Ptáci

Verze z 20. 4. 2010, 08:17; Lachmart (diskuse | příspěvky)

Přejít na:navigace, hledání

první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx
velikost dnešního holuba, 30dkg
v sobě spojoval znaky plazů, z nich se vyvinul a znaky dokonalejší skupiny - ptáků
znaky ptačí
- přední končetiny přeměněny v křídla
- zadní končetina opatřena běhákem
- přítomnost peří
- chyběl hřeben prsní kosti
- přítomnost jednoduchých žeber
- plachtivý let
znaky plazí
- prodloužené čelisti, v čelistech jamky a v nich zasazené zuby
- dlouhý ocas složený z obratlů
- "těžká kostra" - kosti byly málo pneumatizovány
ptáků je asi 9000 druhů

Obsah

na povrchu těla je peří, které dělíme na
- obrysové - největší na ocase - rýdovací (ocasní), u některých druhů ptáků je pod obrysovým peřím velmi jemné prachové peří - tepelná izolace
- hmatové peří - umístěné u kořene zobáku (havranovití) - vibrisy
- pudrové - u holubů, rozpadá se na prach, který pokrývá povrch těla a chrání ho před promočením
peří nevyrůstá rovnoměrně po povrhcu těla
- pernice - peří vyrůstá
- nažiny - peří nevyrůstá
výměna peří (pelichání) - dvakrát (jaro a podzim)
zbarvení peří - příčinou jsou jednak pigmenty (barviva) nebo odraz světla (průchod světelných paprsků)
nekteré druhy ptáků mají přítomnu mazovou žlázu, ze které zobákem vytlačují maz a ten roztírají po celém peří
stavba pera (velkého)
- dutá část - brk
- osten (plný)
- prapor (po stranách), bývá asymetrický
kostra je lehká, vyplněná vzduchem (pneumatizovaná)
- prsní kost je opatřena mohutným hřebenem, na kterém je soustředěna svalovina těla (létací svaly)

gonochoristé s často velmi výrazným pohlavní dimorfismem (samci překrásné zbarvení a jsou větší)
páření (kopulace) ptáků
- ptáci pouze přikládají kloaky a samec vystřikuje sperma, v pohlavních orgánech samic vydrží sperma 3-5 týdnů
- samci mají vyvinutý penis (vrubozobí - kačeny) - k jeho erekci nedochází krví, ale mízou (délka u pštrosa 30-40cm)
- ve vaječníku se tvoří vajíčko (megabuňka)
nosná plemena slepic snášejí až 300 vajec za rok
pštrosí vejce je největší (váží 1,5kg, je to 1% hmotnosti pštrosa)
kolibříci mají nejmenší vejce (0,3g, je to 25% hmotnosti)
při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice
z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje
- mláďata nidifugní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama
- mláďata nidikolní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů
- mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky)

tvoří ji párové ledviny, které leží v prohlubni pánve podél páteře
chybí jim močový měchýř a moč je vylučována ve formě koncentrované kyseliny močové, která tvoří na výkalech bílý, rychle schnoucí výkal

stálá tělesná teplota (38-43°C)
srdce je dokonale rozděleno na síně a komory, levou polovinou srdce protéká pouze krev okysličená (arteriální), pravá pouze krev odkysličená (venózní)
je zachován pouze pravý oblouk aorty a mohutné srdce
velikost srdce je 4% těla, u velkých ptáků 6-10%, největší u nejmenších ptáků kolibříků - 20-28%
s velikostí srdce u ptáků souvisí také jeho tepová frekvence, ta je u ptáků 400-800 tepů za minutu (kolibříci 1000)
ptáci musí energii šetřit (kolibříci každý večer upadají do stavu letargie - přes noc jejich teplota klesne na 10%, do obdobného stavu upadají i někteří naši ptáci - rorýs v době, kdy jim chybí potrava)

má obdobné části jako předchozí skupiny
přítomnost volete - rozšířený jícen, v něm se potrava shromažďuje, změkčuje a natravuje
žaludek má dvě části - žaludek žlaznatý, do kterého vyúsťují trávící šťávy a žaludek svalnatý, který je plný drobných kamínků, které drtí tvrdou potravu
slepá střeva dvě, v nich žijí bakterie, které zkvašují nestravitelné zbytky
střevo ústí do kloaky
někteří ptáci vyvrhují ze svalnatého žaludku nestravitelné zbytky (sovy, dravci, volavky) - kosti, chlupy, peří

tvořena dvěma typy svaloviny
- červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky
  - vyznačuje se vytrvalostí a pracuje 5-10x pomaleji než svalovina bílá
  - mají ji kolibříci, převážně ji mají holubi (vytrvalí letci)
- bílá - spaluje cukry
  - vysoký výkon, krátká výdrž
  - kurovití ptáci
dva hlavní svaly - velký sval prsní - tlačí křídlo dolů, podkličkový sval - křídlo zvedá

je stavěna tak, aby byla co nejpevnější a co nejlehčí - proto jsou velké kosti pneumazitovány (vyplněny vzduchem)
lebka ptáků je připojena k nosiči pouze jedním hrbolem, otáčení o 360°
ptáci mají větší pčet krčních obratlů (labutě - 25)
druhé jsou hrudní obratle, prvních 3-5 hrudních obratlů + bederní a křížové obratle srůstají všechny dohromady a vytvářejí kůstku - pygostyl
zadní končetina je opatřena běhákem (kosti zánártní + nártní)
běhák potom přechází k zakončení čtyřmi prsty (3 dopředu, 1 dozadu), jeden ze 3 prstů může otáčet dozadu - vratiprst

tvořena plícemi, které jsou u ptáků malé a svojí hřbetní stranou přirostlé k tělu, málo roztažitelné, nestačily by zásobovat tělo kyslíkem
z plic vybíhají mezi tělní orgány tzv. vzdušné vaky (pár krčních, pár mezikličkových, přední hrudní vaky, zadní hrudní, břišní)
mají vyvinuto hlasové ústrojí - syrinx - v místě, kde se průdušnice větví ve dvě průdušky

zrak - ptáci mají v sítnici až osmkrát více smyslových buněk než člověk a 2-3 žluté skvrny
někteří ptáci vidí i dozadu (sluka lesní vidí pod úhlem 360°, holub - 300°)

centrální nervstvo - mozek je vyvinutější než u plazů
největší rozvoj zaznamenal velký (koncový) mozek a mozeček
u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu
relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi