Pletiva
Z 8.B8 wiki
- jsou soubory buněk stejného tvaru, původu, funkce
- vznikají buněčným dělením
Obsah |
Dělivá
- meristény
- jejich činností vznikají nové buňky, nová pletiva
Původní
- protomeristény
- špičky kořenů, vrcholy stonků
- apikální (okrajový) meristén
- zárodky semenných rostlin jsou tvořeny z dělivých pletiv
- charakteristika buněk: velmi tenká bun. stěna, mnoho cytoplazmy, velká bun. jádra, malé buňky, chybí mezibuněčné prostory
Prvotní
- primární meristény
- platí obdobná charakteristika jako pro meristény původní
- patří sem:
- dermatogen - vzniká z něj pokožka
- periblem - vzniká z něj prvotní kůra
- plerom - základní pletivo + střední válec
- prokambium - odděluje pletiva vodivá
Druhotná
- sekundární - vznikají obnovením dělivé funkce již rozlišeného trvalého pletiva
- felogen - odděluje korek a feloderm
- kambium
Trvalá
- tvořena diferencovanými buňkami, které jsou uzpůsobeny k výkonu určité funkce
Krycí
- kryjí povrch rostlinného těla a chrání ho před nepříznivými škodlivými vlivy
- ochrana před vysycháním - silná kutikula, nadměrným výparem, před účinky UV záření
- patří sem pokožka (epidermis, hryzodermis):
- zpravidla tvořena jednou vrstvou buněk, které k sobě těsně přiléhají - chybí mezibuněčné prostory. Na povrchu může být kutikula (vosk)
- mezi některými buňkami jsou buňky ledvinového tvaru, které mají schopnost se otevírat a zavírat - průduchy
- chlupy - trichomy:
- na povrchu pokožky mohou být trichomy
- význam stejný jako pokožka
- rozlišení:
- ostnité, háčkovité - slouží k rozšiřování semen a plodů, ochrana před okusem
- žlaznaté - bývají na masožravých rostlinách - teutakule - prdukují enzymy, které rozkládají tělo hmyzu. Obohacuje rostlinu o dusík a fosfor
- žahavé - na povrchu listů kopřivy, obsahje jedovaté látky histamin, acetylcholin
- absorbční - na kořenech rostlin, řčerpají z půdy vodu a minerální látky
Vodivá
- cévy, cévice a sítkovice jsou združeny do svazků cévních
- cévy - součást svazků cévních, jaou dokonalejší a jsou tvořena úzkými trubicovitými buňkami, jejichž příčné stěny jsou proděravělé
- cévy vedou proud transpirační, vodu s rozpuštěnými minerálními látkami, až do listů, květů, plodů
- cévice - u rostlin nahosemenných - tvořeny úzkými trubicovitými buňkami s příčnými přepážkami
- vedení roztoků v cévicích je méně dokonalé
- sítkovice - součástí lýka a vedou cukry (asimiláty) z listů na místo spotřeby - proud asimilační, buňky sítkovic jsou živé (cévy a cévice mrtvé)
- podle vzájemné polohy dřeva a lýka rozlišujeme tyto svazky cévní:
- bočné - vyskytuje se např. ve stoncích přesliček, stoncích a listech semenných rostlin
- dvojbočné - čeleď tykvovité, lilkovité, zvonkovité
- paprsčité (radiální) - pravidelně se střídá lýko a dřevo (kořeny všech semenných rostlin)
- soustředné
- dřevostředný - odenky některých kapradin
- lýkostředný - konvalina, sněženka (jednoděložné rostliny)
Základní
- tvořena nejčastěji velkými parenchimatickými buňkami s nebo bez mezibuněčných prostor
- patří sem:
- palisádový parenchym - tvořen několika vrstvami protáhlých buněk, které se vyskytují v čepeli listů. Bývají bez mezibuněčných prostor. Asimilační funkce
- houbový parenchym - součástí listů, má nepravidelné buňky s velkými mezibuněčnými prostorami. Asimilační funkce v čepeli listů
- pletivo zásobní - v jeho buňkách shromažďuje rostlina zásobní látky - tuky (slunečnice), cukry (obilniny), bílkoviny (luštěniny)
- pletivo vodní - v něm rostliny shromažďují zásoby vody na další období (kaktusy)
- některé mohou shromažďovat také ostatní látky a tyto buňky mohou tvořit souvislé trubičky - mléčnice (vlaštovičník)
Další rozdělení
- podle tloušťky bun. stěny
- podle přítomnosti mezibuněčných prostor
- podle tvaru buněk
Parenchym
- tvořen tenkostěnnými buňkami různého tvaru
- mohou být krychlovité, kulovité, hranolovité (výskyt v základním zásobním pletivu)
- nebo protáhlé - palisádový parenchym - přítomen v listech rostlin
- palisádový parenchym může být bez mezibuněčných prostor nebo s, prostory jsou vyplněny vzduchem
- např. dužnina jablek
Aerenchym
- pletivo s velkými mezibuněčnými prostorami, které jsou vyplněné vzduchem
- vzniká při růstu stonku roztrháním jeho dužniny
- vyskytuje se u mokřadních rostlin
Sklerenchym
- jeho buňky jsou ztlustlé po celém povrchu, protoplast záhy odumírá
- nachází se v dužnině hrušek v podobě tzv. sklereidů (kamenných buněk)
- skořápky ořechů, přadné rostliny (len, konopí, bavlník), kde tvoří dlouhá vlákna (až 120mm)
- mechanická funkce - zpevňuje rostlinné tělo
- lignin - způsobuje zdřevnatění
Prozenchym
- pletivo tvořené z protáhlých buněk se šikmými přepážkami
- tento typ pletiva zpevňuje a vystužuje rostlinné tělo
- můžeme ho najít v žebrech a hranách některých rostlin
Kolenchym
- protáhlé živé buňky bez mezibuněčných prostor
- zpevňuje a vystužuje rostlinné tělo
- najdeme jej v některých žebrech a hranách některých hluchavkovitých rostlin
