Poslední dějepis
Z 8.B8 wiki
Verze z 26. 2. 2010, 14:18; 88.103.161.43 (diskuse)
Gotika • 12. - 15. století • vzniká ve Francii a šíří se Evropou • nenavazuje na antiku, jako jediná • vytváří odlišné stavby - vysoké, štíhlé • nazváno podle barbarů Gótů (odporovali antice) - vymyšleno v renesanci • první stavba - opatství Saint-Denis, Francie (dnes součást Paříže), opat Suger, pohřebiště francouzských králů • Znaky architektury • lomený oblouk, žebrová klenba (nahrazuje valenou) • odhmotněnost - tenké zdi • vnější opěrný systém - pilíře, fiály (věžičky na sloupech) • vysoké stavby - vertikalismus • stavby sakrální - katedrály, kostely, kláštery • stavby světské - hrady, měšťanské domy, radnice, tržnice, mosty, paláce, brány • zdobné portály - vstup do katedrály, kružba - klenba, chrliče, roseta - okno s vitráží • hrady - Zvíkov, Křivoklát, Karlštejn (u nás stavěny hlavně za Lucemburků) • radnice ve Vratislavi, nejstarší kamenný most v Písku, Karlův most • chrám sv. Barbory (Vladislavská Gotika) • katedrály: sv. víta, sv. Václava, v Chartres, Notre Dame ("naše paní"), Saint-Chapelle v Paříži - královská kaple, ovlivnila Karla IV. • klášter Mont-Saint-Michelle v Bretagni (za přílivu ostrov), Španělsko - Burgos • Sochařství • trojrozměrnost (si ty blbá Krtku?), realistické zachycení předlohy, esovité prohnutí • už nejsou jen zdobný prvek - samostatná umělecká díla • zdobené barvami (polychromie), individuální rysy, zvláštní řasení šatu, tvář zachycuje psychický stav • Madony, Piety • Malířství • vitráže a desková malba (výzdoba oltářů - kaple sv. Kříže) • Mistr Theodorik, třeboňský, vyšebrodský • knižní malby (miniatury, iniciály) • Rytířská kultura • životní styl šlechtických vrstev ve 12. století • důraz kladen na rytířské chování k ženám • rytíř - šlechtic, pasován králem, dodržuje příkazy krále a Boha • věrnost, ochránce slabých (vdov, sirotků), zbožnost, statečnost, dvorná láska k ženě za niž bojuje • •
Husitství Příčiny husitského hnutí • 15. století, součást proticírkevních hnutí probíhajících v celé Evropě • ukončuje první reformaci • myšlenka kališnictví přijata • rozvíjí se od konce vlády Karla IV., větší rozvoj hlavně za vlády Václava IV. (mocenský zápas mezi šlechtou, šlechta proti městům, král proti vysoké šlechtě, všichni jsou proti církvi) • Odpor k církvi • bohatství církve (vlastnila třetinu půdy - od šlechty a panovníků, kteří se chtěli vykoupit z hříchů) • mnohoobročnictví - jeden člověk mohl zastávat víc církevních funkcí - peníze • svatokupectví - kupování církevních úřadů (i dětem boháčů) • způsob života - "neřestný život duchovních" • papežské schizma - měl ho řešit koncil v Pise - místo toho zvolili třetího papeže • odpustky - začátek po křížových výpravách • kritici • laikové - Tomáš Štítný ze Štítného • lidoví kazatelé - Milíč z Kroměříže, Kornád Walhauser, Mistr Matěj z Janova • • Mistr Jan Hus • narodil se v Husinci v jižních Čechách • pocházel z chudých poměrů • církví mu bylo umožněno studium (kněžský seminář, Karlova univerzita) • působil na Pražské univerzitě (děkan, rektor - vysoké funkce) • 1402 - stal se kazatelem v Betlémské kapli (soukromá kaple postavena na náklady měšťanů, aby se v ní kázalo česky) • kritizoval nesprávné žití církve - nechtěl ji zrušit, jen reformovat • vychází z učení Johna Wiklefa • zasadil se o vydání Dekteru kutnohorského (1409) • spisovatelská činnost (náboženské a jazykovědné spisy), spřežky • 1410 - začíná kázat proti odpustkům, je na něj uvalena klatba (pražským biskupem), zakázáno kázání v soukromých kaplích • 1412 - vyhlášen nad Prahou interdikt - Hus odchází na venkov (Kozí Hrádek, Hrachovec) • 1414 - zahájen kostnický koncil, za účelem odstranění schizmatu • na koncil pozván i Hus, aby ho přiměli odvolat jeho názory • Hus si myslel že bude muset vysvětlit a obhájit své názory - královský glejd jen na cestu tam • v Kostnici uvězněn, pozván na slyšení, nebyl puštěn ke slovu • prohlášen za kacíře, zbaven kněžského svěcení a předán světské moci (Zikmund Uherský), aby byl upálen 6. 7. 1415 • • zpráva o upálení vyvolává silné reakce mezi chudinou i šlechtou, šlechta posílá do Kostnice protestní list (452 pečetí) • květen 1416 - upálen Mistr Jeroným Pražský • • rozhořelo se husitské hnutí - chudina utíkala od svých pánů - ozbrojené houfy napadaly církevní usedlosti (kláštery, fary), rozbíjení kostelů (obrazoborecké hnutí) • symbolem husitství je kalich (Mistr Jakoubek ze Stříbra - přijímání pod obojí) • husité, kališníci, podobojí, utrapisté • • Praha • některé kostely přislíbeny husitům - nedodrženo, spor vyvrcholil 30. 4. 1419 - první pražská defenestrace • Novoměstská radnice, zástup husitů nespokojených kvůli tomu, že nedostali kostel Panny Marie Sněžné, vedený Janem Želivským • konšelé se zabarikádovali na radnici, uráželi husity a házeli po nich věci • husité vyházeli konšely z oken • Nové Město pražské v rukou husitů až do 1422 • • Václav IV. těžce nemocný, brzy po defenestraci umírá (mrtvice nebo epilepsie) • po smrti Želivského se situace v Praze uklidňuje, nedochází k vyhroceným situacím • králem má být Zikmund, ale šlechta ho nechce a je sesazen • 1420 - založení Tábora, sídla husitství v jižních Čechách • zpočátku husitská komuna (společenství sobě rovných lidí), později nabývá rysy běžného středověkého města • společný majetek - rovnost, obecní káď na mince, oslovení "bratře, sestro" • původně v čele stojí čtyři kněží, po příchodu Žižky vojenská správa - čtyři hejtmani (nejvýznamnější Jan Žižka, až do roku 1423) • • husitská vojska - táborité, adamité, orebité, pražané,... • husitský program - čtyři artikuly pražské - 1420 • svobodné hlásání slova Božího, nejen kněží mohou vykládat Bibli • přijímání pod obojí způsobou • aby přestalo světské panování kněží - aby se církev nepletla do politiky, ale byla chudá • spravedlivé trestání smrtelných hříchů - rovnost pro chudé a bohaté • • artikuly přijali pražané i táborité, při první křížové výpravě proti husitům (táborité přijeli pražanům na pomoc) • 1421 se artikuly staly zemským zákonem • Rozdělení obyvatel • od 1419 • husité • radikální - táborité, orebité (východní Čechy), severočeští husité (Žatec, Louny) • táborité - Jan Žižka, Prokop Holý (1426); Tábor 1420 • orebité - východní Čechy, Jan Žižka 1423, od 1424 sirotci • pražané - Jan Rokycana - jediný husitský arcibiskup (nebyl Mistr Pražské univerzity, nebyl schválen papežem) • • umírnění - husitská šlechta, šlo jim hlavně o církevní půdu, kterou zabírali • chiliasmus - nejradikálnější směr v husitství • konec světa, svět bude obnoven novým příchodem Krista, který založí novou tisíciletou říši do které přijde jen pět měst z Čech (Plzeň, Louny, Slaný, Klatovy, Písek) • • • katolíci • landfríd - spolčení šlechty a měst • plzeňský landfríd - Plzeň a západočeské panstvo • • Oldřich z Rožmberka (jižní Čechy) - vysoká šlechta obecně, založil Panskou jednotu • představitelé církve - je jich málo, buď zabiti nebo uprchli • většina moravských měst zůstala katolická • • Zikmund Lucemburský - korunovaný český král 1420, nepřijaly ho české stavy • většinou německé obyvatelstvo • • Průběh husitské revoluce • 14. 7. 1420 - bitva na Vítkově • první křížová výprava do Čech - útok na Prahu • pražané žádají Tábor o pomoc - Žižka s vojskem přitáhl do Prahy - podepsány čtyři artikuly pražské • křižáci odraženi Tábority z Vítkova (dnes Žižkov) • Zikmund dobyl Vyšehrad, nechává se korunovat, 1420, korunovace neuznána • • 1. 11. 1420 - bitva u Vyšehradu, Zikmund opět neúspěšný • červen 1421 - čáslavský sněm • Zikmund oficiálně sesazen z českého trůnu • vytvořena dvacetičlenná rada, která měla do dosazení nového krále řídit Čechy - vyšší a nižší šlechta, měšťané • přijaty čtyři artikuly pražské jako zemský zákon • • 1422 - druhá křížová výprava • Zikmund Uherský, Kutná Hora • v Praze zabit Jan Želivský, převrat v Praze (radikál, s jeho chováním většina pražáků nespokojená, hlavně měšťané) • Praha se přiklání k umírněným husitům, snaha usmířit se se Zikmunden - odmítnuti • Zikmund u Kutné Hory poražen, odchází z Čech • • • 1423 - Panská jednota - zpočátku spolek katolické šlechty proti husitům, postupně se přidávají i husité proti radikálům • 1424 - bitva u Malešova - Panská jednota poražena Žižkou (orebité) • tažení Žižky na Moravu, výprava nedokončená, Žižka umírá v Přibyslavi • • Jan Žižka z Trocnova • jih Čech, pomezí s panstvím Rožmberků • nižší šlechta - zeman, jeho rodina pravděpodobně vymřela - přidává se k lapkům • jako žoldnéř se účastnil bitvy u Grunwaldu - přišel o oko • žádá milost u Václava IV. - stává se velitelem královy stráže na hradě • osloven kázáními Mistra Jana Husa • tažení s husity do Plzně, do Tábora (bitva u Sudoměře) • Husitské vojsko • především pěšáci, nové zbraně • vozové hradby - dostali se stejně vysoko jako jezdci • zemědělské náředí přizpůsobené k boji - cepy, kosy, radlice, houfnice, dobývací praky, smolné věnce • • žižkův vojenský řád - každému určil místo v boji a jak se má chovat • síla zpěvu (Ktož sú Boží bojovníci) • dobývání hradů, hrad Rábí - nedobytý, Žižka přišel o druhé oko, Karlštejn nedobytý • Žižka - dobrý taktik a válečník - snažil se takticky vybrat místo bitvy • 1426 - Prokop Holý (Veliký) - staví se do čela husitských vojsk • dobrý vojevůdce i diplomat - Basilejský koncil • • třetí křížová výprava - bitva u Ústí nad Labem, čtvrtá křížová výprava - bitva u Tachova (nebyly vedeny Zikmundem, ale papežskými legáty) • 1431 - pátá křížová výprava - bitva u Domažlic, křižáci rozehnáni písní Ktož sú Boží bojovníci • husité neporazitelní, začínají jednání • • spanilé jízdy - rejsy - vojenské výpady do okolních zemí (do Rakous, Uher, Bavorska, Braniborska, Horních a Dolních Lužic, Slezska, Polska) • pod záminkou šíření husitských názorů, rabovali a získávali majetek • cílem bylo zasáhnout nepřítele na vlastním území • husitské manifesty (listy) - psané v řeči té země, kam je posílali, vysvětlují ideologii husitství • nejdelší spanilá jízda k Baltu (hejtman Jan Čapek ze Sám) • • 1431 - basilejský koncil, jednání s husity jako s rovnocennými • 1433 - basilejská disputace • Prokop Holý, Jan Rokycana a další • předmětem jednání - čtyři artikuly pražské • narušena Basilejská kompaktáta • • rozpory mezi huitskými stranami • radikálové - nejde o víru, profesionální vojsko - bitvy • umírnění husité a pražané se spojili s katolíky proti radikálům (přidali se k Panské jednotě) • • 1434 - bitva u Lipan - porážka radikálních husitů, smrt Prokopa Holého • Panská jednota znala způsob husitského boje, fingovaný ústup - porážka radikálů uvnitř vozové hradby • zbývající radikálové se shromažďují kolem Jana Roháče z Dubé, někteří odcházejí na Slovensko - "bratříci" • Jan Čapek ze Sád nařčen ze zrady • • 1435 - obnoveno jednání se Zikmundem • 1436 - Jihlavský sněm - přijata basilejská kompaktáta - povoleno přijímání pod obojí, husité tolerováni, poprvé povolena dvojí víra v jednom státě • přijetí Zikmunda českým králem • podmínky: zajištění bezpečnosti účastníkům husitství, půda se nebude vracet církvi, Tábor bude přijat mezi královská města • • • opozice proti Zikmundovi - v čele Jan Roháč z Dubé, opevnili se na hrádku Sion • obléhání hradu (vojsko vede bývalý husita, obléhání trvá skoro rok), po Zikmundových výhružkách hrad dobyt • Jan Roháč z Dubé popraven (škaredě) • • 9. 12. 1437 - Zikmund odjíždí zpět do Uher, po cestě ve Znojmě umírá (nejspíš na otravu krve) • Význam husitského hnutí • povznesena vzdělanost obyčejných lidí (říkalo se, že husitské ženy znají Bibli lépe než kněží v Itálii) • počeštění měst • husitská tradice • mění se složení české společnosti - Panský stav nejvýznamější a nejbohatší • vyšší šlechta získává pravomoci a bohatství, prakticky řídí stát - podmínky pro vznik stavovského státu • mnoho příslušníků nižší šlechty zemřelo • • města získala politický vliv - významný stav • katolická církev ztrácí vliv a příslušnost v zemských stavech • počátek literatury (vzestup) - humanistická česká literatura • ekonomika • úpadek hospodářství, drancování, pustošení • snížila se řemeslná a zemědělská výroba, obchod prakticky zastaven (obchodní stezky nebezpečné) • ničení řady staveb (kláštery, kostely) • hlad, nemoci - zahynulo hodně lidí, po těch kteří přežili se chce daleko víc práce - utužení nevolnictví • • husitství vyzdvihováno za národního obrození - Palacký • opačný pohled - Josef Pekař (kritika ekonomiky) •
Doba poděbradská • 1437 - Zikmund umírá • 1437-9 - Albrecht II. Habsburský • vládne v Rakousku, v Čechách, v Uhrách • zeť Zikmunda Lucemburského • na krále ho uznávají především katolíci, husitská šlechta s ním nesouhlasí • boje - Turky - umírá • po jeho smrti se mu narodil syn - Ladislav Pohrobek • • vláda rozdělena mezi zemské správce • Rakousy - vládne jeho matka - Alžběta Lucemburská • Uhry • horní země - Slovensko - český šlechtic Jan Jiskra z Brandýsa • dolní země - Maďarsko - Jan Hunyiady - opírá se o husity na slovensku (hnutí bratříků) • spor Jana Hunyiady a Jana Jiskry z Brandýsa o moc (Jan Hunyiady se chce stát králem) • bitva u Lučence 1451, Jan Hunyiady poražen, Uhry sjednoceny • • Čechy - nepokoje - vznikají landfrídy • rozpor mezi katolickoua a husitskou šlechtou • • • landfríd - spolek tvořený městy, rytíři a pány • místo ústřední vlády, buď katolické, nebo kališnické • • mezi landfrídy domluven zemský mír • 1444 - do čela východočeského a středočeského landfrídu se dostává Jiří z Poděbrad (kališník) - klidová politika • 1448 - jednota poděbradská (kališnické landfrídy), jednota strakonická (spojení katolických landfrídů, v čele Oldřich z Rožmberka • Jiří z Poděbrad útočí na Prahu - upevnil své postavení • 1452 - Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem (až do 1457), vládl za Ladislava Pohrobka • Ladislav Pohrobek • 1453 - český a uherský král, pobýval ve Vídni • 1457 - návrat do Čech - příprava na svatbu s francouzskou princeznou, podezření na otravu, vinili Jiřího z Poděbrad (ve skutečnosti zemřel na leukemii) • znovu bezvládí, uherským králem se stává Matyáš Korvím • v Čechách volba nového krále • Vznik jednoty bratské • na základě nároků Petra Chelčického • jihočeský hejtman, filosof, kritik (Sieť viery pravé) • odmítá středověké dělení společnosti na trojí lid, hlásá rovnost lidí • odpor proti autoritám - zákony, úřady, církev, šlechta, vojsko, soudy • odmítá panování světských i duchovních pánů, odvádění daní, vyšší vzdělání • odpor proti násilí, chce vytvořit novou společnost založenou na Bibli • • snažili se zbavit společnost špatného chování - nepřijímali mezi sebe vojáky, obchodníky • život podle Bible, společná práce, chudoba • 1467 - vznik samostatné nové církve - jednoty bratské • Řehoř zvaný Krejčí, v Kunvaldu u Žamberka • • sami volili biskupy a světili kněze • pronásledováni od katolíků i husitů (nesouhlasili s odporem k násilí) • později mění své názory • na vzdělání - zakládání škol, překladatelská činnost • přijímají i bohaté šlechtice a měšťany (od 16. století) • • Jiří z Poděbrad • zvolen českým králem (1458) českými stavy - první skutečná volba • poprvé usedl na trůn šlechtic a ne potomek královského rodu • podpora všech stavů • kališník (před korunovací musel slíbit, že přestoupí na katolickou víru) • "král dvojího lidu" - chtěl sjednotit společnost bez ohledu na víru • upevnil královskou moc doma i v zahraničí • základem politické koncepce je basilejská kompaktáta (1462 zrušena papežem Piem II.) • vnitřní politika • rozkvět hospodářství - nerušeno válkami • obnoveno dolování stříbra v Kutné Hora • podpora řemesla a obchodu, další výsady královským městům • dbal o bezpečnost na obchodních cestách • • konflikt s papežem - 1463 papež zrušil kompaktáta • 1466 Jiří z Poděbrad prohlášen za kacíře, formálně zbaven trůnu i majetku • proti Čechám vyhlášena kížová výprava • vnitřní opozice - 1465 Zelenohorská jednota, v čele Zbyněk ze Šternberka • zahraniční politika • koncept mezinárodní mírové unie (1464) • nechal diplomaty sestavit mírový plán • chtěl vytvořit spolek evropských panovníků a společně postupovat při řešení problémů mírovou cestou • v čele měl být francouzský král • oficiálně proti Turkům, neoficiálně proti papeži • neuspěl - nesouhlas evropských panovníků, předběhl svou dobu • 1462-67 - mírové poselstvo po Evropě • na podporu mírového plánu • tvořené z významných českých šlechticů (Lev z Rožmberka) • cestovali po celé Evropě, aby panovníky seznámili s plánem • reprezentovali český stát • písemná zpráva - Václav Šašek z Bířkova (účastník), v 19. století zpracoval Alois Jirásek • • • 1468 křížová výprava do Čech • Matyáš Korvín (KRAVÍN)(uherský král - bývalý zeť J. z P.) obsadil Moravu, Slezsko, Lužice • 1469 - bitva u Vilémova • Jiří z Poděbrad chtěl po Matyáši, aby ho usmířil s papežem, místo toho se nechá korunovat českým králem • Čechy ho neuznaly, jen Moravu, Lužice a Slezsko • • • Jiří z Poděbrad před svou smrtí zavazuje českou šlechtu, aby za dalšího krále zvolila příslušníka rodu Jagellonců (Polsko) • 1471 umírá •
Husitství Příčiny husitského hnutí • 15. století, součást proticírkevních hnutí probíhajících v celé Evropě • ukončuje první reformaci • myšlenka kališnictví přijata • rozvíjí se od konce vlády Karla IV., větší rozvoj hlavně za vlády Václava IV. (mocenský zápas mezi šlechtou, šlechta proti městům, král proti vysoké šlechtě, všichni jsou proti církvi) • Odpor k církvi • bohatství církve (vlastnila třetinu půdy - od šlechty a panovníků, kteří se chtěli vykoupit z hříchů) • mnohoobročnictví - jeden člověk mohl zastávat víc církevních funkcí - peníze • svatokupectví - kupování církevních úřadů (i dětem boháčů) • způsob života - "neřestný život duchovních" • papežské schizma - měl ho řešit koncil v Pise - místo toho zvolili třetího papeže • odpustky - začátek po křížových výpravách • kritici • laikové - Tomáš Štítný ze Štítného • lidoví kazatelé - Milíč z Kroměříže, Kornád Walhauser, Mistr Matěj z Janova • • Mistr Jan Hus • narodil se v Husinci v jižních Čechách • pocházel z chudých poměrů • církví mu bylo umožněno studium (kněžský seminář, Karlova univerzita) • působil na Pražské univerzitě (děkan, rektor - vysoké funkce) • 1402 - stal se kazatelem v Betlémské kapli (soukromá kaple postavena na náklady měšťanů, aby se v ní kázalo česky) • kritizoval nesprávné žití církve - nechtěl ji zrušit, jen reformovat • vychází z učení Johna Wiklefa • zasadil se o vydání Dekteru kutnohorského (1409) • spisovatelská činnost (náboženské a jazykovědné spisy), spřežky • 1410 - začíná kázat proti odpustkům, je na něj uvalena klatba (pražským biskupem), zakázáno kázání v soukromých kaplích • 1412 - vyhlášen nad Prahou interdikt - Hus odchází na venkov (Kozí Hrádek, Hrachovec) • 1414 - zahájen kostnický koncil, za účelem odstranění schizmatu • na koncil pozván i Hus, aby ho přiměli odvolat jeho názory • Hus si myslel že bude muset vysvětlit a obhájit své názory - královský glejd jen na cestu tam • v Kostnici uvězněn, pozván na slyšení, nebyl puštěn ke slovu • prohlášen za kacíře, zbaven kněžského svěcení a předán světské moci (Zikmund Uherský), aby byl upálen 6. 7. 1415 • • zpráva o upálení vyvolává silné reakce mezi chudinou i šlechtou, šlechta posílá do Kostnice protestní list (452 pečetí) • květen 1416 - upálen Mistr Jeroným Pražský • • rozhořelo se husitské hnutí - chudina utíkala od svých pánů - ozbrojené houfy napadaly církevní usedlosti (kláštery, fary), rozbíjení kostelů (obrazoborecké hnutí) • symbolem husitství je kalich (Mistr Jakoubek ze Stříbra - přijímání pod obojí) • husité, kališníci, podobojí, utrapisté • • Praha • některé kostely přislíbeny husitům - nedodrženo, spor vyvrcholil 30. 4. 1419 - první pražská defenestrace • Novoměstská radnice, zástup husitů nespokojených kvůli tomu, že nedostali kostel Panny Marie Sněžné, vedený Janem Želivským • konšelé se zabarikádovali na radnici, uráželi husity a házeli po nich věci • husité vyházeli konšely z oken • Nové Město pražské v rukou husitů až do 1422 • • Václav IV. těžce nemocný, brzy po defenestraci umírá (mrtvice nebo epilepsie) • po smrti Želivského se situace v Praze uklidňuje, nedochází k vyhroceným situacím • králem má být Zikmund, ale šlechta ho nechce a je sesazen • 1420 - založení Tábora, sídla husitství v jižních Čechách • zpočátku husitská komuna (společenství sobě rovných lidí), později nabývá rysy běžného středověkého města • společný majetek - rovnost, obecní káď na mince, oslovení "bratře, sestro" • původně v čele stojí čtyři kněží, po příchodu Žižky vojenská správa - čtyři hejtmani (nejvýznamnější Jan Žižka, až do roku 1423) • • husitská vojska - táborité, adamité, orebité, pražané,... • husitský program - čtyři artikuly pražské - 1420 • svobodné hlásání slova Božího, nejen kněží mohou vykládat Bibli • přijímání pod obojí způsobou • aby přestalo světské panování kněží - aby se církev nepletla do politiky, ale byla chudá • spravedlivé trestání smrtelných hříchů - rovnost pro chudé a bohaté • • artikuly přijali pražané i táborité, při první křížové výpravě proti husitům (táborité přijeli pražanům na pomoc) • 1421 se artikuly staly zemským zákonem • Rozdělení obyvatel • od 1419 • husité • radikální - táborité, orebité (východní Čechy), severočeští husité (Žatec, Louny) • táborité - Jan Žižka, Prokop Holý (1426); Tábor 1420 • orebité - východní Čechy, Jan Žižka 1423, od 1424 sirotci • pražané - Jan Rokycana - jediný husitský arcibiskup (nebyl Mistr Pražské univerzity, nebyl schválen papežem) • • umírnění - husitská šlechta, šlo jim hlavně o církevní půdu, kterou zabírali • chiliasmus - nejradikálnější směr v husitství • konec světa, svět bude obnoven novým příchodem Krista, který založí novou tisíciletou říši do které přijde jen pět měst z Čech (Plzeň, Louny, Slaný, Klatovy, Písek) • • • katolíci • landfríd - spolčení šlechty a měst • plzeňský landfríd - Plzeň a západočeské panstvo • • Oldřich z Rožmberka (jižní Čechy) - vysoká šlechta obecně, založil Panskou jednotu • představitelé církve - je jich málo, buď zabiti nebo uprchli • většina moravských měst zůstala katolická • • Zikmund Lucemburský - korunovaný český král 1420, nepřijaly ho české stavy • většinou německé obyvatelstvo • • Průběh husitské revoluce • 14. 7. 1420 - bitva na Vítkově • první křížová výprava do Čech - útok na Prahu • pražané žádají Tábor o pomoc - Žižka s vojskem přitáhl do Prahy - podepsány čtyři artikuly pražské • křižáci odraženi Tábority z Vítkova (dnes Žižkov) • Zikmund dobyl Vyšehrad, nechává se korunovat, 1420, korunovace neuznána • • 1. 11. 1420 - bitva u Vyšehradu, Zikmund opět neúspěšný • červen 1421 - čáslavský sněm • Zikmund oficiálně sesazen z českého trůnu • vytvořena dvacetičlenná rada, která měla do dosazení nového krále řídit Čechy - vyšší a nižší šlechta, měšťané • přijaty čtyři artikuly pražské jako zemský zákon • • 1422 - druhá křížová výprava • Zikmund Uherský, Kutná Hora • v Praze zabit Jan Želivský, převrat v Praze (radikál, s jeho chováním většina pražáků nespokojená, hlavně měšťané) • Praha se přiklání k umírněným husitům, snaha usmířit se se Zikmunden - odmítnuti • Zikmund u Kutné Hory poražen, odchází z Čech • • • 1423 - Panská jednota - zpočátku spolek katolické šlechty proti husitům, postupně se přidávají i husité proti radikálům • 1424 - bitva u Malešova - Panská jednota poražena Žižkou (orebité) • tažení Žižky na Moravu, výprava nedokončená, Žižka umírá v Přibyslavi • • Jan Žižka z Trocnova • jih Čech, pomezí s panstvím Rožmberků • nižší šlechta - zeman, jeho rodina pravděpodobně vymřela - přidává se k lapkům • jako žoldnéř se účastnil bitvy u Grunwaldu - přišel o oko • žádá milost u Václava IV. - stává se velitelem královy stráže na hradě • osloven kázáními Mistra Jana Husa • tažení s husity do Plzně, do Tábora (bitva u Sudoměře) • Husitské vojsko • především pěšáci, nové zbraně • vozové hradby - dostali se stejně vysoko jako jezdci • zemědělské náředí přizpůsobené k boji - cepy, kosy, radlice, houfnice, dobývací praky, smolné věnce • • žižkův vojenský řád - každému určil místo v boji a jak se má chovat • síla zpěvu (Ktož sú Boží bojovníci) • dobývání hradů, hrad Rábí - nedobytý, Žižka přišel o druhé oko, Karlštejn nedobytý • Žižka - dobrý taktik a válečník - snažil se takticky vybrat místo bitvy • 1426 - Prokop Holý (Veliký) - staví se do čela husitských vojsk • dobrý vojevůdce i diplomat - Basilejský koncil • • třetí křížová výprava - bitva u Ústí nad Labem, čtvrtá křížová výprava - bitva u Tachova (nebyly vedeny Zikmundem, ale papežskými legáty) • 1431 - pátá křížová výprava - bitva u Domažlic, křižáci rozehnáni písní Ktož sú Boží bojovníci • husité neporazitelní, začínají jednání • • spanilé jízdy - rejsy - vojenské výpady do okolních zemí (do Rakous, Uher, Bavorska, Braniborska, Horních a Dolních Lužic, Slezska, Polska) • pod záminkou šíření husitských názorů, rabovali a získávali majetek • cílem bylo zasáhnout nepřítele na vlastním území • husitské manifesty (listy) - psané v řeči té země, kam je posílali, vysvětlují ideologii husitství • nejdelší spanilá jízda k Baltu (hejtman Jan Čapek ze Sám) • • 1431 - basilejský koncil, jednání s husity jako s rovnocennými • 1433 - basilejská disputace • Prokop Holý, Jan Rokycana a další • předmětem jednání - čtyři artikuly pražské • narušena Basilejská kompaktáta • • rozpory mezi huitskými stranami • radikálové - nejde o víru, profesionální vojsko - bitvy • umírnění husité a pražané se spojili s katolíky proti radikálům (přidali se k Panské jednotě) • • 1434 - bitva u Lipan - porážka radikálních husitů, smrt Prokopa Holého • Panská jednota znala způsob husitského boje, fingovaný ústup - porážka radikálů uvnitř vozové hradby • zbývající radikálové se shromažďují kolem Jana Roháče z Dubé, někteří odcházejí na Slovensko - "bratříci" • Jan Čapek ze Sád nařčen ze zrady • • 1435 - obnoveno jednání se Zikmundem • 1436 - Jihlavský sněm - přijata basilejská kompaktáta - povoleno přijímání pod obojí, husité tolerováni, poprvé povolena dvojí víra v jednom státě • přijetí Zikmunda českým králem • podmínky: zajištění bezpečnosti účastníkům husitství, půda se nebude vracet církvi, Tábor bude přijat mezi královská města • • • opozice proti Zikmundovi - v čele Jan Roháč z Dubé, opevnili se na hrádku Sion • obléhání hradu (vojsko vede bývalý husita, obléhání trvá skoro rok), po Zikmundových výhružkách hrad dobyt • Jan Roháč z Dubé popraven (škaredě) • • 9. 12. 1437 - Zikmund odjíždí zpět do Uher, po cestě ve Znojmě umírá (nejspíš na otravu krve) • Význam husitského hnutí • povznesena vzdělanost obyčejných lidí (říkalo se, že husitské ženy znají Bibli lépe než kněží v Itálii) • počeštění měst • husitská tradice • mění se složení české společnosti - Panský stav nejvýznamější a nejbohatší • vyšší šlechta získává pravomoci a bohatství, prakticky řídí stát - podmínky pro vznik stavovského státu • mnoho příslušníků nižší šlechty zemřelo • • města získala politický vliv - významný stav • katolická církev ztrácí vliv a příslušnost v zemských stavech • počátek literatury (vzestup) - humanistická česká literatura • ekonomika • úpadek hospodářství, drancování, pustošení • snížila se řemeslná a zemědělská výroba, obchod prakticky zastaven (obchodní stezky nebezpečné) • ničení řady staveb (kláštery, kostely) • hlad, nemoci - zahynulo hodně lidí, po těch kteří přežili se chce daleko víc práce - utužení nevolnictví • • husitství vyzdvihováno za národního obrození - Palacký • opačný pohled - Josef Pekař (kritika ekonomiky) •
Doba poděbradská • 1437 - Zikmund umírá • 1437-9 - Albrecht II. Habsburský • vládne v Rakousku, v Čechách, v Uhrách • zeť Zikmunda Lucemburského • na krále ho uznávají především katolíci, husitská šlechta s ním nesouhlasí • boje - Turky - umírá • po jeho smrti se mu narodil syn - Ladislav Pohrobek • • vláda rozdělena mezi zemské správce • Rakousy - vládne jeho matka - Alžběta Lucemburská • Uhry • horní země - Slovensko - český šlechtic Jan Jiskra z Brandýsa • dolní země - Maďarsko - Jan Hunyiady - opírá se o husity na slovensku (hnutí bratříků) • spor Jana Hunyiady a Jana Jiskry z Brandýsa o moc (Jan Hunyiady se chce stát králem) • bitva u Lučence 1451, Jan Hunyiady poražen, Uhry sjednoceny • • Čechy - nepokoje - vznikají landfrídy • rozpor mezi katolickoua a husitskou šlechtou • • • landfríd - spolek tvořený městy, rytíři a pány • místo ústřední vlády, buď katolické, nebo kališnické • • mezi landfrídy domluven zemský mír • 1444 - do čela východočeského a středočeského landfrídu se dostává Jiří z Poděbrad (kališník) - klidová politika • 1448 - jednota poděbradská (kališnické landfrídy), jednota strakonická (spojení katolických landfrídů, v čele Oldřich z Rožmberka • Jiří z Poděbrad útočí na Prahu - upevnil své postavení • 1452 - Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem (až do 1457), vládl za Ladislava Pohrobka • Ladislav Pohrobek • 1453 - český a uherský král, pobýval ve Vídni • 1457 - návrat do Čech - příprava na svatbu s francouzskou princeznou, podezření na otravu, vinili Jiřího z Poděbrad (ve skutečnosti zemřel na leukemii) • znovu bezvládí, uherským králem se stává Matyáš Korvím • v Čechách volba nového krále • Vznik jednoty bratské • na základě nároků Petra Chelčického • jihočeský hejtman, filosof, kritik (Sieť viery pravé) • odmítá středověké dělení společnosti na trojí lid, hlásá rovnost lidí • odpor proti autoritám - zákony, úřady, církev, šlechta, vojsko, soudy • odmítá panování světských i duchovních pánů, odvádění daní, vyšší vzdělání • odpor proti násilí, chce vytvořit novou společnost založenou na Bibli • • snažili se zbavit společnost špatného chování - nepřijímali mezi sebe vojáky, obchodníky • život podle Bible, společná práce, chudoba • 1467 - vznik samostatné nové církve - jednoty bratské • Řehoř zvaný Krejčí, v Kunvaldu u Žamberka • • sami volili biskupy a světili kněze • pronásledováni od katolíků i husitů (nesouhlasili s odporem k násilí) • později mění své názory • na vzdělání - zakládání škol, překladatelská činnost • přijímají i bohaté šlechtice a měšťany (od 16. století) • • Jiří z Poděbrad • zvolen českým králem (1458) českými stavy - první skutečná volba • poprvé usedl na trůn šlechtic a ne potomek královského rodu • podpora všech stavů • kališník (před korunovací musel slíbit, že přestoupí na katolickou víru) • "král dvojího lidu" - chtěl sjednotit společnost bez ohledu na víru • upevnil královskou moc doma i v zahraničí • základem politické koncepce je basilejská kompaktáta (1462 zrušena papežem Piem II.) • vnitřní politika • rozkvět hospodářství - nerušeno válkami • obnoveno dolování stříbra v Kutné Hora • podpora řemesla a obchodu, další výsady královským městům • dbal o bezpečnost na obchodních cestách • • konflikt s papežem - 1463 papež zrušil kompaktáta • 1466 Jiří z Poděbrad prohlášen za kacíře, formálně zbaven trůnu i majetku • proti Čechám vyhlášena kížová výprava • vnitřní opozice - 1465 Zelenohorská jednota, v čele Zbyněk ze Šternberka • zahraniční politika • koncept mezinárodní mírové unie (1464) • nechal diplomaty sestavit mírový plán • chtěl vytvořit spolek evropských panovníků a společně postupovat při řešení problémů mírovou cestou • v čele měl být francouzský král • oficiálně proti Turkům, neoficiálně proti papeži • neuspěl - nesouhlas evropských panovníků, předběhl svou dobu • 1462-67 - mírové poselstvo po Evropě • na podporu mírového plánu • tvořené z významných českých šlechticů (Lev z Rožmberka) • cestovali po celé Evropě, aby panovníky seznámili s plánem • reprezentovali český stát • písemná zpráva - Václav Šašek z Bířkova (účastník), v 19. století zpracoval Alois Jirásek • • • 1468 křížová výprava do Čech • Matyáš Korvín (KRAVÍN)(uherský král - bývalý zeť J. z P.) obsadil Moravu, Slezsko, Lužice • 1469 - bitva u Vilémova • Jiří z Poděbrad chtěl po Matyáši, aby ho usmířil s papežem, místo toho se nechá korunovat českým králem • Čechy ho neuznaly, jen Moravu, Lužice a Slezsko • • • Jiří z Poděbrad před svou smrtí zavazuje českou šlechtu, aby za dalšího krále zvolila příslušníka rodu Jagellonců (Polsko) • 1471 umírá •
