2. polovina 19. století
Z 8.B8 wiki
Rakouská monarchie a české země 2. poloviny 19. století
- revoluce 1848 politicky poražena
- nejdřív v Čechách, potom Rakousko, nakonec Maďarsko
- vydána Oktrojovaná ústava 1849 - nedílnost Rakouska - nikdy nezačala platit
- 31. 12. 1850 - Silvestrovské dekrety - ústava zrušena
- vládne císař František Josef I.
- Bachův absolutismus (obecně neoabsolutismus) 1850-9
- Alexandr Bach - ministr vnitra
- silná cenzura, reorganizace policie, stálý dohled
- prosazuje reformy, ale pouze v ekonomické oblasti
- císař se opírá také o bohaté (německá a rakouská buržoasie)
- reformy shora
- nefungují spolky, noviny, zákaz vystupování politiků a umělců (Karel Havlíček Borovský, ...)
- 2. polovina 19. století - Bachův absolutismus slábne - vůdcové radikálů osvobozeni 1848 (Sabina, Frič)
- 1859 - bitva u Solferina (Itálie), Rakousko poraženo - ztráta Lombardie
- Bach odstupuje z funkce
- říjen 1860 - říjnový diplom, oficiální slib konce absolutismu, slib ústavy
- 1861 - ústava (únorová ústava)
- Rakousko - konstituční monarchie
- základní občanská práva
- zřízen parlament - říšská rada ve Vídni - volení zástupci ze všech částí monarchie, volební cenzus existuje pořád
- stále prosazována jednota a nedílnost říše
- 1863 pozastavena její platnost - pro odpor Maďarů
- postupný rozvoj národního života - spolky kulturního života (Sokol, Hlahol)
- Rakousko bojuje s Pruskem o prvenství v nově vzniklé Německé říši
- 1864 - Rakousko + Prusko X Dánsko
- důvod - německy mluvící oblasti na území Dánska
- Prusko zabírá všecha území bez ohledu na Rakousko
- 1866 - Prusko rakouská válka
- bitva u Sadové - rakušané na hlavu poražení
- Prusko ovládlo ale severní Německo
- 1867 - Rakousko-uherský dualismus
- společný: panovník, měna, armáda, zahraniční politika
- konfederace
- rozdílné: (ekonomika), ústava
- Rakousko - 67' Prosincová ústava - lidská práva
- Uhry - předělaná ústava 48'
- monarchie rozdělena na dvě části
- země zalitavské (Uhry, Slovensko, Sedmihradsko)
- předlitavské (Čechy, Morava, Rakousko, Halič)
Rozvoj českých zemí
- dokončena první průmyslová revoluce
- růst těžkého průmyslu - hutnické závody a pod. + železniční síť + rostoucí mechanizace
- např.: Ringhofferova - Daňkova strojírna v Praze
- závody Emila Škody, Plzeň
- Ostravsko - černé uhlí
- severní Čechy - hnědé uhlí
- Brno - textil
- České země - nejprůmyslovější oblasti Rakouska-Uherska
- 50. léta - minimální politická činnost (spolky i časopisy zakázány)
- liberální politikové - Palacký, Rieger
- politický život oživen - politické spolky - zárodky budoucích stran, obnovuje se politická žurnalistika
- 1862 - zahájena představení v Prozatimním divadle
- 1868 - základní kámen Národního divadla
- Bedřich Smetana, Němcová, Hálek, Mánes
- 1862 - Sokol - Tyrš, 1861 - Hlahol
- Čechové jsou nespokojeni s dualismem
- pořádají se "Tábory lidu" od 1868 - politická shromáždění na památných místech (Blaník, Říp)
- rusofilství obnoveno (panslavismus) na výstavě v Moskvě
- 1870 - čeští politikové požadují stejnou samostatnost jako Maďaři
- popud - Francouzsko-Pruská válka + vytvoření německého císařství (což bylo nebezpečné pro Rakousko - nevěděli nic o politice Pruska)
- fundamentálky - fund. články - pokus o získání autonomie, úřadů v češtině, požadavky na císaře
- císař s nimi jedná, ale po smlouvě Pruska s Rakouskem už jednání ochabuje (1871)
- protest Maďarů a Rakouských Němců
- krach české politiky
- 1872 - česká politika - politika pasivní rezistence - státoprávní ohrazení - projev s vysvětlením neúčasti na jednáních říšské rady
- Národní strana (založena 1848)
- část nesouhlasí s politikou pasivní rezistence - rozděleni 1874
- staročeši - konzervativní, Palacký + Rieger
- mladočeši - liberálové, bratři Grégrové (Eduard a Julius) "Národní strana svobodomyslná"
- 80. léta - drobečková politika
- Čechy přijímají alespoň malé ústupky ze strany Rakouska
- rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou část
- do vlády přijat Alois Pražák, první český ministr
- 1880 - vydána Stremayerova jazyková nařízení, v Čechách povinná dvojjazyčnost úředníků
- 1890 - končí staročeši (rozpadli se)
- domluvili se s Němci na tzv. Punktacích (rozdělení jazykových okresů, podle převahy obyvatelstva určen úřední jazyk) - neprošlo to
- propadli ve volbách
- 90. léta - aféry (rozhýbaly českou politickou scénu
- první proves s omladinou 1894
- "omladina" - radikální studenti, novináři, umělci
- ve skutečnosti nevytvořili spolek, spojoval je časopis Omladina
- Rudolf Mrva - odmítali ho přijmout mezi ně - udal je (údajně přípravy atentátů na císaře - nebyla to pravda)
- zatýkání - odsouzení (76 - obžalovaných - Kramář, Rašín, Neumann)
- Mrva zavražděn během procesu, o rok později amnestováni
- druhý 1899 Hilsneriáda
- žid Leopold Hilsner, obviněn z vraždy mladé dívky z Polné
- odsouzen, později omilostněn
- 1907 - zrušen volební cenzus, volit nesmějí ženy, vojáci, sezónní pracovníci
- od 80. let vznikají politické strany
- 1874 - Rakouská sociálně demokratická strana, pro všechny národy - nepůsobí to dobře
- 1878 - Československá sociálně demokratická strana (Praha - Břevnov, hostinec "U Kaštanu")
