se ale zmenšovala a za určitou dobu bylo úplně zrušeno nevolnictví a poddanství • roku 1415 bitva u Azincourtu - druhá porážka Francouzů • 3. etapa • bitva u Azincourtu 1415 • Jindřich V. (Anglický král) - sňatek s francouzskou princeznou, ale než získá trůn zemře • v Anglii a části Francie vládne syn Jindřich VII. • jižní Francie je řízena Karlem VII. (dauphin Karel) • lidové povstání proti Francii - Johanka z Arku • Bůh a svatí k ní promlouvají, aby zachránila Francii • přivedla armádu k vítězství - dobyla Orleans, Remeš (korunovací město), dauphin Karel korunován - Karel VII. král • Johanka upadla do zajetí Burgunďanů - ti ji prodali Angličanům - odsouzena jako kacířka, 1431 upálena • Panna orleánská - bojové jméno • odsuzovala husitské hnutí • • válka končí porážkou Angličanů - zůstává jim jen území Calais • Francie po válce • vyvíjí se jako téměř absolutní monarchie • moc má král, který může svolat generální stavy, zasloužil se o to Ludvík XI. • vypisuje pro obyvatele stálé daně - podpora "rukodílen" (porcelán, hedvábí) - podpora ekonomiky • podporuje (upevňuje) moc krále • připisuje Burgunsko • upevňuje absolutismus • • Anglie po válce • dva roky po válce vypukla válka občanská - Válka růží • trvala 30 let, 1455-1485 • Yorkové (bílá růže) x Lancasterové (červená růže) • Richard III. se prohlásil za panovníka a zavedl teror - 1485 poražen v bitvě u Bosworthu Jindřichem VII. (příbuzný Lancasterů) • Jindřich VII. Tudor - anglickým králem, dynastie Tudorovců, spojil Lancastery a Yorky sňatkem • vybudoval vzkvétající říši dbalou zákonů • začíná hospodářský rozkvět Anglie • • •
