Hmyz

Z 8.B8 wiki

• druhově nejbohatší třída, 1 milion druhů, velmi rozmanitá tvarově, velikostně (0,2mm - 30cm)
• mezi hmyz patří druhy, kterým je třeba věnovat velkou pozornost z hlediska lékařství (lidské, veterinárního) a z hlediska hospodářského
• užitkové (poskytují přímý užitek) - včela medonosná (med, vosk, mateří kašička), bourec morušový (hedvábí)
• užitečné - opylovači
• škodlivé - saranče, komár, blecha, veš
• rozdělení podle vývoje
  • s proměnou nedokonalou - vajíčko -> larva (instar) -> dospělec (imago)
  • s proměnou dokonalou - vajíčko -> larva -> kukla -> dospělec; např. motýl
• základní vlastností všech zástupců hmyzu je heteronomně (nestejnocenně) článkované tělo a končetiny

Obsah 1 Stavba těla 1.1 Smyslové orgány hmyzu 1.2 Typy křídel a jejich počet 1.3 Hruď 1.4 Zadeček 2 Tělní soustavy 3 Rozdělení hmyzu

Stavba těla

• hlava - vzniká srůstem šesti článků
  • jeden pár složených očí - mozaikovité vidění
  • mohou zde být dva páry očí jednoduchých
  • tykadla (antény) - smyslové buňky prostřednictvím niž vnímají
  • ústní ústrojí
    • kousací - brouci (horní pysk, jeden pár kusadel, jeden pár čelistí, dolní pysk)
      • bývá často pozměněn tak, že jeho jednotlivé složky jsou buď redukovány, nebo spolu splývají
    • lízací - včela medonosná (jazýček)
    • bodavě sací - ovád, komár
    • sací - motýl
• hruď - ze tří článků
  • předohruď
    • nese jeden pár článkovaných končetin
    • shora je kryta chitinózním štítkem
  • středohruď
    • nese jeden pár končetin
    • na straně hřbetní nese jeden pár křídel
  • zadohruď
    • dole pár končetin
    • nahoře pár křídel
  • zadeček
    • v embryonálním (zárodečném) vývoji je článků 12
    • na každém článku jsou stigmata (otvůrky), které vedou do vzdušnic
    • konec zadečku je opatřen buď žahadlem, kladélkem (samičky kobylek), nebo cérky

Smyslové orgány hmyzu

• orgány sluchové – na holeni prvního páru končetin
• orgány zvukové – v podobě vystouplých žilek na prvním páru křídel

Typy křídel a jejich počet

1. blanokřídlý hmyz – oba páry křídel jsou křídla blanitá (včela medonosná)
2. první pár křídel je úplně zklerotizován - vyztužen chitinem (slunéčko sedmitečné)
3. první pár křídel je přeměněn v tzv. krytky (kobylka zelená)
4. polokrovky – přední část křídla je tuhá (u těla) a druhá polovina je blanitá
5. u některých zástupců hmyzu může dojít k redukci prvního páru křídel (řasníci)
6. u některých zástupců chybí druhý pár křídel (je přeměněn v kyvadélka) – mouchy, ovádi
7. mohou chybět křídla úplně, jako je to u parazitů (blecha, veš)
8. samičky některých druhů křídla nemají (světlušky)

Hruď

• každý hrudní článek nese jeden pár končetin, které jsou článkované a skládají se z kyčle, příkyčlí, stehna, holeně a chodidla (bývá pětičlánkové a zakončené dvěma drápky)

Zadeček

• abdomen – má 12 článků (v dospělosti 6-11), v každém má jeden pár stigmat, která jsou uzavíratelná a navazuje na ně dýchací ústrojí hmyzu (vzdušnice)
• zadeček u některých druhů bývá označen
  • cérky (škvor)
  • žahadlo (vosa, včela)
  • šavlovité kladélko – samička jím klade vajíčka

Tělní soustavy

• soustava dýchací - tvořena systémem trubic, které prostupují celým tělem hmyzu a dopravují kyslík k jednotlivým buňkám – tyto trubičky se nazývají vzdušnice
• soustava cévní - otevřená, krev se volně vylévá do velkých prostorů (sinů) a přímo tak zásobuje jednotlivé buňky živinami, u otevřené soustavy dochází ke smíchání krve a mízy (krvomíza)
• soustava vylučovací - tvořená Malpigickými trubicemi (2-200), hromadí se v nich odpadní látky, jejich vyprázdnění se děje do střeva
• soustava rozmnožovací - častý pohlavní dimorfismus (dvojtvárnost – samička se liší barvou a velikostí)
  • samec má rozmnožovací soustavu opatřenou pářícím pohlavním orgánem (aedegus) – oplození je vnitřní a následný vývoj je buď s proměnou nedokonalou nebo dokonalou
  • po oplození klade samička vajíčka, ze kterých se líhnou larvy (instar, 3 stádia) -> dospělec (imago) - proměna nedokonalá (heterometabolie), např. kobylka zelená
  • nebo vajíčko -> larva -> kukla -> imago - proměna dokonalá (holometabolie)
  • rozmnožuje se pohlavně a některé druhy také nepohlavně - partenogeneze (vývoj jedince z neoplozeného vajíčka), pedogeneze (už larva je schopna rozmnožování) - bejlomorky
  • oviparie - kladení vajíčka, viviparie - živorodost

Rozdělení hmyzu

• bezkřídlí (apterygota) - hmyz, který ztratil křídla primárně
  • patří sem šupinušky (rybenka domácí), živí se prakticky vším (polyfág), ústní ústrojí kousací, tělo kryté šupinkami
• křídlatí
  • švábi
    • šváb obecný - samec má křídla, samička má křídla silně redukovaná, velikost od 2mm do 11cm, skladištní škůdce
    • šváb americký - červenohnědé barvy, větší než náš, chován pro pokusné účely
    • vyskytují se v domácnosti, význačný skladištní škůdce (znehodnocuje trusem)
  • škvoři
    • mají protáhlé zploštělé tělo, charakteristická zkrácená křídla, na konci těla mají cérky (samička rovné, sameček do oblouku) - sameček jimi přidržuje samičku při kopulaci
    • škvor obecný
  • všekazi - termiti
    • obyvatelé tropů, subtropů, staví si velká hnízda - termitiště (z písku, hlíny, dřeva, stmelené slinami)
    • velikost od 2mm po 2cm, vedou společenský život, celá jejich společnost je rozrůzněna do kast (reproduktivní - okřídlené samice a samci, sterilní - bezkřídlí dělníci a vojáci - podílí se na výživě a ochraně termitiště)
  • vážky
    • samičky kladou vajíčka do živých nebo odumřelých rostlin, do půdy, nebo do vody
    • z vajíček se líhnou larvy - nymfy, desetkrát se svlékají a za pět let se mění v dospělce; larvy jsou dravé
    • vážka rudá, vážka ploská, motýlice lesklá, šídlo modré
  • kudlanky
    • protáhlé tělo, mohutná trojúhelníková hlava, loupeživá končetina, nejteplejší oblasti našeho státu (jižní Morava), je chráněná, manželský kanibalismus
  • jepice
    • velikost 1-6cm, dva páry blanitých křídel, "jepičí život" - larva žije ve vodě několik let, dospělec pouze 2 dny
  • pošvatky
    • kladou vajíčka do vody, larvy se až třicetkrát svlékají, po třech letech se mění v dospělce
    • larvy jsou potravou ryb, jsou ukazatelé kvality vody
  • rovnokřídlí
    • končetiny 3. páru mají mohutná stehna – dobře skáčou, ale špatně létají
    • mohutné kousací ústní ústrojí, potrava masitá – užitečné
    • 2mm – 250 mm, dlouhé šavlovité kladélko
    • vyluzují zvuky – stridulace, zvuky vznikají třením základu 1. páru křídel o sebe – cvrčci a kobylky, sarančata vyluzují zvuky třením zadního páru končetin o žilky 1. páru křídel
    • zástupci
      • kobylka zelená, kobylka hnědá (dlouhá tykadla – užitečné, přezimují ve stádiu vajíček nakladených do země, nebo do rostlin)
      • saranče modrokřídlá, saranče vrzavá (červená křídla), saranče stěhovavá (veliký škůdce zemědělských plodin v tropických a subtropických oblastech, až několik miliard jedinců)
      • cvrček domácí, polní (kousací ústní ústrojí, živý se bylinnou potravou), krtonožka obecná (přední končetiny lopatovitě rozšířené a přizpůsobené k hrabání v půdě, 3–4cm)
  • všenky – péřovka holubí (okusuje peří holubům), všenka psí
  • vši - mohou být přenašeči závažných onemocnění (skvrnitý tyfus), ektoparazité, ústní ústrojí bodavě sací, vajíčka jsou hnidy, veš dětská, veš šatní, veš muňka (přenos pohlavním stykem, chlupy kolem genitálií)
  • třásnokřídlí - třásněnka modřínová (její larvy okusují jehlice modřínu), ústní ústrojí bodavě sací - sání rostinných šťáv z listů, okraje listů jsou třásnivé
  • stejnokřídlí - dva páry blanitých křídel
    • mšice, mery, červci
    • v průběhu léta rozmnožování partenogeneticky (neoplozené vajíčko, živorodé)
    • nepříjemní ektoparazité rostlin (značné škody na zemědělských rostlinách)
    • mšice maková - saje šťávy na listech maku a řepě cukrovce
    • vlnatka krvavá - vytlačuje ze zadečkových článků voskové výpotky (významný ektoparazit ovocných dřevin)
    • červci - puklice švestková - ektoparazit
  • ploštice - mají shora dolů zploštělé tělo
    • ústní ústrojí bodavě sací (nabodnout a sát, jako fruko)
    • znakoplavka obecná, splešťule blátivá
    • vylučují zapáchající látky
    • jehlanka válcovitá, bruslařka horská, štěnice domácí (ektoparazit člověka, bodavě sací ústní ústrojí, saje v noci, přenašeč infekčních chorob), ruměnice pospolná (vysává šťávy z plodů lip)
  • síťokřídlí - velmi užitečný hmyz s blanitými křídly, hustě protkanými žilkami a dlouhými nitkovitými tykadly
    • ústní ústrojí kousací
  • síťokřídlí - velmi užitečný hmyz s blanitými křídly, hustě protkanými žilkami a dlouhými nitkovitými tykadly
    • ústní ústrojí kousací (papou mšice - biologický boj)
    • zlatoočka obecná - její larva je velkým konzumentem mšic (až 500 mšic od stádia larvy po imago)
  • stejnokřídlí - pokračování
    • mšice
      • mají dva páry blanitých křídel, ústní ústrojí bodavě sací (sají šťávy rostlin a přitom mohou přenášet viry - virové choroby)
      • zimu přečkávají oplozenými vajíčky, z nichž se na jaře líhnou matky zakladatelky - fundatrix
      • fundatrix jsou živorodé, další generace během léta (2-3) se vyvíjejí z neoplozených vajíček - partenogeneze, na podzim pohlavně - oplozená vajíčka a cyklus se opakuje
      • mšice zelná - saje především na brukvovitých rostlinách
      • mšice maková - černá - na mladém maku a malé cukrovce
      • mšice broskvoňová (polyfág - saje na všech ovocných dřevinách, zemědělských plodinách, zelenině)
    • červci
      • puklice švestková - jsou bezkřídlí a na povrchu svého těla tvoří voskový výpotek (schránku), pod níž klade vajíčka
    • křísy
      • poměrně velcí, jejich larvy žijí v zemi poměrně dlouho
      • cikáda sedmnáctiletá - žije v americe, larva (nymfa) žije v zemi 17 let, dospělci žijí pár měsíců
      • u nás cikáda viničná, v Čechách cikáda chlumní
      • pěnodějka obecná - její larva tvoří slinnými žlázami sekret podobný lidským slinám, který larvu chrání
    • mery a molice
      • 3-6mm
      • bělavé, ústní ústrojí bodavě sací, sají na okrasných plodinách a plodinách ve sklenících