Poslední dějepis
Z 8.B8 wiki
Poslední Přemyslovci • český stát ve 13. století • rozdíly mezi prvními a posledními Přemyslovci • první bojovali o moc, český stát není příliš významný • u posledních boje o moc neprobíhají (králem je první syn), český stát je středoevropskou velmocí • • poslední Přemyslovci • Přemysl Otakar I. (1198 - 1230) • Václav I. (1230 - 1253) • Přemysl Otakar II. (1253 - 1278) • Václav II. (1283 - 1305) • Václav III. (1305 - 1306) • • Přemysl Otakar I. • konec bojů o český trůn • 1212 - Zlatá bula Sicilská - královský titul - právo volby jen stavy české • zavádí právo primogenitury (nejstarší - prvorozený syn vládne) • počátek kolonizace - příliv osadníků z Německa (i za Václava I. a Otakara II.) • dvakrát ženat, dvě dcery • Markéta - budoucí dánská královna (Dagmar) • provdala se za dánského krále Valdemara II., přijala jeho jméno Dagmar (v Dánsku) • dodnes symbol milosrdenství - pomáhala druhým, zakládala nemocnice • • Anežka - roku 1989 svatořečena • byla odmítnuta u krále (sňatek) - stala se abatyší (v klášteře sv. Františka, který nechal postavit její bratr Václav I.) • založila Anežský klášter + špitál, přivedla k nám klarisky, založila mníšský řád - křižovníci s červenou hvězdou • • • naklonil si papeže a císaře (Fridrich II. podepsal Zlatou bulu sicilskou) • českého krále můžou volit jen české stavy • povinnost: musí se zúčastnit korunovační jízdy s 300 jezdci (nebo zaplatit 30 hřiven) • • Václav I. • jednooký - přišel o oko při lovu divoké zvěře - jeho vášeň • za něj velký hospodářský růst - zavedl kolonizaci - přeměňoval lesy a močály v úrodná pole a zakládal města • zahájil těžbu stříbra v Jihlavě • 1241 - Tataři (Mongolové) - zvítězil nad nimi • jeho dvůr - střediskem rytířské kultury (převzal z Německa), podporoval hony, turnaje • v brnění, galantní k ženám, bojovali dřevci a meči • • spor se synem Přemyslem Otakarem II., tomu udělen titul "mladší král" • Václav I. podporován olomouckým biskupem • • manželka Kunhuta Štaufská • Přemysl Otakar II. • král železný a zlatý • patří k nejbohatším vládcům Evropy • ke dvoru zval kejklíře, zpěváky - minesengry, trubadúry • výbojovou politikou získal: • Alpské země - Rakousy (sňatek s Markétou Babenberskou), 1269 rozšířeny dědictvím (Korutany, Kraňsko) • vítězstvím ve válce s uherským králem Bélou IV. získává Štýrsko (1260 - bitva u Kressenbrunnu) • 1261 - sňatek s Kunhutou Uherskou (princezna) • 1266 - obsazeno Chebsko • český stát sahal od Krkonoš k Jaderskému moři • účastnil se křížové výpravy proti Prusům (pohané), založil tam Královec (Kalingrad) • • počátky zemského soudu v Čechách - nejvyšší soudní orgán šlechty, vznik zemských desek, zemský sněm • podporoval kolonizaci (25 měst - Kolín, Čáslav, Písek, České Budějovice) • založení hradů (Bezděz, Zvíkov), klášterů - Zlatá koruna v jižních Čechách • používání nového královského erbu - dvouocasý lev s korunkou • usiloval o titul římského císaře • 1273 - volba císaře, Přemysl se účastnil, protikandidátem je Rudolf Habsburský (tehdy neznámý rod, nikdo ho neznal, mysleli si, že ho budou ovládat, proto ho říšské stavy zvolily) • spor mezi nimi, Přemysl Otakar II. ztrácí své území • Alpské země - rodné území Habsburků - Rakousy • 1279 (26. srpna) - bitva na Moravském poli, Přemysl Otakar II. umírá, poražen Rudolfem • • Václav II. • české země do roku 1283 (i když to Zlatá bula zakazovala) rozděleny • Morava - Rudolf Habsburský • Čechy - Ota Braniborský - poručík Václava II. (ten byl i s matkou uvězněn na Bezdězu) - vládl prozatimně místo Václava II. • • matka Kunhuta se provdala za Záviše z Falkenštejna • Václav II. propuštěn z Bezdězu (12 letý) - stává se králem • sňatek s Gutou - dcera Rudolfa Habsburského • ovlivněn Závišem - rádce - pomoc ve vládě • opozice proti Závišovi - obžalován z úkladů proti králi, zajat, popraven pod hradem Hluboká • zval na svůj dvůr zpěváky (minnesängři - zpěváci milostných písní) • bohatství v Čechách • 1300 - Horní zákoník, pražské groše (Vlašský dvůr) • zval učence, mudrce - chtěl založit univerzitu • dobrý diplomat • 1300 - Česko-Polská unie - oženil se s polskou princeznou - Eliška Rejčka (9 let, dcera posledního Piastovce) • byl korunován polským králem -> unie • • 1301 - vymřela uherská dynastie Arpádovců, uherským králem se stává Václav III. • 1304 - uherským králem Karel Robert z Anjou, Václav se vrátil zpět do Čech • 1305 - ukončení tažení do Říma - vítězí nad Albrechtem Habsburským, Václav II. umírá • Václav III. • 1306 zavražděn v Olomouci při tažení do Polska • 1305 - nastupuje v 16 letech na trůn • sňatek s Violou Těšínskou • vzdal se Uherské koruny, rozhodnut pro Korunu českou, snaha potlačit odboj polské šlechty vedený Vladislav Lokýtkem (povstal v Polsku, protože chtěl získat korunu, Václav III. jel okamžitě do Polska, cestou v Olomouci byl ale zavražděn) • Přemyslovci vymřeli po meči • Bedřich Smetana - opera Braniboři v Čechách • 1306 - 1310 v Čechách boj o trůn - bezvládí • 1306 česká šlechta přijala za krále Jindřicha Korutanského •
Lucemburkové na českém trůně • první kandidát na trůn je Jindřich Korutanský • 1307 do Čech vtrhla armáda - Rudolf Habsburský se pokusil obsadit Čechy (syn římského císaře) • oženil se s Eliškou Rejčkou, jenže ještě roku 1307 zemřel • • na trůn se vrací Jindřich Korutanský, jenže se proti němu postavili měšťané • nejvýznamnějším rodem jsou Lucemburkové, Jindřich VII. Lucemburský byl římský císař • jeho syn Jan Lucemburský se stává českým panovníkem • • Jan Lucemburský • roku 1310 ve Špýru sňatek s Eliškou Přemyslovnou • vláda Lucemburků 1310 - 1437 (Jan Lucemburský, Karel IV., Václav IV., Zikmund) • 1310 nucen podepsat inaugurační dekrety • daně vybírat jen se souhlasem stavů • do úřadů nesmějí nastupovat cizinci • král smí použít vojsko jen tehdy, bude-li se bojovat na území českého státu • menší vliv krále • • české země směřovaly ke stavovské monarchii • 1311 - 1318 boj mezi šlechtou a králem - snaha o královský absolutismus • 1318 Jan vydává Domažlické úmluvy - svěřil správu země podkomořímu - Jindřichu z Lipé • pro Čechy se stává Jan králem cizincem, v cizině si ho více cenili • vybojoval Chodsko, Budišínsko, Zhořelecko • usiloval o korunu římského císaře (to se mu nepodařilo, ale synu Karlu IV. ano) • zahynul v bitvě u Kresčaku • zastavoval královský majetek (z toho získával peníze - zastavil i svoji korunu, ale pak si nechal vyrobit novou) • Karel IV. • byl českým králem a zároveň římským císařem • byl poloviční Přemyslovec (Eliška Přemyslovna - matka) • jeho pravé jméno - Václav • od 2 do 7 let strávil na Křivoklátě (královský hrad) • matka žila na Mělníku • v 7 letech ho odvezl otec do Francie do Paříže ke francouzskému králi, oženil se s Blankou z Valois • ženy (budoucí královny) se učily zpěvu, tanci, hře na nástroj, způsobům • při biřmování získal Václav jméno Karel IV. • učil se rytířství, jazykům (Čeština, Italština) • v 15 letech byl povolán do Itálie • svůj život popisuje v životopise Vita Caroli • v Itálii založil město Monte Carlo • 1333 - získal titul Markrabě Moravský • poté pobýval v Čechách - vykupoval zase královský majetek zpět, Čechy se začaly vracet do normálu • 1344 - založeno pražské arcibiskupství - Arnošt z Pardubic (1. arcibiskup) • 1346 - korunovace na českého krále • zahraniční politika založena na diplomacii (vše se snažil domluvit) • snažil se o získávání nových území (sňatkovou politikou, diplomacií, koupí) • 2. manželka Anna Falcká (získal Falc) - ani ta mu nedala dědice • 3. manželka Anna Svidnická (syn Václav IV. - narodil se 1361 v Norimberku, ve dvou letech korunován na českého krále, 1376 se stal římským císařem) • 4. manželka - Alžběta Pomořanská (synové Zikmund a Jan Zhořelecký) • • 1356 - Zlatá bula karlova • zákoník Svaté říše římské (platnost do 1806) • navazuje na zlatou bulu sicilskou • zdůrazňuje nezávislost českého státu na Svaté říši římské • potvrzuje českého krále jako prvního kurfiřta • synové kurfiřtů se musejí učit česky • pro zvolení římského krále stačí nadpoloviční většina hlasů • • bohemocentrismus - Římská říše je řízena z Prahy • připojil Lužici, Horní Falc, Braniborsko, Lucembursko • snaha vyřešit papežské schizma - poslední diplomatická cesta do Francie, situaci nevyřešili, po návratu umírá - 1378 • Vnitřní politika • diplomatické a kompromisní jednání s českou šlechtou • zákoník Majestas Carolina • měl v úmyslu ho vydat, ale nevydal • chtěl jím ovlivnit moc české šlechty (odúmrť) a rozšířit pravomoci krále • rozhodnutí stavovského shromáždění kontrolováno panovníkem • ostré protesty šlechty, aby neztratili tvář, Karel řekl, že údajně zákoník shořel • • nechal udělat korunovační klenoty (korunu) • Svatováslacská koruna - zdobená perlami a drahokamy, zasvěcená svatému Václavovi (v křížku údajně trn z Kristovy koruny) • Česká Koruna - název českých zemí (Země koruny české), stát je trvalá hodnota, panovníci se mění • • Zakladatelská činnost • Praha - hlavní město Svaté říše římské • nechává budovat stavby v gotickém stylu • nová čtvrť - Nové Město Pražské - velké náměstí (dnes Václavské) - "Koňský trh", rovné ulice • Praga - caput regni - Praha je hlavou království • zakládá v Praze instituce (arcibiskupství) • • 1348 (Karlova) Univerzita pražská • první ve střední Evropě • po vzoru francouzské Sorbony • od začátku měla všechny čtyři fakulty (artistická - filosofická, vstupní, prošli jí všichni; teologická; právnická; lékařská) • latina • v čele rektor, na každé fakultě děkan, označení pro profesora - mistr • dohled nad univerzitou má arcibiskup • způsob výuky - scholastika (učí se pouze to, co je schváleno církví) • studuje zde řada cizinců (hlavně ze střední Evropy) • hlasování - 4 hlasy studenti (3 hlasy cizinci, 1 hlas Češi) • • chrám sv. Víta, klášter Emauzy - Na Slovanech (vybombardovaný za 2. sv. války) • nechává stavět Karlův most (na místě Juditina mostu) • chrán Panny Marie Sněžné v Praze - nedostavěl ho, Týnský chrám na Staroměstském náměstí • hladová zeď - opevnění kolem Prahy, především na Vyšehradě - staví pražská chudina • Karlštejn - středisko diplomatických setkání, místo pro korunovační klenoty • kaple Svatého Kříže - deskové obrazy mistra Theodorika • • Václav IV. • král římský • českým králem korunován teprve ve dvou letech • 1376 - Karel IV. zařídil, aby byl zvolen římským králem • od dětství vychováván jako budoucí král (mnoho vychovatelů, např. Arnošt z Pardubic - pražský arcibiskup) • dvakrát ženatý - bavorské kněžny (Žofie, Johana) • zpočátku příznivec Mistra Jana husa • nebyl tak úspěšný jako jeho otec, vyhýbal se dlouhým jednáním, ukrýval se na své lovecké hrady (Žebrák, Točník) • údajně se v převleku vydával mezi prosté lidi do pražského města • za své rádce si vybíral představitele nižší šlechty (opomíjel šlechtu vysokou) • vysoká šlechta nespokojená, nízká šlechta neschopná zastávat svěřené úřady - oslabení vlády • • Spory • s katolickou církví - s pražským arcibiskupem Janem z Valdštejna • spor o obsazení kladrubského opatství (nepřímo řešen s Janem z Pomuku, zadržen, mučen, vytrhli mu jazyk a hodili do Vltavy, svatořečen 1729 - Jan Nepomucký) • • s vysokou šlechtou - o úřady a moc (opírá se o "milce" - nízká šlechta) • Panská jednota - v čele Jindřich z Rožmberka, Václav IV. dvakrát zajat • 1394 - uvězněn v Rakousích - zásah bratra Jana Zhořeleckého - úřady vysoké šlechtě • 1402 - zajat bratrem Zikmundem (uherský král), vtrhl do Čech, obsadil Kutnou horu (stříbro) - plenění, "liška ryšavá" • • • s německou šlechtou - nespokojenost s jeho vládou, odmítal jednání se šlechtou, nepodnikl korunovační jízdu • 1400 - sesazen z trůnu a ztrácí titul římského krále - "král nepotřebný, nečinný a nedbalý" • znovu začíná usilovat o trůn, ale nezvolili ho (zvolili jeho bratrance z Moravy), po nich Zikmund (diplomatické jednání) • • Poté • účast na koncilu v Pise (po sesazení z trůnu se začal snažit), měl vyřešit papežské schizma • zástupci Prazské univerzity hlasují jinak než král • • 1409 - Dekret kutnohorský • upravoval hlasovací právo na pražské univerzitě, rektorem univerzity se stává Mistr Jan Hus • král si tím zajistil podporu • • původně podporuje Husa (až do 1412, kdy mu bylo nařízeno odejít - odchází na Kozí hrádek) • 1419 - první pražská defenstrace • pražští konšelé urazili husity a zabarikádovali se na radnici • konšelé po nich cosi házeli, když strefili monstranci, husité vtrhli do vnitřku a vyházeli je z oken • • Václav těžce nemocen, odjel na hrad do Kunratic, umírá • po jeho smrti zavládl zmatek a nepokoje •
Lucemburkové na českém trůně • první kandidát na trůn je Jindřich Korutanský • 1307 do Čech vtrhla armáda - Rudolf Habsburský se pokusil obsadit Čechy (syn římského císaře) • oženil se s Eliškou Rejčkou, jenže ještě roku 1307 zemřel • • na trůn se vrací Jindřich Korutanský, jenže se proti němu postavili měšťané • nejvýznamnějším rodem jsou Lucemburkové, Jindřich VII. Lucemburský byl římský císař • jeho syn Jan Lucemburský se stává českým panovníkem • • Jan Lucemburský • roku 1310 ve Špýru sňatek s Eliškou Přemyslovnou • vláda Lucemburků 1310 - 1437 (Jan Lucemburský, Karel IV., Václav IV., Zikmund) • 1310 nucen podepsat inaugurační dekrety • daně vybírat jen se souhlasem stavů • do úřadů nesmějí nastupovat cizinci • král smí použít vojsko jen tehdy, bude-li se bojovat na území českého státu • menší vliv krále • • české země směřovaly ke stavovské monarchii • 1311 - 1318 boj mezi šlechtou a králem - snaha o královský absolutismus • 1318 Jan vydává Domažlické úmluvy - svěřil správu země podkomořímu - Jindřichu z Lipé • pro Čechy se stává Jan králem cizincem, v cizině si ho více cenili • vybojoval Chodsko, Budišínsko, Zhořelecko • usiloval o korunu římského císaře (to se mu nepodařilo, ale synu Karlu IV. ano) • zahynul v bitvě u Kresčaku • zastavoval královský majetek (z toho získával peníze - zastavil i svoji korunu, ale pak si nechal vyrobit novou) • Karel IV. • byl českým králem a zároveň římským císařem • byl poloviční Přemyslovec (Eliška Přemyslovna - matka) • jeho pravé jméno - Václav • od 2 do 7 let strávil na Křivoklátě (královský hrad) • matka žila na Mělníku • v 7 letech ho odvezl otec do Francie do Paříže ke francouzskému králi, oženil se s Blankou z Valois • ženy (budoucí královny) se učily zpěvu, tanci, hře na nástroj, způsobům • při biřmování získal Václav jméno Karel IV. • učil se rytířství, jazykům (Čeština, Italština) • v 15 letech byl povolán do Itálie • svůj život popisuje v životopise Vita Caroli • v Itálii založil město Monte Carlo • 1333 - získal titul Markrabě Moravský • poté pobýval v Čechách - vykupoval zase královský majetek zpět, Čechy se začaly vracet do normálu • 1344 - založeno pražské arcibiskupství - Arnošt z Pardubic (1. arcibiskup) • 1346 - korunovace na českého krále • zahraniční politika založena na diplomacii (vše se snažil domluvit) • snažil se o získávání nových území (sňatkovou politikou, diplomacií, koupí) • 2. manželka Anna Falcká (získal Falc) - ani ta mu nedala dědice • 3. manželka Anna Svidnická (syn Václav IV. - narodil se 1361 v Norimberku, ve dvou letech korunován na českého krále, 1376 se stal římským císařem) • 4. manželka - Alžběta Pomořanská (synové Zikmund a Jan Zhořelecký) • • 1356 - Zlatá bula karlova • zákoník Svaté říše římské (platnost do 1806) • navazuje na zlatou bulu sicilskou • zdůrazňuje nezávislost českého státu na Svaté říši římské • potvrzuje českého krále jako prvního kurfiřta • synové kurfiřtů se musejí učit česky • pro zvolení římského krále stačí nadpoloviční většina hlasů • • bohemocentrismus - Římská říše je řízena z Prahy • připojil Lužici, Horní Falc, Braniborsko, Lucembursko • snaha vyřešit papežské schizma - poslední diplomatická cesta do Francie, situaci nevyřešili, po návratu umírá - 1378 • Vnitřní politika • diplomatické a kompromisní jednání s českou šlechtou • zákoník Majestas Carolina • měl v úmyslu ho vydat, ale nevydal • chtěl jím ovlivnit moc české šlechty (odúmrť) a rozšířit pravomoci krále • rozhodnutí stavovského shromáždění kontrolováno panovníkem • ostré protesty šlechty, aby neztratili tvář, Karel řekl, že údajně zákoník shořel • • nechal udělat korunovační klenoty (korunu) • Svatováslacská koruna - zdobená perlami a drahokamy, zasvěcená svatému Václavovi (v křížku údajně trn z Kristovy koruny) • Česká Koruna - název českých zemí (Země koruny české), stát je trvalá hodnota, panovníci se mění • • Zakladatelská činnost • Praha - hlavní město Svaté říše římské • nechává budovat stavby v gotickém stylu • nová čtvrť - Nové Město Pražské - velké náměstí (dnes Václavské) - "Koňský trh", rovné ulice • Praga - caput regni - Praha je hlavou království • zakládá v Praze instituce (arcibiskupství) • • 1348 (Karlova) Univerzita pražská • první ve střední Evropě • po vzoru francouzské Sorbony • od začátku měla všechny čtyři fakulty (artistická - filosofická, vstupní, prošli jí všichni; teologická; právnická; lékařská) • latina • v čele rektor, na každé fakultě děkan, označení pro profesora - mistr • dohled nad univerzitou má arcibiskup • způsob výuky - scholastika (učí se pouze to, co je schváleno církví) • studuje zde řada cizinců (hlavně ze střední Evropy) • hlasování - 4 hlasy studenti (3 hlasy cizinci, 1 hlas Češi) • • chrám sv. Víta, klášter Emauzy - Na Slovanech (vybombardovaný za 2. sv. války) • nechává stavět Karlův most (na místě Juditina mostu) • chrán Panny Marie Sněžné v Praze - nedostavěl ho, Týnský chrám na Staroměstském náměstí • hladová zeď - opevnění kolem Prahy, především na Vyšehradě - staví pražská chudina • Karlštejn - středisko diplomatických setkání, místo pro korunovační klenoty • kaple Svatého Kříže - deskové obrazy mistra Theodorika • • Václav IV. • král římský • českým králem korunován teprve ve dvou letech • 1376 - Karel IV. zařídil, aby byl zvolen římským králem • od dětství vychováván jako budoucí král (mnoho vychovatelů, např. Arnošt z Pardubic - pražský arcibiskup) • dvakrát ženatý - bavorské kněžny (Žofie, Johana) • zpočátku příznivec Mistra Jana husa • nebyl tak úspěšný jako jeho otec, vyhýbal se dlouhým jednáním, ukrýval se na své lovecké hrady (Žebrák, Točník) • údajně se v převleku vydával mezi prosté lidi do pražského města • za své rádce si vybíral představitele nižší šlechty (opomíjel šlechtu vysokou) • vysoká šlechta nespokojená, nízká šlechta neschopná zastávat svěřené úřady - oslabení vlády • • Spory • s katolickou církví - s pražským arcibiskupem Janem z Valdštejna • spor o obsazení kladrubského opatství (nepřímo řešen s Janem z Pomuku, zadržen, mučen, vytrhli mu jazyk a hodili do Vltavy, svatořečen 1729 - Jan Nepomucký) • • s vysokou šlechtou - o úřady a moc (opírá se o "milce" - nízká šlechta) • Panská jednota - v čele Jindřich z Rožmberka, Václav IV. dvakrát zajat • 1394 - uvězněn v Rakousích - zásah bratra Jana Zhořeleckého - úřady vysoké šlechtě • 1402 - zajat bratrem Zikmundem (uherský král), vtrhl do Čech, obsadil Kutnou horu (stříbro) - plenění, "liška ryšavá" • • • s německou šlechtou - nespokojenost s jeho vládou, odmítal jednání se šlechtou, nepodnikl korunovační jízdu • 1400 - sesazen z trůnu a ztrácí titul římského krále - "král nepotřebný, nečinný a nedbalý" • znovu začíná usilovat o trůn, ale nezvolili ho (zvolili jeho bratrance z Moravy), po nich Zikmund (diplomatické jednání) • • Poté • účast na koncilu v Pise (po sesazení z trůnu se začal snažit), měl vyřešit papežské schizma • zástupci Prazské univerzity hlasují jinak než král • • 1409 - Dekret kutnohorský • upravoval hlasovací právo na pražské univerzitě, rektorem univerzity se stává Mistr Jan Hus • král si tím zajistil podporu • • původně podporuje Husa (až do 1412, kdy mu bylo nařízeno odejít - odchází na Kozí hrádek) • 1419 - první pražská defenstrace • pražští konšelé urazili husity a zabarikádovali se na radnici • konšelé po nich cosi házeli, když strefili monstranci, husité vtrhli do vnitřku a vyházeli je z oken • • Václav těžce nemocen, odjel na hrad do Kunratic, umírá • po jeho smrti zavládl zmatek a nepokoje •
