Ptáci

Přejít na:navigace, hledání

• první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx • velikost dnešního holuba, 30dkg • v sobě spojoval znaky plazů, z nich se vyvinul a znaky dokonalejší skupiny - ptáků • znaky ptačí • přední končetiny přeměněny v křídla • zadní končetina opatřena běhákem • přítomnost peří • chyběl hřeben prsní kosti • přítomnost jednoduchých žeber • plachtivý let • • znaky plazí • prodloužené čelisti, v čelistech jamky a v nich zasazené zuby • dlouhý ocas složený z obratlů • "těžká kostra" - kosti byly málo pneumatizovány • • ptáků je asi 9000 druhů • pelichání) - dvakrát (jaro a podzim) • zbarvení peří - příčinou jsou jednak pigmenty (barviva) nebo odraz světla (průchod světelných paprsků) • nekteré druhy ptáků mají přítomnu mazovou žlázu, ze které zobákem vytlačují maz a ten roztírají po celém peří • stavba pera (velkého) • dutá část - brk • osten (plný) • prapor (po stranách), bývá asymetrický • • kostra je lehká, vyplněná vzduchem (pneumatizovaná) • prsní kost je opatřena mohutným hřebenem, na kterém je soustředěna svalovina těla (létací svaly) • • Soustava rozmnožovací • gonochoristé s často velmi výrazným pohlavní dimorfismem (samci překrásné zbarvení a jsou větší) • páření (kopulace) ptáků • ptáci pouze přikládají kloaky a samec vystřikuje sperma, v pohlavních orgánech samic vydrží sperma 3-5 týdnů • samci mají vyvinutý penis (vrubozobí - kačeny) - k jeho erekci nedochází krví, ale mízou (délka u pštrosa 30-40cm) • ve vaječníku se tvoří vajíčko (megabuňka) • • nosná plemena slepic snášejí až 300 vajec za rok • pštrosí vejce je největší (váží 1,5kg, je to 1% hmotnosti pštrosa) • kolibříci mají nejmenší vejce (0,3g, je to 25% hmotnosti) • při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice • z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje • mláďata nidikolní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama • mláďata nidifugní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů • mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky) • • Soustava vylučovací • tvoří ji párové ledviny, které leží v prohlubni pánve podél páteře • chybí jim močový měchýř a moč je vylučována ve formě koncentrované kyseliny močové, která tvoří na výkalech bílý, rychle schnoucí výkal • Soustava cévní • stálá tělesná teplota (38-43°C) • srdce je dokonale rozděleno na síně a komory, levou polovinou srdce protéká pouze krev okysličená (arteriální), pravá pouze krev odkysličená (venózní) • je zachován pouze pravý oblouk aorty a mohutné srdce • velikost srdce je 4% těla, u velkých ptáků 6-10%, největší u nejmenších ptáků kolibříků - 20-28% • s velikostí srdce u ptáků souvisí také jeho tepová frekvence, ta je u ptáků 400-800 tepů za minutu (kolibříci 1000) • ptáci musí energii šetřit (kolibříci každý večer upadají do stavu letargie - přes noc jejich teplota klesne na 10%, do obdobného stavu upadají i někteří naši ptáci - rorýs v době, kdy jim chybí potrava) • Soustava trávící • má obdobné části jako předchozí skupiny • přítomnost volete - rozšířený jícen, v něm se potrava shromažďuje, změkčuje a natravuje • žaludek má dvě části - žaludek žlaznatý, do kterého vyúsťují trávící šťávy a žaludek svalnatý, který je plný drobných kamínků, které drtí tvrdou potravu • slepá střeva dvě, v nich žijí bakterie, které zkvašují nestravitelné zbytky • střevo ústí do kloaky • někteří ptáci vyvrhují ze svalnatého žaludku nestravitelné zbytky (sovy, dravci, volavky) - kosti, chlupy, peří • Soustava svalová • tvořena dvěma typy svaloviny • červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky • vyznačuje se vytrvalostí a pracuje 5-10x pomaleji než svalovina bílá • mají ji kolibříci, převážně ji mají holubi (vytrvalí letci) • • bílá - spaluje cukry • vysoký výkon, krátká výdrž • kurovití ptáci • • • dva hlavní svaly - velký sval prsní - tlačí křídlo dolů, podkličkový sval - křídlo zvedá • Kostra • je stavěna tak, aby byla co nejpevnější a co nejlehčí - proto jsou velké kosti pneumazitovány (vyplněny vzduchem) • lebka ptáků je připojena k nosiči pouze jedním hrbolem, otáčení o 360° • ptáci mají větší pčet krčních obratlů (labutě - 25) • druhé jsou hrudní obratle, prvních 3-5 hrudních obratlů + bederní a křížové obratle srůstají všechny dohromady a vytvářejí kůstku - pygostyl • zadní končetina je opatřena běhákem (kosti zánártní + nártní) • běhák potom přechází k zakončení čtyřmi prsty (3 dopředu, 1 dozadu), jeden ze 3 prstů může otáčet dozadu - vratiprst • Soustava dýchací • tvořena plícemi, které jsou u ptáků malé a svojí hřbetní stranou přirostlé k tělu, málo roztažitelné, nestačily by zásobovat tělo kyslíkem • z plic vybíhají mezi tělní orgány tzv. vzdušné vaky (pár krčních, pár mezikličkových, přední hrudní vaky, zadní hrudní, břišní) • mají vyvinuto hlasové ústrojí - syrinx - v místě, kde se průdušnice větví ve dvě průdušky • Smyslové orgány • zrak - ptáci mají v sítnici až osmkrát více smyslových buněk než člověk a 2-3 žluté skvrny • někteří ptáci vidí i dozadu (sluka lesní vidí pod úhlem 360°, holub - 300°) • Soustava nervová • centrální nervstvo - mozek je vyvinutější než u plazů • největší rozvoj zaznamenal velký (koncový) mozek a mozeček • u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu • relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi •