Politologie

Přejít na:navigace, hledání

• polis = obec, stát • vědecká disciplína, která se zabývá studiem politiky • patří mezi vědy o člověku (humanitní disciplíny) • jako samostatná disciplína vzniká politologie na přelomu 19. a 20. století v USA, když kořeny politického myšlení najdeme již ve starém Řecku • v širším smyslu je předmětem politologie moc • snaží se být kritickou a objektivní vědou • politologie • normativní (hodnotová) • deskriptivní (popisná) • predikativní (prognostická) • • e, právo • • politika - umění řídit obec z pohledu politika • zájem o veřejné věci z pohledu občana • • Z dějin politologie • Platón (427 – 347 př.n.l) „Ústava“ (mimojiné) zde podává svou představu ideálního státu – jeho pojetí státu je založeno na striktní sociální stratifikaci (dělníci, vojáci, filosofové - vládci) • Principem stratifikace je u něj vzdělání (moudrost), je-li někdo moudrý, je dobrým vládcem • totalitní rysy • za nejlepší formu vlády označoval aristokracii nebo monarchii (vláda vrozených, vláda jedince) • Platón působil v době krize athénské polis • • Aristoteles (384 – 322 př.n.l) • vědecký přístup „Poltika“ – odmítá Platónův ideální stát, nezáleží na formě vlády, ale na tom, aby ve státě byla dodržována ústava a zákony • popisuje všechny tehdy známé formy vlády a ústavy • • sv. Tomáš Akvinský (1225-1274) • středověk uvažuje například o legitimitě panovníkovi moci (panovník svou moc odvozoval z moci božské) • politické myšlení je poplatné teologickým úvahám • • Nicolo Machiavelli [Makiaveli] (1469-1527) • „Vladař“ (Il principe) - návod Lorenzu Medicínskému, jak vést úspěšnou politiku • • Machiavelli ospravedlňuje jakékoli vedení politiky („účel světí prostředky“) • Osvícenství • 17. - 18.století • silný rozvoj politického myšlení • Thomas Hobbes (1588-1679), John Locke (1632-1704) – Britský empirismus • autoři teorie společenské smlouvy, vysvětluje vznik státu • válka všech proti všem • kompromis = stát • stát je výtvorem racionálně uvažujících jedinců, kteří se rozhodli hájit svá práva společně - stát jako korporace • • Charles de Montesquieu (1689-1755) - „Duch zákonů“ – vyslovuje se pro zásadu dělení moci – tři složky • zákonodárná moc • výkonná moc • moc soudní • • Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778) • „O společenské smlouvě“ • formuluje základy demokracie • Hovoří o nutnosti účasti lidu na vládě • není to bůh, kdo sesílá na panovníka svou moc, ale lid, kdo deleguje moc na své zastupitele • Rousseau ovšem odmítal zastupitelskou demokracii a prosazoval demokracii přímou • • Immanuel Kant (1724 – 1804) • „O věčném míru“ • Etika – kategorický imperativ • jednej tak, aby se tvé chování mohlo stát obecnou normou - zásada použitelná v politice • • 19. století • Karl Marx (1818 – 1883) • společenské procesy (s nimi i politika) jsou definovány konfliktem tříd • • Max Weber (1864 – 1920) • Kapitalismus je produktem protestantské askeze a střídmosti • • Pojem státu • nejstarší státy vznikají v mezopotámii asi 3000 let př. n. l. • dnes existuje okolo 200 samostatných států • „stát“ z lat. „stato“ = status, řád – tento pojem zavádí do politického myšlení v 16. století Machievelli • forma politické organizace lidské společnosti • státní moc je nezávislá, neodvozená od jiné (suverenita, svrchovanost) • své vnitřní i vnější záležitosti si každý stát řeší sám • • Znaky státu • organizace státu • existence státních orgánů spjatá se státním aparátem • • právo • existence závazných podmínek chování a jednání lidí • vymahatelnost práva • • území a obyvatelstvo • státní suverenita • Funkce státu • vnitřní • bezpečnostní • právní – stát dohlíží na dodržování zákonů, které vydal • ekonomická • sociální – stát zajišťuje občany v době nemoci nebo nezaměstnanosti • kultura – péče o věřící lidi, příspěvky na pořádání kulturních akcí • • vnější • zajištění vztahů s ostatními státy • regulace zahraničního obchodu • ochrana území • • Národ • je společenství lidí se společným jazykem, hlásící se ke společným tradicím a zájmům, je integrováno pocitem sounáležitosti (moderní pojetí národa, vzniká v novověku, dominantní je od 19. století) • ve středověku byl národ pojímán místně (např. němečtí i čeští obyvatelé byli "böhmen") • národní stát (např. ČR) - politická jednotka vytvořená jedním národem • vícenárodní stát (Ruská federace) - stát s federativním uspořádáním, nebo s autonomními oblastmi • národní příslušnost vzniká narozením a socializací • státní občanství • plnoprávné členství jedince v danném státním útvaru, v demokratickém státě zaručuje rovnost s ostatními občany • garantuje komplex práv a povinností • • Teorie vzniku státu • teorie smluvní (konsenzuální) - stát je výsledkem dohody, která ruší přirozený stav (válka), přináší prospěch občanům • teorie náboženská - stát má božský původ, moc ve státě je odvozena od moci božské (státy ve středověké Evropě, některé islámské státy) • teorie patriarchální - stát vznikl rozšiřováním velkorodiny (kmene), v čele stojí patriarcha (praotec) • teorie mocenská - stát je uplatňováním moci silnějšího nad slabšími, inspiruje se v biologii, v Darwinismu • teorie násilí - stát vzniká uplatněním násilí, stát je podle této teorie špatný, měl by se odstranit (anarchismus) • Typy a formy státu • formy vlády • demokratická - vláda lidu (demos), zdrojem moci lid • autokratická (nedemokratická) - samovláda, vládce se považuje za zdroj moci "sám o sobě" (autos) • aristokracie • plutokracie - vláda bohatých • oligarchie - vláda privilegovaných magnátů • totalitní diktatura - potlačuje lidská práva, psychický a fyzický teror, cílem je úplná kontrola nad každodenním životem občanů a neomezené řízení společnosti • • typy států - jednotlivé druhy státního zřízení • monarchie - zaručuje dědičnou a doživotní vládu panovníka (monos archos) • absolutní - panovník má neomezenou moc • konstituční - moc panovníka omezena jiným orgánem - parlamentem • • republika (res publica - věc veřejná) • představitelé státu jsou do svých funkcí voleni (jmenováni) na přechodnou dobu • parlamentní (ČR), prezidentská (USA, Francie, Rusko), nebo kancléřská (Velká Británie) • • • Typy států podle územně správní struktury • unitární stát (unitas - jednota) - jednotný stát s jednou vládou, s jedním občanstvím, s jedinými zákony na celém území státu (např. ČR) • federace - složený (spolkový) stát z více zemí (částí, kantonů, ...), např. USA, SRN, ČSFR, Švýcarsko • v jednotlivých částech mohou platit různé zákony, části mají vlastní samosprávu • • konfederace - volné sdružení států spojených smluvně a úzce spolupracujících (např. Commonwealth - Velká Británie a její bývalé kolonie) • Právní stát • v právním státě platí, že vztah mezi občanem a státem je je vymezen právem - existence právního řádu jako důležitého znaku státu • co stát občanovi nezakazuje, to je povolené, státní orgány mohou dělat pouze to, co jim nařizuje (povoluje) zákon • Náš stát • dějiny české státnosti • Velkomoravská říše (9. - 10. století) - raná forma státu • český stát - Přemyslovci (863 - příchod Konstantina a Metoděje) - křesťanství jako jednotící ideologie státu, ale i celé Evropy • 995 - Přemyslovci sjednocují do té doby roztříštěné území české kotliny a připojují Moravu • knížectví; vzniká kult svatého Václava - Václav jako patron české země • • přelom 12. a 13. století - dochází k upevnění panovníkovy moci, Čechy se stávají dědičným královstvím (1212 - Zlatá bula sicilská) • království bylo nejvyšším typem státního celku • • 14. století - Karel IV. - díky karlovu císařskému titulu se Čechy stávají centrem Evropy • Karel právně zcelil české království do útvaru s názvem Země koruny české • • 1458 – Jiří z Poděbrad – první zvolený král • 1526-1918 – Země koruny české jsou součástí Habsburské monarchie • 28. října 1918 – vznik ČSR – Československé republiky – důsledek oslabení a porážky Rakousko-Uherska v první světové válce (1914-1918) • rozpad Rakousko-Uherska, zahraniční akce – T. G. Masaryk, E. Beneš, M. R. Štefánik • 1918 – 1938 – tzv. období první republiky – velké nacionální problémy s německou menšinou • "Československý národ" • parlamentní republika • • 29. září 1938 - Mnichovská dohoda, konec první republiky a začátek tzv. Druhé světové války • "Česko-Slovensko", odstoupení sudet s většinově německým obyvatelstvem • úbytek demokracie, nárůst antisemitismu, závislost na zahraniční politice Německa • 15. března 1939 - německá armáda obsazuje a okupuje Čechy a Moravu - vznik protektorátu Čechy a Morava (Slovenská republika vyhlašuje 14. 3. samostatnost) • zánik české státnosti • protektorát znamenal absolutní pošlapání národních a politických svobod - odboj (domácí a zahraniční) • během války E. Beneš jako hlava zahraničního odboje prosadil oduznání a zneplatnění Mnichovské dohody • • 8. (9.) 5. 1945 - konec války v Evropě, umožňuje plnou obnovu české státnosti • v obnovené republice sílí vliv Sovětského svazu a Komunistické strany • 1946 Komunisté vyhrávají volby • • 25. 2. 1948 - vznik čistě komunistické vlády, konec demokracie • 50. léta - teror • • •