Z 8.B8 wiki

Gotika

• 12. - 15. století
• vzniká ve Francii a šíří se Evropou
• nenavazuje na antiku, jako jediná
• vytváří odlišné stavby - vysoké, štíhlé
• nazváno podle barbarů Gótů (odporovali antice) - vymyšleno v renesanci
• první stavba - opatství Saint-Denis, Francie (dnes součást Paříže), opat Suger, pohřebiště francouzských králů

Znaky architektury

• lomený oblouk, žebrová klenba (nahrazuje valenou)
• odhmotněnost - tenké zdi
• vnější opěrný systém - pilíře, fiály (věžičky na sloupech)
• vysoké stavby - vertikalismus
• stavby sakrální - katedrály, kostely, kláštery
• stavby světské - hrady, měšťanské domy, radnice, tržnice, mosty, paláce, brány
• zdobné portály - vstup do katedrály, kružba - klenba, chrliče, roseta - okno s vitráží
• hrady - Zvíkov, Křivoklát, Karlštejn (u nás stavěny hlavně za Lucemburků)
• radnice ve Vratislavi, nejstarší kamenný most v Písku, Karlův most
• chrám sv. Barbory (Vladislavská Gotika)
• katedrály: sv. víta, sv. Václava, v Chartres, Notre Dame ("naše paní"), Saint-Chapelle v Paříži - královská kaple, ovlivnila Karla IV.
• klášter Mont-Saint-Michelle v Bretagni (za přílivu ostrov), Španělsko - Burgos

Sochařství

• trojrozměrnost (si ty blbá Krtku?), realistické zachycení předlohy, esovité prohnutí
• už nejsou jen zdobný prvek - samostatná umělecká díla
• zdobené barvami (polychromie), individuální rysy, zvláštní řasení šatu, tvář zachycuje psychický stav
• Madony, Piety

Malířství

• vitráže a desková malba (výzdoba oltářů - kaple sv. Kříže)
• Mistr Theodorik, třeboňský, vyšebrodský
• knižní malby (miniatury, iniciály)

Rytířská kultura

• životní styl šlechtických vrstev ve 12. století
• důraz kladen na rytířské chování k ženám
• rytíř - šlechtic, pasován králem, dodržuje příkazy krále a Boha
  • věrnost, ochránce slabých (vdov, sirotků), zbožnost, statečnost, dvorná láska k ženě za niž bojuje

Husitství

Příčiny husitského hnutí

• 15. století, součást proticírkevních hnutí probíhajících v celé Evropě
• ukončuje první reformaci
• myšlenka kališnictví přijata
• rozvíjí se od konce vlády Karla IV., větší rozvoj hlavně za vlády Václava IV. (mocenský zápas mezi šlechtou, šlechta proti městům, král proti vysoké šlechtě, všichni jsou proti církvi)

Odpor k církvi

• bohatství církve (vlastnila třetinu půdy - od šlechty a panovníků, kteří se chtěli vykoupit z hříchů)
• mnohoobročnictví - jeden člověk mohl zastávat víc církevních funkcí - peníze
• svatokupectví - kupování církevních úřadů (i dětem boháčů)
• způsob života - "neřestný život duchovních"
• papežské schizma - měl ho řešit koncil v Pise - místo toho zvolili třetího papeže
• odpustky - začátek po křížových výpravách
• kritici
  • laikové - Tomáš Štítný ze Štítného
  • lidoví kazatelé - Milíč z Kroměříže, Kornád Walhauser, Mistr Matěj z Janova

Mistr Jan Hus

• narodil se v Husinci v jižních Čechách
• pocházel z chudých poměrů
• církví mu bylo umožněno studium (kněžský seminář, Karlova univerzita)
• působil na Pražské univerzitě (děkan, rektor - vysoké funkce)
• 1402 - stal se kazatelem v Betlémské kapli (soukromá kaple postavena na náklady měšťanů, aby se v ní kázalo česky)
• kritizoval nesprávné žití církve - nechtěl ji zrušit, jen reformovat
• vychází z učení Johna Wiklefa
• zasadil se o vydání Dekteru kutnohorského (1409)
• spisovatelská činnost (náboženské a jazykovědné spisy), spřežky
• 1410 - začíná kázat proti odpustkům, je na něj uvalena klatba (pražským biskupem), zakázáno kázání v soukromých kaplích
• 1412 - vyhlášen nad Prahou interdikt - Hus odchází na venkov (Kozí Hrádek, Hrachovec)
• 1414 - zahájen kostnický koncil, za účelem odstranění schizmatu
  • na koncil pozván i Hus, aby ho přiměli odvolat jeho názory
  • Hus si myslel že bude muset vysvětlit a obhájit své názory - královský glejd jen na cestu tam
  • v Kostnici uvězněn, pozván na slyšení, nebyl puštěn ke slovu
  • prohlášen za kacíře, zbaven kněžského svěcení a předán světské moci (Zikmund Uherský), aby byl upálen 6. 7. 1415
• zpráva o upálení vyvolává silné reakce mezi chudinou i šlechtou, šlechta posílá do Kostnice protestní list (452 pečetí)
  • květen 1416 - upálen Mistr Jeroným Pražský
• rozhořelo se husitské hnutí - chudina utíkala od svých pánů - ozbrojené houfy napadaly církevní usedlosti (kláštery, fary), rozbíjení kostelů (obrazoborecké hnutí)
• symbolem husitství je kalich (Mistr Jakoubek ze Stříbra - přijímání pod obojí)
  • husité, kališníci, podobojí, utrapisté

Praha

• některé kostely přislíbeny husitům - nedodrženo, spor vyvrcholil 30. 4. 1419 - první pražská defenestrace
  • Novoměstská radnice, zástup husitů nespokojených kvůli tomu, že nedostali kostel Panny Marie Sněžné, vedený Janem Želivským
  • konšelé se zabarikádovali na radnici, uráželi husity a házeli po nich věci
  • husité vyházeli konšely z oken
  • Nové Město pražské v rukou husitů až do 1422
• Václav IV. těžce nemocný, brzy po defenestraci umírá (mrtvice nebo epilepsie)
• po smrti Želivského se situace v Praze uklidňuje, nedochází k vyhroceným situacím
• králem má být Zikmund, ale šlechta ho nechce a je sesazen
• 1420 - založení Tábora, sídla husitství v jižních Čechách
  • zpočátku husitská komuna (společenství sobě rovných lidí), později nabývá rysy běžného středověkého města
  • společný majetek - rovnost, obecní káď na mince, oslovení "bratře, sestro"
  • původně v čele stojí čtyři kněží, po příchodu Žižky vojenská správa - čtyři hejtmani (nejvýznamnější Jan Žižka, až do roku 1423)
• husitská vojska - táborité, adamité, orebité, pražané,...
• husitský program - čtyři artikuly pražské - 1420
  1. svobodné hlásání slova Božího, nejen kněží mohou vykládat Bibli
  2. přijímání pod obojí způsobou
  3. aby přestalo světské panování kněží - aby se církev nepletla do politiky, ale byla chudá
  4. spravedlivé trestání smrtelných hříchů - rovnost pro chudé a bohaté
• artikuly přijali pražané i táborité, při první křížové výpravě proti husitům (táborité přijeli pražanům na pomoc)
• 1421 se artikuly staly zemským zákonem

Rozdělení obyvatel

• od 1419
• husité
  • radikální - táborité, orebité (východní Čechy), severočeští husité (Žatec, Louny)
    • táborité - Jan Žižka, Prokop Holý (1426); Tábor 1420
    • orebité - východní Čechy, Jan Žižka 1423, od 1424 sirotci
    • pražané - Jan Rokycana - jediný husitský arcibiskup (nebyl Mistr Pražské univerzity, nebyl schválen papežem)
  • umírnění - husitská šlechta, šlo jim hlavně o církevní půdu, kterou zabírali
  • chiliasmus - nejradikálnější směr v husitství
    • konec světa, svět bude obnoven novým příchodem Krista, který založí novou tisíciletou říši do které přijde jen pět měst z Čech (Plzeň, Louny, Slaný, Klatovy, Písek)
• katolíci
  • landfríd - spolčení šlechty a měst
    • plzeňský landfríd - Plzeň a západočeské panstvo
  • Oldřich z Rožmberka (jižní Čechy) - vysoká šlechta obecně, založil Panskou jednotu
  • představitelé církve - je jich málo, buď zabiti nebo uprchli
    • většina moravských měst zůstala katolická
  • Zikmund Lucemburský - korunovaný český král 1420, nepřijaly ho české stavy
  • většinou německé obyvatelstvo

Průběh husitské revoluce

• 14. 7. 1420 - bitva na Vítkově
  • první křížová výprava do Čech - útok na Prahu
  • pražané žádají Tábor o pomoc - Žižka s vojskem přitáhl do Prahy - podepsány čtyři artikuly pražské
  • křižáci odraženi Tábority z Vítkova (dnes Žižkov)
  • Zikmund dobyl Vyšehrad, nechává se korunovat, 1420, korunovace neuznána
• 1. 11. 1420 - bitva u Vyšehradu, Zikmund opět neúspěšný
• červen 1421 - čáslavský sněm
  • Zikmund oficiálně sesazen z českého trůnu
  • vytvořena dvacetičlenná rada, která měla do dosazení nového krále řídit Čechy - vyšší a nižší šlechta, měšťané
  • přijaty čtyři artikuly pražské jako zemský zákon
• 1422 - druhá křížová výprava
  • Zikmund Uherský, Kutná Hora
  • v Praze zabit Jan Želivský, převrat v Praze (radikál, s jeho chováním většina pražáků nespokojená, hlavně měšťané)
    • Praha se přiklání k umírněným husitům, snaha usmířit se se Zikmunden - odmítnuti
    • Zikmund u Kutné Hory poražen, odchází z Čech
• 1423 - Panská jednota - zpočátku spolek katolické šlechty proti husitům, postupně se přidávají i husité proti radikálům
• 1424 - bitva u Malešova - Panská jednota poražena Žižkou (orebité)
  • tažení Žižky na Moravu, výprava nedokončená, Žižka umírá v Přibyslavi

Jan Žižka z Trocnova

• jih Čech, pomezí s panstvím Rožmberků
• nižší šlechta - zeman, jeho rodina pravděpodobně vymřela - přidává se k lapkům
• jako žoldnéř se účastnil bitvy u Grunwaldu - přišel o oko
• žádá milost u Václava IV. - stává se velitelem královy stráže na hradě
• osloven kázáními Mistra Jana Husa
• tažení s husity do Plzně, do Tábora (bitva u Sudoměře)

Husitské vojsko

• především pěšáci, nové zbraně
  • vozové hradby - dostali se stejně vysoko jako jezdci
  • zemědělské náředí přizpůsobené k boji - cepy, kosy, radlice, houfnice, dobývací praky, smolné věnce
• žižkův vojenský řád - každému určil místo v boji a jak se má chovat
• síla zpěvu (Ktož sú Boží bojovníci)
• dobývání hradů, hrad Rábí - nedobytý, Žižka přišel o druhé oko, Karlštejn nedobytý
• Žižka - dobrý taktik a válečník - snažil se takticky vybrat místo bitvy
• 1426 - Prokop Holý (Veliký) - staví se do čela husitských vojsk
  • dobrý vojevůdce i diplomat - Basilejský koncil
• třetí křížová výprava - bitva u Ústí nad Labem, čtvrtá křížová výprava - bitva u Tachova (nebyly vedeny Zikmundem, ale papežskými legáty)
• 1431 - pátá křížová výprava - bitva u Domažlic, křižáci rozehnáni písní Ktož sú Boží bojovníci
  • husité neporazitelní, začínají jednání
• spanilé jízdy - rejsy - vojenské výpady do okolních zemí (do Rakous, Uher, Bavorska, Braniborska, Horních a Dolních Lužic, Slezska, Polska)
  • pod záminkou šíření husitských názorů, rabovali a získávali majetek
  • cílem bylo zasáhnout nepřítele na vlastním území
  • husitské manifesty (listy) - psané v řeči té země, kam je posílali, vysvětlují ideologii husitství
  • nejdelší spanilá jízda k Baltu (hejtman Jan Čapek ze Sám)
• 1431 - basilejský koncil, jednání s husity jako s rovnocennými
• 1433 - basilejská disputace
  • Prokop Holý, Jan Rokycana a další
  • předmětem jednání - čtyři artikuly pražské
  • narušena Basilejská kompaktáta
• rozpory mezi huitskými stranami
  • radikálové - nejde o víru, profesionální vojsko - bitvy
  • umírnění husité a pražané se spojili s katolíky proti radikálům (přidali se k Panské jednotě)
• 1434 - bitva u Lipan - porážka radikálních husitů, smrt Prokopa Holého
  • Panská jednota znala způsob husitského boje, fingovaný ústup - porážka radikálů uvnitř vozové hradby
  • zbývající radikálové se shromažďují kolem Jana Roháče z Dubé, někteří odcházejí na Slovensko - "bratříci"
  • Jan Čapek ze Sád nařčen ze zrady
• 1435 - obnoveno jednání se Zikmundem
• 1436 - Jihlavský sněm - přijata basilejská kompaktáta - povoleno přijímání pod obojí, husité tolerováni, poprvé povolena dvojí víra v jednom státě
  • přijetí Zikmunda českým králem
    • podmínky: zajištění bezpečnosti účastníkům husitství, půda se nebude vracet církvi, Tábor bude přijat mezi královská města
• opozice proti Zikmundovi - v čele Jan Roháč z Dubé, opevnili se na hrádku Sion
  • obléhání hradu (vojsko vede bývalý husita, obléhání trvá skoro rok), po Zikmundových výhružkách hrad dobyt
  • Jan Roháč z Dubé popraven (škaredě)
• 9. 12. 1437 - Zikmund odjíždí zpět do Uher, po cestě ve Znojmě umírá (nejspíš na otravu krve)

Význam husitského hnutí

• povznesena vzdělanost obyčejných lidí (říkalo se, že husitské ženy znají Bibli lépe než kněží v Itálii)
• počeštění měst
• husitská tradice
• mění se složení české společnosti - Panský stav nejvýznamější a nejbohatší
  • vyšší šlechta získává pravomoci a bohatství, prakticky řídí stát - podmínky pro vznik stavovského státu
  • mnoho příslušníků nižší šlechty zemřelo
• města získala politický vliv - významný stav
• katolická církev ztrácí vliv a příslušnost v zemských stavech
• počátek literatury (vzestup) - humanistická česká literatura
• ekonomika
  • úpadek hospodářství, drancování, pustošení
  • snížila se řemeslná a zemědělská výroba, obchod prakticky zastaven (obchodní stezky nebezpečné)
  • ničení řady staveb (kláštery, kostely)
  • hlad, nemoci - zahynulo hodně lidí, po těch kteří přežili se chce daleko víc práce - utužení nevolnictví
• husitství vyzdvihováno za národního obrození - Palacký
• opačný pohled - Josef Pekař (kritika ekonomiky)

Doba poděbradská

• 1437 - Zikmund umírá
• 1437-9 - Albrecht II. Habsburský
  • vládne v Rakousku, v Čechách, v Uhrách
  • zeť Zikmunda Lucemburského
  • na krále ho uznávají především katolíci, husitská šlechta s ním nesouhlasí
  • boje - Turky - umírá
  • po jeho smrti se mu narodil syn - Ladislav Pohrobek
• vláda rozdělena mezi zemské správce
  • Rakousy - vládne jeho matka - Alžběta Lucemburská
  • Uhry
    • horní země - Slovensko - český šlechtic Jan Jiskra z Brandýsa
    • dolní země - Maďarsko - Jan Hunyiady - opírá se o husity na slovensku (hnutí bratříků)
    • spor Jana Hunyiady a Jana Jiskry z Brandýsa o moc (Jan Hunyiady se chce stát králem)
    • bitva u Lučence 1451, Jan Hunyiady poražen, Uhry sjednoceny
  • Čechy - nepokoje - vznikají landfrídy
    • rozpor mezi katolickoua a husitskou šlechtou
• landfríd - spolek tvořený městy, rytíři a pány
  • místo ústřední vlády, buď katolické, nebo kališnické
• mezi landfrídy domluven zemský mír
• 1444 - do čela východočeského a středočeského landfrídu se dostává Jiří z Poděbrad (kališník) - klidová politika
• 1448 - jednota poděbradská (kališnické landfrídy), jednota strakonická (spojení katolických landfrídů, v čele Oldřich z Rožmberka
• Jiří z Poděbrad útočí na Prahu - upevnil své postavení
• 1452 - Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem (až do 1457), vládl za Ladislava Pohrobka

Ladislav Pohrobek

• 1453 - český a uherský král, pobýval ve Vídni
• 1457 - návrat do Čech - příprava na svatbu s francouzskou princeznou, podezření na otravu, vinili Jiřího z Poděbrad (ve skutečnosti zemřel na leukemii)
• znovu bezvládí, uherským králem se stává Matyáš Korvím
• v Čechách volba nového krále

Vznik jednoty bratské

• na základě nároků Petra Chelčického
  • jihočeský hejtman, filosof, kritik (Sieť viery pravé)
  • odmítá středověké dělení společnosti na trojí lid, hlásá rovnost lidí
  • odpor proti autoritám - zákony, úřady, církev, šlechta, vojsko, soudy
  • odmítá panování světských i duchovních pánů, odvádění daní, vyšší vzdělání
  • odpor proti násilí, chce vytvořit novou společnost založenou na Bibli
• snažili se zbavit společnost špatného chování - nepřijímali mezi sebe vojáky, obchodníky
• život podle Bible, společná práce, chudoba
• 1467 - vznik samostatné nové církve - jednoty bratské
  • Řehoř zvaný Krejčí, v Kunvaldu u Žamberka
• sami volili biskupy a světili kněze
• pronásledováni od katolíků i husitů (nesouhlasili s odporem k násilí)
• později mění své názory
  • na vzdělání - zakládání škol, překladatelská činnost
  • přijímají i bohaté šlechtice a měšťany (od 16. století)

Jiří z Poděbrad

• zvolen českým králem (1458) českými stavy - první skutečná volba
• poprvé usedl na trůn šlechtic a ne potomek královského rodu
• podpora všech stavů
• kališník (před korunovací musel slíbit, že přestoupí na katolickou víru)
• "král dvojího lidu" - chtěl sjednotit společnost bez ohledu na víru
• upevnil královskou moc doma i v zahraničí
• základem politické koncepce je basilejská kompaktáta (1462 zrušena papežem Piem II.)
• vnitřní politika
  • rozkvět hospodářství - nerušeno válkami
  • obnoveno dolování stříbra v Kutné Hora
  • podpora řemesla a obchodu, další výsady královským městům
  • dbal o bezpečnost na obchodních cestách
• konflikt s papežem - 1463 papež zrušil kompaktáta
• 1466 Jiří z Poděbrad prohlášen za kacíře, formálně zbaven trůnu i majetku
• proti Čechám vyhlášena kížová výprava
• vnitřní opozice - 1465 Zelenohorská jednota, v čele Zbyněk ze Šternberka
• zahraniční politika
  • koncept mezinárodní mírové unie (1464)
  • nechal diplomaty sestavit mírový plán
  • chtěl vytvořit spolek evropských panovníků a společně postupovat při řešení problémů mírovou cestou
  • v čele měl být francouzský král
  • oficiálně proti Turkům, neoficiálně proti papeži
  • neuspěl - nesouhlas evropských panovníků, předběhl svou dobu
  • 1462-67 - mírové poselstvo po Evropě
    • na podporu mírového plánu
    • tvořené z významných českých šlechticů (Lev z Rožmberka)
    • cestovali po celé Evropě, aby panovníky seznámili s plánem
    • reprezentovali český stát
    • písemná zpráva - Václav Šašek z Bířkova (účastník), v 19. století zpracoval Alois Jirásek
• 1468 křížová výprava do Čech
  • Matyáš Korvín (KRAVÍN)(uherský král - bývalý zeť J. z P.) obsadil Moravu, Slezsko, Lužice
  • 1469 - bitva u Vilémova
    • Jiří z Poděbrad chtěl po Matyáši, aby ho usmířil s papežem, místo toho se nechá korunovat českým králem
    • Čechy ho neuznaly, jen Moravu, Lužice a Slezsko
• Jiří z Poděbrad před svou smrtí zavazuje českou šlechtu, aby za dalšího krále zvolila příslušníka rodu Jagellonců (Polsko)
• 1471 umírá