Starověké Řecko

Z 8.B8 wiki

Obsah 1 Členění 2 Povrch 3 Obyvatelstvo 4 Chronologie 4.1 Minojské období 4.2 Mykénské období 4.3 Homérovské Řecko 4.4 Archaické období 4.4.1 Athény 4.4.2 Sparta 4.5 Klasické období 4.5.1 Athény za vlády Perikla

Členění

• pevninské (jih Balkánského poloostrova)
  • severní Řecko - Makedonie – ve srovnání se zbytkem Řecka zaostalá
  • střední Řecko – vyspělé, složené z městských států
    • Attika (oblast), v ní Athény
  • Peloponés (oddělen korintským zálivem, spojen korintskou šíjí), oblast Lakónie (Sparta)
• ostrovy v Egejském moři – Rhodos, Sumos, Lesbos
• západ Malé Asie, Milét, Fez, Smyrna

Povrch

• hornatý povrch, nížiny jen u pobřeží moře, začali dobývat a zpracovávat rudy z hor, řemeslníci
• Heinrich Schliemann – objevil Tróju a Mykény
• hornatý povrch zabraňoval sjednocení Řecka (byly jen městské státy), sjednocení bránila take individualita měst

Obyvatelstvo

• Helénové = Řekové; přišli ve třech vlnách
  • 2000 př. n. l. – Achátové – obsadili (Střední Řecko) a Peloponés
  • 1400 př. n. l. – Iónové, Aiolové – obsadili Střední Řecko
  • 1100 př. n. l. – Dórové – bojovní, na nižší úrovni, došli až na Peloponés a založili Spartu

Chronologie

Minojské období

• 2300 – 1450 př. n. l.
• Kréta – největší Řecký ostrov, vznik civilizace (první v Evropě) Minojská – podle mýtického krále – Minoa z Knossu (labyrint)
• lineární písmo typu A – nerozluštěno (disk z Faistu – pokrytý tímto písmem)
• 2000 př. n. l. – první města – s neopevněnými paláci (ostrov, nehrozí nebezpečí)
  • paláce – Knossos, Faistos (archeolog sir Arthur Evans)
• hlavní božstvo – bohyně matka
• ženy – svobodné postavení (vlastnily majetek)
• posvátné zvíře – býk
• náboženské slavnosti spjaté s kultem býka
• zánik – občanská válka, 15. stol. př. n. l. zemětřesení (ostrov Théra), vpád Achajů z Peloponésu
• památka – disk z Faistu

Mykénské období

• 1600 – 1200 př. n. l.
• Peloponés
• doba heroů – hrdinů
• stavba mohutných opevněných paláců (Kyklopské hrady) – sídla králů (basilů, první král se jmenoval Basileos)
• Mykény – Lví brána (vstup) (nejvýznamnější hrad na Peloponésu), Tyrins
• šachtové hroby vládců – thalosy, Atreova pokladnice – velké poklady – bronzové meče, šperky, džbány, zlaté masky – Agamemnonova – vedl Trojskou válku
• 13. stol. př. n. l. – Trojská válka – Troja, pahorek Hisarlik – Homér – Ilias a Odysea
• Schliemann objevil Troju (spáleniště) – Priamův poklad
• lineární písmo typu B – rozluštěno

Homérovské Řecko

• temná staletí
• 11. – 8. století př. n. l.; 12. století – vpád „mořských národů“ = "temné období"
• příchod Dórů – kočovníci na koních, železné zbraně, změna předchozí civilizace – hmotný a kulturní úbytek
• zapomenuta znalost písma – v 8. století nové písmo – od Féničanů, obohaceno o samohlásky
• 1. řecká kolonizace – do Malé Asie – založena města Dres, Milét, Smyrna; 10. stol. – vyvolána příchodem Dórů a strachem z nich
• postupně došlo k vzestupu – důkazem eposy Ilias a Odysea, podle jejich autora se období říká Homérské

Archaické období

• 8. – 6. stol. př. n. l.
• vznik řeckých městských států – polis
• vzniká občanská společnost – lidé – občané jsou si rovni, vybírají si úředníky, oligarchie – mocná skupina (hrstka) lidí, ovládají polis – např. ve Spartě
• demokracie – Athény, démos – lid, vláda lidu = vláda svobodných občanů, práva: právo volit a být volen, zastávat úřady, majetek, spravedlivý soud; svobodný občan se musel v Athénách narodit svobodným občanům
• povinnosti – platit daně, bránit město (těžkooděnci, dlouhá kopí, lehkooděnci, thetovéc (nejchudší) – sloužili na lodích, + nejdražší jízdy na koních,
• vojsko – vytvářeli Falangy – řecký oddíl (dlouhá kopí) , další povinnosti – vzývat bohy města a plodit děti.
• využívala se znalost písma, rozvíjí se obchod (peněžní), města se sdružují do větších spolků,
• 2. řecká kolonizace - velká řecká kolonizace, 8. – 6. stol. př. n. l.
  • příčiny: přelidněnost Řecka, nedostatek potravin, hledání nových zdrojů surovin a odbytišť
  • směry: Jižní Itálie + Sicílie – nejúrodnější půda ("Velké Řecko")
  • původní město = metropole, kolonie (faktorie)
  • změnilo to hospodářství Řecka – obilí levně dováželi, pěstovali obilí a vinnou révu (vyžaduje čas a peníze)
  • rozšířilo se dlužní otroctví = vzpoury, nepokoje; hlavní nepřítel – Féničané (taky obchodovali a dělali kolonie)
  • i lidé v koloniích se považovali za Řeky, udržení spojitosti – jednoty (Bůh, Všeřecké hry – vše společné)
• hry – především sportovní – Olympijské hry, Pythické (Pythin a věštkyně v Delfách), istmické hry – Korint; v době her se přerušovaly války
  • Olympijské hry původně jednodenní, jedna disciplína – běh (na jeden stadion), postupně se rozšířily, odměnou byl vavřínový (myrtový) věnec, závodníci byli nazí, her se nesměly účastnit ženy; poslední Olympijské hry starověku byly 393 n. l., další rok byly zakázány císařem jako pohanské, obnoveny roku 1896 – v Řecku

Athény

• příklad demokratického státu, vývoj dynamický – stále se vyvíjí, hlavní zaměstnání – obchod a řemeslná výroba
• aristokraté – rozhodující role, zpočátku v čele

1. král (basileos), kmenová společnost (leg. Theseus), zemědělci, později řemeslníci a obchodníci
2. vláda rodové aristokracie (oligarchie) – 9 úředníků (archontů), areopag – doživotní rada bývalých archontů, dochází ke 2. řecké kolonizaci (mnoho lidí do otroctví – patriarchální otroctví), nastupuje doba zákonodárců, aby vyřešili situaci chudých a nových otroků
   • Drakon – 623 př. n. l. – přísné zákony (až příliš, moc neuspěly)
   • Solón – 594 př. n. l. – zrušil dlužní otroctví, všechny dlužní otroky stát vykoupil (byli vyplaceni), rozdělil obyvatelstvo do 4 tříd podle majetku (tím rozbil rodovou společnost), umožňuje to i neurozeným v omezené míře přístup k úřadům, určuje pozici ve vojsku
   • rada 400 – lidová shromáždění, schvalovali zákony
3. změna formy vlády – raná řecká tyranis, do čela vlády se dostává jeden člověk – tyran (silný jedinec, který se ujal obchodníků a řemeslníků), bohatý jedinec, upevňuje popularitu i penězi (stavby, hry)
   • peisistratos (později jeho synové, byli vyhnáni)
4. přechod na demokracii – Kleisthenes – vytvořil ústavu, znovu rozdělil obyvatelstvo – podle místa bydliště – deset skupin = Fýl, každá Fýly vyslala 50 lidí do celkové rady, která rozhodovala o městě (rada 500), úřady byly losovány, úřad stratéga (vojenského velitele) byl volený
   • apella – shromáždění všech svobodných athéňanů, zavedl střepinkový soud (ostrakismus) - na střepy napsali jména lidí, o kterých si mysleli, že škodí městu, a kdo byl napsán nejčastěji byl na 10 let vyhoštěna

Sparta

• Lakedaimón; oligarchická – vláda aristokracie, jih Peloponésu = Lakonie, zabývají se válečnictvím, vývoj statický – režim stálem stejný
• původní obyvatelstvo – Heilóti – podmaněno Dóry (Sparťany), zcela bezprávní, stálý strach o život, byla jich většina
  • půda je majetkem státu, byla rozdělena do rodin, ty ji obdělávaly
• periokové – přistěhovalci, zabývali se obchodem a řemeslem, svobodní ale neplnoprávní (ne občanská práva a práva státu)
  • sloužili spolu se Sparťany ve vojsku, sparťané privilegovaní, vládnoucí, plnoprávní, nepracovali, věnovali se vojenskému výcviku a válce
  • byla jich jen desetina, žili z vlastnictví státní půdy a otroků
• Sparta – jeden z nejmocnějších a nejobávanějších států v řecku
• 2. pol. 6. stol. – vznik Peloponéského spolku – vytvořen Spartou, městské státy peloponéského poloostrova – v čele Sparta
• v čele Sparty 2 králové – 2 rody, dědičná funkce, dohled nad nimi a nad dodržováním zákonů – 5 efortů, vládli v míru a králové vládli v době války
  • eforti – každý rok voleni shromážděním všech plnoprávných občanů - apella
• soudní a poradní funkce, rada starších gerusia – členové voleni na doživotí (občan starší 60 let), 28 starců – gerontů, členy i oba králové
  • byli k ruce efortům
• krypterie – hony na otroky – mladí sparťané vycvičení v boji (ještě nebojovali) se živili lovem a bojem (mohou zabít i otroka – učili se zabíjet a snižovali počty otroků)
  • zákonodárce Lykurgas – legendární (zákony stále stejné již od počátku řecka)
  • chlapci v 7 letech – museli odejít z rodiny – žili společně s dalšími, učili je starší – výcvik budoucího vojáka, asi v 15-ti letech nastoupili na krypterie
  • žili i s dospělými muži (i ženatí tam trávili většinu času)

Klasické období

• 500 – 337 př. n. l.
• na počátku byly Řecko-perské války, Řecko vyhrálo a Persii porazilo
  • důvod válek – snaha Persie získat řecký majetek, začátek: Persie zaútočila na řecká města v Malé Asii, města obsadila – vysoké daně – vzpoura, v jejím čele Milét (pomoc tří lodí)
  • 492 př. Kr. – 1. výprava, námořní, Dareios 1. vede výpravu, výprava ztroskotala u mysu Athos (bouře)
  • 490 př. Kr. – 2. výprava, námořní, Dareios 1. – výprava s obnoveným vojskem, pluje přes Egejské moře přímo proti Athénám
    • v Athénách stratég Milthiades, ten vymyslel strategii, vyšli z Athén na pobřeží, které na rozdíl od peršanů dobře znali
    • bitva u Maratonu – porážka Peršanů, na památku maratonský běh (olympijské hry), Dareios 1. výpravu vzdává
  • 480 př. n. l. – 3. výprava, námořní i pozemní, král Xerxes, Peršané se pečlivě připravili, Peršané x Athény + Sparta + další státy středního Řecka
    • do stř. řecka se dostávají Thermopylskou soutěskou – bitva u Thermopyl
    • řecko brání Spartský oddíl v čele s králem Leonidasem, sparťanů bylo 200, bránili dlouho, ale peršané podplácí domorodce – boční cesty
    • obklíčili soutěsku, sparťané všichni pobiti; Athény – stratég Themistokles – nařídil přesun všech athéňanů na ostrov Salamis - athény vypleněny
    • námořní bitva u ostrova Salamis – Peršané mají víc lodí, ale ty jsou moc velké, řekové měli menší lodě, to byla výhoda, řekové vyhrávají
    • Xerxes odpluje, své vojáky ale nechal v Řecku, 479 př. n. l. – bitva u Plataj – porážka perské pozemní výpravy, 449 př. Kr. – válka definitivně končí, peršané zcela vytlačeni z Řecka
• Athény zakládají tzv. athénský námořní spolek, hlavním cílem bylo stavba lodí a vyzbrojení vojska proti peršanům
  • společná pokladna na ostrově Delos – občas se říká Delský spolek, po válce se spolek mění na Athénskou námořní říši – především Athény využívají peníze ze společné pokladny – začínají být nenáviděny

Athény za vlády Perikla

• Perikles – první stratég (stratégů bylo celkem deset) od 443 do 429
• Athény dosahují nejvyšší demokracie, Perikles zavádí novou ústavu – demokracie se ještě prohloubila
• zavedl diety - náhrady za vykonávání úřadu (i chudší mohli vykonávat úřad), posílení postavení Thétů
• finanční pomoc pro vojáky z válek, bezplatné vydávání obilí chudým, bohatí musí přispívat na chod Athén
• nová výstavba Athén – chrám Parthenón – nejvýznamnější chrám, zasvěcen bohyni Athéně
• nové hradby Athén – prodlouženy až k přístavu Pireos ("Dlouhé zdi")
• schodiště z Parthenonu = Propylaje